Š ko l n í AT L A S S V Ě TA
Schválilo MŠMT čj. 6 272 / 2010 –220 dne 24. čer vna 2011 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání pro vzdělávací obor Zeměpis s dobou platnosti šest let .
Š ko l n í A T L A S S V Ě T A Vydal a zpracoval:
SHOCart, spol. s r. o., Zádveřice 48, 763 12 Vizovice, Česká republika tel.: 577 687 204, fax: 577 687 360 http://www.shocart.cz, e-mail: mapy@shocart.cz
Odpovědný redaktor:
Ing. Pavla Tesaříková
Lektorovali:
RNDr. Jan Kopp, Ph.D. Mgr. Vít Průša
AUTORSKÉ ZPRACOVÁNÍ TeMATICKÝCH MAP: Mgr. Emil Kudrnovský, Mgr. Pavel Šára, Mgr. Zuzana Karlíková Spolupracovali:
Ing. Zbyněk Krejčík, Lenka Křížková, Ing. Jaroslav Podhajský, Eva Dujková, Petra Bartíková, Mgr. Zuzana Karlíková, Ing. Jiří Šumbera, Mgr. Pavel Šára, Mgr. Jiří Vopařil
Digitální model terénu: T-MAPY spol. s r.o. Hradec Králové – Mgr. Jan Langr Zdroj polohopisných dat: Digital Chart of the World – (c) Environmental Systems Research Institute, Inc., 1993 Zdroj výškopisných dat: GTOPO30 (DEM) – (c) U.S. Geological Survey, 1996 ETOPO5 (DEM) – (c) NOAA National Geophysical Data Center, 1990 Externí spolupráce:
UP Olomouc: Dr. Ondřej Bábek, RNDr. Miloš Fňukal, Mgr. Aleš Létal, RNDr. Pavel Ptáček, Mgr. Pavel Sedlák, RNDr. Zdeněk Szczyrba, PhD. PřF UK Praha: RNDr. Jiří Kastner Gymnázium Uherské Hradiště: Mgr. Jan Dušek, Mgr. Petr Králík Gymnázium Ústavní – Praha 8: Mgr. Magda Forejtová 11. ZŠ Zlín–Malenovice: Mgr. Gabriela Pipalová Ing. Otakar Brandos (sluneční soustava, pohyby Země)
Použitá kartografická zobrazení: Svět – Gallovo stereografické válcové zobrazení (politická, fyzická mapa) – Robinsonovo válcové zobrazení – tematické mapy Přehledné mapy světadílů – jednoduché Lambertovo azimutální zobrazení Podrobné mapy kontinentů – jednoduché Albersovo kuželové zobrazení Atlantský oceán – Mollweideovo nepravé válcové zobrazení Indický oceán – jednoduché Lambertovo azimutální zobrazení Tichý oceán – Robinsonovo nepravé válcové zobrazení Arktida a Antarktida – jednoduché Postelovo azimutální zobrazení
aktualizované Vydání:
02 / 2013
ISBN
978-80-7224-031-9
© Cartography:
, spol. s r. o., 2013
Veškeré reprodukce map nebo jejich č ástí jakoukoliv formou jsou možné pouze s předchozím písemným souhlasem v ydavatele.
2
OBSAH Vysvětlivky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . přední předsádka Obsah. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
AFRIKA – politická mapa 1 : 40 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . 56
Sluneční soustava, Země. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4–5
AFRIKA – přehled států. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
SVĚT – fyzická mapa – 1 : 72 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . 6–7
AFRIKA – fyzická mapa 1 : 40 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . 58
Stavba a geologický vývoj Země. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8–9
AFRIKA – podnebí, vegetace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
SVĚT – podnebí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10–11
AFRIKA – hospodářství 1 : 40 000 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
SVĚT – vodstvo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12–13
AFRIKA – obyvatelstvo, cestovní ruch. . . . . . . . . . . . . . . . . 61
SVĚT – politická mapa – 1 : 72 500 000. . . . . . . . . . . . . . 14–15
Severozápadní Afrika – 1 : 17 500 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
SVĚT – zemědělství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16–17 SVĚT – průmysl. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18–19
Severovýchodní Afrika – 1 : 17 500 000 . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Blízký východ – 1 : 10 000 000
SVĚT – doprava, obchod, cestovní ruch . . . . . . . . . . . . 20–21
Střední Afrika – 1 : 17 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
SVĚT – obyvatelstvo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22–23
Jižní Afrika, Madagaskar – 1 : 17 500 000. . . . . . . . . . . . . . . 65 Gauteng – 1 : 10 000 000
SVĚT – jazyky, náboženství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 SVĚT – světové organizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 EVROPA – politická mapa 1 : 27 000 000 . . . . . . . . . . . . . . . 26 EVROPA – přehled států . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 EVROPA – fyzická mapa 1 : 27 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . 28 EVROPA – podnebí, vegetace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 EVROPA – hospodářství 1 : 20 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . 30 EVROPA – obyvatelstvo, cestovní ruch. . . . . . . . . . . . . . . . 31 Česko – 1 : 1 250 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32–33 Střední Evropa – 1 : 3 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34–35 Britské ostrovy – 1 : 5 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Francie, Benelux – 1 : 5 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Severní Evropa – 1 : 7 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Island – 1 : 7 500 000 Pyrenejský poloostrov – 1 : 5 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Apeninský poloostrov – 1 : 5 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Balkánský poloostrov – 1 : 5 500 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Kypr – 1 : 5 500 000 Východní Evropa, Kavkaz, Turecko – 1 : 10 000 000. . . . . . 42–43 ASIE – politická mapa 1 : 50 000 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 ASIE – přehled států. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 ASIE – fyzická mapa 1 : 50 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 ASIE – podnebí, vegetace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 ASIE – hospodářství 1 : 50 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 ASIE – obyvatelstvo, cestovní ruch. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Severní Asie – 1 : 30 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Jihozápadní Asie – 1 : 17 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Mezopotámie – 1 : 10 000 000 Jižní Asie – 1 : 17 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Jihovýchodní Asie – 1 : 17 500 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Východní Asie – 1 : 17 500 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Japonsko, Korejský poloostrov – 1 : 10 000 000. . . . . . . . . . 55
SEVERNÍ A JIŽNÍ AMERIKA – politická mapa 1 : 50 000 000. . . 66 SEVERNÍ A JIŽNÍ AMERIKA – přehled států. . . . . . . . . . . . . . 67 SEVERNÍ AMERIKA – fyzická mapa 1 : 40 000 000. . . . . . . . 68 SEVERNÍ AMERIKA – podnebí, vegetace . . . . . . . . . . . . . . 69 JIŽNÍ AMERIKA – fyzická mapa 1 : 40 000 000. . . . . . . . . . . 70 JIŽNÍ AMERIKA – podnebí, vegetace . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 SEVERNÍ AMERIKA – hospodářství 1 : 40 000 000. . . . . . . . 72 SEVERNÍ AMERIKA – obyvatelstvo, cestovní ruch. . . . . . . 73 JIŽNÍ AMERIKA – hospodářství 1 : 40 000 000. . . . . . . . . . . 74 JIŽNÍ AMERIKA – obyvatelstvo, cestovní ruch . . . . . . . . . . 75 Kanada – 1 : 15 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76–77 Aljaška – 1 : 20 000 000 USA – 1 : 11 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78–79 Havajské o-vy – 1 : 17 500 000 Mexiko, Střední Amerika – 1 : 15 000 000 . . . . . . . . . . . . . . 80 Karibská oblast – 1 : 20 000 000 Jižní Amerika - jižní část – 1 : 17 500 000. . . . . . . . . . . . . . . 81 Jižní Amerika - severozápadní část – 1 : 17 500 000. . . . . . . 82 Jižní Amerika - severovýchodní část – 1 : 17 500 000. . . . . . 83 AUSTRÁLIE A OCEÁNIE – politická mapa 1 : 40 000 000. . . 84 AUSTRÁLIE A OCEÁNIE – přehled států. . . . . . . . . . . . . . . 85 AUSTRÁLIE A OCEÁNIE – podnebí, vegetace. . . . . . . . . . . 86 AUSTRÁLIE A OCEÁNIE – hospodářství, obyvatelstvo. . . . 87 Austrálie a Oceánie – 1 : 17 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . 88–89 Atlantský oceán – 1 : 55 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Indický oceán – 1 : 55 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Tichý oceán – 1 : 55 000 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92–93 Arktida – 1 : 35 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Antarktida – 1 : 35 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Rejstřík geografických jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96–112 Časová pásma. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . zadní předsádka
3
Sluneční soustava, Země Fáze Měsíce
MERKUR
doba oběhu kolem Slunce: 0,24 roku doba rotace: 58,6 dne hmotnost (Země=1): 0,06 prům. povrchová teplota: -185 až +400 °C
VENUŠE
doba oběhu kolem Slunce: 0,62 roku doba rotace: 243,01 dne hmotnost (Země=1): 0,815 průměrná povrchová teplota: +500 °C
ZEMĚ
doba oběhu kolem Slunce: 1 rok doba rotace: 23,93 h hmotnost (Země=1): 1 průměrná povrchová teplota: +15 °C
MARS
doba oběhu kolem Slunce: 1,88 roku doba rotace: 24,62 h hmotnost (Země=1): 0,107 průměrná povrchová teplota: -63 °C
GANYMEDES (měsíc Jupiteru) Ø 5 262 km
TITAN (měsíc Saturnu) Ø 5 150 km
Měsíc (měsíc Země) Ø 3 476 km
Sluneční soustava Jupiter
SATURN
doba oběhu kolem Slunce: 29,48 let doba rotace: 10,45 h hmotnost (Země=1): 95,17 průměrná povrchová teplota: -185 °C
4
AU = astronomická jednotka – střední vzdálenost Země od Slunce = 149 597 870 km
Uran – 19,182 AU
Saturn – 9,539 AU
Jupiter – 5,203 AU
Merkur – 0,378 AU Venuše – 0,723 AU Země – 1,000 AU Mars – 1,524 AU
S l u n ce
hla
vní p (pl ás as an ete teroi k) dů
doba oběhu kolem Slunce: 11,86 let doba rotace: 9,88 h hmotnost (Země=1): 317,94 průměrná povrchová teplota: -153 °C
Sluneční soustava, Země Střídání ročních období (údaje pro roky 2010 – 2029)
Velikosti planet sluneční soustavy S l u n ce
ø 1 392 000 km
J upite r
ø 142 796 km
Satu r n
ø 120 000 km
Uran
ø 50 800 km
Neptu n
ø 48 600 km
Z em ě
ø 12 756 km
V e n uše
ø 12 104 km
Mars
M e r ku r
ø 6 794 km
ø 4 879 km
trpasličí planeta
PLUTO
doba oběhu kolem Slunce: 84,01 let doba rotace: 16,50 h hmotnost (Země=1): 14,53 průměrná povrchová teplota: -214 °C
trpasličí planeta
NEPTUN
eris
doba oběhu kolem Slunce: 164,79 let doba rotace: 16,70 h hmotnost (Země=1): 17,24 průměrná povrchová teplota: -225 °C
Neptun – 30,058 AU
URAN
Kuiperův pás
5
SVĚT - fyzická mapa – 1 : 72 500 000
km 0
1000
2000
6
m pod mořem -8000 -6000 -4000 -2000 -200
0
200
500 1000 1500 3000 5000 m nad mořem
SVĚT - fyzická mapa – 1 : 72 500 000
km 0
1000
2000
m pod mořem -8000 -6000 -4000 -2000 -200
0
200
500 1000 1500 3000 5000 m nad mořem
7
Stavba a geologický vývoj Země Stavba Země Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. Hranice mezi nimi tvoří tzv. plochy nespojitosti neboli diskontinuity. Vyjadřují náhlou změnu chemických, ale zejména fyzikálních vlastností látek uvnitř Země. Kůru od pláště odděluje Mohorovičićova plocha disko n t i n u i t y, p l á š ť o d j á d r a o d d ě l u j e Gutenbergova plocha diskontinuity.
složení zemské kůry – žulová vrstva SiO2(69%), Al2O3 (14%), Fe2O3 + FeO (4%), ostatní (13%) složení zemské kůry – čedičová vrstva SiO2(48%), Al2O3 (15%), CaO (11%), Fe2O3 + FeO (11%), MgO (9%), ostatní (6%)
Zemská kůra je tvořena žulovou a čedičovou vrstvou. Její mocnost kolísá od 6 km do 70 km, přičemž největších mocností dosahuje na kontinentech pod v ysok ými pohořími, nejtenčí je pod oceány, kde chybí žulová vrstva. Zemský plášť je rozdělen na svrchní a spodní plášť. Uprostřed svrchního pláště – na spodní hranici litosféry – se nachází vrstva plastických, žhavotekutých hornin, po které „kloužou“ litosférické desky. Zemské jádro začíná v hloubce 2900 km. Jeho vnější část je žhavotekutá, vnitřní pevná část není patrně kulatá, ale hrbolatá a tvoří jakousi „kostku“ – nejvnitřnější jadérko. Litosféra neboli kamenný obal Země tvoří nejsvrchnější slupku zemského tělesa. Je rozlámána na vzájemně se pohybující litosférické desky a ve vertikálním směru se skládá ze zemské kůry a z části svrchního pláště. Pod litosférou se v hloubce okolo 100 km nachází vrstva plastických roztavených hmot – astenosféra. Systém litosférických desek tvoří genetickou (vývojovou) podstatu dnešních kontinentů a oceánů, zatímco systém pevninských štítů (platforem) a podmořských hřbetů tvoří strukturní jádro dnešních kontinentů a oceánů.
Geologický vývoj Země Během geologického vývoje trvajícího více než 4,5 miliardy let prošly jednotlivé kontinenty složitým vývojem. Podle teorie tzv. kontinentálního driftu (pohybu) se na konci prvohor (před 250 mil. lety) začal tehdejší „superkontinent“ Pangea rozpadat na Laurasii (dnešní Asie, Evropa, Grónsko a Severní Amerika) a Gondwanu (dnešní Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie).
před 230 milióny let
Vzdalováním kontinentálních desek se otevřel Indický a Atlantský oceán, vznikla dlouhá pásemná pohoří od Alp k Himálajím. Dalším posunem litosférických desek bude docházet k postupnému uzavírání Středozemního a Rudého moře a Afrika se spojí s Eurasií, dojde k propojení Severní Ameriky a Asie kontinentálním mostem, Antarktida se bude posouvat k severu.
před 65 milióny let
za 50 miliónů let
Legenda souše
8
šelfy
oceány
hranice litosférických desek
hranice dnešních kontinentů
Stavba a geologický vývoj Země Litosférické desky
1 : 140 000 000
činná sopka na souši
sopka na oceánském dně
velmi silné zemětřesení
hranice litosférických desek
Stáří a typy reliéfu
1 : 140 000 000
Reliéf souše: nejstarší jádro pevniny předprvohorní vrásnění prvohorní vrásnění
druhohorní vrásnění třetihorní a čtvrtohorní vrásnění
Reliéf oceánského dna: - okraje pevnin: pevninský šelf pevninský svah pevninské úpatí
- oceánské lože: oceánská pánev hlubokooceánský příkop středooceánský hřbet a val
zlom
9