Zlepsovani a environmentalni inovace v podniku_Viktor Kulhavy

Viktor Kulhavý

ISBN 978-80-210-6158-3

Kulhavý148x210fin.indd 1

13.4.2013 12:42:10

I S B N9 7 8 8 0 2 1 0 8 1 6 9 7( o n l i n e: p d f ) I S B N9 7 8 8 0 2 1 0 6 1 5 8 3( b r o ž o v a n áv a z b a ) DOI 1 0 .

5 8 1 7 / C Z .

MUNI .

M2 1 0 6 1 5 8 2 0 1 2

PodČkování

Za podporu a pomoc v klíþových bodech práce vdČþím doc. PhDr. BoženČ Šmajsové Buchtové, CSc., která mi pomohla s prvotním tematickým nasmČrováním a byla mi vždy nápomocná dobrou radou.

Rád bych také podČkoval Mgr. et. Mgr. Janu Marešovi, Ph.D., za jeho cenné pĜipomínky k prĤbČžným verzím publikace a za jeho metodické vedení. Velmi si cením toho, že jsem mohl navázat spolupráci s podnikem, který mi umožnil zkoumat své vnitĜní prostĜedí a dČkuji zejména koordinátorce zlepšovatelského hnutí za dĤvČru a za poskytnutou pomoc.

DČkuji také všem respondentĤm, kteĜí se zúþastnili výzkumu a umožnili zpracovat poskytnutá data.

V neposlední ĜadČ dČkuji recenzentĤm doc. RNDr. Jana Kotovicové, Ph.D., a Mgr. et. Mgr. Janu Marešovi, Ph.D., za poskytnutou zpČtnou vazbu a pĜipomínky k pĜedloženému textu. Jsem také vdČþný Mgr. Stanislavu Ježkovi, Ph.D., za oponenturu þásti tohoto textu, která byla souþástí diplomové práce obhajované na FSS MU.

ZLEPŠOVÁNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ INOVACE V PODNIKU

7

OBSAH PĜehled použitých zkratek ..................................................................... 11 1. Úvod ...................................................................................................... 13 2. Ekopsychologie a používání ekopsychologické terminologie .............. 21 3. Psychologie organizaþního chování v ekopsychologickém kontextu .. 25 3.1 Pracovníci jako nositelé zmČn v organizacích ................................ 25 3.2 Environmentální politika jako strategický rámec environmentálního managementu v organizacích .......................... 29 3.3 Environmentální a pro-environmentální chování v organizacích ... 30 4. Teoretické modely vysvČtlující pro-environmentální chování ............. 33 4.1 Teorie aktivace norem ..................................................................... 34 4.2 Teorie Value-belief-norm (VBN) ................................................... 35 4.3 Teorie plánovaného chování (TPB) ................................................ 37 4.3.1

Postoj vĤþi konkrétnímu chování ................................ 39

4.3.2

Vnímaná behaviorální kontrola ................................... 40

4.3.3

Subjektivní normy ....................................................... 41

4.3.4

ZámČr chovat se urþitým zpĤsobem ............................ 41

4.4 Shrnutí a syntéza podstatných rozdílĤ popsaných teorií................. 42 5. Pro-environmentální chování, inovace a jejich podpora v organizacích ..................................................................................... 45 5.1 Environmentální inovace ................................................................ 45 5.2 Environmentální iniciativy pracovníkĤ .......................................... 47 5.3 Úloha nadĜízených pracovníkĤ pĜi podpoĜe eko-inovací a eko-iniciativ .................................................................................. 50 6. Shrnutí teoretických východisek ........................................................... 53 7. Cíl výzkumu a formulace výzkumných otázek ..................................... 55 7.1 Geneze výzkumných otázek ........................................................... 55 8. Výzkumný postup a použité metody..................................................... 59 8.1 Navázání spolupráce s organizací ................................................... 60

8

OBSAH

8.2 Studium interních dokumentĤ organizace a kontextové informace......................................................................................... 62 8.2.1

Rozhovory s koordinátorkou zlepšovatelského hnutí.. 62

8.2.2

Studium interních dokumentĤ organizace ................... 63

8.2.3

Zápisník výzkumníka................................................... 63

8.3 Tvorba dat v kontextu teorie plánovaného chování ........................ 63 8.4 Polostrukturované rozhovory s mistry a moderátory...................... 65 8.5 Focus group se skupinou pracovníkĤ.............................................. 66 8.6 Dotazníkové šetĜení a sebehodnotící dotazník................................ 67 8.7 Návrhy (eko) inovací pracovníky ................................................... 71 9. Popis vzorku respondentĤ ..................................................................... 73 10. ZpĤsob zpracování výzkumných dat..................................................... 75 10.1 Zpracování kvalitativních dat........................................................ 75 10.1.1 Zpracování dat z rozhovorĤ a focus group .................. 76 10.1.2 Prvotní seznámení se s daty ......................................... 77 10.1.3 VytvoĜení kódovacího systému ................................... 77 10.1.4 Identifikace témat a podtémat...................................... 78 10.1.5 PĜezkoumání dĜíve identifikovaných témat ................. 78 10.1.6 Pojmenování a popis témat .......................................... 78 10.1.7 Integrace výstupu analýzy ........................................... 79 10.2 Zpracování kvantitativních dat...................................................... 79 11. Výsledky a jejich interpretace ............................................................... 83 11.1 Výsledky tématické analýzy ......................................................... 83 11.1.1 Jaký je postoj pracovníkĤ vĤþi zlepšovatelskému hnutí? ......................................................................... 83 11.1.1.1 NaplĖování kvót a splnČní povinností .............. 84 11.1.1.2 Formální záležitost ........................................... 85 11.1.1.3 Starosti navíc .................................................... 85 11.1.1.4 PĜivýdČlek a zlepšení ........................................ 87 11.1.1.5 Neohrožující zmČna .......................................... 87 11.1.1.6 Ulehþení si práce .............................................. 88 11.1.1.7 Vnímaná hodnota odmČny ................................ 89

ZLEPŠOVÁNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ INOVACE V PODNIKU

9

11.1.1.8 Vnímaná odlišnost v požadavcích na pracovníky ........................................................ 90 11.1.1.9 Vnímaná nespravedlnost .................................. 90 11.1.2 Jak moderátoĜi podporují své podĜízené pĜi vzniku zlepšovacích návrhĤ? .................................................. 91 11.1.2.1 Styl vedení ........................................................ 92 11.1.2.2 Finanþní stimuly ............................................... 93 11.1.2.3 UpozorĖování na možná zlepšení..................... 93 11.1.2.4 Technická podpora ........................................... 94 11.1.2.5 PĜesvČdþování a vtahování ............................... 95 11.1.2.6 VysvČtlování ..................................................... 95 11.1.2.7 ZprostĜedkování a naslouchání ......................... 96 11.1.2.8 Spolupráce s ostatními útvary vþetnČ údržby ... 97 11.1.2.9 Spolupráce na pracovišti................................... 98 11.1.2.10 Nejednoznaþnost kompetencí ........................... 99 11.1.2.11 Doba trvání realizace ...................................... 100 11.1.2.12 ýasová nároþnost ............................................ 101 11.1.2.13 Rozložení úkolĤ na více lidí ........................... 102 11.1.3 Jak pracovníci vnímají environmentální aspekty výroby ve vztahu ke zlepšovacím návrhĤm?............ 103 11.1.3.1 Životní prostĜedí jako záležitost specializovaného útvaru ................................. 103 11.1.3.2 Dodržování pravidel jako mantinel pro zlepšováky ...................................................... 104 11.1.3.3 PlnČní norem: Jsme na tom dobĜe .................. 105 11.1.3.4 Vnímané rezervy: Odpady .............................. 105 11.1.3.5 Negativní vliv výroby na životní prostĜedí..... 107 11.1.3.6 Vliv na životní prostĜedí není pro zlepšovací návrhy inspirací .............................................. 107 11.1.4 Shrnutí identifikovaných témat ................................. 108 11.2 Výsledky logistické regresní analýzy ......................................... 109 11.2.1 ZajištČní pĜedpokladĤ logistické regrese ................... 109

10

OBSAH

11.2.2 OvČĜení modelu – stepwise logistická regresní analýza ...................................................................... 112 11.2.2.1 Analýza reziduí ............................................... 114 11.2.3 Interpretace a zhodnocení modelu ............................. 115 11.3 Bivariaþní analýza ....................................................................... 116 12. Diskuse ................................................................................................ 119 12.1 Identifikovaná témata a zhodnocení dotazníkového šetĜení ....... 119 12.1.1 Postoje pracovníkĤ vĤþi zlepšovatelskému hnutí ...... 119 12.1.2 Poskytovaná podpora moderátorĤ ............................. 121 12.1.3 Vnímání environmentálních aspektĤ výroby............. 122 12.2 Zhodnocení použitého modelu behaviorálního zámČru a chování pro predikci ................................................................ 124 12.3 Omezení výzkumných závČrĤ ..................................................... 126 12.4 Zhodnocení provedeného dotazníkového šetĜení........................ 128 12.5 Praktické dopady výzkumu ......................................................... 131 12.6 Další otázky otevĜené výzkumem ............................................... 132 13. ZávČr.................................................................................................... 135 Summary ................................................................................................... 137 Seznam obrázkĤ ........................................................................................ 139 Seznam tabulek ......................................................................................... 140 Literatura ................................................................................................... 143 Jmenný rejstĜík .......................................................................................... 153 Seznam pĜíloh ............................................................................................ 155

ZLEPŠOVÁNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ INOVACE V PODNIKU

11

PěEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK AB AC ALV APA AR BARS BE BI BOZP CEP CI CSR D DTPB EMS ENV EVT FG GRI KVP LOC MLR MV NA NB NEP OR PBC PEB PN

Attitudinal beliefs (Postojová pĜesvČdþení) Awareness of consequences (UvČdomování si dĤsledkĤ svého chování) Average Leverage Value (PrĤmČrná hodnota Leverage Value) Americká psychologická asociace Ascription of responsibility (Pocit osobní odpovČdnosti) Behaviorally Anchored Rating Scales (BehaviorálnČ zakotvené škály chování) Vnímaná eko-iniciativa Behavioral intention (Behaviorální zámČr) Bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci Corporate Environmental Policy (Environmentální politika organizace) Continuous improvement (Neustálé zlepšování) Corporate Social Responsibility (Spoleþenská odpovČdnost podniku) oznaþení respondenta dČlníka Decomposed Theory of Planned Behavior (Dekomponovaný model vycházející z teorie plánovaného chování) Environmentální manažerský systém Environmentální pobídky moderátora Expectancy Value Model of Attitudes (Model OþekáváníHodnota) Focus group (Ohnisková skupina) Global Reporting Initiative Kontinuální vylepšování procesĤ Locus of control (Místo kontroly) Multiple logistic regression (Mnohonásobná logistická regrese) Oznaþení respondenta moderátora-vedoucího Norm activation (Teorie aktivace norem) Normative beliefs (Normativní pĜesvČdþení) New Ecological Paradigm (Nové environmentální paradigma) Odds ratio (PomČr šancí) Perceived behavioral control (Vnímaná behaviorální kontrola) Pro-environmental behaviour (Pro-environmentální chování) Pro-environmental personal norm (Pro-environmentální osobní normy)

12

PěEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK

RQDA RR TACT TPB TQM VBN VIF ŽP

R package for Qualitative data analysis (R balíþek pro kvalitativní analýzu dat) Relative risk (Odhad rizika, relativní riziko) Target-Action-Contex-Time (Cíl-Jednání-Kontext-ýas) Theory of Planned Behaviour (Teorie plánovaného chování) Total Quality Management Value-Belief-Norm (Teorie Hodnoty-PĜesvČdþení-Normy) Variance inflation factor (VIF faktor) Životní prostĜedí

ZLEPŠOVÁNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ INOVACE V PODNIKU

1.

13

ÚVOD

„Je zĜejmé, že základním kamenem, na kterém dlouhodobá udržitelnost stojí, je zmČna chování. A psychologie stále ještČ musí pĜinést svĤj pĜíspČvek k Ĝešení a pomoci vytvoĜit program podpory a výchovy k environmentálnČ udržitelnému chování… Psychologové by se mČli na tvorbČ takového programu podílet a zabezpeþit, aby jejich výzkumné snahy byly kompetentní a také, aby mohly být pouþné pro ostatní.“ (McKenzie-Mohr, 2000; in Saunders, 2003, s. 142) Mají se psychologové vyjadĜovat k otázkám životního prostĜedí? Debata týkající se životního prostĜedí se stala vskutku mezioborovou, avšak „diskusní pĜíspČvek“ psychologie byl v našich podmínkách doposud psán jen nemnohými autory, jmenovitČ napĜíklad Markem FraĖkem, Janem Krajhanzlem, Pavlem Skálou þi autorem starších publikací o environmentální psychologii Michalem ýernouškem. Diskuse o vztahu þlovČka a pĜírody je sice pĜirozenou souþástí mediálního prostoru, ale schází dĤvČryhodní popularizátoĜi vČdy, kterým by naslouchaly širší masy a ne jen úzké zájmové skupiny. PĜedevším hrozba globální zmČny klimatu planety se stala široce diskutovaným tématem, i když veĜejnost bývá zmatena tím, jaké argumenty, názory a mnohdy i dezinformace jsou jí pĜedkládány. Složitým pĜírodním procesĤm a pĤsobení zpČtnovazebných mechanismĤ rozumíme stále jen velmi málo. NČkteĜí autoĜi dokonce souþasnou dobu nazývají ekologickou krizí civilizace a upozorĖují, že problém sahá až ke koĜenĤm naší spoleþnosti a k povaze þlovČka jako živoþišného druhu uplatĖujícího vĤþi pĜírodČ ofenzivní adaptivní strategii (Šmajs, 2008). NČkteĜí environmentalisté se domnívají, že to, jak se vztahujeme k životnímu prostĜedí, se zmČní až poté, co lidstvo postihne katastrofa velkého rozsahu (Bateman a Andersson, 2000). Odborníci, kteĜí se k tČmto otázkám vyjadĜují, jsou pĜírodovČdci, klimatologové, ekonomové, filosofové ale také politici. Je s podivem, že ménČ je slyšet hlas expertĤ zabývající se vztahem þlovČka a jeho životního prostĜedí na úrovni chování, vztahem þlovČka a pĜírody, tedy „environmentálních“ psychologĤ.

Jedním z názorĤ, které lze v odborné psychologické komunitČ zaslechnout, je pĜesvČdþení, že psychologové by se mČli zabývat pĜedevším vztahy mezi lidmi, nikoliv vztahem þlovČka a pĜírody. Jakoby se tato otázka dotýkala mnohem více jiných disciplín než psychologie a pokud by k ní psychologové mČli co Ĝíci, pak pouze slovy environmentálních psychologĤ (Claytonová a Brooková, 2005; Saunders, 2003). Chování však není pouze výsledkem racionálních úvah jednotlivcĤ, jak pĜedpokládají neoklasické

14

ÚVOD

ekonomické modely. Je také založeno na zvycích, kulturní tradici, emocích, vlivech sociálních skupin stejnČ jako na socio-ekonomických trendech (Uzzell a Räthzel, 2009). Z tČchto dĤvodĤ mĤžeme v zahraniþní psychologické literatuĜe sledovat promČnu pĤvodní environmentální psychologie v dnešní podobu širokého proudu rĤzných pĜístupĤ od ekologické psychologie a psychoekologie, po ekopsychologii a ochranáĜskou psychologii (conservation psychology) – podrobnČjšímu popisu jednotlivých smČrĤ jsem se dĜíve vČnoval v jiné publikaci (Kulhavý, 2008).

ZmČnily se také otázky, které si environmentální psychologie jako disciplína aplikované psychologie kladla. Od otázky „Jak ovlivĖují faktory prostĜedí chování þlovČka?“ þi „Jak þlovČk vnímá své životní prostĜedí?“ nastal posun k otázkám dnes nanejvýše aktuálním – „Jaké jsou reciproþní vztahy mezi þlovČkem a jeho životním prostĜedím? Jak þlovČk ovlivĖuje své životní prostĜedí? Jak mĤže psychologie pĜispČt k ochranČ životního prostĜedí?“ Tyto otázky vymezují chování jako funkci individuálního aktálního kontextu, minulých zkušeností, získaných znalostí a základních motivĤ jako jsou kontrola (moc) a sounáležitost. Sociální psychologie vidí þlovČka v situaþním kontextu, tedy jako souþást jeho sociálního a fyzického prostĜedí (Claytonová a Brooková, 2005). PĤsobení pĜírodního prostĜedí na psychiku si našlo cestu také do oblasti psychoterapie formou tzv. ekoterapie (Kulhavý, 2009a) þi podobných pĜístupĤ, kde je pĜíroda pojímána jako faktor pozitivnČ pĤsobící na psychické zdraví þlovČka. Slovy tzv. ochranáĜské psychologie jsou interakce þlovČka s jeho životním prostĜedím dvČma stranami téže mince (více viz Kapitola 2 Ekopsychologie a používání ekopsychologické terminologie). ProstĜedí ovlivĖuje naše chování, ale i my máme možnost prostĜedí ovlivĖovat. Pokud naše vzorce chování zĤstanou environmentálnČ neudržitelnými, je jen otázkou þasu, kdy bude ohroženo naplĖování základních lidských potĜeb.

DĤležitou úlohu v ochranČ životního prostĜedí do budoucna sehrají nadnárodní korporace1, které disponují obrovskou ekonomickou silou a zároveĖ jsou pružnČjší a ménČ svázané politickými cykly než národní státy (Hertzová, 2003). V posledních letech nČkolik významných nadnárodních korporací jako Wal-mart, Nike, Shell a Ĝada dalších veĜejnČ deklarovalo svĤj závazek snižovat negativní dopady své þinnosti na životní prostĜedí.

I když jde zatím spíše o prĤkopníky „zeleného podnikání“, i Ĝadu menších

1 V textu bude dále používán obecný pojem „organizace“ jako oznaþení samostatného subjektu ziskového nebo neziskového sektoru. Termín nadnárodní korporace oznaþuje podnikatelské subjekty, které provádČjí operace ve více než jedné zemi (Gale Virtual Reference Library, 2008). Pokud bude v textu pojednáno o komerþních podnikatelských subjektech, bude použito oznaþení „podnik“.

ZLEPŠOVÁNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ INOVACE V PODNIKU

15

organizací myšlenka dlouhodobČ udržitelného rozvoje2 oslovuje. Pro nČkteré se stala klíþovou složkou podnikatelské strategie, pro jiné pouze zajímavým marketingovým nástrojem þi pĜímo pouhým „natíráním na zeleno“ – tzv. greenwashingem (Ramusová a Montiel, 2005). Jiní autoĜi však uvádČjí, že téma udržitelného rozvoje je tak komplexní a tČžko uchopitelné, že v organizacích þasto neexistuje shoda na tom, jaké environmentální problémy mají být Ĝešeny (které z nich jsou relevantní a nejvíce závažné), kdo je má Ĝešit a jakým zpĤsobem (Bateman a Andersson, 2000). PĤsobení nadnárodních korporací se i pĜes to zĜejmČ stane významnou souþástí Ĝešení problematiky životní prostĜedí. Jejich podnikatelské aktivity zahrnují pĤsobení v ĜadČ odvČtví, zamČstnávání tisícĤ þi deseti tisícĤ lidí po celém svČtČ a disponování znaþnými prostĜedky urþenými na výzkum a vývoj (Andersson et al., 2005). Jak mĤže psychologie pomoci využít potenciál nadnárodních spoleþností snižovat negativní dopady jejich produkce na životní prostĜedí? Jak mohou nadnárodní korporace využít potenciál conservation psychology pĜi Ĝízení a vedení lidí založeném na proenvironmentálních hodnotách?

Obvyklým zpĤsobem, kterým dávají organizace najevo svĤj závazek snižovat dopady na životní prostĜedí, je vytvoĜení environmentální politiky organizace. Jedná se o signál nejen vĤþi externím stakeholderĤm3, ale také o dĤležitou zprávu pro vlastní zamČstnance: „environmentální inovace jsou vítány“. Z výsledkĤ nČkterých výzkumĤ (Ramusová, 2001; Ramusová a Steger, 2000) plyne, že mĤže existovat rozdíl mezi tím, jaké hodnoty nadnárodní spoleþnosti tvrdí, že propagují a jak se tyto hodnoty opravdu projevují v jejich každodenním byznysu. Organizace, které skuteþnČ prosazují myšlenku dlouhodobČ udržitelného rozvoje jako souþásti svých podnikatelských aktivit, se proto pokoušejí integrovat environmentální aspekt do všech úrovní Ĝízení (Robèrt et al., 2002). Jedním z nejúþinnČjších zpĤsobĤ, jak organizace mĤže dosáhnout zlepšení svého environmentálního profilu (environmental performance)4, je stimulace zamČstnancĤ k environmentál2 Z hlediska terminologie se pĜikláním k oznaþení „dlouhodobČ udržitelný rozvoj“ namísto obvykle používaného pojmu „trvale udržitelný rozvoj“. Vycházím z pĜedpokladu, že v podmínkách daných fyzikálními parametry pro život na planetČ nelze dosáhnout „trvalosti“, mĤžeme se k urþitému stavu pouze dlouhodobČ pĜibližovat (Kulhavý, 2011; Šmajs, 2008).

3 StakeholdeĜi mohou být definováni jako právní subjekty (fyzické nebo právnické osoby), které na základČ právní regulace nebo smluvních vztahĤ poskytují podniku urþité pĜínosy a souþasnČ oþekávají od podniku nČjakou protihodnotu. Mohou to být napĜ. zájmové skupiny vlastníkĤ, zamČstnancĤ, zákazníkĤ, dodavatelĤ, vČĜitelĤ, státu a komunit (subjektĤ) v okolí podniku (Blažek a ýástek, 2009).

4 Podle Remtové (2009) vyjadĜuje environmentální výkonnost do jaké míry je organizace úspČšná pĜi snižování negativních dopadĤ na životní prostĜedí. Envrironmetální profil mĤže být pomČĜován vĤþi stanovené environmentální politice, vĤþi environmentálním cílĤm nebo hodnotám organizace. Tato problematika se stále vyvíjí a nelze Ĝíci, že by existoval všeobecnČ pĜijímaný postoj k tomu, co tvoĜí environmentální profil organizace. NČkteré organizaci za úþelem reportingu pĜevzaly mezinárodnČ uznávané standardy ISO, jiné využívají doporuþovaných reportovacích nástrojĤ jako je Global Reporting Initiative (GRI, http://www.globalreporting.org). Pro úþely této práce lze environmentální profil