Cena 369 Kč ISBN 978-80-7491-442-3
ČESK Á KNIŽNICE NA KL A DATELST V Í HOST
Emil Juliš Julis-prebal_v03.indd 1
BÁSNĚ (1956 –1971)
Česká knižnice přináší reprezentativní díla české literatury od počátků po současnost bez ohledu na občanskou, ideovou a literární orientaci autorů. Řídí ji vědecká rada složená z předních literárních historiků a editorů. Pečlivě připravená vydání jsou opatřena odbornými komentáři. Edice začala vycházet roku 1997 v Českém spisovateli, v roce 1998 přešla do Nakladatelství Lidové noviny a od roku 2009 do nakladatelství Host (www.kniznice.cz). Seznam dosud vydaných titulů se nachází na konci knihy. V roce 2015 kromě Julišových Básní dále vychází: Bohumil Hrabal Povídky, črty a hovory, Božena Benešová Prózy, Jaroslav Durych Bloudění, Karel Hynek Mácha Básně (reedice). Na rok 2016 připravujeme: Svatopluk Čech Výlety pana Broučka I–III, Jan Čep Povídky, Jiří Kolář Knihy básní a Jaroslav Vrchlický Epické básně.
Emil Juliš BÁSNĚ (1956 –1971)
Svazek soustřeďuje básnické dílo Emila Juliše (1920–2006) z období do roku 1971. Jeho jádrem je především tvorba experimentální — sbírka Pohledná poezie obsahuje z většiny poezii vizuální, sbírky Progresivní nepohoda, Krajina her, Vědomí možností a Nová země představují zase Julišův originální přínos poezii ovládané principem systémově řízeného textu. I tato básníkova experimentální tvorba však pracovala vždy také se složkou významovou a zahrnuje také poezii takříkajíc zcela tradiční. Ta má největší prostor ve sbírce Pod kroky dýmů, jež povětšinou přepracovává básníkovu „ranou“ tvorbu. Básně zachyceného období, které zůstaly mimo sbírky, otiskujeme v komentáři — čtenář tak dostává v přítomném svazku do ruky kompletní soubor básnické tvorby Emila Juliše publikované v letech 1956–1971. Edice a komentář Michal Kosák.
2.11.2015 19:26:35
ČESKÁ KNIŽNICE NAKLADATELSTVÍ HOST
Julis-sazba_v02.indd 1
3.11.2015 15:11:30
Emil Juliš
Julis-sazba_v02.indd 2
3.11.2015 15:11:31
BÁSNĚ (1956 –1971) Progresivní nepohoda / Pohledná poezie / Krajina her / Pod kroky dýmů / Vědomí možností / Nová země
BRNO 2015
Julis-sazba_v02.indd 3
3.11.2015 15:11:31
Ediční příprava a komentář Michal Kosák Vědecká redakce Jan Šulc
Ediční přípravu svazku zajistil Nadační fond České knižnice za finanční podpory Ministerstva kultury ČR Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR © Emil Juliš — dědicové, 2015 Editor and commentary © Michal Kosák, 2015 Cover art © Jiří Kolář — dědicové c/o DILIA, 2015 © Host — vydavatelství, s. r. o., 2015 ISBN 978-80-7491-442-3
Julis-sazba_v02.indd 4
3.11.2015 15:11:31
PROGRESIVNÍ NEPOHODA
Julis-sazba_v02.indd 5
3.11.2015 15:11:31
Julis-sazba_v02.indd 6
3.11.2015 15:11:31
Hrozně se diví očima blýská jak na to civí pořád si stýská Pořád si stýská bláto si chválí jak na to civí slinou se toulá očima blýská v dehtu se válí hrozně se diví popílek žmoulá Popílek žmoulá uhlím se živí v dehtu se válí sklo to mu chutná slinou se toulá rez ústa křiví 7
Julis-sazba_v02.indd 7
3.11.2015 15:11:31
bláto si chválí kámen je studna Kámen je studna ta první z lidí rez ústa křiví prachem mu mává sklo to mu chutná v životě sklidí uhlím se živí co dlažba dává Co dlažba dává v životě sklidí prachem mu mává ta už ne z lidí
8
Julis-sazba_v02.indd 8
3.11.2015 15:11:31
Kroky Konečně není to věc jednoduchá Popel Konečně Popel A vítr jako jed Svrbění na dlani přesně ve druhé půli čáry života Řeže kroky spěchající mezi kubusy domů To vyžaduje mnoho přípravy a orací Had Tiše mizí v trávě Ano had Ale ten spěch je spěchem zpomaleného filmu Není o nic vzácnější než hnida hnida mozkové hmoty Papíry se vznášejí ve stavu beztíže Konečky prstů dotýkají se prachu entropie A ona usazena někde v závitu dává popud ku bystré nečinnosti Tepané
9
Julis-sazba_v02.indd 9
3.11.2015 15:11:31
Tepané výčitkami svědomí Historie Či lépe vytepaných historek Dračky mraků melou hubou strašidelné Nějaké to svědomí přece mají? Otázka znamená už nejistotu Lomcuje člověkem nejčastěji nikoli v chůzi Každé zastavení má nedozírné následky Lásku Vraždu Báseň
10
Julis-sazba_v02.indd 10
3.11.2015 15:11:31
Letní cyklus Po mém vstupu do života narodil jsem se asi ve svých čtyřiceti letech železo ryčně zařinčelo a jeho tíha dlouho infantilně nepociťovaná náhle postupem času dolehla studeně a leskle všemi kovovými odstíny a pára unikajíc se sykotem z kloubů lokomotivy se již rozplývá a mizí jako při usínání… Vyplouvání slov nedá se přece říci na hladinu Některá způsobují rozštěp lebeční kosti Některá měknutí mozku Některá neutuchající bolest něčím co lze nazvat marností A přece se zde hraje i o moji duši! A kdo by řekl 11
Julis-sazba_v02.indd 11
3.11.2015 15:11:31
že s poznamenanými kartami? Citát: Za motiv nejmenší dám všechno v sázku však s básní svou se nedřu fyzicky Vrchlický A ty se musíš mračit jako by ti z čela pršet mělo? Láska Bloumá prořidlými pasážemi rozpáleného města Její hlas splývá s řinčením upocených klik pokladen Tranzistor stává se jejím amorkovitým průvodcem Mléčná dráha coby korálový útes omílaný vlnobitím času Její hlas proniká vesmírem duše neboť co slovo to Mácha slovo ruin slovo které končí na -tejn Vysoký tón kobaltové modře zvláště v poledne nebo průhledem zelených větví Láska sestupuje z nástěnek upocených kanceláří ve slávě slov nedávajících nic než slávu léta v pohybu hřbetů ryb na korze teplé hladiny a odchází pod milým bohem nocovat Jak dlouho neviděl jsem zde na zemi studnu a okov 12
Julis-sazba_v02.indd 12
3.11.2015 15:11:31
Tolik mohutností stírá bleskem vše co plevelem je odevždy Ruce když pomalu a jakoby selsky a přesto stále zbývá mnoho destilace má to přece co dělat s prastarými nástroji ale ten proces je stále obtížnější snad je v tom cyklus přírody roku nebo života poněvadž ztráta vize se stala obecnou ty ruce znají dřevo kujné železo pazneht nebo kopyto bylo nutno nastolit něco mimo historii snad je v tom cyklus přírody roku nebo života dokonalost sestávající z konstelací a čisté hry těch rukou co znají dřevo kujné železo pazneht nebo kopyto a předvedeš-li drama má to přece co dělat s prastarými nástroji jedná se o tvoji soukromou genezi a tou může být jeskyně i propast živorodé tmy Řeč je spíše nemluvností Řeč mé matky když vypráví o svých cestách do vzdálené školy vysokým sněhem Rozpálená města s plnými ústy studené války 13
Julis-sazba_v02.indd 13
3.11.2015 15:11:31
disponující miliony TNT a neustálými změnami světových soustav zpěv ptáka crčí z trčící větve mléčné dráhy Jakým to jazykem se tu hovoří? Jazykem železných opon? Líné klepání psacího stroje Vyvraťte všechno to rezavé železo oponenti! Vypráví o mnichu který psal jednu knihu po celý život Copak na vás neřve to zvíře ne k víře ale třeba na ryc nebo na nic? A třeba ji pak nikdo ani nečetl Copak se nechcete zbavit všeho toho k zblití? Makulatura pergamenu s rotačkou Utkvělý pohled do nepohnutého rybího oka Třeboňský svatý Kryštof šlape picassovskýma nohama se lhostejným počtem prstů drobnou havěť tritonů a najád Na rameni usmívá se mu láska Několik strůjců teorie her radarových zbraní atomových bomb budoucí světové krize hemží se někde v hloučku pod dohledem generálů a filozoficky pohlíží do tváře entropie obviňujíce básníky ze zamlžování 14
Julis-sazba_v02.indd 14
3.11.2015 15:11:31
a lži Ploštice prchá stále někam prchá omývána mělčinou dvě jehly vodoměrek nepřerušujíce charleston pohlaví vyskakují na hladině Židle naproti je stále prázdná i když básník už dávno přišel Lago di Ratmírov mé vody proteplené pokryté mrtvolkami ovádů ironicky v holubí šedi Turistický ruch je tak silný že přednosta zapadlého nádraží hledě z okna říká ku své ženě hele de sem ňáký chlap Modré huby vycházejí z lesů V potu a prachu prašné cesty spravuješ svou černou duši Horký zápach otřásá tvým vědomím Ruce točí kolem volantu a nohy hrají na pedálech tiše žmoulá nějaký svět uvnitř ruce se kmitají nad počítačkou a zrak sleduje sloupce cifer tiše žmoulá nějaký svět ruce točí kolem volantu a nohy hrají na pedálech tiše žmoulá nějaký 15
Julis-sazba_v02.indd 15
3.11.2015 15:11:31
ruce se kmitají nad počítačkou a zrak sleduje sloupce cifer tiše žmoulá fuga rukou a pák roste k nebesům hal a kanceláří sirou opuštěnou ruce stovkami úderů vyťukávají řeč diktafonů sirou opuštěnou pustou fuga rukou a pák roste k nebesům hal a kanceláří sirou opuštěnou pustou zemi ruce tisíci úderů vyťukávající řeč diktafonů stíny postav se pohybují fuga rukou a pák roste k nebesům hal a kanceláří dávní mrtví ruce miliony úderů vyštěkávají fugu pák k nebesům a ve tmě přešlapování tlumené měkkou slamou pod nohou Velicí motýli sedí na zasychajícím blátu cesty a jemně pohybují křídly takže se ani nepohne poledním žárem zastavený čas Dohledná ruino mých dnů budoucí -tejne srdce mého vždyť ve chvíli kdy homeostaze bude časem poďobaným od neštovic je můj psací stroj k mání 16
Julis-sazba_v02.indd 16
3.11.2015 15:11:31
A tu cítím jak můj úsměv kysne vždyť v tom jsem přece velký v té nepatřičnosti ale poněvadž je právě chvíle probuzeného pohlaví zatane na mysli osud zvěře ze které lze spatřit přece krávu vepře kozu psa a kočku Negativ osudu mé nervózní básně Sedmi hubených a krásných let z nichž mi zůstala láska k oblakům
17
Julis-sazba_v02.indd 17
3.11.2015 15:11:31
Julis-sazba_v02.indd 428
3.11.2015 15:12:45
Komentář
1 / OBSAH A USPOŘÁDÁNÍ SVAZKU, VOLBA VÝCHOZÍCH TEXTŮ A PRAMENY Přítomná edice soustředí pouze část tvorby Emila Juliše. Svazek obsahuje v uspořádání podle data vytištění autorovy básnické sbírky Progresivní nepohoda (Praha, Mladá fronta 1965), Pohledná poezie (Liberec, Severočeské nakladatelství 1966), Krajina her (Praha, Mladá fronta 1967), Pod kroky dýmů (Most, Dialog 1969), Vědomí možností (Liberec, Severočeské nakladatelství 1969) a Nová země (Praha, Mladá fronta 1971; náklad znehodnocen; 2. vyd. Praha, Československý spisovatel 1992), tj. všech šest Julišových knih z období do r. 1971. Edice tak prezentuje básnické texty Emila Juliše z jeho první tvůrčí etapy. Tento rozsah svazku vychází ze záměru učinit počáteční krok k vydání celku autorova díla. Vymezení rokem 1971, jež snad lze odůvodnit i proměnou společenskou, která přerušila publikační linii básníkova díla,1 vychází i z interpretace samotné Julišovy tvorby. Horní hranici vytváří totiž přeryv daný vývojovým zvratem ve vlastní
1 Jakkoli Emil Juliš nemohl u nás v rozmezí let 1970–1988 zveřejňovat své texty tiskem v oficiálních nakladatelstvích a i v samizdatu zveřejnil svou další sbírku až v r. 1975, jeho tvorba není ve své kontinuitě narušena. Srov. např. vročení 1970–1972, které nese strojopis sbírky Gordická hlava, či dataci 1971 na strojopisu sbírky Znamení Vah (obojí fond E. Juliš, LA PNP), nebo v dopise M. Křížkové z 1. 10. 1970 (v majetku J. Šulce) zmiňované dokončení nové knihy s tit. Na cestě.
429
Julis-sazba_v02.indd 429
3.11.2015 15:12:45
básnické tvorbě Emila Juliše. Sbírkou Nová země se uzavírá experimentální2 období básníkovy umělecké činnosti, či přesněji, tato sbírka je, slovy Karla Miloty, poslední, která je ovládána „metodickým principem řízeného textu, generovaného podle racionálně popsatelného programu“ (Milota — Hodrová 2000: 37). Neznamená to, že je zde soustředěna pouze Julišova tvorba experimentální, neboť experiment se zaprvé z Julišova díla nevytratil ani později (srov. např. Julišovu sbírku Multitext A z r. 1992) a zadruhé vedle básní ovládaných principem systémově řízeného textu obsahuje Julišova tvorba v tomto období i texty řekněme „tradiční“. Přes samozřejmé souvislosti básníkovy tvorby po roce 1971 s dílem obsaženým v našem svazku (srov. např. Brabec 1978), přes „vratkost třídění Julišova díla do přihrádek podle ‚etap‘“ (Milota 1995: 1) byl tento předěl pociťován i samotným autorem3 a obsah této edice byl jím také v roce 2005, kdy se o titulu 2 K problematice termínu „experimentální“ srov. E. Juliš v dopisu K. Milotovi z 18. 11. 1967 (fond E. Juliš, LA PNP), v němž autor konstatuje neadekvátnost termínu „experimentální umění“ i termínu M. Benseho „umělá poezie“ a staví se za termín prosazovaný K. Milotou „systémové umění“. K němu Juliš mj. píše: „Mně je sympatické proto, že vychází ze skutečně nápadného aspektu současného umění, respektive té části umění, které se to týká. Ať je to dvanáctitónová soustava, aleatorický princip, seriální malířství, permutacionální poezie nebo nový román, vše se dá nejdříve definovat systémem (zde je myslím také základ srozumitelnosti a jediné interpretační možnosti — pokud se o ní vůbec dá mluvit, pokud není absolutně zřejmá a nepotřebující interpretace). Myslím si, že pojem ‚systémové umění‘ obsahuje současně aspekt rozšíření celého proudu, tedy od směru k duchu, a že nebude nepráv ani těm ortodoxním. Oni můžou být extrémní, ale nemůžou vylučovat ty, kteří postupují vlastními cestami.“ 3 Srov. např. v dopise M. Křížkové z 1. 10. 1970 (dopis v majetku J. Šulce): „Jak čas oponou trhnul, nechal jsem za sebou nejen ona šťastnější šedesátá léta, ale i onu poezii založenou na hře, na kombinatorice, a dost pokorně se vracím, abych mohl zase začít, nebo snad lépe pokračovat v té linii, která je předznamenána Ranskou horou, jejímž pokračováním je Progresívní nepohoda a pak Pod kroky dýmů. Ale přirozeně, že už došlo k posunu, jsem přece na cestě, a tak také — jak jsem o tom přesvědčen — vznikají básně bohatší a hlubší svým obsahem a dokonalejší ve formě volného verše. To jediné, co mě teď předně leží na srdci, je významová stránka básně, forma vzniká adekvátně s ní. Nejsem prostě schopen ‚hrát si‘ tváří v tvář světu, jak na mě v poslední době dolehl. A pak, už se to pro mě stávalo spoutávajícím, svoboda, která tím měla být dosažena, se stávala závaznou, paradoxně, myšlenka obsažená ve formě, v systému, se vyčerpala. (Ještě má vyjít jedna kniha tohoto období, Nová země, tam došlo k vyvrcholení variačních postupů, a současně naznačena cesta k hlavnímu proudu.) A věříte, že mě práce na těch nových verších působí nejen trápení, ale také radost? A že i v nich, jako ostatně snad v každém umění, je i ta hra? Není samozřejmě akcentována. A nakonec: cítím, že jsou i jiné formy experimentu, než jaké byly v posledních letech provozovány u nás pod vlivem Benseho teorie, konkrétních básní apod. Tuto oblast u nás zúžil hlavně Hiršal a někteří další tím, že kladli důraz na eliminaci
430
Julis-sazba_v02.indd 430
3.11.2015 15:12:45
vyjednávalo, schválen. V neposlední řadě byl tento přelom v Julišově tvorbě reflektován i v sekundární literatuře (vedle již citovaných textů Karla Miloty srov. též např. Jankovič 2015 [2005]: 100). Z vymezení svazku se odvozuje volba výchozího textu u sbírky Nová země a náš přístup k pozdějším autorovým úpravám. Jako základní text volíme první vydání sbírky Nová země z r. 1971, následné úpravy textu, jež autor provedl v novém vydání sbírky (1992), zachycujeme tak v různočtení. Analogicky přistupujeme u všech Julišových sbírek též k novým variantám básní, jež byly zařazeny do antologií a výborů, obdobně pak také k úpravám, které autor vlastnoručně zaznamenal ve svých exemplářích sbírek (dále též AR) či je vypsal v dopisech adresovaných vědeckému redaktoru a editoru přítomného svazku. Do znění naší edice promítáme z pozdějších zásahů tedy pouze opravy chyb, ty zachycujeme v soupisu emendací (viz zde s. 521–522). Výchozí texty prezentované edice byly srovnány s autorovými rukopisy, jež se nacházejí ve fondu Emil Juliš v LA PNP či případně v některých dalších pozůstalostech, především ve fondu Jiří Kolář v LA PNP. Mimo jednotlivé rukopisy, o nichž se informuje dále na příslušných místech komentáře, se v Kolářově pozůstalosti dochovala též strojopisná verze Julišovy básnické sb. Progresivní nepohoda (viz zde s. 470), strojopis básnické sb. Pro tentokrát (dat. 1961–1962, zahrnující b. Pro ten, Chvíle?, Tok, Noc, A pak, Di ty, Ne abyses mi šel procházet, Setkání, Blátocep, Výstava, Dopis, Lázně, Aby, Ch. B., Čas, Tenké uši, Ulicí, Zastavení, Závětí, Bludný kořen, Ejhle, básník ptačího oka, Naděje, Retorta, Nález, Dřínovské jezero, z nichž 14 b. se později stalo součástí sb. Pohledná poezie, 5 b. vešlo do sb. Pod kroky dýmů, 1 b. do sb. Progresivní nepohoda, 1 b. do sb. Krajina her a 1 b. byla tištěna časopisecky) a nedatovaný fragment básnické sb. Jakým právem… (viz zde s. 453).
významu. Experimentální = asémantické. A to přece objektivně není pravda. Ale já na tom pojmu experiment nijak nelpím.“ Obdobně tento přeryv charakterizuje Juliš i v dopise L. Kunderovi z 7. 12. 1971 (dopis v majetku J. Šulce): „Ta kniha [Nová země] měla být poslední z těch, které byly založeny na variační, permutační metodě. Vlastně ona jí je stále. Po jejím dopsání jsem se vrátil k veršům a položil důraz na význam (který jsem nikdy úplně neopustil). V r. 70–71 vznikla další kniha, tu zatím mám v rukopisu. V poslední době už nepospíchám, mám času dost, a tak pomalu vzniká další kniha, kterou jsem zatím nazval Bdělé sny. (Ta první se jmenuje Znamení Vah, ale musím hledat nový název, protože obdobně nazval svou nedávno vydanou knihu básník Suchý.)“
431
Julis-sazba_v02.indd 431
3.11.2015 15:12:45
Dále bylo kolacionováno se zněním básní zařazených do samizdatových almanachů Život je všude (1956), Pf (1957) a Sborníku poezie a prózy Vladimíra Burdy, Emila Juliše, Josefa Hlaváčka, Jana Sekery a Miloše Suchomela a fotografií a linorytu Ludvíka Fellera (1958), s otisky ve výstavních katalozích (dále též K), v časopisech a novinách (dále též Č) Dialog, Knižní kultura, Kulturní kalendář Mostecka, Květy, Orientace, Plamen, Program, Průboj, Sešity a Výtvarná práce a s knižními otisky: s druhým vydáním sbírky Nová země, se zněním básní v antologiích Experimentální poezie (Praha, Odeon 1967) a Vrh kostek (Praha, Torst 1993, s. 253–279 — dále též VK), v bibliofilském otisku b. Vzpomínka na noční Most v roce 1953 (Most, Hněvín 2000) i ve výborech uspořádaných za autorova života: Vážné radosti (Praha, Milan Mikuš 1993 — dále též VR), Svět proměn (Praha, Mladá fronta 1994 — dále též SP), Nevyhnutelnosti (Praha, Torst 1996 — dále též N), Zachytit zachytitelné (Litoměřice, Ivo Vodička 2005 — dále též ZZ) a Pod kůží. Výbor z poezie 1965–2005 (Praha, Dybbuk 2007 — dále též PK). Neevidujeme zde ale časopisecké otisky či ojedinělé přetisky po roce 1971. Odlišnosti zachycujeme v různočtení, které svým řešením navazuje na podobu aparátu v edici Knihovna klasiků. V první části je za pomlčkou uvedena informace o místě uložení rukopisu či bibliografický údaj otisku nebo otisků, následuje odkaz na číslo řádku, znění z přítomné edice a za pravou hranatou závorkou znění variantní. Pokud má text více verzí, pokračuje záznam identifikátorem verze. (Soupis symbolů a zkratek viz s. 523–524.) V rámci komentáře publikujeme také veškeré nám známé básnické texty mimo Julišovy sbírky, jež byly v období do roku 1971 zveřejněny v strojopisných, kaligrafovaných sbornících či vyšly tiskem časopisecky, v novinách, ve výstavních katalozích či v antologiích; tiskneme je podle poslední podoby v určeném období a jejich proměny opět zachycujeme v různočtení. Čtenář tak de facto — v souhrnu hlavního textu a příslušných pasáží komentáře — dostává do rukou kriticky připravenou edici veškeré námi shromážděné básnické produkce Emila Juliše publikované v letech 1956–1971. Stranou přitom zůstávají pouze rukopisy básní, které autor v daném období nezveřejnil — nepřetiskujeme zde tedy ani básně z autorovy pozůstalosti, ani básně, jež Juliš publikoval z rukopisů po roce 1989 ve výboru Nevyhnutelnosti (b. Rekonvalescence, Ruko!, Stěna stroj a sníh, Stesk, s. 41–45) a v antologii Vrh kostek (b. Jiný pohled z okna vlaku, s. 255–256, b. Weiner — Nezval, s. 278 a Podle Chlebnikova, s. 279). 432
Julis-sazba_v02.indd 432
3.11.2015 15:12:45