Pocˇasí a my
Autor: Frances Chan Odborná spolupráce: Doc. PaedDr. Radka Wildová, CSc., PhDr. Ludmila Št rbová, PhDr. Ond ej Hník, Ph.D., RNDr. Vladimír Seifert, Jolana Svobodová P eklad: Daniel Dolenský Odpov dná redaktorka: Mgr. Kate ina Ond ejová Gra cká úprava a sazba eského zpracování: Václav Kohout, Kate ina iková Použitá obrazová dokumentace: Fotogra e: Mgr. Karel Brož (s. 2–3 – fotbal), © David Hancock/Alamy (s. 10–11), Digital Vision (s. 19 – blesk s více rameny), Ingram Image Library (s. 1), NOAA (s. 22), Photodisc (obálka – oblaky), Photolibrary.com (s. 4–5, 8–9, 19 – stuhový blesk), Photolibrary.com: Alamy NZ (s. 23), Stock.xchng: Ioan Mircea Madau (obálka – blesk), (obálka – západ slunce, s. 19 – plošný blesk), Tranz: Corbis (obálka – chlapec v dešti, s. 2–3 – chlapec za oknem, 6–7, 12–17, 18–19 – blesk, 20–21) Ilustrace: Dan Št rba (s. 5), Steve Clarke (s. 7, 11, 13 – chlapec, 15, 21, 23) Vydalo Nakladatelství Fraus, Goethova 8, 301 31 Plze , www.fraus.cz, www.ctiplus.cz. Printed in the Czech Republic. 1. 2008
2. 2009
3. 2010
4. 2011
5. 2012
(první ísla ozna ují po adí a rok tisku)
Výhrada práv: Reprodukce a rozši ování díla nebo jeho ásti jakýmkoli zp sobem jsou bez písemného souhlasu nakladatele zakázány, s výjimkou p ípad zákonem výslovn povolených. Copyright: © 2006, Weldon Owen Education Inc. © 2008, Nakladatelství Fraus, Plze 1. vydání
ISBN 978-80-7238-800-4
on-line hryy ke každé knížce přihlášení hlášení kódem z knížky kníž každý týden ýd den d d desítky í ky kkrásnýc krásných á ý výher
rozvrh, videa wallpapery, spořiče
rady k práci s knížkami bezpečnost na internetu
ukázky z knih aktivity k i i y k textu
aktuality z dění nejen ve světě knížek
Obsah Sledujeme oblohu
2
Tlakové výše a níže
4
Mokro a sucho
6
Síla větru
8
Změny teploty
10
Oblaky zblízka
12
Prší, prší, jen se leje
14
O sněhu
16
Hrom a blesky
18
Zuřivý vítr
20
Předpověď počasí
22
Slovník
24
Rejstřík
24
S leduje me obloh u Jaké je u vás dnes počasí? Je horko, nebo zima? Mokro, nebo sucho? Na různých místech na Zemi se počasí chová různě. Když děti v Tunisku chystají důležitý fotbalový zápas, předem vědí skoro jistě, že bude slunečno a teplo. Děti u nás na letním táboře ale musí pečlivě sledovat předpověď počasí. Dětem v norském Bergenu prší hodně často a počasí se mění ze dne na den a někdy i z hodiny na hodinu. Meteorologové vědí, jak počasí funguje. Řeknou vám, jak se bude pravděpodobně vyvíjet. 2
A t m os f é ra Planetu Zemi obklopuje vrstva plynů, které říkáme atmosféra. Tato vrstva sahá až zhruba 80 km nad povrch planety. Nedá se říct, kde přesně končí atmosféra a začíná vesmír. Téměř veškeré počasí se odehrává v nejnižší vrstvě atmosféry, v troposféře.
termosféra nad 80 km
mezosféra mezi 50 a 80 km
stratosféra mezi 10 a 50 km
troposféra zhruba do 10 km
3
v é ý v š o e e k ž a í n a l T Jak sluneční záření ohřívá zem, ohřívá i vzduch nad ní. Když se vzduch ohřívá, rozpíná se a řídne, a je proto lehčí. Lehký teplý vzduch stoupá a pod něj se dostává chladný vzduch. Tohle proudění vzduchu cítíme jako vítr.
4
Vzduch má svoji hmotnost, a proto tlačí na zemský povrch silou, která se nazývá atmosférický tlak. Ohříváním se vzduch rozpíná, jeho hmotnost se zmenšuje a atmosférický tlak klesá. V teplých vzduchových hmotách s nízkým tlakem se vytvářejí tlakové níže. Studený vzduch je hustší a hmotnější. Ve studených vzduchových hmotách se vytvářejí tlakové výše.
Me t eorol og i cké m a py Hranice mezi dvěma vzduchovými hmotami se nazývá fronta. Křivky na meteorologických mapách tyto fronty znázorňují. Modré trojúhelníčky ukazují, jakým směrem se šíří studená fronta. Červené půlkruhy znázorňují, kam postupuje teplá fronta. ¤ ¥¤ ¦¤ §¤ ¨¤ ©¤ ßá
legenda teplá fronta studená fronta
5
Mokro a sucho Blízko u země se v atmosféře nachází vodní pára. Čím je vzduch teplejší, tím víc páry pojme. Když je ve vzduchu hodně vodní páry, říkáme o něm, že má vysokou vlhkost. Vlhký vzduch můžeme pocítit i na svém těle. Bývá vlhké počasí i tam, kde žiješ ty? Studený vzduch nepojme tolik vodní páry jako vzduch teplý. Proto je studený vzduch obvykle suchý, říkáme tedy, že má nízkou vlhkost. Když se teplý vlhký vzduch ochlazuje, vodní pára se sráží neboli kondenzuje do podoby drobných kapek. Tyto kapky tvoří oblaky. 6
Když studená vzduchová hmota proniká do míst s teplou vzduchovou hmotou, začne teplý vzduch stoupat. Přitom se ochlazuje a tvoří se oblaky. Často to vede k dešti a bouřkám.
Koloběh vody na Zemi pohání Slunce.
1 Slunce zahřívá oceány, jezera a řeky
a z těch se vypařuje voda. Vodní pára stoupá.
2 Když se pára dostane do oblasti chladného
teplý vzduch studený vzduch
Kol ob ěh vod y
vzduchu, kondenzuje do malých kapiček vody. Ty vytvoří oblaky. déšť
3 Když oblaky ztěžknou, voda z nich padá v podobě deště, krup nebo sněhu. Časem se dostane do jezer a oceánů.
2
1
3
7
Síla větru Vítr může mít mnoho různých podob, od jemného vánku až po ničivý orkán. Rychlost větru se měří přístrojem, který se jmenuje anemometr. Síla větru se udává pomocí takzvané Beaufortovy stupnice. Větrná korouhev ukazuje směr větru. Větry nazýváme podle toho, odkud vanou. Tedy například jižní vítr vane od jihu, západní vane od západu, od severovýchodu vane vítr severovýchodní a podobně.
8
Beaufortova stupnice – Beaufort se francouzsky vyslovuje [DQH14], zapsáno česky: [bófór]. V dalších pádech se ale na konci vyslovuje „t“ – například [bófórtova stupnice].
větrná korouhev
Tento vědec měří rychlost větru během sněhové bouře pomocí anemometru. Anemometr má čtyři kovové misky, které jsou roztáčeny větrem. Rychlost větru se dá vypočítat z toho, kolikrát se anemometr za danou dobu otočí.
Beaufor tova s tupnice síla rychlost jméno (v km/h)
rozpoznávací znaky
0
mén než 1
bezv t í
Kou stoupá p ímo vzh ru.
1
1–5
vánek
Kou nestoupá zcela rovn .
2
6–11
v t ík
Listí šelestí.
3
12–19
slabý vítr
Listy se pohybují.
4
20–28
mírný vítr
V tvi ky se pohybují.
5
29–39
erstvý vítr
Stromky se ohýbají.
6
40–49
silný vítr
Siln jší v tve se pohybují.
7
50–61
prudký vítr
Celé stromy se pohybují.
8
62–74
bou livý vítr
Ulamují se v tve.
9
75–88
vich ice
Vítr strhává tašky ze st ech.
10
89–102
silná vich ice
Vyvracejí se stromy.
11
103–117 mohutná vich ice
Vítr poškozuje budovy.
12
nad 117
siln ni ivé ú inky
orkán
9
ZmÄ›ny teploty Teplota se měřà teplomÄ›rem. BěŞnĂŠ teplomÄ›ry jsou dutĂŠ sklenÄ›nĂŠ trubiÄ?ky, na jejichĹž dnÄ› je tekutina – napĹ™Ăklad rtuĹĽ nebo lĂh. KdyĹž stoupĂĄ teplota, tekutina se rozpĂnĂĄ a hladina v trubiÄ?ce stoupĂĄ. KdyĹž se ochladĂ, hladina klesne. Teplota se měřà pomocĂ rĹŻznĂ˝ch stupnic. V CelsiovÄ› stupnici voda mrzne pĹ™i 0 °C. Na FahrenheitovÄ› [ H]T"PJC+V ] stupnici voda mrzne pĹ™i 32 °F.
10
Proč se při horkém dni tetelí vzduch nad silnicemi? Tmavý povrch silnice je silně rozpálený. Zahřívá vzduch nad sebou, takže je teplejší než okolní vzduch. Když sluneční paprsky procházejí vzduchem různých teplot, ohýbají se, a my vidíme chvění.
Vyzkoušej si! Země a voda se ohřívají a ochlazují různou rychlostí. Pokud si to chceš ověřit, budeš potřebovat:
• dva plastové kelímky • vodu • zeminu nebo písek • dva malé venkovní teploměry
1. Naplň jeden kelímek vodou a druhý zeminou nebo pískem. 2. Do každého kelímku dej teploměr. Zapiš si teplotu vody a hlíny nebo písku. 3. Dej oba kelímky na přímé sluneční světlo. 30 minut je tam nech a pak si zapiš jejich teploty. 4. Odstav oba kelímky z tepla. Počkej 30 minut a zapiš si jejich teploty. 5. Který kelímek se víc ohřál a ochladil? Myslíš, že svou teplotu udrží déle země, nebo voda? 11
Oblaky zblízka Oblaky jsou tvořeny mnoha malými kapkami vody nebo ledovými krystalky. Každá kapka nebo krystalek se tvoří kolem drobounké částečky prachu v atmosféře. Když už jsou tak těžké, že se v atmosféře neudrží, spadnou. V různém počasí se tvoří různé oblaky. Načechrané nízké oblaky se objevují při slunečných dnech. Silné vrstvy tmavých oblaků obvykle znamenají, že se blíží déšť. Vysoké, rychle se pohybující oblaky ukazují, že je silný vítr. Oblak při zemi se nazývá mlha. Slabé průhledné mlze se říká opar. 12
Některé typy oblaků Když teplý, vlhký vzduch vane přes studené moře, ochlazuje se a část vodní páry se sráží do kapiček mlhy.
cirrus [cirus] cirrocumulus [cirokumulus] cirrostratus [cirostratus] 6 kilometr
altocumulus [altokumulus] altostratus cumulonimbus [kumulonimbus] 2 kilometry
Pamatuješ si, jak se ti v zimě dech mění u pusy v obláček nebo mlhu? Jak vydechuješ, vodní výpary ve tvém teplém dechu se při styku se studeným vzduchem okamžitě srážejí do kapiček vody.
stratocumulus [stratokumulus] stratus cumulus [kumulus] nimbostratus
13
r š p í, jen se leje , í š r P Když se mluví o dešti, často se používá slovo srážky. Srážky znamenají veškerou vodu, co z oblaků padá, ať už je to déšť, kroupy, plískanice nebo sníh. Déšť může mít několik různých podob. Pokud je složen z velmi malých kapiček, říkáme mu mrholení. Mrholení obvykle pochází z oblaku zvaného stratus. Větší kapky často padají z nimbostratů. Silné bouřky většinou přicházejí z vysokých cumulonimbů.
14
Vyzkoušej si! Srážky se měří pomocí srážkoměru. Jestli si ho chceš vyrobit, budeš potřebovat:
• skleněnou nádobku s širokým dnem a rovnými stěnami • lepicí pásku • pravítko • lihový fix s tenkým hrotem
1. Nalep na nádobku svisle kus lepicí pásky. Pomocí pravítka a fixu na pásku nakresli milimetrovou stupnici. 2. Postav nádobku někam, kde do ní může pršet. Nedávej ji pod strom nebo poblíž nějaké budovy.
Když prší, musíš si vzít pláštěnku nebo vůbec nevycházet ven. Kdyby ale nepršelo, země by byla suchá. Žádná rostlina ani zvíře by nepřežily.
3. Denně měř a zaznamenávej výsledky. Nezapomeň každý den ve stejný čas vyprázdnit nádobku. Sleduj srážky v průběhu několika měsíců. Můžeš pak srovnávat srážky v různých ročních obdobích.
15
O sněhu Sněhové vločky se tvoří v oblacích, když je teplota pod 0 °C. Většina vloček roztaje při průchodu nižšími, teplejšími vrstvami atmosféry. Pokud ale mají i tyhle vrstvy teplotu pod 0 °C, sněží.
16
Když je teplota těsně nad bodem mrazu, část vloček roztaje. Padá pak déšť se sněhem. Když do padajícího sněhu fouká silný vítr, nastává sněhová bouře. Pokud vítr ve sněhové bouři vane rychleji než 50 kilometrů za hodinu, hovoříme o sněhové vánici nebo také blizardu. V takových podmínkách člověk vidí jen pár kroků před sebe.
S n ě h ové k r ys t a l k y a s n ě h ové vl očky Sněhové krystalky se tvoří kolem zmrzlých částeček prachu v atmosféře. Mají šest stran a obvykle tvar hvězdy. Ještě nikdy se nenašly dva krystalky, které by byly stejné. Sněhová vločka je tvořena přibližně z 200 krystalků volně přimknutých k sobě.
Kroupy se často tvoří v bouřkových oblacích. Ledové krystalky se tam kvůli vzduchovým proudům pořád přesouvají nahoru a dolů a namrzají na nich vrstvy ledu. Kroupy mohou způsobit vážné škody na úrodě, na automobilech i na budovách. Extrémně velké kroupy můžou vážit až 1 kg a můžou zabít zvíře i člověka.
17
b a l esky m o r H
Když začne vítr kvílet a stoupající teplý vzduch vytvoří obrovské černé oblaky, rodí se bouřka. Každý den na světě proběhne asi 40 000 bouřek.
18
Při silném proudění vzduchu se v bouřkových oblacích promíchají ledové krystalky a vodní kapičky. Tím dojde k nerovnoměrnému rozložení kladných a záporných elektrických nábojů. Vzniklé elektrické napětí se pak vybije tak, že z oblaku do oblaku nebo z oblaku do země projede blesk. Blesk zahřívá vzduch kolem sebe a vzniká tak tlaková vlna, kterou slyšíme jako hrom. Blesk a hrom vznikají současně, ale protože se světlo šíří rychleji než zvuk, vidíme blesk dřív.
O s l ň u j í cí s vět l o Blesk si vždy vybírá tu nejkratší cestu z oblohy na zem. Proto často udeří do vysokých budov nebo do stromů. Pokud je to možné, vždycky se během bouřky schovej dovnitř budov. Když to možné není, vyhýbej se alespoň stromům a vyvýšeným místům.
Blesk může mít i víc ramen. Od oblaků k zemi cestují klikatými drahami.
Širší stuhový blesk vzniká při silném větru.
Plošný blesk je vlastně oblak osvětlený vzdálenějším výbojem. 19
Zuřivý vítr Velmi silné větry jsou projevem různých bouří. Dramatické projevy mají tornáda. Jsou to prudce se točící víry s rychlostí větru mezi 117 a 500 kilometry za hodinu. Mají obvykle průměr pod 200 metrů a většinou trvají jen několik minut. Hurikány jsou obrovské silné bouře, které se tvoří nad teplými vodami oceánů. Také se jim říká tropické cyklony nebo tajfuny. Každý rok vznikne asi 80 hurikánů. Uprostřed hurikánu je malá, klidná oblast, která se nazývá oko.
20
Vyzkoušej si! Jestli si chceš vyrobit malé vodní tornádo, budeš potřebovat:
• 2 velké plastové láhve • silnou lepicí pásku odolnou proti vlhkosti
Kanada Severní Dakota Minnesota
1. Naplň jednu láhev asi ze tří čtvrtin vodou. 2. Přilep lepicí páskou hrdla láhví k sobě. 3. Otoč láhve dnem vzhůru a lehce s nimi toč. Voda se roztočí do spirály a postupně se přelije do spodní láhve.
Texas Mexický záliv
Tornáda se vyskytují zejména v centrální oblasti USA mezi státy Texas na jihu a Severní Dakota a Minnesota na severu. Příčinou jejich vzniku jsou prudké výstupné vzduchové proudy na frontě mezi studeným a suchým vzduchem z Kanady a velmi teplým vzduchem proudícím z Mexického zálivu. U nás se tornáda objevují také, ale velmi vzácně.
21
Předpověď počasí
Kromě teploměrů a srážkoměrů používají meteorologové ještě celou řadu jiných přístrojů na zkoumání počasí. Vlhkoměr neboli hygrometr měří vlhkost. Meteorologické balóny pomáhají při měření tlaku vzduchu v různých výškách v atmosféře, protože dokáží vynést přístroje velmi vysoko a vyslat pak získaná data na stanici pomocí rádia.
22
Nejmodernějšími pomocníky meteorologů jsou meteorologické družice, které fotografují projevy počasí z velké výšky. Odborníci pak družicové snímky pomocí počítačů vyhodnocují a připravují důležité podklady pro meteorology. Ti pak sledují pohyby atmosférických front a pomocí matematických modelů sestavují předpověď počasí.
Televizní hlasatelé sledují na obrazovce meteorologického radaru pohyb bouří, aby mohli včas informovat veřejnost.
Meteorologická měření pomocí plovoucích bójí pomáhají zjistit, jestli se blíží bouře. Energii jim dodávají solární panely.
Vyzkoušej si! Pokud si chceš vyrobit vlastní anemometr, budeš potřebovat:
• 4 papírové nebo plastové kelímky • lepicí pásku • barevný fix • špendlík • 2 brčka • tužku 1. Jeden kelímek vybarvi fixem. 2. Polož brčka křížem na sebe a slep je páskou. 3. Přilep všechny kelímky páskou na konce brček tak, jak vidíš na obrázku vpravo. 4. Propíchni špendlík středem kříže z brček a zapíchni ho do tužky. Ujisti se, že se tvůj anemometr volně otáčí. 5. Vezmi anemometr ven. Sleduj barevný kelímek a počítej, kolikrát za minutu oběhne kolem dokola. Porovnej si záznamy za různé dny.
23
Rejstřík
S lo v ník anemometr – přístroj, který měří rychlost větru
blesk bouře
bóje – plovoucí předmět zakotvený na dně oceánu
déšť
kondenzovat – změnit skupenství z plynu na kapalinu
fronta
meteorolog – vědec, který studuje počasí
družice
18–20, 22 14–16 22 5, 7, 21–22
hrom
18
hurikán
20
solární panel – součástka schopná přeměňovat světlo na elektřinu
koloběh vody
vzduchová hmota – množství vzduchu v troposféře (tedy asi do 10 km od zemského povrchu), které má zhruba stejné vlastnosti
sníh
oblak teplota tornádo vítr
24
18–19
vlhkost
7 6–7, 12–14, 16–19 16–17 10–11, 16 20–21 4, 8–9, 12, 16, 18–21 6, 22
Pamatujesˇ si Jak se jmenuje vrstva plynů, která obaluje Zemi a je k ní nejblíže?
Spoj
Vane jižní vítr k jihu, nebo od jihu? vysvvětlit, jak jak vzniká vznikká vítr? Dokážeš po přečtení knížky kamarádovi nebo spolužákovi vysvětlit, ? Jak se jmenuje oblak, který s sebou přinášejí silné bouřky?
SUBMINOLUMUC Nevíš, jak správně číst anglickou a francouzskou výslovnost v hranatých závorkách? Najdi si návod na www.ctiplus.cz.
° ˇ ˇ soutezit ˇ ˇ o krásné ceny! Na internetu muzes y ˇ ˇ je poc001. Kód pro soutez Na www.ctiplus.cz můžeš také: hrát hry vyzkoušet si, co všechno víš dozvědět se další zajímavosti naučit se pracovat s internetem ti+ si klade za cíl zvyšovat tená skou gramotnost d tí a podporovat teníí s porozum ním. porozum ním Na tvorb text text te ext i dopl kových d pl do pl kov kových kov ý ých aktivit se podílejí didaktici primárního vzd lávání. Edice se vyzna uje zna nou žánrovou a tematickou ou pestrostí. Podle obsahu é zájm m, áj slovní l í zásob á b a složitosti textu jsou knihy rozd leny do t í úrovní (6–7 let, 7–9 let a 9–11 let), které jsou p izp sobené a tená ským dovednostem dít te daného v ku složitostí textu i obsahem. D ležitou sou ástí projektu jsou také internetové stránky s množstvím podp rného materiálu ur eného d tem, ale také s tipy a návody pro rodi e a u itele.
9-11 let
Víš, jak vznikají blesky a sněhové vločky? V této knížce se dozvíš o různých podobách počasí na Zemi a vyzkoušíš si vlastnoručně vyrobené přístroje. P e ti si také:
svazek 1