3.1 Specifika plánů pěstební péče o staré stromy a stromové veterány

Stárnoucí až staré (senescentní) stromy i stromoví veteráni se zpravidla vyznačují zvýšeným biotopovým potenciálem (jsou významnými biotopy pro jiné živé organismy, včetně zvláště chráněných druhů /ZCHD/). Pěstební zásahy na těchto stromech se mnohdy zaměřují zejména na zachování či zvýšení jejich biologické hodnoty, ovšem jen do té míry, kdy to nezpůsobí jejich rozsáhlé poškození a významné snížení jejich perspektivy či provozní bezpečnosti. Účelem ošetření starých stromů a stromových veteránů je napomoci procesu transformace koruny bez významnějších rušivých zásahů do jejích regenerujících se částí. Přirozený vzhled starých stromů a stromových veteránů představuje jeden z významných požadavků z hlediska jejich ošetření. Veškeré zásahy (zejména řezy větví s průměrem nad 200 mm technikou „naslepo“) by proto měly mít charakter zakrývající jejich antropogenní (člověkem vytvořený) původ.

Za účelem zabránění rozpadu koruny a k podpoře její regenerace se velmi často provádí postupná obvodová redukce koruny, která je v souladu s jejím přirozeným ústupem. Za účelem posílení tvorby obrostu sekundárními výhony může probíhat obvodová redukce koruny formou redukcí vrcholových částí větví. Cílem je potlačit hormonální vliv vrcholových pupenů a podpořit prorašení spících pupenů níže v koruně. Velikost ran by při tomto postupu měla být minimální (nejvýše 50 mm). Za účelem zvýšení stability stromu lze provádět obvodovou redukci zahrnující především ty části koruny, u nichž je riziko selhání (silné dlouhé suché větve, prasklé či infikované větve, výrazná asymetrie koruny a podobně).

Obrost sekundárními výhony níže v koruně, na kmeni a v oblasti kořenových náběhů představuje náhradu ustupující periferie koruny. Proto se v rámci zásahů zcela ponechává, případně pouze citlivě redukuje. Zvláště v případě kořenové a pařezové výmladnosti je nutné respektovat požadavky na využívání stanoviště. U asymetrických korun lze provádět jejich symetrizaci redukcí, kdy je cílem zamezit vzniku zatížení krutem. Technologie provedení odpovídá lokální redukci za účelem stabilizace. Pokud je to možné z hlediska zajištění provozní bez- pečnosti, v korunách stromů se ponechávají stabilní suché větve, případně jejich vhodně redukované části. Kromě cílů pádu se přitom zohledňuje i taxon stromu a charakter dané lokality. Zahřížené větve představují možnost další vegetativní propagace stromu, a pokud to stanoviště umožňuje, zahřížené části je vhodné účelně chránit. Sklánějící se větve, u nichž je pravděpodobný dotyk s půdním povrchem, není vhodné odlehčovat či podpírat. Veškeré redukce živých částí koruny spojené s odstraňováním asimilačního aparátu probíhají v postupných etapách, s opakováním definovaným v plánu pěstebních opatření. V opodstatněných případech lze doporučit i cílený bezzásahový režim s ponecháním stromu nebo části porostu přirozené dekompozici.

Plán pěstební péče o tyto významné stromy (včetně návrhu konkrétních pěstebních opatření v průběhu času) by měl být vytvořen na základě dokonalé znalosti stavu stromu a lokality, na níž roste, a podpořen specializovanými průzkumy (např. přístrojovými metodami hodnocení stability a vitality stromu apod.), jejichž závěry budou akceptovány ze strany orgánů ochrany přírody. Specializované průzkumy starých stromů a stromových veteránů důležité pro stanovení zejména krátkodobých plánů pěstební péče by neměly být starší než 1 rok.

Pro péči a dlouhodobé kvalitní ošetřování této skupiny významných stromů je zásadní zejména:

• člověkem uměle řízený ústup koruny (obvodové, případně lokální redukce),

• maximální ponechání obrostu sekundárními výhony na kmeni či v kosterním větvení,

• symetrizace obvodu odumírající koruny,

• ponechání stabilních silných suchých větví v koruně,

• ponechání ořezaných či odlomených větví v koruně, na kmeni nebo v blízkosti ošetřeného stromu a management jejich postupné pomalé degradace,

• ponechání a ochrana nalomených větví, popř. zahřížených větví u země,

• rozložení pěstebních opatření do několika etap,

• péče o stanoviště, na němž strom roste, a management okolního porostu.