Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 1
03.12.15 12:59
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 2
03.12.15 12:59
Sjezd spisovatelů 2015 Sborník příspěvků
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 3
Brno 2015
03.12.15 12:59
Vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky © Host — vydavatelství, s. r. o., 2015 © Miroslav Balaštík, Jan Bělíček, Petr A. Bílek, Ivan Binar, Adam Borzič, Ondřej Buddeus, Viktor Debnár, Petra Hůlová, Pavel Janáček, Kateřina Kalistová, Petr Koťátko, Jiří Kratochvil, Jan Němec, Karel Piorecký, Miroslav Petříček, Sylvie Richterová, Jakub Řehák, Ondřej Slačálek, Milan Uhde, Martin Vopěnka, Tomáš Zmeškal, 2015 Foto © Bohdan Holomíček, 2015 isbn 978-80-7491-384-6
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 4
03.12.15 12:59
Obsah — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — —
Kateřina Kalistová: Zahajovací proslov 15 Jan Němec: Přepisujeme přítomnost 19 Milan Uhde: Literaturu bylo a je třeba bránit 25 Jan Bělíček: Postskriptum k debatě o angažovanosti 31 Petra Hůlová: Schopnost býti letadlem 37 Ondřej Slačálek: Chvála lyriky 43 Ondřej Buddeus: Slovo a rozšiřování světa 49 Adam Borzič: Poezie a přesah 57 Jakub Řehák: Dědičný hřích poezie? Anebo co má dnes básník očekávat od poezie 63 Karel Piorecký: Poezie a barbarství aneb Básník v Zuckerbergově galaxii 69 Viktor Debnár: Propagace české literatury v zahraničí a Literární centrum 75 Martin Vopěnka: Bohatý spisovatel, chudý spisovatel 79 Pavel Janáček: Profesionální spisovatel dnes 83 Petr A. Bílek: Proč nás/vás nečtou? 93 Tomáš Zmeškal: Tři pozorování 99 Ivan Binar: Sojka v lese 107 Jiří Kratochvil: Mají čeští spisovatelé stále ještě zodpovědnost za bytí svého národa? 109 Miroslav Petříček: Přesahy k literatuře a od literatury 117 Sylvie Richterová: Krása, pravda a dobro v literatuře a ve společnosti 121 Petr Koťátko: Co znamená myslet na čtenáře (o autorské poctivosti a dvojím typu vyprávění) 127 Miroslav Balaštík: Konec (české) literatury 135
— Ediční poznámka 143
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 5
03.12.15 12:59
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 6
03.12.15 12:59
Sjezd spisovatelů 2015 Pátek 5. a sobota 6. června 2015 Podnik, Bubenská 1, Praha
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 7
03.12.15 12:59
Pátek Zahajovací proslovy 14.00—14.20: Kateřina Kalistová: Zahajovací proslov 14.20—14.40: Jan Němec: Přepisujeme přítomnost 14.40—15.00: Milan Uhde: Literaturu bylo a je třeba bránit
Blok 1 ⟶ Literatura a společnost I Řečnické příspěvky 15.00—15.20: Václav Bělohradský: Tři nejdůležitější projevy ze IV. sjezdu spisovatelů 15.20—15.40: Jan Bělíček: Postskriptum k debatě o angažovanosti 15.40—16.00: Petra Hůlová: Schopnost býti letadlem 16.00—16.20: Ondřej Slačálek: Chvála lyriky
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 8
Panelová diskuse (moderuje Petr Fischer) 16.20—17.00: Jan Bělíček, Petra Hůlová, Václav Bělohradský, Miroslav Balaštík Anotace Apatická společnost, nebo apatická literatura? Kde je příčina až komického znevýznamnění prozaiků a básníků, potažmo jejich děl? Dojde v dohledné době k tomu, že literatura opět promluví, celospolečensky? Je taková promluva v dnešní situaci vůbec možná? A je žádoucí? Jaké tendence lze vypozorovat? Je angažovanost podmínkou sine qua non dobré literatury, nebo je to naopak diskvalifikující přístup? Koho a co má literatura hájit — pokud záměrně zvolíme tento termín? A pokud nemá nikoho hájit, jak tedy definovat její společenskou roli? Lze hovořit o renesanci levicovosti v české literatuře?
03.12.15 12:59
Blok 2 ⟶ Poezie Řečnické příspěvky 17.00—17.20: Ondřej Buddeus: Slovo a rozšiřování světa 17.20—17.40: Adam Borzič: Poezie a přesah 17.40—18.00: Jakub Řehák: Dědičný hřích poezie? Anebo co má dnes básník očekávat od poezie? 18.00—18.20: Karel Piorecký: Poezie a barbarství aneb Básník v Zuckerbergově galaxii Panelová diskuse (moderuje Petr Fischer) 18.20—19.00: Olga Peková, Karel Piorecký, Olga Stehlíková, Jonáš Hájek
jejími čtenáři? A co může dnešnímu člověku nabídnout? Může dosáhnout za hranice vybraných básnických světů? Má potenciál vyjít z literárního ghetta? Ovšem má vůbec o okolní svět usilovat? Nebo je její přirozeností křehká existence na okraji? Může v sobě vůbec dnešní chladná společnost probudit citlivost pro poezii? Stojí básník ve světě? Nebo proti světu? Nebo obojí současně? Jsou dnešní formy propagace poezie (zahrnující poetizery, poeziomaty a básně na sociálních sítích) účinné a smysluplné? 19.00—20.00: raut 20.00—22.00: dj Adam Fošenbauer, párty v klubu Podnik
Anotace Česká básnická scéna vykazuje v několika posledních letech výrazné oživení. Jak je však poezie ve skutečnosti přijímána? Nepřevažují stále tvůrci poezie nad
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 9
03.12.15 12:59
Sobota Blok 3 ⟶ Literatura a stát Řečnické příspěvky 10.00—10.20: Viktor Debnár: Propagace české literatury v zahraničí a Literární centrum 10.20—10.40: Blanka Skučková: Státní podpora literatury 10.40 —11.00: Martin Vopěnka: Bohatý spisovatel, chudý spisovatel 11.00—11.20: Pavel Janáček: Profesionální spisovatel dnes Panelová diskuse (moderuje Petr A. Bílek)
k připomínkování pasáže týkající se literatury? Chybí ministerstvu instrument zpětné vazby, pokud jde o jeho práci pro českou literaturu? Jaké subjekty by mohly být těmito instrumenty? Ministerstvo kultury již několikrát s odkazem na nedostatek peněz odmítlo nabídku Lipského knižního veletrhu učinit Českou republiku hlavním hostem veletrhu — co si o tom myslíte? 12.00—13.00: pauza na oběd
Blok 4 ⟶ Próza Řečnické příspěvky
11.20—12.00: Doris Kouba, David Zábranský, Kateřina Kalistová, Pavel Mandys
13.00—13.20: Petr A. Bílek: Proč nás/vás nečtou? 13.20—13.40: Tomáš Zmeškal: Tři pozorování Anotace Jak stát podporuje 13.40—14.00: Ivan českou literaturu? Zaostáváme Binar: Sojka v lese za ostatními státy z regionu, nebo 14.00—14.20: Jiří Kratochvil: máme navrch? Mělo by vzniknout Mají čeští spisovatelé stále ještě „literární centrum“, „institut knihy“, zodpovědnost za bytí svého národa? „literární dům“, nebo současný systém podpory a propagace Panelová diskuse vyhovuje? Souhlasíte s tím, že (moderuje Petr A. Bílek) Ministerstvo kultury na rozdíl od jiných rezortů dlouhodobě 14.20—15.00: Václav banalizuje sféru, kterou se má Kahuda, Eva Klíčová, Pavel zabývat? Proč tomu tak je? PřiJanáček, Tomáš Zmeškal pravuje se novela o Státním fondu Anotace Má dnes vizuální zachykultury. Komu pošle ministerstvo cení reality navrch nad slovem,
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 10
03.12.15 12:59
protože dokáže současnou realitu „lépe popsat“? Jde o nevratný trend marginalizace slova či o otázku krátkodobé „módy“, která se vyčerpá? Je dnes próza pod vlivem internetu fragmentarizovanější? Roztěkanější? Nebo naopak literatura svojí touhou po „velkém románu“ hledá celistvost? Jak se v české literatuře definuje příslušnost ke generaci? Prochází česká literatura generační výměnou podobnou té porevoluční? Dokáže současná literatura promlouvat společnou řečí, řečí majority? A měla vůbec někdy literatura tuto možnost, nebo je to jen fikce a přání?
Blok 5 ⟶ Literatura a společnost II
Panelová diskuse (moderuje Petr A. Bílek) 16.20—17.00: Ondřej Buddeus, Jan Němec, Sylvie Richterová, Martin Vopěnka Anotace Co sjezd vypověděl o stavu české literatury? Co sjezd vypověděl o vztahu společnosti a státu k české literatuře a vice versa? Co sjezd vypověděl o nás autorech, o nás kriticích, o nás odborné veřejnosti? Co jsme se dozvěděli? Co jsme se nedozvěděli? Co nás překvapilo? Co nás nepřekvapilo? S kým jsem rezonoval/a, kdo mě pobouřil/a? Co chybělo? Jak definovat refrén sjezdu, tematický/emoční spodní proud, byl-li nějaký? Jaký to celé mělo smysl? Co příště udělat jinak?
Řečnické příspěvky 15.00—15.20: Miroslav Petříček: Přesahy k literatuře a od literatury 15.20—15.40: Sylvie Richterová: Krása, pravda a dobro v literatuře a ve společnosti 15.40—16.00: Petr Koťátko: Co znamená myslet na čtenáře (o autorské poctivosti a dvojím typu vyprávění) 16.00—16.20: Miroslav Balaštík: Konec (české) literatury
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 11
03.12.15 12:59
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 12
03.12.15 12:59
Příspěvky
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 13
03.12.15 12:59
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 14
03.12.15 12:59
Kateřina Kalistová: Zahajovací proslov Vážené účastnice a účastníci Sjezdu spisovatelů, přiznám se, že před vámi mám trému… Tolik mistrů pera, brilantních stylistů nebo chcete-li — inženýrů lidských duší… Když jsem před lety byla v Moskvě, dozvěděla jsem se, že cestou do domu spisovatelů, který tak proslavil Michail Bulgakov, nechal Stalin odmontovat obrovitý lustr ze stanice metra a věnoval ho návštěvníkům. Musím se přiznat, že já jsem s sebou dnes podobný dar nepřinesla. Děkuji za vaše milé pozvání na tuto akci. Vaši „snahu diskutovat nad současnou českou literaturou, z různých stran definovat i postihnout její roli v současné kultuře a společnosti vnímám jednoznačně jako pozitivní. Již něco přes rok působím na Ministerstvu kultury, rezortu, který je zodpovědný za podporu literatury, na rezortu, který zůstává zbytkovým při povolebních vyjednáváních o nové vládě. Někdy je až takovým Černým Petrem, dalo by se říct. Je to rezort, který zřejmě většina aktérů a aktérek na politické scéně nepovažuje za vlivový. To se však velmi mýlí! Kultura vždy byla, je a bude věcí veřejnou, předmětem veřejného zájmu. Kultura a umění jako veřejné služby se neobejdou bez zákonných rámců, veřejnoprávní ochrany, podpory a spoluodpovědnosti státu. A nejen stát, ale i kraje a obce se nemohou zbavit odpovědnosti za jejich rozvoj a stabilitu. Už v preambuli Ústavy České republiky se píše: „Podpora umění vychází z odhodlání střežit a rozvíjet zděděné kulturní, hmotné a duchovní bohatství a rozvíjet naši společnost v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody.“ Tedy spojení slov umění — kulturní bohatství — lidská důstojnost — svoboda… V době, kdy se faktorem sociálního začlenění stále intenzivněji stává prestižní spotřeba, kulturní politiky ministerstva správně vyzdvihují význam kultury jako důležitého faktoru života občanské společnosti, kdy kultura prostupuje všemi jejími aktivitami a je od nich neoddělitelná. Propojuje Českou republiku s okolním světem a zároveň vytváří její specifickou identitu. Spoluutváří identitu jedince, je prostředkem sdělování poznání a zkušeností mezi generacemi. Nezanedbatelný je její motivační efekt, kdy kultura vytváří pocit sounáležitosti občanů se společenstvím, v němž žijí — s obcí, regionem i státem. Je to právě kultura, respektive dialog mezi různými kulturami, jenž je nezanedbatelným prostředkem v boji proti xenofobii a rasismu. V neposlední řadě je účinným nástrojem
Zahajovací proslov
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 15
15
03.12.15 12:59
podpory okrajových a znevýhodněných skupin občanů a občanek a zaostalých čtvrtí či regionů. Současnou společenskou krizi nelze eliminovat pouze na ekonomický problém. K řešení, které by vedlo k dlouhodobě udržitelnému rozvoji společnosti, je zapotřebí též změna smýšlení a konzumních návyků a celospolečenská debata o alternativních podobách individuálního i společenského života. V této souvislosti mohou sehrát kultura a umění zásadní roli. Kultura je veřejný statek, je základním rozvojovým kapitálem celé společnosti a její zpřístupnění všem společenským vrstvám by mělo být zásadou kulturní politiky každého demokratického státu. Rozpočtové prostředky musí být zaměřeny nejen na zachování kulturního dědictví, ale i na jeho zpřístupnění a také na podporu tvorby. Většina dosavadních úvah o důležitosti kultury se navzdory proklamacím o kultuře jako předmětu veřejného zájmu donedávna jako by vyhýbala oblasti živého umění. Je třeba rázně odmítnout pojetí kultury, zejména pak živého umění, jako nadstavby, kterou je možné eliminovat v rámci úsporných opatření. Tím spíše, že živé umění je v posledních dvaceti letech nejúspěšnější a nejinovativnější částí české kultury. Je nutné podporovat původní autorskou a interpretační tvorbu s ohledem na to, že vzniká tady a teď. Taková podpora musí být tedy systematická, aktuální a pružná. Živé umění, jehož nezaměnitelnou předností je přímý a osobní kontakt s divákem nebo posluchačem, kultivuje lidské vztahy i kvalitu rozvoje svobodné lidské osobnosti. Míra této kvality je pak zároveň mírou duchovního života společnosti jako celku. Mluvím zde o rozvoji občanské společnosti, o jejím duchovním rozvoji, o lidské důstojnosti a svobodě, a to vše ve spojení s kulturou a uměním. Trendem posledních let je však při získávání podpory na zabezpečení kultury používat jiné termíny. Kultura jako ekonomický činitel, kultura a její multiplikační efekty, kultura jako zaměstnavatel. Ano, počet osob pracujících v kultuře je v České republice asi sto padesát tisíc, ano, kultura je významným ekonomickým činitelem a taktéž vytváří nezanedbatelné multiplikační efekty. Je však nutné při každém vyjednávání o rozpočtu Ministerstva kultury nebo při vyjednávání podpory některým kulturním aktivitám dokládat, kolik peněz kultura a umění do státní pokladny zase přinese? Máme to zapotřebí? Je to ten zásadní argument častých tvrzení o tom, že kultura je drahá? Ano, kultura je drahá, ale nekulturnost ještě dražší, chtělo by se odpovědět!
Kateřina Kalistová
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 16
16
03.12.15 12:59
Jednou z priorit Ministerstva kultury je přijetí zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře. Na základě dlouhodobých zkušeností je zřejmé, že působení některých kulturních institucí jakožto příspěvkových organizací státu, kraje či města by mohla lépe vyhovovat jiná právní forma. Po nové úpravě dlouhodobě volají zejména kulturní instituce v oblasti živého umění. Ministerstvo kultury v průběhu léta připraví věcný záměr zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, ochrání je před nepředvídatelným chováním zřizovatele a otevře cestu k funkčnímu vícezdrojovému financování.
Do návrhu implementace státní kulturní politiky byl zařazen úkol — zřízení literárního domu jako základny pro prezentaci české literatury a podporu kontaktů se zahraničními literaturami. V následujících letech 2016 a 2017 by mělo dojít k vyhodnocení vhodné formy a následně k alokaci finančních prostředků. Díky státní podpoře vychází ročně více než dvě stě nekomerčních knižních publikací, ať již původních českých nebo překladových. Díky
Zahajovací proslov
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 17
17
03.12.15 12:59
státní podpoře jsou v Čechách realizovány nejrůznější knižní veletrhy, důležité literární festivaly a další příbuzné akce. Ministerstvo podporuje každoročně takzvaný bohemistický seminář, prezentaci národní literatury na řadě knižních veletrhů v zahraničí a překlady české literatury. Chtěla bych vás ubezpečit, že Ministerstvo kultury má jediný zájem: být vám seriózním partnerem, podporovat českou kulturu a pomáhat jejímu rozvoji. Tak jako my čteme vaše knihy, zajímejte se vy nejen o to, co se nedaří, ale i o to, co se podařilo. Pak bude naše diskuse i spolupráce věcnější i smysluplnější. Závěrem mi dovolte citovat z projevu, který byl přednesen před čtyřiceti osmi lety, ale jeho poselství je svým způsobem přenositelné i do dnešní doby: Když tu stojím a mluvím, nemám vůbec ten volný pocit, který by člověk měl mít, když říká svobodně, co chce. Mám spíš pocit, že celkem dost zbaběle využívám jakéhosi příměří mezi občanstvem a mocí, že hřeším na to, že je právě doba jakéhosi hájení spisovatelů a umělců. Jak dlouho potrvá, nevím: zda až do zimy, či dokonce do zítřka. Tak jako nevěřím, že občan a moc se mohou ztotožnit, že ovládaní a vládnoucí se mohou sejít ke zpěvu, tak nevěřím, že umění a moc si někdy budou libovat, jak je jim spolu dobře. Nebudou, nemohou, nikdy, jsou jiní, nehodí se k sobě. Co je možné a co také dává naději naší snaze, je toto: že ti dva navzájem pochopí svou situaci a vypracují si slušná pravidla styku. I spisovatelé jsou lidé, i vládnoucí kruhy se skládají z lidí. Váš kolega Ernest Hemingway říkal, že „řemeslem spisovatele je mluvit pravdu“. Přeji vám ze srdce, abyste to svoje řemeslo mohli svobodně vykonávat.
Kateřina Kalistová
Sjezd_spisovatelu_2015_SAZBA.indd 18
18
03.12.15 12:59