Cena 269 KÄ? ISBN - - - -
Bryks_prebal_FINAL_cz dopis.indd 1
NA ĂšTÄšKU
PĹ™ĂbÄ›h slavnĂŠho Ä?eskĂŠho ĂştÄ›kĂĄĹ™e V beÄ?ce na moÄ?ĹŻvku, tunelem, vĂ˝mÄ›nou identity‌ Tak unikal Josef Bryks, vĂĄleÄ?nĂ˝ letec RAF, z nÄ›meckĂŠho zajetĂ. ZĂşÄ?astnil se takĂŠ lege g ndĂĄrnĂho VelkĂŠho ĂştÄ›ku ze Saga g nu neb bo po p mĂĄhal Ĺ˝idĹŻm pĹ™i povstĂĄnĂ ve VarĹĄavskĂŠm ghettu. Bryks se postavil nejen nacismu, ale pozdÄ›ji i komunismu. Z jĂĄchymovskĂŠho pekla uĹž neutekl, zemĹ™el tam v srpnu 1957. StrhujĂcĂ vyprĂĄvÄ›nĂ o Ä?eskĂŠm hrdinovi, jehoĹž pĹ™ĂbÄ›h inspiroval britskĂŠ ďŹ lmaĹ™e k natoÄ?enĂ ďŹ lmu Srdce v zajetĂ, doplnili autoĹ™i bohatĂ˝m fotograďŹ ckĂ˝m a archivnĂm materiĂĄlem.
LudÄ›k Navara Miroslav KasĂĄÄ?ek
Miroslav KasĂĄÄ?ek (narozen 1937 v LitohoĹ™i u MoravskĂ˝ch BudÄ›jovic) spojil svĂŠ ĹživotnĂ osudy s Brnem, kde v roce 1957 na PrvnĂ vyĹĄĹĄĂ prĹŻmyslovĂŠ ĹĄkole strojnĂ maturoval. Rok 1969 a nĂĄslednĂĄ normalizace zasĂĄhly i rodinu Miroslava KasĂĄÄ?ka. Za jeho pravicovĂŠ a protisocialistickĂŠ postoje mu byl okamĹžitÄ› zruĹĄen pracovnĂ pomÄ›r v ElektrotechnickĂ˝ch zĂĄvodech Julia FuÄ?Ăka a nucenÄ› nastupuje jako dÄ›lnĂk do balĂrny na BVV (BrnÄ›nskĂŠ veletrhy a vĂ˝stavy). Zde proĹĄel rĹŻznĂ˝mi profesemi v dÄ›lnickĂŠm zaĹ™azenĂ. Po roce 1989 byl jmenovĂĄn do funkce Ĺ™editele zĂĄvodu vĂ˝roby a montĂĄĹže na BVV a nĂĄslednÄ› zaÄ?al soukromÄ› podnikat. UĹž v prĹŻbÄ›hu studiĂ se Miroslav KasĂĄÄ?ek seznĂĄmil se svou budoucĂ Ĺženou MariĂ Melkusovou, dcerou Aloise a Marie MelkusovĂ˝ch, kteřà byli podobnÄ› jako jinĂ perzekvovĂĄni komunistickĂ˝m reĹžimem v souvislosti s tragickĂ˝mi udĂĄlostmi v BabicĂch na TĹ™ebĂÄ?sku. Ze shromĂĄĹždÄ›nĂ˝ch vzpomĂnek rodiny, pamÄ›tnĂkĹŻ a pĂsemnĂ˝ch svÄ›dectvĂ spolu s LuÄ?kem Navarou napsali knihu MlynĂĄĹ™i od Babic (Host, Brno 2008). ĂšzkĂĄ spoluprĂĄce autorĹŻ pĹ™inesla dalĹĄĂ knihy — PĹ™ĂbÄ›hy tĹ™etĂho odboje (Host, Brno 2010) a VolavÄ?Ă sĂtÄ› (Host, Brno 2012).
LudÄ›k Navara Miroslav KasĂĄÄ?ek
LudÄ›k Navara (narozen 1964 v BrnÄ›) je novinĂĄĹ™em, scenĂĄristou a spisovatelem, spolupracuje pĹ™edevĹĄĂm s denĂkem MF Dnes a ÄŒeskou televizĂ. ZabĂ˝vĂĄ se mimo jinĂŠ zloÄ?iny komunismu a nacismu. Je autorem knih Smrt si Ĺ™ĂkĂĄ Tutter — nacistickĂ˝ vrah ve sluĹžbĂĄch StB (2002, nÄ›mecky v roce 2005 pod nĂĄzvem Der Tod heiĂ&#x;t Tutter) a PĹ™ĂbÄ›hy ĹželeznĂŠ opony (2004, v roce 2006 nÄ›mecky s titulem Vorfälle am Eisernen Vorhang), kterĂŠ se staly pĹ™edlohou pro stejnojmennĂ˝ televiznĂ seriĂĄl, jenĹž zĂskal ceny Elsa a Trilobit. V roce 2006 vyĹĄly PĹ™ĂbÄ›hy ĹželeznĂŠ opony 2 a o rok pozdÄ›ji NovĂŠ pĹ™ĂbÄ›hy ĹželeznĂŠ opony. SpoleÄ?nÄ› s Miroslavem KasĂĄÄ?kem vydal LudÄ›k Navara v roce 2008 knihu MlynĂĄĹ™i od Babic o justiÄ?nĂm teroru padesĂĄtĂ˝ch let a vĂĹ™e ve znovunabytĂ lidskĂŠ dĹŻstojnosti. Oba autoĹ™i jsou podepsĂĄni i pod knihou PĹ™ĂbÄ›hy tĹ™etĂho odboje (2010). Ve spoluprĂĄci s Josefem Albrechtem pĹ™ipravil knihu Abeceda komunismu (2010), kterĂĄ je urÄ?ena pĹ™edevĹĄĂm mladĹĄĂmu Ä?tenĂĄĹ™i. JmĂŠno LuÄ?ka Navary je uvedeno pod Ĺ™adou scĂŠnåřů k dokumentĹŻm vysĂlanĂ˝m ÄŒeskou televizĂ, napĹ™Ăklad MĹŻj otec generĂĄl o synovÄ› vzpomĂnĂĄnĂ na generĂĄla Heliodora PĂku Ä?i Dopisy z cely smrti o poslednĂch myĹĄlenkĂĄch nevinnĂ˝ch lidĂ, kteřà byli odsouzeni k smrti a popraveni. V roce 2008 zĂskal LudÄ›k Navara novinĂĄĹ™skou Cenu Karla HavlĂÄ?ka BorovskĂŠho a v roce 2010 Cenu AntonĂna Ĺ vehly. O osudech plukovnĂka Brykse napsal uĹž scĂŠnĂĄĹ™ k dokumentĂĄrnĂmu ďŹ lmu MuĹž, kterĂ˝ pĹ™ecenil Ä?eskou duĹĄi aneb ĂštÄ›ky Josefa Brykse (2007).
NA ĂšTÄšKU
NeuvěřitelnĂ˝ pĹ™ĂbÄ›h Josefa Brykse 30.10.2014 13:16:35
Bryks_sazba.indd 1
27.10.2014 16:25:23
Bryks_sazba.indd 2
27.10.2014 16:25:23
Luděk Navara Miroslav Kasáček
NA ÚTĚKU
Neuvěřitelný příběh Josefa Brykse
BRNO 2014
Bryks_sazba.indd 3
27.10.2014 16:25:23
Tato kniha vznikla díky laskavé finanční podpoře Magistrátu města Olomouce.
© Luděk Navara, 2014 © Miroslav Kasáček, 2014 © HOST — vydavatelství, s. r. o., 2014 ISBN 978-80-7491-258-0
Bryks_sazba.indd 4
27.10.2014 16:25:23
„Podívejte můj kamarád Josef Bryks — komunisté ho utrápili ve vězení. O něm by se měla napsat pořádná kniha.“ Otakar Černý, Bryksův šťastnější přítel a spoluvězeň
Bryks_sazba.indd 5
27.10.2014 16:25:24
Bryks_sazba.indd 6
27.10.2014 16:25:24
Úvodem
Životní příběhy každého z československých letců, kteří za 2. světové války bojovali ve svazku britského Royal Air Force, by vydaly na román. Ty válečné, ale mnohdy i ty poválečné. Do života Josefa Brykse (1916 až 1957) se však velikost doby, v níž žil, i její tragičnost promítly měrou věru vrchovatou. Z nedlouhých jedenačtyřiceti let, která mu lakomý osud vyměřil, jich celkem třináct strávil za ostnatým drátem. Nejprve několik měsíců v maďarských věznicích na útěku do zahraničního odboje, pak bezmála čtyři roky v německých zajateckých táborech a věznicích gestapa, nakonec — a bohužel nejdéle — v žalářích lidovědemokratického Československa. Jeho osobou jako by se promítaly všechny fronty, na nichž českoslovenští váleční letci museli vybojovat své bitvy, které byly svědky jejich vítězství i pádů. Stal se tak jedním ze symbolů jejich pohnutých osudů. Po nacistické okupaci patřil teprve třiadvacetiletý poručík československého letectva k těm, kteří „to“ nevzdali. V lednu 1940 se vydal na dlouhou a nebezpečnou cestu do zahraničního odboje. Protože Polsko, kam předtím směřoval hlavní proud československých uprchlíků, bylo již poraženo, jeho cesta do Francie byla možná už jen tzv. balkánskou trasou. Z protektorátu se dostal na Slovensko a odtud do Maďarska. Tam ho ale zatkli, déle než dva měsíce věznili a nakonec eskortovali zpátky na slovenské hranice. To ho nijak neodradilo. Nevzdal to stejně jako mnoho věcí předtím a zvláště potom. Povedlo se mu uprchnout a nakonec se dostal do Jugoslávie, kde si konečně mohl vydechnout. Pak už následovala relativně hladká cesta přes Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Dorazil tam však až v květnu 1940, takže dříve než stačil usednout do kabiny byť jen cvičného letounu, musel prchat znovu. Na konci června se na palubě jedné z evakuačních lodí za dramatických okolností dostal do Velké Británie. Neprodleně oblékl uniformu RAF a konečně měl v ruce zbraň, za níž tak dlouho putoval. Josef Bryks nepatřil k dnes tolik glorifikovaným stíhacím esům s mnoha sestřely na svém kontě. Sloužil tak, jak jen nejlépe dokázal, všude tam, kam ho poslali. Po dokončení výcviku a přeškolení na britskou techniku se k bojové jednotce dostal teprve v dubnu 1941. Byly mu dopřány jen dva měsíce bojů proti Luftwaffe. Již v červnu byl při jedné z velkých leteckých 7
Bryks_sazba.indd 7
27.10.2014 16:25:24
bitev nad okupovanou Francií sestřelen. Čekala ho téměř čtyřletá kalvárie v nezáviděníhodné roli válečného zajatce. Seskokem na padáku a transportem do zajateckého tábora pro většinu podobných válečná dobrodružství skončila. Zdá se, že pro Brykse naopak začínala. Jeho zajatecký osud totiž patří k těm nejdramatičtějším. Nestal se vojákem pasivně čekajícím za ostnatým drátem na konec války. Myšlenka na útěk a návrat do aktivního boje jej neopustí snad ani na okamžik. Pokusí se o něj dokonce pětkrát a ve snaze dostat se za dráty projeví mimořádnou kreativitu. Ani jednou mu to nakonec nevyjde, ale vždycky když se z předchozího neúspěchu trochu sebere, neváhá jít do dalšího. Několikrát bude mít svobodu doslova na dosah — v jednom případě se prý dokonce pokusil uletět z německého letiště na stíhačce — neúspěšně. Při jiné příležitosti se dostane až do Varšavy ke štábu polské Zemské armády, odkud má být letecky evakuován do Británie. Namísto toho skončí ve věznici, kde ho málem ukopají k smrti. Bude se podílet i na přípravě známého Velkého útěku ze Saganu. Nakonec jako „český velezrádce“ skončí na gestapu. Truchlivému konci, který pro něj chystá nacistická justice, unikne jen díky tomu, že zajatecký tábor včas osvobodí americká armáda. „Západní“ letci to neměli lehké nejen za války, ale ani po jejím skončení. Major Josef Bryks neměl být výjimkou. Do vlasti, odkud kdysi prchal jako psanec, se vrátil sice s podlomeným zdravím, ale mezi vítězi. Navíc čerstvě ženatý. V Londýně si řekli své ano spolu s Trudie, s níž se seznámil ještě v Anglii a s níž si po dobu svého zajetí dopisoval prostřednictvím Mezinárodního červeného kříže. Málokdo ví, že právě příběh vztahu této ženy a zajatého letce dal tehdy v Anglii vzniknout filmu s výmluvným názvem Srdce v zajetí. Svou Trudie přivezl po válce do Československa, kde se jim narodila dcera. Doba jim však nedopřála ani tři roky rodinného života. Na poválečný politický vývoj ve své vlasti měl major Bryks velice vyhraněný názor. Nepřekvapí tedy, že po únoru 1948 patřil k prvním, kteří byli postaveni mimo službu. Chystal se tedy znovu za hranice, kam předtím prozřetelně poslal napřed manželku s malou dcerkou. Sám se však za ně již nedostal. Zatkli ho krátce před plánovaným útěkem, na počátku května 1948. A od té doby až do své tragické smrti již z vězení nevyšel. Stal se tak ztělesněním utrpení československých letců RAF v žalářích lidovědemokratického Československa. Neprozrazujme však více, i když už z výše uvedeného je zřejmé, že za jiných okolností by o něm byl natočen strhující celovečerní film už dávno. Doba tomu ale chtěla tak, aby Češi tohoto hrdinu pro sebe objevili až po listopadu 1989. Teprve v roce 2007 o něm u nás vznikl alespoň televizní dokument pod názvem Muž, který přecenil českou duši. Není náhodou, že autorem jeho scénáře byl právě novinář Luděk Navara. 8
Bryks_sazba.indd 8
27.10.2014 16:25:24
Bryksova causa pro něj tímto zdařilým dokumentem zdaleka neskončila. Nepřestal shromažďovat další a další písemné podklady a osobní svědectví. Díky tomu mohla spatřit světlo světa kniha, kterou právě držíte v ruce. Bryksova biografie z jeho pera je vskutku strhujícím čtením. Je to raport o kalvárii nezlomného letce, vojáka a vlastence, jichž rozhodně nemáme nadbytek. Je to také svědectví o milujícím manželovi a otci a o milující manželce a matce. A především o době, v níž jim bylo osudem dáno žít a zemřít. Je to raport, který je třeba vyslechnout v pozoru. Jiří Rajlich Vojenský historický ústav
Bryks_sazba.indd 9
27.10.2014 16:25:24
Bryks_sazba.indd 10
27.10.2014 16:25:24
NEUVĚŘITELNÝ PŘÍBĚH JOSEFA BRYKSE
Toto je současný příběh. Navzdory tomu, že jeho hlavní hrdina Josef Bryks je již více než půlstoletí po smrti. Příběh hrdinného letce, neohroženého útěkáře, vězně nacistů i komunistů Josefa Brykse totiž pokračoval i po jeho tragickém úmrtí a pokračuje stále: bojem za to, aby jeho manželka dostala odpovídající odškodnění. Úsilím, aby byl nalezen jeho hrob. Aby byli potrestáni ti, kdo jej poslali do vězení. A snahou o to, aby se v Česku původně málo známý hrdina dostal do povědomí veřejnosti a nabídl svůj příběh jako inspiraci i varování budoucím. Aby pozoruhodný, odvážný a původně nešťastný lidský osud dostal konečně svůj vnitřní smysl. Příběh Josefa Brykse je totiž příběhem naší nedávné neradostné minulosti, ale je také příběhem naší současnosti. Je to příběh strhující, ale bez konce: ukazuje, že boj za pravdu, za spravedlnost nekončí vlastně nikdy — ani úmrtím hlavního hrdiny. Je to příběh svým způsobem smutný, ale současně úžasný. Bryks sice život ztratil a jednu dobu se dokonce zdálo, že prohrál. Dnes už naštěstí víme, že zvítězil.
11
Bryks_sazba.indd 11
27.10.2014 16:25:24
Bryks_sazba.indd 12
27.10.2014 16:25:24
Písek Prach. Písek. Jemný prach víří pod nohama stejně jako pod koly automobilů. Ten jemný prach je všude. Písečné cesty jsou plné výmolů. Suché písčité půdy zarůstají borovicemi. Mezi borůvčím jsou zbytky zdí, betonu. Ruiny. Pozůstatky dlouhých jednoduchých baráků. Tady byly tábory Hitlerových zajatců. Zajatců z celé Evropy. Byly jich desítky tisíc. Občas přijede některý z příbuzných. Stařičký pamětník. Turista. Podívat se. Položit kytici. Přivítá ho ten jemný písek. Ta zvláštní písčitá půda. Svým způsobem umožnila, aby se právě zde odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů 2. světové války. Ten písek a prach budiž pochválen. Je dnes stejný jako tehdy. První tábor, který vznikl hned na začátku války, se jmenoval Stalag VIIIC. Válečné soustrojí ho krmilo zajatci už od září roku 1939. Od samého počátku války. Tábor leží na předměstí města, které se jmenuje Žagaň. Je v Polsku. Dříve v Německu. Za války samozřejmě v Hitlerově „třetí“ říši. Tehdy se městu říkalo Sagan. V roce 1942 vzniká na předměstí Saganu tábor Stalag Luft III. Tam skončí příslušníci britského Královského letectva (RAF — Royal Air Force). Po boku Britů však bojovali i další: Poláci. Francouzi, Belgičané, Norové. Řekové. Holanďané. Jugoslávci. Dánové. Samozřejmě také Čechoslováci. Do německého zajetí padlo na západní frontě celkem 52 československých letců. Mezi českými zajatci jsou dva kamarádi. Letci. A oba nenapravitelní útěkáři. Nechtějí trávit čas v táboře, když je válka. Zapojili se do tajné stavby tunelu, který je tou písčitou půdou vyvede na svobodu. Bude to opravdový Velký útěk. Vězni kopou vším, co mají po ruce, vidličkou, lžičkou… Ten útěk vstoupí do historie. Cena bude ovšem vysoká: z šestasedmdesáti uprchlíků bude padesát zabito nacisty. Zavražděno. Samozřejmě, že v rozporu s veškerými mezinárodními úmluvami o zacházení s válečnými zajatci. Ti dva Češi měli nakonec štěstí. Přežili. 13
Bryks_sazba.indd 13
27.10.2014 16:25:24
Sice v zajetí, ale přežili. Oba byli letci ve službách britského letectva, oba původem z Moravy. Později, dlouho po válce, se na osudové místo vrátí jeden z nich. Jen jeden. Jen jeden se znovu projde po tom jemném písku. Znovu mu před očima zavíří ten jemný prach. Ten jemný písek bude cítit při každém šlápnutí. Ale z těch dvou kamarádů zde bude už jen on.
Bude hrdinou. Josef Bryks se narodil 18. března 1916. Létání mu maminka rozmlouvala. Ale nerozmluvila.
Ten, který se nevrátil Ti dva Češi se jmenují Josef Bryks a Otakar Černý. Bryks je o tři roky starší. A ten, který se nevrátí, to bude on, Josef Bryks. Zemřel vlastně v podobném zajateckém táboře, z jakého se kdysi pokoušel utéct. Zemřel, ale jeho příběh tu zůstal.
Syn Budoucí hrdina druhé světové války se narodil přesně v době, kdy probíhala válka první. Jeho rodina byla tradiční venkovská, sedlácká a česká. Považovali sami sebe za vlastence. Samozřejmě, chodili do Sokola. Josef Bryks prý hned v mládí zatoužil po uniformě. Bude hrdinou. Otakar Rodina měla statek v Lašťanech u Olomouce. Černý se narodil Josef byl jedním z celkem sedmi dětí Bryk28. listopadu 1919. Od malička toužil být letcem. sových. „Chtěl jsem létat, nic Předposlední. Poslední dítě ovšem zemřelo jiného,“ řekne později. krátce po narození, takže dospělosti se jich dožilo šest. Maminka o ně bude mít stále starost. „Letadla mu maminka vymlouvala. Ale on se k nim stejně dostane,“ vyprávěl Karel Bryks, Josefův synovec. Bydlí v tomtéž domě, v němž se Josef Bryks narodil. Josefův otec František vlastnil dvanáct hektarů polí a dva hektary lesa. Sedlačil v Lašťanech už ve druhé generaci, jeho otec Tomáš se tam 14
Bryks_sazba.indd 14
27.10.2014 16:25:24
Tady hospodařili. Bryksovi rodiče byli sedláci.
přiženil z vedlejších Bohuňovic. František se narodil v roce 1881. V době vzniku samostatné československé republiky mu bylo sedmatřicet. „Byl pokrokový, jezdil na zemědělské výstavy do Vídně. Jako jeden z prvních si pořídil mlátičku,“ popisuje jeho vnuk Karel. Když byl v Bohuňovicích založen finanční ústav — Záložna, dostal se František Bryks do jejího předsednictva. Jako zemědělci to ovšem Bryksovi starší neměli zrovna snadné. Ani František, ani jeho manželka Anna. Trudie později napsala: „Pozorovala jsem ji, jak cpe husy, aby je vykrmila pro trh, jak škube kuřata, pracuje na poli a v sadě, kydá hnůj ze stájí a chlévů, vaří jídla, peče chléb a jemné cukroví ve velké peci v kuchyni. Pracovala doslova od rozbřesku do setmění. Byla to velmi laskavá žena, hluboce nábožensky založená…“ Anna, rozená Nasswetterová, byla katolička. Jako celá rodina. Přispívala pravidelně na místní kostel a na místní chudé. Jak se patřilo. Jenže v době Bryksova narození už nebyl svět jako dřív. Josef Bryks se narodil 18. března 1916. Dva dny předtím, než Albert Einstein publikoval svou obecnou teorii relativity. A přesně v době, kdy válka začala tvrdě dopadat úplně na všechny. Dvanáct dnů před Bryksovým narozením bylo ustanoveno, že cukr bude už 15
Bryks_sazba.indd 15
27.10.2014 16:25:24
jen na příděl. Na lístky. Každý má nárok jen na kilo a čtvrt. Lístky na cukr se začaly vydávat dva dny po Bryksově narození. Říkalo se jim cukřenky. Brzy bude na lístky i káva. Josef Bryks se ovšem narodil do země, kterou „Sedlák s ostře řezanými „Velice laskavá žena.“ vlastně už nepoznal. rysy.“ Tak viděla Brykso- To Trudie napíše va otce Františka Trudie o Josefově mamince. Bylo to Rakousko-UherBryksová. sko, které zaniklo, když mu byly dva roky. Nové Československo sice považovali především Češi za svůj vytoužený domov, ale žili v něm také Slováci, Maďaři, Židé, Poláci a… především Němci. Německá už byla hned vedlejší vesnice, vzdálená tři kilometry od Lašťan. Až bude Bryks bojovat s Němci, bude to vlastně svým způsobem boj proti sousedům. A později, až bude vzdorovat komunistům, bude to dokonce i rodinná záležitost. Jeho sestra Božena i bratr František se už před Rodina Bryksova. Nejmladší (na snímku uprostřed) je Josef Bryks.
16
Bryks_sazba.indd 16
27.10.2014 16:25:24
únorovým převratem stali členy komunistické strany. První světová válka, do které se Josef Bryks narodil, byla jen předzvěstí hrůz, které teprve přijdou.
Neužitečný Josef Bryks ovšem využil šance, kterou mu nová země nabízela. Vystudoval nejdříve obchodní akademii v Olomouci a potom se vydal za svým snem. Mít uniformu. Bojovat za svou novou zemi. Nová země armádu potřebuje. Bryks se po maturitě hlásí dobrovolně do armády. NastuŠťastné roky doma. Válka je ještě daleko. puje 1. října 1935. Je u dragounů, bude z něj důstojník jezdectva. Mamince se to zdá přece jen o hodně bezpečnější než létání. Tím spíše, že syn v hodnosti desátník aspirant je dne 16. září 1936 úspěšně vyřazen jako první z 41 studujících. A jeho úspěšná cesta v uniformě pokračuje. Hned na konci září jej posílají na slavnou Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Ta má tradici ze starého Rakouska-Uherska. V tamní kadetce se odehrává příběh Doma. Válka už je blízko. Roberta Musila z jeho knihy Zmatky chovance Törlesse. Josef Bryks se ale nezajímá o rakouské spisovatele: během studia přestupuje na letecké oddělení. Je vyřazen v hodnosti poručíka letectva. 17
Bryks_sazba.indd 17
27.10.2014 16:25:25
Syn Velké války. Josef Bryks se narodil v době, kdy první světová válka začala tvrdě dopadat na všechny.
18
Bryks_sazba.indd 18
27.10.2014 16:25:25
Specializace: letecký pozorovatel. Zařadili ho k 5. pozorovací letce Leteckého pluku číslo 2 Dr. E. Beneše v Olomouci. To už je léto 1937. Hitler v sousedním Německu vládne tvrdě. Zdá se být nebezpečným. V kurzu v nedalekém Prostějově se Bryks školí na pilota jednomístných letounů. V té době Hitler mluví ke svým generálům. Dne 28. května 1938 řekl: „Jsem definitivně rozhodnut vymazat Československo z mapy.“ Bryks je stále ještě v kurzu v Prostějově. V té době se už začali měnit Bryks si na jezdecké škole vedl výborně — ze 443 absolventů kurzu skončil šestý. i Němci v sousedství. Dostane se k Dragounskému pluku číslo 5 Václav Kamarád, který žil ve východoslovenských Košicích. v Bohuňovicích a Josefa Brykse dobře znal, ve svých vzpomínkách o Němcích napsal: „Začali být zfanatizovaní tou touhou po osamostatnění.“ To byl už rok 1938. V září toho roku má Bryks v kurzu skončit. Jenže právě v září 1938 vrcholí mnichovská krize. Hitler požaduje odstoupení Sudet, německých území v Československu. Ta vlastně začínají hned za humny. Nikdo si to nedovede představit. Ještě pořád ale lidé v Československu nevědí, že se jejich země nebude bránit. Poručík Josef Bryks. Josef Bryks nastupuje k polní jednotce Školení na pilota 30. září 1938. v Prostějově ukončil V té chvíli je vlastně už rozhodnuto. Bryks dne 21. září 1938. Odešel s velmi dobrým Den předtím se v Mnichově scházejí zástupci prospěchem jako pilot čtyř velmocí a dojednávají ostudný Mnichovjednomístných letounů. ský diktát. 19
Bryks_sazba.indd 19
27.10.2014 16:25:26