Frýdek-Místek

unikátní encyklopedie na pokračování

PAMÁTKY Frýdek-místek

historie architektura příroda společnost osobnosti tradice zajímavosti informace

unikátní encyklopedie na pokračování

PAMÁTKY Edice Památky si vytkla za cíl postupné zmapování významných památek naší vlasti a vytvoření stále se rozšiřujícího souboru, který by zahrnoval historické, kulturní i technické pamětihodnosti.

Publikace této edice jsou určeny široké veřejnosti od dětí školou povinných, pro něž se mohou stát zajímavým doplňkem výuky, přes turisty zapálené do krás přírody i kultury, zahraniční návštěvníky poznávající naši vlast, cestovní kanceláře a jejich nabídky, až po seniory naplňující aktivně svůj zasloužený odpočinek.

Tedy pro každého, koho naše památky zajímají.

Postupem času vyjdou publikace o jednotlivých památkách v pořadí, v jakém budou tyto objekty do našeho celostátního projektu vstupovat.

Při svých cestách za památkami Čech, Moravy a Slezska se ptejte na další díly tohoto souboru a průběžně si vytvářejte vlastní unikátní encyklopedii. Bližší informace o naší nabídce najdete na internetových stránkách pamatky.fraus.cz.

Další publikace z edice

Zajímavé články i aktuální informace o našich pamětihodnostech najdete i v časopise Klubu českých turistů . unikátní encyklopedie na pokračování EDICE PAMÁTKY

Frýdek-Místek Text: Mgr. Petr Juřák, Mgr. Pavla Kačmaříková Perspektivní pohled: Ing. arch. Jaroslav Staněk Výřez mapy: SHOCart Redakce: Mgr. Kateřina Rubášová V publikaci byly použity fotografie z archivu Nakladatelství Fraus, Mgr. Karla Brože a z archivu Muzea Beskyd Frýdek-Místek, příspěvkové organizace, Mgr. Petra Juřáka a Františka Jaskuly.

Vydalo Nakladatelství Fraus, Goethova 8, 301 31 Plzeň.

Vydání první.

Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována nebo použita v jakékoli formě a jakýmkoli způsobem v elektronické nebo mechanické podobě včetně fotokopií, záznamů nebo v jakémkoli systému uchování a vyvolávání dat bez předchozího písemného svolení nakladatele. © Nakladatelství Fraus, Plzeň 2005 Printed in the Czech Republic.

ISBN: 80-7238-354-X

Frýdek se představuje

Původní pokoje pro hosty v zámeckých křídlech kolem prvního nádvoří jsou přebudovány pro účely muzejní expozice Beskydy, příroda a lidé, která dokumentuje přírodu a způsob života lidí v Beskydech a Podbeskydské pahorkatině.

V reprezentačních prostorách prvního patra frýdeckého zámku je instalována stálá expozice Zámecký okruh, vybavená sice většinou nepůvodním mobiliářem z 18. až 20. století, zato však značné umělecko-historické kvality.

V sakristii zámecké kaple je instalována expozice Frýdek – mariánské poutní místo připomínající, že Frýdek patřil k významným a hojně navštěvovaným poutním místům.

Počátky sběratelské činnosti na Frýdecko-Místecku jsou spojeny s existencí národopisného sdružení „Sedlišťané“, které vzniklo v Sedlištích v roce 1908. Jeho členové jednak zapisovali vzpomínky na dobu roboty, jednak sbírali různé trojrozměrné předměty, jako byly dřevěné pluhy a vozy, nářadí, nábytek, truhly, kroje atd.

Všechny tyto předměty se shromažďovaly v Sedlištích, kde se ukládaly do volných místností, stodol a kůlen. Potřeba veřejně prezentovat výsledky jejich práce vedla k založení první muzejní expozice ve Frýdku. Ta vznikla v roce 1924 a byla umístěna v Rytířském sále zámku. Jejím iniciátorem byl předseda „Sedlišťanů“ Joža Vochala. Na výstavě bylo instalováno okolo 1000 předmětů převážně národopisné povahy. Muzeum se stalo o rok později pobočkou Československého zemědělského muzea v Praze. K ukončení činnosti muzea došlo v roce 1934, část předmětů si vzali vystavovatelé, část převzalo Zemědělské muzeum v Opavě, předměty větších rozměrů zůstaly ve Frýdku jako základ příštího městského muzea. To však v roce 1938 zaniklo, aniž by začalo vyvíjet aktivní činnost.

V sousedním Místku byl v roce 1925 ustaven Muzejní odbor Matice místecké, který hned od počátku vyvinul rozsáhlou sbírkotvornou činnost. Jelikož nebyly získané předměty uloženy v odpovídajících prostorách, požádal Muzejní odbor městskou radu o opatření vhodných místností v prvním patře nového kina.

Za to přislíbil darovat veškeré sbírky městu Místku. Žádosti bylo vyhověno, a tak došlo 9. června 1929 k slavnostnímu odevzdání muzea městu a jeho zpřístupnění pro veřejnost. V období druhé světové války byla činVe frýdeckém zámku sídlí od roku 1960 vlastivědné muzeum, které dokumentuje přírodu a život lidí v regionu a prezentuje se výstavami a kulturními akcemi v prostorách zámku.

nost muzea zastavena, po osvobození došlo k jeho obnově a jeho sbírky se staly základem společného muzea sloučeného města Frýdku-Místku. V roce 1949 došlo k reorganizaci městského muzea a k vytvoření Lašského muzea, jehož správcem se stal Joža Vochala. Když byla sběrná oblast muzea rozšířena na celý okres, změnil se název na Okresní lašské muzeum. Hlavní sídlo bylo v tzv. Sekerově vile na Slezské ulici, od roku 1960 se muzeum začalo přemísťovat do uvolněných prostor v zadním traktu frýdeckého zámku. V letech 1960–1964 probíhaly na zámku úpravy některých místností a postupně byly uvolňovány prostory zámku k muzejním účelům. V souvislosti s úpravou muzejní sítě v Severomoravském kraji bylo frýdecko-místecké muzeum přejmenováno na Vlastivědný ústav. Ten se stal zařízením odboru kultury Okresního národního výboru ve Frýdku-Místku a dostal i novou organizační náplň. Mezi jeho činnosti byla zahrnuta specializace na historii a přírodovědu okresu, kromě dokumentační, sbírkotvorné a výstavní činnosti bylo muzeum pověřeno i dozorem nad ochranou památek a přírody a metodickým řízením kronikářské práce. V následujících letech došlo ještě k několika změnám názvu i organizačního řádu muzea, v současnosti se nazývá Muzeum Beskyd Frýdek-Místek.

Muzeum nabízí několik stálých expozic. V reprezentativních prostorách prvního patra frýdeckého zámku je instalován Zámecký okruh, vybavený předměty značné historické i umělecké hodnoty. Přírodu a způsob života lidí v regionu dokumentuje expozice Beskydy, příroda a lidé. V sakristii zámecké kaple je instalována expozice Frýdek – mariánské poutní místo, věnující se významu Frýdku jako hojně navštěvovaného poutního místa. Expozice Frýdek a Místek přibližuje historii dvou původně samostatných měst, z nichž se jedno – Frýdek – nacházelo ve Slezsku a druhé – Místek – na Moravě. Poslední stálou expozicí je Památník Óndry Łysohorského, který připomíná významného frýdeckého rodáka píšícího v uměle vytvořeném nářečí vycházejícím z nářečí lašského.

V muzeu se konají i krátkodobé výstavy výtvarné, fotografické, historické, přírodovědné a etnografické.

Těchto výstav je každoročně okolo 15.

Při muzeu vyvíjí činnost Beskydská muzejní a vlastivědná společnost, která organizuje besedy, přednášky, exkurze a vlastivědné vycházky. Setkání sběratelů minerálů a hornin probíhají jednou v měsíci v rámci Geologického kroužku. Pro starší generaci, která má zájem se dále vzdělávat, je určeno Seniorgymnázium. Muzeum vydává sborník Práce a studie Muzea Beskyd, který obsahuje odborné příspěvky vztahující se především k oblasti Frýdecko-Místecka. Vychází ve dvou řadách, společenskovědní a přírodovědné. Odborníky i amatéry je vyhledávána studijní muzejní knihovna, která obsahuje více než 26 tisíc publikací.

V místnosti, která byla původně součástí zámecké kaple, je instalována expozice Frýdek a Místek. Ta přibližuje historii těchto původně samostatných měst ležících na různých stranách zemské hranice mezi Moravou a Slezskem.

K zámku přiléhá přírodně krajinářský park založený v 19. století.

Dnes se v něm nacházejí i barokní pískovcové plastiky sv. Floriana z roku 1730 a sv. Josefa Pěstouna z roku 1772, které sem byly přemístěny od nedaleké Revoluční ulice.

Jedna z místností frýdeckého zámku je vyčleněna Památníku Óndry Łysohorského, významného frýdeckého rodáka, básníka tvořícího v uměle vytvořeném literárním jazyce vycházejícím z místního nářečí lašského.

Historie zámku a panství

Jan z Pernštejna byl jako poručník nezletilého těšínského knížete Václava Adama mnoho let správcem frýdeckého panství a posléze i jeho zástavním držitelem.

Pohled na zámek a město Frýdek zachycený na mapě hukvaldského panství z druhé poloviny 17. století.

Nedaleko zámku, v místě, kterému se říkalo „Na Vápenkách“, byla v druhé polovině 17. století umístěna socha Panny Marie s Ježíškem. V roce 1700 se objevily zprávy o zázračné moci Panny Marie Frýdecké a k soše začala směřovat četná procesí. O šest let později byla na tomto místě vystavěna dřevěná kaple. František Ludvík Vilém hrabě Pražma vedl několikaleté spory s církví ve věci patronátního práva k této kapli, v roce 1712 dokonce nechal odnést veškeré vybavení kaple včetně sochy zázračné Panny Marie Frýdecké na zámek. Teprve na základě intervence císaře Karla VI. došlo k obnovení původního stavu a správa kaple byla opět svěřena frýdeckým farářům. Na místě kaple byl později vystavěn poutní chrám Navštívení Panny Marie.

Zámecký kopec se zámkem při pohledu od Místku. Kresba je z knihy místeckého soukenického cechu.

Počátky frýdeckého zámku jsou úzce spojeny s existencí města Frýdku. Předchůdcem Frýdku byla slovanská osada Jamnice, jejíž katastr se zřejmě rozkládal na obou březích řeky Morávky a část se nalézala i v oblasti nynějšího Starého Města. V souvislosti s Jamnicí byla zmiňována i tvrz, ale ani v jejím případě nevíme, kde se přesně nacházela a jestli mohla být přímým předchůdcem frýdeckého hradu.

K založení města Frýdku došlo v období po roce 1327, kdy se vlivem lenního vztahu těšínského knížete Kazimíra k českému králi Janu Lucemburskému oživily a utužily vzájemné kontakty. Zvýšený obchodní styk s Moravou a vzrůst významu komunikace z Olomouce přes Příbor do Těšína si vyžádal vybudování nového hradu na příhodném místě na ostrohu nad řekou Ostravicí. Přítomnost cizích přistěhovalců při jeho stavbě se odrazila i v názvu hradu, jež se podle své polohy začal označovat jako Fredeck – Frýdek.

Toto jméno vzniklo jako složenina dvou slov středohornoněmeckého původu: vride – mír, ohrada, ochrana – a eck – roh, ohbí. Tento název se pak přenesl i na město vznikající v bezprostřední blízkosti hradu.

Finanční tíseň donutila těšínská knížata v roce 1434 dát Frýdek i s okolím do zástavy Arnoštu z Tvorkova. Zástavní držitelé se pak často střídali, teprve v roce 1492 bylo frýdecké panství díky knížeti Kazimírovi ze zástavy vyplaceno.

Frýdecký hrad se poté stal vedlejším knížecím sídlem, kde Kazimír často pobýval při svých cestách na Moravu. Po smrti knížete Kazimíra v roce 1528 se stal jeho nástupcem čtyřletý vnuk Václav Adam, jako poručník byl ustanoven přední moravský velmož a rodinný přítel Jan z Pernštejna.

unikátní encyklopedie na pokračování

PAMÁTKY Frýdek-místek historické události a milníky atraktivní popis architektury jedinečné názorné vyobrazení zajímavosti a tradice společnost, kultura a osobnosti to nejzajímavější z expozic a sbírek tipy na výlety do přírody a okolí obrazové pozvánky na další památky informace a kontakty

Nakladatelství Fraus Goethova 8, 301 31 Plzeň tel.: 377 321 069, 377 225 615 fax:377 224 594 e-mail: pamatky@fraus.cz PAMATKY.fraus.cz