Podobenství o rozsévači Matouš 13:1-23 1 Téhož dne vyšel Ježíš z domu a posadil se u moře. 2 A shromáždily se k němu zástupy veliké, takže vstoupil na loď a posadil se, a celý zástup stál na břehu. 3 A mluvil k nim mnoho v podobenstvích: „ Hle, rozsévač vyšel rozsévat; 4 Když pak rozsíval, některá zrna padla podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je. 5 Jiné padlo na kamenitá místa, kde nemělo mnoho země, a hned vzešlo, protože nemělo hlubokou zemi. 6 A když vyšlo slunce, spálilo je a protože nemělo kořen, uschlo. 7 Jiné padlo mezi trní, trní vyrostlo a udusilo je. 8 Jiné však padlo do dobré země a přineslo úrodu, některé stonásobnou, některé šedesátinásobnou a některé třicetinásobnou. 9 Kdo má uši k slyšení, slyš! 10 Učedníci k němu přistoupili a řekli: „Proč jim mluvíš v podobenstvích?“ 11 Odpověděl jim: „ Vám je dáno znát tajemství nebeského království, jim však není dáno.“ 12 Neboť kdo má, tomu bude dáno a bude mít hojnost, ale kdo nemá, od toho bude odňato i to, co má. 13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledí, nevidí, a slyší, neslyší, a nerozumí. 14 A na nich se naplňuje proroctví Izaiášovo, které praví: ‚Slyšet budete, ale nepochopíte, a hledět budete, ale nepochopíte.‘ 15 Neboť srdce tohoto lidu ztuhlo, uši mají slabé k slyšení a oči si zavřeli, aby snad očima neviděli, ušima neslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je neuzdravil. 16 Blahoslavené jsou vaše oči, neboť vidí, a vaše uši, neboť slyší. 17 Amen, pravím vám, že mnoho proroků a spravedlivých si přálo vidět to, co vy vidíte, a neviděli, a slyšet to, co vy slyšíte, a neslyšeli. 18 Slyšte tedy podobenství o rozsévači. 19 Ke každému, kdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a uchvacuje to, co mu bylo zaseto v srdci. To je ten, komu bylo zaseto u cesty. 20 Ale kdo byl zaset do kamenitých míst, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá; 21 Ale nemá v sobě kořen, ale je nestálý. Neboť když nastane soužení nebo pronásledování pro slovo, hned se uráží. 22 U koho bylo zaseto do trní, je ten, kdo slyší slovo, ale starosti tohoto světa a klam bohatství slovo udusí a on se stává neplodným. 23 Kdo však byl zaset do dobré země, je ten, kdo slyší slovo a chápe ho, a ten nese ovoce, jeden stonásobně, jiný šedesátinásobně a jiný třicetinásobně.
1
Marek 4:1-20 1 A začal opět učit u moře. I shromáždil se k němu veliký zástup, takže vstoupil na loď a posadil se na moři, a celý zástup byl u moře na zemi. 2 A učil je mnoha věcem v podobenstvích a ve svém učení jim říkal: 3 Slyšte: Hle, rozsévač vyšel rozsít. 4 A když rozsíval, některé zrna padla vedle cesty a přiletěli ptáci nebeští a sezobali je. 5 Jiné padlo na kamenitou půdu, kde nemělo mnoho země, a hned vzešlo, protože nemělo hlubokou zemi. 6 Ale když vyšlo slunce, spálilo ho a protože nemělo kořen, uschlo. 7 Jiné padlo mezi trní, trní vyrostlo a udusilo je, takže nepřineslo ovoce. 8 Jiné padlo na dobrou půdu a přineslo ovoce, které vzešlo a rozmnožilo se; některé jich přineslo třicet, jiné šedesát a některé sto. 9 A řekl jim: „ Kdo má uši k slyšení, slyš!“ 10 Když byl o samotě, ptali se ho na podobenství ti, kteří byli kolem něj s dvanácti. 11 A řekl jim: „ Vám je dáno znát tajemství království Božího, ale těm venku se to všechno děje v podobenstvích. 12 Aby hledíc viděli, ale neviděli, a slyšíc slyšeli, ale nerozuměli, aby se někdy neobrátili a nebyly jim odpuštěny hříchy. 13 A řekl jim: „ Neznáte toto podobenství? Jak tedy budete znát všechna podobenství?“ 14 Rozsévač rozsévá slovo. 15 A to jsou ti, kteří jsou podél cesty, kde se zaseje slovo; ale jakmile ho uslyší, hned přichází satan a bere slovo, které bylo zaseto v jejich srdcích. 16 A to jsou ti, kteří jsou zaseti do kamenité půdy, kteří, jakmile uslyší slovo, hned je s radostí přijmou; 17 A nemají v sobě kořen, a proto trvají jen dočasně. Potom, když nastane soužení nebo pronásledování pro slovo, hned se pohoršují. 18 A to jsou ti, kteří jsou zaseti do trní, ti, kteří slyší slovo, 19 A starosti tohoto světa, klam bohatství a žádostivost jiných věcí vcházejí dovnitř a dusí slovo, a ono se stává neplodným. 20 A to jsou ti, kteří byli zaseti v dobré zemi, ti, kteří slyší slovo a přijímají ho a přinášejí užitek, jeden třicetinásobný, jiný šedesátinásobný a jiný stonásobný.
Lukáš 8:4-15 4 Když se shromáždilo mnoho lidí a přicházeli k němu ze všech měst, promluvil jim v podobenství: 5 Rozsévač vyšel rozsít své semeno. Když rozséval, některé padlo vedle cesty, bylo ušlapáno a sezobalo je ptactvo nebeské. 6 Jiné padlo na skálu a jakmile vzešlo, uschlo, protože nemělo vláhu. 7 Jiné padlo mezi trní, trní s ním vyrostlo a udusilo ho. 8 Jiné padlo na dobrou zemi, vzešlo a přineslo stonásobný úrodu. A když to řekl, zvolal: „ Kdo má uši k slyšení, slyš!“ 9 Jeho učedníci se ho zeptali: „Co by to podobenství mohlo znamenat?“ 10 A řekl: „ Vám je dáno znát tajemství království Božího, jiným však v podobenstvích, aby hledící neviděli a slyšící nerozuměli.“ 11 Toto je to podobenství: Semeno je slovo Boží. 12 Ti, kdož jsou podél cesty, jsou ti, kdo slyší; pak přichází ďábel a bere jim slovo ze srdce, aby neuvěřili a nebyli spaseni. 13 Ti, kdož na skále, jsou ti, kdož, když slyší, s radostí přijímají slovo, ale nemají kořen, věří jen na čas, a v čas pokušení odpadají. 14 A co padlo do trní, to jsou ti, kteří, když uslyší, jdou ven, ale starostmi, bohatstvím a rozkošemi tohoto života jsou udušeni a nepřinášejí žádné dokonalé ovoce. 15 Ale v dobré zemi jsou ti, kteří slyší slovo v upřímném a dobrém srdci, zachovávají ho a s trpělivostí přinášejí ovoce.
2