Kázání na hoře Matouš 5:1-48 1 Když pak uzřel zástupy, vystoupil na horu. A když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. 2 A otevřel ústa a učil je: 3 Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské. 4 Blahoslavení truchlící, neboť oni budou potěšeni. 5 Blahoslavení tiší, neboť oni zdědí zemi. 6 Blahoslavení, kteří hladoví a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. 7 Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. 8 Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uzří Boha. 9 Blahoslavení ti, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazýváni Božími dětmi. 10 Blahoslavení pronásledovaní pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. 11 Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně potupovat a pronásledovat a lživě proti vám mluvit všelijaké zlé věci. 12 Radujte se a jásejte, neboť vaše odměna v nebesích je hojná. Tak pronásledovali proroky, kteří byli před vámi. 13 Vy jste sůl země. Jestliže však sůl ztratí svou chuť, čím ji osolíte? Pak už k ničemu není, než aby byla vyhozena ven a pošlapána lidmi. 14 Vy jste světlo světa. Město, které stojí na hoře, se nemůže skrýt. 15 Ani se svíce nerozsvěcuje a nestaví pod nádobu, ale na svícen, a svítí všem, kdo jsou v domě. 16 Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a oslavovali vašeho Otce, který je v nebesích. 17 Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem zrušit, ale naplnit. 18 Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nenaplní. 19 Kdo by tedy porušil jedno z těchto nejmenších přikázání a učil by tak lidi, bude v nebeském království nazván nejmenším. Kdo by je však zachovával a učil, bude v nebeském království nazván velkým.
1
Kázání na hoře
20 Neboť vám pravím, že pokud vaše spravedlnost nebude větší než spravedlnost zákoníků a farizeů, nevejdete do království nebeského. 21 Slyšeli jste, že bylo řečeno starým: „Nezabiješ!“ A kdo by zabil, bude vydán trestu. 22 Pravím vám však, že kdo se bezdůvodně hněvá na svého bratra, bude vystaven soudu. Kdokoli by svému bratru řekl: „Raka“, bude vystaven radu. Kdokoli by však řekl: „Blázne“, bude vystaven ohnivému peklu. 23 Jestliže tedy přineseš svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24 Nech svůj dar před oltářem a jdi, nejprve se smiř se svým bratrem a pak přijď a obětuj svůj dar. 25 Smlouvej se se svým protivníkem rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě protivník nevydal soudci a soudce tě nevydal dozorci, a ty nebyl uvržen do vězení. 26 Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře. 27 Slyšeli jste, že bylo řečeno starým: Nezcizoložíš. 28 Ale pravím vám, že každý, kdo se na ženu dívá s žádostivostí, již s ní ve svém srdci zcizoložil. 29 A svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a odhoď je od sebe; neboť je pro tebe lepší, aby zahynul jeden z tvých údů, a ne aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekel. 30 A svádí-li tě tvá pravá ruka k shonu, utni ji a odhoď ji od sebe; neboť je pro tebe lepší, aby zahynul jeden z tvých údů, a ne aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekel. 31 Říká se: ‚Kdokoli propustí svou ženu, ať jí dá rozlukový list.‘ 32 Ale pravím vám, že kdokoli by propustil svou manželku, leda pro příčinu smilstva, svádí ji k cizoložství; a kdokoli by si vzal zakázanou, cizoloží. 33 Slyšeli jste také, že bylo řečeno starými: ‚Nepřisáhneš křivě, ale Hospodinu splníš své přísahy.‘ 34 Ale já vám pravím: Nepřísahejte vůbec, ani při nebi, neboť je to trůn Boží. 35 Ani při zemi, neboť je to podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, neboť je to město velkého Krále. 36 Ani na svou hlavu nepřísahej, neboť nemůžeš ani jediný vlas učinit bílým nebo černým. 37 Říkejte však: Ano, ano, nikoli, neboť cokoli je nad tohle, pochází ze zlého. 38 Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.‘ 39 Pravím vám však, abyste se neodpírali zlému. Kdo by tě udeřil do pravé tváře, nastav mu i druhou. 40 A kdo by se s tebou chtěl soudit a vzít ti sukni, nech mu i plášť. 41 A kdo by tě donutil jít jednu míli, jdi s ním dvě. 42 Dej tomu, kdo tě prosí, a od toho, kdo si od tebe chce vypůjčit, se neodvracej. 43 Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Miluj svého bližního a nenáviď svého nepřítele.‘ 44 Já vám však pravím: Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, čiňte dobro těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kdo vás urážejí a pronásledují. 45 Abyste byli syny svého Otce, který je v nebesích; neboť on dává svému slunci vycházet nad zlými i dobrými a sesílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé. 46 Neboť milujete-li ty, kdo milují vás, jakou máte odměnu? Nedělají snad totéž i celníci? 47 A jestliže zdravíte jen své bratry, co děláte víc než ostatní? Což nedělají tak i celníci? 48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš Otec v nebesích.
Matouš 6:1-34 1 Mějte se na pozoru, abyste nekonali almužny před lidmi, abyste se ukázali; jinak nebudete mít odměnu od svého Otce, který je v nebesích. 2 Když tedy dáváš almužnu, netrub před sebou na trubku, jako to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé chválili. Amen, pravím vám, že už mají svou odměnu. 3 Když ale dáváš almužnu, ať neví tvá levice, co dělá tvá pravice. 4 Aby tvá almužna zůstala v skrytu, a tvůj Otec, který vidí i v skrytu, ti odplatí. 5 A když se modlíš, nebuď jako pokrytci. Rádi se modlí v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, pravím vám, že už mají svou odměnu.
2
Kázání na hoře
6 Ty se však modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavře dveře a modli se k Otci svému, který je v skrytu. A Otec tvůj, který vidí v skrytu, ti odplatí. 7 Když se modlíte, nemluvte prázdně jako pohané; myslí si totiž, že pro mnohomluvnost budou vyslyšeni. 8 Nebuďte jim tedy podobní; váš Otec totiž ví, čeho potřebujete, dříve než ho o to požádáte. 9 Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. 10 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. 11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes. 12 A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme svým viníkům. 13 A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva na věky věků. Amen. 14 Neboť odpustíte-li lidem jejich provinění, odpustí i vám váš nebeský Otec. 15 Jestliže však neodpustíte lidem jejich provinění, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění. 16 A když se postíte, nebuďte zamračení jako pokrytci; neboť znetvořují své tváře, aby se lidem ukázalo, že se postí. Amen, pravím vám, že už mají svou odměnu. 17 Ty však, když se postíš, pomaž si hlavu a umyj si tvář. 18 Abys nebyl zřejmý lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí. 19 Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je mol a rez ničí a kde zloději vkopávají a kradou. 20 Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí ani mol, ani rez a kde zloději neloupají ani nekradou. 21 Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. 22 Světlem těla je oko. Bude-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude plné světla. 23 Je-li však tvé oko zlé, celé tvé tělo bude plné tmy. Jestliže je tedy světlo, které je v tobě, tma, jak velká je ta tma! 24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům; buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat, anebo se jednoho bude držet a druhým pohrdat. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. 25 Proto vám pravím: Nestarejte se o svůj život, co budete jíst a co budete pít, ani o své tělo, co si oblečete. Není snad život víc než pokrm a tělo než oděv? 26 Pohleďte na ptactvo nebeské: nesejí, nežnou ani do stodol neshromažďují, a přece je váš nebeský Otec živí. Nejste vy mnohem lepší než oni? 27 Kdo z vás může svou péčí přidat ke svému vzrůstu byť jen jediný loket? 28 A proč se staráte o oděv? Pohleďte na polní lilie, jak rostou: nepracují ani nepředou. 29 A přece vám pravím, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn jako jeden z nich. 30 Jestliže tedy Bůh tak odívá polní trávu, která dnes je a zítra se hodí do pece, neoblékne tím spíše vás, malověrní? 31 Nestarejte se tedy a neříkejte: „Co budeme jíst? Co budeme pít? Čím se oblékneme?“ 32 (Neboť po tom všem hledají pohané.) Váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. 33 Hledejte nejprve království Boží a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. 34 Nestarejte se tedy o zítřek, neboť zítřek se bude starat sám o sebe. Důst má den svého zla.
Matouš 7:1-29 1 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno. 3 Proč se díváš na třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém vlastním oku nevidíš? 4 Nebo jak bys mohl říct svému bratru: ‚Dovol, vyndáme ti z oka třísku,‘ když hle, v tvém vlastním oku je trám?
3
Kázání na hoře
5 Pokrytče, nejprve vyndej trám ze svého vlastního oka, a pak prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra. 6 Nedávejte svaté věci psům a neházejte perly před svině, aby je nepošlapaly nohama, neobrátily se a neroztrhaly vás. 7 Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. 8 Neboť každý, kdo prosí, dostane, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. 9 Nebo je mezi vámi někdo, koho syn požádá o chléb a dá mu kámen? 10 Nebo když požádá o rybu, dá mu hada? 11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte dávat dobré dary svým dětem, o kolik více váš Otec v nebesích dá dobré věci těm, kdo ho prosí? 12 Všechno, co chcete, aby vám lidé činili, čiňte jim i vy. To je totiž Zákon i Proroci. 13 Vstupte těsnou branou, neboť široká je brána a prostorná cesta, která vede do zatracení, a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. 14 Neboť těsná je brána a úzká je cesta, která vede k životu, a málo je těch, kteří ji nacházejí. 15 Mějte se na pozoru před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí v rouše ovčím, ale uvnitř jsou to draví vlci. 16 Poznáte je po jejich ovoci. Sbírají snad lidé hrozny z trní, nebo fíky z bodláčí? 17 Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale špatný strom nese ovoce zlé. 18 Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, ani špatný strom nemůže nést dobré ovoce. 19 Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá pokácen a hozen do ohně. 20 Protož po jejich ovoci je poznáte. 21 Ne každý, kdo mi říká: „Pane, Pane,“ vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. 22 Mnozí mi v onen den řeknou: Pane, Pane, copak jsme neprorokovali ve jménu tvém? Copak jsme ve jménu tvém nevymítali démony? Copak jsme ve jménu tvém nečinili mnoho divů? 23 A tehdy jim vyznám: Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, vy, kdo se dopouštíte nepravosti. 24 Protož každého, kdo slyší tato má slova a činí je, přirovnám k moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. 25 A spustil se déšť, přišly záplavy, zfoukl vítr a udeřil na ten dům, ale nezřítil se, neboť byl založen na skále. 26 Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude přirovnán k bláznivému muži, který si postavil dům na písku. 27 A spustil se déšť, přišly záplavy, zfoukl vítr a udeřil na ten dům; a zřítil se; a jeho pád byl veliký. 28 Když Ježíš dokončil tato slova, žasli lidé nad jeho učením. 29 Učil je totiž jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.
4