David Voda Manitoba
David Voda Manitoba
© David Voda, 2026
Cover art © Alena Gratiasová, 2026
© Host — vydavatelství, s. r. o., 2026
ISBN 978-80-275-2900-1
Úlitby Rodovi
Meran (návod ke skrytí)
Měníš se, tablety v myčce. Zkřehlé články, teplý dech fordu. Klidně dál, v kraji retardérů, uklizenými vesnicemi a na Nový rok, bez kohoutů, do škvíry Kožená: Ah!
Mio cor! Třetího havran, balancíruje. Sám. Na terase kondominia. Z plechu.
Všechno jsi vyhodil? Stejně vylétne. Na trhu, u prkýnka, v mysli. Že už to nevydržíš jak bobkové listy v kořence, bičíky ředkví na střence a všude křidélka ze slídy. A folklor? Děkojo, leda o jídle.
Ráno pěšinku, prsty doleva. V poledne srdce, z hlávky salátu. Před spaním vanu, namísto hvězd pět zrnek hypermanganu.
Úlitby Rodovi
Pondělí, dvacátého, dárek pro Ch. a S., kurz pro páry, termín ve Šternberku, domluva s H. (případně), odběry u Z., kufr do nemocnice, v staleté aleji, než dorazí husqvarny, požehnání od slepého kněze.
Zbourat strofy, vykostit načaté verše, nadrobno pokrájet metafory. Sůl a seznamy. Mdlé saláty kontra bujné asparáty, na odpočívadle u Blahynky. Každé slovo: Na mělčinu! Básně? Chorobně uklizený byt.
Schnitzl
Sněží, skrzevá okna, Stifterův Tichý hlas, tchynin cetl, naklepat řízky, válet v mouce, smažit, 1/8 l bílého vína, voda, dusit, bujón od Knorra.
Je z rezavé litiny, mží, navečer leze z křížku, Litovel u Pelikána, v Řepčínské selské rebelie, v nízkém reliéfku, u kaple vyhnané Královny, hrst zkřehlých šípků, na bráně Moravských železáren narazí noční šichtu.
Číslo legitimace nula šest nula sedm nula sedm sedm.
Příjmení Voda. Jméno Albert. Datum narození druhého
druhý tisíc devět set deset. Vstup do strany tisíc devět set třicet jedna.
Déšť, na nebi, ve vydlabaných nikách, neomítnutých štítech z tvárnic, nouzové kolonie lurdských madon.
Měděnka, plech, cinobr. Gotham východu, střechy nad rynkem, ale bez Batmana. Lije, Zikmund bije a gazeta tiskne: Boże, co to znaczy?
Dvůr charity, na dlažbě rozmočený štítek supermana, totéž na Husově sboru, sprejem S v kartuši. Staré přítelkyně, loučení na zastávce, ty, co neodjely, smějí se, za rámě, jistě v sobě jak dubové listí na jaře. V místech fasádních světel kruhové smotky kabelů, slovanská elektřina, ohrádka je německy Gehschule a dudlík Luller.
V autě je škvíra, v ní Bach dětem, na stole zkumavka, písek z katakomb svatého Šebestiána. Když usychá
ratolest kočiček, schne v nás i svátostina? Po bílé stěně tužkou: Herz und Mund und Tat und Leben.
Ptačí hodinky
Například slavíci se už naučili hnízdit i v křovinách u dálnice. Popelí se v prachu u svodidel… Říkám batole
dobře usne pod 1 286 kg, ladění e1 (Jan Pavel II.)
nebo i pod 4 805 kg, ladění gis0 (Panna Maria Hostýnská).
Ptačí zpěv je slyšet brzy ráno, a pak kolem šesté hodiny navečer.