Issuu

Otto Eibl, Michal Pink a kol.

Kniha vychází z logiky krajského uspořádání České republiky, jednotlivé kapitoly přináší analýzu volební soutěže v každém z krajů. Autoři se zaměřují na zkoumání a interpretaci výše volební účasti, míry podpory jednotlivým kandidátkám, fenoménu kumulovaných mandátů, volebních programů a komunikaci kandidátů na hejtmany na Facebooku.

KRAJSKÉ VOLBY 2016

Krajské volby v České republice vykazují několik stálých charakteristik: Malý zájem voličů, dominují jim celostátní strany a na krajské úrovni dochází k výrazné kumulaci mandátů. Všechny tyto znaky si udržely i volby v roce 2016. Minimálně v jednom aspektu přinesly ale novinku. Zatímco se v minulosti z vítězství těšila některá z centrálně opozičních stran, tyto volby vyhrál člen vládní koalice. Podpora pro zbylé vládní členy stagnovala, nebo se začala přímo propadat. Výsledky krajských voleb v roce 2016 tak do určité míry naznačily trend, kam se bude ubírat podpora pro jednotlivé strany ve volbách do PSP ČR, které se konaly o rok později.

ISBN 978-80-210-8927-3

International Institute of Political Science of Masaryk University Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity

Konrad Adenauer Stiftung

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Mezinárodní politologický ústav — Ediční řada Monografie Svazek č. 68

KRAJSKÉ VOLBY 2016 Otto Eibl, Michal Pink a kol.

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ MEZINÁRODNÍ POLITOLOGICK Ý ÚSTAV BRNO 2017

Publikace vychází s finanční podporou Konrad-Adenauer-Stiftung, zastoupení v Praze

Vědecká redakce Masarykovy univerzity: prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. (předseda) Mgr. Iva Zlatušková (místopředsedkyně) Ing. Radmila Droběnová, Ph.D. Mgr. Michaela Hanousková doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D. doc. PhDr. Mgr. Tomáš Janík, Ph.D. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. Mgr. David Povolný Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D. prof. RNDr. David Trunec, CSc. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. PhDr. Alena Mizerová (tajemnice)

Recenzentka: Anna Shavit, Ph.D. © 2017 Masarykova univerzita © 2017 Bálková Marie, Bělíček Michal, Bidmonová Šárka, Boďová Silvia, Dostálová Veronika, Galeková Markéta, Hahn Michal, Kabuďová Markéta, Klierová Nikol, Křivánková Kateřina, Mareš David, Maroszczyk Milan, Mencl Matouš, Nemčok Miroslav, Sax Ondřej, Ševčík Jan, Vojáčková Kristýna, Výhonská Martina, Žmolík Lukáš ISBN 978-80-210-8927-3

OBSAH

OBSAH O. Eibl 1. ÚVOD............................................................................................. 11 O. Eibl, P. Voda, M. Pink 2. STRUKTURA KAPITOL A METODOLOGIE...............................13 Volební výsledky................................................................................ 13 Volební účast..................................................................................... 17 Preferenční hlasování........................................................................ 17 Kumulované mandáty...................................................................... 20 Analýza volebních programů.............................................................21 Facebook........................................................................................... 23 M. Pink, O. Eibl 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KRAJSKÝCH VOLEB V ČESKÉ REPUBLICE..................................................................... 26 České regiony, jejich vznik, pravomoci ........................................... 26 Volby, volební systém, preferenční hlasování a finanční otázky voleb......................................................................27 O. Eibl, M. Pink 4. KRAJSKÉ VOLBY 2016............................................................... 30 M. Mencl, D. Mareš, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 5. STŘEDOČESKÝ KRAJ................................................................. 34 Předvolební situace ......................................................................... 34 Personální kontinuita a kumulace mandátů.................................... 34

KRAJSKÉ VOLBY 2016

Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů...................................................... 38 Analýza volebních programů............................................................ 42 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku....................... 45 M. Kabuďová, M. Maroszczyk, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 6. JIHOČESKÝ KRAJ........................................................................ 51 Předvolební situace........................................................................... 51 Personální kontinuita a kumulace mandátů..................................... 51 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů...................................................... 54 Analýza volebních programů.............................................................57 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku........................61 M. Galeková, S. Boďová, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 7. PLZEŇSKÝ KRAJ......................................................................... 65 Předvolební situace.......................................................................... 65 Personální kontinuita a kumulace mandátů.................................... 65 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů...................................................... 69 Analýza volebních programů.............................................................73 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku........................77 N. Klierová, M. Galeková, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 8. KARLOVARSKÝ KRAJ.................................................................81 Předvolební situace...........................................................................81 Personální kontinuita a kumulace mandátů........................................82 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů...................................................... 85 Analýza volebních programů............................................................ 89 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku....................... 92

OBSAH

M. Výhonská, S. Boďová, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 9. ÚSTECKÝ KRAJ........................................................................... 96 Předvolební situace.......................................................................... 96 Personální kontinuita a kumulace mandátů.................................... 96 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů...................................................... 99 Analýza volebních programů...........................................................103 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku......................105 K. Vojáčková, O. Eibl, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink 10. LIBERECKÝ KRAJ....................................................................107 Předvolební situace.........................................................................107 Personální kontinuita a kumulace mandátů...................................107 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů..................................................... 110 Analýza volebních programů........................................................... 115 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku...................... 117 O. Eibl, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink 11. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ...................................................122 Předvolební situace.........................................................................122 Personální kontinuita a kumulace mandátů...................................122 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů.....................................................126 Analýza volebních programů...........................................................130 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku......................134 J. Ševčík, M. Kabuďová, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 12. PARDUBICKÝ KRAJ.................................................................140 Předvolební situace.........................................................................140 Personální kontinuita a kumulace mandátů...................................140

KRAJSKÉ VOLBY 2016

Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů.....................................................144 Analýza volebních programů...........................................................148 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku......................150 K. Vojáčková, Š. Bidmonová, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 13. KRAJ VYSOČINA...................................................................... 153 Předvolební situace......................................................................... 153 Personální kontinuita a kumulace mandátů................................... 153 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů..................................................... 157 Analýza volebních programů........................................................... 161 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku......................162 K. Křivánková, S. Boďová, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 14. JIHOMORAVSKÝ KRAJ...........................................................166 Předvolební situace.........................................................................166 Personální kontinuita a kumulace mandátů...................................166 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů.....................................................170 Analýza volebních programů........................................................... 174 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku......................178 V. Dostálová, M. Výhonská, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 15. OLOMOUCKÝ KRAJ.................................................................183 Předvolební situace.........................................................................183 Personální kontinuita a kumulace mandátů...................................183 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů.....................................................187 Analýza volebních programů........................................................... 191 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku......................194

OBSAH

M. Bělíček, L. Žmolík, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 16. ZLÍNSKÝ KRAJ......................................................................... 197 Předvolební situace......................................................................... 197 Personální kontinuita a kumulace mandátů................................... 197 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů.................................................... 200 Analýza volebních programů.......................................................... 205 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku..................... 207 M. Hahn, M. Bálková, O. Sax, M. Nemčok, M. Pink, O. Eibl 17. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ.................................................... 211 Předvolební situace......................................................................... 211 Personální kontinuita a kumulace mandátů................................... 211 Analýza volební podpory jednotlivých stran, volební účasti a distribuce preferenčních hlasů.....................................................214 Analýza volebních programů...........................................................218 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku......................221 O. Eibl, M. Pink 18. NAMÍSTO ZÁVĚRU: OHLÉDNUTÍ ZA KRAJSKÝMI VOLBAMI V ROCE 2016........... 225 O výsledcích obecně........................................................................ 225 Výsledky stran s celostátní působností.......................................... 228 Podoba krajských koalic................................................................. 229 Fragmentace zastupitelstev............................................................ 230 Personální obměna/stabilita nových krajských zastupitelstev......................................................231 Zisky menších a regionálních stran.................................................231 Kumulovaný mandát jako specifikum krajské úrovně české politiky......................................................... 232 Co ovlivňuje výsledky jednotlivých stran?..................................... 234 Co ovlivňuje volební účast?............................................................ 235

KRAJSKÉ VOLBY 2016

Tematická skladba programových dokumentů............................. 236 Komunikace kandidátů na hejtmana na Facebooku..................... 238 M. Pink, O. Eibl 19. SUMMARY................................................................................ 242 Introduction.................................................................................... 242 Czech regions, their emergence and powers.................................. 243 Elections and the electoral system................................................. 243 Circumstances prior to elections and the electoral campaign, party manifestos and communication on Facebook.................................................. 245 Election results – the losses of individual parties......................... 250 What influences parties’ results?................................................... 252 A comparison of results of elections to the regional assemblies and the Chamber of Deputies...................................... 253 Voter turnout.................................................................................. 256 Regional coalitions..........................................................................257 Proportion of newly-elected assembly members........................... 259 Accumulation of mandates as a specific characteristic of Czech regional politics................................................................ 260 Conclusion.......................................................................................261 20. SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ...................................... 263 21. SEZNAM TABULEK..................................................................272 22. JMENNÝ REJSTŘÍK............................................................... 276

ÚVOD

1. ÚVOD O tto Eibl

V pořadí páté volby do krajských zastupitelstev České republiky proběhly ve dnech 7.–8. 10. 2016 za nevelkého zájmu voličů. Podobně, jako tomu bylo v předchozích krajských volbách, se voleb zúčastnilo jen o něco více oprávněných voličů než jedna třetina (34,57 %). Ve 13 volebních krajích, kde se rozdělovalo 675 mandátů, o hlasy voličů usilovalo celkem 11803 kandidátů na kandidátních listinách 89 politických stran a hnutí, popř. jejich koalic (v roce 2012 to bylo 11 304 kandidátů na kandidátních listinách 93 subjektů). Volby vyhrálo hnutí ANO 2011, které se tohoto typu voleb účastnilo poprvé. Výsledky a jejich průběh, i když nebyly nijak revoluční (a v tomto smyslu byly opravdu daleko situaci z roku 2008), přinesly celou řadu zajímavých momentů a zjištění, kterým v této publikaci věnujeme pozornost. Na rozdíl od publikací, které krajské volby reflektovaly v minulosti (Eibl, Havlík, Kyloušek a Pink 2009 nebo Balík et al. 2013), jejichž struktura byla definována zejména na základě témat pro analýzu (např. analýza kandidátních listin, volební geografie, volební kampaň atd.), jsme se rozhodli pro jiný přístup. Důraz klademe na analýzu dění v jednotlivých krajích, ve kterých si všímáme vybraných charakteristik a aspektů. Ty můžeme shrnout do následujících tematických oblastí: • výsledky voleb (včetně volební účasti, preferenčního hlasování), • složení krajských vlád a personální složení krajských zastupitelstev, • analýzu programových dokumentů a • analýzu komunikace stranických lídrů na sociální síti Facebook. Do jisté míry se tak v logice textu vracíme k monografii reflektující krajské volby v roce 2004, kterou v roce 2005 editovali S. Balík a J. Kyloušek. Oproti této publikaci si ale všímáme jiných charakteristik, a kromě jejich popisu se snažíme v rámci možností, které nám nabídla data, se kterými pracujeme, pochopit, jak vypadají jednotlivé

KRAJSKÉ VOLBY 2016

soutěže a jejich výsledky v jednotlivých krajských volebních arénách interpretovat. Zvolený přístup nám pak umožňuje – jakkoliv výsledné srovnání není nikterak snadné – mezi sebou porovnat vztahy mezi různými stranami (a jejich chování obecně) v různých krajích na horizontální i vertikální úrovni (i třeba ve vztahu k vládnutí na různých úrovních českého politického systému1).

O víceúrovňovém vládnutí více viz Strmiska et al. 2009, Detterbeck a Hepburn 2007 nebo třeba Deschouwer 2009. Diskusi o víceúrovňovém uspořádání ve vztahu k programatice pak lze najít např. v diplomové práci Lucie Schovancové (2017).

2. STRUKTURA KAPITOL A METODOLOGIE

2. STRUKTURA KAPITOL A METODOLOGIE O tto Eibl , Petr Voda , Michal Pink

Jak bylo naznačeno výše, struktura knihy vychází z krajského členění České republiky, každá z kapitol se tak věnuje situaci v jednotlivých krajích. Rozsah předkládané publikace nám nicméně nedovoluje, abychom se mohli věnovat veškerým aspektům krajských voleb, naši pozornost tak zaměřujeme na vybrané aspekty. Ty můžeme shrnout do následujících oblastí: 1. Volební výsledky, volební účast a udělování preferenčních hlasů. 2. Míra obměny personálního složení krajských zastupitelstev. 3. Míra kumulace mandátů na různých úrovních politiky. 4. Tematické složení volebních programů. 5. Komunikace kandidátů na hejtmany na sociální síti Facebook. Stejně tak jako jsme museli omezit témata, kterým jsme se mohli věnovat, museli jsme redukovat i počet analyzovaných politických subjektů a stran. V každém kraji proto věnujeme pozornost pouze těm stranám, hnutím a jejich koalicím, kterým se podařilo získat alespoň jeden mandát. V následující části této kapitoly budou popsány metody, pomocí nichž jsme k analýze výše zmíněných aspektů voleb přistupovali.

Volební výsledky Úvodem každé krajské kapitoly samozřejmě seznámíme čtenáře s volebními výsledky v popisné rovině. Z pohledu kandidujících subjektů porovnáme situaci s předchozími krajskými volbami, které se uskutečnily v roce 2012. V další části textu se pak pokusíme vysvětlit, co stojí za úspěchem jednotlivých stran. Do značné míry vycházíme z teorie

KRAJSKÉ VOLBY 2016

konfliktních linií2 autorů Steina Rokkana a Seymour M. Lipseta (1967; srov. Hloušek a Kopeček 2004, Pink et al. 2012), kdy pomocí níže uvedených faktorů jednotlivé konfliktní linie operacionalizujeme. Tato teorie byla za účelem analýzy volebních výsledků využita již v celé řadě prací, a to jak zahraničních (Archer 1988, Passchier a Wusten 1990, O’Loughlin a Parker 1990, Honey a Barnett 1990, Eagles 1990, Johnston 1990, Zarycki 1999, Zarycki 2002, Zarycki a Nowak 2000, atd.), tak domácích (Hloušek a Kopeček 2004, Pink et al. 2012, Voda a Pink 2015). Na základě předchozích textů tak poměrně snadno můžeme ve vztahu k výsledkům formulovat celou řadu očekávání, resp. hypotéz, které je možné dále testovat. V kontextu krajských voleb může být situace o něco složitější – spolehlivěji můžeme předpoklady z teorie plynoucí vztahovat zejména na ty politické strany, které jsou hodnotově vyhraněné, popř. s nimi už máme alespoň částečnou zkušenost z jiné úrovně politiky3. Ani to ale není zcela spolehlivý postup – strany na různých úrovních mohou předkládat různé programy a vycházet (alespoň částečně) z jiných principů. To do problematické roviny staví zejména krajská hnutí a ad hoc koalice, která nemusí být pevně ideologicky ukotvená a u kterých nemůžeme zřejmě čekat žádný obecný vzorec. I přesto se ale ukázalo, že teorii štěpících linií je možné na krajskou úroveň aplikovat (viz Balík et al. 2013). V kontextu této publikace pak bude zajímavé sledovat, jaké faktory (a s jakou intenzitou) se budou podepisovat na výsledcích jednotlivých stran v jednotlivých krajích. K vysvětlení podpory jednotlivých stran nám poslouží lineární regresní analýza4; závisle proměnnou budou v této analýze výsledky Teorie konfliktních linií vznikla jako způsob vysvětlení vzniku stranických soustav v západní Evropě 19. století a všímala si především role tehdejších významných procesů: nacionalizace (štěpící linie centrum – periferie a stát – církev) a industrializace (štěpící linie město – venkov a pracující – vlastníci). 3 České strany můžeme zařadit i na základě v minulosti provedených analýz. Jde např. o práce Hlouška s Kopečkem (2004), Evanse a Whitefielda (2000), nebo pomocí analýzy českého politického prostoru, kterou na celostátní úrovni provedli Linek et al. v roce 2016. 4 Tato statistická metoda slouží ke zhodnocení vztahu mezi jednou závislou proměnnou, kterou jsou ve všech případech volební výsledky, a jednou či více nezávislými proměnnými, kterými jsou vybraná data o struktuře společnosti. Zjištěné vztahy jsou vyjádřeny prostřednictvím základních parametrů regresního modelu. 2

2. STRUKTURA KAPITOL A METODOLOGIE

stran, nezávislé proměnné pak reflektují výše zmíněnou teorii štěpících linií. Data pro analýzu pocházejí jak z databáze oficiálních výsledků (Volby.cz), tak i z informací získaných z dalších zdrojů: z registrů obyvatelstva a ze sčítání lidu (Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB) v roce 2011, a jsou vztažena k jednotlivým obcím. Konfliktní linie vlastníci – pracující je popsána na základě dat ze sčítání lidu ve svém tradičním smyslu, a je tedy reprezentována podílem zaměstnavatelů a podnikatelů na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel v obci v procentech. Další proměnná také reflektuje ekonomickou výkonnost a ekonomickou situaci v obcích obecně. Jde o nezaměstnanost5, která je vyjádřena procentuálním podílem nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Konfliktní linii církev – stát předurčuje rozdílné chování věřícího a sekularizovaného obyvatelstva a je v našem výzkumu vyjádřena podílem katolíků (dále katolíci), resp. osob hlásících se k římskokatolickému vyznání na celkovém obyvatelstvu obce. Do této kategorie tak nejsou zahrnuty osoby s jiným vyznáním (evangelickým, husitským apod.). Regrese provádí modelování vztahu mezi nezávisle proměnnými a závisle proměnnou pomocí odhadu průběhu lineární regresní křivky, provedeného na základě metody nejmenších čtverců. Hodnota odhadu závislé proměnné je v tomto vztahu součtem konstanty, součinů nestandardizovaných regresních koeficientů (β) a příslušných hodnot nezávislých proměnných a chyby odhadu (e) (Hendl 2006). Vhodnost modelu ukazuje hodnota indexu determinace, která udává proporci vysvětleného rozptylu závisle proměnné za pomoci nezávisle proměnných. Čím více se hodnota blíží k jedné, tím je vysvětlující síla nezávisle proměnných vyšší. Hodnoty jednotlivých koeficientů pak ukazují vypovídací schopnosti proměnných. Ta je určena především Beta koeficientem a koeficientem významnosti (sig.), který má ale význam především při práci s výběrovými daty (Soukup, Rabušic 2007), což data použitá v této kapitole nejsou. Beta koeficient ukazuje, o kolik se změní hodnota závisle proměnné při změně nezávisle proměnné o jednotku (Hendl 2006). Použití regresní analýzy s sebou nese ve spojení s použitými daty nedostatek v podobě nemožnosti poskytovat odpovědi na otázky týkající se individuální úrovně voliče. Jeho osobní rozhodnutí je tím, co utváří volební podporu strany, ovšem vzhledem k práci s agregovanými daty toho k individuálnímu rozhodnutí voliče nelze spolehlivě mnoho říci. 5 Mimo obvyklou roli nezaměstnanosti v utváření postoje na škále levice – pravice, kdy je v prostředí s vysokou nezaměstnaností žádána redistribuce a větší podpoře se tedy těší levicové strany, tak podle některých autorů (Johnston, Pattie 2004) utváří také pohled na vládu a v místech s vyšší nezaměstnaností jsou penalizovány vládní strany.

KRAJSKÉ VOLBY 2016

Vliv linie město – venkov je reprezentován velikostí obce. Vzhledem k velmi asymetrickému rozložení hodnot této proměnné byla pro potřeby analýzy převedena do podoby kategorické proměnné (proměnná může nabývat tří hodnot – malé obce do 250 obyvatel, střední do 1 000 a velké nad 1 000 obyvatel). Další proměnná – vzdělanost – kontroluje případný vliv vzdělanostní struktury obyvatelstva v obci na volební výsledky stran. Tato proměnná je vytvořena jako podíl osob s vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu starším 15 let. Můžeme ji chápat i jako nástroj pro kontrolu vlivu konfliktní linie materialismus – postmaterialismus. Tedy za předpokladu, že více vzdělaní lidé jsou spíše orientováni na kvalitu života než na materiální bohatství. S ohledem na počet aktérů, kteří se volební soutěže na krajské úrovni účastní a na jejich ne zcela jasný ideový profil (a tedy jejich nejasné zařazení k jednotlivým konfliktním liniím), není snadné formulovat standardní sadu hypotéz, které by byly v jednotlivých krajích testovány a které by šly za rámec celostátních stran. V České republice se navíc po volbách v roce 2013 objevily strany a hnutí s celostátní působností, které není zcela snadné ideologicky zařadit (ANO 2011 a SPD). U těch je situace analogická – ani u nich nejsme schopni formulovat nějaká obecná očekávání. Ve vztahu k nám již známým stranám ale čekáme, že: • S vyšším podílem zaměstnavatelů a podnikatelů na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel v obci by měla růst podpora ODS a TOP 09 a naopak klesat podpora ČSSD a KSČM. • S vyšší mírou nezaměstnanosti poroste podpora levicových stran, zejména pak KSČM a budou klesat zisky ODS a TOP 09. Očekávání ve vztahu k ČSSD komplikuje její vládní angažmá (efekt tak může jít oběma směry). • S rostoucím podílem katolíků poroste i podpora KDU-ČSL (příp. TOP 09) a bude se snižovat zisk ČSSD a KSČM. • Voliči ve větších městech pak budou spíše přát ODS, TOP 09 a ČSSD, voliči v menších obcích budou spíše sahat po hlasovacích lístcích KDU-ČSL, popř. KSČM. • S vyšším dosaženým vzděláním bude klesat podpora ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, naopak poroste zisk ODS a TOP 09.

2. STRUKTURA KAPITOL A METODOLOGIE

Volební účast Pro vysvětlení různé výše volební účasti v různých oblastech kraje budeme vycházet z teorie zdrojů a teze o vlivu komunity. Teorie zdrojů předpokládá, že se voleb s vyšší pravděpodobností zúčastní spíše lidé, kteří mají dostatek zdrojů pro provedení jednotlivých úkonů spojených s volbou. Těmi jsou tradičně čas, peníze a intelektové schopnosti. Jinými slovy – voleb se účastní spíše lidé, kteří mají více času, více peněz a vyšší vzdělání. Jiné teorie přistupují k volební účasti jako k určitému druhu společenské normy. To znamená, že větší bývá volební účast především v menších obcích, kde jsou zpravidla utvářeny silnější mezilidské vztahy. Ty s sebou nesou (pocit) větší či silnější sociální kontroly. Výši volební účasti budeme vysvětlovat velikostí obce, jejím vzdělanostním profilem, úrovní ekonomické aktivity občanů a podílem věřících (resp. katolíků)6. S ohledem na výše zmíněné tak předpokládáme, že: • S vyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel očekáváme vyšší volební účast. • S vyšším podílem zaměstnavatelů a podnikatelů očekáváme vyšší volební účast. • S vyšším podílem důchodců očekáváme vyšší volební účast. • S větší velikostí obce očekáváme nižší volební účast. • S vyšším podílem občanů jiné než české státní příslušnosti očekáváme nižší volební účast.

Preferenční hlasování Základní otázka, kterou si analýza preferenčního hlasování7 klade, zní, jaké faktory ovlivnily počet preferenčních hlasů získaných jednotlivými kandidáty. Hledání odpovědi bude založeno na možných V obcích se mohou nacházet také obyvatelé bez volebního práva. Proto budeme v analýze kontrolovat případný vliv přítomnosti cizinců v obci. 7 Preferenční hlasování je proces, kterým voliči mohou prostřednictvím udělení přednostních hlasů ovlivnit personální složení voleného sboru. Do tohoto procesu se promítá celá řada charakteristik kandidátů, vnějších podmínek a dalších 6

KRAJSKÉ VOLBY 2016

strategiích voličů ve výběru kandidáta ústící v teorii efektu kandidáta. Ta byla v českém prostředí představena v textech Michala Pinka (2005: 163) a empiricky testována na datech vzešlých z voleb do Poslanecké sněmovny (viz Voda 2010, Havlík et al. 2013) a také na datech vztažených ke krajským volbám (Balík et al. 2013). Vysvětlení příčin úspěšnosti jednotlivých kandidátů budeme hledat pomocí kvantitativní analýzy založené na datech ze serveru Volby.cz o preferenčním hlasování a vlastnostech kandidátů uvedených na volebních lístcích (či z nich plynoucích). Případem analýzy je kandidát, závislou proměnnou představují procenta preferenčních hlasů jednotlivých kandidátů, nezávislými proměnnými jsou pak charakteristiky kandidáta. Ty jsou odvozeny na základě teorií věnujících se otázce podpory kandidátů a strategií voličů při hlasování (Faas, Schoen 2006, Gimpel et al. 2008; Shugart, Valdini, Suominen 2005). Jako základní atribut, který určuje strategii voliče, vnímáme informovanost. Pokud jde k volbám volič bez detailní znalosti jednotlivých kandidátů a chce uplatnit právo udělení přednostních hlasů, pak se může ve volební místnosti rozhodovat především na základě informací uvedených na volebních lístcích či z nich odvozených. Jde především o jméno (z něhož lze do určité míry odvozovat etnicitu či národnost kandidáta a s téměř 100% jistotou pohlaví kandidující osoby8), věk, informace o dosaženém vzdělání v podobě získaných vlivů, které mají za následek, že někteří kandidáti získají více preferenčních hlasů, než jiní kandidáti. K tomu, aby kandidát v krajských volbách mohl na základě obdržených preferenčních hlasů změnit své místo na kandidátce, musí získat alespoň 10 % z celkového počtu hlasů odevzdaných pro danou kandidátku. V případě, že je takových kandidátů více, jejich pořadí se odvíjí od absolutního počtu hlasů, které od voličů získali. V případě rovnosti počtu preferenčních hlasů připadne mandát tomu kandidátovi, který byl v rámci kandidátní listiny na vyšším místě. Volič v tomto typu voleb může v rámci jedné kandidátky udělit až čtyři preferenční hlasy. 8 Zahraniční studie poskytují poměrně rozporuplný obrázek o tom, které z pohlaví by mělo získávat více preferenčních hlasů. Někteří autoři tvrdí, že nějaký vliv pohlaví kandidátů na výsledky preferenčního hlasování existuje (Seltzer, Newman a Leighton 1997), někteří dodávají, že přináší výhodu ženám (Dolan 1998; Smith a Fox 2001, Borisyuk, Rallings a Thrasher 2007). Najdeme ale i autory a autorky, kteří tvrdí, že preferenční hlasování ženy penalizuje (Welch

2. STRUKTURA KAPITOL A METODOLOGIE

titulů (to, že tento faktor hraje roli, potvrdili Lyons s Linkem v roce 2007), povolání, bydliště (viz tzv. sousedský efekt; Taylor a Johnston 1979, Gimpel 2008) a stranickou příslušnost (ta se ukázala být významným faktorem již v poslaneckých volbách v roce 2010 a 2013, kdy nestraničtí kandidáti obvykle dosahovali vyšších zisků než straničtí kandidáti; viz Voda 2010, Voda 2014). Klíčovým faktorem ovlivňujícím počet preferenčních hlasů, který ovšem z volebního lístku nevyčteme, zůstává ale „známost“ a oblíbenost kandidáta9. Známost se dá do určité míry odvozovat z pozice kandidáta v rámci kandidátní listiny. Lze totiž předpokládat, že známější tváře budou strany umisťovat na přední (či jinak viditelné) místo na kandidátce (srov. např. King a Leigh 2009, Lutz 2009, Spáč 2013). Dalším vhodným indikátorem, který opět pouze částečně danou skutečnost odráží, může být úspěšnost kandidáta v předchozích volbách (Matland a Studlar 1998, McElroy a Marsh 2009), nebo ve volbách na jiné úrovni politiky. Preference nicméně nemusí být udělovány nutně jen na základě výše zmíněných faktorů, ale také z celé řady dalších důvodů, jako je charisma, vzhled nebo osobní historie kandidáta či jakýkoli další podnět působící na voliče, ať už vědomě nebo nevědomě. Volič případně může své preference přidělit zcela náhodně. Příkladem takového jednání jsou tzv. oslí hlasy (donkey votes), kdy volič označí kandidáty, kteří jsou „nejblíže po ruce“. Obvykle tak označí kandidáty „shora“ listiny (Reynolds a Steenbergen 2006: 575). Také proto bude při studiu vlivu pořadového čísla zvlášť vyčleněna kategorie „lídr“.

a Studlar 1986, Lühiste 2012). Mechanismus, který předpokládá, že ženy získají více preferenčních hlasů, vychází z menšinového statutu žen – pokud je jich na kandidátní listině málo, pak voliči svou podporu koncentrují (viz Holli a Wass 2007) více než pokud své hlasy dělí mezi mnoho žen (viz Tóka, Millard, Popescu 2013). 9 Tuto tezi podporují např. data z České volební studie 2006. Podle vlastní deklarace voličů byla známost důležitá pro 61,7 % z nich. Mezi významné důvody patřila také osobní znalost kandidáta (43,4 %). Z charakteristik, které lze nalézt na volebních lístcích bylo zmiňováno vzdělání (důležité pro 55 %), profese (53 %) kandidáta a místo bydliště (39,6 %). Věk a pohlaví byly důležitými charakteristikami jen pro menší část voličů (20 % a 12,5 %) (Lebeda 2009).