Ehud, levoruký vrah Soudců 3:12-30 12 Izraelci se opět dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Hospodin posílil Eglona, krále Moábského, proti Izraeli, protože se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. 13 Shromáždil k sobě Ammonity a Amaleky, šel, porazil Izrael a zmocnil se města palem. 14 Izraelci tedy sloužili Eglonovi, králi Moábskému, osmnáct let. 15 Izraelci však volali k Hospodinu a Hospodin jim vzbudil vysvoboditele, Ehuda, syna Gery, Benjamínovce, muže leváka. Skrze něj poslali Izraelci dar moábskému králi Eglonovi. 16 Ehud si však zhotovil dýku o dvou ostřích, o loket dlouhou, a připásal si ji pod oděv na pravém stehně. 17 A přinesl dar Eglonovi, králi moábskému. Eglon byl muž velmi tlustý. 18 A když skončil s obětováním daru, propustil lid, který dar nesl. 19 Sám se však vrátil od lomů u Gilgálu a řekl: „Mám pro tebe, králi, tajný vzkaz.“ On řekl: „Mlč.“ Všichni, kdo stáli kolem něj, odešli od něho. 20 Ehud k němu přišel. Seděl zrovna v letním pokoji, který měl jen pro sebe. Ehud řekl: „Mám pro tebe Boží poselství.“ Vstal ze svého místa. 21 Ehud vztáhl levou ruku, vzal dýku z pravého stehna a vrazil mu ji do břicha. 22 Za čepelí vstoupila i rukojeť, tuk se kolem čepele uzavřel, takže nemohl dýku z břicha vytáhnout, a tak ven vyšla hlína. 23 Ehud pak vyšel síní, zavřel za sebou dveře pokojíčku a zamkl je. 24 Když odešel, přišli jeho služebníci a když viděli, že dveře světnice jsou zamčené, řekli: „Jistě si ve svém letním pokoji zakrývá nohy.“ 25 A čekali, až se zastyděli. A hle, neotevřel dveře světnice. Proto vzali klíč a otevřeli je. A hle, jejich pán ležel mrtev na zemi. 26 Ehud pak unikl, zatímco oni čekali, a přešel lomy a unikl do Seíratu. 27 Když přišel, zatroubil na polnici na hoře Efraim a Izraelci s ním sestoupili z hory a on šel před nimi.
1
Ehud, levoruký vrah
28 Řekl jim: „Jděte za mnou, neboť Hospodin vydal vaše nepřátele Moábce do vašich rukou.“ Sestoupili za ním a dobyli jordánské brody směrem k Moábcům, aniž by nikomu dovolili přejít. 29 V tu dobu pobili Moábců asi deset tisíc mužů, samých statných a udatných mužů, a ani jeden z nich neunikl. 30 Tak byl Moáb onoho dne pokořen pod rukou Izraele a země měla klid osmdesát let.
Rozklad verš po verši Verše 12-14 (Koloběh hříchu a útlaku): Izraelité opět páchají to, co je zlé v Hospodinových očích. V důsledku toho Bůh posiluje Eglona, moábského krále. Eglon se spojil s Ammonitskými a Amalekovskými, porazil Izrael, dobyl Město palem (Jericho) a donutil Izrael k 18 letům krutého otroctví. Verše 15-16 (Vzestup Ehuda): Izrael volá k Bohu o pomoc. Bůh vzbudí osvoboditele: Ehuda, leváka z kmene Benjamín, který je vybrán, aby nesl hold králi Eglonovi. Ehud si připraví na zakázku dvousečnou dýku (asi na délku paže) a pevně si ji připevní k pravému stehnu pod oděvem. Verše 17-23 (Atentát): Ehud předává Eglonovi daň, která je mimořádně těžká. Poté, co propustí nositele daní, se Ehud vrací ke králi s tvrzením, že má tajné božské poselství. Jakmile je Ehud sám v chladné horní komoře, vytáhne levou rukou skrytou zbraň a vrazí ji do Eglonova břicha, přičemž celá čepel – i s rukojetí – zůstane zapíchnutá v králi. Verše 24-26 (Útěk): Eglonovi služebníci nakonec dorazí, najdou zamčené dveře a domnívají se, že král se jen v soukromí vyprázdní. Jejich dlouhé váhání dává Ehudovi dostatek času zamknout dveře, proklouznout kolem stráží a bezpečně uniknout směrem k Seiře. Verše 27-30 (Vítězství a mír): Když Ehud dorazil do pohoří Efrajim, zatroubil na trubku, aby shromáždil Izraelity. Vedl je k dobytí brodů přes řeku Jordán a odřízl Moábcům únikové cesty. Izraelité porazili 10 000 silných moábských válečníků, podmanili si Moáb a zajistili zemi 80 let míru.
Klíčová ponaučení z příběhu Bůh používá nepravděpodobné nástroje: Ehudova fyzická vlastnost (byť levák) se ukázala být taktickou výhodou, která zcela obcházela standardní bezpečnostní kontroly pro praváky. Čin doprovází víru: Vysvobození vyžadovalo božský zásah spojený s Ehudovou odvážnou kuráží, strategickým plánováním a rychlým provedením. Cena za uspokojení se s realitou: Vyprávění zdůrazňuje opakující se tragický cyklus v knize Soudců, kde mír vede k duchovní apatii, která má za následek zbytečné otroctví a útlak.
2