Issuu

sbírce nadbytek. Na první pohled by to mohlo vyhlížet i na mistra v deliriu.

nemají odvahu ani brát do úst. (Simona Martínková-Racková, A2)

(Martin Stöhr, Host)

zvukovými metaforami mohl

JaK NěKdo ———— nĚcO ———— PaDá zE sKály

VŠeHoMíR

Magnesia Litera a jeho kniha Listonoš vítr byla zapsána na Čestnou listinu IBBY.

Český rozhlas jako rozhlasovou hru. Je držitelem Ceny Jiřího Ortena, dvou ocenění

pro kluky a holčičky (2013). Jeho dramatický text Pocit nočního vlaku realizoval

z abecedy (2012) a v rámci projektu kniha pro prvňáčky napsal Všelijaké řečičky

slané vody (2014), k obrázkům Františka Petráka napsal básně do knihy Kamarádi

S ilustrátorem Pavlem Čechem vytvořil poetické knihy Listonoš vítr (2011) a Moře

slovníček dětem v příkladech (2012) a moderní bajky Příhody matky Přírody (2014).

(2006), knížka básniček Kam až smí smích (2009), učebnice tvůrčího psaní Poetický

Malé lalulá. Dětem je určen příběh František z kaštanu, Anežka ze slunečnic

držkách cigarety a z poezie autorů německého nonsensu sestavil antologii s názvem

a dalších. Připravil také antologii německé expresionistické poezie Držíce v drzých

Trakla, Ericha Kästnera, Rainera Marii Rilka, Paula Celana, Hugo Sonnenscheina

Větrní (2005), Malá tma (2008) a Světloplaší (2012). Přeložil např. poezii Georga

pedagog. Doposud vydal pět básnických sbírek: Lunovis (2001), Vraní zpěvy (2002),

Radek Malý (nar. 1977) je básník a překladatel, autor knih pro děti a vysokoškolský

NeBo Jít. AŽ Se voDy vyvaLí.

jE PlNá liStí. MůžEš Se v nĚm ScHOvaT,

a NeKŘičí a cESta ÚvOzOvá

vŠeHomÍr

RaDeK MAlý

nEleKli jSmE Se. JeN Se DívaLi

Už Byla v NáS a teHDy Se to StaLo:

a hŘibů Moc. My váLKu čEKali.

PoDzim Byl sUcHý. DeŠťů mÁlo

RaDeK MAlý

JeDNOdUChé ODpOvěDi.

OtÁzEk, Na KtEré (NaŠtěStí) nEexiStuJí

NaJít SmySl VŠeHo vyKUPujE MÍr

uRáŽí nOtNý Kus cESty. VpŘeD? TOuHa

k zÁKlaDNí liNii Své tvOrBy, aLe zÁrOveŇ

PŘiNáŠí veRše, Jimiž Se aUtOr NavRaCí

ŠeStOu BáSNicKou kNihu RaDKa MAléHo.

TOto ZNeKliDŇuJící mOtto UvOzUjE

KonCe SvěTa. ZEPtaL Se mĚ: a Kde to jE?“

„PtaL jSeM Se ČtyŘleTéHo, JeStli Se BoJí

(Ivo Harák, Portál české literatury)

vyzvat i takového Karla Kryla.

Malý je nesnesitelně patetický.

svými skutečnými vertikálními

Na pomyslný souboj by se

s pitím a skuhráním básníka je ve

pojmech a symbolech, které mnozí

(Dora Kaprálová, MF Dnes)

A ještě něco: expresivních básní

samozřejmostí básník sahá po

Je až fascinující, s jakou

způsobem mantra.

(Ondřej Hanus, A tempo revue) (Eva Košinská, iliteratura)

Forma je pro Malého svým

Je to taková kapesní apokalypsa.

HOST ReX 19

199 Kč

ISBN 978-80-7491-499-7

Evropo, nebul! Uhni. Take it easy.

V baru se balí Němkyně a Rus.

Důchodci vrčí: Bože, to je hnus!

Vousatá dáma má svou eurovizi.

A já? Co já s tím? Učím se tu žít.

Babička letí pařit do Ománu.

Pražany trápí pijatyky Dánů.

V Paříži palba. Selekce. Jsi Žid?

Umím se chytit v sociální síti

stihnout si střihnout se svou smrtí selfie.

a šeptá: budu… Poslední mám přání ————

v nichž budoucnost se k mnoha uším sklání

Do džípíesky umím zadat Delfy,

a umím čekat, že se jiný chytí.

Radek Malý Host Brno 2015

5 všehomír

ISBN 978-80-7491-499-7

Zeptal se mě: a kde to je?

Ptal jsem se čtyřletého, Jestli se boJí konce světa.

Hledáme slova. Dáváme jim jména, z nichž jedno každé nic víc neznamená, než že je. Že být může. Že si hoví v možnosti bytí. Někdo slovo loví puškou či lasem, mlčením či hlasem a někdo slovo chová. Jako prase. Jak ovci. Hada. Papouška či dítě. Na pláních, v kleci, ve vážnosti. V bytě. A ti i oni scházejí se spolu ve stejných krčmách u jednoho stolu a ti i oni více, méně šťastní. A ti i oni pokoušejí slova. A těm i oněm vždy znova se schová to jedno jejich. Přísné jméno vlastní.

Diář Pondělí: pod kobercem našli yettiho Úterý: čekárna na kožním, pak bar Středa: déšť (co už chtít ode dne třetího?) Čtvrtek: prezidentova žena posílá muže pro ovar Pátek: tajné zasedání rady polobohů Sobota: za městem zlevnili salám a matrace Neděle: zamyšleně hledět na oblohu Pondělí: zase do práce

Znamení Kočka se páří s psem. Píšou, že bude válka. V obchodě došel vanilkový krém. Berlín hoří v dálkách. Cikánka hladomory věští. Žabinec přikryl oceán. Hlavy herců třeští. Východ má tajný plán. Z pouště hlásí nález mimozemských kostí. Papež si láme vaz. Básník básní z povinnosti. Horko střídá mráz. Američani ostřelují lunu. Marie byla viděna s Anetou. V motoru Pendolina našli kunu. Pluto už nesmí být planetou. Dalajláma přišel na svět s příliš velkou hlavou. Bohové vaří jed. Ve Vltavě mrtví koně plavou. Na Marsu je led. 11

Lípy mají masožravé květy. Kouření způsobuje rakovinu. Jágr byl v lize mistrů třetí. Těhotná úřednice holduje vínu. Oceán vydal Atlantidu. Přemnožili se slimáci. Na náměstí jsou davy lidu. Tramvaj na víru se obrací. Zrušili úřad práce. Asteroid letí. Signál se začal ztrácet. Rodí se málo dětí.

Žhne srpen. Městem vodí zvadlé dámy na šňůrách psíčky ušlechtilé rodem. Kaštany v parku chtěly by být samy, už unavené. Týden před porodem. Po špičkách tančí po plechové střeše holub a tluče spálenými křídly a hromosvody jako hroty vidlí trčí a hrozí: Ubodáme dnešek. Neubodají. Dál se bude vléci až do šera a zítra bude další, jen o den starší. V o den starší peci.

Po Labi plují obří lodě. Po Labi plují flusance. Nasedej, kdo jsi v nepohodě. Nasedej, dej se do tance. Léto se loučí lítostivě jak zapšklá kněžna před smrtí. Nebe se na zem dívá křivě — kdo koho z nás dřív rozdrtí? Vysoké nebe plné třpytek, jen sem tam bliká eroplán. A podzim přijde. Bez výčitek. Nevítán, čekán. Divný pán. Nečekán, vítán. A má plán. (Hamburk, srpen 2013)