První evangelium o dětství Ježíše Krista KAPITOLA 1 1 Následující zprávy jsme našli v knize Josefa, velekněze, povolaného nějakým Kaifášem 2 Vypráví, že Ježíš mluvil, i když byl v kolébce, a řekl své matce: 3 Maria, já jsem Ježíš, Syn Boží, slovo, které jsi zrodila podle prohlášení anděla Gabriela tobě, a můj otec mě poslal ke spáse světa. 4 Ve třista devátém roce æry Alexandrovy vydal Augustus nařízení, že všechny osoby by měly být zdaněny ve své vlastní zemi. 5 Josef tedy vstal a se svou ženou Marií odešel do Jeruzaléma a pak přišel do Betléma, aby byl se svou rodinou zdaněn ve městě svých otců. 6 A když přišli k jeskyni, vyznala se Maria Josefovi, že nadešel čas jejího porodu, a nemohla jíti do města, a řekla: Pojďme do této jeskyně. 7 V té době bylo slunce velmi blízko západu. 8 Josef však spěchal, aby jí přivedl porodní bábu; a když uviděl starou hebrejskou ženu, která byla z Jeruzaléma, řekl jí: Pojď sem, dobrá ženo, a jdi do té jeskyně, a uvidíš tam ženu právě připravenou porodit. 9 Bylo po západu slunce, když stařena a Josef s ní došli k jeskyni a oba do ní vešli. 10 A hle, vše bylo naplněno světly, většími než světlo lamp a svící a většími než světlo samotného slunce. 11 Nemluvně pak zavinuli do plének a cucali prsa své matky sv. Marie. 12 Když oba spatřili toto světlo, byli překvapeni; stará žena se zeptala svaté Marie: Ty jsi matka tohoto dítěte? 13 Svatá Maria odpověděla: Byla. 14 Na to stařena řekla: Jsi velmi odlišná od všech ostatních žen. 15 Svatá Maria odpověděla: Jako není žádného dítěte podobného mému synovi, tak není žádná žena podobná jeho matce. 16 Stařena odpověděla a řekla: Má Paní, přišla jsem sem, abych získala věčnou odměnu. 17 Tehdy jí naše Paní, svatá Maria, řekla: Vlož ruce své na nemluvně; kterou, když udělala, stala se celistvou. 18 A když odcházela, řekla: Od nynějška po všechny dny svého života budu pečovat o toto nemluvně a být služebnicí. 19 Potom, když pastýři přišli a rozdělali oheň a nesmírně se radovali, zjevil se jim nebeský zástup, chválili a klaněli se nejvyššímu Bohu. 20 A protože pastýři byli zaměstnáni stejným zaměstnáním, jeskyně v té době vypadala jako slavný chrám, protože jak jazyky andělů, tak jazyky lidí se spojily, aby uctívali a velebili Boha, kvůli narození Pána Krista. 21 Ale když ta stará Hebrejka viděla všechny tyto zjevné zázraky, chválila Boha a řekla: Děkuji ti, Bože, Bože Izraele, že mé oči viděly narození Spasitele světa. KAPITOLA 2 1 A když nadešel čas jeho obřezání, totiž osmý den, kdy zákon přikázal dítě obřezat, obřezali ho v jeskyni.
2 A stará Hebrejka vzala předkožku (jiní říkají, že vzala pupeční šňůru) a uchovala ji v alabastrové krabici se starým olejem z nardu. 3 A měla syna drogistu, jemuž řekla: "Dej si pozor, neprodáváš tuto alabastrovou krabičku nardové masti, ačkoli by ti za ni měli být nabídnuti tři sta pencí." 4 Toto je nyní ta alabastrová schránka, kterou opatřila Marie hříšnice a vylila z ní mast na hlavu a nohy našeho Pána Ježíše Krista a setřela ji I vlasy své hlavy. 5Po deseti dnech ho pak přivedli do Jeruzaléma a čtyřicátého dne od jeho narození ho představili v chrámu před Hospodinem a přinášeli za něj náležité oběti podle požadavku Mojžíšova zákona, totiž aby každý muž, který otevírá lůno, bude nazván svatým Bohu. 6 Tehdy ho starý Simeon viděl zářit jako sloup světla, když ho sv. Marie, jeho matka, nesla v náručí a byla z toho pohledu naplněna největším potěšením. 7 A andělé stáli kolem něj a klaněli se mu, jako kolem něj stojí královská stráž. 8 Simeon přistoupil k svaté Marii, vztáhl k ní ruce a řekl Pánu Kristu: Nyní, můj Pane, tvůj služebník odejde v pokoji podle tvého slova; 9 Nebo viděly oči mé milosrdenství tvé, kteréž jsi připravil ke spasení všech národů; světlo všem lidem a sláva tvého lidu Izraele. 10 Byla přítomna i prorokyně Hana, přiblížila se, chválila Boha a oslavovala Mariino štěstí. KAPITOLA 3 1 A stalo se, když se Pán Ježíš narodil v Betlémě, městě Judském, za časů krále Heroda; mudrci přišli z východu do Jeruzaléma podle Zoradaschtova proroctví a přinesli s sebou dary: zlato, kadidlo a myrhu, klaněli se mu a přinášeli mu své dary. 2 Potom vzala paní Marie jednu z jeho zavinovaček, do kterých bylo nemluvně zavinuté, a dala jim ho místo požehnání, které od ní dostali jako nejvznešenější dárek. 3 A v tu chvíli se jim ukázal anděl v podobě té hvězdy, která byla předtím jejich průvodcem na jejich cestě; světlo, které následovali, dokud se nevrátili do své vlastní země. 4 Když se vrátili, přišli k nim jejich králové a knížata a ptali se: Co viděli a udělali? Jakou cestu a návrat měli? Jakou společnost měli na cestách? 5 Oni však přinesli plenu, kterou jim dala svatá Marie, a proto uspořádali hostinu. 6 A když podle zvyku své země rozdělali oheň, klaněli se mu. 7 A vhodil do ní plenu, oheň ji vzal a zachoval. 8 A když oheň uhasil, vytáhli plenu nezraněnou, jako by se jí oheň nedotkl. 9 Potom ho začali líbat, přikládali si ho na hlavu a na oči a říkali: To je jistě nepochybná pravda a je opravdu překvapivé, že ho oheň nemohl spálit a spálit. 10 Potom to vzali as největší úctou to uložili mezi své poklady. KAPITOLA 4 1 Když Herodes poznal, že mudrci otáleli a nevrátili se k němu, svolal kněze a mudrce a řekl: "Povězte mi, kde se má narodit Kristus?" 2 A když odpověděli, v Betlémě, městě judském, začal ve své mysli vymýšlet smrt Pána Ježíše Krista. 3 Ale anděl Páně se zjevil Josefovi ve spánku a řekl: Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do Egypta, jakmile kohout zakokrhá. Tak vstal a šel. 4 A když uvažoval o své cestě, přišlo na něj jitro.