Skip to main content

Aleksandra a Daniel Mizielinští: Cesta do divočiny — ukázka

Page 1

Tato kopie je určena výhradně pro recenzní účely. Kniha jako celek ani žádná její část nesmí být volně šířena na internetu ani jinak dále zveřejňována. V případě dalšího šíření neoprávněně zasáhnete do autorského práva s důsledky dle platného autorského zákona.


OBSAH

PARK ❻ NÁRODNÍ SEVEROVÝCHODNÍ GRÓNSKO ➡strana 76

❷YELLOWSTONSKÝ NÁRODNÍ PARK ➡strana 20

❸NÁRODNÍ PARK MANU

➡strana 36

Kuba

Ula

Emil

Antoni

Henio

Leon

Luna

Ramona

Henri

Fu Fu

Tao Tao

Min Min


❶

BĚLOVĚŽSKÝ NÁRODNÍ PARK ➡strana 4

❹

NÁRODNÍ PARK ŤIOU-ČAJ-KOU ➡strana 48

PARK ❼ NÁRODNÍ KOMODO ➡strana 92

❺ NÁRODNÍ PARK NAMIB-NAUKLUFT ➡strana 64

PARK ❽NÁRODNÍ FIORDLAND ➡strana 106

Omumbonde

Etengu

Malik

?

Nuka

Paninnguaq

Ratu

Sari

?


BĚLOVĚŽSKÝ NÁRODNÍ PARK

2 km

YELLOWSTONSKÝ NÁRODNÍ PARK

1 mi

➡ s. 4

20 km 10 mi

➡ s. 20

ú La dolí ma r

Ye ll o ř

Wyoming

n hra

Palácový Park

ko ls sko o P ru lo ě B

Bělověž

ic e

ow eze st ro on e

Idaho

h or ký p r G andamen Prisrm Sprinatic g

hájenka Dziedzinka

du b Matěj

ír gejz hful Fait

Old

Montana

cesta

a e ek ston w

Nar ew ka

horké prameny Mammoth Hot Springs

Montana Wyoming

j ll Ye

Ea

kal de

gle

Pe ak

ry

NÁRODNÍ PARK ŤIOU-ČAJ-KOU

vs tup

➡ s. 48

cesta

20 mi

ú Šu- dolí čen g

40 km

a hor haga yiz

a Zh

➡ s. 36

ra ho e-šen -k Ta

NÁRODNÍ PARK MANU

nice vesčeng Šu

Wo-lung (jezero Spícího draka)

ck biologi á stanice Cocha Cashu

ře k

a

Ma n

údolí Ž ‘- c e

jezera Šu-čeng

vodopád Nuo-ž‘-lang

u

hora Wo-nuo-se-mo údolí

Y

Ma

-wa

N D

dr řeka ed eD

ios

Ce-čcha

A

Acjanaco

hora Ganzigongaii

j Čchezero ang

prales

5 km 2,5 mi


ZA ZVÍŘATY NÁRODNÍCH PARKŮ SVĚTA ALEKSANDRA A DANIEL MIZIELIŃŠTÍ

NÁRODNÍ PARK NAMIB-NAUKLUFT ➡ s. 64

hi o lwitsc vé we pláně

BRNO 2020

NÁRODNÍ PARK SEVEROVÝCHODNÍ GRÓNSKO

cesta

řeksaeb Kui

100 mi á ensk vojanice st ord N ledovec Sloní noha

➡ s. 76

Grónské moře

výzkumná stanice G o ba b e b

200 km

k aň Kuis on eb

m

S

Atlantský oceán

ří ft

n

Seskaňo rie lei susv os

p Nau oho klu

ná stanice výzkum Zackenberg

Sesriem

řekachab u Deadvlei Tsa

polární stanice Summit Camp

Ittoqqortoormiit

10 km 5 mi

➡ s. 92

Floreské moře

do

Flo re

Kom o

Tasmanovo moře

NÁRODNÍ PARK KOMODO

dS

ou

n tra Milforsa Tracdk

d

50 mi

Mac kinn průs onův my k

dM i lf or

ú Ta dol ka í he

Te Anau

➡ s. 106

100 km

f j or

jezer o

NÁRODNÍ PARK FIORDLAND

s jezero Manapouri

dar Pa

Rinc

a

50 km 25 mi

v

dfish

v

Co

Stewar ostro tů


BĚLOVĚŽSKÝ NÁRODNÍ PARK ★ POLSKO ★ ROZLOHA: 105,17 km2 ★ ROK ZALOŽENÍ: 1932 ★

e jel ro ev

ps

n ký

krk velavec ký

čá p

bí lý

ps mývalíokvitý

los evropský

lí údo

ky Narew

z poaj l

íc ní

polský konik

r ob ý sk

evr op b

Palácový park

4


puštík o b ec ný

ek líš í kujmenš e

n

dub Mat ěj

í letn dub

Ahoj, já jsem Ula.

kapoud vel k stra

ý

veverka obecná vlk

obecný

s r n ec obecný

p

ku na lesní

vo k é e di

ec ev ní es

jez l

s ra

Čau, jmenuju se Kuba.

os ry tr o

s vid

z ub r evropský

hájenka Dziedzinka

la kolčasice va

ježehkodní vý c

liška o

be c ná

5


Ukaž mi ten dopis.

To je pecka!

Ulo, přišel mi dopis!

Jak říkáš. Od koho?

Pecka.

Téda. Od nějaké Dakoty. Píše, že je bizonice a prý je moje sestřenka.

Zve nás k sobě!

Našla jsem bizony.

Vypadají úplně jako ty.

Jú, tak to máš radost, ne? Počkej, ještě se na něco mrknu.

Vážně?

Ale já ji vůbec neznám.

Ukaž.

Jasně.

bizon americký Bison bison

6


Týjo, máš pravdu! To jsem celý já.

Vždyt’ se na ně koukám.

Copak ty bys je nechtěl vidět?

A proč?

Ale já myslím doopravdy. Naživo!

A ona bydlí někde blízko?

Hmm…

Zve tě přece na návštěvu!

Vždyt’ píše, že je z Ameriky. Aha.

Četls ten dopis vůbec? Tohle jsem asi přehlídl.

Tak co na to říkáš?

Co bych měl říkat?

Doufám, že ne…

Noooo… Pojedeme?

LE-TA-DLEM?

zubr evropský Bison bonasus

7


Vždyt’ jsme byli loni o prázdninách až v Hajnówce.

Víš přece, že cestování byl vždycky můj sen.

No a proto bychom teď mohli jet někam dál. Mezi Hajnówkou a Amerikou se snad ještě pár míst najde…

Na dovolenou jsme jeli jedinkrát v životě – dvacet kilometrů odsud, a najednou se chceš vydat až na druhý konec světa.

POLSKÁ VEVERKA ZDOLALA JAKO PRVNÍ HLODAVEC MOUNT EVEREST

Vsaď se, že nepoznáš rozdíl, Kubo.

Víš, s kolika novými lidmi se budeme muset seznámit?

Jenže všichni budou koukat na mě, protože jsem velký.

Ale já jo, a navíc budeme pořád spolu.

To vím! Když já nemám rád nové lidi.

Budu tak ukecaná, že si tě ani nevšimnou, slibuju.

Tak jo! Měli bychom se ale s někým poradit.

To jo. Půjdeme k uschlému smrku. Znám tam jednoho datla.

U uschlého smrku bývá narváno. Tlačenice nemám rád.

A taky se bojím lítat.

8


ýk

l

?

lejsek ě b lokrký

krasec tis splend s re e up

ns

lý

B

ou t l e s o žr k

Antoni, jsi tady?

P

s ýc

ro u

s

ný

Vzdát se lýkožroutů? Máš vůbec tušení, kolik jich tu teď je? Tolik tučných larev! Znáš snad něco chutnějšího?

ho kolwensi yt s

Já například v poslední době jím jenom semínka a ovoce.

ku

líš

ek korohlod smrkový

Jo, protože tohle veverky normálně jedí! To je od tebe fakt velká obět’!

p ak

c ove ý ůr řezov

Dost bylo řečí, utíká mi tu snídaně.

na ku sní e l roháček

Chtěli jsme se s tebou poradit. Přemýšlíme, že bychom letěli do Ameriky, a…

trou d r

ts m rk o ý v

r os

tec ý na ůžov

id ys trov

Konečně jsme tady!

U vás je teda šrumec!

ďu

bk a ohtec á r k o vit ý

ou lý k o ž r

tr o pá udna so tec van ý

p

No jasně, teď tady najdeš všechny. Jídla máme až nad hlavu! Kam klovneš, tam je lýkožrout. Dáš si?

Díky, ale snažím se teď hmyz trochu omezit. Neuvažoval jsi o vegetariánství?

dat

lí k

tř

íp rst ý

Co to je za nápad, má drahá, podle mě je to čirý nerozum. Taková výprava, to není jen tak. A k čemu vlastně? V našem lese máme úplně všechno, co potřebujeme…

…zajímalo by nás, čím začít.

Pfff…

No dobře. Znám jednoho takového... Je to holub. Z města. Úplný měšt’ák. Z Hajnówky. Jmenuje se Emil. Každou středu lítá do údolí Narewky za lelkem Heniem. Zeptejte se jeho, ten ví všechno. A teď už mě omluvte.

9


V lese, kde dřív bydlel, až moc uklidili. Pokáceli a odvezli všechny suché stromy. Antoni se neměl kam vrtnout a jídla taky ubylo. U nás je to jiné.

Antoni se sem přistěhoval teprve nedávno.

Jo?

Než přišli lidé, kteří začali lovit zvířata a kácet stromy, rozhodovala o životě lesů pouze příroda. V dnešní době najdeme opravdu málo lesů neporušených zásahem člověka. Říká se jim původní lesy neboli pralesy a řadí se mezi místa s nejbujnějším životem a největším počtem rostlinných a živočišných druhů na zeměkouli.

A co budeme dělat teď?

Pozítří je středa. Počkáme na Emila.

V současnosti tvoří většinu lesů v Polsku i v Evropě hospodářské lesy. Stromy vypěstované lidmi se v nich kácejí za účelem získávání dřeva. Z takovýchto lesů se mrtvé stromy obvykle odstraňují, protože se v nich rozmnožují kůrovci. Tento hmyz škodí produkci dřeva, jelikož požírá i živé stromy a způsobuje jejich odumírání.

Kdysi dávno pokrýval hustý les také velkou část Evropy. Jedním z nejlépe dochovaných pozůstatků těchto prastarých hvozdů je Bělověžský prales, ve kterém žijí Kuba s Ulou.

Bělověžský prales není původní les, protože ho lidé po celá staletí intenzivně využívali a ovlivňovali. I přesto se zde ale zachovaly části přirozeného lesa, které člověk významně nepozměnil, i když do něj zasahoval, například v něm kácel stromy a sbíral houby nebo borůvky. 10

Část Bělověžského pralesa byla vyhlášena za národní park. Tam nikdo vyvrácené ani polámané stromy neuklízí. Bez starých, tlejících kmenů by nepřežilo mnoho vzácných druhů zvířat. Pro některé živočichy představují dokonalý úkryt, pro jiné jsou zas místem s hojností potravy.


Dakota pochází z Yellowstonu ve Spojených státech amerických. Prý tam žije spousta bizonů.

Věděl jsi, že Yellowstonský národní park je nejstarší na světě?

Opravdu zajímavé…

Jako první přišli s myšlenkou národního parku Američané. Divoká příroda okolo Velkého kaňonu řeky Yellowstone je natolik očarovala, že se tam rozhodli vyčlenit velkou oblast, kde by byly rostliny, zvířata i krajina obzvláště chráněny před lidským zásahem. Park je považován za národní poklad, který má přinášet radost současným i budoucím generacím.

Některé parky byly založeny v místech, kde se vyskytují pozoruhodné přírodní úkazy nebo cenné přírodní objekty.

Austrálie má nejvíce národních parků na světě – je jich až 684!

Horké prameny v Yellowstonském národním parku

Dnes najdeme po celém světě tisíce národních parků.

Ale největší je národní park Severovýchodní Grónsko.

Další chrání území se vzácnými zvířaty, která se nikde jinde nevyskytují. Gorila horská v národním parku Virunga v Demokratické republice Kongo

V Austrálii to je určitě bezva!

Pak jsou tu národní parky, které chrání krajinu a prostředí, jež bývaly běžné, ale kvůli rozšiřující se civilizaci se dochovaly jen na nevelkých územích. Prérie v národním parku Grasslands v Kanadě

Huuhhh…

A Grónsko, to by bylo teprve něco!

11


Druhého dne.

V Bělověžském pralese roste mnoho obrovských a rekordně vysokých stromů. Nejstarší a nejmohutnější jsou duby, jejichž věk dosahuje až čtyři sta let a obvod kmene i sedm metrů.

Největší dub v pralese se jmenuje Matěj. Je mu asi čtyři sta padesát let, měří více než čtyřicet metrů a obvod jeho kmene činí téměř sedm a půl metru.

Nejstarší stromy na světě nejsou žádní velikáni. Jedná se o dlouhověké borovice, jejichž stáří se odhaduje přibližně na pět tisíc let. Rostou neobyčejně pomalu v nepříznivých podmínkách na skalistém podloží vysoko v horách, kde prší jen zřídkakdy. Vyskytují se v západní části Spojených států amerických.

Mám přes 4800 let.

Slyšels to taky?

To se ti něco zdálo.

ník americký ořeš

Aby vědci ochránili nejstarší borovici, tají její podobu i přesné umístění. V roce 2832 před naším letopočtem, kdy vyklíčila, vypadal svět úplně jinak než dnes. Na zemi žilo o dost méně lidí než v současném Polsku. Nebylo ještě objeveno železo a nástroje se vyráběly z bronzu. Nejstarší civilizace se rozvíjely v Mezopotámii, Egyptě, údolí Indu, v Číně a Peru. 12


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Aleksandra a Daniel Mizielinští: Cesta do divočiny — ukázka by Host nakladatelství - Issuu