TEORETICKÁ KNIHOVNA
TEORETICKÁ KNIHOVNA
George Lakoff — Mark Johnson
METAFORY, KTERÝMI ŽIJEME
GEORGE LAKOFF — MARK JOHNSON METAFORY, KTERÝMI ŽIJEME
3
Cena 299 Kč ISBN 978-80-7491-152-1
Lakoff-obal_final.indd 1
HOST
17.10.2014 10:48:03
[1]
Metafory_sazba_nova_v01.indd 1
17.10.2014 12:53:49
Metafory_sazba_nova_v01.indd 2
17.10.2014 12:53:49
TEORETICKÁ KNIHOVNA [3]
George Lakoff — Mark Johnson
METAFORY, KTERÝMI ŽIJEME
BRNO 2014
Metafory_sazba_nova_v01.indd 3
17.10.2014 12:53:49
[4]
George Lakoff, Mark Johnson: Metaphors We Live By Licensed by The University of Chicago Press, Chicago, Illinois, U.S.A. © 1980 by The University of Chicago. All rights reserved. Translation © Mirek Čejka, 2002, 2014 Czech edition © Host — vydavatelství, s. r. o., 2014 ISBN 978-80-7491-152-1
Metafory_sazba_nova_v01.indd 4
17.10.2014 12:53:49
[5]
Pro Andy a OkureÄ?ek
Metafory_sazba_nova_v01.indd 5
17.10.2014 12:53:49
Metafory_sazba_nova_v01.indd 6
17.10.2014 12:53:49
[7]
OBSAH
Předmluva ................................................................................. 9 Poděkování ............................................................................... 11 1. Pojmy, kterými žijeme ............................................................. 15 2. Systematičnost metaforických pojmů ..................................... 19 3. Metaforická systematičnost: zvýrazňování a ukrývání ......... 22 4. Orientační metafory ................................................................ 26 5. Metafora a kulturní koherence ............................................... 35 6. Ontologické metafory .............................................................. 39 7. Personifikace ........................................................................... 47 8. Metonymie ............................................................................... 49 9. Otevřené problémy metaforické koherence ............................ 55 10. Několik dalších příkladů ........................................................ 61 11. Dílčí charakter metaforické strukturace ............................... 70 12. Na jakých základech stojí náš pojmový systém? .................... 74 13. Zakotvení strukturních metafor ............................................. 79 14. Příčinné působení: zčásti se vynořuje ze zkušenosti přímo, zčásti je metaforické .................................................... 86 15. Koherentní strukturace zkušenosti ....................................... 94 16. Metaforická koherence .......................................................... 103 17. Komplexní koherence napříč metaforami ............................ 113 18. Jisté důsledky pro teorie pojmové struktury ....................... 122 19. Definice a porozumění ........................................................... 131 20. Jak mohou dát metafory formě význam .............................. 142 21. Nový význam ......................................................................... 155 22. Vytváření podobnosti ............................................................ 164 23. Metafora, pravda a činnost ................................................... 173 24. Pravda .....................................................................................176 25. Mýty objektivismu a subjektivismu ..................................... 202 26. Mýtus objektivismu v západní filozofii a lingvistice ............ 213
Metafory_sazba_nova_v01.indd 7
17.10.2014 12:53:49
[8]
27. Jak metafora prozrazuje omezení mýtu objektivismu ......... 228 28. Jisté nedostatky mýtu subjektivismu .................................. 241 29. Experiencialistická alternativa: Jak dát nový význam starým mýtům ......................................................... 244 30. Porozumění ............................................................................ 247 Doslov .................................................................................... 257 Odkazová literatura .............................................................. 258 O autorech .............................................................................. 260 Proč jsme přeložili tuto knihu ............................................... 262 Poznámka překladatele ......................................................... 269 Věcný rejstřík ......................................................................... 270
Metafory_sazba_nova_v01.indd 8
17.10.2014 12:53:49
[9]
PŘ E DM L UVA
Podnětem ke vzniku této knihy byl u nás obou zájem o to, jak lidé rozumějí svému jazyku a své zkušenosti. Když jsme se poprvé potkali na začátku ledna 1979, zjistili jsme, že máme společný také pocit, že převládající názory na význam (meaning) v západní filozofii a lingvistice jsou nedostatečné — že „význam“ má v těchto tradicích velmi málo společného s tím, co lidé ve svém životě považují za smysluplné (meaningful). Dohromady nás svedl společný zájem o metaforu. Mark zjistil, že většina tradičních filozofických názorů přiznává metafoře nepatrnou, popřípadě žádnou úlohu v porozumění našemu světu a nám samým. George zase objevil lingvistické důkazy, které prokazují, že metafora prostupuje běžný všední jazyk a myšlení — tedy důkazy, které nesouhlasí s žádnou moderní angloamerickou teorií významu ať už v lingvistice, nebo ve filozofii. Na metaforu se tradičně pohlíželo v obou disciplínách jako na záležitost jen okrajového významu. Společně jsme intuitivně pociťovali, že je to právě naopak věc zasluhující si ústřední pozornost, že je to možná klíč k náležitému výkladu porozumění. Krátce poté, co jsme se setkali, rozhodli jsme se, že budeme spolupracovat na krátkém článku, jak jsme si tehdy mysleli, v němž bychom přinesli lingvistické důkazy, které by poukázaly na nedostatky v současných teoriích významu. Během týdne jsme zjistili, že jisté předpoklady současné filozofie a lingvistiky, které byly považovány v západní tradici
Metafory_sazba_nova_v01.indd 9
17.10.2014 12:53:49
[10]
za nepochybné již od starých Řeků, nám předem zabraňují, abychom jen položili jistý druh otázek, na něž jsme se chtěli zaměřit. Nešlo zde totiž o problém rozšíření nebo vyspravení nějaké existující teorie významu, nýbrž o revizi ústředních předpokladů západní filozofické tradice. Zejména to znamenalo odvrhnout možnost jakékoli objektivní nebo absolutní pravdy a spoustu dalších příbuzných předpokladů. Znamenalo to rovněž poskytnout alternativní výklad, v němž by místo objektivní pravdy hlavní úlohu hrály lidská zkušenost a porozumění. Během této práce jsme vypracovali prvky zkušenostního (experiencialistického) pojetí nejen v záležitostech jazyka, pravdy a porozumění, nýbrž v otázkách týkajících se smysluplnosti naší běžné každodenní zkušenosti. Berkeley, Kalifornie 1. července 1979
Metafory_sazba_nova_v01.indd 10
17.10.2014 12:53:49
[11]
P O D Ě KOVÁNÍ
Myšlenky nepřicházejí jen tak z ničeho nic. Základní myšlenky této knihy jsou syntézou různých intelektuálních tradic a projevuje se na nich vliv našich učitelů, kolegů, studentů a přátel. Kromě toho mnoho určitých myšlenek vzniklo v diskusích s doslova stovkami lidí. Nejsme s to náležitě vzdát dík všem tradicím a lidem, jimž jsme zavázáni. Jsme schopni pouze vyjmenovat některé z nich a doufat, že ti ostatní budou vědět, že patří mezi ty ostatní a že jim také děkujeme. Ti, kteří následují, patří mezi zdroje našich základních myšlenek. John Robert Ross a Ted Cohen ztvárnili velmi mnoha způsoby naše názory na lingvistiku, filozofii a život. Pete Becker a Charlotte Lindová nám poskytli hodnocení způsobu, jakým lidé vytvářejí ve svém životě koherenci. Dílo Charlese Fillmora o sémantice rámců, myšlenky Terryho Winograda o systémech reprezentace vědomostí, jakož i koncepce struktury dat Rogera Schanka poskytly Georgovi základnu pro jeho originální pojetí jazykových gestaltů, které jsme pak zobecnili na gestalty zkušenostní. Naše názory na rodinné podobnosti, na prototypovou teorii kategorizace a na neurčitost při kategorizaci mají svá východiska u Ludwiga Wittgensteina, Eleanor Roschové, Lotfi Zadeha a Josepha Goguena. Naše pozorování, jak je jazyk schopen reflektovat pojmový systém svých uživatelů, jsou většinou odvozena z díla Edwarda Sapira, Benjamina Lee Whorfa a dalších, kteří v této tradici pokračovali.
Metafory_sazba_nova_v01.indd 11
17.10.2014 12:53:49
[12]
Naše myšlenky o vztahu mezi metaforou a rituálem pocházejí z antropologické tradice Bronisława Malinowského, Clauda Lévi-Strausse, Victora Turnera, Clifforda Geertze a dalších. Naše myšlenky o tom, jak je náš pojmový systém formován neustálým úspěšným fungováním ve fyzickém a kulturním prostředí, pocházejí částečně z tradice výzkumu vývoje lidského individua započatého Jeanem Piagetem a částečně z tradice ekologické psychologie vyrůstající z díla J. J. Gibsona a Jamese Jenkinse, a to zejména jak byla realizována v dílech Roberta Shawa, Michaela Turveye a dalších. Naše názory na povahu věd o člověku byly významně ovlivněny Paulem Ricoeurem, Robertem McCauleyem a kontinentální filozofickou tradicí. Sandra McMorris Johnsonová, James Melchert, Newton a Helena Harrisonovi a David a Ellie Antinovi nás naučili vidět společné prvky v estetické zkušenosti a v jiných aspektech naší zkušenosti. Don Arbitblit zaměřil naši pozornost na politické a ekonomické důsledky našich názorů. Y. C. Chiang nám umožnil vidět vztah mezi tělesnou zkušeností a mody nazírání sebe samého i světa. Cítíme se rovněž velikými dlužníky vůči oněm soudobým osobnostem, které velmi podrobně propracovaly filozofické ideje, na něž jsme reagovali. Vážíme si díla Richarda Montagua, Saula Kripka, Davida Lewise, Donalda Davidsona a dalších jakožto významných příspěvků k tradičním západním pojetím významu a pravdy. Právě to, jak se jim podařilo vyjasnit tradiční filozofické pojmy, nám umožnilo poznat, kde se odchylujeme od tradice a kde zachováváme její prvky. Naše tvrzení spočívají z velké části na důkazech s pomocí lingvistických příkladů. Mnohé z nich, ne-li jejich většina, vyplynuly z diskusí s kolegy, studenty a přáteli. Zejména John Robert Ross nás telefonem i na dopisnicích zásoboval neustálým proudem příkladů. Podstatná část příkladů v kapitolách 16 a 17 pochází od Claudie Brugmanové, která nám rovněž poskytla neocenitelnou pomoc při přípravě
Metafory_sazba_nova_v01.indd 12
17.10.2014 12:53:49
[13]
rukopisu. Další příklady máme od Dona Arbitblita, George Bergmana, Dwighta Bolingera, Ann Borkinové, Matthewa Bronsona, Clifforda Hilla, D. K. Houlgata III, Dennise Lovea, Toma Mandela, Johna Manley-Busera, Moniky Macauleyové, Jamese D. McCawleye, Williama Nagye, Rezy Nilipoora, Geoffa Nunberga, Margarety Raderové, Michaela Reddyho, Rona Sillimana, Eve Sweetserové, Marty Tobeyové, Karla Zimmera, jakož i od různých studentů na Kalifornské univerzitě v Berkeley a na Uměleckém institutu v San Francisku. Mnoho jednotlivých myšlenek v této knize vyplynulo z neformálních diskusí. Našeho díku si především zaslouží Jay Atlas, Paul Bennaceraf, Betsy Brandtová, Dick Brooks, Eve Clarková, Herb Clark, J. W. Coffman, Alan Dundes, Glenn Erickson, Charles Fillmore, James Geiser, Leanne Hinton, Paul Kay, Les Lamport, David Lewis, George McClure, George Rand, John Searle, Dan Slobin, Steve Tainer, Len Talmy, Elizabeth Warrenová a Bob Wilensky.
Metafory_sazba_nova_v01.indd 13
17.10.2014 12:53:49
Metafory_sazba_nova_v01.indd 14
17.10.2014 12:53:49
[15]
1 . P O J M Y, K T E R Ý M I Ž I J E M E
Metafora je pro většinu lidí prostředkem básnické obraznosti a řečnických obratů — jevem spíše jazyka neobvyklého než obvyklého. A lidé kromě toho metaforu typicky považují za něco charakteristického jen pro jazyk, spíše za věc slov než myšlení a konání. Proto si většina lidí myslí, že se bez metafory docela dobře obejde. My jsme naproti tomu zjistili, že metafora prostupuje celý náš každodenní život, a to nejenom v jazyce, nýbrž i v myšlení a činnosti. Náš obyčejný pojmový systém, v jehož rámci jednak myslíme, jednak i jednáme, má v podstatě metaforickou povahu. Pojmy, kterými se řídí naše myšlení, nejsou pouze věcí intelektu. Řídí i náš každodenní životní provoz až do těch nejpřízemnějších detailů. Pojmy nám strukturují všechno, co vnímáme, jak se pohybujeme ve světě a jaké vztahy si vytváříme k ostatním lidem. Je-li pravdivý předpoklad, že náš pojmový systém je do značné míry metaforický, potom bude způsob, jak myslíme, co prožíváme a co každý den děláme, do značné míry záležitostí metafory. Svůj pojmový systém si však sami normálně neuvědomujeme. Ve většině drobných každodenních věcí prostě myslíme a jednáme do značné míry automaticky podle jistých postupů. To, jaké tyto postupy jsou, není však v žádném případě nic zřejmého ani jednoduchého. Jedním ze způsobů, jak to zjistit, je pozorovat jazyk. Jelikož komunikace je založena na stejném pojmovém systému, jakého používáme při
Metafory_sazba_nova_v01.indd 15
17.10.2014 12:53:49
[16]
myšlení a činnostech, stává se jazyk důležitým zdrojem poznatků o tom, jak takový systém vypadá. Primárně jsme na základě jazykového materiálu zjistili, že větší část našeho běžného pojmového systému je co do své povahy metaforická. A našli jsme i způsob, jak začít podrobně identifikovat právě ony metafory, které strukturují naše vnímání, myšlení a konání. Abychom si mohli alespoň nějak představit, co to znamená, že pojem je metaforický, a co to znamená, že takový pojem strukturuje nějakou běžnou činnost, vyjdeme z pojmu SPOR/ARGUMENTACE (argument)1) a z pojmové metafory SPOR/ ARGUMENTACE JE VÁLKA. Tato metafora se do každodenního jazyka promítá nejrůznějšími výrazy: SPOR/ARGUMENTACE JE VÁLKA
To, co tvrdíš, se nedá obhájit. Napadl každou slabinu v mé argumentaci. Jeho kritika mířila přímo do černého. Jeho argumenty jsem úplně rozmetal. Nikdy jsem ho v debatě neporazil. Jsi proti? Tak dobře, tak se teď do mne pusť! Pokud použiješ této strategie, úplně tě to smete. Odstřelil všechny moje námitky.
Všimněte si, že o sporu/argumentaci nejenom mluvíme jako o válce. Ve sporu/argumentaci můžeme skutečně vyhrát nebo prohrát. Člověka, s nímž tento spor/argumentaci vedeme, vidíme jako protivníka. Útočíme na jeho pozice a bráníme své vlastní. Získáváme a ztrácíme půdu. Jisté strategie plánujeme a také jich používáme. Zjistíme-li, že se naše pozice nedá hájit, můžeme ji vyklidit a zaujmout novou výchozí útočnou linii. Mnoho věcí, které ve sporu/argumentaci děláme, je zčásti strukturováno s pomocí pojmu 1) Klíčovým slovem v textu originálu je substantivum argument. Toto anglické slo-
vo lze překládat jako „argument“, „argumentace“, „spor“, „hádka“, „polemika“, „debata“, „diskuse“ a řadou dalších ekvivalentů. Jelikož v češtině neexistuje jednoduchý ekvivalent, který by vyjádřil všechny tyto významy, jsme bohužel nuceni používat kombinovaného zástupného překladového ekvivalentu „spor/ argumentace“, abychom naznačili a souborně tak zachytili ony dvě velké významové oblasti vyjadřované slovem argument, které jsou pro text knihy relevantní. (Pozn. překl.)
Metafory_sazba_nova_v01.indd 16
17.10.2014 12:53:49
[17]
války. Nejde tu ovšem o fyzickou bitvu, jde o bitvu verbální a ve struktuře polemiky a sporu — útok, obrana, protiútok atd. — se to pak odráží. V tomto smyslu je metafora SPOR/ ARGUMENTACE JE VÁLKA jednou z takových, kterou v naší kultuře žijeme; ona strukturuje činnosti, které konáme, když vedeme spor/argumentaci. Pokuste se představit si kulturu, v níž se spory a polemiky neberou jako válka, kde nikdo nevítězí ani neprohrává, kde nejde v žádném smyslu o útok ani obranu, o zisk ani o ztrátu území. Představte si kulturu, v níž se polemika nebo spor/argumentace chápou jako tanec, kde jejich účastníci jsou pojímáni jako tanečníci a kde cílem je tančit vyváženým a esteticky příjemným způsobem. V takové kultuře by účastníci chápali spory/argumentace jinak, jinak by je prožívali, vedli by je jinak a mluvili by o nich jinak. My bychom je však pravděpodobně vůbec nechápali jako spory/argumentace: tito lidé jiné kultury by v našem pojetí prostě dělali něco jiného. Bylo by zřejmě zvláštní nazývat vůbec to, co dělají, jako „spor/argumentaci“. Nejvíce neutrálním způsobem, jak popsat tento rozdíl mezi jejich a naší kulturou, bylo by asi říci, že my máme diskursivní formu strukturovanou jako bitva, kdežto oni ji mají strukturovanou jako tanec. Na tomto příkladě je vidět, co znamená, když metaforický pojem, zde kupř. SPOR/ARGUMENTACE JE VÁLKA, strukturuje to, co děláme, a jak chápeme to, co děláme, když vedeme spor/argumentaci. Podstatou metafory je chápání a prožívání jednoho druhu věci z hlediska jiné věci. Nejde o to, že by spory/argumentace byly pojmově podřazeny válce jako její poddruh. Spory/argumentace a války jsou dvě věci dvojího různého druhu — verbální rozprava a ozbrojený konflikt — a vykonávané činnosti jsou různé druhy činností. Avšak SPOR/ARGUMENTACE se částečně strukturuje, chápe, provozuje a v řeči popisuje jako VÁLKA. Pojem je strukturovaný metaforicky, činnost je strukturovaná metaforicky, a tedy i jazyk je strukturovaný metaforicky. A kromě toho je to obvyklý způsob, jak spor/argumentaci vedeme a jak o něm mluvíme. Normálním způsobem, jak hovořit o útoku na postavení, je použít slov „zaútočit
Metafory_sazba_nova_v01.indd 17
17.10.2014 12:53:49
[18]
na postavení“. Náš konvenční způsob mluvení o sporech/argumentacích předpokládá metaforu, které si vlastně ani nejsme vědomi. Metafora není jen ve slovech, jichž používáme — je přímo v našem pojetí sporu/argumentace. Jazyk sporu/argumentace není básnický, fantazijní nebo rétorický; je doslovný. O sporech/argumentacích mluvíme tímto způsobem proto, že je takto pojímáme — a také jednáme v souladu s tím způsobem, jak věci pojímáme. Z toho, co jsme zatím řekli, je nejdůležitější naše tvrzení, že metafora vůbec není pouhou věcí jazyka, tj. pouhých slov. Chtěli bychom naproti tomu prokázat, že metaforické jsou do značné míry procesy lidského myšlení. Právě toto máme na mysli, tvrdíme-li, že lidský pojmový systém je strukturován i definován metaforicky. Metafory jakožto jazykové výrazy jsou možné právě proto, že metafory existují už v pojmovém systému člověka. Kdykoli tedy budeme mluvit o metaforách, je to třeba chápat tak, že metafora znamená metaforický pojem.
Metafory_sazba_nova_v01.indd 18
17.10.2014 12:53:50