Jak správně prořezat ovocné dřeviny?

V minulém čísle jsme si řekli, jak správně prořezávat dřeviny a jaké vhodné nářadí použít. Nyní se podíváme na zimní řez ovocných dřevin.

Základní zimní řez se provádí v období vegetačního klidu (XI. - III.) V posledních letech se s ohledem na oteplování tato doba mírně zkracuje, především na jaře.

Základní časně zimní řez uplatňujeme v období dormace především u jádrovin (hrušně, jabloně, kdouloně…)

Řez je vhodný v období od konce prosince do konce února. U tohoto řezu je třeba mít na paměti místní klimatické podmínky, v lednu většinou přicházejí větší mrazy, které mohou především mladší stromky ve dřevě poškodit. Vhodnější je pro jádroviny použít pozdně zimní řez v období postdormace (II. - III. měsíc). Při tomto řezu již nehrozí zásadní poškození dřeva a pupenů mrazem. Naopak můžeme mrazem poškozené dřevo odstranit a zvolit za něj náhradu oproti časnému řezu, kde již není možnost volby vhodné náhrady.

U peckovin (broskve, meruňky, slivoně, třešně…) se všeobecně uplatňuje řez posunutý do doby květu, nebo těsně před rozkvětem. Zabrání se tím vzniku klejotoku a řezné rány se lépe hojí.

U jádrovin lze ještě provést řez před rozkvetením. I hlubší řez u jádrovin v době květu je přijatelný, očekáváme-li nepatrnou násadu plodnosti a potřebujeme-li dosáhnout redukce koruny.

Výchovný řez po výsadbě (obr. řez podzimní jarní výsadba)

Je potřeba si uvědomit, že vyoráním stromku ve školce a jeho přesazením dojde ke ztrátě 2/3 jeho kořenů.

Je tedy nutno srovnat rovnováhu mezi nadzemní a podzemní částí, aby mohlo dojít k dobrému ujmutí se stromku na stanovišti.

Při podzimní výsadbě (především jádrovin) půda okolo kořenů stihne slehnout. Navíc v podzimním období kořeny stihnou dorůst a na jaře již pomáhají v růstu. V této fázi se ještě můžeme částečně rozhodnout o výšce koruny. Zda ponecháme nižší výhony a korunu budeme mít více u země, nebo vybereme výhony rostoucí výš. Vybereme si 3 – 4 výhony jako budoucí kosterní větve a seřízneme je na vnější pupen (směřující od kmínku) pro otevření budoucí koruny. Řežeme do takzvané rovnováhy. Pupeny jsou proti sobě ve stejné výšce a mají zajištěny obdobné podmínky k ostatním pupenům, tvořících základy kosterních větví. Zabrání se tím dominanci některé kosterní větve. Terminál necháváme nad touto úrovní rovnováhy minimálně o 10 – 15 cm u jádrovin, a až 20 cm u peckovin. Koncový pupen terminálu musí směřovat zpět nad kmen stromku tak, aby nedocházelo k růstu pouze na jednu stranu. Ostatní slabé výhony odstraníme.

Při řezu větví platí, že řezné rány nesmí být větší než polovina tloušťky kmene pod rozvětvením.

Při jarní výsadbě (vhodnější u dvouletých stromků, broskvoní, meruněk) rostlina již raší, nakypřená půda má větší odpar vody, kořeny dohání růst a hůře tak využívají spodní vláhu. Výhony proto seřezáváme více. V průběhu vegetace si následně obdobně vybíráme dobře rostoucí výhony, jako základ kosterních větví koruny.

U broskvoní a též i u meruněk, můžeme vynechat středový terminální výhon a vypěstovat dutou korunu. Je vhodnější do horších klimatických podmínek. Dutá koruna je více prosvětlená, vzdušnější a plody i letorosty lépe vyzrávají. Následný řez je podobný. Namísto středového kmene nám zbydou čtyři kosterní větve.

V příštím čísle se podíváme na rady k jarní výsadbě.

Jan Kolda