Most – diplomová práce 4. část

ÚROVEŇ

ČTVRŤ > analýza > cíle > nástroje > aplikace > ilustrace

A N A LÝZA Čtvrť Pod Lajsníkem patří k druhé nejhustěji osídlené oblasti města. Žije zde přibližně 6 300 obyvatel a je tak velikostí v podstatě srovnatelná s menší obcí.

Přestože se rozkládá mezi dvěma krajinnými ikonami Mostu – vrchem Šibeníkem a Lajsníkem a středem čtvrti prochází park se vzrostlými stromy, tak samotná kvalita obytného prostředí čtvrti je velice nízká. Modernistický koncept domů plovoucích v krajině je realizovaný v chaotické změťi staveb, slepých cest a parkovišť.

94

Obytné prostředí čtvrti

Parkoviště a věžové domy, v pozadí lesopark Šibeník

Nejdelší panelový dům (254 m), v pozadí kanceláře Czech Coal Panelové domy u centrálního parku

Posezení u věžových domů, v pozadí lesopark Šibeník

Průchod nejdelším domem, pohled z parku u Rudolické ulice

95

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

FUNKČNÍ ANALÝZA Vybavenost městské úrovně – knihovna, okresní soud, katastrální úřad a základní umělecká škola je soustředěna podél Moskevské ulice.

á

lic ká

os

sk

do

Policie ČR městská knihovna

dětský domov

ZUŠ

okresní soud

MŠ SPŠ

katastrální úřad

jsníkem

500 m

Jediná, původně významná komerční stavba – obchodní dům Sputnik, je nevyužívaná a chátrá.

M

v ke

Ru

Většina staveb s komerčním využitím uvnitř obytného obvodu vznikla v místě bývalých jeslí, nebo na aktuálně dostupných pozemcích a logika jejich rozmístění nereaguje na prostorový potenciál sídliště. Neexistence významové hierarchie ulic a vůbec celého prostoru znemožňuje čitelné, předvídatelné a efektivní odehrávání těchto dějů.

Czech Coal Group

Jo

Pod La

ZŠ

obchodní dům Sputnik se fa

SHŠ

Su

200

ka

MŠ

0

100

restaurace Krym

školy městská vybavenost komerční využití bytové domy

96

MŠ Lesopark Šibeník

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

ORGANIZACE Schéma znázorňuje základní organizaci prostoru čtvrti. Na úrovni města byl stanovený silný potenciál Moskevské ulice, od které je dopravní systém čtvrti odříznutý a nijak ji neaktivuje.

Ru do lic

500 m

k

ká

Jo

Pod La

jsníkem

os

ká

M

s ev

se fa Su

ulice městské úrovně ulice uvnitř čtvrti orientace domů uzavřené areály zastávka autobusu zastávka tramvaje

0

100

200

ka

Lesopark Šibeník

97

MORFOLOGIE Terén území se od lesoparku Šibeníku svažuje k Rudolické ulici v severní části. Převýšení mezi ulicemi Rudolická a Josefa Suka je 50 m.

13

2 2

Ru

Výškovými dominantami jsou čtyři skupiny třináctipodlažních věžových domů. Ostatní panelové domy mají maximálně 8 podlaží.

do lic

M

os

k

s ev

ká

2 ká

8

2 14

660 m

9

8

2 13

8

8

500 m

10

8

8

jsníkem

8

8

Pod La

8 2

Jo se fa

8

Su ka

8 2

200

8 13

8

2

100

2 Lesopark Šibeník

13 8

51 m 0

0

7 7

počet podlaží 8

2 2

8

98

8

2

HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

POČET OBYVATEL

Ru

Území řešené čtvrťi odpovídá základní sídelní jednotce Pod Lajsníkem s počtem obyvatel 6 352.

Celkem se v oblasti nachází podle údajů z katastru nemovitostí 2955 bytů.

Při stanovení průměrného počtu tří obyvatel v řadových domech ve východní části, vychází průměrný počet obyvatel v bytových domech 2,13 na bytovou jednotku.

do lic

k

ká

ká

692 273

196

136

153

136

98 196

340 138

jsníkem

153

500 m

M

os

s ev

196

Jo

Pod La

490

198 se fa Su ka

115

126

585

200

245

153 153

142

Lesopark Šibeník

213

136

100

72 213

42

81

0

81 98 102

108

98 692

počet obyvatel domu

99

DOPRAVA V KLIDU Analýza stanovuje počet automobilů příslušející jednotlivým domům vycházející ze stupně automobilizace a počtu obyvatel v domech. Stupeň automobilizace pro Ústecký kraj [1] činí 408 osobních vozů / 1000 obyvatel.

Současně je uvedena stávající parkovací kapacita na parkovacích plochách.

1

Generel udržitelné dopravy města Ústí nad Labem

282 111

80

56

62 56

500 m

40 62

80

139 56

80 200

81

47

51

200

237

100

62 62

29 100

58

87

0

55

17

33 33

40 42

100

44

40

87

101

CÍL Stabilita Práce na úrovni čtvrti respektuje principy stanovené na

Změna

politickoekonomického

kontextu

přesunula

úrovni města. Cílem je transformace sídlištního celku

sídliště do pole konkurenčního prostředí, ve kterém

v atraktivní a konkurenceschopnou lokalitu s vysokou

musí bojovat o přežití. Stala se produktem na trhu.

kvalitou obytného prostředí.

Současná sociální stabilita sídlišť je způsobená jejich širokým zastoupením v českém prostředí (1/3 obyvatel

Smyslem práce není pouhá estetizace prostředí, ale jsou

žije na sídlištích [2]), sídliště tak mají „zajištěnou“

sledovány tři klíčové kvality uplatnitelné v jakémkoliv

poptávku. Přestože v sociologických průzkumech hlásí

vystavěném prostředí – stabilita, identita a čitelnost.

obyvatelé spokojenost se životem na sídlištích, tak jejich jednání (odchod silnějších skupin) a ceny nemovitostí,

Ambicí této práce je rovněž definice nástrojů, které mohou

dokazují opak, čímž se pozvolna přibližujeme ke scénáři

být při regeneraci obytných celků (a sídlišť obzvláště)

řady západoevropských sídlišť, u kterých byl tento

obecně uplatnitelné.

proces mnohem rychlejší díky jejich maximálně 10 % [3] zastoupení na trhu.

Ignorování těchto dat může v řadě lokalit způsobit vážné problémy, které budeme jako společnost řešit mnohem hůře, pokud na ně nebudeme připraveni včas. Je potřeba hledat koncepční odpovědi na otázky, jak vytvořit ze sídlišť atraktivní a žádané lokality, než se prozatimní stabilita řady sídlišť zhroutí.

102

Identita

Čitelnost

V úvodu kapitoly zmíněné srovnání čtvrti s menším městem

Právě čitelnost je tím parametrem, který určuje míru

je trefné zejména v tomto ohledu. Přestože nemám

s jakou se vystavěné prostředí s novými fenomény,

v úmyslu srovnávat modernistické sídliště s tradičním

neočekávanými

městem ve všech jeho aspektech, tak právě porovnání

Čitelnost nejen ve smyslu orientace člověka ve fyzickém

široké palety „míst“ tradiční obce a modernistického

prostoru, ale i v prostoru kulturním, ekonomickém

sídliště je velice výmluvné.

a

správním

je

i

očekávanými

základním

změnami

parametrem

vyrovnává.

dlouhodobé

stability. Je podmínkou adaptability prostředí [4]. Pokud Když neumím něco pojmenovat, neumím se s tím

je struktura vystavěného prostředí

nečitelná, pokud

identifikovat. Když se s místem neumím identifikovat,

nevím, která ulice je hlavní, kde je náměstí a kde si

neumím se k němu ukotvit. Ukotvení v místě reflektuje

tedy můžu otevřít obchod, pokud nevím, kam si můžu

jednání obyvatel.

postavit dům, tak město ve své základní struktuře selhává a investovaná energie se vytrácí.

Emocionální pouto k místu je bezpodmínečnou součástí „bydlení“. Je vztahem, který dává našemu bytí přítomnost

Čitelnost prostředí je podmínkou možnosti identifikace

a formuje naši osobnost.

se s místem.

Tvorba míst je základním předpokladem pro zvýšení

Čitelnost prostředí je parametrem stability.

kvality obytného prostředí sídliště. Čitelnost prostředí umožňuje přirozené vrstvení času.

dle SLDB 2011 činí procento osob žijících v panelových bytových domech 26,8 % KEMPEN, van Ronald et al. Restructuring large housing estates in Europe.

4 KOHOUT, Michal, TITTL, Filip. Morfologie a adaptabilita pražských sídlišť.

2 3

103

N Á STROJE Následující výčet nástrojů je obecně uplatnitelný při regeneraci

jakéhokoliv

obytného

celku.

Klíčové

je

především stanovení míry jejich využití, které musí vycházet z realistického zhodnocení kontextu.

Pod uvedením každého nástroje je stanovena míra jeho využití v kontextu sídliště Pod Lajsníkem.

104

Nalezení urbánní kostry Základní a nezbytný předpoklad jakékoliv práce s vystavěným prostředím. Hledání kostry je odvozováno od prostorového a energetického potenciálu míst. Definuji strukturu čtvrti jako celku a dále její jednotky – lokality.

Bezpodmínečnou součástí je hierarchické uspořádání jednotlivých prvků.

Diverzita typologie bydlení Základní a nezbytný předpoklad dlouhodobé udržitelnosti a atraktivity čtvrti. Součástí práce je hledání forem, které svým standardem a dostupností budou konkurenceschopnými na trhu bydlení v Mostě a okolí.

Přestože lze do budoucna očekávat snižování počtu obyvatel města, je přiměřená míra doplnění nových forem bydlení smysluplná a v ideálním případě ji lze v budoucnu kombinovat s částečnými demolicemi stávajících domů, (v případech které přispějí ke zkvalitnění prostředí).

105

!

Doplnění funkcí

Podpora pracovních příležitostí

Monofunkčnost sídlišť je často diskutovaným tématem

Ekonomická situace Mostu a vysoká nezaměstnanost

a její označení za pozitivní nebo negativní je otázkou míry

obyvatel je problémem na makroekonomické úrovni

a zhodnocením kontextu. Potenciál umožňující rozvoj

regionu. Podpora vzniku pracovních příležitostí přísluší

služeb je v Mostě poměrně nízký, s částečným doplněním

především městské politice, která vhodnými pobídkami

funkcí přesto počítám především při Moskevské ulici,

usiluje o diverzifikovaný ekonomický rozvoj města.

která získá tramvajovým vedením vyšší potenciál.

Přesto stavby pro drobné podnikání (microbusiness) mohou být samy akcelerátorem alespoň částečného ekonomického rozvoje a v případě spolupráce s městem nebo jinými organizacemi (podnikatelské inkubátory atd.) se stávají i úspešným modelem.

Podpora komunitního života

Strukturální regenerace domů

Předpoklad sociální udržitelnosti čtvrti a jejího budoucího

Ozkoušený a velice úspěšný nástroj v zemích západní

rozvoje. Možnost zapojit se do společenského života

Evropy, který pracuje s diverzitou bydlení na úrovni

čtvrti významně ovlivňuje kvalitu života obyvatel. Využiji

domu. Vzhledem k majetkoprávní situaci čtvrti, jej

výstavby komunitního centra a společných zahrádek

nebudu považovat za klíčový, přesto u určitých domů tuto

s posezením pro obyvatele okolních domů.

strukturální regeneraci nastíním z důvodu představení této možnosti veřejnosti.

106

Regenerace veřejných prostranství

Krajinná rekultivace

Základní nástroj regenerace městského prostředí. Kvalita

Řada sídlišť dnes nenaplňuje představu původního

obytného prostředí je z velké míry závislá na detailu

konceptu domů plovoucích v krajině. Sídlištní krajina

veřejného prostranství. Na úrovni lokality se zaměřím

byla jejími obyvateli postupně více urbanizována a nástroj

především na nalezení vhodných forem parkování, které je

krajinné rekultivace je například v zahraničí využíván

jedním z nejpalčivějších problémů českých sídlišť a které

poměrně zřídka (při rozlišení pojmu krajina a městská

bezprostředně ovlivňuje kvalitu veřejného prostranství.

zeleň). V případě sídliště Pod Lajsníkem uvažuji nicméně s rekultivací centrálního parku.

70% 30% Částečná demolice budov

Optimální podíl veřejných ploch

Vzhledem k majetkoprávní struktuře území nepovažuji

Podíl veřejných prostranství na sídlišti zpravidla převyšuje

tento nástroj za klíčový. Na druhou stranu je právě

hodnotu 70 % a sídliště jsou v tomto ohledu protipólem

tato možnost v Mostě v porovnání s jinými městy České

tradičnímu městu. Označení takového množství veřejného

republiky celkem reálná. Cena bytu se pohybuje kolem

prostranství za neudržitelné je závislé na jeho konkrétní

3000 Kč/m 2 a počet obyvatel se bude nadále snižovat.

podobě. V kontextu složité morfologické situace sídliště

Město tak teoreticky může využít možnosti vykupování

Pod Lajsníkem nepovažuji tento nástroj za klíčový.

bytů, popřípadě jejich směňování za jiné.

107

N ÁV RH

Čtvrť Čtvrť je jasně vymezená přiléhajícími silnicemi. Jejím charakteristickým obrazem je park ve střední části.

Nejvýznamější hranou je ulice Rudolická v severní části, kterou prochází linka tramvaje.

Lokality V rámci čtvrtě lze identifikovat 5 lokalit. Jejich struktura je nicméně obtížně čitelná, neexistují formulovaná jádra/obrazy lokalit a není jasný ani jejich vztah k celku.

Struktura Nová tramvajová linka v Moskevské ulici aktivuje její potenciál. Navrhuji nová připojení na tuto ulici, která odpovídají pricipům stanoveným na úrovni města.

V rámci každé lokality je stanovený její obraz, který v rámci reorganizace čtvrti podpořím a formuluji.

108

vaj

ící

tra

mv

ajo

vá

tra

ť

M

os

ke

vs

ká

stá

Modernistický koncept domů plovoucích v krajině je realizovaný v chaotické změti staveb, slepých cest a parkovišť. Prostředí je nečitelné, kvalita obytného prostředí je velice nízká.

no

vě

na

vr

že

ná

tra

m

va

jo

vá

tra

ť

Stávající struktura nijak nekomunikuje s Moskevskou ulicí, jejíž potenciál byl stanovený na úrovni města

V rámci struktury def inuji pět lokalit. Jejich vymezení vychází z prostorového uspořádání, případně charakteru prostředí.

V každé lokalitě je def inována oblast, která má potenciál stát se jejím lokálním centrem / obrazem.

Nová propojení v rámci čtvrti prokrvují její strukturu, čtvrť získává jasnou orientaci a významovou hierarchii.

109

110

112

ILUSTRACE DETAIL VEŘEJNÉHO PROSTORU M 1:200

OBYTNÁ ULICE

N O VÁ

ULICE

PODÉ

L PA R

KU

POLYFUNKČNÍ DŮM

113

ÚROVEŇ

LOKALITA > analýza > cíle > nástroje > aplikace > ilustrace

A N A LÝZA Zvolená lokalita se nachází ve svažitém terénu při severní hraně

městského

lesoparku

Šibeníku.

Kromě

dvou

třináctipodlažních věžových domů mají ostatní panelové domy 8 podlaží.

Hierarchie území je nečitelná. Ve střední části lokality se nacházejí především uzavřené areály škol a soukromých provozů. Jádro/obraz lokality neexistuje.

Místo bez identity ve kterém žije 1930 obyvatel.

116

117

CÍL Cílem práce na této úrovni je podrobnější rozvinutí nástrojů zmíněných v předchozích kapitolách a jejich aplikace v konkrétním kontextu.

Stejně jako na předchozích úrovních, je i v měřítku lokality základním nástrojem hierarchizace prostoru a definování míst, do kterých by se měla koncentrovat energie.

118

119

N Á STROJE Přehled konkrétních nástrojů, které byly vybrány pro aplikaci v lokalitě.

Stabilizace lokálního centra přiměřená míra dostavby, doplnění odpovídající vybavenosti, komunitní dům, prostory pro drobné podnikání

Terasy u vstupu do domu

Strukturální úprava domů, soukromé zahrady

zvýšení kvality veřejného prostoru, citlivější přechod mezi soukromým (byt) a veřejným (ulice) prostorem

spojení přízemních bytů a jejich transformace do mezonetových, reflexe poptávky po vyšším standardu bydlení, podmínka konkurenceschopnosti lokality

120

Doplnění nové typologie bydlení

Optimalizace počtu parkovacích stání

základní předpoklad dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti lokality

řešení parkovacích ploch významně ovlivňuje kvalitu obytného prostředí lokality

Zahrádky k pronájmu

Změna charakteru ulice

snížení podílu veřejných ploch, reflexe stávající poptávky

zvýšení kvality veřejného prostoru, charakter odpovídá hierarchickému významu ulice

Snížení podílu veřejných ploch

Částečná demolice budov

redukce a intenzifikace veřejného prostoru, zvýšení kvality bydlení, snížení městských nákladů na péči o veřejný prostor

reflektuje snižující se počet obyvatel, demolice těch částí budov, které mají nejnižší hodnotu a jejich odstranění přispěje ke zvýšení kvality obytného prostředí

121

N ÁV RH

122

124

ŘEZY M 1:1000

bytové domy ve svahu

park

cesta podél parku

ŘEZ BB

ulice Josefa Suka

soukromé zahrádky

ulice Václava Talicha

mezonetové byty v přízemí

věžové domy

ulice Václava Talicha

ŘEZ AA

úprava vstupů, předzahrádky

podlažní parking / zahrádky

změna uspořádání ulice podlažní parking, kapacita 450 stání

zahrádky k pronájmu

ulice Josefa Suka

lesopark Šibeník

změna uspořádání ulice

vnitroblok

bytový dům

zahrádky k pronájmu soukromé zahrady bytů v přízemí vymezení prostoru náležejícího domu

park

ulice podél parku

126

ILUSTRACE

OBYTNÁ ULICE

DETAIL VEŘEJNÉHO PROSTORU M 1:200

POLYFUNKČNÍ DŮM

VÁCLAVA TALICHA

127 PANELOVÝ DŮM

B I L ANCE

hierarc hie mír y so u k ro m í

STAV zastavěná plocha 16,6 % soukromý prostor 3,2 % polosoukromý prostor 14,3 % poloveřejný prostor 0% veřejný prostor 65,8 %

NÁVRH 16,2 % zastavěná plocha 11,5 % soukromý prostor polosoukromý prostor 20,5 % 0,7 % poloveřejný prostor 51,2 % veřejný prostor

128

z p ev ně né / nezpevněné / zastavěné ploc hy

par kovac í stán í

STAV zastavěná plocha zpevněná plocha nezpevněná plocha

NÁVRH zastavěná plocha zpevněná plocha nezpevněná plocha

STAV 16,6 % 33,8 % 49,6 %

16,2 % 37,9 % 46 %

potřeba parkov. stání parkovací stání parkovací stání krytá parkovací stání celkem

NÁVRH potřeba parkov. stání parkovací stání parkovací stání krytá (lze navýšit na 320) parkovací stání celkem

788 467 0 467

768 559 130 689

129

05

ZÁVĚR

L I T ERATURA, ZDROJE / LITERATURA 1. ALEXANDER, Christopher. A city is not a tree. Design magazine. London: Council of Industrial Design, N°206, 1966 2. GEHL, Jan. Cities for People. Washington DC: Island Press. 2010. 269 s. ISBN13:978-1-59726-573-7 3. HAGUE, Cliff. How to tackle Shrinking Cities? [online]. Planning Resource. 02/2013. <http://cliffhague.planningresource.co.uk/2013/02/18/how-to-tackle-shrinking-cities/> 4. HRŮZA, Jiří. Charty moderního urbanismu. 1. vyd. Praha: Agora, 2002, 94 s. ISBN 80902945-4-5.

5. KEMPEN, van Ronald et al. Restructuring large housing estates in Europe. Bristol: The Policy Press 2005. 380 s. ISBN 1-86134-775-8 6. KOHOUT, Michal, Filip TITTL. Morfologie a adaptabilita pražských sídlišť. Stavba. s 6269. 01/2013.

7. KOHOUT, Michal, Filip TITTL. Proměny obytnosti města. ASB. s 12-16. 02/2013.

8. KREJČÍ Václav. Most, zánik a vznik města. Most: Nakladatelství AA 2000, a.s. ISBN 978-80-254-3157-3 9. LIESSMAN, Konrad Paul. Na hranicích města. Chvála hranic, Kritika politické rozlišovací schopnosti.1. vydání. Praha: Nakladatelství Academia 2014. ISBN 978-80200-2331-5 10. MAIER, Karel. Sídliště: problém a multikriteriální analýza jako součást přípravy k jeho řešení. Sociologický časopis. 2003, Vol. 39, No. 5: 653-666 11. MAROZAS, Martynas. Post socialist city. Master Thesis. 2009 Delft. Delft University of Technology.

12. MUSIL, J. a kol. Lidé a sídliště. Praha: Svoboda. 1985.

13. POKORNÁ Libuše. Osud Mostecka. Most: Okresní muzeum, 339 s. 1996.

14. SALINGAROS, Nikos A. Theory of the Urban Web. Journal of Urban Design. 1998, volume 3, s.53-71. Taylor and Francis Limited.

132

15.

ŠTÝS, Stanislav, VĚTVIČKA, Václav. Most v zeleném. 1. vydání. Most: Hněvín. 2008.

255 s. ISBN 978-80-86654-22-5

16.

SÝKORA, Luděk (ed.), Rezidenční segregace. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2010. 144 s. ISBN 978-80-86561-34-9 / INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.mesto-most.cz http://www.zanikleobce.cz http://www.cuzk.cz http://www.mapy.cz http://www.maps.google.cz http://registry.czso.cz http://www.scitani.cz / FILMY Most včera a zítra. Krátký film Praha. 1985. Scénář a režie: František Lukáš Město pod Hněvínem. Krátký film Praha. 1969. Scénář a režie: František Lukáš / DALŠÍ ZDROJE Územně analytické podklady Ústeckého kraje Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020 / ILUSTRACE Jiří Jiroušek. http://www.nebeske.cz - poskytnutí titulní fotografie

133

134

PODĚKOVÁNÍ Děkuji všem, kteří mě v průběhu studia podporovali.

Děkuji v první řadě vedoucím a konzultantům mé diplomové práce – Michalu Kohoutovi, Davidu Tichému a Filipu Tittlovi, kteří mi jsou a nadále budou velkou inspirací.

Za technickou a morální podporu děkuji ateliéru m4 architekti – Matyáši Sedlákovi, Milanu Jírovcovi a Miroslavu Holubcovi.

Za pomoc s finalizací projektu děkuji Kateřině Peškové, Simoně Benátské a Wronskimu.

Děkuji své rodině a děkuji především svému příteli, bez jehož podpory v průběhu studia bych toto poděkování nemohla napsat.

135