Mapa
Host_BrnoStalinisticke-Prebal2.indd 1
26 Zimní stadion za Lužánkami Sportovní 2 27 Právnická fakulta Veveří 70 28 Dělnický dům Spolková 8 29 Salesiánský kostel Foerstrova 2 30 Krajské středisko Svazu československo-sovětského přátelství Nádražní 4 31 Věznice Státní bezpečnosti Orlí 30 32 Tržnice na „Zelňáku“ Zelný trh 14 33 Vysoká škola zemědělská v Brně Zemědělská 1 34 Krajské velitelství Státní bezpečnosti Kounicova 24 35 Kavárna Opera Kobližná 28 36 Vojenská technická akademie Kounicova 65 37 Zemský dům I Joštova 8 38 První brněnská Olomoucká 9 39 Zemský dům II Žerotínovo náměstí 3 40 Zemská a univerzitní knihovna Kounicova 1 41 Budova Hutního projektu Moravské náměstí 3 42 Brněnská Zbrojovka Lazaretní 1 43 Státní ústav pro duševně a nervově choré Húskova 2 44 Židovská obec Skořepka 13 45 Dům umění Malinovského 2 46 Stadion Kounicova Kounicova 20 47 Pošta Hlavní nádraží Nádražní 7 48 Socha rudoarmějce Moravské náměstí 49 Kult osobnosti Moravské náměstí
BRNO STALINISTICKÉ
1 Únor 1948 Náměstí Svobody 2 Hotel Slovan Lidická 23 3 Klement Gottwald v Brně Hlavní nádraží 4 Tryzna za Edvarda Beneše Zelný trh 5 Nová radnice Dominikánské náměstí 1 6 Deska na místě položení základního kamene pomníku TGM Moravské náměstí 7 Redakce časopisu Akord Starobrněnská 19 8 Obchod se smíšeným zbožím Huberta Lamploty Česká 6 9 Rektorát Masarykovy univerzity Komenského náměstí 2 10 Vyšetřovna a věznice StB Příční 31 11 Biskupská rezidence Petrov 8 12 Filozofická fakulta MU Arna Nováka 1 13 Pobočka řecké komunistické strany Bašty 2 14 Hechtova vila Hlinky 142b 15 Gottwaldovo údolí Mariánské údolí 16 Tábor nucené práce Lidická 63 17 Akce „Občané budují své město“ Benešova 18 Oslavy 1. máje Lidická 19 Zámek Líšeň Pohankova 8 20 Besední dům Komenského náměstí 8 21 Krajský sekretariát ČSM Třída Kapitána Jaroše 3 22 Věznice Cejl Cejl 71 23 Dům pionýrů Lidická 50 24 Šlingův byt Eliášova 39 25 Krajský výbor KSČ Burešova 20
ISBN 978-80-7491-478-2 | Cena 289 Kč
BRNO STALINISTICKÉ
Průvodce městem
Časová osa
1/15/15 3:36:04 PM
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 1
1/15/15 3:32:58 PM
Brno o 2015
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 2
1/15/15 3:32:58 PM
Alex Al exan andr dr Brumm m er – Miccha hall Ko Konečn čný ý
BRNO STALINISTICKÉ Prův vodce ce měs ěsttem m
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 3
1/15/15 3:32:59 PM
© Al Alexa exandr ndr Br Brumm umm mmer, er 201 015 5 © Mi M cha chall Kone K nečný čný ý, 201 2 5 Lektor Lek torova oval: l: doc doc.. PhDr PhDr D . Jiří Jiří Perne Pernes, s, Dr. Kn ha vyc Kni vycház házíí s odbor odbornou nou po omoc mocíí a mate materiá riálov lovou ou pod podpor porou ou Arc Archiv hivu u měst města a Brna Brna. © Ho Host st – vyda vydavat vatels elství tví, s. r. o. o., 201 2015 5 ISBN ISB N 978 978-80 -8 -74 -7491911 478 478-2 -2
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 4
1/15/15 3:33:00 PM
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 5
1/15/15 3:33:01 PM
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 6
1/15/15 3:33:02 PM
Obsah 9 13 19 25 33 39 47 51 57 61 65 69 75 79 83 87 91 95 99 105 111 117 125 129 135 141 149 153 157 161
Úvodní slovo Uchopení moci Akční výbory Národní fronty První dělnický prezident Pohřeb československé demokracie Akce Mládež vede Brno Protirežimní demonstrace Likvidace katolické literatury Konec podnikatelů v Brně Ve vleku ideologie Pavučinová nebesa Internace brněnského biskupa Očista od reakčních živlů Nový domov Dělnická škola lidové správy ministerstva vnitra Kultura a politika v Líšni Trestanci v centru města Socialistické budování Svátek práce Shození feudálních okovů Pokus o rozvrácení církve Modré košile Vězněm za Stalina Péče o radostné mládí Pád moravského markraběte Konec československého Leningradu Filmový festival pracujících Zmrzačené právo Lidové kurzy ruštiny Akce K
7
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 7
1/15/15 3:33:04 PM
167 173 177
Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak Mříže u Měnínské brány Brno hladové
181 187 193 197 205 211 215 223 229 235 241 245 253 257 263 269 275
Mičurinská biologie Rudé gestapo Konec měšťanské kultury Přípravy na válku Proces s přisluhovači Zelené internacionály Ve jménu dělnické třídy Vedlejší kolej moci Očista od nežádoucích myšlenek Sorela Projev odporu Za zdmi psychiatrické léčebny Návrat oficiálního antisemitismu Výstavní skříň umění epochy stalinismu Proces s agenty Vatikánu a teroristickými vrahy Měnová reforma Symbol nehynoucího vděku Ve stínu Stalina
283
Výběrová bibliografie
8
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 8
1/15/15 3:33:05 PM
Úvodní slovo Události února 1948 znamenaly zásadní zvrat ve směřování Československa, které se tak stalo na příští čtyři desetiletí totalitním státem. Nejtemnější období této epochy představovala léta 1948–1953, spojená se státním terorem, justičními zločiny, násilnou kolektivizací a vyvlastňováním nebo důsledným šířením kultu sovětského vůdce Stalina. Neodmyslitelně jsou spjata s funkčním obdobím prezidenta Klementa Gottwalda – poslušného lokaje sovětského diktátora. Ještě dlouho po smrti obou komunistických vůdců v březnu 1953 pociťovala československá společnost strach. Obavy sdělovat vlastní názor, snaha nevyčnívat, vynucené projevy loajality na režimních slavnostech, plnění požadavků na zvýšené pracovní výkony i rezignované přijímání zjevně vykonstruovaných procesů či nevalné životní úrovně, která tak silně kontrastovala s jásavými režimními deklaracemi, se staly nedílnou součástí každodenní reality. Kritičtějším pozorovatelům, jako byl například brněnský intelektuál Čestmír Jeřábek, neunikly paralely s nedávným obdobím jiné totality, s lety nacistické okupace. Hnědé uniformy Hitlerjugend nahradily modré košile svazáků, všudypřítomného Hitlera vystřídal Stalin, vyšetřovny gestapa přebrala Státní bezpečnost, namísto perzekuce na rasovém základě nastoupila třídní zášť a nápadně se podobaly také inscenace režimních slavností nebo třeba i úvodníky cenzurovaného tisku. Léta stalinismu a nacistické okupace se však v jedné věci zásadně lišila. Zatímco v nedávných válečných letech přišlo zlo „zvenčí“, v podobě otevřeně rasistického Německa, českýma očima tradičně vnímaného jako hrozba, v období stalinismu se jednalo o zlo „vnitřní“, byť utvářené za vydatné asistence sovětských importů. Během šesti měsíců po únoru 1948 do
9
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 9
1/15/15 3:33:05 PM
komunistické strany vstoupilo na osm set tisíc lidí. Vděčnost Sovětskému svazu za osvobození, sociální výhody, znárodnění podniků, nové pracovní příležitosti, podnikové rekreace nebo bytová politika dávaly komunistickému režimu nepochybně jistou legitimitu, jakkoli mnohé z proklamovaných slibů zůstávaly pouze na papíře. Navzdory optimistické propagandě až do roku 1953 fungoval přídělový systém stejně jako za války, a například rekreace ROH byly v době stalinismu pouze vytouženou dovolenou pro hrstku vyvolených. Zářným příkladem komunistické propagandy jsou například dodnes velmi populární filmy s rozjásaným kolektivem rekreantů u vody a na horách, zcela vzdálené běžné realitě všedního dne. Průvodce Brnem v časech stalinismu navazuje na publikaci Brno nacistické, kterou vydalo nakladatelství HOST v roce 2013. Podobně jako v předchozím případě se snaží přiblížit jak důležitá místa spojená s léty 1948–1953, tak také hlubší souvislosti tehdejšího života ve městě, které sice na jedné straně ovládala totalita, kde však současně statisíce lidí žily obyčejné životy, které měly s politikou a terorem bezpečnostního aparátu jen málo společného. Zastoupena jsou nejen místa spojená s represemi, jako věznice, vyšetřovny nebo tábory nucených prací, ale i postupně omezované kulturní a vzdělávací instituce, veřejné prostory, továrny, sídla stranických institucí a v neposlední řadě též místa spjatá s každodenností a osudy konkrétních jednotlivců ve víru složité doby. Podobně jako v předmluvě předchozí publikace musíme i nyní konstatovat, že se na 20. století v Brně nevzpomíná snadno. Brno stalinistické si také tentokrát klade za cíl připomenout čtenáři místa spojená s jedním z temných
10
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 10
1/15/15 3:33:05 PM
období našich dějin, a tak snad i svým malým dílem přispět k tomu, aby se něco podobného již nikdy neopakovalo. Alexandr Brummer – Michal Konečný
Tato publikace by nemohla vzniknout bez laskavé pomoci Ludvíka Belcrediho, Mileny Flodrové, Hany Jordánkové, Jany Kořínkové, Jiřího Pernese, Šárky Svobodové, Lenky Kalábové, Ondřeje Kalába, Jiřího Dufky, Lucie Heilandové, Lubomíra Antla, Jany Kolavíkové, Báry Antonové, Šárky Svobodové, Světlany Ptáčníkové, Jaroslavy Plosové, Jitky Krylové, Marcely Drahošové, Miroslava Zavadila, Markéty Žáčkové, Jana Břečky, Jany Slaběňákové, Jiřího Mitáčka, Olgy Jeřábkové, Aleny Mikovcové, Jindřicha Chatrného, Marie Matuszek a zejména Radany Červené a Miroslava Balaštíka.
11
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 11
1/15/15 3:33:05 PM
Davem zaplněné náměstí Svobody 21. února 1948 Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 12
1/15/15 3:33:05 PM
Uchopení moci Únor 1948 Náměstí Svobody 1
13
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 13
1/15/15 3:33:05 PM
při proslovech na náměstí Svobody v únoru 1948
vláda, se v Brně stupňovalo již dlouho před únorem roku 1948. Situaci zde vyhrocoval také fakt, že město tradičně patřilo k baště národních socialistů, toho času nejvýznamnějších kritiků a rivalů KSČ, a že v Brně jako v jednom z mála velkých měst komunisté nezvítězili v parlamentních volbách v květnu 1946. O desetinu procenta je porazili právě národní socialisté, takže v čele moravské metropole stál až do „Vítězného února“ jejich představitel Josef Podsedník. Průběh brněnského února 1948 zcela závisel na vývoji v Praze. Jakmile se místní komunisté 20. února dozvěděli o demisi ministrů stran lidové, sociálnědemokratické a národněsocialistické, začali se rychle připravovat na převzetí moci. Prostřednictvím Krajské odborové rady svolali následujícího dne na náměstí Svobody „manifestační tábor lidu“, na kterém se podle komunistických údajů sešlo až padesát tisíc lidí. Poslouchali zde z amplionů projev Klementa Gottwalda na pražském Staroměstském náměstí, v němž předseda vlády vystoupil se svou představou řešení vládní krize, tedy že prezident Beneš přijme demise ministrů a on sám na jejich místa dosadí vlastní lidi. Na náměstí Svobody pak na podporu předsedy vlády pronesli řeč mimo jiné čelní komunističtí funkcionáři Otto Šling a Vladimír Matula nebo budoucí rektor Masarykovy univerzity František Trávníček. Současně se aktivizovali komunisté v brněnské Zbrojovce, která pro potřeby vznikajících Lidových milicí poskytla tisíce pušek a samopalů, jež si příslušníci „ozbrojené pěsti dělnické třídy“ v Praze přebrali 23. února. Téhož dne byl vydán pokyn k vyzbrojení také brněnských milicionářů. O dva dny později se na Zelném trhu uskutečnilo shromáždění, kde tisíce lidí čekaly na zveřejnění výsledků jednání na Pražském hradě.
Straničtí funkcionáři na korbě nákladního vozu brněnské Rovnosti
Politické napětí způsobené spory v Národní frontě mezi komunisty a ostatními politickými stranami o znárodňování, které velmi vehementně prosazovala Gottwaldova
14
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 14
1/15/15 3:33:05 PM
Vpodvečer se Brňané dozvěděli, že prezident Beneš nakonec pod komunistickým tlakem demisi ministrů tří demokratických stran přijal. Následovalo rychlé doplnění vlády komunistickými ministry a poté odstraňování politické konkurence. Výsledky voleb z roku 1946 byly anulovány a také v Brně se moci chopili komunisté. Ve vedení města zůstali ze třiceti národních socialistů tři a ze sedmnácti lidovců dva. Konkurenční politické strany však komunisté nelikvidovali: sociální demokracie se sloučila s KSČ a zbylé dvě strany Národní fronty, lidovou a národněsocialistickou, „obrodili“, tedy ovládli prostřednictvím akčních výborů. Formálně tak vše zůstalo při starém a politická pluralita byla naoko zachována. Ještě v únoru byla zavedena cenzura a přestal vycházet konkurenční tisk. Přestože by se to při četbě textů komunistické provenience mohlo zdát, únor 1948 v Brně zřejmě neproběhl ve znamení nadšení. Lépe než patetické a stylizované vzpomínky komunistů jej charakterizuje román spisovatele Egona Hostovského Nezvěstný. Ten se sice odehrává v Praze, ale atmosféru února 1948 vystihuje dokonale: málo spontánního revolučního nadšení, žádné jásající davy a spíše zimní pošmourno a nejistota, co přijde. Také v Brně v těchto dnech sněžilo a mrzlo. Brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek si 23. února 1948 do deníku zapsal: „Lidé vypadají sklesle, jako by čekali nejhorší.“
15
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 15
1/15/15 3:33:06 PM
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 16
1/15/15 3:33:06 PM
Komunistický politik a předseda Zemského národního výboru v Brně František Píšek během projevu na náměstí Svobody. Případní kontrarevolucionáři neunikli bdělému pohledu ženy za volantem
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 17
1/15/15 3:33:07 PM
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 18
1/15/15 3:33:07 PM
Prvorepublikový hotel Passage byl po roce 1948 přejmenován na Slovan
Akční výbory Národní fronty Hotel Slovan Lidická 23 2
19
Host_BrnoStalinisticke-Blok.indd 19
1/15/15 3:33:08 PM