Most – diplomová práce 1. část

MOST URBANISTICKÁ STRUKTURA MĚSTA

Diplomová práce Bc. Jana Kubánková

ateliér Michala Kohouta a Davida Tichého FA ČVUT 2013/2014

Obsah Zadání diplomové práce

i

Prohlášení diplomanta

ii

Shrnutí diplomové práce

iii

1/ ÚVOD Relevance tématu

4

Cíle projektu

5

Metoda práce

5

2/ MĚSTO MOST

4/ NÁVRH Úroveň - město

71

analýza

72

cíle

80

nástroje

82

návrh

84

Úroveň - čtvrť

93

analýza

94

cíle

102

nástroje

104

návrh

108

Základní údaje

9

Širší vztahy

10

Krajinný rámec města

12

Úroveň - lokalita

115

Historický vývoj města

14

analýza

116

Morfologie

20

cíle

118

Funkční struktura

22

nástroje

120

Dopravní systém

23

návrh

124

Sociogeografická analýza

24

Územní plánování

26

3/ REFERENČNÍ STUDIE Regenerace modernistických sídlišť v Evropě

31

5/ ZÁVĚR Literatura, zdroje

132

Poděkování

135

Zadání diplomové práce

i

Prohlášení diplomanta

ii

SHRNUTÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Tématem diplomové práce je revize urbánní struktury města Mostu nahlížená v měřítkách města, čtvrti a lokality.

Na úrovni města je cílem práce nalezení městské kostry a její následné potvrzení dostupnými nástroji. Definice čitelného městského skeletu je základním předpokladem pro udržení stability města při budoucích rozvojových změnách (smršťování města) a je podmínkou efektivní koncentrace investic. Zamyšlení se nad vizí a budoucím směřováním města je nedílnou součástí úvahy na této úrovni.

Charakteristickou strukturu města Mostu reprezentují modernistická sídliště a v dalších úrovních této práce jsou tudíž zkoumány možnosti jejich komplexní regenerace, které povedou k posílení stability a konkurenceschopnosti takovýchto lokalit. Derivované nástroje vychází z rozsáhlé studie „Regenerace modernistických sídlišť v Evropě“ a jejich použití může být (se zhodnocením konkrétního kontextu) obecně platnou inspirací.

Cílem práce je především zvýšení kvality obytného prostředí města, která stojí na principech posílení integrity města jako celku a přitom zachování autonomie jednotlivých čtvrtí. Navržené zásahy by měly vést k posílení rezidenční atraktivity, která je vzhledem k rozvojovému potenciálu regionu a potenciálním hrozbám pro město klíčovým tématem.

iii

01

ÚVOD

1

2

MOST

Město Most celospolečensky nereprezentuje představu

Narozdíl od milióny let starých vulkánů shlížejících

místa, kde bychom chtěli žít. Mezi první asociace spojené

na město, chybí Mostu patina [1] času, která v nás pod-

s tímto městem většinou patří těžba uhlí, likvidace

vědomě vyvolává úctu k historii skrze místo samotné.

královského města, nezaměstnanost a sociální problémy.

Specifická

O to překvapivější je realita prostředí, které je zejména

intutitivní vrstvení času a většina nových dostaveb to

díky krajinnému rámci města mnohem přívětivější.

jen potvrzuje. Aby se jakékoliv město mohlo vyrovnávat

sídlištní

struktura

města

neumožňuje

i s méně dynamickými změnami, než kterými Most prošel, Nové město Most vzniklo v šedesátých letech a mělo

musí být stabilní a čitelné ve své struktuře a umožňovat

ubytovat desetitisíce obyvatel ze starého města i řady

ozdravování svých jednotlivých částí. Pokud je struktura

dělníků z přilehlých dolů. Ve své době bylo skutečně

města nečitelná, pokud nevím, která ulice je hlavní, kde je

oslavou hospodářského rozvoje a atraktivním místem

náměstí a kde si tedy můžu otevřít obchod, pokud nevím,

k životu. Společně se změnou politicko-ekonomického

kam si můžu postavit dům, tak město ve své základní

systému se nicméně změnilo v místo s obrovským

struktuře selhává a investovaná energie se vytrácí.

stigmatem, které lidé, pokud mají na výběr, opouští.

V současnosti v Mostě žije přibližně 67 000 obyvatel.

S

nedalekým

Litvínovem

tvoří

největší

aglomeraci

Ústeckého kraje. Poloha města vůči hlavním dopravním tahům

společně

s

makroekonomickou

situací

regionu predikuje jeho útlum, který s nadcházejícími demografickými změnami a nízkou rezidenční atraktivitou pravděpodobně ještě nabude na intenzitě.

1

Konrad Paul LIESSMAN. Na hranicích města.

3

RELEVANCE TÉMATU Most patří k městům, které výrazně zasáhla změna politicko-ekonomického systému a jehož budoucnost je stále nejistá. Aktuálně diskutované prolomení těžebních limitů možná přispěje k částečnému ekonomickému rozvoji

regionu,

nicméně

nakolik

by

se

vyrovnalo

s již rozvinutými patologickými jevy je diskutabilní.

S ohledem na rozvojový potenciál regionu a stávající image města lze Most zařadit mezi smršťující se města, která se celosvětově stávají předmětem rostoucího zájmu. Tato města stojí před volbou: zda sledovat růstové strategie a bojovat za rozvoj, nebo přijmout úpadek a nějak s ním naložit. Odpovědí smršťujících se měst západní Evropy je především podpora malého a středního podnikání, revitalizace bytového fondu, rozvoj infrastruktury a sociální integrace. Vše stojící na principech udržitelného a kompaktního města. [2] Charakteristickou strukturu města Mostu reprezentují modernistická sídliště a jejich smysluplná regenerace není

jen

záležitostí

fasád

a

umakartových

jader.

Téma budoucnosti našich sídlišť stále stojí na okraji společenského diskurzu, což ale zdaleka neodpovídá významnosti

problému.

Současné

zdánlivé

období

klidu se může velice rychle stát akutním společenským problémem, na který nebudeme připraveni.

2

Cliff HAGUE. How to tackle Shrinking Cities? Planning Resource. 02/2013

4

CÍLE PROJEKTU Tématem diplomové práce je revize urbánní struktury města

Mostu

nahlížená

v

měřítkách

města,

čtvrti

a lokality. Jelikož charakteristickou strukturu města Mostu tvoří panelová sídliště, je ambicí práce definovat možnosti jejich komplexní regenerace, které se mohou stát obecně platnou inspirací. Těžiště práce nespočívá v konkrétní podobě navržených prostranství, ale především ve strukturované úvaze o městě v jeho jednotlivých měřítkách a v definici použitelných nástrojů.

METODA PRÁCE Urbanistická struktura Mostu je zkoumána v měřítkách města, čtvrti a lokality. Diplomová práce je tedy rozdělena do těchto úrovní, přičemž v každé z nich jsou samostatně provedeny analýzy, stanoveny cíle, definovány nástroje a uvedena jejich aplikace, případně jsou doplněny ilustrací. Nedílnou a podstatnou součástí této práce je především studie přístupů k regeneraci modernistických struktur v evropském kontextu.

5

02

MĚSTO MOST

Části obce

Komořany

Souš

Starý Most

Rudolice Most Čepirohy

Velebudice

8

Vtelno

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Město Most je statutárním městem v severozápadních Čechách. Je známé především těžbou hnědého uhlí, která dosud v přilehlých povrchových dolech probíhá a unikátní historií vývoje města, kdy původní starý Most byl kvůli těžbě uhlí zbořen a poblíž něj v 60. letech vystavěno město nové.

Most má 67 000 obyvatel a je tak druhým největším městem Ústeckého kraje. Společně s nedalekým Litvínovem, se kterým je město propojeno tramvajovou tratí, dosahují počtu téměř 93 000 obyvatel, což odpovídá velikosti největšího města Ústeckého kraje – Ústí nad Labem.

Administrativně je město členěno do 8 částí: Komořany, Souš, Starý Most, Rudolice, Most, Čepirohy, Velebudice a Vtelno. Územně je město členěno na 18 katastrálních území.

Město Most je současně místem s celospolečensky negativním obrazem. Okolní krajina zničená těžbou sice prochází rekultivací, nicméně hrozba prolomení těžebních limitů je opět aktuální. Mostecký okres je také celorepublikově na prvním místě v míře nezaměstnosti a meziročním nárůstu drobné kriminality.

Přes veškerá zmíněná negativa má Most mnoho kvalit, mezi které patří zejména krajinný rámec města a obecně rekreační potenciál okolí, který se město snaží dále rozvíjet. Především je to ale téměř 70 tisíc obyvatel, pro které je město Most domovem.

9

Š I R ŠÍ VZTAHY BERLÍN

LEIPZIG A13

A14

DRÁŽĎANY A4

CHEMNITZ D8

TEPLICE

R36

ÚSTÍ NAD LABEM

MOST CHOMUTOV Velikost sídel podle počtu obyvatel

R7

D8

PRAHA d

1ho

10

Most

Ústí nad Labem

Teplice

Chomutov

Drážďany

Chemnitz

66 797 93 000 50 384 49 187 529 781 241 504

Dálnice a rychlostní silnice

stávající

ve výstavbě

výhled hranice ČR

K R AJINNÝ RÁMEC MĚSTA K R A J I N NÉ IKONY

Jezero v místě bývalého lomu Ležáky a tedy i historického města Mostu.

Jeho rozloha činí 311 ha, maximální hloubka je 75 m. Poblíž jezera plánuje město rekreační zónu. Rekultivační práce budou ukončeny v roce 2018.

JEZERO MOST Rekultivační jezero v těžební jámě dolu Chabařovice.

J E Z ERO MATYLDA

HNĚVÍN

A UTODROM

Závodní okruh v místě bývalé důlní výsypky.

Vrch se stejnojmenným novodobým hradem. Identita města.

399 m n. m.

ŠIROKÝ VRCH

Vulkán starý 32 miliónů let.

Z jeho vrchu (399 m n. m.) je jeden z nejkrásnějších výhledů na město a okolní krajinu.

ŠPIČÁK

386 m n. m.

VINICE

R E SSL

Lesoparkový vrch (320 m n. m.) ve středu města.

Nejzápadnější vrch Českého středohoří (413 m n. m.). Aktivní příměstská rekreace.

ŠIBENÍK

Vinice vybudované rekultivací, původně zde byly již ve středověku.

LAJSNÍK

Bílina

Rekreační areál, který vznikl

BENEDIKT rekultivací bývalého lomu Benedikt.

GOLF

Špičkové dostihové závodiště v místě bývalé důlní výsypky.

12

HIPODROM

H N Ě D O U H E L N É L O M Y, C H E M I C K Á T O VÁ R N A Předpokládaná životnost jednotlivých lomů: Severočeské doly a.s.

Lom Libouš 2033 Lom Bílina 2031 Czech Coal Lom Vršany 2058 Lom ČSA 2020

do 2031

LOM BÍLINA do 2031 CHEMICKÝ ZÁVOD ZÁLUŽÍ

8 k

L O M V R ŠANY

km

v případě prolomení limitů do 2121

5,7

do 2020

km

LOM ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY

7

KR A J I N N Ý R Á M E C M Ě S TA

m

4,6

km

MOST

d o 2 0 58 Díky těžbě uhlí padlo více jak 100 obcí včetně královského města Mostu. V současnosti probíhá diskuze o prolomení limitů těžby uhlí, které byly ustanoveny v roce 1991. V případě prolomení limitů by padla obec Horní Jiřetín a Černice. Lom by se navíc dostal na hranu Litvínova a defakto zapříčinil jeho vysídlení.

Případná další těžba by probíhala až do roku 2122.

13

H I S TORICKÝ VÝVOJ MĚSTA O

blast města Mostu byla osídlena už v dobách mladší doby kamenné. První zmínky o osídlení místa pocházejí z Kosmovy kroniky z 11. století, ve které se píše o pochodu vojska k Hněvinu mostu na řece Bílině.

Na této obchodní cestě spojující Prahu a Freiburg založil Hněva z rodu Hrabišiců tvrz a osadu zvanou Pons Gnevin. Přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech a odtud tedy pochází název města.

V

1248

1273

1515

1597

Václav I. vystavěl hrad Hněvín

Přemysl Otakar II - královské město

požár

magistr Kelly proklíná město Most

1618

Za vlády Přemyslovců se Most stává městem dle privilegií udělených

Přemyslem Otakarem II, Janem Lucemburským a následně Karlem IV. Město je proslulé především pěstováním vinné révy, která pokrývala území o více než 500 ha. Mezi léty 1455 a 1515 došlo k několika ničivým požárům a přestavbě městského centra. V této době byl také vystavěn přesunutý pozdněgotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož architektem byl Jakub Heilmann ze Schweinfurtu, žák Benedikta Rejta.

14

1648 30-ti letá válka

1040 první zmínka v Kosmově kronice

doba kamenná

16. století byla v Krušných horách objevena ložiska mědi a stříbrné žíly. Dochází k hospodářskému a kulturnímu rozvoji měst v důsledku důlní činnosti.

V této době se již začíná i s těžbou uhlí a dřeva.

V důsledku svahové eroze je postupně zasypáváno Komořanské jezero.

ČASOVÁ OSA

V

1938 1945

1964

2014

rozhodnutí o likvidaci historického města

1870

poválečná obnova těžby

morová epidemie

pro poválečný hospodářský rozvoj. Těžba uhlí se z hlubinných dolů mění na povrchové a rozlehlé lomy mění zásadním způsobem tvář místní krajiny. V roce 1964 je nakonec rozhodnuto o likvidaci města, pod kterým se nacházelo přes 100 miliónů tun hnědého uhlí. Začíná se s výstavbou nového města pro 65 000 obyvatel.

odtržení pohraničí

1680

Mostecko se stává jedním z hlavních zdrojů

železnice

1651 zbourání hradu

roce 1651 na žádost obyvatel povoluje císař Ferdinand III. zbourání hradu Hněvín. Místní v hradu viděli příčinu zkázy města a nepřáli si, aby dál zavdával důvody k jeho plenění. Po roce 1680, kdy celou oblast mostecka zasáhla morová epidemie došlo ke zpomalení hospodářského života.

Z královského města se stalo město provinciální.

P

o vybudování trati Ústí nad Labem– Chomutov, dochází k hlavnímu rozvoji těžby hnědého uhlí. Postupně vznikly čtyři největší těžební společnosti, které všechny založily svá sídla v Mostě a to se tak stalo přirozeným centrem severočeského hnědouhelného revíru.

Počet obyvatel se během čtyř desetiletí zčtyřnásobil.

Ú

tlum těžby je jedním z důvodů, které přispívají k vysoké míře nezaměstnanosti a s ní souvisejících patologických jevů. Panelové město rychle ztrácí na atraktivitě a vytváří si celospolečensky negativní obraz.

15

MAPA STABILNÍHO KATASTRU – STARÉ MĚSTO MOST

17

P L Á N N O V É H O M Ě S TA

18

S MĚRNÝ ÚZEMNÍ PLÁN MOSTU 1963

19

ŘEZY ÚZEMÍM

A-A městské centrum

Ressl

lesopark Šibeník

nová výstavba RD

300 200 100

B-B hrad Hněvín

Podžatecká čtvrť

Severní čtvrť

lesopark Šibeník

sídliště Liščí Vrch

rekreační areál Benedikt

300 200

lesopark Šibeník

Severní čtvrť

vlakové nádraží

čtvrť Výsluní

koridor inženýrských vedení

100

C-C vinice

Špičák

300 200 100

21

S O CIOGEOGRAFI CKÁ ANALÝZA Vývoj počtu obyvatel K 1. 1. 2013 měl Most 67 490 obyvatel a trend ve vývoji počtu obyvatel je od devadesátých let mírně klesající. Největší nárůst počtu obyvatel byl v Mostě v 70.–80. letech díky rozvoji hornictví.

Vzdělanostní struktura Region se dlouhodobě zaměřuje na těžbu uhlí a chemický průmysl, což je jeden z významných faktorů určujících vzdělanostní strukturu obyvatelstva. Podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí je o 14,1 % nižší, než je celorepublikový průměr. Podíl obyvatel se základním vzděláním činí 25 %, což je dvakrát více než průměr Ústeckého kraje (13,8 %) a třikrát více, než je průměr České republiky (7,7 %).

Bydlení Bytový fond je vzhledem k historii města poměrně mladý. Více jak 94 % bytů bylo postaveno mezi lety 1946–1990. V současné době se bydlení rozvíjí zejména v rodinných domech na okraji města, nejvíce v částech Vtelno a Souš. Mezi nejatraktivnější lokality z hlediska bydlení v bytových domech patří část straré zástavby z 50. let, ve které město investuje do rekonstrukcí nadstandartních bytů. Panelová sídliště naopak představují typ bydlení, které obyvatelé opouští. Problémové lokality z hlediska bydlení jsou sídliště Chanov a bloky 95–100 v již zmiňované zástavbě z 50. let.

Rozložení počtu obyvatel Největšího počtu obyvatel (9924) dosahuje základní sídelní jednotka Výsluní v jižní části města. Následují základní sídelní jednotky Liščí vrch (8391), Skřivánčí vrch (6664) a Pod Šibeníkem (6347). Vysokou koncentrací obyvatel tak tyto oblasti tvoří neformální těžiště celého města.

24

Ú Z E MNÍ PLÁNOVÁNÍ Stávající územní plán města byl schválen 1. 12. 2002 a vychází z předpokladu stabilizace počtu obyvatel na 70 000. V prosinci 2013 bylo schváleno zadání nového územního plánu, který zpracovává společnost T-plan s.r.o.

26

27