This book has been published with the support of the Translate Ukraine Translation Program
Tato kniha vyšla s podporou překladového programu Translate Ukraine
Text and ilustrations © Oksana Bula
Originally published in book form in 2022 under the title ВересоВа міль (Heather Moth) by Vydavnytstvo Staroho Leva (The Old Lion Publishing House), Lviv, Ukraine
Translation © Jiřina Dvořáková, 2023
Czech edition © Host – vydavatelství, s. r. o., 2023
ISBN 978-80-275-1746-6
aleko předaleko, mezi Borovicovým pahorkem a Olšovým hájem se rozprostíral Vřesový palouček.
Svítilo nad ním slunce a skrápěl ho déšť, foukal tu vítr a snášela se na něj mlha. Dovnitř vřesového porostu však žár ani chlad nepronikaly.
Právě tady, v milém, hřejivém závětří, bydlela Šedivá můrka.
Probudila se vždy po západu slunce a umyla se rosou, posnídala šťávu z vřesu,
potom roztáhla křídla a vzlétla nad palouček.
Poseděla si tady a pak zase tamhle a přitom zkoumala, co nového sem zavál vítr. Nejčastěji přinášel obyčejné a ničím zajímavé…
…listy ze stromů.
Obyčejné a ničím zajímavé by se ty listy mohly zdát kdekomu, jen ne Šedivé můrce, která nikdy nebyla ani v Olšovém háji, ani na Borovicovém pahorku. O stromech slýchávala, v životě je však neviděla. Ráda sbírala lístečky různých tvarů a pak si je schovávala do skrýše.
Z Borovicového pahorku za ní občas přilétali kamarádi — Sýček a Netopýr. Šedivá můrka se jich pokaždé hned začala vyptávat na listy:
Našla jsem Nový lísteček! Co myslíte, z jakého je stromu?
Z lípy?
Kamarádi se v listech ani v názvech stromů příliš nevyznali.
Nebo z habru?
Mnohem víc je bavily hry. Netopýr miloval svou vlastní hru nazvanou Kameny a klacíčky. Pokaždé, než se vydal na návštěvu za Šedivou můrkou, pečlivě sesbíral větvičky, kousky kůry a malé kamínky těch nejpodivnějších tvarů. A když kamarádi společně usedli, vysypal svoje poklady na zem.
KouKni se pořádně!
To bude neTopýr!
Hrát Kameny a klacíčky bylo velice jednoduché: jeden z nich vždycky vytvořil obrázek a ostatní hádali, co to je.
Hrát Kameny a klacíčky bylo velice jednoduché: jeden z nich vždycky vytvořil obrázek a ostatní hádali, co to je.
Jakmile se jim podařilo všechno uhodnout, přišel čas na schovávanou. Jenže schovat se před Šedivou můrkou nebylo jen tak — na palouku znala každý keřík!
Jakmile se jim podařilo všechno uhodnout, přišel čas na schovávanou. Jenže schovat se před Šedivou můrkou nebylo jen tak — na palouku znala každý keřík!
Rádi se předháněli anebo jen tak kroužili nad rozkvetlým vřesem.
Vřesový palouček byl pro dovádění jako stvořený. Když se přátelům běhání mezi keříky omrzelo, vzlétli k nebi nad nimi.
Při hrách ve vzduchu si pokaždé užili spoustu legrace!