Hana, matka Samuela 1. Samuelova 1 1 Byl pak jeden muž z Ramathaimsofimu, z hory Efraimské, jménem Elkána, syn Jerochama, syna Elihua, syna Tohua, syna Zufa, Efratejský. 2 Měl dvě ženy; jedna se jmenovala Hana a druhá Penina. Penina měla děti, ale Hana neměla děti. 3 A tento muž chodil každoročně ze svého města, aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů v Šílu. A byli tam dva synové Eliho, Chofni a Pinchas, kněží Hospodinovi. 4 Když nastal čas, aby Elkána obětoval, dal své ženě Penině a všem jejím synům a dcerám díly. 5 Haně však dal důstojný podíl, neboť ji miloval, ale Hospodin jí zavřel lůno. 6 Její protivník ji také velmi popudil a chtěl ji rozčilovat, protože Hospodin zavřel její lůno. 7 A tak to dělal rok co rok, když chodila do Hospodinova domu, a ona ji popudila, a tak plakala a nejedla. 8 Její muž Elkána jí řekl: „Hano, proč pláčeš? Proč nejíš? Proč je tvé srdce zarmouceno? Což nejsem pro tebe lepší než deset synů?“ 9 Hana tedy vstala poté, co v Šílu najedli a napili se. Kněz Eli seděl na stolici u veřeje Hospodinova chrámu. 10 Byla zoufalá v duši a modlila se k Hospodinu a plakala velice. 11 I složila slib a řekla: Hospodine zástupů, jestliže se skutečně podíváš na trápení své služebnice a pamatuješ na mě, a nezapomeneš-li na svou služebnici, ale dáš své služebnici syna, dám ho Hospodinu po všechny dny jeho života a břitva se nedotkne jeho hlavy. 12 A stalo se, když se dál modlila před Hospodinem, že si Eli všiml jejích úst. 13 Hana mluvila v duchu, rty se jí jen hýbaly, ale hlas její nebyl slyšet. Proto si Eli myslel, že je opilá. 14 Eli jí řekl: „Jak dlouho budeš opilá? Přestaň pít víno.“ 15 Hana odpověděla: „Nikoli, můj pane, jsem žena zoufalého ducha. Nepila jsem víno ani opojný nápoj, ale vylévala jsem svou duši před Hospodinem.“ 16 Nepokládej svou služebnici za dceru ničemnou, neboť z velkého trápení a stížnosti jsem až dosud mluvila. 17 Eli odpověděl: „Jdi v pokoji a Bůh Izraele kéž ti splní prosbu, o kterou jsi ho žádala.“
1
Hana, matka Samuela
18 Řekla: „Kéž by tvá služebnice našla milost v tvých očích.“ Žena tedy odešla, najedla se a její tvář už nebyla smutná. 19 Časně ráno vstali, poklonili se před Hospodinem a vrátili se domů do Rámy. Elkána poznal svou ženu Annu a Hospodin si na ni vzpomněl. 20 Když pak Anna otěhotněla, porodila syna a dala mu jméno Samuel, neboť řekla: „Vyžádala jsem si ho od Hospodina.“ 21 Muž Elkána i celý jeho dům vystoupili, aby obětovali Hospodinu výroční oběť a splnili svůj slib. 22 Hana však nešla nahoru, neboť řekla svému manželovi: „Nepůjdu nahoru, dokud dítě nebude odstaveno, pak ho přivedu, aby se ukázalo před Hospodinem a zůstalo tam navěky.“ 23 Její muž Elkána jí řekl: „Udělej, co uznáš za dobré, a zůstaň, dokud ho neodstavíš. Jen ať Hospodin splní své slovo.“ Žena tedy zůstala a kojila syna, dokud ho neodstavila. 24 Když ho odstavila, vzala ho s sebou se třemi býky, jednou éfou mouky a měchem vína a přivedla ho do Hospodinova domu v Šílu. Dítě bylo ještě malé. 25 Zabili býka a přivedli dítě k Élímu. 26 A ona řekla: „Pane můj, jakože živa je duše tvá, pane můj, já jsem ta žena, která tu stála vedle tebe a modlila se k Hospodinu.“ 27 Za toto dítě jsem se modlila a Hospodin mi splnil mou prosbu, o kterou jsem ho žádala. 28 Proto jsem ho také Hospodinu propůjčil; po všechny dny svého života bude Hospodinu propůjčen. A on se tam Hospodinu klaněl.
1. Samuelova 2 1 Chana se modlila a řekla: „Mé srdce jásá v Hospodinu, můj roh je v Hospodinu povýšen, má ústa se rozšiřují nad mé nepřátele, neboť se raduji z tvé spásy.“ 2 Nikdo není svatý jako Hospodin, není nikoho kromě tebe, není skály jako náš Bůh. 3 Nemluvte už tak pyšně, ať z vašich úst nevychází pýcha, neboť Hospodin je Bůh poznání, on posuzuje skutky. 4 Luky silných se zlomí, a ti, kdo klopýtli, budou opásáni silou. 5 Ti, kdož byli sytí, se najímali za chléb, a ti, kdož hladověli, přestali, takže neplodná porodila sedm dětí a ta, která měla mnoho dětí, zeslábla. 6 Hospodin usmrcuje i oživuje, svádí do hrobu i vyvádí z ní. 7 Hospodin chudým činí i bohatým, ponižuje i povyšuje. 8 Z prachu pozvedá chudé, z hnoje vyzdvihuje žebráky, aby je posadil mezi knížata a dal jim dědictví trůnu slávy. Hospodinovy jsou sloupy země a on na nich postavil svět. 9 Bude střežit nohy svých svatých a svévolníci budou mlčet v temnotě, neboť silou nikdo nezvítězí. 10 Hospodinovi protivníci budou rozdrceni, z nebe na ně bude hřímat. Hospodin bude soudit končiny země, dá svému králi sílu a povýší roh svého pomazaného.
Komentář Příběh o Anně, který se nachází v 1. a 2. kapitole 1. knihy Samuelovy , je jedním z nejsilnějších biblických vyprávění o zármutku, vytrvalé modlitbě, víře a Boží ospravedlnění.
Část 1: Rozbor Hannina příběhu verš po verši 1. Samuelova kapitola 1: Zármutek, modlitba a slib Verše 1–2 (Elkana a jeho dvě manželky): Příběh začíná představením Elkány, levity z hory Efrajim, a jeho dvou manželek: Peniny (která měla děti) a Anny (která byla neplodná).
2
Hana, matka Samuela
Verše 3–5 (Každoroční uctívání a zvýhodňování): Rodina cestuje každoročně do Šíla, aby se uctívala a obětovala Hospodinu zástupů. Ačkoli má Penina děti, Elkána dává Haně „důstojný podíl“ (neboli dvojnásobný podíl), protože ji hluboce miluje, přestože jí Hospodin zavřel lůno. Verše 6–8 (Peninnino provokování): Peninna se Anně neustále posmívá a provokuje ji kvůli její neplodnosti, což ji nutí plakat a odmítat jídlo. Elkána se ji snaží utěšit něžnými slovy ( „Nejsem ti snad lepší než deset synů?“ ), ale Annino srdce zůstává těžké. Verše 9–11 (Hořká modlitba a slib Hany): Po jídle v Šílu hluboce zarmoucená Hana vstává a jde do chrámu. S hořkým pláčem se modlí k Hospodinu a skládá slib: dá-li jí Bůh chlapce, zasvětí ho Hospodinu po všechny dny jeho života a břitva se nikdy nedotkne jeho hlavy. Verše 12–14 (Eliho chybný úsudek): Zatímco se Hana dál tiše modlí ve svém srdci (hýbou se jen její rty, ale není slyšet žádný hlas), velekněz Eli ji sleduje a mylně se domnívá, že je opilá, a říká jí, aby si odložila víno. Verše 15–16 (Hannina obhajoba): Hana s úctou Eliho opravuje a vysvětluje, že není opilá vínem, ale je to „žena zarmouceného ducha“ , která si z velké stížnosti a zármutku vylévá svou duši před Hospodinem. Verše 17–18 (Eliho požehnání a Annin pokoj): Eli odpovídá požehnáním: „Jdi v pokoji a Bůh Izraele ti splní tvou prosbu, o kterou jsi ho žádala.“ Annina tvář se okamžitě změní; jde svou cestou, nají se a už není smutná. Verše 19–20 (Narození Samuela): Rodina se následujícího rána modlí a vrací se domů do Rámy. Elkána zná svou ženu Annu a Hospodin si na ni vzpomene. Počala a porodila syna a dala mu jméno Samuel (což znamená „Slyšel od Boha“) se slovy: „Protože jsem ho od Hospodina požádala.“ Verše 21–23 (Zůstává doma, dokud není dítě odstaveno): Když Elkána jde do Šíla na každoroční oběť, Anna zůstává doma a prohlašuje, že půjde až po odstavení dítěte, aby ho mohla trvale představit před Hospodinem. Elkána její rozhodnutí podporuje. Verše 24–28 (Splnění slibu): Jakmile je Samuel odstaven, Anna ho přivádí do Hospodinova domu v Šílu spolu se štědrou obětí (tři býky, moukou a vínem). Připomíná Elimu ženu, která se u něj před lety modlila, prohlašuje, že toto je dítě, za které se modlila, a půjčuje ho Hospodinu na dobu, kdy bude žít.
1. Samuelova kapitola 2:1–10: Annina píseň díkůvzdání Verše 1–3 (Radost z Boží svatosti): Hana propuká v prorockou modlitbu chvály. Její srdce jásá v Hospodinu, její roh je povýšen a jásá z Jeho spásy. Prohlašuje, že není nikdo svatý jako Hospodin, ani skála jako On. Verše 4–5 (Zvrat lidských okolností): Hana oslavuje Boží svrchovanost nad lidským osudem: luky silných jsou zlomeny, klopýtající jsou opásáni silou, sytí se musí najímat za chléb a neplodná porodila sedm dětí , zatímco ta, která měla mnoho dětí, chřadla. Verše 6–8 (Boží moc nad životem a smrtí): Hospodin usmrcuje a oživuje, svádí do hrobu a vyvádí nahoru. Z prachu pozvedá chudáka, z hnoje vyzdvihuje žebráka, aby ho posadil mezi knížata, neboť Hospodinu patří sloupy země.
3
Hana, matka Samuela
Verše 9–10 (Ochrana spravedlivých): Bůh chrání nohy svých svatých, ale svévolníci budou mlčet ve tmě, neboť silou nikdo nezíská vítězství. Hospodin bude soudit končiny země, dá sílu a povýší roh svého pomazaného.
Část 2: Klíčové lekce a jejich aplikace v životě 1. Radikální upřímnost v modlitbě Poučení: Hana neskrývala svou bolest za zdvořilou náboženskou řečí. Hořce plakala, vylévala si duši a předkládala Bohu svůj syrový zármutek. Uplatnění v životě: Bůh nás zve, abychom k Němu přinesli své opravdové emoce – smutek, frustraci, hořkost a touhu. Než s Bohem promluvíte, nemusíte si své emoce uklidňovat; On zvládá upřímný zármutek lépe než kdokoli jiný. 2. Překonávání soudů a nepochopení druhých Poučení: Dokonce i duchovní vůdce (Eli) špatně posoudil Annu a obvinil ji z opilosti, když ve skutečnosti byla v hlubokém spojení s Bohem. Anna se nepletla ani se nehádala na obranu; pokorně a s úctou objasnila svůj postoj. Uplatnění v životě: Když lidé špatně chápou vaše motivy, trápení nebo tiché chvíle duchovního boje, zachovejte si klid. Soustřeďte se na Boha, místo abyste se obhajovali před každou kritikou. 3. Důvěra v Boha i po průlomu (Integrita slibů) Poučení: Hana se tak zoufale modlila za dítě a svůj slib dodržela. Jakmile byl syn odstaven od kojení, ochotně ho svěřila do služby Pánu v chrámu. Uplatnění v životě: Když Bůh odpovídá na naše nejhlubší modlitby, je snadné se pevně držet požehnání jako svého vlastního majetku. Hana nám připomíná, abychom svá požehnání drželi volně a pamatovali na to, že vše, co dostáváme, pochází od Boha a je v konečném důsledku určeno k Jeho cti. 4. Proměnit utrpení v píseň chvály Poučení: Annin příběh přechází od tichého pláče v 1. kapitole k vznešené, prorocké písni vítězství ve 2. kapitole. Její pozornost se zcela přesunula od jejího minulého ponížení k Boží konečné povaze a svrchovanosti. Uplatnění v životě: Bolest má datum splatnosti, ale uctívání přetrvává. Když vás Bůh provede obdobím zkoušek nebo odpoví na dlouho očekávanou modlitbu, nechť je vaše odpověď svědectvím o Jeho dobrotě, které povzbudí ostatní. Klíčové ponaučení: Hanina cesta nás učí, že žádné období neplodnosti nebo ponížení není v Božích rukou trvalé. On vidí přehlížené, slyší tichý pláč zlomených srdcí a dokáže proměnit smutek v tanec.
4