Samson: Žij silně, zemři silněji Soudců 13 1 Izraelci se opět dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích, a Hospodin je vydal do rukou Pelištejců na čtyřicet let. 2 Byl pak jeden muž z Corey z čeledi Danovců, jménem Manue; jeho žena byla neplodná a nerodila. 3 I ukázal se ženě anděl Hospodinův a řekl jí: Hle, jsi neplodná a nerodíš, ale počneš a porodíš syna. 4 Nyní se prosím varuj a nepij víno ani opojný nápoj a nejez nic nečistého. 5 Neboť hle, počneš a porodíš syna, ale břitva se nedotkne hlavy jeho, neboť dítě bude od lůna nazarejským Božím a on začne vysvobodit Izrael z ruky Filištínské. 6 Žena pak přišla a oznámila to svému muži: „Přišel ke mně muž Boží, jehož tvář byla jako tvář anděla Božího, velmi hrozná. Nezeptal jsem se ho, odkud je, a on mi neřekl své jméno.“ 7 Řekl mi: „Hle, počneš a porodíš syna. Nyní nepij víno ani opojný nápoj a nejez nic nečistého, neboť dítě bude nazarejem Božím od života až do dne své smrti.“ 8 Manue se pak modlil k Hospodinu a řekl: „Pane můj, ať se k nám vrátí muž Boží, kterého jsi poslal, a poučí nás, co máme dělat s dítětem, které se narodí.“ 9 Bůh vyslyšel Manueův hlas a anděl Boží se vrátil k ženě, která seděla na poli. Manue, její muž, s ní nebyl. 10 Žena pak pospíšila, běžela a oznámila to svému muži a řekla mu: „Hle, ukázal se mi ten muž, který ke mně přišel onehdá.“ 11 Manue vstal, šel za svou ženou a přišel k muži a zeptal se ho: „Jsi ten muž, který mluvil s tou ženou?“ On odpověděl: „Jsem.“ 12 Manue řekl: „Ať se nyní splní tvá slova. Jak máme zacházet s tím dítětem a jak s ním máme naložit?“ 13 I řekl anděl Hospodinův Manoachovi: Ať si dá pozor na vše, co jsem té ženě řekl. 14 Nesmí jíst nic, co pochází z vinné révy, ani pít víno ani opojný nápoj, ani jíst cokoli nečistého. Ať zachovává všechno, co jsem jí přikázal. 15 Manoach řekl Hospodinovu andělu: „Dovol, abychom tě prosím zdrželi, dokud ti nepřipravíme kůzle.“
1
Samson: Žij silně, zemři silněji
16 I řekl anděl Hospodinův Manueovi: I kdybys mě zdržel, nebudu jíst tvůj chléb. Chceš-li obětovat zápalnou oběť, obětuj ji Hospodinu. Manue totiž nevěděl, že je to anděl Hospodinův. 17 Manue se pak zeptal Hospodinova anděla: „Jak se jmenuješ? Až se tvá slova splní, budeme ti vzdávat hold.“ 18 I řekl mu anděl Hospodinův: Proč se ptáš na mé jméno, když je tajné? 19 Manue tedy vzal kůzle s obětí suchou a obětoval ji Hospodinu na skále. Anděl učinil zázrak, Manue a jeho žena to přihlíželi. 20 Když totiž plamen z oltáře vystoupil k nebi, vystoupil anděl Hospodinův v plameni oltáře. Manue a jeho žena to viděli a padli tváří k zemi. 21 Ale anděl Hospodinův se Manóachovi a jeho ženě již neukázal. Tehdy Manóach poznal, že je to anděl Hospodinův. 22 Manoach řekl své ženě: „Jistě zemřeme, protože jsme viděli Boha.“ 23 Jeho žena mu ale řekla: „Kdyby se Hospodinu zalíbilo nás zabít, nepřijal by od nás zápalnou oběť ani oběť suchou, ani by nám neukázal všechny tyto věci, ani by nám je v této době neřekl.“ 24 Žena porodila syna a dala mu jméno Samson. Chlapec rostl a Hospodin mu žehnal. 25 Duch Hospodinův začal jím občas působit v táboře Danově mezi Soreou a Eštaolem.
Soudců 14 1 Samson sestoupil do Timnatu a uviděl v Timnatu ženu z dcer Filištínské. 2 Vyšel tedy a oznámil to otci i matce: „Viděl jsem v Timnatu ženu z dcer Filištínské. Vezměte mi ji za ženu.“ 3 Jeho otec a matka se ho zeptali: „Není snad mezi dcerami tvých bratří a v celém mém lidu žádná žena, že si jdeš vzít ženu z neobřezaných Pelištejců?“ Samson řekl svému otci: „Vezmi mi ji, neboť se mi líbí.“ 4 Jeho otec a matka však nevěděli, že to bylo od Hospodina, že hledal záminku proti Pelištejcům; neboť v té době Pelištejci panovali nad Izraelem. 5 Samson tedy sestoupil se svým otcem i matkou do Timnaty. Přišli k tamním vinicím a hle, mladý lev řval proti němu. 6 I sestoupil na něj Duch Hospodinův a roztrhal ho, jako by roztrhal kůzle. V ruce neměl nic. Otci ani matce však neřekl, co udělal. 7 Sešel tedy dolů a mluvil s tou ženou; a ta se Samsonovi líbila. 8 Po nějaké době se vrátil, aby ji vzal, a odbočil, aby se podíval na mrtvé tělo lva. A hle, v mrtvém těle lva byl roj včel a med. 9 Vzal si ho do rukou a jedl. Pak přišel k otci a matce a dal jim ho. Jedli, ale neřekl jim, že med vzal z lvího těla. 10 Jeho otec tedy sestoupil k té ženě a Samson tam uspořádal hostinu, neboť tak mladíci zvykli. 11 Když ho spatřili, vzali s sebou třicet druhů, aby s ním byli. 12 Samson jim řekl: „Dám vám hádanku. Dokážete-li mi ji do sedmi dnů hostiny vyřešit a uhodnout, dám vám třicet prostěradel a třicet svátečních oděvů.“ 13 Jestliže mi ji však nemůžete vyložit, dáte mi třicet prostěradel a třicet svátečních oděvů. Řekli mu: „Předlož svou hádanku, ať ji slyšíme.“ 14 Řekl jim: „Z toho, kdo jedl, vyšel pokrm a ze silného vyšla sladkost.“ A nemohli za tři dny vyluštit hádanku. 15 Sedmého dne řekli Samsonově ženě: „Přesvědč svého muže, ať nám vyříká tu hádanku, abychom tě i dům tvého otce nespálili. Volali jste nás snad, abyste si vzali to, co máme?“ 16 Samsonova žena se před ním rozplakala a řekla: „Nenávidíš mě a nemiluješ mě. Založil jsi hádanku synům mého lidu a neřekl jsi mi ji.“ On jí řekl: „Hle, neřekl jsem ji svému otci ani matce, a tobě ji mám říct?“
2
Samson: Žij silně, zemři silněji
17 A plakala před ním sedm dní, dokud trvala jejich hostina. A stalo se sedmého dne, že jí ji prozradil, protože ho velmi tížila. I řekla tu hádanku synům svého lidu. 18 Sedmého dne před západem slunce se ho muži města zeptali: „Co je sladší než med a co je silnější než lev?“ On jim odpověděl: „Kdybyste neorali mou jalovicí, nerozluštili byste mou hádanku.“ 19 I sestoupil na něj Duch Hospodinův, a tak sestoupil do Aškalonu, a pobil z nich třicet mužů, vzal jejich kořist a dal sváteční roucha těm, kteří rozluštili hádanku. I roznítil se hněvem a vrátil se do domu svého otce. 20 Samsonova žena však byla dána jeho druhovi, kterého si dříve přál.
Soudců 15 1 Stalo se pak po nějaké době, v době žně pšenice, že Samson navštívil svou ženu s kůzletem a řekl: „Vejdu k své ženě do komůrky.“ Ale její otec mu nedovolil vejít. 2 Její otec řekl: „Myslel jsem si, že ji naprosto nenávidíš, proto jsem ji dal tvému druhovi. Není snad její mladší sestra krásnější než ona? Vezmi si ji, prosím, místo ní.“ 3 Samson o nich řekl: „Nyní budu bez viny Filištíni, i když jim dělám zlo.“ 4 Samson šel a chytil tři sta lišek, vzal ohnivé hlavě, svázal je ocasem k ocasu a vložil ohnivou hlaveň mezi dva ocasy. 5 Zapálil pak pálené hlavě a pustil je do obilí Filištínské země. Spálil pálené hlavě i obilí, vinice a olivy. 6 Filištíni se ptali: „Kdo to udělal?“ Odpověděli: „Samson, zeť Timnejského,“ protože si vzal jeho ženu a dal ji jeho druhovi. Filištíni tedy přitáhli a upálili ji i jejího otce. 7 Samson jim řekl: „I když jste to učinili, přece se na vás pomstím a potom s tím přestanu.“ 8 A udeřil je na boky a na stehna velkou porážkou. Sestoupil a usadil se na vrcholu skály Etam. 9 Filištíni tedy vytáhli, utábořili se v Judsku a rozložili se v Lechi. 10 Judští muži se ptali: „Proč jste proti nám vytáhli?“ Odpověděli: „Vytáhli jsme svázat Samsona a naložit s ním, jako on naložil s námi.“ 11 Tehdy tři tisíce mužů z Judy vystoupilo na vrchol skály Etam a řeklo Samsonovi: „Nevíš snad, že nad námi vládnou Filištíni? Co jsi nám to udělal?“ On jim odpověděl: „Jak oni udělali mně, tak jsem udělal i já jim.“ 12 Řekli mu: „Sestoupili jsme, abychom tě svázali a vydali do rukou Pelištejců.“ Samson jim řekl: „Přísahejte mi, že na mě sami nezaútočíte.“ 13 Oni mu odpověděli: „Ne, pevně tě svážeme a vydáme jim tě do rukou, ale nezabijeme tě.“ Svázali ho tedy dvěma novými provazy a vytáhli ho ze skály. 14 Když přišel k Lechi, Filištíni proti němu křičeli. Duch Hospodinův na něj mocně přistoupil, takže provazy, které měl na pažích, se změnily v len spálený ohněm a pouta mu spadla z rukou. 15 Nalezl novou oslí čelist, vztáhl ruku, vzal ji a zabil s ní tisíc mužů. 16 Samson řekl: „Oslí čelistí, hromady za hromadami, oslí čelistí jsem pobil tisíc mužů.“ 17 Když domluvil, odhodil čelist ze své ruky a nazval to místo Rámat-Lehi. 18 Měl velkou žízeň a vzýval Hospodina: „Dal jsi do rukou svého služebníka toto veliké vysvobození, a nyní mám zemřít žízní a padnout do rukou neobřezanců?“ 19 Bůh však rozštěpil prohlubeň v čelisti a vytekla z ní voda. Když se napil, vrátil se mu duch a ožil. Proto to místo nazval En-Hakkore, což je v Lechi až do dnešního dne. 20 A soudil Izrael za dnů Filištínské dvacet let.
Soudců 16 1 Samson pak šel do Gazy a uviděl tam nevěstku a vešel k ní.
3
Samson: Žij silně, zemři silněji
2 Obyvatelům Gazy bylo oznámeno: „Samson sem přišel.“ Obklíčili ho a celou noc na něj číhali v městské bráně. Celou noc mlčeli a říkali: „Ráno, až se rozední, ho zabijeme.“ 3 Samson pak ležel až do půlnoci. O půlnoci vstal, vzal dveře městské brány i oba veřeje, odnesl je i se závorou, vložil si je na ramena a vynesl je na vrchol pahorku, který je naproti Hebronu. 4 Potom se zamiloval do ženy v údolí Sórek, která se jmenovala Dalila. 5 Knížata Filištínska k ní přistoupila a řekla jí: „Přesvědč ho a zjisti, v čem spočívá jeho velká síla a jak ho přemůžeme, abychom ho spoutali a utrápili. Dáme ti každý z nás jedenáct set stříbrných.“ 6 Dalila se Samsona zeptala: „Pověz mi, prosím, v čem spočívá tvá velká síla a čím bys měl být spoután, abys byl pokořen.“ 7 Samson jí řekl: „Jestliže mě svážou sedmi zelenými prouty, které nikdy neuschly, zeslábnu a budu jako každý jiný člověk.“ 8 Filištínský vládci jí přinesli sedm zelených, neuschlých nitů a ona ho jimi svázala. 9 V komnatě s ní číhali muži v záloze. Řekla mu: „Samsone, Filištíni na tebe!“ On však přetrhl nit koudele, jako se přetrhne nit z koudele, když se dotkne ohně. Jeho síla nebyla známá. 10 Dalila Samsonovi řekla: „Hle, posmíval jsi se mi a lhal jsi mi. Nyní mi prosím pověz, čím bys měl být spoután.“ 11 Řekl jí: „Jestliže mě pevně svážou novými provazy, které nikdy nebyly použity, budu slabý a budu jako každý jiný člověk.“ 12 Dalila tedy vzala nová provazy, svázala ho jimi a řekla mu: „Samsone, Filištíni na tebe!“ V komnatě se schovávali úklady. On si je z paží přetrhl jako nit. 13 Dalila Samsonovi řekla: „Až doposud jsi mě podváděl a lhal jsi mi. Řekni mi, čím bys mohl být svázán.“ On jí odpověděl: „Jestliže s tou pavučinou propleteš sedm vlasů mé hlavy.“ 14 Zajistila ji kolíkem a řekla mu: „Samsone, Filištíni na tebe!“ Probudil se ze spánku a odnesl kolík z trámu i s pavučinou. 15 A ona mu řekla: „Jak můžeš říkat: ‚Miluji tě,‘ když tvé srdce není se mnou? Už třikrát jsi mě oklamal a neřekl jsi mi, v čem spočívá tvá velká síla.“ 16 A stalo se, když ho denně doléhala svými slovy a naléhala na něj, takže jeho duše byla trápena až k smrti; 17 A on jí svěřil celé své srdce a řekl jí: „Břitva se nedotkla mé hlavy, neboť jsem nazarej Boží od lůna své matky. Oholím-li se, odejde ode mě má síla, zeslábnu a budu jako každý jiný muž.“ 18 Když Dalila viděla, že jí svěřil celé své srdce, poslala pro filištínské knížata a vzkázala: „Přijďte tentokrát nahoru, neboť mi svěřil celé své srdce.“ Filištínské knížata k ní přišli a přinesli v rukou peníze. 19 Uspala ho na kolenou, zavolala muže a nechala ho oholit sedm vlasů jeho hlavy. Začala ho trápit a opustila ho. 20 Řekla: „Filištíni na tebe, Samsone!“ Probudil se ze spánku a řekl: „Vyjdu jako jindy a otřesu se.“ Nevěděl však, že se od něj Hospodin odvrátil. 21 Filištíni ho však chytili, vypíchli mu oči a odvedli ho do Gazy, kde ho spoutali měděnými okovy a mlel v žaláři. 22 Vlasy na jeho hlavě však začaly znovu růst poté, co se oholil. 23 Filištínské knížata se shromáždila, aby obětovali svému bohu Dágonovi velkou oběť a radovali se. Říkali si totiž: „Náš bůh nám vydal do rukou Samsona, našeho nepřítele.“ 24 Když ho lid spatřil, chválil svého boha a říkal: „Náš bůh nám vydal do rukou našeho nepřítele a ničitele naší země, který mnohé z nás zabil.“ 25 Když se jim rozveselila duše, řekli: „Zavolejte Samsona, ať nám udělá legraci.“ Zavolali tedy Samsona z vězení a on je udělal legraci. Postavili ho mezi sloupy. 26 Samson řekl chlapci, který ho držel za ruku: „Dovol mi, abych se dotkl sloupů, na nichž dům stojí, a mohl se o ně opřít.“ 27 Dům byl plný mužů a žen a byli tam všichni filištínští knížata. Na střeše bylo asi tři tisíce mužů a žen, kteří přihlíželi, jak Samson hraje.
4
Samson: Žij silně, zemři silněji
28 Samson volal k Hospodinu a řekl: „Pane Hospodine, pamatuj si na mě, prosím, a posilni mě, prosím, Bože, jen tentokrát, abych byl jednou pomstěn nad Pelištejci za své obě oči.“ 29 Samson se chytil obou prostředních sloupů, na nichž dům stál a na nichž byl podepřen, jednoho pravou rukou a druhého levou rukou. 30 Samson řekl: „Ať zemřu s Filištíny!“ Poklonil se ze všech sil a dům se zřítil na knížata a na všechen lid, který v něm byl. Mrtvých, které zabil při své smrti, bylo více než těch, které zabil za svého života. 31 Jeho bratři a celá rodina jeho otce sestoupili, vzali ho, vynesli ho a pohřbili ho mezi Coreou a Eštaolem v hrobu jeho otce Manue. Soudil Izrael dvacet let.
Komentář Příběh o Samsonovi, který se nachází v knize Soudců, kapitolách 13 až 16 Bible krále Jakuba (KJV), je jedním z nejdramatičtějších vyprávění v Písmu. Zaznamenává život muže, obdařeného jedinečnou nadpřirozenou silou Duchem Božím, ale sužovaného osobními slabostmi, duchovními kompromisy a tragickým pádem, po kterém následuje konečné vykoupení.
Část 1: Rozklad vyprávění verš po verši Kapitola 13: Zvěstování a narození Samsona Verše 1–5: Izrael opět páchá to, co je zlé v Hospodinových očích, což má za následek čtyřicet let útlaku ze strany Filištínů. Anděl Hospodinův se zjevuje neplodné ženě Manoacha (z kmene Dan) a oznamuje jí, že počne a porodí syna. Z lůna bude Nazarejcem Božím a začne vysvobozovat Izrael z rukou Filištínů. Verše 6–14: Manoachova žena vypráví o návštěvě svého manžela. Manoach se modlí, aby se anděl vrátil a poučil je, jak dítě vychovávat. Anděl se znovu objevuje a opakuje nazarejská omezení: matka se musí zdržovat vína, silných nápojů a nečistého jídla a žádná břitva se nikdy nedotkne chlapcovy hlavy. Verše 15–23: Manoach obětuje kůzle jako zápalnou oběť. Anděl vystupuje k nebi v plameni oltáře a odhaluje svou božskou totožnost. Manoach se obává, že zemřou, protože viděli Boha, ale jeho žena ho ujišťuje, že kdyby je Hospodin chtěl zabít, nepřijal by jejich oběť ani by jim tyto věci neukázal. Verše 24–25: Žena porodila syna a dala mu jméno Samson . Dítě rostlo a Hospodin mu žehnal. Duch Hospodinův s ním začal občas působit v Machane-danu mezi Coreou a Eštaolem. Kapitola 14: Manželství a hádanka Verše 1–4: Samson jde do Timnatu, vidí filištínskou ženu a požaduje, aby mu ji rodiče vzali za manželku. Jeho rodiče protestují proti sňatku s neobřezanou ženou z Filištínů, ale text uvádí, že to bylo od Hospodina , který hledal příležitost proti Filištínům, kteří tehdy ovládali Izrael. Verše 5–9: Cestou do Timnatu řve mladý lev na Samsona. Duch Hospodinův na něj mocně sestoupí a on lva roztrhá holýma rukama, jako by to bylo kůzle. Později se vrátí a v lvím těle najde roj včel a med. Med sní a část dá rodičům, aniž by jim řekl, odkud pochází.
5
Samson: Žij silně, zemři silněji
Verše 10–20: Samson pořádá svatební hostinu s třiceti filištínskými společníky. Předkládá hádanku založenou na sázce: „Z toho, kdo jedl, vyšlo maso a ze silného vyšla sladkost.“ Filištíni, kteří ji nedokázali vyřešit za tři dny, vyhrožují Samsonově nevěstě a nutí ji, aby z něj vylákala odpověď. Plače, dokud jí to neřekne, a ona to prozradí mužům. Samson, rozzuřený jejich zradou, zabije třicet filištínských mužů z Aškalonu, aby zaplatil sázku, v hněvu svou ženu opustí a vrátí se do domu svého otce, zatímco jeho ženu dá jeho svědkovi. Kapitola 15: Pomsta, čelist a vysvobození Verše 1–8: Během sklizně pšenice Samson navštíví svou ženu s kůzletem, jen aby zjistil, že ji otec dal svému společníkovi a místo ní nabízí její mladší sestru. V zuřivosti Samson chytí tři sta lišek , sváže je ocas k ocasu ohnivými pomysli a vypustí je do stojící kukuřice, vinic a olivových hájů Filištínů, kde je úplně spálí. Na odvetu Filištínové upálí Samsonovu ženu a tchána k smrti. Samson přísahá pomstu, povraždí velké množství Filištínů („kyčle a stehna s velkým masakrem“) a ustoupí ke skále Etam. Verše 9–13: Filištíni táboří v Judsku, aby našli Samsona. Tři tisíce mužů z Judska jdou ke skále Etam, protože se bojí filištínské odvety proti nim. Svážou Samsona dvěma novými provazy a vydají ho nepříteli. Verše 14–20: Když se Samson s vítězoslavným křikem blíží k Filištínům v Lechi, sestoupí na něj mocný Duch Hospodinův. Provazy na jeho pažích se stanou jako len spálený ohněm a jeho pouta se rozplynou. Najde čerstvou oslí čelist a udeří tisíc Filištínů. Poté, straven žízní, volá k Bohu; Bůh v Lechi rozdělí prohlubeň a vytryskne voda, aby ho oživila (místo pojmenuje En-hakkore ). Samson soudí Izrael za dnů Filištínů dvacet let . Kapitola 16: Dalila, zajetí a konečné vítězství Verše 1–3: Samson jde do Gazy, navštíví nevěstku a je chycen do pasti obyvateli Gazy, kteří ho plánují za úsvitu zabít. O půlnoci Samson vstane, strhne městské brány ze sloupků spolu s oběma sloupky a závorou, zvedne je na ramena a vynese je na vrchol kopce před Hebronem. Verše 4–14: Samson se zamiluje do Dalily v údolí Sórek. Filištínský páni ji podplatí nesmírným množstvím stříbra, aby odhalila tajemství jeho velké síly. Dalila ho opakovaně vyslýchá: První lež: Svažte mě sedmi zelenými proutí (vlhkými tětivami), které nikdy neuschly, a já budu slabý. (Selhá; přetrhne je jako nit.) Druhá lež: Svažte mě pevně novými provazy , které nikdy nebyly použity. (Selhá; utrhne si je z paží jako nit.) Třetí lež: Utká sedm vlasů mé hlavy s pavučinou tkalcovského stavu. (Selhá; vytrhne kolík a trám.) Verše 15–22: Samson, vyčerpaný jejím každodenním pláčem a otravováním, jí nakonec říká naprostou pravdu: břitva se nikdy nedotkla jeho hlavy, neboť je od narození Nazarejcem Božím; pokud si oholí hlavu, opustí ho síla. Dalila ho ukolébá na kolenou, zavolá muže, aby mu oholil sedm vlasů, a zkrotí ho. Filištíni mu vyloupnou oči, spoutají ho mosaznými okovy a nutí ho mlít obilí ve vězení v Gaze. Mezitím mu vlasy začnou znovu růst.
6
Samson: Žij silně, zemři silněji
Verše 23–31: Filištínský páni se shromažďují k velkolepé oběti svému bohu Dagonovi a oslavují, že jim jejich bůh vydal nepřítele do rukou. Do arény přivedou slepého Samsona, aby si z něj udělal legraci. Samson požádá chlapce, který ho vede, aby mu dal ohmatat sloupy podpírající chrám. Samson se vroucně modlí k Bohu o poslední dávku síly, aby pomstil své dva oslepené oči, a zapírá se o dva středové sloupy. S mohutným zatlačením a výkřikem: „Ať zemřu s Filištíny!“ se dům zřítí a při jeho smrti zabije více Filištínů než za celý jeho život. Jeho rodina vyzvedne jeho tělo a pohřbí ho mezi Coreou a Eštaolem.
Část 2: Klíčové lekce a jejich aplikace v životě 1. Nebezpečí morálního a duchovního kompromisu Poučení: Samson si opakovaně hrál s ohněm. Pravidelně porušoval své nazaretské sliby (dotýkal se mrtvých těl, stýkal se s nečistými cizími ženami a oddával se svým tělesným vášním). Domníval se, že jeho božský dar mu dává imunitu vůči osobnímu hříchu. Uplatnění v životě: Duchovní dary, talenty ani vedoucí pozice nezbavují nikoho morální odpovědnosti. Nekontrolované malé kompromisy, tajné hříchy a racionalizace postupně narušují osobní integritu a vedou k duchovnímu slepému místu, kde zranitelnost zůstává nepovšimnuta, dokud neudeří katastrofa. 2. Bůh používá nedokonalé nádoby k dosažení svých záměrů Poučení: Navzdory Samsonovým obrovským nedostatkům, impulzivnosti a požitkářství ho Bůh použil jako nástroj k zastavení útlaku Filištínů. Od samého začátku Bůh Samsonovy vzpurné volby využíval k naplnění svého vykupitelského plánu pro Izrael. Uplatnění v životě: Bůh je sice svrchovaný a může působit skrze lidské slabosti a selhání, ale neposlušnost má vážné následky. Milost sice vykupuje, ale neodstraňuje bolest a jizvy ze špatných rozhodnutí. Měli bychom se snažit sloužit Bohu s celou poslušností, spíše než se spoléhat na Jeho milost, že nás vysvobodí z bezohledného života. 3. Síla zasvěcení a zdroj opravdové síly Poučení: Samsonova síla nikdy nebyla ve skutečnosti fyzickým svalem; byla to nadpřirozená schopnost přímo spojená s jeho smluvním vztahem s Bohem, symbolizovaná jeho nazaretským zasvěcením. Když mu byly ostříhány vlasy – ne proto, že by měly magické vlastnosti, ale proto, že to představovalo jeho konečné vzdání se smluvní věrnosti – Duch Hospodinův od něj odešel. Uplatnění v životě: Pravá duchovní síla, odolnost a dopad pramení výhradně ze spojení s Bohem. Když porušíme svůj závazek vůči Němu a spoléháme se na vlastní zdroje, ocitneme se duchovně bezmocní, zranitelní a zotročení světskými silami. 4. Pokání, obnova a Boží konečné milosrdenství Poučení: I poté, co Samson klesl na dno – slepý, ponížený a mlející obilí ve vězeňské cele – zažil obrat. Rozhodující bylo, že mu znovu začaly růst vlasy . V posledních chvílích se Samson v zoufalé modlitbě obrátil k Bohu a Bůh odpověděl a dal mu sílu naplnit jeho konečné povolání. Uplatnění v životě: Nikdy není pozdě obrátit se k Bohu. Bez ohledu na to, jak hluboko jste klesli, jak moc jste se dopustili kompromisů nebo jak moc se váš život cítí zničený, Bůh je Bohem obnovy. Kajícné srdce a poslední modlitba odevzdání se mohou v Jeho rukou stále nalézt milosrdenství a smysl.
7