KAPITOLA 1 1 I slavil Joziáš svátek velikonočního v Jeruzalémě svému Pánu a obětoval velikonočního beránka čtrnáctého dne prvního měsíce; 2 Postavili kněze podle jejich denních řádů, oblečeni v dlouhé roucho v chrámu Páně. 3 A promluvil k Levitům, svatým služebníkům Izraele, aby se posvětili Hospodinu a postavili svatou schránu Hospodinovu v domě, který postavil král Šalomoun, syn Davidův: 4 A řekl: Už nebudete nosit truhlu na svých ramenou; nyní tedy služte Hospodinu, svému Bohu, a služte jeho lidu Izraeli a připravte se po svých rodinách a pokolení, 5 Podle předpisu izraelského krále Davida a podle vznešenosti jeho syna Šalomouna: a stojící v chrámu podle různé důstojnosti rodin vás, levitů, kteří sloužíte před svými bratřími, syny Izraele. , 6 Obětujte velikonoce v pořádku a připravte oběti pro své bratry a slavte velikonoce podle Hospodinova příkazu, který byl dán Mojžíšovi. 7 A lidu, který se tam našel, dal Joziáš třicet tisíc jehňat a kůzlat a tři tisíce telat. Tyto věci byly dány z královského příspěvku, jak slíbil, lidu, kněžím a Levítům. 8 Helkias, Zachariáš a Syelus, správci chrámu, dali kněžím na beránka dva tisíce šest set ovcí a tři sta telat. 9 A Jekoniáš, Samaiáš a Natanael bratr jeho, Assabiáš, Ochiel a Joram, hejtmané nad tisíci, dali Levítům na beránka pět tisíc ovcí a sedm set telat. 10 A když se to stalo, kněží a levité, majíce nekvašené chleby, stáli ve velmi pěkném pořádku podle pokolení, 11 A podle různých důstojností otců před lidem obětovat Hospodinu, jak je psáno v knize Mojžíšově, a tak činili ráno. 12 Velikonoce také opékali na ohni, jak se sluší; co se týče obětí, nasypali je do mosazných hrnců a pánví s dobrou chutí, 13 A postavil je před všechen lid, a potom připravili sobě a kněžím bratřím svým, synům Áronovým. 14 Nebo kněží obětovali tuk až do noci, a připravili sobě Levítové a kněží bratří jejich, syny Aronovi. 15 Také svatí zpěváci, synové Asafovi, byli ve svém pořadí podle ustanovení Davidova, tedy Asaf, Zachariáš a Jedutun, který byl z královy družiny. 16 A vrátní byli u každé brány; Nikomu nebylo dovoleno odejít z jeho obyčejné služby, neboť jim připravili Levítové jejich bratři. 17 Tak se toho dne splnily věci, které patřily k obětem Hospodinovým, aby mohli slavit velikonoce, 18 A obětujte oběti na oltáři Hospodinově podle přikázání krále Joziáše. 19 Synové Izraele, kteří byli přítomni, slavili v ten čas velikonočního beránka a po sedm dní hostinu sladkého chleba. 20 A takový velikonoční beránek se v Izraeli neslavil od dob proroka Samuela. 21 Ano, všichni králové Izraele neslavili takový velikonoční beránek jako Joziáš, kněží, Levité a Židé, drželi je s celým Izraelem, kteří byli nalezeni v Jeruzalémě. 22 V osmnáctém roce vlády Joziášovy se slavil tento velikonoční beránek. 23 A ta díla neboli Joziáš byli před svým Pánem přímí se srdcem plným zbožnosti. 24 Co se týče věcí, které se staly v jeho době, byly napsány v dřívějších dobách, o těch, kteří hřešili a páchali zlo proti Pánu nade všechny lidi a království, a jak ho nesmírně zarmucovali, takže slova Hospodin povstal proti Izraeli. 25 Po všech těchto Joziášových činech se stalo, že farao král Egyptský přišel, aby vyvolal válku v Carchamis na Eufratu, a Joziáš proti němu vytáhl.
26 Ale poslal k němu král Egyptský, řka: Co já mám s tebou, králi Judský? 27 Nejsem poslán od Pána Boha proti tobě; neboť má válka je na Eufratu, a nyní je Hospodin se mnou, ano, Hospodin je se mnou a spěchá mě vpřed. Odejděte ode mne a nebuďte proti Hospodinu. 28 Joziáš však neodvrátil svůj vůz od něj, ale zavázal se s ním bojovat, aniž by hleděl na slova proroka Jeremiáše pronesená ústy Hospodinovými: 29 Ale vstoupili s ním do boje na rovině Magiddo a knížata vytáhla proti králi Joziášovi. 30 Tedy řekl král služebníkům svým: Vyveďte mne z boje; neboť jsem velmi slabý. A hned ho služebníci jeho vyvedli z boje. 31 Potom nasedl na svůj druhý vůz; a přiveden zpět do Jeruzaléma zemřel a byl pohřben v hrobě svého otce. 32 A v celém židovstvu truchlili pro Josiáše, ano, prorok Jeremy naříkal nad Josiášem a přední muži s ženami pro něj plakali až do tohoto dne: a to bylo dáno k nařízení, které se má neustále provádět v celém národě. Izraele. 33 Toto je zapsáno v knize příběhů judských králů a každý ze skutků, které Joziáš vykonal, jeho sláva, jeho rozumnost v Hospodinově zákoně i to, co činil dříve, a věci, které se nyní přednášejí, jsou popsány v knize králů Izraelských a Judských. 34 I vzal lid Joachaze, syna Joziášova, a ustanovil jej králem místo Joziáše otce jeho, když mu bylo třiadvacet let. 35 A kraloval v Judsku a v Jeruzalémě tři měsíce, a pak ho král Egyptský sesadil z kralování v Jeruzalémě. 36 A stanovil zemi daň ve výši sta talentů stříbra a jednoho talentu zlata. 37 Egyptský král také ustanovil králem Judeje a Jeruzaléma krále Joacima, jeho bratra. 38 A svázal Joacima a šlechtice, ale Zaracese bratra jeho zajal a vyvedl ho z Egypta. 39 Joakimovi bylo pět a dvacet let, když byl ustanoven králem v zemi Judské a Jeruzalémské. a činil zlo před Hospodinem. 40 Pročež proti němu vytáhl Nabuchodonosor, král babylónský, svázal ho řetězem měděným a odvedl do Babylóna. 41 Nabuchodonosor také vzal ze svatých nádob Hospodinových, odnesl je a postavil je ve svém chrámu v Babylóně. 42 Ale to, co je o něm zaznamenáno, a o jeho nečistotě a bezbožnosti, je zapsáno v kronikách králů. 43 A kraloval Joacim syn jeho místo něho; byl učiněn králem v osmnácti letech; 44 A kraloval jen tři měsíce a deset dní v Jeruzalémě; a činili zlé před Hospodinem. 45 Po roce tedy poslal Nabuchodonozor a dal ho přivést do Babylóna se svatými nádobami Hospodinovými; 46 A ustanovil Sedechiáše králem Judeje a Jeruzaléma, když mu bylo jedenadvacet let; a vládl jedenáct let: 47 A také činil to, co je zlé v Hospodinových očích, a nedbal na slova, která k němu mluvil prorok Jeremy z úst Hospodinových. 48 A poté, co ho král Nabuchodonosor přiměl přísahat ve jménu Páně, odpřisáhl se a vzbouřil se; a zatvrdil svou šíji, své srdce, přestoupil zákony Pána Boha Izraele. 49 Také správci lidu a kněží činili mnoho věcí proti zákonům a pominuli všechny poškvrny všech národů a poskvrnili chrám Hospodinův, který byl posvěcen v Jeruzalémě. 50 Bůh jejich otců však poslal svým poslem, aby je povolal zpět, protože je ušetřil i svůj stánek. 51 Ale měli posly jeho na posměch; a hle, když k nim Hospodin mluvil, bavili se jeho proroky:
52 Až tak daleko, že se rozhněval na svůj lid pro jejich velikou bezbožnost a přikázal chaldejským králům, aby proti nim vytáhli; 53 Kteříž pobili své mládence mečem, ano, dokonce i v okruhu jejich svatého chrámu, a neušetřili mezi nimi ani mládence ani děvku, starce ani dítě; neboť všechny vydal do jejich rukou. 54 A vzali všechny svaté nádoby Páně, velké i malé, s nádobami Boží truhly a královými poklady a odnesli je do Babylóna. 55 Pokud jde o dům Hospodinův, ten vypálili, zbořili hradby Jeruzaléma a zapálili jeho věže. 56 A pokud jde o její slavné věci, nepřestaly, dokud je všechny nespotřebovaly a nezničily; a lid, který nebyl zabit mečem, odnesl do Babylóna. 57 Kteří se stali služebníky jemu a jeho dětem, dokud nebudou Peršané kralovat, aby se naplnilo slovo Hospodinovo pronesené ústy Jeremiáše: 58 Dokud země neužije své soboty, bude odpočívat po celý čas svého zpustošení, až do úplného trvání sedmdesáti let. KAPITOLA 2 1 V prvním roce Kýra, krále perského, aby se naplnilo slovo Hospodinovo, které zaslíbil ústy Jeremiášovými. 2Hospodin vzbudil ducha Kýra, krále perských, a ten hlásal po celém svém království a také psaním: 3 Řka: Takto praví Kýros král perský; Hospodin Izraele, nejvyšší Hospodin, mě učinil králem celého světa, 4 A přikázal mi, abych mu postavil dům v Jeruzalémě v Židech. 5 Je-li tedy někdo z vás, kdo je z jeho lidu, ať je s ním Hospodin, jeho Pán, a ať vystoupí do Jeruzaléma, který je v Judsku, a postaví dům Hospodina Izraele. je Hospodin, který přebývá v Jeruzalémě. 6 Kdo tedy bydlí na okolních místech, ať mu pomáhají, říkám, jeho sousedé, zlatem a stříbrem, 7 S dary, s koňmi, s dobytkem a jinými věcmi, které byly dány slibem pro chrám Hospodinův v Jeruzalémě. 8 Tehdy povstali přední čeledi judských a pokolení Beniaminových; také kněží, levité a všichni, jejichž mysl Hospodin pohnul, aby šli nahoru a postavili Hospodinu dům v Jeruzalémě, 9 A ti, kteří bydleli kolem nich, a pomáhali jim ve všem stříbrem a zlatem, koňmi a dobytkem a mnoha dary zdarma, velkého počtu, jejichž mysl byla pobouřena. 10Král Kýros také vynesl svaté nádoby, které Nabuchodonosor odnesl z Jeruzaléma a postavil je ve svém chrámu modl. 11 Když je perský král Kýros vyvedl, vydal je Mithridatovi, svému pokladníkovi. 12 A od něho byli vydáni Sanabassarovi, místodržiteli Judeje. 13 A toto byl jejich počet; Tisíc zlatých pohárů a tisíc stříbrných, kadidelnic stříbrných dvacet devět, nádobek zlatých třicet a stříbrných dva tisíce čtyři sta deset a tisíc jiných nádob. 14 Všech nádob zlatých a stříbrných, které byly odvezeny, bylo pět tisíc čtyři sta šedesát devět. 15 Tito byli Sanabasarem přivedeni zpět z Babylóna do Jeruzaléma spolu s těmi ze zajetí. 16 Ale za časů perského krále Artexerxa Belema, Mithridata, Tabellia, Rathuma a Beeltethma a tajemníka Semellia a dalších, kteří s nimi byli v pověření, bydlících v Samaří a na jiných místech, mu psali proti těm, kteří bydleli v Judeji a Jeruzalémě, tyto dopisy následují;
17 Králi Artexerxovi, našemu pánu, tvým služebníkům, pisateli Rathumusovi a písaři Semelliovi a zbytku jejich rady a soudcům, kteří jsou v Celosyrii a ve Fénicii. 18 Budiž nyní známo panu králi, že Židé, kteří jsou od vás k nám, přicházejí do Jeruzaléma, toho vzpurného a zlého města, staví tržiště, opravují jeho zdi a kladou základy chrám. 19 Bude-li tedy toto město a jeho hradby znovu sestaveny, nejenže odmítnou dávat poplatky, ale také se vzbouří proti králům. 20 A protože věci týkající se chrámu jsou nyní v rukou, myslíme si, že je dobré takovou věc nezanedbat, 21 Ale promluv k našemu pánu králi, aby, bylo-li to tvé zalíbení, bylo vyhledáno v knihách otců tvých: 22 A najdeš v kronikách, co je o těchto věcech napsáno, a pochopíš, že to město bylo vzpurné a znepokojovalo krále i města. 23 A že Židé byli vzpurní a vyvolávali v nich vždy války; pro tu příčinu i toto město zpustlo. 24 Pročež nyní, pane králi, oznamujeme tobě, že bude-li toto město znovu vystavěno a jeho hradby znovu postaveny, nebudeš mít od nynějška průchod do Celosyrie a Fenice. 25 Potom král znovu odepsal Rathumovi, spisovateli, Beeltethmovi, písaři Semelliovi a ostatním, kteří byli pověřeni, a obyvatelům Samaří, Sýrie a Fénice tímto způsobem; 26 Četl jsem list, který jste mi poslali, proto jsem přikázal, abych pilně hledal, a shledalo se, že město to od počátku cvičilo proti králům; 27 A muži v něm byli vydáni ke vzpouře a válce, a tito králové mocní a zuřiví byli v Jeruzalémě, kteří kralovali a vybírali poplatky v Celosyrii a ve Fenice. 28 Nyní jsem tedy přikázal zabránit těm mužům ve stavbě města a dejte si pozor, aby se v něm již nic nedělo; 29 A že ti ničemní dělníci nepokračují v obtěžování králů, 30 Potom král Artexerxes, když byly čteny jeho dopisy, Rathumus a písař Semellius a ostatní, kteří jim byli v pověření, spěchali k Jeruzalému s oddílem jezdců a množstvím lidí v bitevním seskupení a začali bránit stavitelům. ; a stavba chrámu v Jeruzalémě se zastavila až do druhého roku vlády Dareia, krále perských. KAPITOLA 3 1 Když pak Dareios kraloval, uspořádal velkou hostinu všem svým poddaným a celé své domácnosti a všem knížatům Médie a Persie, 2 A všem místodržícím, hejtmanům a nadporučíkům, kteří byli pod ním, od Indie až po Etiopii, ze sto dvaceti sedmi provincií. 3 Když se najedli a napili, a nasyceni odešli domů, vešel král Darius do své ložnice, usnul a brzy nato se probudil. 4 Tehdy tři mládenci, kteří byli ze stráže, která držela královo tělo, mluvili jeden s druhým; 5 Každý z nás pronese větu: Tomu, kdo zvítězí a jehož rozsudek se bude zdát moudřejší než ostatní, tomu král Dareios dá velké dary a velké věci na znamení vítězství: 6 Jako odíti purpurem, pít ve zlatě a spát na zlatě, a jako vůz se zlatými uzdami a pokrývkou hlavy z jemného plátna a řetězem kolem krku. 7 Pro svou moudrost bude sedět vedle Daria a bude se jmenovat Darius, jeho bratranec. 8 A pak každý napsal svůj rozsudek, zapečetil ho a položil pod jeho polštář krále Daria; 9 A řekl, že až král vstane, někteří mu dají spisy; a na jehož straně král a tři knížata perská usoudí, že jeho rozsudek je nejmoudřejší, tomu bude dáno vítězství, jak bylo určeno. 10 První napsal: Víno je nejsilnější.
11 Druhý napsal: Nejsilnější je král. 12 Třetí napsal: Ženy jsou nejsilnější, ale především pravda nese vítězství. 13 Když pak král vstal, vzali své spisy a odevzdali mu je, a tak je přečetl: 14 A poslal, svolal všechna knížata Perská a Médská, a místodržitele, hejtmany, nadporučíky a přední úředníky. 15 A posadil ho do královského soudu; a spisy byly čteny před nimi. 16 I řekl: Zavolej mládence, a oni vypraví své rozsudky. Tak byli zavoláni a přišli. 17 I řekl jim: Oznamte nám svou mysl ohledně spisů. Potom začal první, který mluvil o síle vína; 18 A řekl takto: Ó muži, jak je víno nesmírně silné! přivádí všechny lidi, kteří ho pijí, k omylu: 19 To činí mysl krále a sirotka v jedno jedno; o otrokovi a svobodném, o chudém a o boháčovi: 20 Také každou myšlenku proměňuje v veselí a veselí, takže člověk nevzpomíná ani na smutek, ani na dluh. 21 A obohacuje každé srdce, takže člověk nepamatuje ani na krále, ani na místodržitele; a všecko nutí mluviti talenty: 22 A když jsou ve svých číších, zapomenou na svou lásku k přátelům i k bratřím a krátce poté vytasí meče: 23 Ale když jsou od vína, nevzpomínají na to, co udělali. 24 Ó muži, není víno to nejsilnější, kdo k tomu nutí? A když to řekl, mlčel. KAPITOLA 4 1 Tu druhý, který mluvil o síle krále, začal říkat: 2 Ó muži, nevynikají v síle lidé, kteří vládnou nad mořem i zemí a vším, co je v nich? 3 Ale král je mocnější, neboť je pánem všech těchto věcí a panuje nad nimi; a cokoli jim přikáže, udělají. 4 Když jim přikáže, aby válčili jeden proti druhému, udělají to; když je pošle proti nepřátelům, jdou a zboří hradby a věže hor. 5 Zabíjejí a jsou zabíjeni, a nepřestupují přikázání královo; dosáhnou-li vítězství, přinesou všechno králi, i kořist, jako všechno ostatní. 6 Stejně tak pro ty, kteří nejsou vojáky a nemají co do činění s válkami, ale používají husundy, když znovu sklidí to, co zaseli, přinesou to králi a navzájem se nutí platit králi daň. 7 A přece je to jen jeden muž: když přikáže zabít, zabijí; když přikáže ušetřit, ušetří; 8 Když přikáže bít, bíjí; přikáže-li zpustošit, zpustnou; když přikáže stavět, staví; 9 Když přikáže kácet, kácí; když přikáže zasadit, zasadí. 10 Poslouchají ho tedy všechen jeho lid a jeho vojska, navíc si lehne, jí a pije a odpočívá. 11 A tito kolem něj bdí, aniž by kdokoli odcházel, a dělal své věci, aniž by ho v ničem neposlouchali. 12 Ó muži, jak by neměl být král nejmocnější, když je tak poslouchán? A držel jazyk za zuby. 13 Tu třetí, který mluvil o ženách ao pravdě, (to byl Zorobábel), začal mluvit. 14 Vy muži, není to velký král, ani množství lidí, ani víno, co vyniká; Kdo jim tedy vládne, aneb panství nad nimi má? nejsou to ženy? 15 Ženy nesly krále a všechen lid, který vládne na moři i na zemi. 16 I z nich přišli, a živili ty, kteříž sadili vinice, odkudž víno pochází. 17 I tito dělají oděvy pro muže; tito přinášejí slávu lidem; a bez žen nemohou být muži.
18 Ano, a jestliže muži shromáždili zlato a stříbro nebo cokoli jiného dobrého, nemilují ženu, která je půvabná v přízni a kráse? 19 A nechají všechny ty věci jít, nezívají, a dokonce i s otevřenými ústy na ni upírají své oči; a zdaliž po ní všichni lidé více než po stříbře nebo zlatě aneb čehokoli dobrého? 20 Muž opustí svého otce, který ho vychoval, i svou zemi, a přilne ke své ženě. 21 Trvá, aby nestrávil život se svou ženou. a nepamatuje na otce ani matku ani zemi. 22 Podle toho také poznáte, že ženy mají nad vámi panování: Copak nepracujete a lopotíte, a vše ženě dáváte a přinášíte? 23 Ano, muž vezme svůj meč a jde svou cestou loupit a krást, plavit se po moři a po řekách; 24 A pohledí na lva, a jde ve tmě; a když kradl, loupil a loupil, přinesl to své lásce. 25 Pročež muž miluje svou ženu lépe než otce nebo matku. 26 Ano, je mnoho těch, kteří pro ženy došli rozumu a stali se pro ně služebníky. 27 Mnozí také zahynuli, chybovali a hřešili pro ženy. 28 A nyní mi nevěříte? není král ve své moci veliký? nebojí se ho všechny kraje dotknout? 29 Viděl jsem ho a královu konkubínu Apame, dceru obdivuhodného Bartaka, sedět po pravici krále, 30 A vzav korunu z hlavy královy, a vsadil ji na hlavu její; levou rukou zasáhla i krále. 31 A přesto král zíral na ni a hleděl na ni s otevřenými ústy: smála-li se jemu, smál se i on, ale když se jí to nelíbilo, král jen lichotil, aby se s ním usmířila. znovu. 32 Ó muži, jak je to možné, ale ženy by měly být silné, když to tak dělají? 33 Král a knížata se podívali jeden na druhého a začal mluvit o pravdě. 34 Ó muži, zdali ženy nejsou silné? veliká je země, vysoká je nebe, rychlé je slunce v běhu svém, neboť obchází nebesa vůkol a v jeden den se vrací zpět na své místo. 35 Zdaliž není veliký, kterýž činí tyto věci? proto je velká pravda a silnější než všechny věci. 36 Celá země volá po pravdě a nebesa jí žehná; všecka skutek se před ní třese a třese, a není s ní nic nepravého. 37 Ničemné je víno, ničemný je král, ničemné jsou ženy, ničemné jsou všechny děti lidské, a takové jsou všechny jejich ničemné skutky; a není v nich pravdy; ve své nepravosti také zahynou. 38 Pravda jest vytrvalá a vždy silná; žije a vítězí na věky. 39 U ní není přijímání osob ani odměn; ale ona činí věci spravedlivé a zdržuje se všeho nespravedlivého a zlého; a všichni muži dělají dobře jako její skutky. 40 Ani v jejím soudu není žádná nepravost; a ona je síla, království, moc a majestát všech věků. Požehnán buď Bůh pravdy. 41 A tím mlčel. A všechen lid křičel a říkal: Velká je pravda a mocná nade vše. 42 Tehdy mu král řekl: Zeptej se, co chceš víc, než je uvedeno v písmu, a my ti to dáme, protože jsi shledán nejmoudřejším. a ty budeš sedět vedle mě a budeš nazýván můj bratranec. 43 Potom řekl králi: Pamatuj na svůj slib, který jsi slíbil vybudovat Jeruzalém, v den, kdy jsi přišel do svého království, 44 A poslat pryč všechny nádoby, které byly odvezeny z Jeruzaléma, které Kýros oddělil, když přísahal, že zničí Babylón a že je tam zase pošle. 45 Také jsi se zavázal, že postavíš chrám, který Edomité vypálili, když Judsko zpustošili Chaldejci. 46 A nyní, ó pane králi, toto je to, co požaduji a co od tebe žádám, a toto je ta knížecí štědrost vycházející z tebe: Přeji si
tedy, abys splnil slib, jehož plnění svými vlastními ústy slíbil jsi králi nebes. 47 Král Dareios vstal, políbil ho a napsal pro něj dopisy všem pokladníkům, poručíkům, velitelům a místodržitelům, aby ho bezpečně dopravili na cestu jak jeho, tak všechny, kteří s ním jdou stavět Jeruzalém. . 48 Napsal také dopisy poručíkům, kteří byli v Celosyrii a Fenice, a jim v Libanu, aby přivezli cedrové dřevo z Libanu do Jeruzaléma a aby s ním postavili město. 49 Navíc napsal pro všechny Židy, kteří vyšli z jeho říše nahoru do Židovstva, ohledně jejich svobody, aby žádný důstojník, žádný vládce, žádný poručík ani pokladník násilně nevstupoval do jejich dveří; 50 A aby celá země, kterou drží, byla svobodná bez daní; a aby Edomité vydali židovské vesnice, které pak drželi: 51 Ano, aby bylo ročně dáno dvacet talentů na stavbu chrámu, dokud nebude postaven; 52 A dalších deset talentů ročně, aby každý den udržovali zápalné oběti na oltáři, jak měli přikázání obětovat sedmnáct: 53 A aby všichni ti, kteří šli z Babylonu budovat město, měli svobodnou svobodu, oni i jejich potomci a všichni kněží, kteří odešli. 54 Napsal také o. nálože a kněžská roucha, v nichž slouží; 55 Stejně tak i pro poplatky Levítů, které jim budou dány až do dne, kdy bude dům dokončen a Jeruzalém vystavěn. 56 A přikázal dávat všem, kdo hlídali město, důchody a mzdy. 57 Odeslal také všechny nádoby z Babylona, které Kýros oddělil; a všecko, což dal Kýros v přikázání, také přikázal, aby učinil, a poslal do Jeruzaléma. 58 Když pak tento mladík vyšel, pozdvihl svou tvář k nebi k Jeruzalému a chválil krále nebes, 59 A řekl: Od tebe pochází vítězství, od tebe pochází moudrost a tvá je sláva, a já jsem tvůj služebník. 60 Požehnaný jsi, který jsi mi dal moudrost, neboť tobě děkuji, Pane otců našich. 61 Vzal tedy dopisy a vyšel, přišel do Babylonu a oznámil to všem svým bratřím. 62 A chválili Boha svých otců, protože jim dal svobodu a svobodu 63 Vyjít a postavit Jeruzalém a chrám, který se nazývá jeho jménem, a hodovali s nástroji hudby a veselí sedm dní. KAPITOLA 5 1 Potom byli vybráni přední muži rodů podle svých kmenů, aby šli nahoru se svými ženami a syny a dcerami, se svými služebníky a děvečkami a svým dobytkem. 2 Dareios s nimi poslal tisíc jezdců, dokud je bezpečně nedovezli zpět do Jeruzaléma, a s hudebními nástroji tabrety a flétnami. 3 A všichni jejich bratři hráli, a on je přiměl jít s nimi nahoru. 4 A toto jsou jména mužů, kteří vystoupili, podle čeledí jejich mezi kmeny jejich, po několika hlavách svých. 5 Kněží, synové Fínée, syna Áronova: Ježíš, syn Josedeka, syna Saraiášova, a Joacim, syn Zorobábela, syna Salathielova, z domu Davidova, z rodu Fáres, kmen Juda; 6 Který pronesl moudrá slova před Dariem, králem perským, ve druhém roce jeho vlády, v měsíci nisanu, což je první měsíc. 7 A to jsou Židé, kteří přišli ze zajetí, kde bydleli jako cizinci, které Nabuchodonosor, král babylónský, odnesl do Babylóna. 8 A vrátili se do Jeruzaléma a do ostatních částí Židovstva, každý do svého města, který přišel se Zorobábelem, s Ježíšem, Nehemiášem a Zachariášem a Reesaiasem, Enenium, Mardocheem. Beelsarus, Aspharasus, Reelius, Roimus a Baana, jejich průvodci.
9 Jejich počet z národa a jejich vladařů, synů Fórových, dva tisíce, sto sedmdesát dva; synů Safatových čtyři sta sedmdesát dva: 10 Synů Aresových sedm set padesát šest: 11 Synů Faat Moábových dva tisíce osm set dvanáct: 12 Synů Elamových tisíc dvě stě padesát čtyři, synů Zathulových devět set čtyřicet pět, synů Corbeových sedm set pět, synů Baniho šest set čtyřicet osm. 13 Synů Bebaiových šest set dvacet tři, synů Sadasových tři tisíce dvě stě dvacet dva: 14 Synů Adonikamových šest set šedesát sedm, synů Bagoi dva tisíce šedesát šest, synů Adinových čtyři sta padesát čtyři: 15 Synů Atereziášových devadesát dva: synů Ceilana a Azetas sedmdesát sedm, synů Azuranových čtyři sta třicet dva: 16 Synů Ananiášových sto jeden, synů Aromových třicet dva, a synů Bassových tři sta dvacet tři, synů Azephurithových sto dva. 17 Synů Meterových tři tisíce pět, synů Betlomonových sto dvacet tři. 18 Těch z Netofy padesát pět, těch z Anatotu sto padesát osm, těch z Betsamos čtyřicet dva: 19 Těch z Kiriathiarius pětadvacet, těch z Kafiry a Berota sedm set čtyřicet tři, z Piry sedm set. 20 Těch z Chadiasu a Ammidoi čtyři sta dvacet dva, těch z Cirama a Gabdesu šest set dvacet jedna: 21 Těch z Macalona sto dvacet dva, těch z Betolia padesát dva, synů Nefiových sto padesát šest: 22 Synů Calamolala a Ona sedm set dvacet pět, synů Jerechových dvě stě čtyřicet pět. 23 Synů Annášových tři tisíce tři sta třicet. 24 Kněží: synů Jeddua, syna Ježíšova mezi syny Sanasibovými, devět set sedmdesát dva, synů Merutových tisíc padesát dva: 25 Synů Fassaronových tisíc čtyřicet sedm, synů Karme tisíc sedmnáct. 26 Levité: synové Jesue, Cadmiel, Banuas a Sudias, sedmdesát čtyři. 27 Svatých zpěváků: synů Asafových sto dvacet osm. 28 Vrátní: synové Salumovi, synové Jatalovi, synové Talmonovi, synové Dacobiho, synové Tety, synové Samiho, všech sto třicet devět. 29 Služebníci chrámu: synové Ezauovi, synové Asifovi, synové Tabaotovi, synové Cerasovi, synové Sudovi, synové Phaleasovi, synové Lábanovi, synové Grabovi, 30 Synové Acua, synové Uty, synové Cetabovi, synové Agaby, synové Subai, synové Anana, synové Cathua, synové Geddurovi, 31 Synové Airus, synové Daisana, synové Noeby, synové Chaseby, synové Gazery, synové Azia, synové Phinees, synové Azare, synové Bastai, synové Asany , synové Meani, synové Nafisi, synové Akubovi, synové Acifovi, synové Assurovi, synové Faracima, synové Basalotovi, 32 Synové Meedovi, synové Coutha, synové Charei, synové Charcus, synové Asererovi, synové Thomoi, synové Nasithovi, synové Atipha. 33 Synové Šalomounových služebníků: synové Azafiónovi, synové Fariři, synové Jeeli, synové Lozonovi, synové Izraele, synové Safetovi, 34 Synové Hagiovi, synové Farakaretovi, synové Sabi, synové Sarothie, synové Masiasovi, synové Gar, synové Addusovi, synové Subovi, synové Apherry, synové Barodis , synové Sabatovi, synové Allomovi. 35 Všech chrámových služebníků a synů Šalomounových služebníků bylo tři sta sedmdesát dva. 36 Tito přišli z Thermelethu a Thelersasu, Charaathalar je vedl a Aalar;
37 Nemohli prozradit rody své ani svůj rod, jak byli z Izraele: synů Ladana, syna Banova, synů Nekodanových šest set padesát dva. 38 A z kněží, kteří si uzurpovali úřad kněžství a nebyli nalezeni: synové Obdiovi, synové Accozovi, synové Addovi, který se oženil s Augií, jednou z dcer Barzelových, a dostal jméno podle jeho jména. 39 A když byl v matrice vyhledán popis rodu těchto mužů a nebyl nalezen, byli zbaveni výkonu kněžského úřadu: 40 Neboť jim řekl Nehemiáš a Atarias, aby neměli účast na svatých věcech, dokud nepovstane velekněz oděný učením a pravdou. 41 Z Izraele, od dvanácti let výše, jich bylo všech čtyřicet tisíc kromě sluhů a sluhů dva tisíce tři sta šedesát. 42 Jejich služebníků a služebnic bylo sedm tisíc tři sta čtyřicet sedm: zpívajících mužů a zpěvaček dvě stě čtyřicet pět. 43 Čtyři sta třicet pět velbloudů, sedm tisíc třicet šest koní, dvě stě čtyřicet pět mezků, pět tisíc pět set dvacet pět zvířat zvyklých na jho. 44 A někteří z předních svých rodin, když přišli do chrámu Božího, který je v Jeruzalémě, slíbili, že postaví dům znovu na svém místě podle svých schopností, 45 A dát do svaté pokladnice díla tisíc liber zlata, pět tisíc stříbra a sto kněžských rouch. 46 A tak bydlili kněží a Levítové a lid v Jeruzalémě a na venkově, také zpěváci a vrátní; a celý Izrael ve svých vesnicích. 47 Když se však přiblížil sedmý měsíc, a když byli synové Izraele každý na svém místě, sešli se všichni s jedním souhlasem do prostranství první brány, která je na východ. 48 Potom povstali Ježíš, syn Josedek, a jeho bratři kněží a Zorobabel, syn Salatielův, a jeho bratři, a připravili oltář Boha Izraele, 49 Přinášet na něm zápalné oběti, jak je výslovně přikázáno v knize Mojžíše, muže Božího. 50 A byli k nim shromážděni z jiných národů země, a postavili oltář na jeho vlastním místě, protože všechny národy země byly s nimi v nepřátelství a utiskovaly je; a přinášeli oběti podle času a zápalné oběti Hospodinu ráno i večer. 51 Také slavili svátek stánků, jak je přikázáno v Zákoně, a denně přinášeli oběti, jak se slušelo. 52 A potom ustavičné obětiny a oběti sabatů a novoluní a všech svatých svátků. 53 A všichni, kteří dali Bohu nějaký slib, začali přinášet Bohu oběti od prvního dne sedmého měsíce, ačkoliv chrám Páně ještě nebyl postaven. 54 A dávali zedníkům a tesařům peníze, maso a pití s radostí. 55 Také těm ze Sidonu a Týru dali vozy, aby přivezli cedrové stromy z Libanu, které měly být dovezeny na plavidlech do přístavu Joppa, jak jim přikázal perský král Kýros. 56 A druhého roku a druhého měsíce po jeho příchodu do chrámu Božího v Jeruzalémě začali Zorobabel, syn Salathielův, a Ježíš, syn Josedekův, a jejich bratří, a kněží, a levité a všichni, kteří byli přijďte do Jeruzaléma ze zajetí: 57 A položili základy domu Božího prvního dne druhého měsíce, druhého roku poté, co přišli do Židů a do Jeruzaléma. 58 A ustanovili Levity od dvaceti let nad skutky Hospodinovými. Tehdy povstali Ježíš, jeho synové a bratři, jeho bratr Cadmiel a synové Madiabunovi, se syny Jody, syna Eliadunova, se svými syny a bratřími, všichni levité, jednomyslně v čele obchodu, usilovat o pokrok v dílech v domě Božím. Dělníci tedy postavili chrám Páně. 59 A kněží stáli oděni v roucha hudebními nástroji a trubkami; a levité, synové Asafovi, měli cimbály, 60 Zpívejte písně díkůvzdání a chvalte Hospodina, jak nařídil izraelský král David.
61 A zpívali velikým hlasem písně ke chvále Hospodina, protože jeho milosrdenství a sláva je navěky v celém Izraeli. 62 A všechen lid troubil na trubky a křičel mocným hlasem a zpíval písně díkůvzdání Hospodinu za vybudování domu Hospodinova. 63 Také z kněží a levitů a z náčelníků jejich rodin přicházeli k budově tohoto domu s pláčem a velikým křikem staří, kteří viděli dřívější dům. 64 Ale mnozí s trubkami a radostí volali mocným hlasem: 65 Aby nebylo slyšet trubky pro pláč lidu, ale zástup zněl podivuhodně, takže byl slyšet zdaleka. 66 Když to tedy slyšeli nepřátelé kmene Juda a Benjamína, poznali, co má znamenat ten zvuk trubek. 67 A poznali, že ti, kteří byli ze zajetí, postavili chrám Hospodinu Bohu Izraele. 68 Šli tedy k Zorobábelovi a Ježíšovi a k přednímu čeledi a řekli jim: Budeme stavět spolu s vámi. 69 Nebo i my, jako vy, posloucháme Pána svého a obětujeme jemu ode dnů Azbazareta, krále assyrského, který nás sem přivedl. 70 Zorobabel a Ježíš a přední z izraelských rodin jim řekli: „Není na nás a na vás, abychom společně stavěli dům Hospodinu, našemu Bohu. 71 My sami budeme stavět Hospodinu Izraele, jak nám přikázal Kýros, král perský. 72 Ale pohané země, kteříž těžce leželi na obyvatelích Judeje a drželi je v tísni, bránili jejich stavbě; 73 A svými tajnými úklady, lidovými přesvědčováními a nepokoji bránili dokončení stavby po celou dobu, kdy žil král Kýros, a tak jim bylo bráněno ve stavbě po dobu dvou let, až do vlády Dareia. KAPITOLA 6 1 Ve druhém roce vlády Dareia Aggea a Zachariáše, syna Addova, proroci, prorokovali Židům v Židech a v Jeruzalémě ve jménu Pána Boha Izraele, který byl nad nimi. 2 Potom povstali Zorobábel, syn Salatielův, a Ježíš, syn Josedekův, a začali stavět Hospodinův dům v Jeruzalémě, Hospodinovi proroci byli s nimi a pomáhali jim. 3 Ve stejnou dobu k nim přišel Sisinnes, místodržitel Sýrie a Fénice, se Sathrabuzanem a jeho společníky, a řekli jim: 4 Podle koho stavíte tento dům a tuto střechu a všechno ostatní děláte? a kdo jsou dělníci, kteří tyto věci provádějí? 5 Židovští starší však získali přízeň, protože Hospodin navštívil zajatce; 6 A nebylo jim bráněno ve stavbě, dokud o nich Dáreiovi nebylo dáno znamení a neobdržela odpověď. 7 Kopie dopisů, které Sisinnes, guvernér Sýrie a Fenice, a Sathrabuzanes se svými společníky, vládci v Sýrii a Fénicii, napsali a poslali Dariovi; Pozdrav králi Dariovi: 8 Ať je vše známo našemu pánu králi, že když jsme přišli do judské země a vstoupili jsme do města Jeruzaléma, našli jsme v Jeruzalémě staré Židy, kteří byli ze zajetí. 9 Stavějte Hospodinu dům, velký a nový, z tesaného a drahého kamene a ze dřeva již položeného na zdech. 10 A ta díla se konají s velkou rychlostí a dílo jde v jejich rukou zdárně a se vší slávou a pílí je vykonáno. 11 Tehdy jsme se zeptali těchto starších, řkouce: Podle čího přikázání stavíte tento dům a kladete základy těchto děl? 12 Abychom tobě mohli dát poznání písemně, vyžádali jsme si od nich, kteří byli hlavními činiteli, a požadovali jsme od nich písemná jména jejich hlavních mužů. 13 Dali nám tedy tuto odpověď: Jsme služebníci Páně, kteří učinili nebe i zemi.
14 A pokud jde o tento dům, byl postaven před mnoha lety velkým a silným králem Izraele a byl dokončen. 15 Když však naši otcové popudili Boha k hněvu a zhřešili proti Pánu Izraele, který je v nebesích, vydal je do moci Nabuchodonosora, krále babylonského, Chaldejského; 16 Který zbořil dům, spálil jej a zajatce odvedl do Babylóna. 17 Ale prvního roku, kdy král Kýros kraloval nad babylónskou zemí, napsal král Kýros, aby postavil tento dům. 18 A svaté nádoby ze zlata a stříbra, které Nabuchodonosor odnesl z domu v Jeruzalémě a umístil je ve svém vlastním chrámu, ty, které král Kýros vyvedl z babylonského chrámu, a byly vydány Zorobábelovi a vládci Sanabasarovi, 19 S příkazem odnést tytéž nádoby a uložit je v jeruzalémském chrámu; a aby na jeho místě byl postaven chrám Hospodinův. 20 Tentýž Sanabassarus, který sem přišel, položil základy domu Hospodinova v Jeruzalémě; a od té doby, kdy je to stále budova, není ještě zcela ukončena. 21 Nyní tedy, uzná-li to král za dobré, ať se prohledá v záznamech krále Kýra: 22 A jestliže se zjistí, že stavba domu Hospodinova v Jeruzalémě byla provedena se souhlasem krále Kýra, a jestliže náš pán král tak smýšlí, ať nám to ukáže. 23 Tehdy král Dareios přikázal, aby hledal mezi záznamy v Babylóně, a tak v Ecbatane, paláci, který je v zemi Médské, byla nalezena kniha, v níž byly tyto věci zaznamenány. 24 V prvním roce vlády Kýra král Kýros přikázal, aby byl znovu postaven Hospodinův dům v Jeruzalémě, kde se neustále obětuje ohněm: 25 Jehož výška bude šedesát loket a šířka šedesát loket, tři řady tesaných kamenů a jedna řada nového dřeva té země; a jeho útraty, které budou vydány z domu krále Kýra: 26 A aby svaté nádoby domu Hospodinova, zlaté i stříbrné, které Nabuchodonozor vynesl z domu v Jeruzalémě a přinesl do Babylóna, byly obnoveny do domu v Jeruzalémě a umístěny na místě, kde byli předtím. 27 A také přikázal, aby Sisinnes, místodržitel Sýrie a Fénice, a Sathrabuzanes a jejich společníci a ti, kteří byli ustanoveni vládci v Sýrii a Fénicii, dávali pozor, aby se do toho místa nepletli, ale trpěli Zorobábelem, služebníkem toho Hospodine a místodržitele Judska a židovských starších, aby na tom místě postavili dům Hospodinův. 28 Přikázal jsem také, aby bylo znovu vystavěno; a aby pilně hleděli pomáhat těm, kteří jsou v zajetí Židů, dokud nebude dům Páně dokončen. 29 A z celosyrského a fenického poplatku opatrně, aby se těmto mužům dával k obětem Hospodinovým, to jest místodržiteli Zorobabelovi, za býky, berany a jehňata; 30 A také obilí, sůl, víno a olej, a to neustále každý rok bez dalších otázek, jak budou kněží, kteří jsou v Jeruzalémě, označovat, že mají být denně utraceny: 31 Aby byly obětovány nejvyššímu Bohu za krále a za jeho děti a aby se modlili za svůj život. 32 A přikázal, aby kdokoli přestoupil, ano, nebo zlehčil cokoli, co bylo řečeno nebo napsáno, z jeho vlastního domu byl vzat strom a na něm byl oběšen a všechen jeho majetek zabaven pro krále. 33 Hospodin, jehož jméno je tam vzývané, znič každého krále a národ, který vztáhne ruku, aby překážel nebo poškodil dům Hospodinův v Jeruzalémě. 34 Já, král Darius, jsem nařídil, aby se to podle těchto věcí dělo s pílí. KAPITOLA 7
1 Potom Sisinnes, místodržitel Celosyrie a Fenice, a Sathrabuzanes se svými společníky podle přikázání krále Dareia, 2 Velmi pečlivě dohlížel na svatá díla, pomáhal starším Židům a správcům chrámu. 3 A tak se dařilo svatým skutkům, když proroci Aggeus a Zachariáš prorokovali. 4 A dokončili tyto věci na příkaz Hospodina Boha Izraele a se souhlasem Kýra, Daria a Artexerxe, králů perských. 5 A tak byl dokončen svatý dům třicátého dvacátého dne měsíce Adar, šestého roku perského krále Daria. 6 A synové Izraele, kněží a levité a jiní, kteří byli ze zajetí, kteří k nim byli přidáni, učinili podle věcí napsaných v knize Mojžíšově. 7 A k posvěcení chrámu Hospodinova obětovali sto volků, dvě stě beranů, čtyři sta beránků; 8 A dvanáct kozlů za hřích celého Izraele, podle počtu předních izraelských kmenů. 9 Také kněží a Levítové stáli oděni v roucha svá, podle pokolení svých, při službě Hospodinu Bohu Izraelskému, podle knihy Mojžíšové, a vrátní u každé brány. 10 A synové Izraelští, kteří byli ze zajetí, slavili velikonočního beránka čtrnáctého dne prvního měsíce, poté byli posvěceni kněží a levité. 11 Ti, kteří byli ze zajetí, nebyli posvěceni všichni společně, ale všichni Levité byli posvěceni společně. 12 A tak obětovali velikonočního beránka za všechny zajaté a za své bratry kněze i za sebe. 13 A synové Izraele, kteří vyšli ze zajetí, jedli, všichni, kteří se oddělili od ohavností lidu země, a hledali Hospodina. 14 A slavili svátek nekvašených chlebů sedm dní a veselili se před Hospodinem, 15 Obrátil k nim totiž radu asyrského krále, aby posílili jejich ruce v dílech Hospodina, Boha Izraele. KAPITOLA 8 1 A po těchto věcech, když kraloval perský král Artexerxes, přišel Esdras, syn Saraiášova, syna Ezeriášova, syna Helkiášova, syna Salumova, 2Syn Sadduca, syna Achitoba, syna Amariáše, syna Eziáše, syna Meremotha, syna Zaraiášova, syna Saviáše, syna Bokky, syna Abisuma, syna Phineesova , syna Eleazara, syna Árona, velekněze. 3 Tento Esdras vystoupil z Babylóna jako písař, velmi připravený v zákoně Mojžíšově, který byl dán Bohem Izraele. 4 A král jej poctil, nebo nalezl milost před očima jeho ve všech prosbách svých. 5 Šli s ním také někteří ze synů Izraele, z kněze Levitů, ze svatých zpěváků, vrátných a služebníků chrámu do Jeruzaléma, 6 V sedmém roce vlády Artexerxa, v pátém měsíci, to byl králův sedmý rok; nebo odešli z Babylona prvního dne prvního měsíce a přišli do Jeruzaléma podle šťastné cesty, kterou jim dal Hospodin. 7 Esdras byl totiž velmi zručný, takže nevynechal nic ze zákona a přikázání Hospodinových, ale učil celý Izrael ustanovením a soudům. 8 Nyní následuje opis pověření, který byl sepsán od krále Artexerxe a který přišel Esdrasovi, knězi a čtenáři zákona Páně; 9 Král Artexerxes posílá pozdrav Esdrasovi, knězi a čtenáři zákona Páně: 10 Rozhodnuv se jednati milostivě, dal jsem rozkaz, aby ti z národa Židovského, z kněží a levitů, kteří jsou v naší říši, kteří chtějí a chtějí, šli s tebou do Jeruzaléma.
11 Protož kdožkoli na to myslí, ať odejdou s tebou, jakož se mi to za dobré zdálo i mně i mým sedmi přátelům rádcům; 12 Aby mohli hledět na záležitosti Judeje a Jeruzaléma, v souladu s tím, co je v zákoně Páně; 13 A neste dary Pánu Izraele do Jeruzaléma, které jsem já a moji přátelé slíbili, a všechno zlato a stříbro, které lze nalézt v zemi Babylon, Pánu v Jeruzalémě, 14 S tím, co je dáno od lidu pro chrám Hospodina Boha jejich v Jeruzalémě, a aby se sbíralo stříbro a zlato pro býky, berany a jehňata a věci k nim patřící; 15 Aby mohli přinášet oběti Hospodinu na oltáři Hospodina, svého Boha, který je v Jeruzalémě. 16 A cokoli učiníš ty a bratří tvoji se stříbrem a zlatem, učiň podle vůle Boha svého. 17 A svaté nádoby Hospodinovy, kteréž jsou dány tobě k užívání chrámu Boha tvého, kterýž jest v Jeruzalémě, postavíš před Boha svého v Jeruzalémě. 18 A na cokoli jiného budeš pamatovati pro použití chrámu Boha svého, dáš to z pokladnice královské. 19 A já, král Artexerxes, jsem také přikázal strážcům pokladů v Sýrii a Fenice, aby cokoli Esdras, kněz a čtenář zákona nejvyššího Boha, poslali, rychle mu to dali, 20 Do součtu sto talentů stříbra, podobně i pšenice do sta korců, a sto kousků vína a jiných věcí mnoho. 21 Všechno ať se plní podle zákona Božího pilně Bohu nejvyššímu, aby nepřišel hněv na království krále a jeho syny. 22 Přikazuji vám také, abyste nevyžadovali žádnou daň ani žádný jiný příkaz od žádného z kněží nebo levitů nebo svatých zpěváků, vrátných nebo chrámových služebníků nebo od kohokoli, kdo koná v tomto chrámu, a že žádný člověk nemá pravomoc jim cokoliv vnucovat. 23 A ty, Esdrasi, podle moudrosti Boží ustanovuj soudce a soudce, aby mohli soudit v celé Sýrii a Fenice všechny, kteří znají zákon Boha tvého; a ty, kteří to nevědí, budeš učit. 24 A kdokoli přestoupí zákon Boha tvého a krále, bude tvrdě potrestán, ať to bude smrtí nebo jiným trestem, peněžitým trestem nebo vězením. 25 Tehdy řekl písař Esdras: Požehnán buď jediný Pán Bůh mých otců, který vložil tyto věci do srdce krále, aby oslavil jeho dům, který je v Jeruzalémě. 26 A poctil mě před očima krále a jeho rádců a všech jeho přátel a šlechticů. 27 Proto jsem byl povzbuzen pomocí Hospodina, svého Boha, a shromáždil jsem izraelské muže, aby šli se mnou nahoru. 28 A toto jsou náčelníci podle svých rodů a několik důstojností, kteří se mnou odešli z Babylóna za vlády krále Artexerxa: 29 Ze synů Pineových Gerson, ze synů Itamarových Gamael, ze synů Davidových Lettus, syn Secheniášův. 30 Ze synů Fáresových Zachariáš; a s ním bylo napočítáno sto padesát mužů. 31 Ze synů Pahata Moaba Eliaoniáš, syn Zaraiášův, a s ním dvě stě mužů. 32 Ze synů Zathoe Secheniáš, syn Jezelův, as ním tři sta mužů: ze synů Adinových Obeth, syn Jónatanův, as ním dvě stě padesát mužů. 33 Ze synů Elamových Joziáš, syn Gotholiášův, a s ním sedmdesát mužů: 34 Ze synů Safatiášových Zaraiáš, syn Michaelův, as ním sedmdesát mužů: 35 Ze synů Joábových Abadiáš, syn Jezelův, as ním dvě stě dvanáct mužů: 36 Ze synů Banidových Assalimot, syn Jozafiův, as ním sto šedesát mužů. 37 Ze synů Babiho Zachariáš, syn Bebai, as ním dvacet osm mužů:
38 Ze synů Astatových Johannes, syn Akatanův, a s ním sto deset mužů: 39 Ze synů Adonikamových poslední, a toto jsou jejich jména: Elifalet, Jewel a Samaias as nimi sedmdesát mužů: 40 Ze synů Bago Uthi, syn Istalcurův, as ním sedmdesát mužů. 41 A ty jsem shromáždil k řece zvané Théras, kde jsme tři dny rozbili své stany, a pak jsem je prozkoumal. 42 Ale když jsem tam nenašel žádného z kněží a levitů, 43 Potom jsem poslal k Eleazarovi, Iduelovi a Masmanovi, 44 A Alnatan a Mamaias a Joribas a Natan, Eunatan, Zachariáš a Mosollamon, muži přední a učenci. 45 Přikázal jsem jim, aby šli k Saddeovi, hejtmanovi, který byl na místě pokladnice. 46 A přikázal jim, aby promluvili k Daddeovi a jeho bratřím a pokladníkům na tom místě, aby nám poslali muže, kteří by mohli vykonávat kněžský úřad v domě Páně. 47 A mocnou rukou našeho Pána přivedli k nám zdatné muže ze synů Moliho, syna Léviho, syna Izraelova, Asebebia a jeho syny a jeho bratry, kterým bylo osmnáct. 48 Asebia a Annus a Osaias bratr jeho ze synů Channuneových a jejich synů bylo dvacet mužů. 49 A z chrámových služebníků, které David ustanovil, a hlavních mužů pro službu Levítům, služebníků chrámových dvě stě dvacet, jejichž seznam jmen byl uveden. 50 A tam jsem slíbil půst mladíkům před naším Pánem, abych si od něj přál šťastnou cestu jak pro nás, tak pro ty, kteří byli s námi, pro naše děti a pro dobytek: 51 Neboť jsem se styděl požádat krále o pěšáky, jezdce a chování k ochraně proti našim protivníkům. 52 Neboť jsme řekli králi, aby moc Hospodina, našeho Boha, byla s těmi, kdo ho hledají, aby je podporovala na všech cestách. 53 A znovu jsme prosili našeho Pána, aby se dotkl těchto věcí, a nalezli jsme, že je nám příznivý. 54 Potom jsem oddělil dvanáct z předních kněží, Esebriáše a Asaniáše, a s nimi deset mužů z jejich bratří. 55 Odvážil jsem jim zlato a stříbro a svaté nádoby domu našeho Pána, které dal král a jeho rada, knížata a celý Izrael. 56 A když jsem to zvážil, dal jsem jim šest set padesát talentů stříbra a stříbrné nádoby o stu talentech a sto talentů zlata, 57 A nádob zlatých dvacet a nádob z mědi, a to z ušlechtilé mědi, třpytivých jako zlato. 58 A řekl jsem jim: I vy jste svatí Hospodinu, i nádoby jsou svaté, a zlato a stříbro je slib Hospodinu, Pánu našich otců. 59 Bděte a střežte je, dokud je nevydáte předním kněžím a levitům a předním mužům izraelských rodin v Jeruzalémě do komnat domu našeho Boha. 60 Kněží a levité, kteří přijali stříbro a zlato a nádoby, je přivedli do Jeruzaléma, do Hospodinova chrámu. 61 A od řeky Theras jsme odešli dvanáctého dne prvního měsíce a přišli do Jeruzaléma mocnou rukou našeho Pána, který byl s námi, a od začátku naší cesty nás Hospodin vysvobodil od všech nepřátel, a tak přišli jsme do Jeruzaléma. 62 A když jsme tam byli tři dny, bylo odváženo zlato a stříbro v domě našeho Pána čtvrtého dne knězi Marmotovi, synu Iriho. 63 A byl s ním Eleazar, syn Fínejův, as nimi Josabad, syn Jesu, a Moet, syn Sabbanův, Levité. 64 A všechna jejich váha byla zapsána v tu hodinu. 65 Navíc ti, kteří vyšli ze zajetí, přinášeli oběť Hospodinu Bohu Izraele, dvanáct volků za celý Izrael, osmdesát a šestnáct beranů, 66 Beránků, kozlů k oběti pokojné, dvanácte; všichni jsou obětí Hospodinu. 67 I předali přikázání králova správcům královským a místodržícím Celosyrie a Fenice; a ctili lid a chrám Boží.
68 Když se tyto věci staly, přišli ke mně vládci a řekli: 69 Izraelský národ, knížata, kněží a levité, neodstranili od nich cizí lid země ani pošpinění pohanů, Kananejců, Chetejců, Feresejců, Jebúsejců a Moábců, Egypťané a Edomité. 70 Neboť oni i jejich synové se oženili se svými dcerami a svaté semeno je smíšené s cizími lidmi země; a od počátku této věci byli vládcové a velcí muži účastni této nepravosti. 71 A jakmile jsem to uslyšel, roztrhl jsem své šaty a svaté roucho a stáhl jsem si vlasy z hlavy a vousů a posadil jsem se smutný a velmi těžký. 72 A tak se ke mně shromáždili všickni, kteří byli tehdy pohnuti slovem Pána Boha Izraelského, zatímco jsem truchlil pro nepravost, ale seděl jsem ještě plný tíhy až do večerní oběti. 73 Potom vstanu z půstu s mým oděvem a svatým rouchem se roztrhne, pokloním se na kolena a vztáhnu ruce k Pánu, 74 Řekl jsem: Pane, stydím se a stydím se před tvou tváří; 75 Neboť naše hříchy jsou rozmnoženy nad našimi hlavami a naše nevědomost dosáhla až do nebe. 76 Neboť od dob našich otců jsme byli a jsme ve velkém hříchu, až do tohoto dne. 77 A pro hříchy naše a otců našich jsme se svými bratřími a králi a kněžími svými vydáni jsme králům země, meči a zajetí a za kořist hanby až do tohoto dne. 78 A nyní nám bylo do jisté míry od tebe, Pane, prokázáno milosrdenství, aby nám zůstal kořen a jméno na místě tvé svatyně; 79 A aby nám objevil světlo v domě Hospodina, našeho Boha, a dal nám pokrm v čase našeho otroctví. 80 Ano, když jsme byli v otroctví, nebyli jsme opuštěni naším Pánem; ale učinil nás milostivými před králi perskými, takže nám dali pokrm; 81 Ano, a ctili chrám Pána našeho, a pozdvihli pustý Sion, že nám dali bezpečné přebývání v židovství a v Jeruzalémě. 82 A nyní, Pane, co řekneme, když máme tyto věci? neboť jsme přestoupili tvá přikázání, která jsi dal prostřednictvím svých služebníků proroků, řka: 83 Že země, do níž vstupujete, abyste ji vlastnili jako dědictví, je země znečištěná nečistotami cizinců země a oni ji naplnili svou nečistotou. 84 Proto nyní nepřipojujte své dcery k jejich synům, ani jejich dcery neberte svým synům. 85 Nadto nikdy nebudete usilovat o pokoj s nimi, abyste byli silní a jedli dobré věci země, a abyste dědictví země nechali navěky svým dětem. 86 A vše, co se stalo, se nám stalo pro naše zlé skutky a velké hříchy; neboť ty jsi, Hospodine, objasnil naše hříchy, 87 A dali jsme nám takový kořen, ale my jsme se opět obrátili, abychom přestupovali tvůj zákon a mísili se s nečistotou národů země. 88 Nemůžeš se na nás hněvat, abys nás zahubil, dokud jsi nám nezanechal kořen, semeno ani jméno? 89 Pane Izraele, ty jsi pravdivý, neboť jsme dnes zanecháni kořenem. 90 Hle, nyní jsme před tebou ve svých nepravostech, neboť pro tyto věci nemůžeme déle před tebou stát. 91 A když se Esdras ve své modlitbě vyznával, plakal a ležel na zemi před chrámem, shromáždilo se k němu z Jeruzaléma velmi velké množství mužů a žen a dětí; protože mezi zástupem byl velký pláč. 92 Potom Jechonias, syn Jeelův, jeden ze synů Izraele, zavolal a řekl: Ó Esdrasi, zhřešili jsme proti Hospodinu Bohu, vzali jsme si cizí ženy z národů země a nyní je celý Izrael ve vzduchu. . 93 Složme Hospodinu přísahu, že propustíme všechny své ženy, které jsme vzali pohanům, s jejich dětmi,
94 Jakož jsi ustanovil, a kteříž poslouchají zákona Páně. 95 Vstaň a udělej popravu, neboť tobě náleží tato věc, a my budeme s tebou; konej udatně. 96 Esdras tedy vstal a složil přísahu předních kněží a Levítů celého Izraele, že budou dělat tyto věci; a tak přísahají. KAPITOLA 9 1 Esdras vstal z chrámového nádvoří a odešel do komnaty Joanana, syna Eliasibova, 2 A zůstali tam, a nejedli masa ani nepili vody, truchlili pro velké nepravosti zástupu. 3 V celém Židu a v Jeruzalémě bylo vyhlášeno všem, kteří byli ze zajetí, aby byli shromážděni v Jeruzalémě: 4 A aby každý, kdo by se tam nesetkal do dvou nebo tří dnů, jak určili starší, kteří vládli, jejich dobytek bude zabaven k užívání chrámu a on sám vyhnán od těch, kteří byli ze zajetí. 5 Ve třech dnech se shromáždili všichni z pokolení Juda a Benjamína do Jeruzaléma dvacátého dne devátého měsíce. 6 A všechen zástup seděl a třásl se na širokém nádvoří chrámu pro současné špatné počasí. 7 Esdras tedy vstal a řekl jim: Přestoupili jste zákon, když jste se oženili s cizími ženami, čímž jste rozmnožili hříchy Izraele. 8 A nyní vyznáním vzdejte slávu Pánu Bohu našich otců, 9 A konejte jeho vůli a oddělte se od pohanů země a od cizích žen. 10 Tehdy zvolal celý zástup a řekl mocným hlasem: Jak jsi mluvil, tak i uděláme. 11 Ale protože je mnoho lidí a je špatné počasí, takže nemůžeme zůstat venku a není to práce na den nebo dva, když vidíme, že náš hřích je v těchto věcech rozšířen: 12 Nechte tedy knížata zástupu zůstat a všechna z našich příbytků, která mají cizí ženy, ať přijdou v určený čas, 13 A s nimi knížata a soudce všech míst, dokud od sebe neodvrátíme hněv Páně pro tuto věc. 14 Tedy Jonatan, syn Azaelův, a Ezechiáš, syn Theokanův, vzali na ně tuto věc, a Mosollam, Levis a Sabbatheus jim pomohli. 15 A ti, kteří byli ze zajetí, učinili podle toho všeho. 16 Kněz Esdras mu vybral hlavní muže z jejich rodin, všechny podle jmen, a prvního dne desátého měsíce se posadili, aby tu věc prozkoumali. 17 A tak jejich věc, která měla cizí manželky, skončila prvního dne prvního měsíce. 18 A z kněží, kteří se sešli a měli cizí ženy, našli se: 19 Ze synů Ježíše, syna Josedechova, a jeho bratří; Matthelas a Eleazar a Joribus a Joadanus. 20 A dali ruce své, aby propustili své ženy a obětovali berany, aby se usmířili za jejich provinění. 21 A ze synů Emmerových; Ananiáš, Zabdeus, Eanes, Sameius, Hiereel a Azariáš. 22 A ze synů Faisurových; Elionas, Massias Israel a Nathanael a Ocidelus a Talsas. 23 A z Levítů; Jozabad a Semis a Colius, který se jmenoval Calitas, a Patheus, a Jidáš a Jonáš. 24 Ze svatých zpěváků; Eleazurus, Bacchurus. 25 Vrátných; Sallumus a Tolbanes. 26 Z Izraelců, ze synů Fórových; Hiermas, Eddias, Melchias, Maelus, Eleazar, Asibias a Baanias. 27 Ze synů Ela; Mattaniáš, Zachariáš a Hierielus a Hieremoth a Aedias. 28 A ze synů Zamotových; Eliadas, Elisimus, Othonias, Jarimot a Sabatus a Sardeus. 29 Ze synů Babai; Johannes, Ananiáš a Josabad a Amatheis. 30 Ze synů Maniho; Olamus, Mamuchus, Jedeus, Jasubus, Jasael a Hieremoth.
31 A ze synů Addi; Naathus a Moosias, Lacunus a Naidus a Mathanias a Sesthel, Balnuus a Manasseas. 32 A ze synů Annášových; Elionas a Aseas, a Melchias, a Sabbeus a Simon Chosameus. 33 A ze synů Asomových; Altaneus a Matyáš a Baanaia, Eliphalet a Manasses a Semei. 34 A ze synů Maani; Jeremiáš, Momdis, Omaerus, Juel, Mabdai a Pelias a Anos, Carabasion a Enasibus a Mamnitanaimus, Eliasis, Bannus, Eliali, Samis, Selemias, Nathanias: a ze synů Ozorových; Sesis, Esril, Azaelus, Samatus, Zambis, Josephus. 35 A ze synů Ethma; Mazitias, Zabadaias, Edes, Juel, Banaias. 36 Ti všichni si vzali cizí manželky a ty je i s dětmi propustili. 37 I bydlili kněží a Levítové a Izraelští v Jeruzalémě a na venkově prvního dne měsíce sedmého; tak byli synové Izraelští v příbytcích svých. 38 A celý zástup se jednomyslně sešel na široké místo svaté předsíně na východ: 39 A řekli knězi a čtenáři Esdrasovi, že přinese zákon Mojžíšův, kterýž byl dán od Pána Boha Izraelského. 40 A tak velekněz Esdras přinesl zákon všemu zástupu od muže až po ženu a všem kněžím, aby vyslechli zákon prvního dne sedmého měsíce. 41 A četl na širokém nádvoří před svatou předsíní od rána do poledne před muži i ženami; a zástup dbal zákona. 42 A kněz a čtenář zákona Esdras vstal na dřevěné kazatelně, která byla k tomu účelu zhotovena. 43 A postavili se vedle něho Matatiáš, Sammus, Ananiáš, Azariáš, Uriáš, Ezechiáš a Balasamus po pravici: 44 A po jeho levé ruce stáli Faldaius, Misael, Melchiáš, Lothasubus a Nabariáš. 45 Potom vzal Esdras knihu zákona před zástup, neboť seděl před všemi čestně na prvním místě. 46 A když otevřel zákon, všichni povstali. Esdras tedy dobrořečil Pánu Bohu nejvyššímu, Bohu zástupů, všemohoucímu. 47 A všecken lid odpověděl: Amen; a pozvedli ruce, padli na zem a klaněli se Hospodinu. 48 Také Ježíš, Anus, Sarabias, Adinus, Jacubus, Sabateas, Auteas, Maianeas a Calitas, Asrias a Joazabdus a Ananiáš, Biatas, Levité, učili zákonu Páně a přiměli je, aby mu rozuměli. 49 Potom promluvil Attharates k Esdrasovi, veleknězi. a čtenáři a levitům, kteří učili zástup, všem, kteří říkali: 50 Tento den je svatý Hospodinu; (neboť všichni plakali, když slyšeli zákon:) 51 Jdi tedy, jez tuk, a pij sladké, a pošli díl těm, kteří nemají nic; 52 Neboť tento den svatý jest Hospodinu, a nebuďte zarmouceni; neboť Hospodin tě přivede ke cti. 53 Levité tedy všecko oznámili lidu, řkouce: Tento den je svatý Hospodinu. nebuď smutný. 54 Potom šli každý svou cestou, aby jedli a pili a veselili se a dávali díl těm, kteří nic neměli, a veselili se; 55 Protože rozuměli slovům, která jim byla přikázána a pro která byli shromážděni.