Tato kopie je určena výhradně pro recenzní účely. Kniha jako celek ani žádná její část nesmí být volně šířena na internetu, ani jinak dále zveřejňována. V případě dalšího šíření neoprávněně zasáhnete do autorského práva s důsledky dle platného autorského zákona.
NETETUJ SE BLBĚ 2.0
NETETUJ
SE BLBĚ 2.0 ANETA CIBULKOVÁ
BRNO 2026
© Aneta Cibulková, 2026 Cover photo by Eugene Chystiakov /Unsplash Interior photos © Markéta Šindlerová, Aneta Cibulková, Unsplash, tatéři, respondenti, 2026 Illustrations © Marica Baranovič, Kristýna Nezvedová, Freepik, 2026 © Host — vydavatelství, s. r. o., 2026 ISBN 978-80-275-3173-8
NA KNIZE SE PODÍLELI Ivo Výboch — poradenství ohledně tetovacích kurzů, laserování, zákonem daných povinností — v prvním i doplněném vydání knihy Markéta Šindlerová — fotky produktů a nástrojů na tmavém pozadí (2020) BrotherHood tattoo studio — prostory pro focení příloh na tmavém pozadí (2020) Euro Tattoo Supply — nástroje nafocené v přílohách na tmavém pozadí (2020) Marica Baranovič — ilustrace pro obálku knihy a kapitolu „Chci být tatér“ (2020) Kristýna Nezvedová — ilustrace knihy k jednotlivým úsekům (2020)
No a já, Aneta Cibulková, jsem vymyslela námět, knihu napsala, postarala se o komplet crowdfundingovou kampaň prvního vydání, marketing a propa gaci na sociálních sítích, komunikaci s poradci, tatéry i partnery, uskutečnila rozhovory, nafotila přílohy na světlém pozadí a stála při vzniku všech příloh, grafiky i sazby v rámci prvního i doplněného vydání. Je to pořád větší a větší a taky skvělý. Projekt je na Instagramu pod profilem @Netetujseblbě, má ale také Spotify, YouTube a HeroHero, kde ho můžete podpořit a odebírat ob sah bez reklam. Hledejte ho také na tetovacích akcích a nepřehlédně te udržitelný merch na www.netetujseblbe.online. Ačkoliv kniha vznikla v nejlepším možném přesvědčení o správnosti všech tvrzení a za účasti odborníků ve svém oboru, autorka a všechny osoby, které se na knize podílely, nenesou odpovědnost za jakékoliv škody či komplikace, které mohou čtenářům vzniknout při postupech inspirovaných touto knihou.
DÍKY Velké díky patří Ivovi Výbochovi — za podporu, která neuvadá během celého trvání projektu a projekt samotný přesahuje. Děkuji vydavatelství Host Brno a všem z jeho týmu, kteří se na vzniku knihy podíleli — za to, že šli projektu i mně naproti. Díky své energii za to odhodlání a tělu, že mě nese i v dobách velkého vypětí. Děkuji, že můžu. Díky dvěma nahatým kocourům — Eliášovi a Matyášovi. V roce 2020 nechyběli u žádného slova, které jsem napsala do prvního vydání. Díky Jonášovi a FeeBee, kteří jsou v době druhého vydání na jejich místě. Velké díky každému z vás, kdo jste pomohli ke zrodu prvního i do plněného vydání knížky a jakýmkoliv způsobem přímo i nepřímo pod pořili tento projekt i mě samotnou na cestě kupředu. Vážím si toho a děkuji vám za to.
OBSAH 13
Pár slov na začátek
22
CHCI TETOVÁNÍ
25 39 43 49 59 67
Chci tetování Bolí to. Kolik to stojí? Co si vytetovat a kam? Výběr tatéra Kdy je pro tetování nejlepší čas
70
JDEME NA TO
73 77 95 101
Pár dní před aplikací tetování Jak se tetování aplikuje Péče o nové tetování Milan Zelinka: Když se o pokožku staráte, je to vidět
10
110
CHCI VĚDĚT VÍC
113 119 127 131 139 147 153 163
Co dělat, když se to nepovede Ivo Výboch: Tělo potřebuje k odstranění tetování čas Chcete vědět Martin Bekus: Dobrý tatér vytetuje všechno Ohlédnutí Iva Výbocha Handpoke versus strojek Martin Štuler: Přijde mi blbost schovávat špatný kérky za rituál Tatéři říkají
176
CO SE U NÁS TETUJE
179 183 197 263 303
Co se u nás tetuje Ikony Premium partneři Partneři Kai Sebek: V ničem v Arktidě bylo všechno
316 CHCI BÝT TATÉR 319 323 331 365 373 391 395 415
Chci být tatér Tetovací kurzy Vybavení Tom, Celtic Supply: Udržet si zákazníka, to je ta největší výzva Jak se to celé vlastně dělá Co dál? Vojta, Tattoo Expo Haná: Organizace trvá rok, chci udržet velikost a kvalitu Zákony, které musejí tatéra zajímat
11
PÁR SLOV NA ZAČÁTEK Mé jméno je Aneta. Jsem holka z Prahy, která moc ráda tráví čas mimo Prahu. Mým hlavním oborem je social media marketing, zároveň jsem vystudovala publicistiku se zaměřením na moderování. Na ško le jsem učiteli českého jazyka zarytě říkala, že já psát určitě nebudu. Naznačoval mi, že by tam mohl být určitý talent, mně to ale tehdy při padalo na míle vzdálené. Chyba lávky. Psaní krátkých textů mě přived lo do mého primárního oboru a psaní obou svých knih jsem si obrov sky užila — je to má nejoblíbenější část z celého procesu vzniku knihy. Psaní je skvělé a já doufám, že i vy si mé řádky užijete. Už na škole jsem o tetování psala a natáčela videa. Sama tetová ní mám, i když jsem slyšela, že jsem taková potetovaná nepotetova ná. Vlastně na tom něco bude, žádné z mých tetování nemá velké plné plochy. Mám ráda svou kůži a potřebuji ji vidět i tam, kde nese tetování. Pod strojkem i handpokem už byly mé nohy, žebra, ruce, hrudník i krk. V roce 2015 jsem začala o tetování natáčet videa na YouTube, možná si mě pamatujete pod přezdívkou Anett. To byly ještě časy, kdy slo vo „youtuber“ (za kterého jsem se mimochodem nikdy nepovažovala) nevyvolávalo v lidech negativní pocity, slovo „influencer“ skoro nikdo nepoužíval a sociální sítě fungovaly úplně jinak, než jak fungují teď. Postupem času jsem zjistila, že u nás nikdo netočí o tetování. Tím nemyslím videa typu „tohle tetování jsem si udělal, protože mám 13
rád auta, a tohle je datum, kdy se narodila moje máma“, ale praktické věci. Rady, zkušenosti, inspirace. A tak jsem podobná videa začala dě lat. Už tehdy jsem k tomu přistupovala s velkou opatrností. Často jsem posílala lidi za jejich tatéry nebo dalšími odborníky. Pravda ale je, že se mi začalo odkrývat, jak málo lidí má o procesu tetování alespoň zá kladní přehled a jak šílené věci se někdy dějí z nevědomosti nebo kvůli tomu, že si lidé neuvědomují možné důsledky. Komentáře a zprávy, které jsem tehdy dostávala, mi někdy připadaly až neuvěřitelné. Často šly úplně proti zásadám hygieny i vhodné péče. Kanál měl tehdy hezky našlápnuto, sledovalo ho asi 7 000 lidí, což z pohledu tehdejších čísel nebylo zase tak málo. Já jsem se ale čím dál víc věnovala marketingu a na svůj obsah jsem neměla tolik času a někdy ani energie. Nakonec ke mně ale právě díky marketingu přišla myšlenka napsat knížku o tetování. Tehdy jsem spolupracovala s malým a mladým knižním naklada telstvím. Jeho autorům jsem pomáhala s komunikací crowdfundingo vých kampaní na sociálních sítích. Tento kreativní tým přišel s myš lenkou vydat knihu o tetování, vedle nápadů na spoustu dalších témat, která by „mohla mít úspěch“. Zjistili, že se tetování jako tématu věnuji, a chtěli, abych knihu napsala. Nejdříve jsem se zasmála, dost nahlas, mimochodem — já a knížku… Neměli konkrétní představu a myslím, že za tím přirozeně viděli hlavně business. Postupně jsem nad tím za čala přemýšlet hlouběji a dalo mi to smysl, pro mě ale z úplně jiných důvodů. Chtěla jsem přinést odpovědi na otázky, které mi od lidí neustále chodily. Zvýšit povědomí o celém procesu i o správné péči. Vytvořit most mezi tatéry a zákazníky — protože jsem věděla dost na to, abych mohla komunikovat s tatéry do hloubky, ale ne tak moc, abych ztratila zákaznický pohled. Tak jsem si řekla — fajn, jestli ale napíšeš knížku, nebude to žádnej #bullshit. Postupně jsem došla k podobě knihy, kterou držíte v ruce. Žádná malá knížka o tetování. První kniha v České republice zaměřená na te tovací proces. Nevázaná na konkrétní studio, tatéra nebo obchod, a tudíž nestranná. Každý, kdo si ji přečte, bude vědět, co od tetovací ho procesu očekávat a jak si hlídat jeho kvalitu. Nebudou v ní chybět odborníci z oboru ani tatéři sami. Bude lidská, bez zbytečného ega. Aby jí každý rozuměl a ke všem byla otevřená. Bude ukazovat různé cesty tak, aby si každý našel tu svou a věděl, které jsou dobré a co hrozí při výběru těch ne úplně dobrých. Bude sloužit zákazníkům, kteří se chtějí potetovat kvalitně a bezpečně. Pomůže začínajícím tatérům 14 / Pár slov na začátek
zjistit, co je na jejich cestě k vysněné profesi čeká, a bude pro ně pří pravou na vstup do tatérského světa. Představí šířku tetovací scény tím, že ukáže různé přístupy a tvorbu mnoha tatérů. Bude tak trochu mostem mezi všemi stranami tetovací scény a jejich vlastními světy. Na začátku mi věřila spousta lidí a já jim za to moc děkuji. Zpětně mě fascinuje, jaké dveře se mi tehdy jako úplně neznámé autorce po vedlo otevřít a jak se pro mou myšlenku někteří lidé nadchli. Kniha přišla na scénu v roce 2020, s jejím vydáním mi částečně pomohl crowdfunding. Nakonec vyšla úplně jinde, než kde vznikla první myš lenka — v nakladatelství, které bylo už nějakou dobu zároveň mým klientem v oblasti marketingu. Zvolila jsem ho, protože jsem mu tehdy ve všem věřila. I přesto, že během crowdfundingové kampaně přišla nabídka z dalšího, jménem většího nakladatelství. První vydání pokřtil Ivo Výboch ve Vile na pražské Štvanici. O knize vznikl také videodoku ment Kristýny Frymlové, na který se můžete podívat na webu projektu. No a teď je tu vydání druhé, které je nejen rozsahem téměř dvoj násobné, ale také nečekaně prověřilo náklonnost svých příznivců a násobně i mé odhodlání. Když jsem seděla na chalupě a psala úvod této kapitoly, neuměla jsem si ani představit, že se v jedné chvíli může úplně všechno sesypat. Kniha měla vyjít v listopadu roku 2025. Do poslední chvíle šlo vše podle plánu. Pak přijel kamion plný knih k výrobnímu a distribučnímu dodavateli a mně přišla zpráva, že se to nepovedlo. Zjistila jsem, že kniha má kompletně posunutou barevnost — bar vy jednoduše nevypadají tak, jak vypadaly ve zdrojových materiálech. Bylo mi jasné, že tohle nemůže ven. Že když poskytnu souhlas k vy dání, zničím projektu dlouho a pečlivě budovanou reputaci postave nou na kvalitě a dost možná zasáhnu i svou vlastní profesní reputaci. Protože jako člověk odpovědný za brand, sociální sítě a obsah značek nemůžu pustit ven vlastní projekt, který je barevně špatně a ničí mým partnerům-tatérům výsledky jejich práce. Bez ohledu na to, jak situa ce vznikla. Historie se neptá. Co je vydáno, je vydáno. To, že značkám pomáhám řešit komunikaci, často včetně té kri zové, zde naštěstí sehrálo roli. Dokázala jsem jednat. Bylo mi ale jasné, že důsledky jsou obrovské a zasáhnou projekt i mě na všech rovi nách. Málokdo si dokáže představit ten tlak — a to je dobře, nikomu bych ho nepřála. Po půlroční marketingové kampani, která ohlašova la, že kniha vyjde na konci roku, a s šedesáti tatéry, kteří se na knihu těší a čekají, že bude vidět jejich promo, není co vydat. Zásoby energie 17
jsou vyčerpané a nemalé finance jsou pryč — obojí padlo na první vy dání. Je ani ne měsíc před Vánoci a jisté je vlastně jen jedno — že tuto podobu knihy ven prostě nepustím. Stavím se tím za hodnoty a stan dard, na kterých stojí a vždy bude stát projekt Netetuj se blbě i můj vlastní profesní přístup. Chráním tím důvěru partnerů, že s materiály, které mi svěří, naložím kvalitně. Naplňuji tím vizi projektu — nedělej věci blbě. Přišla jsem s předprodejem, abychom si pod stromeček moh li dát alespoň voucher na knihu, která teprve vyjde. To jisté bylo. Nepřicházelo v úvahu, že to vzdám. V rámci předprodeje jsem vytvoři la sběratelskou edici, protože když už znovu, tak ještě o kus lépe a dál. Ať máme nakonec ještě o chlup větší radost. S původním partnerem pro výrobu a distribuci jsme spoluprá ci ukončili. Novému vydání jsem tedy musela najít nového partnera. Na začátku roku 2026 jsem tedy stála vlastně úplně na začátku. Měla jsem obsah, kompletní materiály a mnoho teoretických možností, jak a kde knihu vydat. Každá z nich měla své výhody, nevýhody, specifi ka. Tlačil mě čas, tlačila mě situace a věděla jsem, že tohle nebude mít rychlé řešení. Zaprvé proto, že tak knižní výroba prostě nefunguje — knihy nevznikají na počkání a každá fáze jejich výroby právem vyžadu je čas. Zadruhé proto, že je to obrovsky složité na všechny strany. Pro Netetuj se blbě 2.0 jsem našla nového vydavatele a věřím, že to celé vezme za správný konec. Já sama jsem pochopitelně ještě násob ně ostražitější než kdy dříve. Nebudu lhát, tato zkušenost na mně ne chala stopy. Bez důvěry se ale při vydání knihy postupovat nedá. Věřím, že celá situace, přestože ještě nebude lehká, nakonec projekt i mě po sílí. Věřím, že jsem se rozhodla správně, a ačkoliv jsem si vybrala sakra trnitou cestu, cesta kvality se vyplácí. Sama v ni stále věřím. Děkuji vám všem, kteří jste při mně a projektu během vydání této knihy stáli. Že jste mi věřili, i když se všechno otřásalo. Vážím si toho a vždy budu dělat maximum, aby to stálo za to. Za šest let od prvního vydání se projekt obrovsky rozrostl. Stále je na sociálních sítích, kde ho v současné době jen na Instagramu sleduje asi 6 000 lidí. Vedle knížky vznikl také podcast Netetuj se blbě. Přináší rozhovory s lidmi, kteří se nějakým způsobem dotkli světa tetování. Povídám si v něm nejen s tatéry a rozhovory mají někdy i téměř dvě hodiny. Najdete je na Spotify i na YouTube kanálu, který dříve nesl zmí něný název Anett. I za touto érou se tam můžete symbolicky ohléd nout. Pokud chcete poslouchat bez reklam, můžete projekt odebírat 18 / Pár slov na začátek
na HeroHero a drobnou částkou podpořit jeho fungování. Na webu projektu najdete mimo jiné merch — trička, mikiny, tašky. Jeho zakou pením se můžete s projektem spojit, být jeho součástí a pomoci mu růst. Merch je postaven minimalisticky, v duchu projektu. Má několik certifikátů včetně VEGAN a FAIR WEAR, nadčasové střihy a jeho kvalita vás ohromí. Můžete mě také potkat na velkých tetovacích akcích, kam často jezdím se svým stánkem. Stejně jako na začátku i nyní projekt Netetuj se blbě spojuje ně kolik mých světů. Ten tetovací, který mě vždycky bavil, s publicistikou, kterou jsem vystudovala, a marketingem, který mě nejen baví a živí, ale také ho ve volných chvílích dělám pro projekt Netetuj se blbě. Nebudu lhát, tlačit to celé kupředu není vždycky jednoduché. Věřím ale, že to má smysl, a vlastně si myslím, že je to se mnou už srostlé.
Jak s knihou pracovat Knihu dělím na tři hlavní části. První je zákaznická — pro všechny, kteří se jednoduše nechtějí nechat potetovat blbě. Jde po procesu, přiná ší rozhovory, radí ale mimo jiné také co dělat, když se to nepovede. Následuje část tatérská — představuji průřez lokální scénou, abyste si udělali obrázek o tom, co všechno je možné vytetovat, jaké styly je možné zvolit, ale také o tom, jak rozdílný je pohled jednotlivých ta térů. Třetí část patří těm, kteří chtějí začít tetovat anebo se v tetování chtějí zlepšit. Zákazníci nejvíce ocení první dvě části, a pokud chtějí jít skutečně do hloubky, třetí část jim poskytne detailní pohled na celý proces. Tatéři by knihu měli číst celou, aby se jim informace složily v jeden celek. Navíc porozumět pohledu zákazníka je pro tatéra velmi důležité. Musím zmínit, že všechno nakonec záleží na vás. V knize pro vás vytvářím přehled základních cest (a že jich je!), ale v důsledku bude rozhodovat to, jací jste vy. Nakolik se dokážete odhadnout, jak dobře se znáte, jak se svým tělem umíte pracovat, jaké směry zvolíte. Najděte si v ověřených postupech a doporučeních sami sebe a svou vlastní ces tu. S respektem k obojímu. Rozhodujte se vědomě. Ačkoliv místy knížka mluví spíše o tom, co může dopadnout ne dobře a čeho se vyvarovat, nenechte se tím zavalit, pokud jste si teto vání zvolili jako svoji cestu. To není mým cílem. Berte informace z kni hy jako nástroj, který vám pomůže minimalizovat pravděpodobnost, 19
že šlápnete vedle, a naopak se co nejvíc přiblížit ke skvělému pocitu, který se dostaví, když se to všechno povede. Ten totiž skutečně stojí za to. Přeji vám, aby kniha naplnila vaše očekávání a našli jste v ní to, co hledáte. Budu moc ráda, když s vámi bude skutečně žít. Vozte ji s se bou po světě, pracujte s ní v salonech, podtrhávejte si v ní části, které vás zaujmou. Mluvte o ní — s tatéry, se zákazníky, s přáteli i se mnou. Sdílejte ji na sociálních sítích, pomůžete jí, aby se dostala k dalším li dem. Užijte si ji i čas, který s ní strávíte. Aneta, #Netetujseblbě
ta e n A
20 / Pár slov na začátek
CHCI TE
ETOVÁNÍ
CHCI TETOVÁNÍ Můj strýc mi na jedné rodinné oslavě pod vlivem pár skleniček vína pořád dokola pokládal otázku: „Tak mi to sakra vysvětli, proč se ty lidi tetujou?“ a můj táta mu nakonec odpověděl opravdu hezky: „Milane, proč tady sedíš? Proč jsi dneska tady?“ Milan odpověděl: „No protože chci!“ Táta jenom dodal: „Tak vidíš a to je důvod, proč se lidi tetujou. Protože chtějí.“ Neměla jsem k tomu co dodat. Ale samozřejmě se to dá trochu rozvést. Všichni se tetují, protože to v určité chvíli svého života chtějí. Za tím povrchním „chci“ se ale pochopitelně skrývá mnoho důvodů. Někdo si chce zapsat lidi, zvířata, místa a momenty, které v něm něco zanechaly. Bere svoje tělo jako plátno vzpomínek, citů, ale třeba i těch největších hloupostí, které ho napadnou. Někdo se zase chce tetová ním vymezit. Být jiný i přesto, jak se říká, že dnes je potetovaný „skoro každý“ a být jiný v dnešní době spíš znamená se nepotetovat. Někdo to zase dělá, protože to je cool. Je to podle jeho názoru prostředek, jak být in. Někdo za tetování maskuje svou citlivost. A tak se za nápi sy „statečný jako medvěd“ občas skrývají ty největší strachy. Někdo si chce pod kůži zapsat vzpomínku, aby na ni nikdy nezapomněl, nebo chce každý den koukat na symbol, který mu něco připomíná. Někdo se chce potetovat, aby své tělo konečně začal mít rád. Další tetová ním maskuje jizvy. Spoustě lidí se tetování prostě jenom líbí. Také jsou mezi námi ti, kterým je to jednoduše jedno. Prostě to dělají a hluboce nad tím nepřemýšlejí. Jako máme každý jiné důvody pro to někde být, jiné důvody, proč nosíme právě tohle oblečení nebo si koupíme právě tohle auto, společné máme jedno — v tu chvíli to chceme. Chci tetování / 25
Tvorba sebe sama Rozdíl mezi oblečením, autem a tetováním je ale obrovský, i když v tom lidé často vidí úplně stejný nástroj sebevyjádření. Oblečení sundáte, prodáte na Vinted, věnujete na charitu nebo hodíte do po pelnice a koupíte si nové. Auto prodáte. V dnešní době je obojí otáz kou hodiny, když na to přijde. Během chvíle může být z kluka v tep lákách, který vyzvedává svoji holku ve fiatu, upravený muž v obleku sedající do BMW. Nebo možná naopak. Přesně tak, jak zrovna chcete. Tetování ale nikam nezahodíme. Můžeme ho přetetovat, vylaserovat nebo si přes něj natáhnout rolák, ale určitě se ho definitivně nezbaví me do druhého dne. Je to rozhodnutí na delší čas, které nejde jen tak vzít zpátky. Nemůžeme ho měnit jako ponožky. Nemůžeme ho sma zat, když jdeme na slavnostní událost, a zase si ho nasadit, když jdeme na rockový koncert. Když se nám tohle snažily vysvětlit maminky v na šich mladických letech, a nám to přišlo otravné, měly pravdu. Tetování je trvalá věc a měli bychom k němu tak přistupovat. Ať už si pod tím konkrétně vy představujete cokoliv. Doba, kdy bylo tetování pro většinu srdcovou záležitostí nebo neslo hluboký význam, je spíše za námi. Tetování je pro spoustu lidí módou. A jak správně řekl Lukáš Poláček v rozhovoru pro Red Bull, smutné je, že na tetování si někteří dávají záležet daleko méně než na těch opravdu módních věcech, jako je třeba právě oblečení. A také do něj někdy chtějí méně investovat. V rozhovoru říká, že jsou hol ky, které dají 20 000 korun za kabelku, ale na tetování chtějí maxi málně šetřit a je jim líto třeba dvou tisíc. Když jde pak člověk na kou paliště a kouká kolem sebe, najednou se odhaluje ta velká pravda. Schválně to někdy zkuste, s veškerou slušností, pozorovat. Lukáš má bohužel pravdu v tom, že hezkých, originálních a kvalitně provede ných tetování na tom koupališti potkáte málo a není to jenom otázka toho, jestli na to člověk má nebo nemá peníze. Ty totiž většina z nás zvládne za delší nebo kratší čas našetřit. V tetování platí, že si může te vybrat. V dnešní době máte obrovskou paletu možností a věřte mi, výsledek může být pravděpodobně ještě o několik levelů dál, než si vůbec dokážete představit. Zvlášť pokud se nepohybujete mezi vícero tatéry a nenavštěvujete tetovací akce. V takovém případě vám snad no může chybět povědomí o tom, co v současné době je a není možné vytetovat. 26 / Chci tetování