ČESKÁ KNIŽNICE
Konstantin Biebl Biebl_prebal.indd 1
Cena 329 Kč ISBN 978-80-7491-156-9
NAKLADATELSTVÍ HOST
BÁSNĚ BÁSNĚ
Česká knižnice přináší reprezentativní díla české literatury od počátků po současnost bez ohledu na občanskou, ideovou a literární orientaci autorů. Řídí ji vědecká rada složená z předních literárních historiků a editorů. Pečlivě připravená vydání jsou opatřena odbornými komentáři. Začala vycházet roku 1997 v Českém spisovateli, v roce 1998 přešla do Nakladatelství Lidové noviny a od roku 2009 do nakladatelství Host (www.kniznice.cz). Seznam dosud vydaných titulů naleznete na konci této knihy. V roce 2014 vedle Bieblových Básní vychází: Jan Amos Komenský Labyrint světa a ráj srdce, Milota Zdirad Polák Vznešenost přírody / Cesta do Itálie, Karel Čapek Tři hry a Antonín Sova Básně. Na rok 2015 připravujeme: Božena Benešová Prózy, Bohumil Hrabal Povídky, črty a hovory, Jaroslav Durych Bloudění I–II, Emil Juliš Básně a Karel Hynek Mácha Básně (reedice).
Konstantin Biebl Svazek obsahuje kompletní Bieblovy básnické knihy Věrný hlas, Zlom, Zloděj z Bagdadu, Zlatými řetězy, S lodí jež dováží čaj a kávu, Nový Ikaros, Nebe peklo ráj a Zrcadlo noci. Odstraní tak jednu z velkých mezer ve vydávání moderní české poezie: dosud básně Konstantina Biebla nevyšly v kritickém vydání. Jeho Dílo, vydávané v padesátých letech, bylo poznamenáno autocenzurou a cenzurou. Následovaly jen antologie, připravované na různé ediční úrovni. Přítomný svazek vychází z posledních knižních vydání za autorova života před vznikem zmíněného Díla. V rozsáhlém komentáři prof. Jiřího Holého srovnává dochované rukopisy, časopisecké a novinové otisky a varianty knižních vydání jednotlivých básní. Výsledkem je první souborná edice jádra básníkova díla a také bohatý materiál pro další literárněvědné bádání.
18.11.2014 10:55:21
ČESKÁ KNIŽNICE NAKLADATELSTVÍ HOST
Biebl-sazba_v02.indd 1
18.11.2014 13:51:44
Konstantin Biebl
Biebl-sazba_v02.indd 2
18.11.2014 13:51:44
BÁSNĚ Věrný hlas / Zlom / Zloděj z Bagdadu / Zlatými řetězy / S lodí jež dováží čaj a kávu / Nový Ikaros / Nebe peklo ráj / Zrcadlo noci
BRNO 2014
Biebl-sazba_v02.indd 3
18.11.2014 13:51:44
Ediční příprava a komentář Jiří Holý Vědecká redakce Jiří Flaišman
Ediční přípravu svazku zajistil Nadační fond Česká knižnice za finanční podpory Ministerstva kultury ČR Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR © Konstantin Biebl — dědicové c/o DILIA, 2014 Editor and commentary © Jiří Holý, 2014 © Host — vydavatelství, s. r. o., 2014 ISBN 978-80-7491-156-9
Biebl-sazba_v02.indd 4
18.11.2014 13:51:44
VĚRNÝ HLAS
Biebl-sazba_v02.indd 5
18.11.2014 13:51:44
DRAHÉ PAMÁTCE JIŘÍHO WOLKERA
Biebl-sazba_v02.indd 6
18.11.2014 13:51:44
VEČER
Večer Otvírám knihu jako dveře, jdou tiše na balkon. V závějích sněhu vychází měsíc ze starého románu. V samotě očí zavřených stříbrné kolo zhasíná. Vzpomínko, památko malá jako větvička z Šumavy, do ticha rostou utonulé lesy. V samotě očí zavřených často tě potkávám.
7
Biebl-sazba_v02.indd 7
18.11.2014 13:51:44
Pozdrav Nádherná katastrofa, pampelišky se rozvířily v jejím úsměvu. Stála na prahu lesa a jižní vítr vál z otevřených polí. Poutníče, který jdeš do dálky, všude ji potkáš, kde kvetou petrklíče a fialky. Pozdravuj její oči modré a klenuté. Ó ženo v kraj proměněná, tvůj sněžný prs je vrcholem Fudžijamy, čekám, až tvoje srdce vyšlehne plamenem horkým a rudým. V dýmu tvých vlasů ztratil jsem i cestu k útěku.
8
Biebl-sazba_v02.indd 8
18.11.2014 13:51:44
Vyznání Poznal jsem ten sladký žal, nikdy tě nebudu moci docela přivinout, přerostla jsi moje ruce, moje srdce, jako strom nízkou zeď zahrady. Celý ten dalmatský kout musel bych s tebou obejmout, uličky úzké — dech se úží, na slunce bys žaloval, že ani u moře chudým nesvítí. Rybářské sítě z moře táhnou muži, ženy je spravují na schodech, a v cárech a hladu bloudí dalmatské děti. Uměla jsi je léčit pohledem dobrých očí. Když za tebou chodily v zástupech, kupovala jsi pro ně sušené maso a hrozny vína. Bylo to za peníze těžce vydělané, vždyť jsi sem nepřijela
9
Biebl-sazba_v02.indd 9
18.11.2014 13:51:44
pro západ slunce, ani pro lásku mou. Horečka z těla ti ujídala, nikdy jsi děti na ústa nelíbala. Vzpomínám: okno při zemi otevřené, sedí v něm černý naháč a křičí. Tady máš pomeranč, fíky — líbalas ho na skořicových zádech a v očích ti stály slzy. Kdybych tě jednou ztratil, k moři bych se vrátil. Šel bych hledat ten kamének, co jsi tam hodila. Šel bych k slepému žebráku, od tebe dostával po půl dináru. Šel bych tě hledat do jeho noci.
10
Biebl-sazba_v02.indd 10
18.11.2014 13:51:44
Hřbitov Na skalnatém ostrově pochováni, pod zelenými vinicemi spí čužáci a Taliáni. Na slunci z nízkých křížů jsem nevyčet hoře, i po smrti hledí na svoje moře a žijí krásně a sami na bílých lodích pod skalinami. Osmáhlí sluncem, klid moře na dně zraků máte, a když umíráte — zavrou se jako květiny ve stínu hrobu a země. Jsem Maria Dorčič a Niko Hero jsem. Na baščanském hřbitově z mrtvých vstali ve mně, jsem rybářem a jsem z této země. Z hrobu jsem zvedl hlavu a jdu ze hřbitova do přístavu.
11
Biebl-sazba_v02.indd 11
18.11.2014 13:51:44
U moře Svou hlavu sklonila nad hlavou mojí a měsíc kráčí z hor. Teď ve vodě stojí po kolena. Dávno jsem přivykl snům, sny, po moři plujte dál, ale vy, ruce, vás tíží žal, když chcete bdít, tož bděte v majáku u světla. Dnes milovat budu krásu tvých ramenou a bělost údů, ač sama snem, tys jediná mezi mořem a nebem pevnina, jdou ruce a moje rty — a konce nedojdou.
12
Biebl-sazba_v02.indd 12
18.11.2014 13:51:44
Tichounce Milenko, broučku malý, tvůj hoch se o tebe bojí. Růže ti z tváří opadaly na šicím stroji. Od osmi ráno, večer do šesti, se schýlenou hlavou sníš ještě o štěstí. Za čtyři sta korun měsíčně, co se tvé prsty nabolí. Z chudých rukou roste chléb pomaleji nežli na poli. Milenko, broučku malý, noc nedá mi spáti, proč za ty ruce, za ty ruce tak málo se platí? Já bych dal za ně život.
13
Biebl-sazba_v02.indd 13
18.11.2014 13:51:44
Píseň Voní země, kytice bezu a rdí se hloh. Děvče, pojď ke mně! jsem tvůj hoch. Kvetou kaštany v parku jako stromky o Vánocích, je tam plno dárků v májových nocích.
14
Biebl-sazba_v02.indd 14
18.11.2014 13:51:44
Jaro Nehrajte na klavír, když v parku kos zpívá. Nehrajte na klavír, když se připozdívá a naslouchá země, tráva a kamení. V tajemství jara vnik nad rukama schýlený zahradník. Každou hroudu potěžkává, nejtěžší hroudou je asi rakev, když se pochovává — Ten by se nedivil, kdyby teď někdo, kdo má hlad, celým svým tělem k zemi vroucně pad a k jídlu si krájel kusy černé hlíny. Má plavá Soňo! Oči ti stůňou touhou. V mém objetí, jež patří tvému příštímu dítěti, je naše jaro. Snad jednou, z ruky mé vypadlá číš, v střepinách o zem tiše zazvoníš, ale hrob k nohám sesuje se ti jak tvůj černý hoch milující. 15
Biebl-sazba_v02.indd 15
18.11.2014 13:51:44
Podzim Poutníče sychravým večerem po návsi jdoucí, vidíš dům zarostlý žloutnoucím vínem? To stavení není už celé, když lampa hasne v podkroví. Ruce klesnou jak větve ohořelé — Okno se tiše řítí do lampy hasnoucí: Spěte tu s klidem!
16
Biebl-sazba_v02.indd 16
18.11.2014 13:51:44
Milenci Po smrti ve svaté se proměníme, staneme se květinami. Ve dne budeme lidem pro radost a v noci sami.
17
Biebl-sazba_v02.indd 17
18.11.2014 13:51:44
Smrt v dopise Přijde psaní z daleké ciziny znenadání, když ruka obálku roztrhává, neví se, že někdo drahý dokonává v bílém dopise. Zrak nejdřív ví, že stojí před rakví, a z ruky, co tolik milovala, jak na podzim z holé větve — list k zemi padá. Ten zemřelý v dálce nemá ruce studené, nemá obličej z křídy a kamene. Rád chodí s živými, tajemství před nimi nemá.
18
Biebl-sazba_v02.indd 18
18.11.2014 13:51:44
Japonský dřevoryt Nikdy bych nemohl psaní zmuchlati, byl by to pocit, že pod křídly tisknu holubici. Bez dechu umírá. Pod jasným nebem bez mráčků jen tys byla podobna bílému obláčku, nikdo by neřekl, jaká bouře vpadne mi tebou do srdce a roznese po horách, po horách, po vlnách. Možná, že uměl bych hedvábím vyšívat krvavé růže.
19
Biebl-sazba_v02.indd 19
18.11.2014 13:51:44