Milan Děžinský: Obcházení ostrova — ukázka

obcházení ostrova

básně z let 2011—2016

Host ReX 22

Brno 2017

milan děžinský

obcházení ostrova

ISBN 978-80-7577-094-3

© Host — vydavatelství, s. r. o., 2017

© Milan Děžinský, 2017

Posluchači

Je někdo uvnitř?

Ten, kdo se po dlouhé době vrátil splnit slib, pátrá po oknech a neujde mu plíseň a pod okapem mech.

Posluchači stojí za dveřmi a tiše naslouchají.

Nic se nehýbe.

Jen posluchači, kteří mají uši, slyší jeho na okamžik zadržený dech. Řekněte, že jsem se vrátil, tiše zkouší ten, kdo se vrátil splnit slib.

Posluchači s krátkými údy se nehýbají.

Posluchači s visícími pažemi se nehýbají.

9

• • • Než ohluchneš, jsi slepý.

Mluvíš se stvořitelem, abys zjistil, že je jen prostředník.

A proč by jím nemohl být déšť, hrdlička na mokré větvi nebo někdo s nožem.

Nebo někdo s nožem?

Z projíždějícího automobilu ruka posunkuje: Sníme tvoje srdce.

To jen duch bloudí a hledá, kam přisát svůj otisk.

10

• • • U trati skřípe páv.

Pumpa se předvádí signalizaci přejezdu.

Jeden roztahuje vějíř a druhý sklápí paži.

Dnes vlastní rukou nezemře žádný básník.

Co si počít s takovou nocí?

Dojít k lesu, než se úplně zavře.

11

• • • Muškáty za sklem září pěti žárovkami.

Zapomenuté struhadlo pod kuchyňskou zářivkou svítí všem.

Ale je nevlídná noc a jen já procházím touto čtvrtí.

Na chvíli se vítr ztiší, vítr zapomnění.

Mezi okny se přeludy procházejí koňským krokem.

Mluvíme tu o králích, protože jsou mrtvi.

Mrtví básníci a králové spolu mluví o kráse žen.

12

Píseň zaslechnutá v baru Polib mne, jako bych byl dívka.

Chci jen, abys věděla, mám červené šaty a měsíc, lodičky na jehlách a jsem naživu.

Dráty cvakají jak pasti, zlato, jsem v ohni.

Mám nenarozené dítě tady v těle.

Vím, že když nadejde večer, zemřu šťastný.

13

Píseň z jukeboxu Tolik se mi líbil váš hlas, ale dívala jsem se na ruce, štíhlé prsty, strážníky.

Proč jste přišel ke mně v noci?

Přišel jste z pouště a našel loď z jednoho kmenu.

Dlouhou pirogu.

Proč jste přišel ke mně v noci?

Proč jste přišel ke mně v noci?

14

• • • Ještě během hotelové snídaně při pití kávy jiskření tvých chloupků, než nás obklopili jezdci na ponících, křivé čínské zuby, silné brýle a krátké nohy.

Nikdy nebudeme vědět, co na to tvé mládí, co se děje v cestovní tašce, utažené na zip, s kartáčkem a hřebenem v objetí, než pro sebe zemřeme každý v jiné dálce pod sněhovou krustou, co palce v kozačkách pod stolem, jejichž každé hnutí projede snem jak psí spřežení.

15