Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém 2. Královská 18–19 2. Královská 18 1 Ve třetím roce vlády izraelského krále Hošey, syna Ely, se stal kralujícím Ezechiáš, syn Achaza, krále judského. 2 Bylo mu dvacet pět let, když začal kralovat, a kraloval dvacet devět let v Jeruzalémě. Jeho matka se jmenovala Abi, dcera Zachariášova. 3 A činil to, co bylo správné v Hospodinových očích, úplně tak, jak činil jeho otec David. 4 Odstranil posvátná návrší, zničil modly, vykácel háje a rozdrtil měděného hada, kterého udělal Mojžíš. Až do oněch dnů mu Izraelci pálili kadidlo. Proto ho nazval Nechuštan. 5 Doufal v Hospodina, Boha Izraele, takže po něm nebyl nikdo jemu podobný mezi všemi judskými králi ani mezi těmi, kteří byli před ním. 6 Přilnul k Hospodinu a neodstoupil od něj, ale zachovával jeho přikázání, která Hospodin přikázal Mojžíšovi. 7 Hospodin byl s ním a všude, kam vyšel, se mu dařilo. Vzbouřil se však proti asyrskému králi a nesloužil mu. 8 Porazil Filištíny až do Gazy a jejích končin, od strážní věže až po opevněné město. 9 Stalo se pak ve čtvrtém roce krále Ezechiáše, což byl sedmý rok vlády izraelského krále Hošey, syna Ely, že asyrský král Salmanasar přitáhl proti Samaří a oblehl je. 10 A po třech letech ji dobyli, a to v šestém roce Ezechiášově, to jest v devátém roce izraelského krále Hošey, bylo dobyto Samaří. 11 Asyrský král odvedl Izraele do Asýrie a usadil je v Chalachu a v Chaboru při řece Gozan a v médských městech. 12 Protože neposlouchali hlas Hospodina, svého Boha, ale přestupovali jeho smlouvu a všechno, co přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, a neposlouchali je ani neplnili. 13 Čtrnáctého roku vlády krále Ezechiáše vytáhl asyrský král Sancherib proti všem opevněným judským městům a dobyl je. 14 Judský král Ezechiáš poslal asyrskému králi do Lakíše vzkaz: „Zhřešil jsem se, vrať se ode mě! Cokoli na mě uložíš, ponesu.“ Asyrský král proto judskému králi Ezechiášovi přidělil tři sta talentů stříbra a třicet talentů zlata. 1
Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém
15 Chizkijáš mu dal všechno stříbro, které se našlo v Hospodinově domě a v pokladech královského domu. 16 V té době Ezechiáš odřízl zlato ze dveří Hospodinova chrámu a ze sloupů, které dal potáhnout Ezechiáš, král judský, a dal je asyrskému králi. 17 Asyrský král poslal z Lachiše k králi Ezechiášovi tartana, rabsarisa a rabšaka s velikým vojskem proti Jeruzalému. Ti vystoupili a přišli do Jeruzaléma. Když vystoupili, přišli a zastavili se u kanálu Horního rybníka, který je na silnici k valchářovu poli. 18 Když zavolali krále, vyšel k nim Eliakim, syn Helkiášův, správce domu, a Šebna, písař, a Joach, syn Asafův, kancléř. 19 Rabšake jim řekl: „Řekněte nyní Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král asyrský: Jaká je to důvěra, na kterou se spoléháš?“ 20 Říkáš (ale jsou to jen marná slova): „Mám radu a sílu k boji.“ Na koho se spoléháš, že se proti mně bouříš? 21 Nyní se opíráš o tuto nalomenou třtinu, o Egypt, která, o kterou se kdo opře, vnikne mu do ruky a probodne ji. Takový je faraon, král egyptský, pro všechny, kdo v něj doufají. 22 Řeknete-li mi: ‚Doufáme v Hospodina, našeho Boha,‘, zdaliž to není ten, jehož posvátná návrší a oltáře Ezechiáš odstranil a řekl Judovi a Jeruzalému: ‚Před tímto oltářem v Jeruzalémě se budete klanět?‘ 23 Nyní se prosím zavazuj mému pánu, králi asyrskému, a já ti dám dva tisíce koní, budeš-li schopen na ně posadit jezdce. 24 Jak bys tedy mohl odmítnout jediného velitele z nejmenších služebníků mého pána a spoléhat se na Egypt, pokud jde o vozy a jezdce? 25 Cožpak jsem teď bez Hospodina vytáhl proti tomuto místu, abych je zničil? Hospodin mi řekl: „Vytáhni proti této zemi a znič ji.“ 26 Eliakim, syn Helkiášův, a Šebna a Jóach řekli Rabšakovi: „Mluv prosím se svými služebníky syrsky, neboť rozumíme, a nemluv s námi židovsky, aby to lid na hradbách slyšel.“ 27 Rabšáke jim řekl: „Poslal mě můj pán k tvému pánu a k tobě, abych mluvil tato slova? Neposlal mě snad k mužům, kteří sedí na hradbách, aby s vámi jedli svůj vlastní trus a pili svou vlastní moč?“ 28 Rabšáke se postavil a zvolal mocným hlasem židovsky: „Slyšte slovo velikého krále, krále asyrského!“ 29 Toto praví král: Nenechte se podvést Ezechiášem, neboť vás nebude moci vysvobodit z jeho ruky. 30 Ať vás Ezechiáš nenutí doufat v Hospodina slovy: ‚Hospodin nás jistě vysvobodí a toto město nebude vydáno do rukou asyrského krále.‘ 31 Neposlouchejte Ezechiáše, neboť toto praví asyrský král: Uzavřete se mnou smlouvu darem a vyjděte ke mně. Pak každý z vás bude jíst ze své vinné révy a ze svého fíkovníku a každý z vás bude pít vodu ze své studny. 32 Dokud nepřijdu a nevezmu vás do země podobné vaší, do země obilí a vína, do země chleba a vinic, do země oleje a medu, abyste byli naživu a nezemřeli. Neposlouchejte Ezechiáše, když vás svádí slovy: „Hospodin nás vysvobodí.“ 33 Vysvobodil snad některý z bohů národů celou svou zemi z ruky asyrského krále? 34 Kde jsou bohové Chamatu a Arpádu? Kde jsou bohové Sefarvajimu, Heny a Ivy? Vysvobodili snad Samaří z mé ruky? 35 Kteří ze všech bohů zemí vysvobodili svou zemi z mé ruky, aby Hospodin vysvobodil Jeruzalém z mé ruky? 36 Lid však mlčel a neodpověděl mu ani slovo, neboť králův rozkaz zněl: „Neodpovídejte mu.“ 37 Eliakim, syn Helkiášův, správce domu, Šebna, písař, a Joach, syn Asafův, kancléř, přišli k Ezechiášovi s roztrhanými rouchy a oznámili mu slova Rabšakova.
2
Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém
2. Královská 19 1 Když to uslyšel král Ezechiáš, roztrhl si roucho, přikryl se žíněným rouchem a vešel do Hospodinova domu. 2 Poslal tedy Eliakima, správce domu, a Šebnu, písaře, a starší kněží, oděné žíněnými rouchy, k proroku Izajášovi, synu Amosovu. 3 Řekli mu: „Toto praví Ezechiáš: Tento den je dnem soužení, trestu a rouhání, neboť děti se dostaly k porodu, ale není síly k porodu.“ 4 Snad Hospodin, tvůj Bůh, uslyší všechna slova Rabšaka, kterého poslal asyrský král, jeho pán, aby potupoval živého Boha, a potrestá slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Proto se modli za zbývající, kteří zbyli. 5 Služebníci krále Chizkijáše tedy přišli k Izajášovi. 6 Izajáš jim řekl: „Toto řekněte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se slov, která jsi slyšel, jimiž mě rouhali služebníci asyrského krále.“ 7 Hle, já na něj sešlu ránu, uslyší zprávu a navrátí se do své země, a způsobím, že padne mečem v jeho vlastní zemi. 8 Rabšake se tedy vrátil a nalezl asyrského krále, jak válčí proti Libně; slyšel totiž, že odešel z Lakíše. 9 Když uslyšel o Tirhakovi, králi etiopském, že vytáhl, aby proti tobě bojoval, poslal zase posly k Ezechiášovi se vzkazem: 10 Toto řekněte Ezechiášovi, králi judskému: Nenech se oklamat tvým Bohem, v kterého doufáš, a neříkat: Jeruzalém nebude vydán do rukou krále asyrského. 11 Slyšel jsi, co učinili asyrští králové všem zemím, když je vyhladili do dna. Budeš snad vysvobozen? 12 Vysvobodili snad bohové národů ty, které zničili moji otcové, jako Gozan, Cháran, Resef a syny Edenu, kteří byli v Telasaru? 13 Kde je král Chamatu, král Arpádu a král města Sefarvajimu, Heny a Ivy? 14 Ezechiáš pak přijal dopis z ruky poslů a přečetl si ho. Vstoupil tedy do Hospodinova domu a rozložil ho před Hospodinem. 15 Ezechiáš se modlil před Hospodinem a řekl: „Hospodine, Bože Izraele, který trůníš nad cherubíny, ty jsi Bůh, a to jen ty, všech království země, ty jsi stvořil nebe i zemi.“ 16 Hospodine, nakloň své ucho a slyš, otevři, Hospodine, své oči a viz, a slyš slova Sancheríba, který ho poslal, aby hanobil živého Boha. 17 Ano, Hospodine, asyrští králové zničili národy i jejich země, 18 A jejich bohy vrhli do ohně, neboť to nebyli bohové, ale dílo lidských rukou, dřevo a kámen, proto je zničili. 19 Nyní tedy, Hospodine Bože náš, prosím tě, vysvoboď nás z jeho ruky, ať poznají všechna království země, že ty jsi Hospodin Bůh, ty jediný. 20 Izajáš, syn Amosův, poslal k Ezechiášovi vzkaz: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, o co ses modlil ke mně proti Sancheríbovi, králi asyrskému.“ 21 Toto je slovo, které o něm promluvil Hospodin: Panna, dcera Sionská, tebou opovrhuje a vysmívá se ti, dcera Jeruzaléma nad tebou potřásá hlavou. 22 Koho jsi potupoval a rouhal? Proti komu jsi povýšil svůj hlas a vztyčil své oči? Proti Svatému Izraele. 23 Skrze své posly jsi potupoval Hospodina a řekl jsi: „S množstvím svých vozů jsem vystoupil na vrchol hor, na svahy Libanonu, a pokácím tam vysoké cedry i vybrané jedle. Vstoupím na jeho hranice a do lesa Karmel.“ 24 Kopal jsem a pil cizí vody a chodidly svých nohou jsem vysušil všechny řeky obléhaných míst. 25 Neslyšel jsi snad, že jsem to udělal už dávno? Od pradávna jsem to utvořil. Nyní jsem to však přivedl k životu, abys z opevněných měst udělal hromady trosek.
3
Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém
26 Proto byli jejich obyvatelé bezmocní, zděšeni a zahanbeni, byli jako tráva na poli, jako zelená bylina, jako tráva na střechách, jako obilí spálené, dříve než vyroste. 27 Ale znám tvé bydliště, tvé vycházení i tvé vcházení i tvou zuřivost proti mně. 28 Protože tvé vzteky proti mně a tvé bouřlivé řevování dosáhlo mých uší, vpíchnu ti svůj hák do nosu a uzdu do tvých rtů a zavedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel. 29 A toto ti bude znamením: Letos budete jíst, co samo od sebe vyroste, a druhý rok to, co z toho vyraší, a třetí rok budete set, sklízet, sázet vinice a jíst jejich plody. 30 A zbytek domu Judova, který zůstane, znovu zapustí kořeny dolů a ponese ovoce nahoru. 31 Neboť z Jeruzaléma vyjde pozůstatek a ti, kdož uniknou, z hory Sion. Horlivost Hospodina zástupů to učiní. 32 Proto toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevstoupí do tohoto města, nevystřelí tam šíp, nepřiblíží se k němu se štítem ani proti němu nenasype val. 33 Cestou, kterou přišel, se vrátí, a do tohoto města nevejde, praví Hospodin. 34 Neboť budu bránit toto město, abych je zachránil, kvůli sobě i kvůli svému služebníku Davidovi. 35 Té noci vyšel anděl Hospodinův a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů. Když ráno vstali, aj, všichni byli mrtví. 36 Asyrský král Sancherib tedy odešel, vrátil se a usadil se v Ninive. 37 Stalo se pak, když se klaněl v domě svého boha Nisrocha, že ho jeho synové Adrammelek a Šarecer zabili mečem a utekli do země Arménské. Místo něj se stal králem jeho syn Asarhaddon.
2. Paralipomenon 32:1-23 1 Po těchto událostech a po jejich ustavení přitáhl asyrský král Sancherib, vtrhl do Judska a utábořil se u opevněných měst s úmyslem dobýt je. 2 Když Ezechiáš viděl, že přišel Sancherib a že se chystá bojovat proti Jeruzalému, 3 Poradil se svými knížaty a bohatýry, aby zasypali prameny, které byly za městem, a oni mu pomohli. 4 Shromáždilo se tedy mnoho lidu a ucpali všechny prameny i potok, který tekl středem země, a říkali: „Proč by měli asyrští králové přijít a najít tolik vody?“ 5 Posílil se a znovu vybudoval celou zbořenou hradbu, vyzdvihl ji až k věžím a venku další hradbu. Opravil také Millo v Městě Davidově a vyrobil mnoho šípů a štítů. 6 Nad lidem ustanovil velitele, shromáždil je k sobě na ulici městské brány a promluvil k nim s útěchou: 7 Buďte silní a stateční, nebojte se a neděste se asyrského krále ani celého davu, který je s ním; neboť s námi je jich více než s ním. 8 S ním je paže z masa a kostí, ale s námi je Hospodin, náš Bůh, aby nám pomáhal a bojoval naše bitvy. Lid se spoléhal na slova judského krále Ezechiáše. 9 Potom poslal asyrský král Sancherib své služebníky do Jeruzaléma (sám však oblehl Lachis a s sebou veškerou svou moc) k judskému králi Ezechiášovi a ke všemu Judovi, kteří byli v Jeruzalémě, se vzkazem: 10 Toto praví Sancherib, král Asýrie: „Na co se spoléháte, že zůstáváte v obležení Jeruzaléma?“ 11 Nenavádí vás snad Ezechiáš, abyste se vydali na smrt hladem a žízní, když říká: „Hospodin, náš Bůh, nás vysvobodí z ruky asyrského krále?“ 12 Neodstranil snad tentýž Ezechiáš jeho výsosti a oltáře a nepřikázal Judsku a Jeruzalému: „Před jedním oltářem se budete klanět a na něm pálit kadidlo?“ 13 Což nevíte, co jsem já a moji otcové učinili všem lidem jiných zemí? Mohli bohové národů oněch zemí nějakým způsobem vysvobodit své země z mé ruky? 14 Kdo ze všech bohů oněch národů, které moji otcové vyhladili jako klaté, mohl vysvobodit svůj lid z mé ruky? Váš Bůh by mohl vysvobodit vás z mé ruky.
4
Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém
15 Ať vás Ezechiáš neklame a nepřemlouvá tímto způsobem, ani mu nevěřte. Žádný bůh žádného národa ani království nemohl vysvobodit svůj lid z mé ruky a z ruky mých otců, čím méně váš Bůh vysvobodí vás z mé ruky? 16 Jeho služebníci mluvili ještě více proti Hospodinu Bohu a proti jeho služebníku Ezechiášovi. 17 Psal také dopisy, v nichž se zlostně hádal s Hospodinem, Bohem Izraele, a mluvil proti němu: „Jako bohové národů jiných zemí nevysvobodili svůj lid z mé ruky, tak Bůh Ezechiášův nevysvobodí svůj lid z mé ruky.“ 18 Křičeli tedy mocným hlasem židovskou řečí na jeruzalémský lid, který byl na hradbách, aby je vyděsili a znepokojili, a dobyli město. 19 A mluvili proti Bohu Jeruzaléma, jako proti bohům národů země, kteří jsou dílem rukou lidských. 20 Proto se král Ezechiáš a prorok Izajáš, syn Amosův, modlili a volali k nebi. 21 Hospodin poslal anděla, který vyhubil všechny udatné hrdiny, vůdce i hejtmany v táboře asyrského krále. Zahanbený král se vrátil do své země. Když vešel do domu svého boha, ti, kdo vyšli z jeho lůna, ho tam zabili mečem. 22 Tak Hospodin zachránil Ezechiáše a obyvatele Jeruzaléma z ruky asyrského krále Sancheríba i z ruky všech ostatních a vedl je ze všech stran. 23 Mnozí přinášeli dary Hospodinu do Jeruzaléma a dary judskému králi Ezechiášovi, takže byl od té doby oslavován v očích všech národů.
Izajáš 36-37 Izajáš 36 1 Čtrnáctého roku vlády krále Ezechiáše přitáhl asyrský král Sancherib proti všem opevněným judským městům a dobyl je. 2 Asyrský král poslal z Lachiše do Jeruzaléma Rabšaka s velikým vojskem k králi Ezechiášovi. Ten se postavil u kanálu Horního rybníka na silnici k valchářovu poli. 3 Tehdy k němu vyšel Eliakim, syn Helkiášův, správce domu, a Šebna, písař, a Joach, syn Asafův, kancléř. 4 Rabšake jim řekl: „Řekněte Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král asyrský: Jaká je to důvěra, na kterou se spoléháš?“ 5 Říkám, pravíš – ale jsou to jen marná slova – mám radu a sílu k boji. Na koho se tedy spoléháš, že se proti mně bouříš? 6 Hle, spoléháš se na Egypt, na zlomenou třtinu; o kterou se kdo opře, vnikne mu do ruky a probodne ji. Takový je faraon, král egyptský, všem, kdo v něj doufají. 7 Řekneš-li mi: ‚Doufáme v Hospodina, našeho Boha,‘, zdaliž to není on, jehož posvátná návrší a oltáře Ezechiáš odstranil a řekl Judovi a Jeruzalému: ‚Před tímto oltářem se budete klanět‘? 8 Nyní se prosím zavazuj mému pánu, králi asyrskému, a dám ti dva tisíce koní, budeš-li schopen na ně posadit jezdce. 9 Jak bys tedy mohl odmítnout jediného velitele z nejmenších služebníků mého pána a spoléhat se na Egypt ohledně vozů a jezdců? 10 Cožpak jsem teď bez Hospodina vytáhl proti této zemi, abych ji zničil? Hospodin mi řekl: „Vytáhni proti této zemi a znič ji.“ 11 Eliakim, Šebna a Jóach pak řekli Rabšakovi: „Mluv prosím se svými služebníky syrsky, neboť rozumíme, a nemluv s námi židovsky, aby to lid na hradbách slyšel.“ 12 Rabšake se ho zeptal: „Poslal mě můj pán k tvému pánu a k tobě, abych vám říkal tato slova? Neposlal mě snad k mužům, kteří sedí na hradbách, aby s vámi jedli svůj vlastní trus a pili svou vlastní moč?“ 13 Rabšake se postavil a zvolal mocným hlasem židovsky: „Slyšte slova velikého krále, krále asyrského!“ 14 Toto praví král: Nenechte se Ezechiáše oklamat, neboť vás nebude moci vysvobodit. 5
Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém
15 Ať vás Ezechiáš nenutí doufat v Hospodina slovy: ‚Hospodin nás jistě vysvobodí.‘ Toto město nebude vydáno do rukou asyrského krále. 16 Neposlouchejte Ezechiáše, neboť toto praví asyrský král: Uzavřete se mnou smlouvu darem a vyjděte ke mně. Jezte každý ze své vinné révy a ze svého fíkovníku a pijte každý vodu ze své vlastní studny. 17 Dokud nepřijdu a nevezmu vás do země podobné vaší, do země obilí a vína, do země chleba a vinic. 18 Mějte se na pozoru, aby vás Ezechiáš nepřelhal slovy: ‚Hospodin nás vysvobodí.‘ Vysvobodil snad některý z bohů národů svou zemi z ruky asyrského krále? 19 Kde jsou bohové Chamatu a Arfadu? Kde jsou bohové Sefarvajimu? Vysvobodili snad Samaří z mé ruky? 20 Kteří ze všech bohů těchto zemí vysvobodili svou zemi z mé ruky, aby Hospodin vysvobodil Jeruzalém z mé ruky? 21 Oni však mlčeli a neodpověděli mu ani slovo, neboť králův rozkaz zněl: „Neodpovídejte mu.“ 22 Eliakim, syn Helkiášův, správce domu, Šebna, písař, a Joach, syn Asafův, kancléř, přišli k Ezechiášovi s roztrhanými rouchy a oznámili mu slova Rabšakova. Izajáš 37 1 Když to uslyšel král Ezechiáš, roztrhl si roucho, přikryl se žíněným rouchem a vešel do Hospodinova domu. 2 Poslal tedy Eliakima, správce domu, a Šebnu, písaře, a starší kněží, oděné žíněnými rouchy, k proroku Izajášovi, synu Amosovu. 3 Řekli mu: „Toto praví Ezechiáš: Tento den je dnem soužení, trestu a rouhání, neboť děti se dostaly k porodu, ale není síly k porodu.“ 4 Snad Hospodin, tvůj Bůh, uslyší slova Rabšaka, kterého poslal asyrský král, jeho pán, aby potupoval živého Boha, a potrestá slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Proto se modli za zbytek, který zbyl. 5 Služebníci krále Chizkijáše tedy přišli k Izajášovi. 6 Izajáš jim řekl: „Toto řeknete svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se slov, která jsi slyšel, jimiž mě rouhali služebníci asyrského krále.“ 7 Hle, já na něj sešlu ránu, aby uslyšel zprávu a vrátil se do své země, a způsobím, že padne mečem v jeho vlastní zemi. 8 Rabšake se tedy vrátil a nalezl asyrského krále, jak válčí proti Libně; slyšel totiž, že odešel z Lakíše. 9 Slyšel o Tirhakovi, králi etiopském, že vytáhl, aby s tebou bojoval. Když to uslyšel, poslal k Ezechiášovi posly se vzkazem: 10 Toto řekněte Ezechiášovi, králi judskému: Nenech se oklamat tvým Bohem, v kterého doufáš, a neříkat: Jeruzalém nebude vydán do rukou asyrského krále. 11 Slyšel jsi, co asyrští králové učinili všem zemím, když je zcela zničili, a budeš snad vysvobozen? 12 Vysvobodili snad bohové národů ty, které zničili moji otcové, Gozan, Cháran, Resef a syny Edenu, kteří byli v Telasaru? 13 Kde je král Chamatu, král Arfadu a král měst Sefarvajim, Heny a Ivy? 14 Ezechiáš pak přijal list z ruky poslů a přečetl si ho. Vstoupil do Hospodinova domu a rozložil ho před Hospodinem. 15 Ezechiáš se modlil k Hospodinu: 16 Hospodine zástupů, Bože Izraele, který trůníš nad cherubíny, ty jsi Bůh, ty jediný, všech království země, ty jsi stvořil nebe i zemi. 17 Nakloň, Hospodine, ucho své a slyš, otevři, Hospodine, oči své a viz, slyš všechna slova Sancheríba, který poslal, aby potupoval živého Boha. 18 Ano, Hospodine, asyrští králové zpustošili všechny národy i jejich země,
6
Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém
19 A jejich bohy vrhli do ohně, neboť to nebyli bohové, ale dílo lidských rukou, dřevo a kámen, proto je zničili. 20 Nyní tedy, Hospodine, Bože náš, vysvoboď nás z jeho ruky, ať poznají všechna království země, že ty jsi Hospodin, ty jediný. 21 Izajáš, syn Amosův, poslal k Ezechiášovi vzkaz: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Modlíš se ke mně proti Sancheríbovi, králi asyrskému, 22 Toto je slovo, které o něm promluvil Hospodin: Panna, dcera Sionská, tebou opovrhuje a vysmívá se ti, dcera Jeruzaléma nad tebou potřásá hlavou. 23 Koho jsi potupoval a rouhal? Proti komu jsi povýšil svůj hlas a vztyčil své oči? Proti Svatému Izraele. 24 Skrze své služebníky jsi potupoval Hospodina a řekl jsi: „S množstvím svých vozů jsem vystoupil na vrchol hor, na svahy Libanonu, pokácím tam vysoké cedry a vybrané jedle, vstoupím na jeho vrcholky a do lesa Karmel.“ 25 Kopal jsem a pil jsem vodu, a chodidly svých nohou jsem vysušil všechny řeky obléhaných míst. 26 Neslyšel jsi snad, že jsem to učinil už dávno, že jsem to utvořil od pradávna? Nyní jsem to však vykonal, abys z opevněných měst udělal hromady trosek. 27 Proto byli jejich obyvatelé bezmocní, zděšeni a zahanbeni, jako tráva na poli, jako zelená bylina, jako tráva na střechách, jako obilí spálené, dříve než vyroste. 28 Ale znám tvé bydliště, tvé vycházení i tvé vcházení i tvou zuřivost proti mně. 29 Protože tvé zuření proti mně a tvé bouření dosáhlo mých uší, vpíchnu ti svůj hák do nosu a uzdu do tvých rtů a zavedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel. 30 A toto ti bude znamením: Letos budete jíst, co samo od sebe vyroste, a druhý rok to, co z něho vyraší. Třetího roku však sejte a sklízejte, sázejte vinice a jezte jejich ovoce. 31 A zbytek domu Judova, který zůstane, znovu zapustí kořeny dolů a ponese ovoce nahoru. 32 Neboť z Jeruzaléma vyjde pozůstatek a ti, kdož uniknou, z hory Sion. Horlivost Hospodina zástupů to učiní. 33 Proto toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevstoupí do tohoto města, nevystřelí tam šíp, nepřiblíží se k němu se štíty ani proti němu nenasype val. 34 Cestou, kterou přišel, se vrátí, a do tohoto města nevejde, praví Hospodin. 35 Neboť budu bránit toto město, abych je zachránil pro sebe a pro Davida, svého služebníka. 36 Tehdy vyšel anděl Hospodinův a porazil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů. Když pak ráno vstali, aj, všichni byli mrtví. 37 Asyrský král Sancherib tedy odešel, vrátil se a usadil se v Ninive. 38 Stalo se pak, když se klaněl v domě svého boha Nisrocha, že ho jeho synové Adrammelek a Šarecer zabili mečem a utekli do země Arménské. Místo něj se stal králem jeho syn Asarhaddon.
Rozklad verš po verši Historické vyprávění o Ezechiášovi, Izajášovi, Sancheríbovi a Rabšakovi je zaznamenáno na třech hlavních místech ve Starém zákoně: 2. Královská 18–19 , Izajáš 36–37 a 2. Paralipomenon 32 . Níže je uveden rozbor verš po verši, který odpovídá paralelním pasážím z Bible krále Jakuba , následovaný klíčovými ponaučeními. 1. Ezechiášova věrnost a rané reformy 2. Královská 18:1–3 – Ezechiáš začíná svou vládu v Judsku ve věku 25 let a dělá „to, co je správné v očích Hospodinových“.
7
Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém
2 Královská 18:4 – Odstraňuje posvátná návrší, rozbíjí modly, kácí háje a rozdrtí měděného hada (Nechuštana), kterého udělal Mojžíš, protože mu Izrael začal pálit kadidlo. 2 Královská 18:5–7a – „Doufal v Hospodina, Boha Izraele, takže po něm nebyl mezi všemi judskými králi nikdo jemu podobný…“ Hospodin je s ním a všude, kam jde, se mu daří. 2. Královská 18:7b–8 – Vzbouří se proti asyrskému králi (odmítá mu sloužit) a poráží Filištíny až do Gazy. 2 Paralipomenon 32:1–8 – Když Ezechiáš viděl Sancheríbův přístup, radil se se svými knížaty, aby zastavili vodní zdroje za Jeruzalémem, stavěl hradby a věže, vyráběl zbraně a povzbuzoval lid: „Buďte silní a stateční... s ním je paže z masa a krve, ale s námi je Hospodin, náš Bůh, aby nám pomáhal a bojoval naše bitvy“ (2 Paralipomenon 32:7–8). 2. Pád Samaří a invaze Asýrie 2. Královská 18:9–12 – Ve 4. roce Ezechiášovy vlády obléhá asyrský král Šalmaneser Samaří (Severní království Izraele) a v 6. roce Ezechiášovy vlády ji dobyje, protože Izrael „neposlechl hlas Hospodina, svého Boha“. 2 Královská 18:13 / Izajáš 36:1 – Ve 14. roce Ezechiášovy vlády přitáhl asyrský král Sancherib proti všem opevněným judským městům a dobyl je. 2. Královská 18:14–16 – V okamžiku strachu posílá Ezechiáš Sancheribovi do Lakiše hold a říká: „Zhřešil jsem se; vrať se ode mě: co na mě uvališ, ponesu.“ Zaplatí 300 talentů stříbra a 30 talentů zlata, dokonce strhne zlato ze dveří a sloupů Hospodinova chrámu. 3. Rabšakovy posměšky a psychologická válka 2 Královská 18:17–18 / Izajáš 36:2–3 – Sancherib posílá z Lakiše do Jeruzaléma tartana, rabsarise a rabšaka s velkým vojskem. Stojí u kanálu horního rybníka. Eliakim, Šebna a Jóach jim vycházejí vstříc. 2. Královská 18:19–21 / Izajáš 36:4–6 – Rabšake předává Sennacheribovo poselství: „Jaká je to důvěra, v kterou se spoléháš?“ Vysmívá se Judě za to, že důvěřuje Egyptu, a nazývá Egypt „zlomenou třtinou“, která probodne ruku každému, kdo se o ni opře. 2 Královská 18:22 / Izajáš 36:7 – Rabšake se pokouší zkreslit Ezechiášovy náboženské reformy a tvrdí, že Ezechiáš urazil Boha odstraněním výšin a oltářů. 2. Královská 18:23–25 / Izajáš 36:8–10 – Rabšake posměšně nabízí 2 000 koní, pokud jim Juda vůbec poskytne jezdce. Pak tvrdí, že ho poslal sám Hospodin, aby zničil Judu: „Hospodin mi řekl: Vytáhni proti této zemi a znič ji.“ 2. Královská 18:26 / Izajáš 36:11 – Eliakim, Šebna a Jóach žádají Rabšaka, aby mluvil syrsky (aramejsky) místo židovského jazyka (hebrejsky), aby obyčejní lidé na hradbách nepanikařili. 2 Královská 18:27–35 / Izajáš 36:12–20 – Rabšake odmítá a křičí hebrejsky na muže na hradbách. Naléhá na ně, aby se nenechali Ezechiášem oklamat sliby, že je Bůh vysvobodí. Chlubí se, že žádní bohové Chamatu, Arpadu, Sefarvajimu ani Samaří nezachránili jejich zemi před Asýrií – takže „kdo jsou to mezi všemi bohy zemí, kteří vysvobodili svou zemi z mé ruky, aby Hospodin vysvobodil Jeruzalém z mé ruky?“ (2 Královská 18:35). 2. Královská 18:36–37 / Izajáš 36:21–22 – Lid mlčí a neodpovídá mu ani slovo, jak přikázal Ezechiáš („Neodpovídejte mu“). Úředníci se vracejí k Ezechiášovi s roztrhaným oblečením.
8
Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém
4. Ezechiáš hledá Izajáše a první Hospodinův zaslíbení 2 Královská 19:1–5 / Izajáš 37:1–5 – Král Ezechiáš si roztrhl roucho, přikryl se žíněným rouchem, vešel do Hospodinova domu a poslal Eliakima, Šebnu a starší kněží k proroku Izajášovi . Prohlásili: „Tento den je dnem soužení, trestu a rouhání... proto se modli za zbývající.“ 2 Královská 19:6–7 / Izajáš 37:6–7 – Izajáš odpovídá Božím slovem: „Neboj se slov, která jsi slyšel, jimiž mě rouhali služebníci asyrského krále. Hle, sešlu na něj dusný úder, uslyší zprávu a navrátí se do své země; způsobím, že padne mečem v jeho vlastní zemi.“ 5. Rabšákův rouhavý dopis a Ezechiášova modlitba 2. Královská 19:8–13 / Izajáš 37:8–13 – Rabšake se vrací a nachází Sancheríba bojujícího proti Libně. Když se Sancherib dozví, že etiopský král Tirhaka vytáhl do boje proti němu, znovu posílá dopisy Ezechiášovi, v nichž ho varuje, že Bůh nemůže Jeruzalém vysvobodit, a vyjmenovává zničené národy (Gozan, Cháran, Recef, Telasar). 2 Královská 19:14 / Izajáš 37:14 – Ezechiáš dostal od posla dopis, přečetl si ho, šel do Hospodinova domu a rozložil ho před Hospodinem . 2. Královská 19:15–19 / Izajáš 37:15–20 – Ezechiáš se modlí: „Hospodine, Bože Izraele, který trůníš mezi cherubíny, ty jsi Bůh, ty jediný, všech království země... Nakloň, Hospodine, ucho své a slyš! Otevři, Hospodine, své oči a viz! A slyš slova Sancheríba, který ho poslal, aby hanil živého Boha.“ Uznává, že Asýrie zničila jiné národy, protože jejich bohové byli jen dřevo a kámen, a modlí se: „Nyní tedy, Hospodine, Bože náš, prosím tě, vysvoboď nás z jeho ruky, ať všechna království země poznají, že ty jsi Hospodin Bůh, ty jediný.“ 6. Boží odpověď skrze Izajáše 2 Královská 19:20 / Izajáš 37:21–22 – Izajáš vzkazuje Ezechiášovi: „Slyšel jsem, za co ses ke mně modlil proti asyrskému králi Sancheríbovi.“ 2. Královská 19:21–28 / Izajáš 37:22–29 – Hospodin kárá Sancheribovu pýchu: „Koho jsi potupoval a rouhal?... proti Svatému Izraelskému.“ Bůh poznamenává, že Asýrie dosáhla vítězství pouze díky Jeho božské prozřetelnosti („Neslyšels snad už dávno, jak jsem to udělal?“). Kvůli Sancheribovu vzteku Bůh prohlašuje: „Vrazím ti svůj hák do nosu a uzdu do tvých rtů a obrátím tě zpět cestou, po které jsi přišel.“ 2 Královská 19:29–31 / Izajáš 37:30–32 – Bůh dává Judě znamení přežití a růstu: ostatek domu Judova opět zapustí kořeny dolů a ponese ovoce nahoru. 2. Královská 19:32–34 / Izajáš 37:33–35 – Bůh slibuje ohledně asyrského krále: „Nevstoupí do tohoto města, nevystřelí tam šíp, nepřiblíží se k němu se štítem ani proti němu nenasype val... Neboť já budu toto město bránit, abych je zachránil, pro sebe a pro Davida, svého služebníka.“ 7. Boží zásah a pád Sennacheriba 2 Královská 19:35 / Izajáš 37:36 / 2 Paralipomenon 32:21 – Téže noci vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů . Když lidé brzy ráno vstali, „hle, všichni byli mrtví mrtvoly“. 2 Královská 19:36 / Izajáš 37:37 – Sancherib odchází, vrací se do Ninive a usazuje se tam. 2 Královská 19:37 / Izajáš 37:38 / 2 Paralipomenon 32:21 – Když se Sancherib klaněl v domě svého boha Nisrocha, jeho synové Adrammelek a Šarecer ho zabili mečem a on uprchl do arménské země. Místo něj se stal králem jeho syn Esarhaddon.
9
Mocný anděl Hospodinův brání Jeruzalém
Klíčová ponaučení z příběhu Rozdíl mezi lidským kompromisem a Božím vysvobozením Ezechiáš se zpočátku pokusil vykoupit Sancheríba tím, že z Chrámu vzal zlato (2. Královská 18:14– 16), ale Asýrie se stejně vrátila a plně si ho podmanila. Usmíření Božího nepřítele zřídkakdy funguje; trvalý mír nastal, až když Ezechiáš přestal spoléhat na stříbro a plně se obrátil k modlitbě. Praktická příprava spojená s duchovní důvěrou Než začalo obléhání, Ezechiáš zastavil přívod vody, posílil hradby a zorganizoval obranu (2 Paralipomenon 32:2–5). Víra v Boha neznamená ignorování praktické zodpovědnosti, ale Ezechiáš zakládal svou konečnou důvěru na Všemohoucím spíše než na svých opevněních. Duchovní rozlišování proti posměchu a klamu Rabšake používal psychologické taktiky – překrucoval Písmo, šířil strach, zpochybňoval Boží moc a snažil se oddělit vedení od lidu (2. Královská 18:22, 28–35). Ezechiášův příkaz „neodpovídejte mu“ učí moudrosti odmítat hádat se rouhačskými posměšky a místo toho se s problémem vypořádat přímo s Bohem. Šíření našich problémů před Pánem Když Ezechiáš dostal Sennacheribův zastrašující dopis, vzal ho rovnou do chrámu a „rozložil ho před Hospodinem“ (2. Královská 19:14). To poskytuje vzor pro modlitbu: přinést hmatatelné hrozby, obavy a úzkosti přímo do Boží přítomnosti a otevřeně je před Něj vyložit. Boží sláva jako nejvyšší priorita v modlitbě Ezechiáš se nemodlil jen za osobní přežití; modlil se, aby Bůh jednal, „aby všechna království země poznala, že ty jsi Hospodin Bůh, ty jediný“ (2. Královská 19:19). Modlitby zaměřené na Boží čest jsou úzce v souladu s Jeho vůlí. Pýcha člověka vs. Boží svrchovanost Sancherib věřil, že jeho vojenské výboje jsou výsledkem jeho vlastní síly (2. Královská 19:23–24). Bůh mu připomněl, že je pouze nástrojem v Božím všeobecném plánu (2. Královská 19:25–28). Bůh se staví proti pyšným a žádná světská moc nemůže zvítězit nad Jeho svrchovanými záměry.
10