Glycoland a barevná tykadla by Hospital Sant Joan de Déu Barcelona

Glyc

land

a barevnรก tykadla

Více informací o poruchách glykosylace: www.guiametabolica.org sindromecdg@gmail.com http://sindromecdg.orgfree.com http://webs.ono.com/aescdg/

© Původní nápad a text: Belén Pérez-Dueñas, Merche Serrano a Mª Antònia Vilaseca (HSJD), Paz Briones (HCP-CSIC). © Ilustrace: Merche Serrano (HSJD). Návrh a úpravy: Merche Serrano, Jordi Fàbrega (HSJD) a Albert Pérez (OSSJD). Revize, spolupráce s pacientskými organizacemi a překlady: Vanessa Ferreira (APCDG-DMR). Česká verze: Michaela Špeciánová. Tisk: JEBA, serveis gràfics. © Hospital Sant Joan de Déu Barcelona / Fundació Sant Joan de Déu.

3 Já jsem Fosfi, mraveneček návrhář. Někdy je pro mě obtížné rozlišit barvy a občas dělám chyby, když chystám tykadla cestovním mravenečkům. Miluju svoje ježaté třásně a novou práci, kterou mi našla Reinalda.

Já jsem Reinalda, královna Glycolandu. Miluju všechny své mravenečky a velmi se strachuji, abych našla řešení všech jejich problémů.

Já jsem Jaak, moudrá kobylka. Moc rád pomáhám ostatnímu hmyzu, léčím jim nožičky nebo tykadla a dávám jim léky na jejich nemoci. Také mě baví přemýšlet nad tím, proč někteří mravenečci onemocněli.

Já jsem Isomis, bezstarostný mraveneček se zelenými tykadly. Hned jak dostanu nová tykadla, budu moci cestovat po Metabolandu.

Já jsem Mutis, malý mraveneček, který má jen jednu kuličku na tykadlech. Ztrácím se v lese a neumím se sama dostat ven. Naštěstí Jaak mi pomůžer…

4 Bylo nebylo, byla jednou jedna... ... velká osada mravenečků, která žila v ohromném a složitém mraveništi, které se jmenovalo Glycoland a nacházelo se v hustém lese Metaboland.

Každý z mravenečků dostal nějaký úkol, poté, co složil larví zkoušky. Všichni z nich byli perfektně vycvičení k tomu, aby se postarali o malé larvy a nakrmili je nebo aby stavěli a udržovali mraveniště čisté. Mravenci z Glycolandu byli černí. Skupiny cestovních mravenečků, kteří měli na starosti velmi důležité úkoly daleko od mraveniště, měli na tykadlech krásně zbarvené kuličky, které vypadaly jako náhrdelníky z korálků. Tato barevná tykadélka jim pomáhala najít cestu, byli díky nim totiž lépe vidět na svých výpravách a tak se neztráceli v lese Metaboland. Jiná skupina, vysoce specializovaných mravenců, měla na starosti výrobu různobarevných korálků, které cestovní mravenci nosili na svých tykadlech. Byli to výrobci tykadel: sochaři, návrháři a ti nejsilnější mravenci.

Každé ráno ti nejsilnější mravenci hledali kuličky a barevné kamínky, které pak sochaři přeměňovali v krásné barevné korálky. Korálky poté proděravěli trny z růží, aby mohly být navlečeny na tykadla cestovních mravenečků. Nakonec měli mravenčí návrháři velmi důležitý úkol - umístit všechny korálky na malá tykadélka podle přesně daného vzoru počtu a barev. Cestovní mravenečci, se svými krásně ozdobenými tykadly, pak mohli odejít ven z mraveniště za svými úkoly.

Mravenčí královna Reinalda byla velká a krásná a dohlížela na to, aby mraveniště bylo správně postaveno a zamítala jakékoliv špatně vyhloubené tunely, které by mohly ohrozit stavbu. Reinalda také dávala pozor na to, aby larvy byly dobře krmeny, starala se o ně a učila je, aby se stali zdatnými mravenci. Cestovním mravenečkům Reinalda kontrolovala jejich tykadla, aby se ujistila, že jsou perfektní a oni tak mohli splnit své úkoly, aniž by se ztratili v lese. I přesto se Reinalda obávala, protože občas se stávalo, třebaže ne velmi často, že někteří ze sochařů, návrhářů nebo nejsilnějších mravenců nedělali svou práci správně a tykadla chudáčků cestovních mravenečků nebyla tak barevná, jak bylo zapotřebí, aby se neztratili v lese Metaboland.

Jednoho dne Reinalda narazila na Fosfi, jednu mravenčí návrhářku, která vypadala ustaraně. Fosfi byla barvoslepá a barvám moc nerozuměla. I tak ji Reinalda vybrala k náročnému úkolu navlékání různobarevných korálků. -„Ahoj Fosfi, zdáš se být smutná… Řekni mi, udělala jsi další chybu při vytváření nějakých tykadel?“ Fosfi si netroufala říct jí, že poslední skupina cestovních mravenců, které upravovala, skončila ztracená uprostřed louže na cestě. A tak řekla: -„Královno, jsem velmi smutná, protože neumím rozlišit zelené korálky od červených, stále kazím vzhled tykadel. Nemohla bys mi najít vhodnější práci, kterou bych zvládala?“ Reinalda, která milovala všechny své mravenečky stejně, jí řekla- „Neboj se, já to napravím! Najdu ti místo, kde budeš užitečná…“ A Reinalda jí udělala třásně z listů pšenice a radostně jí oznámila: -“Udělám z tebe roztleskávačku cestovních mravenečků!“ Fosfi si říkala, že Reinalda je opravdu skvělá panovnice a odešla se svými ježatými třásněmi za svými kolegy, kteří pracovali, a celý den je povzbuzovala.

Nicméně, Reinalda se také strachovala o mravenečky se špatnými tykadly, které Fosfi vytvořila. Byl by to zázrak, kdyby se dokázali dostat do cíle a dokončit svá důležitá poslání, což by znamenalo, že Metaboland by pravděpodobně nefungoval správně jak má. Musí vymyslet něco, aby se to nestalo. Reinalda dlouze a pracně přemýšlela, ale nemohla přijít na to, proč někteří mravenci nepracovali správně.

Rozhodla se svolat setkání moudrých a učených obyvatel lesa a všech královen sousedních mravenišť, aby společně hledali nějaké řešení. -„Svolám poradu s koloniemi červených a kovových mravenců, kteří žijí v lese“ rozhodla Reinalda. – „Je důležité vědět, jestli jsou i další mravenčí rodiny, které mají stejný problém jako my a jestli přišli na to, jak to napravit!“

Den setkání nadešel a Reinalda představila problém. Královny červených a kovových mravenců prý pozorovaly něco podobného ve svých hnízdech, ale také nevěděly, jak to napravit. V publiku byl kobylka Jaak, který se velmi vážně soustředil na to, co Reinalda a další královny říkaly. Po chvíli přemýšlení řekl: -„Možná někteří mravenci mají problém, který jim brání v tom, aby dělali lepší korálková tykadla. Nedávno jsem navštívil setkání včelek, které také mají perfektně zorganizované kolonie, ale měly podobný problém. Pojďme se zamyslet nad tím, proč se tohle děje a potom můžeme hledat možná řešení“. Pak se všichni rozloučili, s tím, že se opět sejdou příští měsíc a slíbili si, že do té doby budou o tomto problému všichni vážně přemýšlet.

Jaak, kobylka, měl spoustu přátel mezi obyvateli lesa, protože vždy podal pomocnou ruku, nikdy si neřekl o nic na oplátku, a nikdy se s nikým nehádal. Obvazoval mravencům a mouchám zlomené nohy, předepisoval trochu pylu, když se cítili mizerně, nebo jim podával lektvar ze vzácných rostlin, když je bolelo bříško. Proto si k němu domů všichni chodili pro radu a pomoc s řešením svých problémů.

O měsíc později se všichni znovu sešli u Glycolandského mraveniště. Reinalda vítala každého z hostů a ptala se jich: - „Vítejte! Našli jste řešení?“

Jaak zůstal potichu a neřekl nic, než na něj přišla řada. Potom 15 vytáhl krásný výkres, který vytvořil spolu se svými pomocníčky beruškami. -„Myslím, že mám vysvětlení vašich problémů. Je pravda, že tykadla některých vašich cestovních mravenečků nemají moc kuliček nebo jejich korálky nemají správný kulatý tvar nebo všechny jejich korálky mají stejnou barvu. To způsobuje, že ztratí svůj orientační smysl, a tak se neustále ztrácí v lese a je těžké je pak najít.“ -„ A proč se tohle děje?“ zeptala se Reinalda. -„Problém je, že tu jsou silní mravenci, kteří nejsou tak silní, jak by měli být a sbírají jen menší kuličky; někteří sochaři dělají nedokonalé korálky, někdy dokonce válce nebo jehlany, namísto malých kulatých korálků; a nakonec, někteří z návrhářů nerozeznají správně barvy. Tito mravenci, kteří vytvářejí tykadla, nejsou schopni nebo si netroufají vysvětlit, co se jim děje a jsou pak tuze smutní“ vysvětlil jim Jaak.

Královna Reinalda a celá její kolonie mravenečků byli z vysvětlení nadšení. Po jídle a nektaru z divokých květin a výměně zrn mleté

pšenice, zeptala se moudré kobylky: -„Pokud toto je ten důvod, Jaaku, co můžeme udělat, abychom to napravili? – Mám všechny své mravenečky tak ráda a chtěla bych jim pomoct, když mají nějaké potíže!“ vysvětlovala Reinalda.

-„ Pro teď, co potřebujeme udělat, je důkladně pozorovat mravence, kteří mají problém se svými tykadly… Navrhuji, že bychom postavili nemocnici, kde bychom mohli studovat různá tykadla. Nazveme ji Retikulum, protože bych chtěl, aby měla malé spojovací chodbičky, a tak budeme moct rozdělit mravenečky podle typu problému, který jejich tykadla mají.

17 Každý obdivoval Jaakovu moudrost, jeho návrh přijali s otevřenou náručí a hned se dali do práce. A tak se stalo, že se Mutis a Isomis, dva malí cestovní mravenečci, setkali v nemocnici Retikulum. Obě byly mladé, vlastně jim bylo méně než jeden měsíc, což je pro mravence velmi velmi málo. Mutis se takto jmenovala, neboť těžko komunikovala se svými kamarády, protože její tykadla měla jen jednu malou kuličku. Na druhé straně, Isomis byla bezstarostná a vtipná a její tykadla byla celá zelená. To jí moc starosti nedělalo, ale pravda je, že když se ztratila od skupinky, bylo velmi těžké ji najít. Vždycky skončila ztracená na nějakém místě, aniž by věděla, jak se tam vůbec dostala. Byla trošku snílek a byla přesvědčená, že zakrátko jí nějaký chytrý čaroděj sestaví nová různobarevná tykadla.

-„ No tak Mutis, buď veselá, Doktor Jaak brzy vyléčí naše tykadélka a my budeme moct jít ven do lesa stejně jako naše sestřičky.“ Když tohle Mutis slyšela, začala se radovat a slavit a točila se kolem dokola. Po chvíli si ale zase lehla do svého pelíšku a snila o tom, že předpovědi Isomis se stanou skutečností. -„Samozřejmě, že to tak bude, Mutis. Řeknu doktoru Jaakovi, aby tě léčil jako první. Já budu další, ačkoliv, abych řekla pravdu, nemám moc ráda, když jsem někde druhá. Radši si dělám věci sama, i když mě pak často musí zachraňovat záchranný tým. My snílci jsme už takoví, máme tendenci dělat si věci po svém!“

Brzy poté, všichni mravenci, kteří měli problémy se svými tykadly, šli do Retikula, které se stalo vyhlášenou nemocnicí. Bylo neuvěřitelné zjišťovat, kolik chyb mohou mravenčí tykadélka mít. Byla tam tykadla, která byla celá červená, celá žlutá nebo celá zelená; byla tam i taková, která měla málo kuliček a některá zase moc; některé kuličky měly tvar kostky, některé vypadaly jako válec. Bylo potřeba najít léčbu pro ně pro všechny.

20 Jaak ke studiu tohoto problému používal výkresy, které vypadaly, jakoby je dělal nějaký umělec. Poté došel k moudrému závěru: nemocná tykadla nemohla být upravena, bylo potřeba nahradit je novými! Krátce na to si uvědomil, že malé olivové ratolesti, které byly pružné a elastické, by mohly být použity jako nová tykadla. Poté, co si udělal spoustu náčrtků a navrhl nějaká nová tykadla, měl ještě jeden poslední problém. Jak by je mohl připevnit mravenečkům na hlavu? Potřeboval helmu. Jelikož byl kobylkou, která ví, jak to na světě chodí, vzpomněl si na skořápky od arašíd, které je snadné najít pod lavičkami v parcích. A jelikož arašídy mají oválný tvar, nazval to dolichol -helma. Jakmile dal dohromady všechen potřebný materiál, rozložil si na stůl všechny své návrhy a začal vytvářet dolichol-helmu s novými tykadly. Byl to jednoduchý úkol, neboť všechny části k sobě perfektně pasovaly. Nyní jediné co potřeboval udělat, bylo vyzkoušet svůj vynález na dobrovolníkovi. Netřeba říkat, že neměl žádné pochybnosti o tom, koho vybrat k tak důležitému pokusu. Mutis a Isomis byly jeho nejoblíbenější pacientky! Mutis byla výjimečná pro svou obrovskou touhu vyléčit se a plnit důležité mise jako cestovní mraveneček. Jaak si myslel, že musí mít obrovskou vůli, protože tuto vlastnost pozoroval mnohokrát během let i u ostatního hmyzu s těmito potížemi.

Jaak pak za pomoci starého cvrčka odstranil poškozená tykadla a dal Mutis na hlavu dolichol-helmu a další dal Isomis. Velmi spokojen s výsledkem je však varoval: - „Nyní musíte být velmi opatrné, když je budete používat. Při Vašich cestách ven mimo mraveniště byste neměly chodit jako první, pro případ, že helmy nebudou správně fungovat a vy byste tak mohly ztratit své kamarády. Vždy se držte blízko u ostatních“, řekl na závěr a s potěšením sledoval Isomis, která byla šťastná jako blecha.

Malí mravenečci byli poslušní a svou práci pak vykonávali úspěšně. Jaak schválil vynález a představil ho v sousedních mraveništích. Brzy poté bylo vybudováno několik Glycolandských podzemních chodeb, aby mohly být vyrobeny nezbytné dolichol-helmy během několika málo týdnů. Berušky měly na starosti jejich doručování, nejenom v Glycolandu, ale do všech ostatních mravenišť napříč Metabolandem.

Královna Reinalda Jaakovi nesmírně děkovala za jeho obětavost a moudrost a darovala mu tunel plný obilných zrn, které mu vystačí na celou zimu. Jaak si říkal, že je vlastně velmi šťastná kobylka, neboť si uvědomil, že jeho zkušenost v Glycolandu mu pomohla naučit se spoustu nových věcí. Vydal se na cestu Metabolandem a byl si jistý, že brzy nejspíš objeví další hmyzí kolonii, která bude potřebovat pomoct vyřešit zase jiný problém.

Mezitím, Mutis a Isomis hrdě cestovali Metabolandem se svými dolicholhelmami na hlavě. Fosfi je během práce povzbuzovala se svými ježatými třásněmi a všichni společně jásali a vykřikovali: -„Dej mi J, dej mi A, dej mi druhé A, dej mi K, dlouhý život Jaakovi!” … a to je konec tohoto korálkového příběhu!.

KONEC

Poděkování patří: Profesoru Jaak Jaekenovi za jeho schopnost pozorování a intuici při objevování nových skupin metabolických onemocnění, za jeho věnování se pacientům a oddanost vědě pro jejich dobro. Našim dětem a dospělým, kteří jsou hnací silou našich projektů. Všem těm, kdo žijí ze dne na den s pacienty s CDG a prokazují jim svou bezpodmínečnou lásku a kteří sní a chtějí přispět k lepšímu světu.

Vrozená porucha glykosylace (Congenital defects of glycosylation - CDG) je dědičné metabolické onemocnění postihující glykoproteiny. Což jsou rozsáhlá množství proteinů, které k sobě mají připojeny řetězce cukrů (v podobě antén - tykadel). Vrozené poruchy glykosylace jsou chyby v syntézách glykoproteinů. Ty mohou být způsobeny nedostatkem různých proteinů (enzymů nebo transportérů) schopných přepravy a přidávání různých cukrů ve stanoveném pořadí ke glykolovému řetězci, který se musí spojit s mnoha glykoproteiny v organismu. Protože finální glykoproteiny mají mnoho různých funkcí a umístění v rámci buněk, defekt v syntézách glykolů tak může ovlivnit mnoho proteinů najednou, a může způsobit multi-systémové onemocnění, které ovlivňuje různé orgány a systémy v lidském těle. V závislosti na původu a stupni vady se může anamnéza každého dítěte značně lišit, stejně tak jako vývoj a rozvoj nemoci. Aby lidé poznali tuto skupinu vážných onemocnění, je nezbytně nutné zvýšit počet výzkumných skupin, které hledají možnou léčbu, aby se dosáhlo lepšího řízení různých klinických forem u dětí a dospělých s CDG.

Les Metaboland: je metabolismus, skupina reakcí, která nám umožňuje žít. Glycoland: je metabolismus glykoproteinů, skupina reakcí, která umožňuje jejich syntézy a správné fungování. Mravenci: jsou proteiny s různými funkcemi uvnitř mraveniště (Glycoland). Tykadla: řetězce různých cukrů (různobarevné korálky), které by se měli spojit podle určitého vzoru počtu a barev tak, že proteiny mohou správně fungovat. Mravenci, kteří vytváří tykadla (sochaři, návrháři a nejsilnější mravenci): jsou proteiny, které přidávají cukry (sochaři) k řetězcům ve stanoveném pořadí (návrháři) a přepravují je (nejsilnější mravenci). Fosfi (postava z příběhu) je příkladem mravenečka návrháře. Cestovní mravenečci: glykoproteiny, jejichž úkoly jsou venku mimo mraveniště, v jakémkoliv

místě metabolismu. Když jsou jejich tykadla špatně zformována (příklad: Mutis a Isomis z příběhu), nemůžou správně pracovat a metabolická výměna je uskutečněna s více či méně závažnými následky, v závislosti na proteinech, které jsou zasaženy. Kobylka Jaak: představuje postavu lékaře, který zasvětil svůj život pomoci pacientům, nejenom ve své každodenní praxi, ale také během rozjímání o možnosti výskytu nových onemocnění, jako jsou například poruchy glykosylace, což umožnilo diagnostikovat mnoho dětí s těmito nemocemi. Retikulum (nemocnice v příběhu): představuje endoplazmatické retikulum, kde se odehrává většina formování glykoproteinových řetězců cukru. Dolichol: jedná se o komplexní lipid, ve kterém jsou produkovány glykany přidáváním různých cukrů na ně.

Příběh o Glycolandu a barevných tykadlech se snaží vysvětlit, jak vznikají některé vzácné poruchy, jednoduchou a zábavnou formou tak, aby tomu porozuměli jak děti, tak i dospělí, kteří mají i nemají něco společného s těmito metabolickými poruchami.

V tomto příběhu o kolonii mravenců s barevnými tykadly se dozvíte, že buňky našeho těla potřebují, aby všechny jejich součásti správně fungovaly. Budete mít možnost představit si, co se děje, když se objeví nějaký problém, aby se tomuto riziku zabránilo a jak je pro nás důležité věnovat úsilí pomoci lidem, kteří trpí metabolickým onemocněním, ať už tak, že si děláme starosti s jejich problémem, snažíme se mu porozumět pomocí příběhu, který to vysvětluje nebo děláme cokoliv a všechno možné, abychom pomohli těmto onemocněním stát se známějšími a mohli je překonávat. Úsilí Reinaldy, mravenčí královny, a Jaaka, kobylky, nalézt řešení potíží Mutis a Isomis Vás pobaví a zároveň Vám ukáže, že nikdy nesmíme ztrácet naději, že trpělivost je velmi důležitá a že někdy můžeme nalézt řešení i těch nejkomplikovanějších problémů.