Skip to main content

Školní atlas Česká republika a Evropa

Page 1

Schválilo MŠMT čj. 2 22 381/2011–22 dne 7. září 2011 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Zeměpis s dobou platnosti šest let.

Š kol n í AT L A S Č e s k á r e p u b l i k a a E v r o pa VYDAL A ZPRACOVAL:

SHOCart, spol. s r. o., Zádveřice 48, 763 12 Vizovice tel.: 577 687 204, fax: 577 687 360 e-mail: mapy@shocart.cz, www.shocart.cz

ODPOVĚDNÁ REDAKTORKA:

Ing. Pavla Tesaříková

LEKTOROVAL:

Mgr. Jan Šperl (Národní ústav pro vzdělávání, divize Výzkumný ústav pedagogický)

AUTORSKÉ ZPRACOVÁNÍ TEMATICKÝCH MAP: UP Olomouc - RNDr. Miloš Fňukal, PhD., Mgr. Emil Kudrnovský, RNDr. Pavel Ptáček, PhD., RNDr. Zdeněk Szczyrba, PhD., Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc., Mgr. Petr Tonev

SHOCart - Mgr. Pavel Šára, Ing. Pavla Tesaříková

SPOLUPRACOVALI:

Ing. Bohumil Háj, Ing. Zbyněk Krejčík, Ing. Karel Kršák, Ing. Jaroslav Podhajský, Mgr. Zuzana Karlíková, Mgr. Jiří Vopařil

DIGITÁLNÍ MODEL TERÉNU:

T-MAPY spol. s r. o., Hradec Králové – Mgr. Jan Langr

DTP, SAZBA A ZLOM:

SHOCart – David Bahula, Venda Buršíková, Josef Černý

EXTERNÍ SPOLUPRÁCE:

UP Olomouc: Bc. Jaroslav Burian, Mgr. Zdeněk Dolníček, Mgr. Aleš Létal, PhD., Mgr. Pavel Sedlák, RNDr. Irena Smolová, PhD.

Mgr. Milan Konšel

RNDr. Milan Tomášek, CSc. (ilustrace půdních profilů)

Gymnázium Uherské Hradiště: Mgr. Jan Dušek

POUŽITÁ KARTOGRAFICKÁ ZOBRAZENÍ: Přehledné a podrobné mapy České republiky – souřadnicový systém S-42 Přehledné mapy Evropy – jednoduché Lambertovo azimutální zobrazení Podrobné mapy Evropy – jednoduché Albersovo kuželové zobrazení TISK A VAZBA:

Česká Unigrafie, a. s. – divize Reproprint Zádveřice

DISTRIBUCE:

freytag-berndt, spol. s r. o., Poděbradská 540/26, 190 00 Praha-Vysočany, Česká republika, tel.: +420 283 890 152, e-mail: obchod@freytagberndt.cz

Aktualizované VYDÁNÍ:

09/2011

ISBN:

978-80-7224-247-4

© CARTOGRAPHY:

, spol. s r. o., 2011

VEŠKERÉ REPRODUKCE MAP NEBO JEJICH Č Á STÍ JAKOUKOLIV FORMOU JSOU MOŽNÉ POUZE S PŘEDCHOZÍM PÍSEMNÝM SOUHL A SEM V YDAVATELE.

Interaktivní atlasy ŠKOLNÍ REPUBLIKA A EVROPA ŠKOLNÍ ATLAS ATLASSVÌTA, SVĚTA,ŠKOLNÍ ŠKOLNÍATLAS ATLASÈESKÁ ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPA

další mapy generované ze základních map v atlasu napojení na Google Earth doplòkové mapy, tabulky, schémata, grafy, fotografie, videa a dokumenty zajímavé odkazy na webové stránky a související uèivo v uèebnicích Nakladatelství Fraus www.flexilearn.cz PRçQRVW YNOiGiQt YODVWQtFK PDWHULiOģ

2 inz_i-atlas.indd 1

12.9.2011 16:12:52


OB S A H Obsah. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Evropa – fyzická mapa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Česko – geomorfologické členění povrchu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4–5 Geologie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Vodstvo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Podnebí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8–9 Půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Příroda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12–13 Těžba, energetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14–15 Průmysl. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16–19 Doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20–22 Cestovní ruch. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Evropa – politická mapa, Evropská integrace, Severoatlantická aliance – NATO. . . . . . . . . . . . . 24 Historický vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Administrativní dělení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26–27 Hustota zalidnění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Demografické charakteristiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Náboženství, jazyky, národnostní složení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Evropa – přehled států. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Střední Evropa – 1 : 4 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32–33 Britské ostrovy – 1 : 5 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Francie, Benelux – 1 : 5 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Severní Evropa, Island – 1 : 7 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Pyrenejský poloostrov – 1 : 5 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Apeninský poloostrov – 1 : 5 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Balkánský poloostrov, Kypr – 1 : 5 500 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Východní Evropa, Kavkaz, Turecko – 1 : 10 000 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40–41 Česko – Karlovarský a Ústecký kraj – 1 : 600 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42–43 Česko – Hlavní město Praha a Středočeský kraj – 1 : 600 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44–45 Česko – Plzeňský a Jihočeský kraj – 1 : 600 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46–47 Česko – Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj – 1 : 600 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48–49 Česko – Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský kraj – 1 : 600 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50–51 Česko – Vysočina a Jihomoravský kraj – 1 : 600 000. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52–53 Praha – centrum – 1 : 20 000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Rejstřík geografických názvů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55–65

2


Evropa – fyzická mapa

1 : 27 000 000 hranice světadílu hranice oceánu popis kontinentu hranice zamrzání moří sopka

Významné vrcholy (pohoří)........výška v m n. m.

Nejdelší řeky................................. délka v km

Největší přírodní jezera (stát).........plocha v km2

Mont Blanc/Monte Bianco (Alpy) . . . . . . . Dufourspitze/Monte Rosa (Alpy) . . . . . . . Matterhorn/Monte Cervino (Alpy) . . . . . . Finsteraarhorn (Alpy) . . . . . . . . . . . . . . Jungfrau (Alpy). . . . . . . . . . . . . . . . . . . Gran Paradiso (Alpy). . . . . . . . . . . . . . . Piz Bernina (Alpy). . . . . . . . . . . . . . . . . Grossglockner (Alpy). . . . . . . . . . . . . . . Mulhacén (Sierra Nevada) . . . . . . . . . . . Pico de Aneto (Pyreneje) . . . . . . . . . . . . Marmolada (Alpy – Dolomity). . . . . . . . . Etna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Musala (Rila) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Olympos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Corno Grande (Apeniny). . . . . . . . . . . . . Monte Cinto. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Gerlachovský štít (Karpaty – Vysoké Tatry). Torre Cerredo (Kantáberské pohoří) . . . . Galdhøpiggen (Skandinávské pohoří). . . . Narodnaja (Ural). . . . . . . . . . . . . . . . . . Puy de Sancy (Francouzské středohoří). . . . Sněžka (Česká vysočina – Krkonoše). . . . Ben Nevis (Skotská vysočina). . . . . . . . .

Volga (Volha). . . . . . . . . . . . . . . . . Dunaj/Donau/Duna/Dunav/Dunărea . . Ural/Oral. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dnepr/Dnjapro/Dnipro (Dněpr). . . . . Don. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pečora. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kama. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Belaja. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dnister/Nistru (Dněstr) . . . . . . . . . . Severnaja Dvina (-Suchona). . . . . . . Rhein/Rhin/Rijn (Rýn) . . . . . . . . . . . Vjatka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Desna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Labe/Elbe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vltava. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ladožské (Rusko) . . . . . . . . . . . . Oněžské (Rusko). . . . . . . . . . . . . Vänern (Švédsko) . . . . . . . . . . . . Čudské/Peipsi (Rusko–Estonsko). . Vättern (Švédsko). . . . . . . . . . . . Saimaa (Finsko) . . . . . . . . . . . . . Vygozero (Rusko) . . . . . . . . . . . . Bílé (Rusko). . . . . . . . . . . . . . . . Mälaren (Švédsko). . . . . . . . . . . . Päijänne (Finsko) . . . . . . . . . . . . Černé jezero (Česko). . . . . . . . . .

4 810 4 634 4 478 4 274 4 158 4 061 4 049 3 798 3 478 3 404 3 342 3 323 2 925 2 917 2 914 2 710 2 655 2 648 2 469 1 895 1 885 1 602 1 343

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

3 531 2 848 2 428 2 285 1 970 1 809 1 805 1 489 1 430 1 352 1 326 1 320 1 314 1 187 1 144 . 433

Největší umělé nádrže (řeka)....... plocha v km² Samarská v. n. (Volga) . . . . Rybinská v. n. (Volga). . . . . Volgogradská v. n. (Volga). . Nižnekamská v. n. (Kama) . . Kremenčukská v. n. (Don) . . Lipno (Vltava). . . . . . . . . . .

m pod mořem -8000 -6000 -4000 -2000 -200

0

. . . . . .

200

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

6 150 4 580 3 117 2 380 2 250 . . 49

500 1000 1500 3000

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

17 700 . 9 720 . 5 490 . 3 555 . 1 888 . 1 377 . 1 244 . 1 125 . 1 084 . 1 081 . . 0,18

Největší ostrovy....................... rozloha v km² Velká Británie. . . . . . . . . Island . . . . . . . . . . . . . . Irsko. . . . . . . . . . . . . . . Nová země (Severní o.). . Západní Špicberk . . . . . . Nová země (Jižní o.) . . . . Sicílie . . . . . . . . . . . . . . Sardinie. . . . . . . . . . . . . Severovýchodní země . . . Korsika . . . . . . . . . . . . . Kréta. . . . . . . . . . . . . . .

5000 m nad mořem

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

216 777 102 820 . 84 406 . 48 904 . 37 814 . 33 275 . 25 426 . 23 813 . 14 467 . . 8 680 . . 8 261

3


Česko – geomorfologické členění povrchu

Typy reliéfu:

km 0

výškový rozdíl (ve čtvercových polích 4x4 km)

10

20

Zastoupení Typů reliéfu: 30

40

1 : 1 250 000

50

Česká vysočina (český masív) Šumavská podsoustava Českoleská oblast 1 Český les (Čerchov 1042 m n. m.)

2 Podčeskoleská pahorkatina (Chebský vršek 679 m n. m.)

3 Všerubská vrchovina (Kameňák 751 m n. m.)

Šumavská hornatina 4 Šumava (Plechý 1378 m n. m.)

5 Šumavské podhůří (Libín 1119 m n. m.)

6 Novohradské hory (Kamenec 1072 m n. m.)

7 Novohradské podhůří (Kohout 870 m n. m.)

Česko–moravská podsoustava Středočeská pahorkatina 8 Benešovská pahorkatina

16 Železné hory

25 Krušné hory

17 Hornosvratecká vrchovina

26 Děčínská vrchovina

9 Vlašimská pahorkatina

18 Křižanovská vrchovina

Podkrušnohorská oblast 27 Chebská pánev

(Pešava 697 m n. m.) (Devět skal 836 m n. m.)

(Stráž 638 m n. m.)

(Harusův kopec 741 m n. m.)

(Javorová skála 723 m n. m.)

43 Orlické hory

35 Lužické hory

44 Podorlická pahorkatina

28 Sokolovská pánev

36 Ještědsko-kozákovský hřbet

45 Kladská kotlina Jesenická oblast 46 Zábřežská vrchovina

(Děčínský Sněžník 723 m n. m.)

(Hrazený 608 m n. m.)

10 Táborská pahorkatina

19 Javořická vrchovina

11 Blatenská pahorkatina

20 Jevišovická pahorkatina

Jihočeské pánve 12 Českobudějovická pánev

Brněnská vrchovina 21 Boskovická brázda

29 Mostecká pánev

37 Žitavská pánev

30 Doupovské hory

38 Frýdlantská pahorkatina

13 Třeboňská pánev

22 Bobravská vrchovina

31 České středohoří

39 Jizerské hory

Českomoravská vrchovina 14 Křemešnická vrchovina

23 Drahanská vrchovina

K arlovarská vrchovina 32 Slavkovský les

40 Krkonoše

(Javořice 837 m n. m.)

(Velký Mehelník 633 m n. m.)

(Zadní hora 633 m n. m.)

(Drkolná 729 m n. m.)

(Kopeček 479 m n. m.)

(Baba 583 m n. m.)

(Skalky 735 m n. m.)

(Křemešník 765 m n. m.) (Roudnice 661 m n. m.)

100

200

Krušnohorská podsoustava K rušnohorská hornatina 24 Smrčiny (Háj 758 m n. m.)

300

400

(Doubravský vrch 534 m n. m.) (Dvorský vrch 573 m n. m.)

600

(Luž 793 m n. m.)

(Ještěd 1012 m n. m.)

(Salesiova výšina 422 m n. m.)

(Nad Amerikou 553 m n. m.)

(Vráže 480 m n. m.)

15 Hornosázavská pahorkatina

4

Krkonošsko-jesenická podsoustava K rkonošská oblast 34 Šluknovská pahorkatina

(Klínovec 1244 m n. m.)

(Hradiště 934 m n. m.)

(Prosečský hřeben 593 m n. m.) (Andělský vrch 572 m n. m.)

(Milešovka 837 m n. m.) (Lesný 983 m n. m.)

(Smrk 1124 m n. m.) (Sněžka 1602 m n. m.)

41 Krkonošské podhůří (Hejlov 835 m n. m.)

33 Tepelská vrchovina

(Podhorní vrch 847 m n. m.)

600

800

1000

Orlická oblast 42 Broumovská vrchovina (Královecký Špičák 881 m n. m.) (Velká Deštná 1115 m n. m.) (Špičák 841 m n. m.) (Hůrka 585 m n. m.) (Lázek 714 m n. m.)

47 Mohelnická brázda (Homůlka 333 m n. m.)

48 Hanušovická vrchovina (Jeřáb 1003 m n. m.)

49 Králický Sněžník

(Králický Sněžník 1423 m n. m.)

50 Rychlebské hory (Smrk 1125 m n. m.)

1200

1400 m nad mořem


Česko – geomorfologické členění povrchu hranice  název provincie podsoustava (subprovincie) oblast celek

1 : 5 000 000

0 km

50

100

km 0

10

Hranice geomorfologických jednotek: provincie podsoustavy (subprovincie) oblasti celku číslo geomorfologického celku

51 Zlatohorská vrchovina

60 Brdská vrchovina

68 Středolabská tabule

52 Hrubý Jeseník

Plzeňská pahorkatina 61 Rakovnická pahorkatina

Východočeská tabule 69 Východolabská tabule

62 Plaská pahorkatina

70 Orlická tabule

(Příčný vrch 975 m n. m.) (Praděd 1491 m n. m.)

53 Nízký Jeseník

(Slunečná 800 m n. m.)

(Tok 865 m n. m.)

(Lišák 677 m n. m.)

K rkonošsko -jesenické podhůří (Vlčí hora 704 m n. m.) 54 Vidnavská nížina 63 Švihovská pahorkatina (Písečník 290 m n. m.)

55 Žulovská pahorkatina (Boží hora 525 m n. m.)

Poberounská podsoustava Brdská oblast 56 Džbán (Louštín 537 m n. m.) 57 Pražská plošina

(Koráb 773 m n. m.)

Česká tabule Severočeská tabule 64 Ralská pahorkatina (Ralsko 696 m n. m.)

65 Jičínská pahorkatina

58 Křivoklátská vrchovina 59 Hořovická pahorkatina

67 Jizerská tabule

(Radeč 721 m n. m.)

(Na skále 508 m n. m.)

(Na šancích 352 m n. m.)

Západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny Z ápadní Vněkarpatské sníženiny

73 Dyjsko-svratecký úval (Výhon 355 m n. m.)

(U rozhledny 451 m n. m.)

71 Svitavská pahorkatina (Baldský vrch 693 m n. m.)

Středoevropská nížina Středopolské nížiny Slezská nížina 72 Opavská pahorkatina (Almín kopec 315 m n. m.)

(Sokol 562 m n. m.)

Středočeská tabule 66 Dolnooharská tabule

(Na rovinách 435 m n. m.)

(Dílce 366 m n. m.)

(Na Hanácké 339 m n. m.) (Šumvaldská horka 331 m n. m.)

76 Moravská brána

(Horka 410 m n. m.)

90 Jablunkovská brázda

Slovensko -moravské K arpaty 83 Vizovická vrchovina

91 Slezské Beskydy

77 Ostravská pánev

85 Javorníky

Vnější Západní Karpaty Jihomoravské K arpaty 78 Mikulovská vrchovina

Z ápadobeskydské podhůří 86 Podbeskydská pahorkatina

(Javorník 1019 m n. m.) (Ondřejnická skalka 964 m n. m.)

200

300

400

600

800

1000

1200

(Poskla 576 m n. m.)

(Lysá hora 1323 m n. m.) (Kempa 571 m n. m.)

(Velká Čantoryje 995 m n. m.)

92 Jablunkovské mezihoří (Girová 840 m n. m.)

Západopanonská pánev Vídeňská pánev Jihomoravská pánev 93 Dolnomoravský úval (Staré hory 302 m n. m.)

94 Chvojnická pahorkatina (Staré hory 265 m n. m.)

(Děvín 550 m n. m.)

100

50

82 Kyjovská pahorkatina

(Velká Javořina 970 m n. m.)

sníženiny

průsmyk, sedlo

89 Moravskoslezské Beskydy

(Hradisko 518 m n. m.)

84 Bílé Karpaty

Severní Vněkarpatské

40

81 Chřiby

(Klášťov 753 m n. m.)

(Lučická stráž 339 m n. m.)

propast

80 Litenčická pahorkatina

(Babí lom 417 m n. m.)

75 Hornomoravský úval

30

jeskyně

Z ápadní Beskydy 87 Hostýnsko-vsetínská hornatina (Vysoká 1024 m n. m.) 88 Rožnovská brázda

(U slepice 438 m n. m.)

(Brdo 587 m n. m.)

74 Vyškovská brána

(Kouty 333 m n. m.)

(Říp 461 m n. m.)

Středomoravské K arpaty 79 Ždánický les

20

výškový bod

1400 m nad mořem

5


Geologie

pleistocén

vrásnění

0,01

11:59

1,8

neogén 25

paleogén

alpínské

1000

geol. hodiny 12:00

rozvoj savců

500

mlad š í v y vř eliny

0 km

geol. období

člověk

holocén

1 : 40 000 000

útvar

11:50

65

křída 140

jura 205

rozvoj velkých plazů

v miliónech let

čtvrtohory

doba trvání

třetihory

Geologická stavba

druhohory

Evropa

trias

ordovik

sopka vrásnění

Geologická stavba

1 : 2 500 000 0 km

25

50 4600

přesmyk, vrása zlom

6

0:00

předgeologický vývoj

5:29

prahory

2500

Česko

10:35 první živočichové a rostliny

545

mladé lávové tabule

předkadomská

kambrium

kadomské

490

starohory

Východoevropská platforma konsolidovaná (ustálená) ve starohorách (stáří 3 miliardy let)

440

vznik života na Zemi

území konsolidované kaledonským vrásněním (stáří 450–400 miliónů let)

silur

chemický vývoj

území konsolidované hercynským vrásněním (stáří 380–250 miliónů let)

me t amor fované horniny

alpínsky zvrásněné území (před 70 milióny let až do současnosti)

s t ar š í v y vř eliny

devon 417

prvohory

11:04

první obratlovci a suchozemské rostliny

karbon 355

(minimální projevy)

perm 290

kaledonské

hercynské

11:22

245

Poznámka: V existenci vybraných přesmyků v Barrandienu a východní části Českého masivu není česká geologická komunita jednotná.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Školní atlas Česká republika a Evropa by Flexibooks - Issuu