e-Bulletin KDP 01_2021 by Ondřej Kafka

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /TÉMA VYDÁNÍ: Trestní právo daňové /ANKETA: Klíčové daňové události minulého i nového roku /JUDIKATURA: Osvobození služeb přímo souvisejících se sportem /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Výhody a nevýhody paušální daně

1/2021

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 3/202 3/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Nový rok s inovovanými Bulletiny Vážené kolegyně, vážení kolegové, jistě jste si všimli nového designu komorového e-Bulletinu, který právě čtete. Vzhled ovšem není jedinou změnou, kterou vám e-Bulletin chce od letošního roku přinést. Od tohoto čísla bychom vám rádi nabídli e-Bulletin v inovované podobě, nejen vzhledem a formátem, ale i obsahem. Ale zkusím změny vysvětlit od začátku. Prezidium Komory na svém letním zasedání dne 2. července 2020 projednávalo na základě podnětů z členské základny vydávání komorových časopisů a diskutovalo možné inovace. Nakonec rozhodlo o výpovědi smlouvy na vydávání Bulletinu a e-Bulletinu vydavatelství Wolters Kluver ČR, a.s., a o vyhlášení výběrového řízení na nového dodavatele. Dne 10. září 2020 bylo vyhlášeno výběrové řízení na výrobu, distribuci a související služby časopisu Bulletin a elektronického časopisu e-Bulletin KDP ČR od 1. ledna 2021. Přímo bylo osloveno devět vydavatelství. Do 30. září 2020, kdy byl termín pro přijímání přihlášek do výběrového řízení, obdržela Komora pouze dvě nabídky. Tyto nabídky projednalo Prezidium na svém zasedání dne 12. října 2020, dle určených kritérií nabídky vyhodnotilo a rozhodlo o vítězi, kterým se stala společnost Impax, spol. s r. o. Ta se mimo jiné podílí na vydávání časopisu Bulletin advokacie (oficiální časopis České advokátní komory) a také Ad Notam (oficiální časopis Notářské komory České republiky). Pro e-Bulletin byl pak společností Impax jmenován vedoucí redaktor Mgr. Jaroslav Kramer, bývalý šéfredaktor Právního rádce ve vydavatelství Economia. Doufáme, že spolupráce Komory s novým dodavatelem přinese nové impulzy a podněty a další čísla e-Bulletinů vám budou přinášet zajímavé a potřebné informace. A jaké novinky máme připraveny? E-Bulletin bude mít nově nosné téma měsíce. V plánu je témata vybírat aktuálně a napříč obory. Odborná sekce s autorskými odbornými články zůstane zachována. Stejně tak zůstane zachován výběr z judikatury, aktualit a informací z kanceláře Komory. Z reakcí vás, čtenářů, vyplynulo, že je klíčové dostat ucelené informace o oborových novinkách. Proto by zejména sekce aktualit měla být rozšířena a zaměřila by se na informace z legislativy, od Finanční správy a také z oblasti účetnictví. Pokud se týká obsahu tištěného Bulletinu, ten zůstává nadále v rukách redakční rady, která pro vás připravuje čtyři čísla ročně. Tato čísla mají také nosné téma, zpravidla nadčasové či aktuální, a články zde publikované mají takový přesah a obsah, abyste se k nim s chutí vraceli i po několika letech. Ovšem i pro tištěný Bulletin jsme v roce 2021 připravili změnu! Na základě podnětů členské základny a dosavadních zkušeností s distribucí a využíváním čtvrtletního vydání Bulletinu KDP ČR dochází od letošního roku ke změně způsobu distribuce. Rozhodli jsme se s heslem „Šetříme naše lesy!“ omezit tisk a distribuci na všechny daňové poradce a na všechny právnické osoby, kdy řada právnických osob s více kolegy poradci dostávala tištěné číslo několikrát a po pravdě řečeno, řada kolegů tištěnou formu nevyužívala. Tedy tisk a distribuci tištěného Bulletinu bude Komora nadále poskytovat jen těm daňovým poradcům, kteří o tuto formu mají zájem. Takže dále si ponechám označení „tištěný“ v uvozovkách. Čtvrtletní „tištěný“ Bulletin bude fyzickým i právnickým osobám zasílán v elektronické podobě ve formátu pdf. Tak s ním budou moci okamžitě pracovat všichni, kdo milují elektronický formát a číst ho například na tabletu. V případě, že máte nadále zájem o zasílání „tištěného“ Bulletinu v papírové podobě, je nutno se k jeho odběru přihlásit prostřednictvím svého profilu na webových stránkách Komory zde. První číslo Bulletinu, kterého se změna bude týkat, je číslo Bulletinu 1/2021, jehož vydání je plánováno na březen 2021. Ještě vám tuto změnu budeme připomínat, ale už nyní je možné se k odběru přihlásit. To vám všem, kteří máte rádi tištěnou formu, doporučuji. A stále platí, že všichni daňoví poradci mají nadále k dispozici na webových stránkách Komory archiv Bulletinu i e-Bulletinu ve formátu pdf i v rozpadu na jednotlivé články. Do nového roku 2021 vám přeji optimismus, dostatek energie a hlavně zdraví! doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D. daňová poradkyně, č. osvědčení 332 vedoucí redakční rady, členka Prezidia KDP ČR

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Úvodník doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D. .............................................................. 1

Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 3 Novoroční anketa ................................................................................... 4

Daňový řád Zajišťovací příkazy jsou dobrý sluha, ale špatný pán (Kristýna Šedová) ................................................................................. 34

Účetnictví Zrušení společnosti bez likvidace od 1. 1. 2021 (Vladimír Lajsek) ................................................................................... 36

Aktuálně ze zpráv CFE .......................................................................... 6 Aktuálně z Finanční správy ................................................................... 7 Aktuálně z účetnictví............................................................................ 12

Judikatura Osvobození služeb přímo souvisejících se sportem (Alena Wágner Dugová)................................................ 8

Mezinárodní zdanění Otázky a odpovědi k DAC6 ............................................................... 38

Majetkové daně Zrušení daně z nabytí nemovitosti dopadá i na podnikatelské transakce (Petr Šebesta)................................ 40

Podání správci daně e-mailem ........................................................ 10 Nejvyšší správní soud odmítl tzv. řetězení ztrát .......................... 11

DPH Restrikce volby zdanění u pronájmu ............................................. 43

Téma vydání Trestní právo daňové ........................................ 14 Finanční správa (není) jako trestní sudí ........................................ 16 Ke dvěma častým námitkám z oblasti prolínání daňového a trestního práva (Tomáš Rozehnal) ......................... 18 Rozhovor – Ondřej Trubač ................................................................ 21 Daňové zločiny pohledem státních zástupců ............................ 24 Problémy trestního práva daňového (Vladimír Pelc) ....................................................................................... 26 Trestní právo daňové pohledem odborné literatury (Roman Landgráf) ............................................................. 28

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 6. 1. 2021, datum uzávěrky: 31. 12. 2020.

Z akcí Seminář Národní účetní rady ........................................................... 49

Daně z příjmů Zamyšlení nad výhodami a nevýhodami paušální daně (Ivan Macháček) .................................................................................... 44 Je nový stravenkový paušál výhodný? (David Fabián, Aneta Koubková) ..................................................... 50

Aktuálně z KDP ČR Jak si vylepšit veřejný profil .............................................................. 52

Nakladatelský a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o. Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz, nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Aktuálně

Měsíc v kostce Daňový balíček je účinný Legislativní proces daňového balíčku na rok 2021 byl dokončen do konce loňského roku a návrh zákona byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 31. prosince 2021. Okamžikem obecné účinnosti zákona, tj. 1. ledna, tak vstoupily v účinnost změny zákona o daních z příjmů (zrušení superhrubé mzdy a nové sazby daně z příjmů 15 % a 23 %, zvýšení základní slevy na dani na poplatníka a stravenkový paušál). Již pro období roku 2020 je možné využít mimořádné odpisy, zvýšení hranice pro odpis hmotného majetku a zrušení daňového odpisování nehmotného majetku. Pro rok 2021 je již použitelné odstropování daňového bonusu (reálně se promítne na základě podaného daňového přiznání nebo ročního zúčtování v roce 2022). Se začátkem ledna vstoupilo v účinnost také snížení sazby na motorovou naftu o 1 Kč na litr. Nové sazby z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku pak budou platit až od 1. února 2021.

Další krok k digitalizaci daní Generální finanční ředitelství v lednu spouští na základě novely daňového řádu v rámci projektu MOJE DANĚ tzv. online finanční úřad. Ten nabídne poplatníkům komunikaci s finančním úřadem bez nutnosti fyzické interakce. Přes portál bude možné podat přiznání ke všem daním. V návaznosti na rozšíření elektronizace správy daní dochází v případě identifikovaných osob podle zákona o dani z přidané hodnoty k zavedení povinnosti elektronické formy podání v oblasti daně z přidané hodnoty. Jedná se zejména o přihlášku k registraci, daňové přiznání a kontrolní a jiná hlášení. Novela zásadně zjednodušuje také kontrolní postupy. Nově bude v rámci daňové kontroly připuštěna dálková forma komunikace zejména při jejím zahájení a ukončení.

Metodika, otázky a odpovědi Ministerstvo financí ČR aktualizovalo odpovědi na často kladené dotazy k účetní reformě v oblasti veřejných financí – Účetní metody a postupy (zde) a vzory rozhodnutí určených pro správu místních poplatků platné od 1. 1. 2021 (zde). Před koncem roku pak resort zveřejnil také odpovědi na nejčastější otázky týkající se podzimního kompenzačního bonusu (zde).

Výroční zpráva CFE Tax Advisers Europe Komora daňových poradců ČR na svých stránkách zveřejnila přehled o aktivitách CFE v roce 2020. Ke k dispozici je ke stažení zde. Organizace, jejímž je KDP ČR členem, byla založena v roce 1959 v Bruselu a spojuje 33 národních organizací z 26 evropských zemí. Ty společně reprezentují více než 200 tisíc daňových poradců.

Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřel pan Ing. Pavel Tylich, daňový poradce č. 339, ve věku 70 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast. Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

moje.kdpcr.cz

Anketa

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Novoroční anketa Jaké události byly v loňském roce z pohledu daní klíčové? A co můžeme očekávat od roku začínajícího? Na to jsme se zeptali v novoroční anketě několika klíčových osobností českého právního a politického života. Co považujete za klíčovou daňovou změnu, novinku či událost v roce 2020? Změn v oblasti daní proběhlo v roce 2020 i díky koronavirové epidemii spoustu. Nejvýznamnější je určitě zrušení superhrubé mzdy při zachování sazeb 15 a 23 %, což přinese bezprecedentní snížení daní pro 4,3 milionu zaměstnanců. Ti od ledna zaplatí na daních o čtvrtinu méně a ušetří každý měsíc až tisíce korun navíc. O další 3 tisíce korun si příští rok všichni přilepší také zvýšením základní slevy na poplatníka. Nově bude možné poskytovat daňově zvýhodněné stravování vedle jídelen a stravenek také přímo v penězích. Tuto revoluční změnu přinese už od ledna stravenkový paušál. Dalšími hlavními změnami bylo zrušení daně z nabytí nemovitostí či snížení DPH na 10 % v pohostinství, ubytování, kultuře a sportu. Alena Schillerová

Co podle vás bude klíčová daňová změna, novinka či událost v roce 2021?

Ministryně financí ČR, místopředsedkyně vlády

Pro mě budou klíčové daňové projekty dva, a to zavedení paušální daně pro živnostníky a spuštění on-line finančního úřadu. Díky paušální dani živnostník zaplatí trojí odvody jedinou platbou. Na rok 2021 se počítá s měsíční částkou 5 469 Kč, ve které je již zahrnuto zdravotní a sociální pojistné a daň z příjmů. Takže už žádné zdlouhavé papírování, podávání daňového přiznání ani přehledů pojistného. Vstup k paušální dani je podmíněn příjmy do 1 milionu korun ročně a nesmíte být plátcem DPH. Spuštěním on-line finančního úřadu příští rok nabídneme lidem vyřízení jejich daňových povinností jednoduše a on-line, bez nutnosti chodit kamkoliv na úřad. Vyplnění přiznání bude snadné a intuitivní, nezapomenete na něj díky osobnímu daňovému kalendáři. Přímo v on-line úřadu pak přiznání podáte a daň zaplatíte, třeba jednoduše pomocí QR kódu. Zkrátka jsme se snažili o to, aby poplatníkům daňové povinnosti co nejméně komplikovaly život.

Co považujete za klíčovou daňovou změnu, novinku či událost v roce 2020? To klíčové je samozřejmě pandemie. Protože ta udělala z daní a hlavně z rozpočtu na letošek i na příští roky sekanou a guláš v jednom. Rozpočet fakticky přestal existovat, deficit vyskočil na násobky předchozích hodnot, na čísla, nad kterými zůstává konvenční rozum stát, a konce té vší bídy nelze dohlédnout. Šílený rok byl zakončen poněkud bizarní komplexní změnou zejména přímých daní, o jejíchž budoucích efektech lze jen spekulovat. Obecně mi je sympatické snížení daňové zátěže, ale kdyby se právě letos s daněmi nehýbalo a počkalo se třeba tři roky, než si systém po této externí katastrofě zas sedne, bylo by to asi rozumnější. Ale stalo se, a tak s tím nějak žijme i v příštích letech, a hlavně zas hned do nového systému nevrtejme. Dobře se žilo více než deset let s Topolánkovým daňovým systémem, jehož konkrétní podobu při jeho vzniku chválil málokdo, avšak který nakonec Karel Šimka dobře fungoval a byl jen mírně modifikován vládou Petra Nečase (Andrej Babiš na něj významněSoudce Nejvyššího správního ji nesáhl). Snad budeme podobně dlouho žít i se systémem, který metodou chaos a náhoda vznisoudu kl v posledních dnech letošního roku. Jednu nenápadnou letošní změnu však chválím zcela a tou je zrušení „obratové daně“ u nemovitostí, tedy daně z nabytí nemovitých věcí. Nemá existovat daň, která brání koloběhu hodnot v ekonomice a efektivní alokaci zdrojů! Daně nemají bránit růstu a ekonomické aktivitě.

Co podle vás bude klíčová daňová změna, novinka či událost v roce 2021? Myslím, že pokud nepřijdou předčasné volby, prožijeme po velké změně z konce letošního roku spíše klidný rok, v němž budeme vstřebávat to, co nyní přichází. Na podzim 2021 vznikne nová vláda a nečekám, že by již hned poté přišla s razantními daňovými změnami. Ty

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Anketa

přijdou, jestli přijdou, až s účinností od roku 2023 a budou se odvíjet od toho, jak se ekonomika a veřejné rozpočty vypořádají s pandemií i se strukturálními změnami, k nimž plíživě dochází pod deštníkem pandemie (míním zejména transformaci automobilového průmyslu a počínající „zelenání“ evropských ekonomik). Doufám, že příští rok od léta se ekonomika vrátí k růstu, že tento růst bude razantní, protože bude tažen sycením celosvětové poptávky odložené kvůli pandemii, a že rychle vyřešíme nezaměstnanost, která dříve či později musí vyhřeznout na povrch, i když ji dnes tlumíme všelijakými antivirovými dotačními programy. Pokud se toto povede, může být výběr daní příští rok lepší, než dnes čekáme. Ostatně i po španělské chřipce přišlo několik let razantního ekonomického růstu…

Co považujete za klíčovou daňovou změnu, novinku či událost v roce 2020 a co podle Vás bude klíčová daňová změna, novinka či událost v roce 2021?

Michal Radvan Proděkan pro zahraniční a vnější vztahy PF Masarykovy univerzity

Dlouhodobě jsem kritizoval superhrubou mzdu jako základ daně z příjmů ze závislé činnosti. Jen bych nečekal, že k jejímu zrušení a k dalším zásadním změnám dojde v roce 2020: v době propadu příjmů veřejných rozpočtů, pozměňovacím návrhem premiéra; a že bude zákon publikován ve Sbírce zákonů 31. prosince, jediný den před nabytím účinnosti. Nejen daňové zákony nemohou být přijímány ve spěchu, bez rozmyslu, bez připomínkového řízení a bez detailního projednání v komisích Legislativní rady vlády a v samotné radě. V konečném důsledku jsou pak zákonodárci jedinými laiky v celém právním prostředí, zatímco soudci, advokáti, notáři, státní zástupci, daňoví poradci atd. musí mít adekvátní vzdělání, praxi a projít přezkoušením, aby mohli svoji činnost kvalifikovaně vykonávat. Zákon bude v roce 2021 velmi pravděpodobně napadnut u Ústavního soudu, jehož rozhodnutí bude zásadní pro výběr daní i zpětně v celém roce 2021 a následně v dalších letech. Osobně jsem na výrok soudu velmi zvědav a přeji si, aby soudci zákonodárcům připomněli některé ze zásad tvorby (nejen daňového) práva.

Co podle vás bude klíčová daňová změna, novinka či událost v roce 2021?

Petra Nováková Advokátka, členka Legislativní rady vlády

Vzhledem k mému převažujícímu profesnímu zaměření (a dle hesla ševče, drž se svého kopyta) musím ze změti „covidových opatření“, kompenzací či paušální daně vyzvednout možná nenápadnou, ale o to více podstatou novelu daňového řádu. Ač byla ze strany ministerstva financí „marketována“ jako proklientská, přinášející elektronizaci správy daní (projekt Moje daně) či revizi sankcí, obsahuje toho novela mnohem více. Předně, zásadně mění způsob zahajování a ukončování daňových kontrol. Zlehčeně – správce daně už neuvidíme, neb nám může všechny podstatné výzvy posílat do datové schránky. S trochou umu tak daňová kontrola může proběhnout na dvě tři datové zprávy (oznámení o zahájení kontroly spojené s dokazovací výzvou, sdělení výsledku kontrolního zjištění a finálně zpráva o kontrole včetně platebního výměru). Mnohý klient tak ani nemusí poznat, že se něco děje. To je dost podstatná změna. Další významnou změnou je snížení úroku z prodlení z dosavadních 14 % plus repo na 7 % plus repo ročně. Úrok z prodlení se tak konečně dostává na přijatelnou úroveň. Bohužel výše penále (20 % z doměrku) zůstává stále stejná. Další změna se týká např. lhůty pro podávání daňového přiznání typicky k dani z příjmů – pakliže podáte elektronicky, můžete mít lhůtu 4 měsíce oproti předchozím 3 měsícům.

Co považujete za klíčovou daňovou změnu, novinku či událost v roce 2020 a co podle Vás bude klíčová daňová změna, novinka či událost v roce 2021?

Jan Januš Vedoucí projektu Právo na INFO.CZ

moje.kdpcr.cz

Rok 2020 byl z pohledu daňového práva jedním z nejvýznamnějších od sametové revoluce. Doslova revolučními změnami, k nimž došlo zejména zákonem č. 609/2020 Sb., ale možná ještě více zvrácenými okolnostmi, které jejich realizaci provázely. Ty jsou sice pro českou legislativu – a tu daňovou zvlášť – bohužel zcela typické, loni ale nabyly gigantických rozměrů a ještě nám budou výrazně komplikovat život. Nebo jak jinak hodnotit, že takto významný zákon vyjde poslední den v roce, účinný je prakticky ode dne následujícího, a v posledním prosincovém týdnu ještě řešíme, zda jej prezident nevetoval? Kde je prostor na přípravu a diskusi nad jednotlivými paragrafy, nikoliv v jejich schvalované verzi, ale v té závazné a publikované? Dalším symptomem toho stavu je třeba fakt, že umožnění souběhu některých podnikatelských kompenzací musíme hledat v novele zákona o spotřebních daních… Do roku 2021 bych si tak přál v daňovém právu hlavně pořádek a větší učesanost, i když vím, že to přání bude oslyšeno.

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Aktuálně ze zpráv CFE Závěry FISC ohledně daňových praktik a narušení jednotného trhu

Tomáš Půček právní oddělení KDP ČR

Trvale ustanovený podvýbor pro daňové záležitosti (FISC) Evropského parlamentu zasedl první prosincový den k veřejnému slyšení na téma „Narušují nečisté daňové praktiky vně i uvnitř Evropské unie jednotný trh a hospodářskou soutěž?“. Mezi řečníky vystoupili například: Prof. Mario Monti, bývalý eurokomisař zabývající se daňovými otázkami; Dr. Martijn Nouwen, ředitel Institutu pro daňovou transparentnost při univerzitě v Amsterdamu; Prof. Liza Lovdahl-Gromsen, britská expertka na soutěžní právo; Dr. Irma Mosquera Valderrama, zabývající se daňovým právem, nebo doc. Petr Janský z Karlovy univerzity. Mezi účastníky panovala shoda na tom, že agresivní daňové plánování podstatně narušuje soutěž a zvyšuje sociálně-ekonomické rozdíly. Na to konto členové FISC diskutovali o možnosti revize tzv. blacklistu Evropské unie, který shromažďuje státy, jejichž správa daní neodpovídá pravidlům a standardům nastaveným Evropskou unií. Záznam streamu z tohoto sezení si můžete přehrát zde.

Trend příjmů z daní v reportu OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila report obsahující statistiky příjmů z daní za rok 2020. Jedná se o dnes již tradiční zprávu, která poskytuje informace o vývoji daňových příjmů jednotlivých členských států napříč organizací. V reportu tentokrát můžeme například zjistit, že poměr daní k HDP klesl ve všech státech OECD, k čemuž došlo poprvé za více než dekádu. Vzhledem k neslábnoucí pandemii je zároveň předpovídáno pokračování v tomto klesajícím trendu. Předseda centra OECD pro daňovou problematiku a správu, Pascal Saint-Amans, ke zprávě uvedl: „Od finanční krize v letech 2008–2009 jsme pozorovali trvalý růst daňových příjmů napříč OECD. K mírnému obratu došlo v roce 2019 a s tím, jaká byla situace ve světě v roce 2020, zejména tedy pod vlivem covidu-19, bude pokles v tomto roce mnohem markantnější, tedy mnohem strmější. Až bude tato krize zažehnána, státy budou muset samy vyhodnotit, zda jsou jejich daňové systémy nastaveny opravdu vhodně.“

Závěry Rady EU v oblasti daňových výzev Rada Evropské unie přijala závěry v oblasti „spravedlivého a efektivního zdanění v čase zotavení ekonomik, daňových výzev spojených s digitalizací a dobrou daňovou správou v EU“. Závěry zdůrazňují nutnost zasazovat se o spravedlivé a efektivní daňové systémy v nelehkém čase, kdy se státy a jejich ekonomiky budou postupně snažit zotavit a vypořádat se s následky pandemie koronaviru, zároveň rada vyjadřuje přesvědčení, že důležitou roli bude v této nápravě hrát i tzv. Green Deal EU. Dále byla radou znovu potvrzena podpora pro zapojení Evropské unie do probíhajících jednání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o shodě na mezinárodním řešení ohledně zdanění digitální ekonomiky, přičemž zároveň rada naléhá na komisi, aby tato byla včas připravena se svými legislativními návrhy tak, aby je bylo možné předložit neprodleně po skončených jednáních na půdě OECD. Rada EU dále vyslovila podporu návrhům komise v otázce rozšíření mezinárodní spolupráce při výměně informací, tedy v otázce návrhů směrnice DAC7 a DAC8.

CFE zveřejnila nový Opinion Statement CFE Tax Advisers Europe, jako organizace zastupující evropské daňové instituce a profesní organizace daňových poradců, vítá obnovenou snahu Evropské komise soustředit se na otázku práv daňových poplatníků a právní jistoty, zejména se zaměřením na drobné subjekty. Dle CFE jsou tyto právní instituty základními stavebními kameny dobré daňové správy, neboť tyto otázky již dávno přesáhly lokální význam a mají dopad celoevropský, respektive celosvětový. Celý Opinion Statement k iniciativě Evropské komise, která shrnuje kroky a doporučení ke zlepšení postavení daňových poplatníků na jednotném trhu (Roadmap for a Communication and Recommendation to improve the situation of taxpayers in the Single Market), který komise zveřejnila 31. 10. 2020, si můžete přečíst zde.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Aktuálně

Aktuálně z Finanční správy Daňové dopady odchodu Velké Británie z EU Od 1. 1. 2021 se Spojené království z pohledu DPH stalo tzv. třetí zemí. Přestože jej dohoda o vystoupení oddělila od Evropské unie již před několika měsíci, díky přechodnému období se na jeho území do konce roku 2020 stále vztahovalo právo Evropské unie. Při uplatňování DPH se tak použije obdobný princip jako při obchodování se třetí zemí. To ale neplatí pro celé Spojené království. Výjimkou je obchodování se Severním Irskem, pro které, minimálně po dobu čtyř let, platí i nadále pravidla přechodného období a dodání zboží kopíruje obchodování mezi členskými státy. Ani tato výjimka však neplatí vždy, netýká se totiž plnění zahrnujícího služby. Při obchodování s Británií je tak třeba počítat s celním dohledem a v případě místa plnění při dovozu do tuzemska také s povinností přiznat nebo zaplatit daň v souladu se zákonem. Dodání zboží do Velké Británie se stává vývozem, a pokud bude plátce tento výstup odeslaného či přepraveného zboží schopen prokázat, je osvobozené od DPH. Z důvodu ukončení přechodného období může nastat několik situací, kdy jedna transakce zasáhne do dvou různých období. Pokud došlo k dodání zboží do Spojeného království nebo k jeho pořízení ze Spojeného království ještě v přechodném období a následné úpravě základu daně po 31. 12. 2020, bude se tato oprava řídit původními postupy přechodného období. Stejnými pravidly se bude řídit také zahájení přepravy zboží mezi Velkou Británií a Českou republikou v přechodném období, i kdyby byla přeprava ukončena až v následujícím roce. Je ale třeba počítat s doložením data odeslání celní správě. Co se týče služeb, v případě, kdy osoba povinná k dani usazená ve Spojeném království poskytuje službu osobě povinné k dani usazené v tuzemsku, stává se místem plnění Česká republika. Při opačném směru poskytování služeb je třeba postupovat podle právních předpisů platných ve Velké Británii. U poskytování služeb z České republiky neplátcům bude místem plnění tuzemsko a daň odvede plátce. A konečně poskytnutí služby plátcem z Velké Británie neplátci v tuzemsku nebude v České republice předmětem daně. Od ledna také není možné uplatnit specifické postupy, pravidla a zvláštní režimy využívané při obchodování uvnitř Evropské unie. U žádosti o vrácení daně, která byla odvedena před koncem přechodného období, se uplatní dosavadní postup platný mezi členskými státy. Žádost je ale třeba podat nejpozději 31. 3. 2021. Nově se také na Spojené království již nebude vztahovat Arbitrážní konvence a nebude možné podle ní podávat žádosti o dohadovací řízení.

Vyřizování žádostí o zvláštní režim EET odsunuto do roku 2022 Díky pozastavení EET do konce roku 2023 týkajícího se všech režimů jsou přesunuty žádosti o schválení zvláštního režimu EET až do 1. 7. 2022. Finanční správa tak doporučuje zájemcům o zvláštní režim, aby své žádosti podávali až k tomuto datu, neboť dříve podané žádosti budou pozastaveny a zpracovány až od zmíněného července 2022. Poplatníci, kteří již evidují tržby ve zvláštním režimu, nemusí podávat po ukončení pozastavení EET novou žádost, ale musí i nadále hlídat plnění podmínek pro tento režim. O evidenci ve zvláštním režimu mohou žádat poplatníci, kteří nejsou plátcem DPH, výše jejich tržeb za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí nepřesahuje 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesáhne 600 000 Kč a zároveň mají maximálně dva zaměstnance. Finanční správa připomíná, že i když je povinnost elektronické evidence pozastavena, i nadále mohou podnikatelé zadávat své tržby do systému dobrovolně, systém EET je po celou dobu pozastavení plně funkční.

U diagnostických prostředků a očkovací látky proti covidu-19 prominuto DPH Při dodání vyjmenovaného zboží se promíjí DPH v období od 16. 12. 2020 do 31. 12. 2022 díky rozhodnutí z důvodu mimořádné události. Mezi vyjmenované zboží patří diagnostické zdravotnické prostředky in vitro pro testování na onemocnění covid-19 a příslušné očkovací látky splňující požadavky EU. Prominutí se netýká testovacích diagnostických prostředků, které nejsou zároveň zdravotnickými prostředky. Osvobození nelze využít u plnění při pořízení z jiného členského státu či dovozu zboží dle § 25 a § 23 zákona o DPH. Generální finanční ředitelství doporučuje na vystavený daňový doklad uvést údaj „daň prominuta rozhodnutím MF“. Není pak nutné uvádět sazbu a částku daně. Příjemce zboží nebude moci v tomto případě uplatnit odpočet daně. Je také třeba jednotlivá plnění s nárokem na prominutí podrobně zaevidovat a následně uplatnit na řádku 26 daňového přiznání. Autor: red Zdroj: Finanční správa ČR moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Osvobození služeb přímo souvisejících se sportem Nejnovější judikatura Evropského soudního dvora v oblasti daně z přidané hodnoty se věnuje tématu osvobození poskytnutí určitých služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou od daně. Jaké je praktické využití tohoto rozhodnutí? Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ ES – Článek 132 odst. 1 písm. m) – Osvobození ‚poskytnutí určitých služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou‘ od daně – Přímý účinek – Pojem ‚neziskové organizace‘. Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně, Deloitte

Podle usnesení Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“ nebo „soudní dvůr“) ze dne 10. prosince 2020 ve věci C-488/18 – Golfclub Schloss Igling eV v. Finanzamt Kaufbeuren mit Außenstelle Füssen, generální advokát: G. Hogan, http://eur-lex.europa.eu.

Článek 132 odst. 1 písm. m) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že nemá přímý účinek, takže pokud právní úprava členského státu, která provádí toto ustanovení, osvobozuje od daně z přidané hodnoty (DPH) pouze omezený počet služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou, nemůže se nezisková organizace uvedeného ustanovení přímo dovolávat před vnitrostátními soudy za účelem dosažení osvobození od této daně jiných služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou, které tato organizace poskytuje osobám vykonávajícím tyto činnosti a které tato právní úprava neosvobozuje od DPH. Článek 132 odst. 1 písm. m) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „nezisková organizace“ moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

ve smyslu tohoto ustanovení představuje autonomní pojem unijního práva, který vyžaduje, aby taková organizace v případě svého zániku nemohla rozdělit svým členům zisk, kterého dosáhla a který přesahuje jimi splacené vklady do základního kapitálu, jakož i tržní hodnotu jejich nepeněžitých vkladů. Související ustanovení: § 61 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-592/15 – British Film Institute C-253/07 – Canterbury Hockey Club a Canterbury Ladies Hockey Club Předmětem sporu v daném případě bylo, zda lze ustanovení směrnice o DPH týkající se osvobození od DPH u určitých činností souvisejících se sportem považovat za dostatečně přesné a bezpodmínečné, a tedy mající přímý účinek směrnice. Dále se případ zabýval vymezením pojmu „neziskové organizace“ důležitým pro aplikace daného osvobození od DPH. Tento rozsudek může v praxi pomoci při aplikaci ustanovení § 61 písm. d) zákona o DPH, které stanoví, že od daně je osvobozeno poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost. Zejména by si pak subjekty aplikující dané osvobození od DPH u sportu (případně i u jiných obdobných aktivit) měly prověřit, zda jejich pravidla obsažená ve stanovách neziskové organizace jsou v souladu s pravidly vyloženými SDEU v tomto případě. V daném případě německý správce daně doměřil DPH soukromoprávnímu spolku Golfclub (dále jen „Golfclub“), jehož předmětem činnosti bylo provozování a podpora golfu. Golfclub totiž uplatňoval osvobození od DPH u služeb souvisejících se sportem, s čímž ale německý správce daně nesouhlasil. Golfclub se zabýval správou golfového hřiště a s ním souvisejícím zařízením. Golfové hřiště Golfclub pronajímal společnosti Golfplatz-Y-Betriebs-GmbH (dále jen „Golfplatz“), přičemž prostředky spolku se daly použít pouze k účelům v souladu s jeho stanovami, podle kterých měl být majetek tohoto spolku v případě jeho dobrovolného nebo nuceného zániku převeden na osobu nebo instituci určenou členskou schůzí. Navíc spolek nabyl v roce 2011 všechny obchodní podíly ve společnosti Golfplatz a za účelem financování této transakce sjednal úvěry od svých členů s roční úrokovou sazbou ve výši 4 %. Golfclub dosahoval příjmů za používání golfového hřiště, pronájem golfových míčků, pronájem golfových vozíků, prodej golfových holí a organizace a pořádání golfových turnajů a akcí, za které se vybíral účastnický poplatek. Právě tyto aktivity měly podle německého správce daně podléhat DPH. Německý prvostupňový soud však zrušil příslušný platební výměr správce daně, protože měl za to, že spolek je neziskovou ormoje.kdpcr.cz

Judikatura

ganizací ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice o DPH (stanovující že „členské státy osvobodí poskytnutí určitých služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou, které poskytují neziskové organizace osobám vykonávajícím sportovní nebo tělovýchovnou činnost), a z důvodu, že toto ustanovení má přímý účinek, který ukládá členským státům povinnost osvobodit od daně všechny činnosti úzce související s provozováním sportu. Druhostupňový soud se však rozhodl v této věci položit SDEU předběžné otázky. SDEU nejprve připomněl zásady relevantní pro tuto věc, tedy že podle ustálené judikatury platí, že „ve všech případech, kdy se ustanovení směrnice jeví z hlediska svého obsahu jako bezpodmínečná a dostatečně přesná, jsou jednotlivci oprávněni se jich dovolávat před vnitrostátním soudem vůči státu, jestliže směrnici neprovedl do vnitrostátního práva včas nebo ji provedl nesprávně, a že ustanovení unijního práva je bezpodmínečné, jestliže ukládá povinnost, která není vázána na žádnou podmínku a při svém výkonu ani ve svých účincích není podmíněna žádným aktem ze strany orgánů Evropské unie nebo orgánů členských států a pokud je ustanovení dostatečně přesné, pokud ukládá povinnost jednoznačným způsobem“. SDEU však přímý účinek v dané věci neshledal a konstatoval, že „pokud právní úprava členského státu, která provádí čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice o DPH, osvobozuje od DPH pouze omezený počet služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou, nemůže se nezisková organizace uvedeného ustanovení přímo dovolávat před vnitrostátními soudy za účelem dosažení osvobození od této daně jiných služeb úzce souvisejících s provozováním sportu nebo tělesnou výchovou, které tato organizace poskytuje osobám vykonávajícím tyto činnosti a které tato právní úprava neosvobozuje od DPH“. Dále se SDEU vyjádřil, zda představuje spolek Golfclub neziskovou organizaci ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice o DPH, a může se na něj z tohoto důvodu vztahovat takové osvobození. SDEU konstatoval, že „kvalifikace organizace jako ‚neziskové‘ musí být provedena s ohledem na cíl sledovaný ustanovením směrnice o DPH, a sice že cílem této organizace nesmí být dosahování zisku pro své členy, na rozdíl od cíle obchodního podniku“. SDEU sdělil, že „absence výdělečného cíle těchto organizací předpokládá, že tyto nesmí po celou dobu své existence, a to ani při jejich zániku, generovat zisk pro své členy. Pokud by tomu bylo jinak, taková organizace by totiž mohla obejít tento požadavek tím, že by svým členům po svém zániku rozdělila zisk, jehož dosáhla všemi svými činnostmi, přičemž by využívala zejména daňových výhod souvisejících s touto kvalifikací ‚neziskových organizací‘, z čeho vyplývá, že za ‚neziskovou organizaci‘ ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. m) směrnice o DPH lze považovat pouze organizaci, jejíž majetek je trvale účelově vázán k uskutečňování jejího předmětu činnosti a nemůže být po zániku této organizace převeden na její členy v rozsahu, v němž tento majetek přesahuje vklady do základního kapitálu splacené jejími členy, jakož i tržní hodnotu jejich nepeněžitých vkladů“.

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Podání správci daně e-mailem Nejvyšší správní soud se v polovině listopadu věnoval tématu elektronického podání správci daně. Z rozsudku vyplývá, že pokud má daňový subjekt e-mail se zaručeným elektronickým podpisem, může z něj činit kvalifikovaná podání. Správce daně přitom nesmí taková podání omezovat.

ředmětem sporu z roku 2017 bylo, zda je kvalifikovaným podáním také odvolání podané prostřednictvím e-mailu s uznávaným elektronickým podpisem na e-mailovou adresu podatelny správce daně. Žalobci (daňový subjekt) byla českolipským správcem daně vyměřena pokutu za opožděné tvrzení daně. Ten se odvolal, a to jak písemně poštou, tak zasláním odvolání na e-mailovou adresu podatelny „podatelna2602@fs.mfcr.cz“. Správce daně odvolání zaslané poštou zamítl s tím, že bylo podáno opožděně. Zároveň řekl, že odvolání podané e-mailem bylo neúčinné, protože daná e-mailová adresa nebyla určena pro podání datové zprávy v daňových věcech. Správce daně argumentoval, že je podle daňového řádu tím, kdo v případě jakéhokoliv elektronického podání stanoví na svých webových stránkách upřesňu-

jící podmínky. Ty vyžadovaly podání přes webové stránky úřadu daneelektronicky.cz. Krajský soud v Ústí nad Labem takový názor správce daně potvrdil a dodal, že „uvedená adresa e-mailové schránky územního pracoviště správce daně nebyla zákonem předvídaným způsobem zveřejněna jako elektronická adresa“. V zásadě podle soudu sloužila jen jako obecná adresa na webu instituce pro neformální kontakt.

Nejvyšší správní soud se zastal stěžovatele Nejvyšší správní soud se v rámci kasační stížnosti věnoval dvěma rovinám, a to „zaprvé, jakými prostředky je možné podání vůči správci daně učinit a, za druhé, za jakých podmínek je správce daně povinen takové podání posoudit jako účinné (kvalifikované)“. Soud dospěl k závěru, že všechny formy datových zpráv včetně e-mailů a zpráv doručovaných prostřednictvím datových schránek lze považovat za datové zprávy. Vzhledem k tomu, že byl e-mail opatřen elektronickým podpisem, který slouží jako zaručený elektronický podpis, podání podle Nejvyššího správního soudu splnilo podmínky kvalifikovaného podání. Stejně tak by mělo účinek ověření identity způsobem pro přihlášení do datové schránky. Podle soudu tak „jednoznačně vyplývá povinnost správce daně přijímat doručené dokumenty mimo jiné i prostřednictvím e-mailu podatelny“. Její adresa má být zveřejněna buď na úřední desce, nebo na internetových stránkách instituce. S tím se váže moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

výslovná povinnost správce daně vybavit svou podatelnu zařízením umožňujícím příjem dokumentů na této e-mailové adrese. Závěrem Nejvyšší správní soud dodal, že „ustanovení daňového řádu je nutné vykládat v souladu s obecnou úpravou podatelen každého veřejnoprávního původce“. K omezení okruhu podání, která je možné učinit e-mailovou zprávou, proto podle soudu nemá správce daně zákonnou oporu.

Předchozí spory řešil soud obdobně Výše popsaný případ byl přitom již druhou korekcí praxe Finanční správy ze strany Nejvyššího správního soudu za krátkou dobu. Na konci října totiž soud v jiném případu rozhodl, že zaslání e-mailu s uznávaným elektronickým podpisem bylo i podle předchozí právní úpravy v daňových věcech kvalifikovaným podáním, které nebyl odesílatel povinen potvrdit nebo

opakovat zasláním originálu zprávy ve lhůtě pěti dnů. Spor byl o výklad ustanovení § 71 odst. 1 a 3 daňového řádu účinného do 18. 9. 2016, podle nichž platilo, že „podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky“. I v tomto případě Nejvyšší správní soud konstatoval, že právní úpravu obsaženou v daňovém řádu je třeba vykládat v souladu s obecnou úpravou podatelen.

VÍCE: NSS ze dne 12. listopadu 2020, čj. 2 Afs 167/2019 – 32 NSS ze dne 20. října 2020 ve věci sp. zn. 1 Afs 428/2019

Nejvyšší správní soud odmítl tzv. řetězení ztrát V květnu loňského roku vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí reagující na problematiku tzv. řetězení ztrát při určení lhůty pro stanovení daně. Toto vyjádření se stalo důležitým ukazatelem pro řadu subjektů a samotnou finanční správu, kterým směrem se ubírat v případě sporů při vykázání opakované ztráty a následných daňových kontrol.

ejvyšší správní soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni z roku 2018, který zamítl žalobu daňového subjektu proti daňové správě. Přiklonil se tak k argumentaci žalující strany a poukázal na nepřijatelnost prodlužování lhůty pro stanovení daně, která je prodloužena z důvodu vykázání další ztráty v následujícím období. Poukázal na několik možných výkladů zákonných ustanovení, i na ty, které mohou řetězení ztrát připouštět, nicméně je současně jednoznačně odmítl s následujícím vysvětlením: „Ad absurdum by totiž v důsledku opakované aplikace daného ustanomoje.kdpcr.cz

vení lhůta pro stanovení daně nemusela skončit nikdy, neboť by se i v případě dřívějších zdaňovacích období neustále prodlužovala na základě vzniku pozdějších daňových ztrát o dalších pět let, čímž by délka lhůty pro stanovení daně mohla ve výsledku dosahovat i několika desítek let.“ Prodlužování lhůt z výše uvedeného důvodu by zároveň znamenalo nepřiměřený zásah do právní jistoty daňových subjektů a stejně tak správce daně. Jednoznačně stanovená lhůta také vytváří vhodný stimul pro včasné uspořádání právních vztahů obou stran. Z vyjádření NSS tedy lze odvodit, že každá vzniklá ztráta vytváří oddělený běh lhůty pro stanovení daně a vznik ztráty v následujícím období ji neovlivňuje. Vedle dalších otázek, na které Nejvyšší správní soud v rozhodnutí odpovídal, byla i problematika začátku běhu tříleté lhůty pro stanovení daně při uplatnění ztráty. NSS odmítl argumentaci stěžovatelky, která označila za začátek běhu této lhůty faktické uplatnění daňové ztráty. Soud uvedl, že reálné uplatnění ztráty daňovým subjektem zde nemá vliv a lhůta pro stanovení daně za ztrátové období skončí po uplynutí lhůty pro stanovení daně za poslední čili páté zdaňovací období, kdy nejpozději mohla být daňová ztráta uplatněna.

VÍCE: NSS ze dne 13. května 2020, čj. 8 Afs 58/2019

Autor: red

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Aktuálně z účetnictví Nový zákon o účetnictví je zase o krok blíže realizaci Přestože je věcný záměr nového účetního zákona ministerstva financí znám už několik měsíců, nedávné schválení vlády jej opět přiblížilo cíli. Připomeňme si hlavní body úpravy zákona, který se výrazně nezměnil už téměř třicet let. Ministerstvo financí si od novely slibuje především modernizaci, zjednodušení a celkové zefektivnění účetnictví. Snížení administrativní zátěže se týká především jednotek využívajících mezinárodní účetní standardy. Pro vybrané jednotky by se využití těchto standardů mělo ještě více rozšířit. Zajímavou novinkou je možnost účtování v tzv. funkční měně, která tak zruší železnou povinnost účtování výhradně v českých korunách. Nový zákon má vyřešit také značnou roztříštěnost obecných účetních zásad jejich propojením a přesnou definicí v přehledné formě. Tento krok má přinést větší právní jistotu a usnadnit studium účetního zákona. Významnou změnu by měli pocítit podnikatelé, kteří povinně účtují v rámci podvojného účetnictví z důvodu překročení hranice 20 mil. Kč. Využití podvojného účtování by mělo být nově pro fyzické osoby pouze dobrovolné. Tiskový mluvčí ministerstva financí také poukázal na chystané korekce zákona o daních z příjmů, kterým se po implementaci novinek v účetnictví samozřejmě nevyhne.

Změna výpočtu dovolené v roce 2021 Díky úpravě v zákoníku práce se mzdové účetní v tomto roce nevyhnou odlišnému způsobu výpočtu dovolených. Ta přináší mimo jiné zrušení dovolené za odpracované dny a ponechává pouze dovolenou za kalendářní rok. Délka dovolených bude nově odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance. Výpočet se tak nedotkne pracovníků s pravidelnou pracovní dobou (při zákonné výměře čtyř týdnů jim stále náleží 160 hodin dovolené). Novela by ale měla pomoci zaměstnancům, kteří tráví v práci nerovnoměrně rozvržený čas. Hodinové čerpání dovolené vyřeší nepříjemné krácení dovolené z důvodu nerespektování skutečné délky směn. Výhodou letošní úpravy je také zkrácení doby vzniku nároku na poměrnou část dovolené u jednoho zaměstnavatele z 60 hodin na čtyři týdny. Co se týče převodu nevyčerpané dovolené do dalšího roku, je třeba nově volit písemnou formu adresovanou nadřízenému pracovníkovi.

O zveřejnění účetní závěrky se nově postará daňová správa Obchodní korporace budou moci využít možnost vložení účetní závěrky do obchodního rejstříku prostřednictvím přílohy elektronického daňového přiznání. Umožňuje jim to změna, která je součástí schváleného daňového balíčku pro rok 2021. Zjednodušení se týká i jednotek, které podle zvláštního předpisu předávají účetní závěrku včetně výroční zprávy České národní bance. V tomto případě to bude právě národní banka, kdo se postará o jejich zveřejnění v příslušném rejstříku. Vše zmíněné se bude napoprvé týkat účetních závěrek za rok 2021.

Účetní roku je Eva Krouská Eva Krouská ze společnosti Warhorse Studios se stala Účetní roku v rámci třetího ročníku stejnojmenného ocenění vyhlašovaného nakladatelstvím Wolters Kluwer ČR. Akce se uskutečnila na začátku prosince, a to prostřednictvím on-line vyhlášení výsledků. Eva má v účetnictví více než 24letou praxi, posledních pět let působí v nejznámějším českém herním studiu. Tři přední příčky v kategorii Účetní firma roku 2020 pak obsadily pražská společnost This One s.r.o., společnost TPA Tax s.r.o., se sídlem také v Praze, a z vítězství se radovala Skupina KODAP. Autor: red Zdroj: mfcr.cz, mpsv.cz, Účetní roku

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021 pro daňové

poradce.*

knihovnu za zvýhodněné ceny A Aktuálně ktuálně Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Správní řád. Komentář, 2. vydání nejpřehlednější výklad s důrazem na využitelnost a přínosnost v praxi

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Daňový řád + e-book 2021 úplné znění s komentáři novel, vč. e-booku a aktualizačního servisu

zvýhodněná cena pro DP 692 Kč běžná cena 769 Kč zvýhodněná cena pro DP 242 Kč běžná cena 269 Kč

zvýhodněná cena pro DP 2871 Kč běžná cena 3190 Kč Riziko účetních chyb a podvodů ve světle kreativního účetnictví Nástroje efektivního řízení a hodnocení rizik v účetnictví

Daň z přidané hodnoty s komentářem 2020/2021 změny zákona o DPH provedené v průběhu roku 2020 s vyznačenými změnami k 1. 1. 2021

DPH u prodeje zboží přes elektronické obchody vše o prodeji zboží v rámci EU i třetích zemích: One Stop Shop, Import One Stop Shop, limity pro zasílání zvýhodněná cena pro DP 881 Kč běžná cena 979 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1251 Kč běžná cena 1390 Kč

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Komentář zkušenosti z praxe, , judikatura, výkladová stanoviska

Zákon o obchodních korporacích 3. vydání přepracované vydání, zahrnuje letošní novely

zvýhodněná cena pro DP 268 Kč běžná cena 298 Kč

zvýhodněná cena pro DP 2151 Kč běžná cena 2390 Kč

Mezinárodní výměna informací základní zásady mezinárodní výměny informací a mezinárodního zdaňování příjmů ve vazbě na příslušné právní předpisy

zvýhodněná cena pro DP 107 Kč běžná cena 119 Kč

zvýhodněná cena pro DP 538 Kč běžná cena 598 Kč

Z novinek vybíráme:

Daně z příjmů s komentářem 18. aktualizované vydání pro zdaňovací období roku 2020; po novelizaci zákonem č. 299/2020 Sb. z hlediska daňové ztráty i pro období let 2018 a 2019

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318 13

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

TÉMA VYDÁNÍ:

Trestní právo daňové Ještě před deseti lety bylo trestní právo daňové rozvíjejícím se podoborem trestního práva. Za poslední dekádu ale přitom jeho význam neustále roste. Škody, které státu vznikají kvůli daňové kriminalitě, jsou v řádech stamiliard korun českých a aktivity pachatelů stále rafinovanější. V čem konkrétně je trestní právo daňové specifické? To přiblíží následující strany věnované lednovému tématu vydání.

restní právo daňové je dílčí součástí trestního práva, která se zabývá trestním postihem závažných porušení předpisů daňového práva. Tedy takových, které nelze vyřešit prostředky správního práva, konkrétně daňového řádu. Faktem zároveň je, že k řadě stíhání trestných činů daňových dochází na základě zjištění učiněných v souvislosti s daňovou kontrolou. Nejen díky silné procesní vazbě trestního a správního postihu je problematika daňových trestných činů velice komplikovaná.

Klíčové je pro orgány činné v trestním řízení pochopit také ekonomické souvislosti a fungování obchodních společností. Tak, aby policisté a žalobci – v úzké spolupráci s Finanční správou – dokázali odhalit skutečné podvody a zbytečně nepostihovali nevinné. Každý přešlap v této oblasti je silně medializován a vzbuzuje emoce. I proto se každoročně hranice oblasti trestního práva daňového zpřesňují, posunují a mění. A to díky rozhodovací praxi soudů či (nekončícím) novelizacím.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

O čem je trestní právo daňové? V České republice není trestní právo daňové upraveno v samostatném zákoně, ale je součástí trestního zákoníku. Ten sice obsahuje samostatný díl věnovaný trestným činům daňovým, poplatkovým a devizovým, ale zároveň je třeba věnovat pozornost i dalším oblastem. Ustanovení s vazbou na daňové trestné činy se totiž rozprostírají mezi ustanoveními o trestných činech proti majetku (hlava V) a trestných činech hospodářských (hlava VI). Trestné činy daňové jsou trestnými činy úmyslnými. To znamená, že pachatel buď „chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn či smířen“. U vybraných trestných činů daňových je trestná i příprava, tedy úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zločinu (jde o organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů ke spáchání zločinu, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu). Pokud jde o případnou trestní odpovědnost právnických osob, zde se o úmyslu hovořit nedá, jelikož jde o fiktivní entitu. Zákon tak používá pojem tzv. přičitatelnosti jednání fyzické osoby nebo orgánu osobě právnické, na základě které lze dovodit existenci trestní odpovědnosti konkrétní právnické osoby. K takové přičitatelnosti musí být naplněno několik zákonných předpokladů. Předně musí fyzická osoba nebo orgán společnosti jednat buď v zájmu právnické osoby, nebo v rámci činnosti právnické osoby. Nejde ale o jakoukoliv osobu. Musí jít o: statutární orgán nebo člena statutárního orgánu, anebo jinou osobu ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, osobu ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v předchozím bodu, toho, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, zaměstnance nebo osobu v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v předchozích bodech. Současně platí, že forma zavinění se pro účely trestní odpovědnosti právnické osoby dovozuje z formy zavinění fyzické osoby, jejíž jednání se právnické osobě přičítá. Zkrátí-li tak například zaměstnanec povinnou platbu z nedbalosti, nejedná se o trestný čin (chybí úmysl) a nelze hovořit ani o zavinění u právnické osoby. Zjednodušeně řešeno v tuto chvíli nastupují sankční prostředky správního práva (daňového řádu). moje.kdpcr.cz

Které jednání je trestné? Mezi trestné činy daňové lze v Česku zařadit zejména: Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227) Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti… Příprava je trestná. Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241) Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti… Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 254) Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Stejně bude potrestán, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejs-

Téma

tříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek, uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen… Další trestné činy daňové Kromě výše uvedených trestných činů lze mezi trestné činy daňové zařadit také nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243), porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§ 244) a padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 245). Z výše uvedeného výčtu je patrné, že pro oblast trestných činů daňových je relevantní především „větší škoda“ jako hranice výše škody, od které se čin považuje za trestný. Ta od loňského října činí 100 tisíc korun. Hranice do té doby byla na 50 tisících korunách a její zvýšení vítaly jak orgány činné v trestním řízení, tak samotná Finanční správa (více viz následující článek). Každý z výše uvedených trestných činů pak obsahuje také zvýšený postih pro případy, kdy došlo ke značné škodě (škoda dosahující částky nejméně milion korun) či škodě velkého rozsahu (škoda dosahující nejméně částky deseti milionů korun).

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Mimořádné instituty mohou pomoci V souvislosti s trestním právem daňovým existují dva mimořádně významné instituty, díky kterým trestní odpovědnost zaniká či nebude uplatněna. Pokud jde o fyzické osoby, trestní zákoník upravuje pojem „účinné lítosti“. Ta je obecně upravena v § 33 trestního zákoníku a znamená, že trestní odpovědnost za vybrané trestné činy zaniká, jestliže pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil nebo učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. Trestný čin musí tedy být dokonán. V souvislosti s daněmi přichází při aplikaci účinné lítosti v úvahu především možnost zamezení, resp. nápravy škodlivého následku. Účinná lítost se podle obecné úpravy v zákoně konkrétně vztahuje na trestné činy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. V případě trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby je zvláštní forma účinné lítosti obsažená v § 242 trestního zákoníku s tím, že musí pachatel svou povinnost dodatečně splnit dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. U právnických osob je „osvobozujícím“ institutem liberace. Díky ní se právnická osoba ve všech případech (tedy i daňových) může zprostit trestní odpovědnosti, pokud „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat.“ Tento institut mohou využít nejen zaměstnanci, ale dopadá i na jednání statutárních orgánů, jakož i dalších osob působících ve vedoucích funkcích právnické osoby. Autor: red

Finanční správa (není) jako trestní sudí Kriminalizace daňového práva je pro řadu obchodních společností doslova strašákem. Jak moc je v této oblasti aktivní Finanční správa? A měla by do budoucna více využívat kvalifikovaný úsudek?

inanční správa má podle trestního i daňového řádu jako správce daně povinnost neprodleně oznámit orgánům činným v trestním řízení skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů. A ročně tak činí v tisícovkách případů. Podle některých dokonce Finanční správa v posledních čtyřech letech znatelně přitvrdila. Ta se proti kritice dlouhodobě brání tvrzením, že má „zákonnou oznamovací povinnost a při výkonu kompe-

tence správy daní jí nepřísluší posuzování toho, zda se jedná o úmyslný trestný čin. K tomu jsou oprávněné orgány činné v trestním řízení“.

Udělá 50 tisíc rozdíl? Problémem byla až do loňského října padesátitisícová hranice výše škody, od které se čin považuje za trestný. „Podnikatemoje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

lé, kteří nejsou při daňové kontrole úspěšní a správce daně jim doměří daň vyšší než 50 tisíc korun, musí počítat s tím, že v jejich případě Finanční správa podá oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby,“ řekl vloni deníku Právo Jiří Žežulka, partner poradenské skupiny Apogeo. Advokát Ondřej Trubač z kanceláře Bříza & Trubač v té souvislosti v Právu poznamenal, že „Finanční správa nemusí podávat trestní oznámení automaticky rovnou při doměření daně nad 50 tisíc korun, byť se u tohoto postupu úřad opírá o trestní řád… Před podáním trestního oznámení by si měla správa učinit kvalifikovaný úsudek o tom, zda okolnosti zjištěné při daňové kontrole naplňují alespoň základní znaky protiprávního jednání… Ne každé zkrácení daně je totiž vyložený záměr“. Hranice se na základě poslanecké novelizace od loňského října zvedla na 100 tisíc korun, což vítala i Finanční správa samotná s tím, že nadále „nemá zájem kriminalizovat skutky s výší škody v hodnotě dvou současných průměrných platů.“ Ani přes dvojnásobné zvýšení hranice se princip „oznamování trestných činů“ nezměnil. To znamená, že i nyní se například při krácení daně byť jen o jednu korunu nad statisícovým limitem „roztáčí“ trestněprávní soukolí. „Limit je dán zákonnými předpisy a Finanční správa není oprávněna tento znak trestného činu přehlížet,“ stojí v reakci Finanční správy na mediální kritiku s tím, že se nejedná o neuvážlivé zaměřování na určitý segment daňových subjektů, ale výkon povinností dle účinných zákonných předpisů. Správa se brání tím, že postup zpracování trestních oznámení je upraven vnitřním metodickým předpisem, který je dostatečně detailní. „Napří-

klad součástí předpisu je popis znaků trestného činu zkrácení daně, které jsou pracovníci Finanční správy povinni při zpracování trestního oznámení popsat, včetně popisu aspektu úmyslu,“ tvrdí Finanční správa.

Proměnlivá realita Podle dostupných dat ukončila Finanční správa za rok 2019 celkem 27 907 „kontrolních“ postupů (tj. daňových kontrol a postupů k odstranění pochybností) na dani z příjmů a dani z přidané hodnoty. Z toho 18 248 případů bylo s nálezem a 1 159 skončilo podáním trestních oznámení zkrácení daně. V roce 2018 bylo podáno 2 088 trestních oznámení ve věci krácení daně. „V prosinci 2018 nastoupila nová generální ředitelka Tatjana Richterová a v prvním roce jejího působení podala Finanční správa 1 159 trestních oznámení ve věci krácení daně, tedy o 929 méně,“ stojí v tiskové zprávě Finanční správy. Meziroční snížení úřad připisuje také účinkům přijatých opatření omezujících daňové úniky, zefektivněním kontrolní činnosti včetně nasazení analytických nástrojů nebo zlepšením spolupráce s orgány činnými v trestním řízení. To podle Finanční správy způsobilo zvýšení výběru daní a snížení částek zkrácení daní. To se pak promítá jak do částek oznamovaných škod, tak do snížení počtu podávaných trestních oznámení. Autor: red Zdroj: Finanční správa ČR

Podněty předané Finanční správou orgánům činným v trestním řízení k 31. 12. příslušného roku počet předaných případů ve věci

2015

2016

2017

2018

2019

zkrácení daně (§ 240)

1 512

1 376

1 968

2 088

1 159

neodvedení daně (§ 241)

392

prohlášení o majetku (§ 227)

317

187

283

570

445

122

1 699

1 659

2 538

2 533

1 990

jiné (§ 254) CELKEM

částka v milionech Kč ve věci

2015

2016

2017

2018

2019

zkrácení daně (§ 240)

10 603

7 358

7 615

6 610

4 893

neodvedení daně (§ 241)

146

prohlášení o majetku (§ 227)

103

436

279

165

10 706

7 794

7 894

6 775

5 039

jiné (§ 254) CELKEM

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Ke dvěma častým námitkám z oblasti prolínání daňového a trestního práva V současné době se správci daně stále častěji setkávají s případy, kdy je nutno pracovat s provázaností trestního a daňového řízení. Byť jsou tato řízení vedena samostatně, nelze jednoduše uzavřít, že by se vzájemně neovlivňovala. Naopak, z pohledu praxe spatřujeme silnou interakci v oblasti vzájemné využitelnosti důkazních prostředků. Běžnou je též námitka odlišného závěru jednotlivých řízení. Stává se, že na první pohled tentýž skutek je posuzován orgány činnými v trestním řízení optikou norem práva trestního a daňovými orgány optikou norem práva daňového. Tomáš Rozehnal Ředitel Odvolacího finančního ředitelství

*S přispěním Davida Švancary, ředitele Odboru nepřímých daní I. Odvolacího finančního ředitelství

prvé řadě se zaměříme na problematiku odlišného posouzení téhož skutku. To láká ke zjednodušujícímu závěru, že v jednom z řízení bylo postupováno chybně. Ostatně daňový subjekt či žalobce v soudním sporu často vznáší argument, že orgány činné v trestním řízení neshledaly, že by dotčeným jednáním byl spáchán trestný čin. Logicky by tedy mělo dojít i ke zrušení doměrku daně. Takto jednoduché to však není. Při řešení této otázky je nejdříve nutno osvětlit, co je účelem a co se posuzuje v daňovém a co v trestním řízení? Domníváme se, že ideální demonstrace bude na příkladu provázanosti trestního a daňového řízení na úseku daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) v rámci institutu tzv. daňového podvodu.1

1 Jedná se o institut vyplývající z judikatury Soudního dvora Evropské unie a v případě jeho prokázání je správce daně zpravidla povinen odepřít daňovému subjektu nárokovaný odpočet daně na vstupu. Blíže k daňovému podvodu a jeho prokazování srov. např. rozsudek NSS ze dne 13. 8. 2020 sp. zn. 7 Afs 428/2019.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

„Přičitatelnost“ daňového podvodu V rámci trestných činů proti majetku nás v takovém případě zajímá trestný čin zkrácení daně. Je zřejmé, že pro naplnění tohoto skutku je třeba zkrátit daň v určité výši a trestná je rovněž i příprava tohoto skutku. Důležitá je poté skutečnost, že tento skutek je třeba spáchat úmyslně.2 Toto je významná odlišnost od posuzování na první pohled obdobného skutku optikou daňovou. K „přičitatelnosti“ daňového podvodu na úseku DPH je samozřejmě rovněž třeba, aby daňové orgány prokázaly daňový únik (resp. daňový podvod) na DPH a následně skutečnost, že o této skutečnosti dotčený daňový subjekt věděl. V případě podvodu na DPH však postačí prokázání zavinění i ve formě v podstatě nedbalostní.3 Důkazní břemeno v tomto spočívá na správci daně. Zatímco v rámci přičitatelnosti trestného činu jednotlivci půjde o plnění funkce represivní, tj. postihnout právními normami nepřijatelné chování a jeho viníka, v rámci přičitatelnosti institutu daňového podvodu jednotlivci jde primárně o funkci odrazující, jejíž podstatou je ochrana společného systému DPH v rámci EU a zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem jako takovým.4 Samozřejmě při náplni této funkce nadále platí zásada, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého, resp. protiprávního jednání.5 Normy práva daňového v případě institutu daňového podvodu tak postihují potenciálně větší okruh osob. Již nyní je z uvedeného zjevné, že předpoklad o a priori shodném závěru v obou řízeních nemůže platit absolutně. Pokud se v trestním řízení u daňového subjektu prokáže naplnění skutkové podstaty úmyslně zkrácené daně, s velkou pravděpodobností bude prokázána i jeho vědomost o daňovém podvodu na úseku DPH. Naopak to však s velkou pravděpodobností platit nemusí. V případě, že správce daně prokáže vědomost daňového subjektu o tom, že se tento svými transakcemi zapojil do daňového podvodu, potom to o naplnění skutkové podstaty norem práva trestního a priori zase tolik nevypovídá. Je tomu tak právě z důvodu, že v rámci přičitatelnosti daňového podvodu postačí prokázat, že daňový subjekt o zapojení do tohoto podvodu „pouze“ vědět mohl. V takovém případě na něj normy práva daňového hledí jako na spolupachatele, a to bez ohledu na to, zda mu z těchto transakcí plyne přímo nějaký prospěch.6 Zkoumat úmysl daňového subjektu není z pohledu daňového vyžadováno, a proto ani rozhodovací praxe správních soudů na rozlišování vědomosti, resp. zavinění, neklade přílišný důraz.7 Ne nadarmo rozhodovací praxe správních soudů konstantně judikuje, že skutek na úseku DPH a trestního práva nelze směšovat.8 V předcházejícím odstavci jsme použili slovní spojení, že „s velkou pravděpodobností“ v případě prokázání úmyslného trestného činu zkrácení daně bude u daňového subjektu prokázána i vědomost o daňovém podvodu. Nebylo to náhodou. I v této situaci totiž jistě existují výjimky. Nejčastěji tomu bude v případech, kdy příslušné trestní orgány budou disponovat větším množstvím důkazních prostředků. Tato situace není ojedinělá, neboť vyšetřování trestného činu bývá časově náročné a může k němu dochámoje.kdpcr.cz

Ztráta nároku na odpočet daně nepředstavuje sankci, nelze proto o dvojím trestání hovořit. zet s časovou prodlevou, např. po uplynutí lhůty daň stanovit.9 Výjimkou bude zřejmě i situace, kdy by byl daňový subjekt v rámci trestního řízení shledán vinným za přípravu zkrácení daně. Domníváme se, že k přičitatelnosti daňového podvodu daňovému subjektu v daňovém řízení by tento podvod, jakožto skutek, musel být dokonán.

O dvojí trestání nejde Pokud bychom měli výše uvedené shrnout, orgány trestní a daňové při posuzování zkrácení daně, resp. daňového podvodu posuzují dosti obdobný skutek. Jedná se o posuzování určité situace vyplývající ze skutkových zjištění. Její právní hodnocení se však na obou frontách může a často i bude lišit. Je tomu tak již z podstaty a účelu samotných řízení, kdy v rámci každého z nich je právně posuzována odlišná materie. Odvozovat proto z toho, že se neprokáže trestný čin zkrácení daně, skutečnost, že daňový subjekt nemohl vědět o zapojení do daňového podvodu na DPH, je stejně tak nesprávné jako odvozovat jeho trestněprávní odpovědnost na základě toho, že dle správce daně mohl vědět o svém zapojení do daňového podvodu. Jelikož účel obou řízení je odlišný, nedá se při souběžném posuzování skutkové situace hovořit o souběhu sankcionování té-

2 Srov. ust. § 240 trestního zákoníku a ust. § 13 odst. 2 trestního zákoníku. 3 K formě vědomosti viz např. rozsudek NSS ze dne 25. 7. 2019 sp. zn. 10 Afs 182/2018 či NSS ze dne 16. 12. 2015 sp. zn. 1 Afs 92/2015. 4 Viz stanovisko generálního advokáta SDEU ke spojeným věcem C-131/13, C-163/13 a C-164/13 Italmoda, bod 44. 5 Srov. rozsudek velkého senátu SDEU ve věci C-285/09 R., body 50 a 54. 6 Srov. rozsudek SDEU ve spojených věcech C-439/04 a C-440/04 Kittel, body 56 a 57. 7 Srov. např. již uvedený rozsudek NSS ze dne 25. 7. 2019 sp. zn. 10 Afs 182/2018, bod 58. 8 Srov. např. rozsudek NSS ze dne 27. 8. 2015 sp. zn. 2 Afs 104/2015 či rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2018 sp. zn. 31 Af 28/2016. 9 Pro úplnost lze doplnit, že i tuto situaci lze prolomit. Viz. ust. § 148 odst. 6 daňového řádu.

Téma

hož, resp. o dvojím trestání za tentýž skutek. Krom skutečnosti, že po právní stránce se zcela jistě o stejný skutek nejedná,10 je k tomu třeba připomenout, že následkem prokázání vědomosti o daňovém podvodu je zpravidla ztráta nárokovaného odpočtu daně daňovým subjektem. Ztráta nároku na odpočet daně přitom nepředstavuje sankci, nelze proto o dvojím trestání hovořit.11 Pokud je však v rámci doměřovacího řízení se ztrátou nároku na odpočet daně spojeno i uložení penále, toto penále již povahu sankce dle NSS má a je s ním spojena i aplikace trestněprávních zásad.12 Z toho však nelze dovozovat, že by se aplikace trestněprávních zásad u prokazování podvodu na DPH měla vztahovat na celé daňové řízení, jehož výsledkem je právě odepření nároku na odpočet daně.13

Vzájemné využití důkazních prostředků S výše uvedeným je provázána druhá oblast, které se chceme věnovat. Nikoho jistě nepřekvapí, že orgány činné v trestním řízení disponují ze zákona širší paletou možností zajištění důkazních prostředků. Notorietou je poučka, že trestní právo je ultima ratio, postihující společensky nejzávažnější činy, k čemuž je zákonitě nutno mít i dostatek možností opatřovat si důkazní prostředky nutné k odhalování těchto nejškodlivějších činů. Obecně proto použitelnost důkazů získaných z trestního řízení podléhá přísným požadavkům, jejich použitelnost však v daňovém řízení možná je, a to při naplnění požadavku přímosti, bezprostřednosti a subsidiarity.14 Lze zároveň jistě diskutovat o proporcionalitě toho, zda vůbec důkazní prostředky opatřené úkonem, jenž jistě zasahuje do listinou garantovaného práva na soukromí,15 lze použít pro řízení, jehož podstatou je správné zjištění a stanovení daně. Z našeho pohledu v rámci prokazování daňového podvodu správce daně řeší skutkově (nikoliv právně) v podstatě dosti obdobnou věc. Daňová řízení ve věci podvodů na DPH se procesně blíží povaze řízení trestního v tom ohledu, že povinnost prokázat podvod a vědomost daňového subjektu o tomto podvodu spočívá na správci daně, obdobně jako v trestním řízení leží důkaz-

10 Srov. poznámku pod čarou č. 8. 11 Ke ztrátě nároku na odpočet daně srov. např. NSS ze dne 17. 7. 2014 sp. zn. 7 Afs 82/2013. K povaze sankce viz rozsudek SDEU ve spojených věcech C-131/13, C-163/13 a C-164/13 Italmoda, bod 61. 12 Srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 11. 2015 sp. zn. 4 Afs 210/2014. 13 Srov. již uvedený rozsudek NSS ze dne 13. 8. 2020 sp. zn. 7 Afs 428/2019, bod 61. 14 Viz znění ust. § 93 odst. 2 daňového řádu. K požadavkům na použitelnost srov. rozsudek NSS ze dne 30. 1. 2008 sp. zn. 2 Afs 24/2007, jakož i rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 2 Afs 45/2012. 15 Např. domovní prohlídka či odposlechy. 16 Srov. rozsudek SDEU ve věci C-419/14 WebMindLicenses ze dne 17. 12. 2015. Z aktuální tuzemské rozhodovací praxe máme za to, že NSS použitelnost takovýchto důkazních prostředků nepřímo aproboval v rozsudku ze dne 16. 12. 2020 sp. zn. 6 Afs 154/2020.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Daňové a trestní řízení sledují odlišný účel a v důsledku toho může docházet k jejich rozdílnému vyústění. ní povinnost na orgánu činném v trestním řízení. Procesní možnosti správce daně skutkový stav zjišťovat a prokázat však jsou, oproti možnostem daným orgánům činným v trestním řízení, jak bylo zmíněno výše, značně omezené. Omezovat potom použitelnost zákonně opatřených důkazních prostředků v trestním řízení, které jsou zákonným způsobem převzaty do řízení daňového, by z našeho pohledu vedlo k absurdním situacím. V případech, kdy by byl daňový subjekt v trestním řízení usvědčen z úmyslného trestného činu zkrácení daně, by při omezení použitelnosti některých důkazních prostředků nemohl být za spáchaný skutek „odpovědný“ na úseku daňového práva, neboť by bez těchto důkazních prostředků nemusela být ve svém souhrnu zjištění o vědomosti o podvodu dostatečně silná. Tato situace by svým způsobem vedla k popření základní zásady, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého, resp. protiprávního jednání. Možnost použít i tyto důkazní prostředky přitom zastává i SDEU.16 V krátkém příspěvku jsme se věnovali dvěma problematickým oblastem, se kterými se v praxi správci daně při prolínání trestního a daňového práva setkávají. Snažili jsme se poukázat na fakt, že daňové a trestní řízení sledují odlišný účel a v důsledku toho může docházet k jejich rozdílnému vyústění. Pro ilustraci jsme zvolili případ tzv. daňového podvodu na DPH, jelikož v praxi často dochází (což je dáno i označením této situace) k neodůvodněnému směšování podvodu jakožto trestného činu zkrácení daně a podvodu na DPH. Stejnou optikou však lze nahlížet i na další případy, se kterými se správci daně potýkají, nerozhodno, na jaké dani. Namátkou lze zmínit prokazování fakticity plnění, zneužití práva či simulovaných právních úkonů. Vždy zde bude hranice mezi určitou daňovou neopatrností či neobezřetnost vedoucí ke ztrátě výhod a úmyslnou trestnou činností směřující ke zkrácení příjmů státního rozpočtu. Výsledek jednotlivých řízení bude ovlivněn procesní aktivitou účastníků řízení, rozložením důkazního břemene, vývojem judikatury apod. Nelze tak bez dalšího klást rovnítko mezi stanovením daně a trestným činem, popřípadě naopak. Bez ohledu na výsledek jednotlivých řízení by však bylo absurdní, kdyby zde nebyla možnost využití důkazních prostředků napříč jednotlivými řízeními. Domníváme se, že za zachování procesních pravidel daných právními předpisy je tato možná. moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Ondřej Trubač: „Takřka každá větší daňová kontrola může skončit v trestním řízení.“ Advokát Ondřej Trubač patří k předním českým expertům na oblast trestního práva daňového. Dlouhodobě poukazuje na rizika spojená např. s daňovými kontrolami. Orgány činné v trestním řízení se podle něj letos zaměří hlavně na systematické zneužívání „covidových“ podpor či karuselové a další podvody na DPH. Daňoví poradci by pak při poskytování daňového poradenství podle něj neměli zapomínat rovněž na prevenci rizik na úseku jejich potenciální odpovědnosti. Jak často vstupuje trestní právo do daňových otázek? Je evidentní, že kriminalizace daňových úniků je určitým trendem dnešní doby. Oproti dřívějšku trestní právo zasahuje do daňových otázek mnohem častěji a na podnikatele může dopadnout „železná bota“ trestního stíhání i v situacích, kdy by se dříve finanční úřad spokojil s doměřením daně. Vrchol byl mezi lety 2016 a 2017, kdy podle statistik státního zastupitelství skokově narostl počet trestních oznámení podávaných finančními úřady, a to z 55 % na až neuvěřitelných 89 % případů, kdy byla doměřena daň převyšující 50 tisíc korun, což byla tehdejší hranice trestného činu zkrácení daně. Dnes je to 100 tisíc korun. Přestože se z aktuálních statistik zdá, že počet trestních oznámení podávaných Finanční správou klesl zhruba na polovinu, ta čísla jsou stále alarmující a klientům vždy doporučujeme, moje.kdpcr.cz

ať věnují každé daňové kontrole náležitou pozornost. Nelze totiž vyloučit, že po čase začne „druhé kolo“ v podobě trestního řízení. Čím to je? Navzdory tomu, že trestní právo má být uplatňováno až v případech, kde užití jiných prostředků nepřichází v úvahu, je nutno zdůraznit, že daňové trestní delikty jsou obecně považovány za závažné (například pokud jde o výši hrozících sankcí), a proto osoby rozhodující o tom, zda trestní oznámení podat či nepodat, mohou mít tendenci v případě pochybností upřednostnit úvahu směřující k tomu, ať tyto pochybnosti prověří k tomu příslušné orgány místo nich. Rostoucí počet trestních oznámení podaných finančními úřady lze interpretovat také jako zájem státu na zvýšení míry vymaha-

Téma

telnosti daňových povinností. Zde je však třeba upozornit, že ačkoli je zkrácení daně úmyslný trestný čin, hranice mezi vědomou nedbalostí (která není trestná, ale například v oblasti podvodů na DPH obvykle vede k doměření daně) a nepřímým úmyslem je velmi tenká. Trestní stíhání tak dnes nehrozí zdaleka jen organizátorům daňových podvodů nebo „bílým koňům“, ale i nepozorným podnikatelům, kteří někomu zkrátka naletěli a umožnili mu spáchat podvod. Proč by mělo trestní právo zajímat daňové poradce? Klíčová informace pro ně je, že takřka každá větší daňová kontrola může potenciálně skončit v trestním řízení. Daňoví poradci by měli mít vždy na paměti, že věc může mít i trestněprávní aspekty – a to jak v případě, že klienta „jen“ zastupují v daňové kontrole, tak v případě, kdy zkoumanou daňovou operaci vymýšleli nebo schvalovali. V takovém případě totiž mohou být ohroženi i oni. Nezřídka jsou totiž spolu s podnikateli stíháni i jejich účetní a daňoví poradci. Navíc nelze vyloučit, že se někteří klienti budou snažit svalit „vinu“ právě na svého poradce a podsouvat mu „rady“, které vůbec neučinil. Pro klienta může jít o snadnou cestu ke zbavení se zodpovědnosti ve stylu „já nic, to poradce“ a policisté mohou této verzi uvěřit. Daňoví poradci by tak při poskytování daňového poradenství neměli zapomínat rovněž na prevenci rizik na úseku jejich potenciální odpovědnosti: v tomto smyslu lze například daňovým poradcům doporučit, aby měli vždy písemné či elektronické záznamy, z nichž je možno dovodit, jakou konkrétní otázku daňových poradce posuzoval, jaké k tomu měl vstupní informace a podklady od klienta a jaká k předmětné otázce dal doporučení. Je u daňových poradců tedy namístě strach z této oblasti? Jelikož daňoví poradci nejsou obvykle vystudovaní právníci a trestní právo není jejich denním chlebem, tak bych určitě doporučoval tyto kauzy zkonzultovat s kolegy advokáty, kteří se trestnímu právu daňovému věnují. Nepochybně bych doporučoval poradit se s kolegou advokátem o nastavení systému za účelem prevence vzniku trestní odpovědnosti, tedy jak nastavit postupy v kanceláři, aby se takové riziko snížilo. Tato konzultace s advokátem může stát daňového poradce několik málo hodin poradenství advokáta, nicméně zpravidla si daňový poradce již s implementací navrhovaného řešení zvládne poradit sám a tato drobná investice ho může třeba i uchránit od pozdějších značně vyšších nákladů, které by musel hradit na obhajobu v trestním řízení. Proč se všechny daňové delikty neřeší nejprve prostřednictvím správního trestání? Ono by to tak samozřejmě být mělo, že trestní právo je až ultima ratio, tzn. nejzazší možné řešení. Ostatně i podle trestního zákoníku je trestní postih namístě jen tehdy, pokud nepostačí sankce podle jiného právního předpisu. Nicméně, jak jsem uvedl i výše, problém je s tím, že z pohledu trestního zákoníku se v případě vyšších částek jedná o trestné činy s vysokou mírou společenské škodlivosti. Primární sankcí je pro klienty samozřejmě již doměření daně, které velmi často vnímají jako nespravedlivé a brání se pak například správními žalobami. Souběžně ze zákona vzniká povin-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

nost zaplatit penále ve výši 20 % z doměřené částky a poměrně vysoký úrok z prodlení, který až novela účinná od 1. ledna 2021 sjednotila s úroky podle občanského zákoníku. Když ale vezmeme v potaz, že se daň leckdy doměřuje až po mnoha letech, sankce často narostou skoro do výše doměřované daně. Možnost žádat o prominutí sice existuje, nejde na to však spoléhat. Nehrozí problémy kvůli takzvanému dvojímu trestání v daňových věcech? Mohl byste tuto oblast vlastně našim čtenářům více přiblížit? Toto se hodně řešilo několik let nazpět, kdy Evropský soud pro lidská práva a Nejvyšší správní soud rozhodly, že daňové penále má povahu trestu. Ve vztahu k zásadě ne bis in idem, tedy že osoba nesmí být trestána dvakrát za stejný skutek, bylo klíčové rozhodnutí štrasburského soudu ve věci A a B proti Norsku z listopadu 2016, kde soud konstatoval, že za daňové úniky lze za určitých podmínek souběžně uložit dva tresty, a to finanční sankci ze strany finančního úřadu a zároveň trest podle trestního práva, aniž by přitom ale došlo k porušení zásady zákazu nového stíhání pro týž skutek. V českém kontextu bylo klíčové, jak se k věci postaví Nejvyšší soud. V lednu 2017 pak navázal na uvedené rozhodnutí ESLP a uvedl, že v případě, kdy je ukládán trest poté, co už bylo uloženo penále (což je při doměření daně vždy), musejí trestní soudy při stanovení druhu trestu a jeho výměry k této skutečnosti, tj. že sankce v podobě penále byla již uložena, přihlédnout. Jak klíčovou roli hrálo v této oblasti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob? Určitě to roli hraje, protože právnické osoby za daňové trestné činy nejenže stíhány být mohou, ale také často stíhány jsou. Celá polovina trestních stíhání právnických osob se týká právě daňových deliktů. Dnes už je běžné, že kromě jednatele je za trestný čin zkrácení daně stíhána i obchodní společnost. V kanceláři se v poslední době hodně věnujeme problematice „tax compliance“, kdy se klientům snažíme poradit, jak daňová rizika eliminovat, a to včetně rizik trestních. Tomuto tématu se každoročně věnujete na odborné konferenci. Jaká témata hýbala oblastí trestního práva daňového v loňském roce? V loňském roce proběhl již třetí ročník konference Trestní právo daňové, kterou mimo jiné pořádáme právě za podpory Komory daňových poradců. Z mého pohledu je asi největším tématem poslední doby snaha o postih podnikatelů, kteří byli zataženi do podvodného řetězce na DPH. Nepochybuji o tom, že snad každý daňový poradce se s takovými případy setkal. Mám za to, že se nesmějí do jednoho pytle házet organizátoři těchto podvodů a podnikatelé, kteří jen nakoupili službu a po mnoha letech jim finanční úřad nebo policie vytýká, že si nezkontrolovali, zda má jednatel profesionální vizitku nebo zda má firma založené účetní závěrky ve sbírce listin… Posuzování otázky případného vědomého zapojení do daňového podvodu, tedy ono omílané „vědět měl a mohl“, je problematikou velmi složitou i pro osoby s právnickým vzděláním. Vezmeme-li v potaz skutečnost, že daňové subjekty ani úřední osoby moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

správce daně právní vzdělání často nemusejí mít, a dále též specifikum daňového řízení spočívající v tom, že o unesení důkazního břemene ohledně této otázky rozhoduje táž osoba, která má procesní povinnost jej unést, je to jen živná půda pro kontroverze. To je jen umocněno tím, že daňové subjekty mají tendenci podceňovat otázku prevence nedbalostního zapojení do daňových podvodů a správce daně zase má často tendenci při posuzování této otázky v rámci daňové kontroly lpět na izolovaných dílčích skutečnostech a neumí se na věc podívat ve všech souvislostech z pohledu podnikatele. Škoda jen, že tento přístup tak závažně ovlivňuje život lidí, kteří musejí hájit zcela normální obchody. A jaká podle vás budou klíčová letos? Už jsme se setkali s kauzami, kdy chce stát vrátit „covidové“ podpory. Jde ale vesměs o formální chyby, které by neměly mít trestní přesah. V médiích jsem nicméně zaznamenal případy systematického zneužívání těchto podpor, tak tam stíhání nelze vyloučit. Předpokládal bych, že poroste tendence stíhat karuselové a další podvody na DPH, jde ostatně o jednu z priorit i na evropské úrovni. Jak aktivní je v oblasti trestního práva daňového Finanční správa? Podle dat Nejvyššího státního zastupitelství v minulosti podávaly finanční úřady u 80 % doměrků nad 50 tisíc korun trestní oznámení. Aktuální procentuální statistika k dispozici není, nicméně jak už jsem říkal, v absolutních číslech za rok 2019 počet trestních oznámení klesl zhruba na polovinu, což jsou stále dost vysoká čísla. V loňském roce se zvedla hranice trestnosti za zkrácení daně daně, a to ze zmiňovaných 50 tisíc korun na 100 tisíc korun. Neměla by se podle vás hranice ještě zvýšit, když jsou průměrné nedoplatky mnohonásobně vyšší? Ta hranice někde být stanovena musí a málokdo skončí za zkrácení daně v prvním odstavci, tedy oněch 100 tisíc korun, ve vězení. Přesto to může působit preventivně, ať už na konkrétního podnikatele, který je rád, že od soudu vyvázl s podmínkou, nebo na společnost. Osobně bych považoval za mnohem důležitější, aby se začaly více využívat odklony v trestním řízení a aby se jasněji vymezily podmínky pro účinnou lítost. Jinými slovy, aby měl podnikatel možnost se přiznat, daň doplatit a vyjednat si mírnější trest. Nevidím v tom přitom nějaké „kupování spravedlnosti“ v negativním smyslu, stát totiž dostane zpět své peníze a nelze zapomínat, že například výkon trestu z pohledu státu stojí také poměrně hodně peněz. Jak řeší oblast trestního práva daňového v okolních zemích? Osobně znám hlavně situaci v Rakousku, která mi přijde inspirativní i pro českou legislativu. Problematika trestního práva daňového (včetně příslušných institutů, např. účinné lítosti) je komplexně řešena v samostatném speciálním zákoně o finančním trestním právu z roku 1958. V tomto zákoně jsou uvedeny trestní sankce za daňové delikty a podle jejich závažnosti se také liší orgán, který uvedené delikty projednává. Pokud se jedná o nejzávažnější delikty, tak o věci rozhoduje soud. V případě nižší škody je k projednání příslušný specializovaný moje.kdpcr.cz

senát zřízený u některých finančních úřadů. A méně závažné případy pak projednávají„jen“ samostatné a nezávislé úřední osoby. Je nicméně klíčové, že kauza musí mít trestněprávní přesah. Pokud nic nenasvědčuje tomu, že úmyslem bylo spáchat trestný čin, vše se posuzuje jen podle daňových předpisů a z nich vyplývajících sankcí. Klíčová je v této oblasti také judikatura. Jak se v současnosti přistupuje k institutu účinné lítosti? U nás jsou podmínky účinné lítosti obecně stanoveny v trestním zákoníku a „na papíře“, jsou jednoduché – napravení škodlivého následku a dobrovolnost. A tady je zakopán pes, protože zatímco první podmínka v praxi nečiní obtíže (je třeba podat dodatečné daňové přiznání a uhradit daň v plné výši), druhá podmínka je daleko složitější. Existuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu, kdy je ještě úhrada dobrovolná a kdy už ne. Například obecná obava z trestního stíhání dobrovolnost nevylučuje. Naplnění podmínek účinné lítosti můžeme zaručit pouze v případě, kdy ještě proti klientovi není vedena žádná daňová kontrola ani se o něj nezajímá policie. Takových případů však není mnoho, protože typicky lidé hledají právní pomoc až v situaci, kdy mají zahájenou kontrolu nebo jsou předvoláni k podání vysvětlení. Pak se již až na výjimky ocitáme v situaci, kdy sice stále lze výrazně zmírnit možné trestněprávní následky, ale zpravidla je již nelze eliminovat. Do budoucna bych tak například považoval za ideální, kdyby se provedlo legislativní zpřesnění účinné lítosti u daňových deliktů. V rámci právní jistoty by bylo vhodné, aby existoval přesný „návod“ pro ty, kteří se dostali do podobných problémů a chtějí své pochybení napravit. A co téma lhostejnosti? Tomu se soudy také věnovaly… Zde se vracíme k problému, že hranice mezi vědomou nedbalostí a nepřímým úmyslem je velmi tenká. Problematika „lhostejnosti“ je přesně tou hranicí a zajímavě to rozebíral předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry na loňské konferenci Trestní právo daňové. Na jednom nedávném usnesení svého senátu ukazoval, že pokud jednatel společnosti nevěděl o tom, že může být krácena tržba, protože účetnictví vede dlouhá léta jeho matka, které plně důvěřuje, jedná se o takzvanou pravou lhostejnost, která nemůže založit ani nepřímý úmysl. Abych to popsal nějak srozumitelně, tak pokud podnikatel opravdu nemá žádné povědomí o tom, že jednání může vést ke zkrácení daně, nemůže být za takové jednání trestně stíhán.

Ondřej Trubač Ondřej je spoluzakladatelem advokátní kanceláře Bříza & Trubač. Ve své praxi se věnuje především komplexní problematice daňového řízení a zastupování klientů před správci daně, včetně jejich následného zastupování v rámci správního soudnictví. Ve své praxi poskytuje také poradenství obchodním společnostem v oblasti compliance a trestního práva daňového. Pravidelně také přednáší a přispívá do odborných publikací a dalších periodik.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Daňové zločiny pohledem státních zástupců Nejvyšší státní zastupitelství se ve své Zprávě o činnosti za rok 2019 věnuje hned na několika místech daňové kriminalitě. Podle žalobců je pro ni charakteristická zvyšující se sofistikovanost, organizovanost a zapojení mezinárodního prvku. Tzv. karuselové obchody pak podle NSZ představují jednu z nejčastějších forem organizované ekonomické kriminality. Vybíráme pasáže zprávy, které se těmto oblastem věnují.

K trestnímu právu daňovému obecně Pro páchání daňové kriminality je charakteristická stále větší sofistikovanost, organizovanost a zapojení mezinárodního prvku. Postih daňové kriminality tak klade nadále vyšší nároky jak na odbornost orgánů činných v trestním řízení, tak zejména na jejich vzájemnou komunikaci s orgány daňové správy. V tomto směru lze jako důležitý prvek v boji proti daňové kriminalitě (v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně) nadále hodnotit činnost Daňové kobry (jak Centrální kobry, tak i Regionální kobry v rámci jednotlivých krajů) jako efektivní metody práce vedoucí ke zlepšení operativní výměny informací policejního orgánu a správce daně.

Problémy s příslušností V roce 2019 byla na státním zastupitelství v souvislosti s daňovou kriminalitou věnována opětovně výrazná pozornost pravidlům pro stanovení místní příslušnosti u daňových trestných činů (§ 240 trestního zákoníku). Tato pravidla byla znovu předmětem jednání se zástupci ministerstev spravedlnosti a vnitra, Policie ČR, ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Stanovení místní příslušnosti orgánů činných v trestním řízení u daňových deliktů však odpovídá dlouhodobé judikatuře i obecným zásadám pro místní příslušnost. Ze soudní judikatury lze dovodit patrný převažující trend k určování místní příslušnosti soudu, a tedy i státního zástupce, podle sídla daňového subjektu, zapsaného v obchodním (či jiném veřejném) rejstříku a podle tomu odpovídajícího sídla správce daně. Na tomto názoru nic nemění ani případné zjištění, že skutečné sídlo dotčené právnické osoby či místo podnikání osoby samostatně výdělečně činné a místo uskutečněného zdanitelného plnění nejsou s uvedeným místem totožné. Praxe orgánů činných v trestním řízení při určování místní příslušnosti u daňových trestných činů tak vede k fatálnímu přetížení státního zastupitelství (shodně i policejních orgánů) zejména v Praze.

Meziroční srovnání Pokud jde o trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 trestního zákoníku), počet stíhaných osob se v roce 2019 oproti roku 2018 zvýšil (712 stíhaných, +92; nejvyšší absolutní počet od roku 2003). Údaje policejní statistiky ukazují ovšem opačnou tendenci – 1 096 zjištěných skutků v roce 2019, 1 296 zjištěných skutků v roce 2018, 1 107 v roce 2017 a 1 043 v roce 2016.

Mezinárodní prvek Krajské státní zastupitelství v Brně upozornilo na fakt, že v daňové trestné činnosti se stále častěji objevuje mezinárodní prvek, a to přímo v účasti zahraniční právnické osoby na daňovém podvodu nebo v podobě cizí státní příslušnosti formálního statutárního orgánu, na který byla právnická osoba po spáchání trestné činnosti převedena. Aktuálně jsou tak využíváni zejména občané Rumunska, Bulharska, Litvy. Tomuto napomáhá současná legislativa upravující převod obchodní korporace. V této souvislosti zmínilo věc vedenou u Městského státního zastupitelství v Brně, kdy se jednalo o zkrácení daně z přidané hodnoty, kdy obviněný

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Téma

dodával do výrobních podniků a zemědělských družstev dělníky ukrajinské národnosti jako pracovní sílu. Za poskytnutí těchto pracovníků mu odběratelé platili, a to včetně daně z přidané hodnoty. Dodavateli těchto zaměstnanců pro konečné odběratele byly postupně společnosti, v nichž obviněný sice fakticky nefiguroval, ale prakticky je ovládal. Dále pak obviněný vytvořil fiktivní řetězce, kdy do účetnictví společností byly zahrnuty faktury od údajných dodavatelů „missing traderů“.

Karuselové podvody K daňové trestné činnosti lze dále konstatovat, že stále přetrvávají tzv. karuselové podvody, nicméně vlivem aktivity daňové správy a kontrolních hlášení není již tato trestná činnost na vzestupu. Například v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně se nově u okresních státních zastupitelství z důvodu opatření přijatých v rámci daňových předpisů (kontrolní hlášení apod.) začaly objevovat i případy tzv. karuselových podvodů, které se sem s ohledem na výši způsobené škody přesouvají z věcné příslušnosti krajského státního zastupitelství, k čemuž dochází i na základě důslednější činnosti orgánů Finanční správy a zavedení kontrolních hlášení, která kromě jiného umožňují překlenout i skutečnost, že dojde k údajné ztrátě účetnictví daňového subjektu. Trestná činnost je takto odhalována dříve, než dosáhne škody s výší zakládající věcnou příslušnost podle § 17 trestního řádu. V podmínkách kraje naopak poměrně výrazně ubylo karuselových podvodů, jimiž byly (jako v minulosti) vylákávány nadměrné odpočty mnohdy i v řádech desítek milionů Kč.

Podvody s EET Krajské státní zastupitelství v Ostravě vedle tzv. „tradičních“ forem páchání daňové trestné činnosti (především formou nedovolené výroby a prodeje tabáku či cigaret, dovozem zboží z jiného členského státu EU s následným prodejem na území ČR bez zaplacení příslušné daně a snižováním základu daně zaúčtováním fiktivních přijatých zdanitelných plnění) nově zaznamenalo případ zkrácení daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob při maloobchodním prodeji alkoholických nápojů, kdy pachatelé v úmyslu zakrýt páchání daňové trestné činnosti zasáhli do systému elektronické evidence tržeb (EET) tak, že část nákupů běžnými spotřebiteli nebyla vůbec v systému EET evidována (obvinění dodávali softwarové služby a zajišťovali provoz celého pokladního a skladového systému obchodní společnosti, přičemž nechali prostřednictvím jiných obviněných osob upravit pokladní systémy dalších společností tak, aby tyto umožňovaly při uplatnění doposud neznámého algoritmu neodesílat správci daně do systému EET údaje o všech tržbách z uskutečněných prodejů zboží v rámci jednotlivých provozoven, zajistili zapínání či vypínání tak, aby docházelo k zatajování tržeb z uskutečněných prodejů zboží před správcem daně řádným neodesíláním údajů o tržbách z pokladních systémů společností do systému EET, čímž zkrátili daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty o celkovou částku přesahující 12 milionů korun).

Off-shore společnosti Problémem v hospodářských trestních věcech zůstává využívání off-shore společností, v nichž figurují nastrčené osoby, tzv. nominee, přičemž s jurisdikcemi, kde sídlí tyto off-shore společnosti, přetrvává fakticky neexistující mezinárodní justiční spolupráce. Toto se týká jak daňové kriminality, tak kriminality v oblasti insolvencí a finančních institucí (bank a družstevních vních záložen).

Mezinárodní justiční spolupráce

V násl v ydán edujícím í k téma přineseme tu tre s tn í h o práva d obsáh aňového lý s pražs rozhovor k státní ou vrchní z Lenkou ástupkyní Bradáč ovou.

Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství plní úkoly v oblasti mezinárodní justiční spolupráce také v daňové oblasti… Mezinárodní odbor zároveň vede evidenci doposud ustanovených společných vyšetřovacích týmů s účastí České republiky od roku 2008, kdy byla uzavřena první dohoda. V období od roku 2008 se čeští policisté a státní zástupci podíleli na činnosti 67 takových týmů, a spolupracovali tak s partnery z celkem 17 evropských zemí. Celkem se za toto období Česká republika účastnila 50 dvoustranných týmů, 14 třístranných týmů ů a 3 čtyřstranných týmů. Spolupráce v těchto týmech cílí zejména na případy závažných daňových trestných činů nů (20 týmů)… Mezi státy, které v Eurojustu nejčastěji žádají o asistenci, patří shodně jako v předchozím roce Itálie, e, Německo a Rakousko. Česká republika byla dvanáctým nejčastěji registrujícím státem. Pokud jde o typologii trestné restné činnosti, se kterou je obecně Eurojust konfrontován, jsou na prvním místě nadále podvodná jednání včetně daňové kriminality…

Autor: red, zdroj: Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2019, 4 NZN 501/2020 moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Problémy trestního práva daňového Rozsáhlá daňová trestná činnost představuje nejdůležitější oblast hospodářské kriminality. Z hlediska ekonomických dopadů na veřejné finance jde o vůbec nejvýznamnější druh trestné činnosti, kriminalitu, jež přímo působí státu nejvyšší finanční ztráty a na druhé straně generuje obrovské zisky. Vladimír Pelc Odborný asistent na Katedře trestního práva PF UK a advokát v Praze

aňová kriminalita bezprostředně nezasahuje individuální zájmy osob a je jen zřídkakdy doprovázena násilím. Proto v jednotlivcích nevyvolává strach, bezprostřední obavy nebo absolutní morální opovržení, jako je tomu u kriminality násilné, mravnostní či drogové. Následky daňové trestné činnosti se však projevují nejen na samotném národním hospodářství ve smyslu škod na veřejných rozpočtech, ale i v oblasti právního vědomí lidí a jejich morálky. Pozitivní informací je, že v současnosti se daří dotahovat velké množství závažných daňových podvodů z let 2010 až 2015 v řízení před soudem, přičemž v některých případech se podařilo i odčerpat výnosy z trestné činnosti. Drobné znepokojení ve mně budí poslední policejní statistiky (z let 2015 až 2018), podle nichž klesl objem finančních škod způsobených v důsledku hospodářské trestné činnosti téměř na polovinu, což podle mého názoru může svědčit o podstatném zvýšení latence této trestné činnosti, na níž se daňová trestná činnost podílí rozhodujícím způsobem. Prostoru pro zlepšení situace v oblasti potírání daňové kriminality zůstává mnoho, a to jak z hlediska trestního práva hmotného (problematika viny a problematika sankcionování), tak z hlediska trestního práva procesního. Samostatnou kapitolou je potom kvalita aplikace práva v praxi, což se odvíjí zejména od personálního zabezpečení orgánů veřejné moci.

Archaická úprava v zákoně Přes progresivní rozvoj trestního práva daňového, které se v 21. století etablovalo jako samostatný podobor trestního prá-

va, zůstává právní úprava daňových trestných činů v trestním zákoníku archaická. Má své kořeny v trestním kodexu z roku 1950, což samo o sobě o mnohém vypovídá. Od té doby dodnes vymezuje trestní právo nejdůležitější daňový podvod – trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby – jako jednání, kterým osoba zkrátí daň, resp. od roku 2010 osoba, která zkrátí daň nebo vyláká na dani výhodu. Daňové trestné činy by podle mého názoru měly být upraveny ve zvláštních (daňových) zákonech po vzoru některých zahraničních úprav a částečně po vzoru z období první republiky. Taková koncepce by otevřela cestu pro podrobnější právní úpravu, přesnější vymezení jednotlivých skutkových podstat zkrácení daně. Falešná je totiž představa, že čím obecnější je skutková podstata trestného činu, tím lépe se to orgánům činným v trestním řízení aplikuje. Zkrácení daně nebo vylákání výhody na dani, to už jsou ty negativní následky podvodného daňového jednání. V zákoně by tedy mělo být popsáno právě to podvodné jednání. Zkrácení daně totiž není ublížení na zdraví. Způsoby, jak jej dosáhnout, jsou velmi různorodé. Konkrétnější skutkové podstaty daňových trestných činů by pomohly mnoha věcem. Například při právní kvalifikaci jednání. S odlišením pachatelství a účastenství mají u trestného činu zkrácení daně dnes problémy i vyšší soudní instance. Klasickým problémem, který však není jen záležitostí právní úpravy, je právní kvalifikace jednání tzv. bílých koní, kteří se někdy podílí na zkrácení daně vědomě, jindy nevědomky.

Trestání v praxi a návrhy de lege ferenda Na právní kvalifikaci navazuje oblast trestání. V praxi dochází k tomu, že někteří pachatelé daňových podvodů jsou trestáni příliš mírně, jiní zase příliš přísně, někteří potom vůbec. Například bílí koně v případě karuselových podvodů velkého rozsahu jsou někdy odsuzováni k nepodmíněným trestům odnětí svobody v rozmezí 5 až 7 let a k tomu vysokým peněžitým trestům, jindy k podmíněným trestům odnětí svobody, někdy nejsou vůbec trestně stíháni a v některých kauzách dokonce vystupují jako důvěryhodní svědci. Jde tedy jednak o prosazení základmoje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

ních funkcí trestního práva (ochranná, represivní a preventivní), jednak o zajištění určité rovnosti v přístupu k pachatelům. Jak zlepšit právní úpravu v tomto směru? U trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 trestního zákoníku) by bylo vhodné zvýšit rozpětí trestní sazby u nejzávažnější skutkové podstaty, které je nyní 5 až 10 let, například na 2 až 10 let, jako je tomu u trestného činu loupeže. To by umožnilo ve větším rozsahu ukládat kratší tresty odnětí svobody osobám, které se sice na daňovém podvodu podílely, avšak neměly z něj žádný výraznější prospěch. Tito bílí koně jsou často prvopachateli, kteří spadají do skupiny tzv. pachatelů lehkomyslných, k jejichž nápravě a odrazení od trestné činnosti v budoucnu postačí i kratší nepodmíněné tresty odnětí svobody. U rozsáhlých daňových podvodů, jež mnohonásobně (více než 10x) převyšují spodní hranici nejzávažnějšího zkrácení daně, která je od 1. října 2020 deset milionů korun, bych naopak zvýšil horní hranici trestní sazby pro ty pachatele, kteří trestnou činnost organizovali nebo z ní měli ten hlavní prospěch. Zpravidla jde o nenapravitelné a velmi nebezpečné pachatele, kteří se neživí jinou činností než zločinem. Pouze jejich včasným dopadením a poměrně přísným potrestáním lze realizovat účinnou ochranu společnosti a spravedlivou represi vůči nim.

Chybí moderní trestní řád Samostatným problémem je oblast procesní. Zde je dokola zmiňovaným nedostatkem neexistence nového moderního trestního řádu, který by měl být podle mého názoru přijat společně s novou hmotněprávní úpravou (novým trestním kodexem a navazujícími trestními normami například v předpisech daňových). To se však bohužel pravděpodobně nestane. Nový trestní řád by se měl od současného lišit v mnoha směrech. Ve vztahu k daňové kriminalitě by měl být především provázaný s daňově-procesními předpisy, aby došlo ke zkrácení doby mezi odhalením daňového podvodu a okamžikem zahájení trestního stíhání. Nezřídka se stává, že k rozhodnutí soudu prvního stupně dochází až po více než 5 letech od dokonání trestného činu. V takových případech je pak nepředstavitelné trestat pachatele přísně. Problémem je také časový odstup odhalení daňového podvodu a zahájení trestního stíhání. To ztěžuje odčerpávání výnosů z trestné činnosti. Problémem je také nepoužitelnost některých důkazů získaných v rámci daňového řízení. V oblasti vyšetřování daňové kriminality by měla být také zásadním způsobem usnadněna mezinárodní spolupráce. V obecné rovině by pak nový trestní řád měl být především kratší, přehlednější a srozumitelnější než ten současný, který je podle mého názoru jedním z nejrozsáhlejších trestních řádů na světě, a přitom spoustu otázek neupravuje. Mělo by také dojít k posílení principu kontradiktornosti a role soudu jako nezávislého arbitra stojícího nad stranami, na nichž by měla ležet odpovědnost za provádění dokazování v hlavním líčení. moje.kdpcr.cz

Následky daňové trestné činnosti se však projevují nejen na samotném národním hospodářství ve smyslu škod na veřejných rozpočtech, ale i v oblasti právního vědomí lidí a jejich morálky.

Klíčové je vzdělávání Posledním klíčovým problémem je vzdělávání osob, které se podílejí na odhalování, vyšetřování a dokazování závažné daňové kriminality. Nutno říci, že zde jsou velké rezervy. Velmi dobrou a vyrovnanou kvalitu mají zpravidla státní zástupci na úrovni krajů a vrchních státních zastupitelství. Větší rozdíly jsou v rámci policie, kde zdaleka není tak dobré materiální zabezpečení a chybí kontinuita při výchově specialistů. Problém ale není pouze zde. Rezervy lze hledat i v rámci Finanční správy, pro niž je v poslední době charakteristický velký nárůst oznámení o podezření z trestného činu zkrácení daně, která často nejsou kvalitně zpracována a zahlcují právě vyšetřovací orgány. Dříve Finanční správa oznamovala zhruba polovinu případů, v nichž došlo k nezaplacení daně ve výši, která by mohla být trestná, za předpokladu, že by šlo o daňový podvod. Dnes je toto procento o několik desítek vyšší. Dochází tedy evidentně k menší filtraci případů pouhých daňových pochybení od případů zkrácení daně. V této otázce je zcela rozhodující vzdělávání. Nejde však jen o vzdělávání v rámci jednotlivých resortů, všechno to začíná už v rámci univerzitního vzdělávání. Proto třeba na Právnické fakultě Univerzity Karlovy je v rámci zkouškových otázek nově více akcentována právě daňová kriminalita nebo v rámci generických témat diplomových prací je pamatováno právě na daňové trestné činy, což je evidentně téma, o které je v poslední době mezi mladými právníky zájem.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Trestní právo daňové pohledem odborné literatury Při aktivním výkonu daňového poradenství se dnes téměř nelze vyhnout alespoň doteku s trestním právem. Publikací, které by se touto oblastí zabývaly, je přitom v Česku zatím stále málo. Vybrali jsme proto z nedávné monografie alespoň několik zajímavých aspektů této dynamické oblasti práva. Roman Landgráf Daňový poradce

osti chudou rodinu monografií v oblasti daňového práva1 oživila na podzim loňského roku kniha Trestní právo daňové nakladatelství C. H. Beck 2. Již samotná jména autorů dávají tušit, že by se mohlo jednat o inspirativní dílo: JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, advokát specializující se na právo daňové, zejména v oblasti řešení daňových sporů; JUDr. Ing. Jan Vučka, advokát specializující se na trestní právo, působil několik let jako státní zástupce se specializací na hospodářskou trestnou činnost; JUDr. Ing. Lukáš Křístek, MBA, soudní znalec v oblasti oceňování. Pozoruhodnost publikace zvyšuje i fakt, že se jedná o „mezioborové“ téma spojující právo daňové a trestní. Z praktického hlediska přitom nelze přehlédnout, že velká část daňových sporů mezi správcem daně a daňovým subjektem nachází svůj odraz v řízení trestním3, pročež je téma publikace nanejvýš aktuální. Autoři se

1 Nechávám přitom stranou publikace o daních, které jsou spíše z oblasti ekonomie nebo spíše praktickou příručku. 2 Ondřej Lichnovský, Jan Vučka a Lukáš Křístek, 2020. Trestní právo daňové. Praha: C. H. Beck. 3 S ohledem na relativně vysokou míru „kriminalizace“ daňových doměrků ze strany správců daně. 4 Na str. 29 autoři k tomu citují z rozsudku NSS 1 Afs 92/2015. 5 Viz str. 35 recenzované publikace. 6 Česky: není jasno.

zaměřují na otázku daňových podvodů z teoretického i praktického pohledu, přičemž v úvodu stručně popisují český berní systém. V závěrečných dvou kapitolách se pak věnují oblasti znalectví a prevenci trestní činnosti. Jedná se o dílo, které naše daňově právní doktrína postrádala a které jistě může být hodnotnou pomůckou i těm kolegům, kteří se vysloveně trestním právem daňovým nezabývají. A to nejen proto, že obecně platí „že všechno souvisí se vším“, ale také proto, že alespoň doteku s trestním právem se při aktivním výkonu daňového poradenství téměř nelze vyhnout. Souvisí to především s tím, že recentní „administrativní“ státy jsou nastavené na výběr daní tlačit skutečně účinným (pragmaticky „racionálním“) způsobem.

Zásada vyšetřovací pouze v trestním řízení V části týkající se popisu českého berního systému je případně poukázáno na to, že důkazní povinnost správce daně není tak široká jako důkazní povinnost orgánů činných v trestním řízení, a to navzdory tomu, že cílem správy daní podle § 1 odst. 2 daňového řádu je správné zjištění a stanovení daní. V daňovém řízení se tedy zásada vyšetřovací neuplatňuje.4

Stav non liquet v daňovém řízení Autoři trefně poukazují na to, že finanční úřady velmi často uzavírají daňové kontroly s tím, že doměřují daň na základě toho, že se podstatné skutečnosti nepodařilo prokázat a že důkazní břemeno jejich prokázání tížilo daňový subjekt, pročež sankcí za neunesení tohoto důkazního břemene je pro daňový subjekt prohra ve sporu, tedy doměření daně. Finanční úřady tedy doměřují daň, aniž by prokázaly opak a aniž by zjistily skutečný skutkový stav. 5 Jedná se tedy o tzv. stav non liquet6. Za tohoto stavu tedy nelze dedukovat, že tvrzení daňového subjektu nebyla pravdivá. Neboť jediné, co správce daně konstatuje, je, že skutkový stav se nepodařilo prokázat. Autoři v této souvislosti správmoje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

ně poukazují na to, že takovýto závěr správce daně je pro trestní řízení (kde je potřeba skutkový stav prokázat) nepoužitelný.7

Prvek kontradiktornosti v daňovém řízení

vého předpisu. Konstatují, že případný omyl v dobré víře o tom, který z více možných výkladů daňového práva je správnější, by se měl posuzovat podle obecných pravidel omylu: omyl o obsahu (netrestní) normy vylučuje úmyslné zavinění.

Účinná lítost Považuji za příjemné, že autoři při úvahách o důkazním břemeni daňového subjektu a správci daně konstatují, že je zde naprosto evidentní prvek kontradiktornosti8. Z doktrinálního hlediska je také sympatické, že se přihlásili k tezi „účetnictví jako důkaz“9, když zmiňují výsadní postavení účetnictví jako důkazního prostředku10. Myslím, že je pohříchu velmi často v souladu se skutečností konstatování autorů, že rozložení důkazního břemene, jak jej chápe a aplikuje praxe a začasté i judikatura, vede k situaci, kdy se z orgánu veřejné moci „stává odpůrce důkazních návrhů daňového subjektu“, přičemž skrze zjištěné poznatky „formuje svůj útok na účetnictví daňového subjektu“11. Správce daně tak nemá dostatečnou motivaci k úplnému zjištění skutkového stavu. V této souvislosti autoři přejímají určitou část judikatury (judikaturní doktríny) a konstatují, že správci daně postačí prokázat, že o účetnictví existují dostatečné pochybnosti12. Na tomto místě si nelze odpustit drobnou poznámku, že by zřejmě bylo vhodné v tomto díle poukázat na zřejmý rozpor této doktríny s textem zákona, když ustanovení § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu hovoří výslovně o tom, že správce daně je povinen prokázat skutečnosti vyvracející, a tedy nikoli pouze pochybnosti.13

Číslo jednací písemnosti od policie Jedná se samozřejmě o drobnost, ale může mít široký praktický dopad: autoři publikace uvádí celkem zajímavý praktický návod, jak podle čísla jednacího písemnosti policie je možno vyčíst řadu zajímavých skutečností, včetně toho, zda se nevede (stadium „prověřování“) či vede (stadium „vyšetřování“) trestní řízení.

Trestný čin zkrácení daně Pro praktického čtenáře může být „zajímavé“ připomenutí autorů díla, že pachatelem trestného činu zkrácení daně nemusí být nutně jenom člen statutárního orgánu, ale třeba i zaměstnanec či externí účetní nebo poradce. Přitom se nevyžaduje obohacení na straně pachatele. Tento trestný čin je dokonán podáním přiznání; proto daňový poradce zastupující v následném daňovém řízení nemůže být jen za tuto činnost trestně odpovědným za zkrácení daně. Je všeobecně známou skutečností, že trestný čin krácení daně musí být proveden úmyslně; krácení daně z nedbalosti není trestným činem. Autoři v této souvislosti vhodně poznamenávají, že hranice mezi nepřímým úmyslem (který ještě vede k trestnému činu krácení daně) a vědomou nedbalostí (která už k trestnému činu krácení daně nevede) může být v řadě konkrétních případů velmi neostrá a předmětem silných sporů. V této souvislosti autoři zajímavě pojednávají o otázce omylu ohledně daňomoje.kdpcr.cz

Obecně platí, že účinná lítost je důvodem pro zánik trestní odpovědnosti. Autoři se v této souvislosti vyslovují k nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 3093/08, když uvádějí, že představuje „izolovaný pokus a dnes je mrtvou větví judikatury“.14 Sluší se doplnit, že tento nález se pokoušel rozšířit aplikovatelnost § 242 trestního zákona (který speciálně pro případ trestného činu neodvedení daně zavádí benevolentnější ustanovení o účinné lítosti) i na trestný čin krácení daně.

Dokazování v řízení o daňových trestných činech V oblasti dokazování v řízení o daňových trestných činech autoři poukazují například na to, že jako odborníci mohou být také vyslechnuti daňoví poradci. S ohledem na mlčenlivost daňového poradce15 je potřeba při získávání informací od daňového poradce získat souhlas jeho klienta. K obdobnému závěru autoři dochází v případě auditora. Autoři příhodně poukazují na stále rostoucí význam elektronických důkazů. To s sebou nese některá nová témata, jako například potřebu analýzy velikého množství dat, třeba při použití speciálních forenzních služeb. Protože jedním z kvalitativních parametrů dobrého důkazu je jeho integrita, je právě tuto otázku potřeba řešit i u elektronických důkazů, kde se v praxi užívá poznatků kryptografie, konkrétně takzvané hašovací („hash“) funkce. Tento speciální algoritmus zajistí, že je možno ověřit, zda data byla pozměněna. Autoři také poukazují na to, že samostatnou kapitolou při elektronickém dokazování jsou takzvané IP adresy, přičemž uvádějí, že identifikaci obsluhující osoby významně znesnadňuje fakt, že uživatelé se mohou připojit pomocí služby VPN.

7 Viz zejména str. 44 recenzované publikace. 8 Viz str. 34 recenzované publikace. 9 Blíže viz např. Landgráf, Roman, 2012. Účetnictví jako důkaz v daňovém řízení aneb stručné pojednání o rozložení důkazního břemene. Daně a právo v praxi. (4), 43. ISSN 1211-7293. 10 Když zejména odkazují na judikaturní linii „Euro Prim“ mající počátek v NSS 2 Afs 24/2007. 11 Obě citace viz str. 35 recenzované publikace. 12 Viz str. 35 recenzované publikace. 13 Blíže viz např. Landgráf, Roman, 2016. Dokazování v daňovém právu – vybrané doktrinální a komparativní poznámky aneb Lze vůbec unést důkazní břemeno? Bulletin Komory daňových poradců. (2), 46–58. ISSN 1211-9946. 14 Str. 91 recenzované publikace. 15 Dle § 6 zákona o daňovém poradenství.

Téma

Finanční úřady bývají někdy ze strany orgánů činných v trestním řízení požádány o zpracování odborného vyjádření. Autoři přitom upozorňují na to, že problémem těchto vyjádření je skutečnost, že ten samý orgán nezřídka usiluje o postavení poškozeného – otázka potencionální podjatosti tak může být namístě. Ohledně otázky znaleckých posudků si autoři všímají například toho, že může být sporné, zdali má být přípustný posudek týkající se zdanění. V této souvislosti bývá obvykle namítáno, že daňové právo je oborem práva, proto je zdanění určité transakce právní otázkou. Autoři přitom poukazují na to, že v praxi přesto bývají někdy znalecké posudky v oboru daní připuštěny – dokumentují to například na rozsudku Nejvyššího soudu NS 5 Tdo 134/2015.

Daňové podvody – praktická část V části týkající se obecné definice daňových podvodů autoři zajímavě poukazují na to, že je užitečné se inspirovat v Anglii, kde se podvody na DPH v masovém měřítku objevily poprvé, a kde tudíž mají rozsáhlé zkušenosti. Autoři přitom upozorňují na existenci veřejně přístupné metodiky britské daňové správy (HMRC), kterou použili jako inspiraci pro rozdělení typů podvodů. Jako jeden z typů podvodů tak uvedli „nepravý dodavatel“ – jedná se o situaci, kdy předmět dodání objektivně existuje, pouze dodavatel na dokladech uvedený není dodavatelem skutečným. Autoři přitom poukazují na to, že v rámci těchto podvodů nemusí být vždy pachatelem odběratel, neboť v praxi často dochází k tomu, že odběratel je naopak skutečnými pachateli podvodu zneužit, a stává se tudíž poškozeným. Jak uvádí autoři, často se takto jedná například o situaci, kdy si odběratel nedostatečně prověřil identitu dodavatele uvedeného na daňovém dokladu. Za jakousi královskou disciplínu mezi podvody autoři označují podvod na principu missing trader („zmizelý obchodník“). Ve shodě s četnou doktrínou autoři zmiňují, že definici tohoto podvodu (obzvláště v jeho „kolotočové“ formě) je možno nalézt ve stanoviscích generálních advokátů SDEU Madura (Optigen, C-354/03) a Colomera (Axel Kittel, C-439/04 a C-440/04). Jak uvádí autoři, v boji proti podvodům lze identifikovat dva hlavní proudy. První je v režii správců daně vedený podle daňového řádu, druhý je v režii orgánů činných v trestním řízení vedený podle trestního řádu. Ohledně daňových kontrol vedených finančním úřadem si autoři například všímají toho, že finanční úřady často dochází ke zkratkovitému závěru, že veškeré aktivity nekontaktního subjektu byly jen fiktivní – přitom ovšem tato fiktivnost je pouze tvr-

16 17 18 19 20 21

Str. 165 recenzované publikace Str. 166 recenzované publikace Str. 167 recenzované publikace C-621/10 a C 129/11 Viz NSS 1 Afs 334/2017-54 Blíže viz např. Landgráf, Roman, 2017. Znalostní test: doktrína „jediného rozumného vysvětlení“. Daňový expert (DAUC.CZ). (5). ISSN 2533-4484. 22 Viz str. 189 recenzované publikace

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

zená, nikoli prokázaná. Autoři přitom poukazují na to, že v těchto případech je soudní přezkum z pohledu daňového subjektu často úspěšný, jestliže se ukáže, že jiným správcem daně byly u dodavatele konstatovány závěry neslučitelné s fiktivní fakturací a jedna a tatáž transakce nemůže být zároveň efektivní a zároveň reálně proběhlá. Ohledně právní figury „zneužití práva“ autoři příhodně poznamenávají, že podmínka „rozpor se smyslem a účelem zákona“ je problematická, neboť „vyjádření účelu daňového zákona chybí“16, přičemž za tuto nelze považovat maximalizaci příjmů státního rozpočtu. Z rozboru vhodné judikatury přitom autoři dochází k tomu, že v tomto směru je klíčový ukazatel „ekonomického smyslu“ – přičemž zajímavě poukazují na fakt, že za ekonomický smysl není možné považovat jen okamžitý zisk, neboť i obchod se ztrátou může mít ekonomický smysl (např. „zaváděcí ceny“). Ohledně trestnosti zneužití práva autoři uvádějí „jakkoli nemravné může zneužití práva být, zpravidla nebude důvod jej postihovat v trestním řízení“17. Zneužití práva tedy zpravidla nemůže vést ke spáchání trestného činu zkrácení daně. Co se týče stanovení daně podle pomůcek, autoři velmi trefně uvádějí, že takovýto závěr daňového řízení je pro trestní řízení „v podstatě nepoužitelný“18, neboť o podstatných skutkových otázkách ničeho nevypovídá – závěr o stanovení daně podle pomůcek totiž správce daně opírá právě o konstatování, že stanovit daň dokazováním nebylo možné. K tématu podvodů založených na vztazích spojených osob autoři poukazují na rozdíl mezi daní z příjmů a DPH. Ohledně DPH totiž konstatují, že daňová neutralita, která tvoří nosný princip této daně, brání úvaze, že by se dalo na netržních cenách jakkoliv obohatit. Opírají se přitom například o rozsudek ESD Balkan and Sea Properties19 . Hranici této úvahy přitom tvoří situace, kdy plnění je zcela neekonomické, pročež absentuje použití pro ekonomickou činnost. Ohledně české právní úpravy týkající se DPH přitom v této souvislosti autoři poukazují na normu v § 36a zákona o DPH, která se na rozdíl od daně z příjmů vztahuje výlučně na kapitálově nebo personálně spojené osoby. Kdokoli, kdo se nějakým způsobem zabývá daňovými kontrolami, se ve své praxi jistě setkal se situací, kdy správce daně odmítá uznat daňový náklad nebo odpočet DPH s poukazem na to, že nebyl prokázán skutečný dodavatel. V této souvislosti publikace poukazuje na to, že v této otázce existuje nejednoznačná diktatura, přičemž v oblasti DPH to dokonce dospělo tak daleko, že v tomto tématu položil Nejvyšší správní soud předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie. 20 Autoři přitom poukazují na zajímavou souvislost, že pokud se z budoucího vývoje judikatury ukáže, že identita dodavatele není věcí nijak relevantní, pak za situace, kdy není pochyb o existenci zboží a jeho použití pro ekonomickou činnost daňového subjektu, jedinou možností správce daně bude prokazovat vědomí daňového subjektu o podvodu. Pro určení míry hrozby spoluzodpovědnosti za podvod autoři doporučují použít doktrínu „jediného rozumného vysvětlení“21 dle rozsudku z Velké Británie ve věci Mobilx22. V tomto ohledu nepochybně mají „spojence“ v autorovi této recenze. moje.kdpcr.cz

moje.kdpcr.cz

Daňový řád

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Zajišťovací příkazy jsou dobrý sluha, ale špatný pán Zajišťovací příkazy se staly v minulých letech velmi diskutovaným tématem ve všech složkách veřejné moci i ve sféře soukromé. Vzhledem ke skutečnosti, že tento institut zasáhl do základních práv zaručených ústavním pořádkem tak invazivně, že v některých případech došlo i k likvidaci ekonomické činnosti podnikajících právnických osob, debata o nutnosti a oprávněnosti zajišťovacího příkazu byla a stále je velmi aktuální. Kristýna Šedová Univerzita Karlova, Právnická fakulta

výšené použití zajišťovacích příkazů ze strany Finanční správy České republiky, ke kterému došlo počínaje rokem 2014, vyvolalo negativní reakci především těch daňových subjektů, které byly dotčeny na svých právech dle soudních rozhodnutí nezákonně. Ten, kdo již měl možnost setkat se se zajišťovacím příkazem v rámci své vlastní praxe, může mít jasnější názor na to, zda je zajišťovací příkaz efektivní a oprávněný postup správce daně, nebo dochází k nepřiměřenému zásahu do práv daňových subjektů. Z pohledu studentského mi

Soutěž o nejlepší diplomovou práci Na jaře loňského roku vyhlásila Komora daňových poradců ČR třetí ročník soutěže o nejlepší diplomovou práci na daňové téma. Kancelář komory obdržela celkem 25 diplomových prací ze sedmi vysokých škol. Jednotlivé práce hodnotila komise stanovená prezidiem. První tři nejlepší studenti obdrželi finanční odměnu, byla jim nabídnuta bezplatná účast na vybrané vzdělávací akci komory a měli také možnost publikovat redukovaný text své diplomové práce v e-Bulletinu komory. Toto je výtah z diplomové práce Kristýny Šedové, jejiž práce se umístila jako druhá. (pozn. red.)

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

tato otázka přišla velice zajímavá a vhodná jako námět pro diplomovou práci, ve které byly kromě základních zásad správy daní, obecně daňového řízení a dalších postupů při správě daní s důrazem kladeným na instituty placení daní analyzovány vybrané výkladové problémy týkající se zajišťovacího příkazu vč. soukromoprávního přesahu z hlediska možné obrany daňových subjektů v řízení o zajištění daně, v navazujícím řízení soudním a exekučním.

Úprava zajišťovacích příkazů Dle ustanovení § 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) může zajišťovací příkaz správce daně vydat v situaci, je-li odůvodněná obava, že dosud nestanovená nebo nesplatná bude v době vymahatelnosti nedobytná či její vybrání bude obtížné. Následně je daňový subjekt povinen uhradit uvedenou částku, a to v závislosti na vykonatelnosti zajišťovacího příkazu buď do tří pracovních dní, nebo v případě nebezpečí z prodlení okamžikem oznámení, či dokonce v případě ustanovení § 103 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, samotným okamžikem vydání. Jakmile k uhrazení dané částky nedojde, může správce daně bezprostředně přistoupit buď ke zřízení zástavního práva, nebo k tzv. zajišťovací exekuci ve všech jejích podobách ve chvíli, kdy daň ještě není stanovená či splatná. Z daného stručného shrnutí je tak zřejmé, že se jedná o velmi invazivní postup správce daně, který může na jedné straně velmi rychle zabezpečit úhradu daně v případech, kdy kontrolní mechanismy a analýza finanční správy odhalí daňový podvod. Na druhé straně však může stejně rychle zničit ekonomický subjekt, pokud nedisponuje dostatečnou likviditou.

Soudní ochrana a zajišťovací příkazy Daňové subjekty se v minulých letech v mnoha případech vůči vydanému zajišťovacímu příkazu bránily v odvolání a v následných správních žalobách namítaly rozličnou argumentaci opírající se o nesplnění zákonných předpokladů pro jeho vydání, o absentující zásadu přiměřenosti a mnohé další. Soudní moc nabytá pravomocí kontrolovat správní praxi tak vyvíjející se judikaturou vymezila zpočátku nejasné okolnosti, za jakých lze k vydání zajišťovacího příkazu přistoupit. První nejasností byla samotná právní povaha zajišťovacího příkazu, která je z hlediska soudní ochrany velmi důležitým aspektem. Tato otázka byla předmětem rozsudků Nejvyššího správního soudu v letech 2007 a 2009, tedy ještě za účinnosti zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, kdy nejprve byl tento institut posouzen jako úkon předběžné povahy podle ustanovení § 70 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, čímž byl vyloučen soudní přezkum.1 Následně byl tento právní názor přezkoumán a s ohledem na absenci požadavku časové i věcné souvismoje.kdpcr.cz

Daňový řád

Dnes statistiky spolu se slovy generální finanční ředitelky potvrzují, že počet vydaných zajišťovacích příkazů klesá, a pokud jsou vydány, jsou podloženy jistotou daňového podvodu či jistotou stanovení daně. losti v rámci testu tří podmínek bylo rozhodnuto, že je žádoucí, aby byl zajišťovací příkaz soudně přezkoumáván. 2 Lze říci, že daňový řád již dané rozhodnutí reflektuje v ustanovení § 134, které zajištění daně řadí mezi dílčí řízení při placení daní a je tak vyžadováno, aby závěrem řízení došlo k vydání rozhodnutí. Materiálně lze vnímat, že zajištění daně je povahy předběžné předcházející řízení nalézacímu, a proto je příznačné odbornou literaturou používané označení zajišťovacího příkazu jako rozhodnutí sui generis. Správní soudy se také zabývaly otázkou neurčitosti pojmu odůvodněných obav o budoucí nedobytnost daně. Správce daně v rámci svých metodik nestanovil, v jakých situacích bylo vydání zajišťovacího příkazu žádoucí, a některé zajišťovací příkazy v letech 2014–2016 bylo možné vnímat jako variabilní aplikaci správního uvážení, a tedy extenzivní použití této pravomoci. Správní soudy proto vznesly nutný požadavek náležitého odůvodnění zajišťovacího příkazu s přesným vymezením skutečností, které vzbuzují obavu. Za tímto účelem je nezbytné provést důkladnou majetkovou analýzu daňového subjektu, ze které bude vyplývat jednoznačný závěr o budoucím obtížném vybrání daně, např. hrozící insolvence nebo účelné zbavování se majetku. 3 Dnes statistiky spolu se slovy generální finanční ředitelky potvrzují, že počet vydaných zajišťovacích příkazů klesá,

1 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. února 2007, sp. zn. 8 Afs 37/2005-126. 2 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. 9 Afs 13/2008-90. 3 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 1 Afs 27/2014-31.

Daňový řád

a pokud jsou vydány, jsou podloženy jistotou daňového podvodu či jistotou stanovení daně (v případech, kdy ještě stanovena není). Tento přístup napomáhá eliminovat případy, kdy byly poškozeny daňové subjekty na základě nedostatečně důvodné hypotézy, ve které byla soudy spatřována nezákonnost. Judikatura rovněž vyslovila požadavek, aby v případě řízení o zajištění daně byla kromě pravděpodobnosti, že daň bude obtížně vymahatelná, odůvodněna i pravděpodobnost, že k budoucímu stanovení daně skutečně dojde, přestože je stanovení daně předmětem nalézacího řízení. Bez této podmínky je dle vyjádření Nejvyššího správního soudu i dalších subjektů zajišťovací příkaz nezákonný.4 Předmětem soudních řízení se dále stala likvidační povaha zajišťovacího příkazu, která se dostávala do konfliktu se zásadou daňového řízení i ústavním principem – zásadou přiměřenosti. 5, 6 Na jedné straně Nejvyšší správní soud mínil usměrnit soudní praxi, aby nedocházelo k rušení zajišťovacích příkazů pro nesprávnost spočívající jen a pouze v nedostatečném správním uvážení stojícím na neposouzení ekonomických dopadů na daňový subjekt. Vedle toho se však následná rozhodnutí snaží podtrhnout možný likvidační efekt ve vztahu k zásadě přiměřenosti, tedy aby byla šetřena práva daňových subjektů a uplatněno zajištění daně tak, aby bylo dosaženo účelu správy daní v té nejobecnější rovině, tedy zabezpečení jejich vybrání (což v případě likvidace dané osoby může být nedosažitelné). V dalších rozhodnutích správní soudy dospěly k závěru, že správce daně nemá při zajištění daně povinnost její budoucí stanovení odůvodňovat a provádět dokazování, jelikož tyto správní úkony spadají do fáze nalézací daňového řízení. Z hlediska procesního považuji za správné, že především pro časovou flexibilitu uplatnění zajišťovacího příkazu není nutné provádět dokazování, které by potvrdilo domnělé stanovení daně. Naproti tomu z důvodu principu právní jistoty lze mít jisté pochybnosti a je žádoucí, aby i zde nebyla opomenuta zásada přiměřenosti v porovnání důležitosti veřejného a soukromého zájmu.

4 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. ledna 2016, sp. zn. 4 Afs 22/2015-104. 5 Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. října 2016, sp. zn. 2 Afs 108/2016-96. 6 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. října 2016, sp. zn. 2 Afs 239/2015-66. 7 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. listopadu 2017, sp. zn. 4 Afs 140/2017-54. 8 Tiskové oddělení Finanční správy ČR. Stanovisko Finanční správy k rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci společnosti FAU s.r.o. In: www.financnisprava.cz [online]. 8. 12. 2016 [cit. 8.11.2018]. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/ media-a-verejnost/tiskove-zpravy/2017/stanoviskofinancni-spravyk-rozsudku-8918. 9 Generální finanční ředitelství. Metodický pokyn k postupu správce daně po zrušení rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacímu příkazu soudem. Č.j.: 69273/18/7700-00130-711462. Praha: 4. září 2018. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ /d-jine/69273-18-EXP-MP-rozhodnuti-o-odvolani-ZajP.pdf.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Možnost souběhu ručení a zajišťovacího příkazu byla předmětem medializovaného případu společnosti FAU.7 Finanční správa extenzivně použila zajišťovací příkaz vůči společnosti, která vůči daňové povinnost vystupovala již jako ručitel s argumentem, že se společnost účastnila daňového podvodu a správce daně tak může přistoupit i k invazivnějším formám zajištění daní. 8 Zajišťovací příkaz tak byl ve své podstatě vůči jedné společnosti použit ze dvou různých titulů, což správní soudy posoudily jako nezákonné a zajišťovací příkaz zrušily. V daném případě je vhodné zdůraznit také povahu ručení, kdy dle ustanovení § 171 daňového řádu je nedoplatek povinen uhradit také ručitel, z čehož vyplývá, že samotná daň byla nejen stanovena, ale již musel uplynout i den její splatnosti. Poslední zkoumaná otázka se týkala postupu po zrušení rozhodnutí o odvolání soudem v případě, kdy soud nezruší zároveň i samotný zajišťovací příkaz. Nejasné postupy krajských soudů sjednotil Nejvyšší správní soud a finanční správa daný postup plně respektovala vydaným metodickým pokynem pro ustálení praxe, dle kterého je v případě zrušení rozhodnutí o odvolání správce daně povinen zrušit i další navazující rozhodnutí.9 Závěrem diplomové práce jsou shrnuty možnosti obrany daňových subjektů v řízení o zajištění daně, v navazujícím řízení soudním a exekučním. V posloupnosti kroků, které může daná osoba učinit, je tak vhodné podat odvolání proti zajišťovacímu příkazu a následně správní žalobu proti rozhodnutí odvolacího orgánu. V obou případech je třeba snažit se opřít námitky o konkrétní body, dle kterých nejsou obavy o budoucí nedobytnost daně nebo její stanovení důvodné. Mimo tento standardní postup je v případě zahájené daňové exekuce možné využít i obrany v podobě podání návrhu soudu na vydání předběžného opatření dle ustanovení § 38 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého může soud zatímně upravit poměry mezi účastníky, pokud by některému mohla hrozit vážná újma, tedy např. přikázat správci daně, aby nezpeněžoval zabavené movité či nemovité věci prodejem v dražbě.

Novela daňového řádu přináší nové řešení Mám za to, že institut zajišťovacího příkazu je v právním řádu zakotven správně a v souladu s cílem správy daní, nicméně po jeho vykonatelnosti je nezbytné, aby správce daně postupoval v souladu s respektem k ústavním principům a základním zásadám správy daní. Hledisko zásahu do ústavně zaručených práv je třeba akcentovat především kvůli nejistotě, která doprovází hypotetické odůvodněné obavy o budoucí nedobytnost daně. V případě, že je prokázáno, že se za obchodními společnostmi skrývají prázdné schránky, jejichž účelem je pouze podvodná činnost a snaha krátit daň, je daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu poskytovatele platebních služeb (pravděpodobně ten jediný způsob, který lze v těchto moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

případech provést, jelikož daná osoba nevlastní žádný movitý či nemovitý majetek) oprávněná a žádoucí. Pokud však správce daně nemá dostatečné podklady svědčící o takové povaze daňového subjektu a lze předpokládat, že právnická osoba v časovém horizontu bude přispěvatelem veřejných rozpočtů, je namístě po vydání zajišťovacího příkazu přistoupit k alternativním způsobům, které účinně zajistí úhradu dané částky a zároveň umožní pokračování v ekonomické činnosti. Lze tak poukázat např. na možnost rozložení úhrady celé částky dle zajišťovacích příkazů na splátky, zajištění nemovitých a movitých věcí zástavním právem, ustavení ručitele či bankovní záruky. Nové řešení přináší také novela daňového řádu účinná od 1. 1. 2021, kdy správce daně má nově možnost vyzvat daňový subjekt k prohlášení o majetku dle § 180 daňového řádu ještě před zahájením daňové exekuce, což lze vnímat jako snahu zákonodárce o změkčení postupů správce daně po vydání zajišťovacího příkazu. Zásadu přiměřenosti a zohlednění likvidační povahy je tak jednoznačně vhodné použít při postupech navazujících na vydání zajišťovacího příkazu, nicméně ve vztahu k samotnému zajišťovacímu příkazu jejich namítání nemá relevantní důvodnost, jelikož správce daně nemůže postupovat jiným způsobem.

Daňový řád

Institut zajišťovacího příkazu je v právním řádu zakotven správně a v souladu s cílem správy daní, nicméně po jeho vykonatelnosti je nezbytné, aby správce daně postupoval v souladu s respektem k ústavním principům a základním zásadám správy daní.

Zapojte se do obsahu nového e-Bulletinu! /Oﬁciální elektronický

měsíčník Komo

ry daňových

poradců České

republiky

/Ke stažení na www.kdp

cr.cz/e-bulletin

C Chcete se aktivně podílet na přípravě našeho měsíčníku? n

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Trestní právo

Chcete s námi sdílet své klientské newslettery a novinky?

daňové

/TÉMA VYDÁNÍ: daňové události minulého i nového roku tem /ANKETA: Klíčové obození služeb přímo souvisejících se spor /JUDIKATURA: Osv: Výhody a nevýhody paušální daně /DANĚ Z PŘÍJMŮ

moje.kdpcr.cz

1/2021

Máte připomínky a postřehy k obsahu?

Pište na ebulletin@impax.cz 35

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Zrušení společnosti bez likvidace od 1. 1. 2021 Soudy mohou od letošního ledna na základě novely zákona o obchodních korporacích nově rozhodnout o zrušení neaktivních společností bez procesu likvidace. Změna má pomoci s odstraněním mrtvých společností zapsaných v obchodním rejstříku a motivovat k dodržování povinnosti zakládat účetní závěrky do sbírky listin. Dosavadní obtížný postup by se tak měl výrazně zjednodušit. Vladimír Lajsek Advokát z advokátní kanceláře Z/C/H Legal

inisterstvo spravedlnosti odhaduje, že zhruba jedna pětina všech obchodních korporací v České republice jsou neaktivní společnosti. Řada z nich je často využívána k páchání ilegální činnosti, a to zejména v oblasti daňových úniků. Ve zbylých případech se pak mnohdy jedná o opuštěné společnosti, které jejich společníci nezrušili z důvodu finanční a administrativní zátěže spojené s procesem likvidace. Počátkem roku 2020 byla proto přijata novela zákona, jíž došlo k rozsáhlé změně zákona o obchodních korporacích a dalších souvisejících předpisů. Jedním z takových předpisů je i zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Zavedením nového ustanovení je nyní umožněno zrušit neaktivní společnost i bez likvidace. Novinka má za cíl nejen očistit obchodní rejstřík od neaktivních subjektů, ale také motivovat společnosti k povinnému zakládání dokumentů do sbírky listin. Zákonodárce se rozhodl míru aktivity společností vyvozovat mimo jiné právě z toho, nakolik tento požadavek plní. Jedná se totiž o povinnost všech společností zapsaných v obchodním rejstříku. Proto jde v daném případě o univerzální ukazatel. Novela je účinná od letošního 1. ledna.

Dosavadní praxe Proces zániku obchodních korporací mohl dosud trvat i několik let. Nejprve musela dát ke zrušení korporace podnět osoba, jež

na tom měla právní zájem. Ve výjimečných situacích zahajoval řízení i soud z vlastní činnosti. Společnost bylo možné sankčně zrušit třeba v případech, kdy neplnila povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku. Tato povinnost vychází mimo rejstříkového zákona i ze zákona o účetnictví. Předtím bylo ale třeba společnost vyrozumět a poskytnout jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Za neaktivní společnosti však nikdo často ani nepřebíral poštu. Proto bývaly mnohdy nekontaktní. Pokud korporace ani přes soudní výzvu povinnost nesplnila, mohla jí být udělena pořádková pokuta až do výše 100 tisíc korun. Společnost bylo možné zrušit až za předpokladu, že povinnost neplnila opakovaně nebo pokud toto pochybení mohlo mít závažné důsledky pro třetí osoby. Posléze byl subjektu jmenován z řad členů statutárního orgánu nebo insolvenčních správců likvidátor. Až po provedení likvidace mohl být podán návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Samotná likvidace byla přitom poměrně nákladná, kdy mohlo jít i o částku přesahující 10 tisíc korun za jeden případ. Proto se skutečně mnohdy daleko více vyplácelo ponechat obchodní korporaci formálně v obchodním rejstříku zapsanou, aniž by vykonávala další činnost. Pokud likvidovaná společnost neměla žádný majetek, což byla většina neaktivních korporací, hradil náklady jednoduše stát. To ovšem zbytečně zatěžovalo daňové poplatníky.

Usnadnění po novele Veškeré výše uvedené sankce zůstávají zachovány. Nově však bude možné neaktivní společnost zrušit jednodušeji bez nutnosti provádět její likvidaci. Předpokladem pro zahájení takového řízení o zrušení korporace bude, pokud společnost za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období nesplní svoji povinnost založit účetní závěrky do sbírky listin v obchodním rejstříku a výzvu k dodatečnému splnění této povinnosti nebude zároveň možné společnosti doručit. Obě tyto podmínky musejí být splněny současně. Soud posléze již nebude mít možnost úvahy, zda předmětnou společnost zruší, ale učiní tak z moci úřední. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Od nynějška tedy bude postačovat, pokud soud zjistí, že společnost nezaložila účetní závěrku za alespoň dvě po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin. Pokud by tedy společnost založila účetní závěrku za rok 2019, v roce 2020 by vynechala, ale založila ji opět za rok 2021, pak by soud nemohl společnost bez likvidace zrušit. Pokud by však k založení závěrek nedošlo za roky 2021 a 2022, potom by soud tímto způsobem postupovat mohl. V takovém případě vyzve společnost k nápravě. Výzvu bude soud nejprve doručovat do datové schránky. V daném režimu závažnosti výzvy nenastane fikce doručení v případě, že ji z datové schránky nikdo nepřevezme. Soud bude muset vynaložit veškerou rozumnou snahu k tomu, aby byla výzva doručena. Nabízí se tedy ještě její zaslání na adresu sídla korporace prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Jestliže by k doručení zásilky nějakým způsobem došlo, ale společnost by na ni nijak nereagovala, nebylo by možné k jejímu zrušení bez likvidace přikročit. Teprve v případě, kdy se zásilka soudu vrátí, anebo pokud ji nikdo nepřevezme, bude možné považovat společnost za nekontaktní. Soud tak bude moci bez návrhu zahájit řízení o zrušení společnosti bez likvidace.

Ochrana práv třetích osob Aby byla šetřena práva třetích osob, zapíše se údaj o zrušení společnosti do obchodního rejstříku. K samotnému výmazu pak bude moci dojít po jednom roce od zápisu údaje o zrušení společnosti. Vymazat subjekt ale nebude možné, pokud proti němu bude zároveň probíhat insolvenční řízení. V takovém případě musí soud vyčkat na jeho ukončení. Prokáže-li se, že společnost disponuje majetkem, který převyšuje náklady likvidace, pak soud rozhodne o jejím zrušení s likvidací. To třeba i zpětně po jejím výmazu z obchodního rejstříku. Majetek je totiž zapotřebí vždy vypořádat. Nepředpokládá se však, že by jmění společností soudy přezkoumávaly. O případných aktivech tak musí soud někdo vyrozumět. Výmaz společnosti pak soud zapíše po právní moci svého rozhodnutí.

Postrach, anebo užitečný nástroj? Sankce za nesplnění povinnosti zakládat účetní závěrky do sbírky listin v obchodním rejstříku se může jevit jako poměrně přísná. Novelu rejstříkového zákona lze však ve skutečnosti hodnotit kladně. Nastavení mechanismu totiž dává příslib k tomu, že nejzazší sankce v konečném důsledku postihne skutečně pouze neaktivní společnosti. Proto je možné se domnívat, že změna povede k daleko jednodušší selekci a eliminaci fakticky mrtvých společností. Současně je zajištěna ochrana práv třetích osob, a to nastavenou publicitou a roční lhůtou k předložení důkazů o majetku subjektu. Společnostem samotným je třeba pouze doporučit, aby více dbaly na již nyní povinné zakládání účetních závěrek do sbírky listin. Mnoho z nich totiž závěrky nezveřejňuje kvůli starostem z odtajnění údajů o obratu a zisku. Obávají se totiž, že by je to mohlo znevýhodnit při konkurenčním boji. Dále je zapotřebí mít na paměti, aby bylo moje.kdpcr.cz

Účetnictví

Od nynějška tedy bude postačovat, pokud soud zjistí, že společnost nezaložila účetní závěrku za alespoň dvě po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin. v obchodním rejstříku zapsáno aktuální sídlo společnosti. Je totiž na místě upozornit, že stávající sankce v podobě pořádkových pokut nebo zrušení společnosti s likvidací byly v právním řádu zachovány. V praxi se ještě ukáže, nakolik budou soudy skutečně ve vyhledávání mrtvých společností aktivní. Je totiž otázkou, zda budou takové subjekty přímo systematicky vyhledávány, anebo jestli budou řízení o zrušení společnosti bez likvidace zahajována jen v náhodných či jednotlivých případech.

Podmínky zrušení společnosti bez likvidace 1. společnost nesplnila svou zakládací povinnost nejméně dvě bezprostředně po sobě jdoucí účetní období; 2. společnosti není možné doručit výzvu k dodatečné nápravě nesplnění zakládací povinnosti.

Mezinárodní zdanění

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Otázky a odpovědi k DAC6 Sekce metodiky a výkonu daní Finanční správy připravila odpovědi na časté otázky související s aplikací zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní v případě oznamovací povinnosti týkající se oznamovaných přeshraničních uspořádání neboli DAC6.

souvislosti s implementací tzv. DAC6 směrnice Rady EU (Directive on Administrative Cooperation) a novely českého zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní platí nový druh povinné automatické výměny informací o přeshraničních uspořádáních, která se mají oznamovat povinnými osobami v rámci členských států Evropské unie. Předmětem směrnice je zavedení oznamovací povinnosti přeshraničních uspořádání, jejichž dopadem je mimo jiné získání daňové výhody, vyhýbání se oznamovací povinnosti podle GATCA a zastírání skutečného vlastníka plynoucí z takovéhoto uspořádání. Oznamovací povinnost dopadá v rámci EU na tzv. „zprostředkovatele“, tj. zejm. advokáty, daňové poradce, auditory a další osoby (pokud ne-

jsou vázány profesní mlčenlivostí), anebo přímo na daňového poplatníka. Správcem daně pro DAC6 je Specializovaný finanční úřad a podání oznámení je umožněno pouze autentizovaným přístupem (tj. datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřenou identitou podatele). Osoby, které nesplní svou oznamovací povinnost, budou vystaveny pokutě až do výše půl milionu korun. Kompletní informace, návody a praktické ukázky naleznou uživatelé na stránkách Finanční správy ČR. Níže naleznete výběr z dokumentu Otázky a odpovědi k DAC6, který připravila sekce metodiky a výkonu daní. Kompletní materiál je k dispozici zde.

Co je předmětem oznámení? Předmětem oznámení je přeshraniční uspořádání. Tím se rozumí uspořádání, které naplňuje alespoň jeden z charakteristických znaků, které jsou uvedeny v příloze č. 3 novelizovaného zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, a současně se uspořádání týká více členských států EU nebo členského státu EU a státu, který není členským státem EU, nebo jiné jurisdikce a alespoň jeden z účastníků tohoto uspořádání: je podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v jiném státě nebo jurisdikci než jiný účastník tohoto uspořádání, je podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v alespoň dvou státech nebo jurisdikcích, podniká v jiném státě nebo jurisdikci prostřednictvím stálé provozovny nacházející se v tomto státě nebo jurisdikci a toto podnikání alespoň zčásti probíhá podle tohoto uspořádání nebo vykonává činnost ve státě nebo jurisdikci, ve které není podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení ani zde nemá stálou provozovnu.

Jaké jsou druhy oznamovaných přeshraničních uspořádání? DAC6 rozlišuje dva druhy uspořádání, typizované a na míru (viz § 14e zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní). Typizované přeshraniční uspořádání lze nabídnout a zavést u více uživatelů bez další potřeby přizpůsobení konkrétnímu uživateli. Tento typ uspořádání by se dal přirovnat ke „krabicovému softwaru“. Jak vyplývá z názvu, uspořádání na míru je přizpůsobeno potřebám konkrétního uživatele uspořádání.

Jsem zprostředkovatel uplatňující profesní mlčenlivost podle § 14i ZMSSD, mám nějakou povinnost vůči ostatním zúčastněným stranám v rámci uspořádání? Ano. Zprostředkovatel, který alespoň zčásti není ve vztahu k danému uspořádání povinnou osobou z důvodu profesní mlčenlivosti, je povinen tuto skutečnost včas sdělit ostatním jemu známým zprostředkovatelům tohoto uspořádání a uživateli tohoto uspořádání.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Mezinárodní zdanění

Jak zjistím, zda dané přeshraniční uspořádání podléhá oznamovací povinnosti či nikoliv? Většina přeshraničních uspořádání se může lišit v určitých rysech a nelze tedy paušalizovat, zda daný typ uspořádání má být předmětem oznámení nebo nikoliv. Je možné vyjít z předpokladu, že k tomu, aby někdo navrhl nebo nabízel přeshraniční uspořádání, musí z principu existovat souběh dvou skutečností, a to existence někoho, kdo takové uspořádání navrhuje (ať už je to zprostředkovatel, daňový poplatník nebo jeho zaměstnanec), existence samotného návrhu, jehož záměrem je poskytnout daňovému poplatníkovi (uživateli přeshraničního uspořádání) daňovou výhodu (i v případě, kdy se test hlavního přínosu u některých charakteristických znaků neaplikuje). Finanční správa ČR je názoru, že pro existenci „přeshraničního uspořádání“ musí nastat souběh „existence někým navrženého konkrétního uspořádání“ a „určité daňové výhody, včetně ukrývání příjmů či majetku nebo obcházení společného standardu pro oznamování OECD popsané v charakteristických znacích Oddílu II, čl. D, přílohy č. 3 zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, z takového uspořádání plynoucí“. Pokud výše uvedený souběh (dále jen „základní souběh“) nenastane, nejde o přeshraniční uspořádání, na něž se vztahuje oznamovací povinnost. Pokud základní souběh existuje, musí být ověřeno naplnění alespoň jednoho z charakteristických znaků (případně, tam kde je to potřeba, s aplikací testu hlavního přínosu).

Pokud jsem zprostředkovatel uplatňující profesní mlčenlivost podle § 14i ZMSSD, znamená to, že nemusím podat oznámení? Pokud se jedná o uspořádání na míru, které je vázáno na konkrétního uživatele, není v tomto případě zprostředkovatel povinnou osobou a povinnost přechází buď na jiného zprostředkovatele, nebo pokud dané uspořádání nemá již dalšího zprostředkovatele, oznamovací povinnost přechází na uživatele uspořádání. Přechod oznamovací povinnosti na uživatele je však podmíněn splněním tzv. informační povinnosti ze strany zprostředkovatele. Tj. zprostředkovatel oznamovaného přeshraničního uspořádání, který alespoň zčásti není ve vztahu k tomuto uspořádání povinnou osobou z důvodu profesní mlčenlivosti, je povinen tuto skutečnost včas sdělit ostatním jemu známým zprostředkovatelům tohoto uspořádání a uživateli tohoto uspořádání. Uživatel může tomuto přechodu předejít tím, že zprostředkovatele profesní mlčenlivosti pro daný účel zbaví. V případě typizovaného uspořádání se profesní mlčenlivost vztahuje na uživatele nikoliv na uspořádání jako takové. V tomto případě zprostředkovatel oznámí ostatní informace o daném uspořádání, kromě informací o uživateli daného uspořádání. V dané situaci je žádoucí, aby zprostředkovatel sdělil uživateli také identifikační číslo uspořádání tzv. A-ID, které obdrží po zpracování jeho oznámení.

Co se rozumí charakteristickým znakem? Charakteristický znak uspořádání představuje určitou vlastnost nebo rys, které musí dané uspořádání naplnit, aby se uspořádání stalo předmětem oznámení. Jedno uspořádání může naplňovat i více charakteristických znaků. Charakteristické znaky se nachází v příloze 3 k zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Charakteristické znaky jsou děleny do 5 kategorií A-E. U některých kategorií charakteristických znaků nestačí naplnění daného charakteristického znaku proto, aby uspořádání bylo předmětem oznámení, ale musí navíc splňovat i test hlavního přínosu.

Co se rozumí testem hlavního přínosu? Některé charakteristické znaky lze uplatnit pouze v případě, kdy je splněn tzv. test hlavního přínosu. Test hlavního přínosu spočívá ve zkoumání, zda existuje příčinná souvislost mezi charakteristickým znakem uspořádání (tedy určitou vlastností či rysem uspořádání) a daňovou výhodou, kterou lze očekávat, pokud bude uspořádání použito. Uspořádání splní test hlavního přínosu, pokud jedním z hlavních přínosů, které může jeho uživatel s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti přiměřeně očekávat, je získání daňové výhody.

moje.kdpcr.cz

Majetkové daně

Zrušení daně z nabytí nemovitosti dopadá i na podnikatelské transakce Loňské zrušení daně z nabytí nemovitých věcí bylo dlouho očekávanou změnou. Jeho dopady na rezidenční trh jsou evidentní a zabývala se jimi už řada komentářů. Stranou zájmu zatím zůstávají možné dopady daňové změny na podnikatelské transakce, ať již realitní či jiné. V některých případech přitom může být tato změna skutečně zásadní. Petr Šebesta Counsel v advokátní kanceláři Clifford Chance

*S přispěním Tomáše Richtera, Of Counsel v Clifford Chance a Emila Holuba, partnera v Clifford Chance

iž od počátků místního realitního trhu strukturují profesionální investoři do českých nemovitostí své transakce zpravidla tak, že předmětem akvizice či prodeje jsou podíly nebo akcie v obchodní společnosti, která nemovitost vlastní, nikoli nemovitost jako taková. Žargonem tedy jde o share deal, nikoli asset deal.

Ačkoli obchodních a právních důvodů takového strukturování bylo v průběhu polistopadového vývoje více (a zahrnovaly mimo jiné i omezení nabývání nemovitostí v tuzemsku stanovené devizovým zákonem), důležitou otázkou zpravidla bývalo také zatížení transakce daní z převodu (později z nabytí) nemovitých věcí. Zajímavé je i to, že na rozdíl např. od daňového práva SRN české daňové právo nikdy nedospělo k rozhodnutí recharakterizovat prodej podílů nebo akcií pro účely daně z převodu či nabytí nemovitostí jako de facto asset deal, je-li nemovitost v principu hlavním aktivem prodávané společnosti, ačkoli takové úvahy se několikrát objevily. Zákonem č. 386/2020 Sb. byla v září 2020 ale čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí se zpětnou účinností zrušena, a to počínaje vklady vlastnického práva provedenými od prosince 2019. Zrušení této daňové zátěže transakcí strukturovaných jako asset deal vytváří přirozeně prostor k úvahám, zda jsou zde opravdu důvody pro odpovídající změnu tržní praxe. www.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Majetkové daně

Měli by tedy kupující a prodávající začít zvažovat, zda realitní share deal neopustit?

Daňové aspekty Z daňového hlediska je pro strukturování transakcí důležitá nejen nyní zrušená daň z nabytí nemovitých věcí, ale i daň z příjmů. Tato daňová povinnost (v sazbě 19 %) je v případě asset dealu uvalena na zisk prodávajícího z prodeje nemovitosti, tedy výnos z prodeje snížený o daňovou zůstatkovou cenu nemovitosti. Naopak zisk společníka při share dealu bývá obvykle zcela osvobozen od daně z příjmů při dodržení určitých podmínek (zejména držba alespoň 10% podílu na základním kapitálu prodávané společnosti po dobu nejméně 12 měsíců). Proto asset deal může být reálnou variantou například v případech prodeje ztrátových či jinak problémových aktiv. Výhodou asset dealu dále je, že kupující může pořízená aktiva daňově odepisovat z celé kupní ceny, na rozdíl od share dealu, kdy se historická zůstatková cena aktiv nemění (nenavyšuje) pro účely daňových odpisů. V případě share dealu z těchto důvodů bývá u určitých typů transakcí obvyklé, že prodávající musí poskytnout kupujícímu obchodní slevu z kupní ceny jako kompenzaci za nízkou daňovou zůstatkovou cenu, a tedy nízké daňové odpisy v prodávané společnosti. Trh se ovšem ještě zcela nesjednotil na výši této obchodní slevy, a použitím struktury asset dealu by tedy odpadlo nákladné vyjednávání mezi stranami o tomto tématu.

Právní aspekty Transakce typu share deal v principu konzervují vlastnictví nemovitosti u stále téhož vlastníka, bez ohledu na to, kolikrát je nemovitost „nepřímo“, na úrovni změny kontroly nad příslušnou obchodní korporací prodána. To může být na jednu stranu výhoda, např. pokud by prodej nemovitosti aktivoval předkupní či jiná práva spouštěná při převodu. Dále, u výnosových nemovitostí, se u share dealu zachovává nastavený stav smluvních vztahů (a to nejen nájmů), který nabyvatelům umožňuje plynulé a hladké převzetí správy nemovitosti. Na druhou stranu to může ale být i nevýhoda v tom smyslu, že při žádném z takových „nepřímých“ prodejů nedojde k aktivaci pravidel nového občanského zákoníku, podle kterých nabyvatel nemovité věci za úplatu může nabýt lepší vlastnický titul, než jaký ve skutečnosti k věci má prodávající, spoléhá-li nabyvatel v dobré víře na stav zapsaný v katastru nemovitostí. Vedle zhojení potenciálních problémů s titulem může pro asset deal hovořit i stáří a mnohdy „barvitá“ historie společností, jež cílovou nemovitost vlastní – v důsledku asset dealu se kupované aktivum od zbytku takové korporační historie jednoduše „odstřihne“. Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se nám proto celkově jeví jako faktor, který by mohl strukturování transakcí na realitním trhu podstatně ovlivnit, když ne sám o sobě, pak přinejmenším v těch případech, kdy další právní a obchodní faktory převážně hovoří pro použití struktury typu asset deal. www.kdpcr.cz

Z daňového hlediska je pro strukturování transakcí důležitá nejen zrušená daň z nabytí nemovitých věcí, ale i daň z příjmů.

Korporátní transakce U korporátních transakcí typu M&A jsou úvahy, zda akvizice má být strukturována jako share deal či asset deal, rovněž na denním pořádku. Byla-li součástí prodávaného závodu či jeho části nemovitost, působila čtyřprocentní daň z převodu (či nabytí) dosud obvykle jako jeden ze silných faktorů hovořících proti použití asset dealu. Tento faktor nyní odpadl, a důvody svědčící pro struktury typu asset deal budou tedy o to silnější. V případě prodeje závodu či jeho části nyní každopádně odpadá povinnost pořídit ocenění samotné nemovitosti cenou zjištěnou dle znaleckého posudku pro účely daně z nabytí – pro strany bude nadále transakčně či účetně případně relevantní pouze ocenění závodu jako takového, nikoli samostatné nemovitosti.

Share deal vs. asset deal Dvě základní formy transakce, které si lze představit pod pojmem prodej firmy, se nazývají share deal a asset deal. Prostřednictvím první z nich kupující nabývá jedinou dohodou obchodní podíl na společnosti. Jedná se o administrativně a technicky méně náročný způsob prodeje firem, v závislosti na konkrétních okolnostech bývá pro prodávající i daňově výhodnější. Při uzavření asset dealu dochází k převodu vlastnictví k veškerým nebo vybraným aktivům prodávajícího. Prodávajícím není společník s.r.o. nebo akcionář a.s., ale společnost samotná. Tento typ transakce je jediným možným způsobem při prodeji firmy podnikatele fyzické osoby.

Majetkové daně Zajištěné ﬁnancování Věcněprávní zajištění pohledávek z titulu úvěru či zápůjčky lze podle českého práva zřídit v principu dvěma způsoby: zřízením zástavního práva nebo zajišťovacím převodem věci. Daň z převodu (či nabytí) dosud u nemovitých věcí použití zajišťovacího převodu výrazně komplikovala. Tato daň byla sice refundovatelná při zpětném převodu vlastnického práva z věřitele na dlužníka, avšak přinášela určité administrativní a cash flow požadavky. Při zřízení zajišťovacího převodu bylo totiž nejprve třeba nemovitost ocenit znalcem, daň přiznat a uhradit; při zpětném převodu pak bylo třeba podat dodatečné daňové přiznání a vyčkat na rozhodnutí správce daně, který následně původně uhrazenou daň vrátil. V případech, kdy došlo k realizaci zajišťovacího práva (tj. nedošlo k zpětnému převodu na dlužníka), tak nebyl nárok na refundaci daně a stala se tak dodatečným nákladem dané transakce. Zrušením této daně proto nastává nová situace, v níž by si strany finančních transakcí měly začít klást otázku, zda jsou zde relevantní důvody pro to, aby zvážily namísto zástavního práva zajišťovací převod nemovité věci, jež má věřiteli sloužit jako jistota.

Daňové aspekty Pro účely daně z příjmů může dlužník po dobu trvání zajišťovacího převodu nemovitost i nadále daňově odepisovat, a to na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem (jako aktuálním vlastníkem). Z pohledu každoroční daně z nemovitosti je však poplatníkem vždy vlastník, proto by tuto daň hradil věřitel jako náklad související se zajištěním financování (ačkoli lze očekávat, že smluvně by byl tento náklad tak jako tak alokován na dlužníka).

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Právní aspekty Z praktického hlediska by velmi záleželo na typu nemovitosti a na jejím použití. U nemovitostí, které užívá sám dlužník, by zajišťovací převod byl zřejmě schůdnější než u nemovitostí pronajatých, u nichž by se poskytovatel financování stal de lege pronajímatelem. Ačkoli realizace zástavního práva je podle nového občanského zákoníku podstatně flexibilnější než podle předrekodifikační právní úpravy, zajišťovací převod přesto oproti zástavnímu právu přináší významnou flexibilitu zejména v tom, že věřiteli umožňuje potenciálně se zcela vyhnout realizaci zajištění v insolvenčním řízení. To u zajištění zástavním právem zpravidla možné není. Cenou za takové nastavení zajišťovacího převodu jsou potenciální spory ohledně hodnoty převedené nemovitosti. Pokud je však věřitel ochoten riziko tohoto druhu podstoupit, může se mu zajišťovací převod jevit jako atraktivní způsob, jak se vyhnout kolektivnímu řešení dlužníkova úpadku – výraz „loan-to-own“ zde nabude velmi doslovného významu, což může zejména určitým nebankovním věřitelům vyhovovat. Celkově máme za to, že dopady zrušení daně z nabytí nemovitých věcí mohou být podstatné i mimo rezidenční realitní trh. Zatímco v korporátních M&A transakcích budou jeho vlivy spíše marginální v tom smyslu, že odstraňují daňovou nevýhodu asset dealu, který však strany zpravidla stejně volily převážně z jiných důvodů, na realitním trhu může tato daňová změna v určitých segmentech trhu a typech transakcí znamenat obecnější pohyb od share dealu k asset dealu. V zajištěném financování pak může v důsledku daňové změny potenciálně vzniknout zcela nový produkt, jehož vlastnosti mohou být v případě dlužníkova úpadku zásadní.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti S účinností zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí došlo dne 26. září 2020 ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později, a tedy lhůta pro podání daňového přiznání uplynula 31. března 2020. Poplatníci, kteří v těchto případech daň uhradili a zrušením daně jim vznikl vratitelný přeplatek, mohou prostřednictvím žádosti požádat správce daně o vrácení vzniklého přeplatku na dani z nabytí nemovitých věcí. Poplatníci, kterých se zrušení daně týká a kteří dosud nepodali daňové přiznání ani daň neuhradili, nemají již vůči správci daně žádné povinnosti. Podle ministerstva financí zrušení daně z nabytí nemovitých věcí odstranilo celou řadu daňových výjimek, se kterými se zavázalo bojovat. „Nabývací daň navíc generovala výrazné nespravedlnosti a je nákladná na správu. Nelíbí se mi také, že právnické osoby ji dokázaly efektivně obcházet prodejem podílu v obchodní společnosti,“ uzavírá Alena Schillerová. Se samotnou daní navíc zanikla i povinnost podávat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. „Díky méně papírování bude možné výrazně snížit počty úředníků, což ušetří řádově stamiliony korun. Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by naopak státní rozpočet přišel po zbývající část roku 2020 o výnos ve výši 10,6 mld. Kč a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 mld. Kč ročně,“ stojí v prohlášení resortu.

moje.kdpcr.cz

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Restrikce volby zdanění u pronájmu Pronájem řady nemovitostí je od letošního roku povinně osvobozený od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně. To s sebou nese zejména povinnost úpravy odpočtu daně na vstupu.

ájem nemovité věci je podle zákona o dani z přidané hodnoty obecně osvobozen od daně bez nároku na její odpočet s výjimkou krátkodobého nájmu a poskytování ubytovacích služeb, nájmu prostor a míst k parkování, nájmu bezpečnostních schránek nebo nájmu strojů či jiných upevněných zařízení. Až do konce loňského roku se plátce mohl rozhodnout, že u nájmu nemovité věci jinému plátci pro uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatní daň na výstupu, a to bez dalších zákonem stanovených omezení. Do této praxe zasáhla předloňská novela v oblasti nájmu nemovitých věcí, která měla odloženou účinnost až k 1. lednu letošního roku. Tato novela zavedla restrikci u volby zdanění pronájmu. Podle novelizovaného ustanovení § 56a odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty se od letošního ledna plátce sice i nadále může rozhodnout, že u nájmu nemovité věci jinému plátci pro uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatní daň na výstupu, ale zároveň není možné takovému zdanění podrobit nájem, pokud se jedná podle katastru o rodinné domy a byty nebo jednotky a stavby, kde je 60 a více procent plochy tvořeno prostorem pro trvalé bydlení.

Od 1. 1. 2021 není možné podrobit zdanění nájem a) stavby rodinného domu podle právních předpisů, jež upravuje katastr nemovitostí, b) obytného prostoru, c) jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, d) stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem, e) pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán, f) práva stavby, jehož součástí je stavba

Pronájem výše uvedených nemovitostí je tedy nově povinně osvobozený od DPH bez nároku na odpočet daně, třeba v případě úklidu nemovitosti nebo jejího technického zhodnocení. moje.kdpcr.cz

Plátci tím přichází o možnost získat celý nárok na odpočet DPH na vstupu v případě koupě nebo výstavby nemovité věci, která bude pronajímána jinému plátci. S účinností novely pronajímatelům také vzniká povinnost úpravy odpočtu daně na vstupu. Nově budou muset opravovat v minulosti nárokované odpočty DPH související s těmito nemovitými věcmi. Podle ustanovení § 78 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty je lhůta pro úpravu odpočtu v případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení 10 let od roku pořízení (respektive od uplatnění nároku na odpočet). V praxi tak pronajímatel bude muset každoročně provádět korekci, a to vracet desetinu z původně uplatněného odpočtu za zbývající roky, kdy nájem již bude osvobozen. Tato korekce se vztahuje na každou nemovitou věc a technické zhodnocení zvlášť. Autor: red Zdroj: Finanční správa, Daňová konference 2020 (Rödl & Partner), BDO Česká republika

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Zamyšlení nad výhodami a nevýhodami paušální daně Každá nově zavedená věc má své výhody a své nevýhody. Nejinak je tomu i u nově zavedené paušální daně pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti. Ta od letošního 1. ledna ruší (respektive nahrazuje) dosavadní uplatnění daně stanovené paušální částkou, o které nebyl mezi poplatníky velký zájem. Ivan Macháček Daňový poradce a autor odborných publikací z oblasti daní

ve uvedeme základní principy a postupy uplatnění paušální daně a následně se zamyslíme nad jejími výhodami a nad jejími nevýhodami. Pokusíme se ukázat na příkladech různých druhů poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti s různou výší skutečných a paušálních výdajů, zda je pro příslušný druh poplatníka výhodný tento nový institut platby daně a pojistného uplatnit.

Kdo může být poplatníkem v tzv. paušálním režimu?

ový institut paušální daně byl s účinností od 1. ledna 2021 zaveden novelou zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále v textu jako ZDP). Cílem změny bylo nahradit nepříliš využívaný institut stanovení daně paušální částkou novým tzv. paušálním režimem založeným na dobrovolné bázi. V textu si nejdří-

Poplatníkem v paušálním režimu se dle nového ustanovení §2a odst. 1 ZDP od prvního dne rozhodného zdaňovacího období může stát poplatník daně z příjmů fyzických osob, který a) k 1. lednu rozhodného zdaňovacího období je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění, moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině [§ 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.], není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení; b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně; c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Poplatník podmínku pro vstup do paušálního režimu nenaplní např. tehdy, pokud je 1. ledna zaměstnán (má uzavřenu pracovní smlouvu zahrnující 1. leden) nebo pokud je 1. ledna společníkem společnosti s r.o., který za svou práci za dané období dostává příjem; d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to dle § 38lc odst. 1 ZDP do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, přičemž § 38lc odst. 5 ZDP stanoví, že oznámení podané po lhůtě je neúčinné, tedy nezpůsobuje vstup poplatníka do paušálního režimu. Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářové podání, jeho náležitosti jsou uvedeny v § 38lc odst. 4 ZDP. Pro účely paušálního režimu se za příjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, ale nepovažují se za ně příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

Co nám říká nové znění § 7a ZDP Nové znění ustanovení § 7a odst. 1 ZDP, které zcela nahrazuje původní znění § 7a týkající se stanovení daně paušální částkou, upravuje podmínky, za kterých je daň poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, a výši této paušální daně. Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

a) má pouze příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč, b) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a c) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. Pokud poplatník nesplní některou z výše uvedených podmínek, bude jeho daň za zdaňovací období stanovena v obecném režimu, to znamená, že musí podat za dané zdaňovací období daňové přiznání (nevztáhne se na něho fikce podání daňového přiznání zakotvená v § 38lh odst. 1 ZDP) a v něm vyčíslit svou daň podle obecných pravidel (tedy jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, vycházet z výsledku hospodaření, případně využít výdaje v paušální výši podle § 7 odst. 7 ZDP). Pokud poplatníkovi v daném zdaňovacím období plynou příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP a poplatník neučiní u plátce daně prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 ani 7 ZDP, je daň poplatníka rovna paušální dani, neboť tyto příjmy jsou uvedeny v § 7a odst. 1 písm. a) ZDP. V takovém případě poplatník nemůže využít ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, protože pokud poplatník naplní podmínky v § 7a ZDP pro daň rovnu paušální dani, nemůže si zvolit, že bude mít daň stanovenu podle obecných pravidel. Jedná se o příjmy plynoucí z dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce nepřesáhne za kalendářní měsíc 10 000 Kč, a o příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (pro rok 2021 se jedná o částku 3 500 Kč).

Stanovení paušální zálohy a její platba Z ustanovení § 38lk ZDP vyplývá, že poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc. Tato paušální záloha zahrnuje a) zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů, b) zálohu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího

Daně z příjmů

pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a c) zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Poplatník v paušálním režimu tak namísto standardního placení záloh na daň z příjmů odváděných správci daně (ve čtvrtletních nebo pololetních termínech), měsíčních záloh na pojistné na důchodové pojištění odváděných OSSZ a měsíčních záloh na veřejné zdravotní pojištění odváděných příslušné zdravotní pojišťovně platí uvedená tři plnění dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši na jeden účet u správce daně (na tzv. společný osobní daňový účet). Správce daně vybrané prostředky následně převede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

Výše paušální zálohy pro rok 2021 činí 5 469 Kč měsíčně. V této částce je zahrnuto minimální pojistné na zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč, minimální pojistné na sociální pojištění navýšené o 15 % ve výši 2 588 Kč x 1,15 = 2 976 Kč a daň z příjmů ve výši 100 Kč. Uvedené zálohy na pojistné vycházejí z Nařízení vlády č. 381/2020 Sb.

Tato paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Poplatníkům v paušálním režimu bude u správce daně založen zvláštní osobní daňový účet, označovaný jako společný osobní daňový účet. Tento účet je určen pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná plnění. Dle § 38lk odst. 8 ZDP správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky. Při splnění všech zákonem stanovených podmínek již poplatník nemusí po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky a rovněž nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani pojistné přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Správu paušální zálohy vykonávají orgány Finanční správy. Paušalizaci daně z příjmů a veřejných pojistných mohou využít nejen poplatníci, kteří již k 1. 1. 2021 provozují činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, ale i poplatníci, kteří tuto činnost zahájí až v průběhu kalendářního roku 2021. Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu se řídí daňovým řádem, nikoliv příslušným předpisem upravujícím tyto zálohy pro poplatníky ve standardním režimu. V těchto předpisech je stanovena pouze výše těchto záloh, a to: v případě záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je výše záloh odvozená od minimálního měsíčního vyměřovacího základu (25 % průměrné mzdy) zvýšeného o 15 %;

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

v případě záloh na pojistné na veřejné zdravotní pojištění je výše záloh odvozena od 1/12 minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné (50 % průměrné mzdy); záloha na daň z příjmů poplatníka v paušálním režimu je stanovena přímo v § 38lk odst. 7 ZDP ve výši 100 Kč.

Poznámka: Minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2021 vyplývá z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč, přepočítací koeficient 1,0194, takže průměrná mzda za rok 2019 činí 34 766 Kč x 1,0194 = 35 441 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ na sociální pojištění pro hlavní SVČ činí 25 % průměrné mzdy, tedy 35 441 Kč x 0,25 = 8 861 Kč, a minimální měsíční zálohy na sociální pojištění činí 29,2 % z 8 861 Kč, tedy 2 588 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ na zdravotní pojištění činí 50 % z průměrné mzdy, tedy 35 441 Kč x 0,50 = 17 721 Kč, a minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění činí 13,5 % z 17 721 Kč, tedy 2 393 Kč. Souhrnně za kalendářní rok se jedná o minimální pojistné (2 588 Kč + 2 393 Kč) x 12 měsíců = 59 772 Kč.

Zamyšlení nad výhodami a nevýhodami paušální daně K výhodám uplatnění paušálního režimu a platby paušální daně patří zejména: jediným pravidelným měsíčním odvodem ve výši 5 469 Kč (částka stanovená pro rok 2021) poplatník vyřeší všechny své daňové a pojistné povinnosti v průběhu kalendářního roku. Poplatník tak nebude samostatně platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění; po skončení zdaňovacího období odpadá povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy pojistného na OSSZ a na příslušnou zdravotní pojišťovnu. Dojde tak k výrazné úspoře času a nezbytné administrativy; dochází k úsporám výdajů poplatníka souvisejících se zpracováním daňového přiznání prostřednictvím poradce a rovněž odpadají výdaje s pověřováním účetní k vedení daňové evidence; lze očekávat snížení počtu kontrol z finančního úřadu, protože pracovníci finančních orgánů nebudou mít co kontrolovat. K nevýhodám paušálního režimu a platby paušální daně patří zejména skutečnost, že poplatník v režimu paušální daně nemůže uplatnit: žádné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP (odpočet darů, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, odváděný příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, placené pojistné na soukromé životní pojištění ad.); odpočet daňové ztráty z minulých zdaňovacích období (kdy poplatník nebyl v režimu paušální daně); moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

odpisy majetku, přičemž odpisy se nepřerušují, ale propadají; žádné slevy na dani (základní sleva na poplatníka, sleva na manžela/manželku, sleva na invaliditu, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte – školkovné, sleva na evidenci tržeb); daňové zvýhodnění či daňový bonus na vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti; příjmy a výdaje poplatníka nelze rozdělovat na spolupracující osobu a ani poplatník nemůže přejímat příjmy a výdaje jako spolupracující osoba. Podstatnou nevýhodou zákonem stanovených podmínek pro uplatnění paušální daně je, že poplatníkem v paušálním režimu se nemůže stát poplatník, který současně s příjmy ze samostatné činnosti má příjmy z pronájmu nemovité nebo movité věci zdaňované dle § 9 ZDP, a dále poplatník, který má ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP (např. prodej nemovitých a movitých věcí a dále prodej cenných papírů, které nejsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 ZDP) – daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je totiž rovna paušální dani pouze tehdy, pokud u poplatníka v tomto zdaňovacím období nepřesáhnou příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) v souhrnu částku 15 000 Kč. A to je velmi malá částka např. pro podnikatele, který se zabývá jako soukromá osoba i okrajově nákupem a prodejem cenných papírů (zejména akcií na BCP nebo RMS) nebo který pronajímá i okrajově jako soukromá osoba prázdný zděděný byt, chatu o prázdninách, volnou garáž apod.

Příklad 1 Jde o podnikatele s příjmy 800 000 Kč, který uplatňuje skutečné výdaje 520 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti. Poplatník bez dětí

Poplatník + 1 dítě

Poplatník + 2 děti

Příjem z podnikání

800 000

Skutečné výdaje

520 000

Základ daně

280 000

Daň

42 000

Sleva na poplatníka

27 840

Údaj

Sleva na dítě (děti)

14 160

Daň po slevách

14 160

Daňový bonus

1 044

20 448

Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu)

59 780

Daň + pojistné – bonus

73 940

58 736

39 332

S ohledem na stanovenou výši roční paušální daně (65 628 Kč) vyplatí se pouze bezdětnému poplatníkovi přejít do paušálního režimu.

Příklad 2 Podnikatel s příjmy 800 000 Kč s paušálními výdaji 60 %, uplatňuje odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření a odpočet pojistného na soukromé životní pojištění (v tabulce označeno DSP+ŽP), slevu na manželku a daňové zvýhodnění na 0–2 děti. Údaj

Závěr

Příjem z podnikání Pro správné rozhodnutí poplatníka, který splňuje všechny zákonem stanovené podmínky pro možný přechod do režimu paušální daně, si musí poplatník před vlastním rozhodnutím spočítat dle výše dosažených příjmů a dle skutečných (paušálních) výdajů: svou daň z příjmů fyzických osob a své pojistné na sociální a zdravotní pojištění za zdaňovací období. Při tomto výpočtu zohlední poplatník veškeré příslušné odpočty od základu daně a veškeré slevy na dani, které pro něho přicházejí v úvahu. Až následně se může rozhodnout podle výše součtu daně a pojistného, zda bude přechod do paušálního režimu pro něho výhodný.

Příklady možností přechodu OSVČ na paušální daň Na několika příkladech pro rok 2021 si ukážeme výhodnost či nevýhodnost paušální daně v různých situacích poplatníka (OSVČ). Ve výpočtech již uvažujeme se zvýšenou částkou základní slevy na dani na poplatníka ve výši 27 840 Kč s účinnosti od 1. 1. 2021. moje.kdpcr.cz

Poplatník bez dětí

Poplatník + 1 dítě

Poplatník + 2 děti

800 000

Paušální výdaje 60 %

480 000

Základ daně

320 000

Odpočet na DPS+ŽP

48 000

Snížený základ daně

272 000

Daň

40 800

Sleva na poplatníka

27 840

Sleva na manželku

24 840

Sleva na dítě (děti)

Daň po slevách

Daňový bonus

15 204

34 608

Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu)

68 320

Daň + pojistné – bonus

68 320

53 116

33 712

S ohledem na stanovenou výši roční paušální daně (65 628 Kč) vyplatí se pouze bezdětnému poplatníkovi přejít do paušálního režimu.

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Příklad 3

Příklad 5

Daňový poradce s příjmy 600 000 Kč s paušálními výdaji 40 %, uplatňuje odpočet daru, odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření a odpočet pojistného na soukromé životní pojištění (v tabulce označeno DSP+ŽP), odpočet úroků z hypotečního úvěru a daňové zvýhodnění na 0–2 děti.

Podnikatel s příjmy 800 000 Kč s paušálními výdaji 60 % uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti. Údaj Příjem z podnikání

Údaj

Poplatník bez dětí

Poplatník + 1 dítě

Poplatník + 2 děti

Poplatník bez dětí

Poplatník + 1 dítě

Poplatník + 2 děti

800 000

Paušální výdaje 60 %

480 000

Základ daně

320 000

Příjem z podnikání

600 000

Daň

48 000

Paušální výdaje 40 %

240 000

Sleva na poplatníka

27 840

Základ daně

360 000

Sleva na dítě (děti)

15 204

20 160

Odpočet daru § 15(1)

25 000

Daň po slevách

20 160

4 956

Odpočet úroků § 15(3)

32 000

Daňový bonus

14 448

Odpočet na DPS+ŽP

48 000

68 320

Snížený základ daně

255 000

Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu)

Daň

38 250

Sleva na poplatníka

27 840

Daň + pojistné – bonus

88 480

73 276

53 872

Sleva na dítě (děti)

10 410

Daň po slevách

10 410

Daňový bonus

4 794

24 198

Pojistné (42,7 % z vyměřovacího základu)

76 860

Daň + pojistné – bonus

87 270

S ohledem na výši roční paušální daně (65 628 Kč) vyplatí se bezdětnému poplatníkovi a poplatníkovi s 1 dítětem přejít do paušálního režimu.

Příklad 6 72 066

52 662

S ohledem na výši roční paušální daně (65 628 Kč) vyplatí se bezdětnému poplatníkovi a poplatníkovi s 1 dítětem přejít do paušálního režimu.

Příklad 4 Podnikatel s příjmy 600 000 Kč s paušálními výdaji 60 % uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti.

Zemědělský podnikatel (popřípadě podnikatel vykonávající řemeslnou živnost) s příjmy 800 000 Kč s paušálními výdaji 80 % uplatňuje daňové zvýhodnění na 0–2 děti. Poplatník bez dětí

Poplatník + 1 dítě

Poplatník + 2 děti

Příjem z podnikání

800 000

Paušální výdaje 80 %

640 000

Základ daně

160 000

Daň

24 000

Sleva na poplatníka

27 840

Údaj

Poplatník bez dětí

Poplatník + 1 dítě

Poplatník + 2 děti

Sleva na dítě (děti)

Příjem z podnikání

600 000

Daň po slevách

Paušální výdaje 60 %

360 000

Daňový bonus

15 204

34 608

Základ daně

240 000

Pojistné minimální

59 772

Daň

36 000

Sleva na poplatníka

27 840

Daň + pojistné – bonus

59 772

44 568

25 164

Sleva na dítě (děti)

8 160

Daň po slevách

8 160

Daňový bonus

7 044

26 448

Pojistné minimální

59 772

Daň + pojistné – bonus

67 932

52 728

33 324

Údaj

S ohledem na výši roční paušální daně (65 628 Kč) vyplatí se pouze bezdětnému poplatníkovi přejít do paušálního režimu.

S ohledem na výši roční paušální daně (65 628 Kč) se zemědělskému podnikateli nevyplatí přejít do paušálního režimu.

Sledujte Twitter Komory daňových poradců ČR

twitter.com/kdp_cr moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Z akcí

Seminář Národní účetní rady Na začátku prosince se uskutečnil již 11. ročník tradičního odborného semináře Národní účetní rady. Hlavním tématem byly nejen novinky v oblasti účetnictví, daní a auditu, ale zejména dopady mimořádných opatření proti pandemii covidu-19 a správné postupy jejich řešení v korporátní praxi.

oňský, v pořadí již jedenáctý seminář zahájil úřadující předseda Národní účetní rady a děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze Ladislav Mejzlík. Po něm se slova ujal Stanislav Kouba, náměstek pro řízení sekce Daně a cla Ministerstva financí ČR. Stejně jako i v minulých letech byly v rámci semináře představeny nové interpretace účetních předpisů připravené Národní účetní radou za uplynulý rok. Mezi řečníky byli například viceprezident Komory auditorů ČR Jiří Pelák, vedoucí Katedry finančního účetnictví a auditingu Fakulty financí a účetnictví na VŠE v Praze David Procházka a prezident Komory certifikovaných účetních Libor Vašek. Z Komory daňových poradců ČR byli mezi řečníky semináře členové prezidia Petr Toman a Jana Skálová. Seminář byl určen pro účetní, auditory, daňové poradce, finanční ředitele, zaměstnance Finanční správy, studenty vysokých škol a další odbornou veřejnost.

Protikrizová opatření 2020 a 2021 Tématem příspěvku náměstka pro řízení sekce Daně a cla Ministerstva financí ČR Stanislava Kouby byla protikrizová opatření s důrazem na daň z příjmů. Z loňských protikrizových opatření náměstek Kouba zmínil zejména kompenzační bonusy, a to jarní program přímé podpory pro OSVČ „Pětadvacítka“, program přímé podpory společníků s.r.o. a program přímé podpory pro „dohodáře“ a OSVČ s dohodou. Na podzim pak resort financí připravil kompenzační bonus pro OSVČ a spomoje.kdpcr.cz

lečníky malých s.r.o., jejichž činnost byla bezprostředně zakázána nebo omezena opatřeními orgánů státní správy reagujícími na epidemii, popřípadě jejichž činnost je na takto zakázanou či omezenou činnost přímo navázána. Druhou skupinou představených loňských opatření byly tzv. Liberační balíčky v první polovině roku a následně tzv. Velký liberační balíček vydaný na podzim. Stanislav Kouba zmínil také změny přijaté v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí a pozastavení povinnosti elektronicky evidovat tržby pro subjekty spadající do všech fází EET, a to do konce roku 2022. Poslední klíčovou loňskou podporou ekonomice v oblasti daní byl podle Kouby protikrizový daňový balíček, který obsahoval osvobozování od daně z nemovitých věcí, zpětné uplatnění daňové ztráty u daní z příjmů fyzických a právnických osob (loss carryback), pokles silniční daně, zkrácení lhůty pro vrácení přeplatku spotřební daně z tzv. zelené nafty a rozšíření uplatnění druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 %. Z letošních protikrizových opatření Stanislav Kouba zmínil paušální daň, stravenkový paušál, uznatelnost výda-

jů k boji s koronavirem, rovné podmínky u zdanění příjmů z dluhopisů, jednodušší vykazování nákladů spojených s dobíjením elektromobilů, úlevu pro rodiče hospitalizovaných dětí nebo snadnější vstup na trh pro malé distributory lihu. Věnoval se také tématu podpory pracujících rodin s dětmi, kdy u daňového bonusu pro děti dojde ke zrušení zastropování částky a jeho výše bude vyplácena bez stávajícího omezení do částky 60 300 Kč, měl by tak zvýšit příjmy pracujících rodin s více dětmi. Poslední tematickou oblastí, které se Stanislav Kouba věnoval, byla podpora ekonomiky v rámci daňového balíčku na rok 2021, jako jsou mimořádné odpisy podporující investiční aktivitu a český průmysl nebo zvýšení hranice pro odpisování a zrušení odpisování nehmotného majetku. Autor: red

Prezentace všech vystupujících i fotky z akce jsou volně k dispozici na http://nur.cz/2020/12/10/ prezentace-11-seminar-nur/.

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Je nový stravenkový paušál výhodný? V klíčovém daňovém balíčku pro rok 2021, který byl v posledních týdnech intenzivně projednáván napříč parlamentem, najdeme mimo jiné novinku v podobě tzv. stravenkového paušálu. Díky němu přibude v českém právu nástroj, který bude výhodný pro zaměstnance i zaměstnavatele.

David Fabián

Aneta Koubková

Advokátní koncipient, GT Legal

Paralegal, GT Legal

ěsně před Vánocemi přijala Poslanecká sněmovna návrh zákona vrácený Senátem známý jako daňový balíček, jehož součástí je, kromě diskutovaného zrušení tzv. superhrubé mzdy a zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, také zavedení tzv. stravenkového paušálu. Účinnost zákona, resp. jeho části upravující stravenkový paušál, se v době redakční uzávěrky předpokládá od 1. ledna. Mezi konkrétní změny zákona o dani z příjmů v souvislosti se zavedením stravenkového paušálu patří:

a) ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) bude nově znít takto: „hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.“

moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Příspěvek na stravování, ať už ve formě stravenek (nepeněžní plnění) nebo ve formě stravenkového paušálu (peněžitý příspěvek), u něj ovšem pouze v uvedeném limitu, se tak nepovažuje za příjem ze závislé činnosti a není předmětem daně. 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, pro rok 2021 odpovídá 75,60 Kč. Výše stravného se však každoročně upravuje vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí. b) ustanovení § 24 odst. 2 písm. j), upravující daňově uznatelné výdaje zaměstnavatele za stravování, bude nově znít následovně: „provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.“

Jak se v praxi výše uvedené změny projeví? Zaměstnavatel může nově zaměstnanci poskytnout peněžitý příspěvek na stravování přímo, vyplacením společně se mzdou, a odpadne tím tak administrativní i finanční zátěž spojená se zprostředkováním stravenek stravenkovými firmami. Takto poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování bude však od daně osvobozen, resp. nebude zdanitelným příjmem, pouze do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin dle zákoníku práce, jak je uvedeno výše. Na rozdíl od nepeněžitého plnění (stravenek), které je o daně osvobozeno v plné výši. Příjem zaměstnance poskytnutý ve formě stravenkového paušálu nad uvedený limit pak bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti. Peněžitý příspěvek na stravování může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad v plné výši. V případě nepeněžitého plnění pak může uplatnit pouze 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného. moje.kdpcr.cz

Rozdíl ve zdanění mezi stravenkovým paušálem a stravenkami je znázorněn níže: STRAVENKOVÝ PAUŠÁL Poskytnutá částka

Osvobození od daně

Zdanitelný příjem

Daňově uznatelný náklad

120 Kč

75,60 Kč

44,40 Kč

120 Kč

Poskytnuté plnění

Osvobození od daně

Zdanitelný příjem

Daňově uznatelný náklad

120 Kč

0 Kč

66 Kč

STRAVENKY

Domníváme se, že v praxi pak budou zaměstnavatelé nejčastěji poskytovat příspěvky na stravování v maximální výši, která nepodléhá zdanění, tedy ve výši odpovídající 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin dle zákoníku práce. Z pohledu zaměstnance bude nespornou výhodou stravenkového paušálu zejména skutečnost, že na rozdíl od stravenek nebudou zaměstnanci jakkoliv limitováni při uplatnění peněžitého příspěvku na stravování. Stravenky totiž akceptují jen některé restaurace nebo prodejny. Dále odpadne problém s omezenou časovou uplatnitelností stravenek. Zároveň takto poskytnutý peněžitý příspěvek zaměstnanec nemusí nutně utratit přímo za stravu, nikdo totiž nebude kontrolovat, jak zaměstnanci tento příspěvek využijí. Předpokládá se ale, že jídlo je základní potřeba, a zaměstnanci tak své stravovací návyky nezmění. Nevýhodným se stravenkový paušál může však ukázat v případech, kdy zaměstnanec na stravenku v současné době nedoplácel (zaměstnavatel za něj hradil celou částku). V tomto případě byl celý nepeněžitý příjem zaměstnance v podobě stravenky osvobozen od daně z příjmů, zaměstnavatel však mohl jako daňově uznatelný náklad uplatnit pouze 55 % (za splnění dalších podmínek). V případě stravenkového paušálu však tato možnost benefitu pro zaměstnance padá, jelikož od daně je osvobozen pouze příspěvek na stravování do výše 70 % horní hranice stravného dle zákoníku práce, jak je podrobněji popsáno výše. Dle ministerstva financí se však návrh na zavedení stravenkového paušálu těší velké oblibě, a to i mezi provozovateli restaurací, kteří musejí stravenkové firmě zaplatit vysokou provizi běžně ve výši 5 až 7 % z nominální hodnoty stravenky. Pokud by se od využití stravenek ve větší míře upustilo, pocítily by to restaurace jako velkou úsporu na provizích pro stravenkové firmy.

Aktuálně z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Jak si vylepšit veřejný proﬁl v seznamu daňových poradců a další osobní nastavení webových stránek Komory?

Kateřina Foretová manažerka interních procesů a PR

Webové stránky Komory nabízí pro své uživatele na stránce MOJE.kdpcr.cz řadu možností osobních nastavení. Stačí se po přihlášení dostat do nastavení, které se objeví v pravém horním rohu stránky po rozbalení menu u informace s vaším jménem a číslem osvědčení. Co vše zde můžete změnit? Vaše menu Kontaktní údaje V rámci vašeho menu si můžete upravovat vaše kontaktní údaje, fakturační a doručovací adresy. Tyto údaje slouží pro nakupování v komorovém e-shopu. Změníte-li prostřednictvím změnového dotazníku e-mail pro komunikaci s Komorou, neznamená to, že se vám automaticky změní i e-mail, který máte zde v kontaktních údajích. Správa údajů pro doručování e-mailových notifikací o stavu objednávky i samotných zásilek je na vás. V této sekci pak také můžete měnit své heslo k přístupu na webové stránky, prohlédnou si své rezervace na školení a seznam svých objednávek. Pokud jste poptávali nějakou službu či spolupráci na Tržišti práce, uvidíte zde svoji historii.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Aktuálně z KDP ČR

Moje KDP Osobní proﬁl – vazba na veřejný seznam daňových poradců na www.kdpcr.cz Místo, na které byste se měli v první řadě zaměřit, je určitě váš osobní profil. Do jaké míry je váš profil vyplněn ukazují uvedená procenta. V případě, že veřejnost hledá v seznamu daňového poradce a nemá nastaveno abecední řazení, zobrazují se příslušní poradci podle nastaveného filtru v pořadí dle vyplněnosti profilu. Čím více údajů ve svém profilu vyplníte (bude mít vyšší procento), tím výše se při vyhledávání umístíte. Co můžete vyplnit sami? V základní kartě si můžete zvolit, zda chcete v seznamu daňových poradců na veřejném webu Komory zobrazit vaši dobu členství v Komoře, určit si, zda přijímáte nové zakázky, a vyplnit si krátký medailonek o sobě, který vás jasněji charakterizuje. Také si můžete vyplnit vaše webové stránky a přiložit vaši fotografii nebo logo vaší kanceláře. Pro snazší vyhledávání daňových poradců ze strany veřejnosti je vhodné si vyplnit i vaše specializace, jazykové schopnosti a případně další aktivity. Bude-li vám nějaká specializace/jazyk/aktivita chybět, kontaktujte prosím kancelář Komory (foretova@kdpcr.cz). Na záložce certifikáty si můžete doplnit všechny certifikáty, které máte. Obrázek certifikátu prosím vkládejte pouze ve formátu .jpg. Na veřejném webu mohou vaši klienti vkládat svá doporučení na vaše služby. Na kartě doporučení si tyto záznamy můžete přečíst a odsouhlasit jejich zveřejnění. Máte samozřejmě právo zveřejnění doporučení zamítnout. Informujte své klienty o této možnosti. Osobní doporučení jsou nejlepší reklamou na vaši práci! Záložka mapa slouží pro upřesnění adresy tak, aby se vám mapa zobrazovaná ve vašem profilu v seznamu daňových poradců zobrazovala správně. Máte-li s adresou problém, je to ve většině případů dáno tím, že Google vaši adresu nezná a je potřeba ji tam vložit. Postup pro vložení adresy sídla: 1) jděte na maps.google.com a najděte svoji adresu na mapě 5) stisknutím CTRL+V vložte kód do okna pod tímto textem 2) klikněte na „Sdílet“ 6) uložte tuto stránku 3) klikněte na „Vložení mapy“ 7) na vašem profilu je nyní vložená vaše mapa 4) klikněte na „Kopírovat HTML“ Pozor! Kontaktní informace je možné měnit pouze prostřednictvím změnového dotazníku. Ten slouží, k průběžné aktualizaci údajů evidovaných v seznamu poradců i k aktualizaci údajů pro komunikaci s Komorou a musí být doručen písemně s vlastnoručním podpisem na adresu sídla KDP ČR, nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem či do datové schránky (ID datové schránky KDP ČR: ng6adi3).

Tržiště práce Tržiště práce je jednou z novějších funkcionalit. Využívá jej jak veřejnost pro poptávku po daňových poradcích, tak ho mohou využívat i daňoví poradci, kteří hledají kolegy pro vzájemnou spolupráci nebo potřebují expertní konzultace. Alternativně je také možné oslovit studenty vysokých škol s nabídkou stáže či brigády.

Oblíbené články Zaujal vás některý článek na webu a myslíte si, že se k němu budete chtít později vrátit? Označte si ho! U každého článku jsou vpravo nahoře dvě ikonky – tiskárna pro možnost rychlého tisku a hvězdička, jejímž zakliknutím si článek přidáte mezi své oblíbené a v této sekci se k němu rychle vrátíte. Později už stačí jen hvězdičku odkliknout. moje.kdpcr.cz

Historie vyhledávání Tady najdete posledních deset vyhledávaných dotazů.

Aktuálně z KDP ČR

Můj kalendář Nevíte, na které akce jste se přihlásili? Stačí se podívat sem. Zde máte přehledně všechny akce, u kterých jste potvrdili svoji účast. Pozn.: Stejnou volbu máte i v Diáři akcí, když si pod polem pro vyhledávání akcí zaškrtnete „Jen přihlášené“.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

Kontinuální profesní vzdělávání Účast daňových poradců na vzdělávacích akcích, které organizuje a zajišťuje Komora, stejně jako aktivní účast v odborných pracovních skupinách, je do KPV evidována automaticky. Co ale dělat v případě, že se aktivně účastníte vzdělávacích akcí, které nejsou z dílny Komory? Zaevidujte si svoji účast tady. Stačí přidat vámi navštívenu akci (název akce, pořadatel, datum, počet hodin pro KPV). Nejste ke KPV přihlášení a chcete? Právě tady se můžete ke KPV přihlásit nebo odhlásit.

Daňoví poradci sobě Základní myšlenkou tohoto kalendáře je zveřejňování různých akcí, které pořádají daňoví poradci svým kolegům. Základní podmínky pro vložení akce: Hlavním motivem akce je „Daňoví poradci sobě“. Akce je určená především daňovým poradcům. Téma či náplň akce není určující. Akci pořádá daňový poradce nebo právnická osoba zapsaná v seznamu KDP ČR. Komora má právo vložený příspěvek do kalendáře akcí nezveřejnit (např. pokud bude přímo konkurovat komorové akci nebo kvůli nevhodnému obsahu). Pokud bude pořádaná akce pro účastníky zdarma, nebude vložení akce do diáře akcí zpoplatněno. V opačném případě bude vybírán paušální poplatek ve výši 2 000 Kč vč. DPH za jednu vloženou akci. Pokud půjde o obsahově stejnou akci, konanou v různých termínech na různých místech ČR, bude zpoplatněna částkou 1 000 Kč vč. DPH za jednu akci. Pořádáte nějakou akci, kam chcete pozvat své kolegy daňové poradce? Toto je to správné místo.

Etický kodex Přihlášení i odhlášení z Etického kodexu Komory „zadministrujete“ právě v této sekci.

Bulletin (tištěný čtvrtletník) Od ledna 2021 dochází ke změně v distribuci tištěného Bulletinu s tím, že nově bude automaticky rozesílán v elektronickém formátu PDF. Zdarma bude nadále zasílán v tištěné podobě jen těm, moje.kdpcr.cz

Aktuálně z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2021

kteří tento požadavek Komoře prostřednictvím svého profilu sdělí. Zájem o tištěný Bulletin můžete projevit právě zde. Po celou dobu, tedy bez ohledu na to, zda jste k odběru přihlášeni nebo odhlášeni, budete mít na stránkách k dispozici Bulletin ve formátu PDF, a to jak celé číslo, tak jeho rozpad po jednotlivých článcích.

Moje sledování

Oprávnění Pokud se nechcete zdržovat vyhledáváním vhodných publikací potřebných pro vaši práci nebo přihlašováním se na vzdělávací akce, můžete prostřednictvím oprávnění delegovat tuto povinnost na jinou osobu. Pod oprávněními najdete možnost přidat takovou osobu prostřednictvím čísla osvědčení, je-li to daňový poradce, e-mailem nebo přihlašovacím jménem. Máte na výběr, zda přidělíte práva „administrátor“ nebo „uživatel“. „Administrátor“ slouží převážně právnickým osobám, které jsou evidovány Komorou. Oprávnění umožňuje upravovat profil subjektu na webu MOJE. Podmínkou je, že oprávněná osoba je daňovým poradcem. Běžnější využití je oprávnění „uživatel“, které oprávněné osobě umožní vaše plnohodnotné zastupování na veřejném webu. Oprávněná osoba tak vidí všechny vzdělávací akce, tedy i ty, které jsou určeny výhradně pro daňové poradce a může rezervovat potřebná místa či nakupovat publikace, a to ve zvýhodněných cenách pro daňové poradce. Při této příležitosti jsou při nákupu využity kontaktní údaje z vašeho profilu. Přehled takto rezervovaných školení vidíte i pod svým přihlášením v sekci Vaše menu. Máte tak vše pod kontrolou.

V této sekci připravujeme novou funkcionalitu webových stránek, která je zatím k dispozici jen v pilotním provozu. Tento nástroj vám pomůže při monitorování rozsudků správních soudů a také vám pomůže sledovat změny ve spise u případů, které vy, jako daňoví poradci, zastupujete. Právě zde si můžete nastavit spisové značky případů, které vás zajímají nebo si vybrat subjekt strany sporu, o jehož rozsudcích chcete být informování prostřednictvím e-mailové notifikace. Z titulu GDPR nejsou jednotlivá usnesení archivována a informace je na webu k dispozici pouze po dobu sedmi dnů. Poté ji není možné zpětně dohledat.

moje.kdpcr.cz T-Mobile Chcete využít zvýhodněné tarify pro daňové poradce? Na této stránce najdete formulář, který je nutné vyplnit pro splnění podmínek přistoupení k Programu T-Mobile. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňových daňovv ých poradců pora adců ů ČR / 3/2021

moje.kdpcr.cz