ediční řada
SPORTOVNÍ VRCHOLY V TESTOVÝCH ÚLOHÁCH
FOTBALOVÉ MISTROVSTVÍ EVROPY 2012 V TESTOVÝCH ÚLOHÁCH
FRANTIŠEK BROŽ
214 úloh
© František Brož, 2012
OBSAH Úvodní slovo Základní typy testových úloh zastoupené ve sbírce Úlohy s výběrem odpovědi Úlohy dichotomické Úlohy přiřazovací Úlohy otevřené (se stručnou odpovědí) Pro snadnou orientaci Co je nám sdělováno, když čteme text o fotbalovém utkání? Testové úlohy skupina A Polsko–Řecko Rusko–Česko Polsko–Rusko Česko–Řecko Rusko–Řecko Česko–Polsko
4 5 5 7 8 9 10 11 13 14 16 18 20 22 24
skupina B Nizozemsko–Dánsko Německo–Portugalsko Portugalsko–Dánsko Nizozemsko–Německo Portugalsko–Nizozemsko Německo–Dánsko
26 28 30 32 34 36
Rozhovory
37
skupina C Chorvatsko–Irsko Itálie–Španělsko Španělsko–Irsko Chorvatsko–Itálie Itálie–Irsko Chorvatsko–Španělsko
38 40 42 44 46 48
Rozhovor
49
skupina D Ukrajina–Švédsko Francie–Anglie Francie–Ukrajina Anglie–Švédsko Francie–Švédsko Ukrajina–Anglie
50 52 54 56 58 60
[2]
čtvrtfinále Německo–Řecko Portugalsko–Česko Itálie–Anglie Španělsko–Francie
61 62 64 66
semifinále Španělsko–Portugalsko Německo–Itálie
68 70
finále Španělsko–Itálie
72
Řešení úloh Zdroje textů k úlohám
74 78
[3]
ÚVODNÍ SLOVO Fotbalové mistrovství Evropy, které se v roce 2012 uskutečnilo v polských a ukrajinských městech, je základním tematickým východiskem sbírky testových úloh, jejímž smyslem je nabídnout žákům i učitelům materiál, s jehož pomocí lze zajímavou formou rozvíjet čtenářské i jazykové dovednosti. Protože sbírka obsahuje úlohy různé míry obtížnosti, mohou ji využít jak žáci středních škol i středních odborných učilišť, tak žáci druhého stupně škol základních. Sbírka se tedy může stát užitečným pomocníkem při přípravě žáků na testování, ať už v rámci maturitní zkoušky, nebo při ověřování výsledků vzdělávání žáků základních škol. Fotbal je v České republice nejpopulárnější letní sport. Evropské i světové šampionáty jsou vždy vrcholnými sportovními událostmi. Lidé je sledují v televizi, na internetu i v tištěných médiích. Setkávají se tak s texty, které nejsou zcela obvyklé, pro sváteční „konzumenty“ fotbalových klání mohou být některé hůře srozumitelné. Také proto vznikla tato sbírka – řešení některých úloh sice může být jednodušší pro příznivce fotbalu – na druhé straně ale nevyžaduje žádné hluboké znalosti o dění na fotbalových hřištích. Úlohy ve sbírce jsou vesměs založeny na práci s textem. Kdo chce správně vyřešit úlohy, musí textu porozumět, zorientovat se v něm, najít potřebné informace, v neposlední řadě posoudit jeho jazykovou správnost či vhodnost. Sbírka má tak nejblíže k českému jazyku, při řešení některých úloh se ale uplatní i znalosti a dovednosti z jiných předmětů. Všechny texty (články), s nimiž se ve sbírce pracuje, jsou autentické. Drobné úpravy byly prováděny pouze u některých nedostatků zpravidla technického charakteru (např. překlepy) tak, aby zbytečně při řešení úloh žáky nemátly. Sbírka obsahuje i krátký návod, jak rozumět textu o fotbalovém utkání, určený především těm, kteří tento sport běžně nesledují. Řešení úloh ve sbírce by mělo vedle rozvoje a opakování čtenářských či jazykových dovedností přinášet také zábavu. Přeji všem samá úspěšná řešení, k tomu trochu zábavy a třeba i vzpomínek na fotbalová dramata letošního evropského šampionátu. Autor
[4]
ZÁKLADNÍ TYPY TESTOVÝCH ÚLOH ZASTOUPENÉ VE SBÍRCE Sbírka je tvořena testovými úlohami různých typů, vesměs těch, které se u nás nejčastěji používají. Vždy se jedná o typy úloh, které lze použít jak při rozvíjení čtenářských dovedností, tak při přípravě na nejrůznější formy testování, jímž jsou tyto dovednosti ověřovány v českém jazyce a literatuře na základních i středních školách. Sbírka obsahuje uzavřené i otevřené úlohy. Z uzavřených úloh jsou to především úlohy s výběrem odpovědi, v menší míře pak úlohy dichotomické (resp. svazky dichotomických úloh) a přiřazovací. Otevřené úlohy jsou s jednou výjimkou reprezentovány úlohami se stručnou odpovědí. ÚLOHY S VÝBĚREM ODPOVĚDI Nejpočetnější zastoupení ve sbírce mají úlohy s výběrem odpovědi (nazývané rovněž multiple-choice). Zadání úlohy nejčastěji mívá formu otázky, méně často pak pokynu nebo nedokončeného tvrzení. Řešitelům je nabídnuto několik možností (alternativ) odpovědi, z nichž jen jedna je správná. Ve sbírce jsou zastoupeny výhradně úlohy, kdy řešitel vybírá správnou odpověď ze čtyř možností. V praxi se ale lze vcelku běžně setkat i se třemi nebo pěti alternativami. Bez ohledu na počet alternativ určených k výběru odpovědi je třeba rozlišovat mezi úlohami s jednou správnou odpovědí a jednou nejpřesnější odpovědí.1 Příklad úlohy s výběrem jedné správné odpovědi UKÁZKA K ÚLOZE Domácí také přidali, a tak se ve druhém poločase hrál fotbal „nahoru dolů“, šance si vypracovaly obě mužstva, přičemž ty vyloženější měl Kolín. (Kolínský deník 6. 5. 2009)
Které z následujících slov je v ukázce k úloze v chybném tvaru?
1
A) B) C) D)
přičemž mužstva poločase vypracovaly
(řešení: D)
1
Zatímco úloha s jednou správnou odpovědí má vždy jednu odpověď správnou a ostatní (nazývané distraktory) možnosti jsou jednoznačně nesprávné, u úloh s jednou nejpřesnější odpovědí je postup řešení o něco složitější. Ze čtyř nabízených alternativ odpovědí se jedna nejvíce blíží „ideální“ odpovědi, ostatní se tomuto „ideálnímu“ řešení blíží méně, nebo jsou mu zcela vzdáleny. Může v nich ale být obsaženo něco, co je ve vztahu k zadání úlohy částečně správné, nicméně vždy obsahují i něco, co brání označit takové alternativy za správné řešení úlohy. Distraktory jsou tedy „méně správnou“ odpovědí než nejpřesnější odpověď. Tento podtyp úloh se poměrně často používá zejména při ověřování dovedností spojených s porozuměním textu. (Brož, F. – Brožová, P.: Český jazyk a literatura. Sbírka testových úloh k maturitní zkoušce. Třebíč, Akcent 2012, s. 5) [5]
Příklad úlohy s výběrem jedné nejpřesnější odpovědi UKÁZKA K ÚLOZE Hned ve 4. minutě se totiž po pravé straně rozběhl Žůrek a nacentrovaný míč si pohodlně naskočil nikým nehlídaný Pospěch. (Lidové noviny 1. 10. 2001)
1
Která z následujících možností je nejvhodnější úpravou ukázky k úloze? A) B) C) D)
Hned ve 4. minutě se totiž popravé straně rozběhl Žůrek a nacentrovaný míč si pohodlně naskočil nikým nehlídaný Pospěch. Hned ve 4. minutě se totiž po pravé straně rozběhl Žůrek a na centrovaný míč si pohodlně naskočil nikým nehlídaný Pospěch. Hned ve 4. minutě se totiž po pravé straně rozběhl Žůrek a nacentrovaný míč si pohodlně na skočil nikým nehlídaný Pospěch. Hned ve 4. minutě se totiž po pravé straně rozběhl Žůrek a na centrovaný míč si po hodlně naskočil nikým nehlídaný Pospěch.
(řešení: B)
Z formálního hlediska se obě úlohy na první pohled zdají shodné, nicméně je jednoznačně rozlišuje jeden charakteristický rys v zadání. U úlohy s výběrem jedné nejpřesnější odpovědi zadání obsahuje výraz s předponou nej(nejvhodnější, nejspíše, nejlépe apod.). Úlohy s výběrem jedné správné/nejpřesnější odpovědi mají vzhledem k jejich schopnosti ověřovat široké spektrum znalostí a dovedností takřka univerzální možnosti použití. Někdy je ale tento typ úloh nástrojem málo efektivním, proto se k ověření některých dovedností používají i jiné typy úloh.
[6]
ÚLOHY DICHOTOMICKÉ Principem řešení dichotomických úloh je vždy rozhodování mezi dvěma možnostmi, nejčastěji vyjádřenými výrazy ano/ne, správně/nesprávně. Z toho ovšem vyplývá existence poměrně velkého rizika uhodnutí správného řešení úlohy. Proto se dichotomické úlohy často používají ve svazku zpravidla tří nebo čtyř úloh. Zadání svazku pak vyjadřuje, co je úkolem žáka při řešení úlohy, žák rozhoduje o platnosti/pravdivosti tvrzení vztažených ke kritériu uvedenému v zadání úlohy. Příklad svazku dichotomických úloh UKÁZKA K ÚLOZE Bayern Mnichov deklasoval v odvetě osmifinále Ligy mistrů Basilej 7:0 a postoupil do čtvrtfinále. Čtyřmi góly se na druhé nejvyšší výhře v historii Ligy mistrů a rekordním vítězství ve vyřazovací fázi soutěže podílel útočník Mario Gómez. Dál jde také Marseille, kterému po domácí výhře 1:0 zajistila postup přes Inter Milán i porážka 1:2. (Lidové noviny 14. 3. 2012)
1
Rozhodněte o každé z následujících informací, zda je obsažena v ukázce k úlohám (ANO), či nikoli (NE):
1.1
Ve čtvrtfinále soutěže se střetnou obě postupující mužstva.
1.2
Fotbalisté Marseille se stali dalšími čtvrtfinalisty Ligy mistrů.
1.3
Bayern dosáhl nejvyššího vítězství v historii vyřazovacích bojů Ligy mistrů.
1.4
Inter Milán byl už poněkolikáté vyřazen elitním střelcem Mariem Gómezem.
ANO NE
(řešení: ne, ano, ano, ne)
Prostřednictvím dichotomických úloh se mohou velmi efektivně ověřovat dovednosti odvozené od porozumění textu, podobně jako znalosti mluvnického systému češtiny i pravidel českého pravopisu.
[7]
ÚLOHY PŘIŘAZOVACÍ Vedle dvou výše uvedených typů úloh sbírka obsahuje i několik úloh přiřazovacích. Podstatou řešení přiřazovací úlohy je vzájemné přiřazování dvojic ze dvou skupin jevů, skutečností, jmen, definic, pojmů, textů apod. V zadání úlohy je obsaženo kritérium, podle kterého se má při řešení úlohy přiřazovat. Důležitou zásadou platnou pro konstrukci přiřazovací úlohy je různý počet přiřazovaných položek. Běžně se používá poměr položek 3:4, 3:5, 4:5, 4:6, některé položky tedy zůstanou nepřiřazeny. Jen tak lze totiž zajistit, že žák opravdu řeší celou úlohu. V případě shodného počtu položek při správném postupu řešení by nastala situace, kdy poslední přiřazení vyplyne z předchozího. Příklad přiřazovací úlohy 1
Přiřaďte k jednotlivým textům (1.1−1.3) výsledky utkání, o kterých se v těchto textech píše (A–E): 1.1 Domácí se poprvé prosadili v závěru první půle, a po přestávce potvrdili další dvojicí branek zasloužené vítězství. 1.2 Vyrovnaný zápas se už blížil k dělbě bodů, ale v závěru potrestali hosté hrubé chyby domácích a odvezli si tři body. 1.3 V souboji celků z opačných pólů tabulky se domácí ujali v 90. minutě vedení, ale hosté neklesli do kolen a v nastavení ještě dokázali vydolovat cenný bod. A) B) C) D) E)
Brná–Ravel 2:1 Tisá–Petrovice 0:5 Skorotice–Sebuzín 3:3 Trmice B–SKP Sever 3:0 Velké Chvojno–Valtířov 0:2 (Ústecký deník 5. 5. 2009, upraveno)
(řešení: 1.1–D, 1.2–E, 1.3–C)
[8]
ÚLOHY OTEVŘENÉ (SE STRUČNOU ODPOVĚDÍ) Výše uvedené typy úloh reprezentují úlohy uzavřené. To znamená, že žák řeší tyto úlohy tak, že vybírá jednu z nabízených možností jako správnou odpověď. Při řešení úloh otevřených musí sám vytvořit odpověď, nejsou mu nabízeny žádné možnosti odpovědí. U rámci otevřených úloh se běžně rozlišují úlohy se širokou a úlohy se stručnou odpovědí. Až na jednu výjimku jsou ve sbírce zastoupeny výhradně úlohy se stručnou odpovědí. Odpověď, která je u tohoto typu úlohy očekávána, nepřesahuje hranici několika slov. Příklad otevřené úlohy se stručnou odpovědí UKÁZKA K ÚLOZE Blšany–Zlín Domácí mohli jít do vedení po čtvrthodině, ale Velkoborský v 15. minutě neproměnil penaltu. Tato skutečnost mohla Blšanské v závěru utkání moc mrzet. Nedlouho po druhé, Žemlíkově brance totiž snížil autor jediného gólu z Letné Novosad a pro Severočechy se stal zápas vysloveně trápením. Moc nechybělo k tomu, aby hosté z minima šancí vytěžili maximum a odvezli si tak bod. Naštěstí pro Chmelaře se tak nestalo. (Lidové noviny 25. 11. 2002)
1
Určete na základě ukázky výsledek utkání Blšany–Zlín: (řešení: 2:1)
[9]
utkání, o kterém se píše v článku
PRO SNADNOU ORIENTACI
článek
ARSENAL–FULHAM Na lavičce Gunners se pro zápas s Fulhamem ještě neobjevil český záložník Tomáš Rosický, který se v uplynulém týdnu vrátil do tréninku Kanonýrů. Domácí začali zápas velmi dobře, ve 23. minutě už vedli o dva góly. Nejdříve se v 11. minutě prosadil Giroud a náskok Arsenalu navyšoval Podolski. Ještě do konce první půle se ale Fulhamu podařilo vyrovnat. Po půlhodině hry se poprvé v zápase prosadil hlavou Berbatov a vyrovnání hostům zařídil Kačaniklič. Švédský záložník byl hlavní postavou i v 67. minutě, když napadal rozehrávku Artety před pokutovým územím. Balón se mu podařilo získat a proniknout do vápna, což se Artetovi nelíbilo a poslal ho nedovoleně k zemi. Míč si k pokutovému kopu postavil Berbatov a poprvé v utkání poslal Cottagers do vedení. Arsenalu se však podařilo vyrovnat už po dvou minutách, když se taktéž podruhé v zápase prosadil Giroud. Smolařem duelu se nakonec stal Arteta. Aršavin totiž ve čtvrté minutě nastavení nastřelil Reitherovu ruku a sudí zapískal penaltu. Tu však Španěl nedokázal proměnit. (http://www.sport.cz)
1
Určete na základě informací v článku výsledek utkání Arsenal–Fulham:
2
Rozhodněte o každé z následujících informací, zda je obsažena v článku (ANO), či nikoli (NE):
otevřená úloha
ANO 2.1
V utkání se střetla mužstva Gunners a Cottagers.
2.2
Domácí hráči při utkání zahrávali dvakrát penaltu.
2.3
Poslední šanci ke vstřelení branky v utkání měl Arteta.
2.4
Po delší přestávce seděl na lavičce náhradníků Rosický.
3
Který z následujících hráčů se v článku skrývá pod pojmenováním švédský záložník? A) B) C) D)
Arteta Podolski Berbatov Kačaniklič
úloha s výběrem jedné odpovědi
NE
svazek dichotomických úloh
(řešení: 1 3:3; 2 ano, ne, ano, ne; 3 D) u každého článku ve sbírce je několik různých úloh
[10]
CO JE NÁM SDĚLOVÁNO, KDYŽ ČTEME TEXT O FOTBALOVÉM UTKÁNÍ? Lokomotiva–Spartak 5:2 (2:2) 28. Petřík, 38. Sonder, 80., 84. z pen. a 90. Juřina – 15. Poltorák, 44. Zvěrda Výsledek utkání vypovídá o jeho průběhu hodně málo. Osmdesát minut se hrál vyrovnaný zápas se spoustou gólových příležitostí na obou stranách, jenže pak začal řádit domácí záložník, který se v poslední desetiminutovce trefil třikrát. Hosté se po čtvrthodině ujali vedení po individuální akci hostujícího forvarda. Domácí poté ovládli hru a zatlačili hosty před jejich šestnáctku. Vyrovnání přišlo po necelé půlhodině hry, kdy se technickou střelou z přímého kopu prosadil domácí kapitán Petřík. O deset minut později strhnul vedení na stranu Lokomotivy stoper Sonder, který po centru Havrančíka vyhnal pavouky z levého rohu Jakubcovy branky. Hosté ještě do konce poločasu stihli srovnat po vzorové kombinaci obou útočníků. Po přestávce se šance střídaly na obou stranách, oba gólmani ale odolávali. Když už se zdálo, že zápas směřuje k dělbě bodů, prohnal se hřištěm uragán jménem Juřina. V 80. minutě se na hranici vlastního velkého vápna nadechl k nevídanému sólu přes celé hřiště, při kterém obešel hned sedm protihráčů včetně gólmana a skóroval do prázdné branky. Hosté se vrhli do útoku, jenže střelec třetí branky domácích svůj kousek téměř zopakoval, byť tentokrát si vzal balón na půlicí čáře a hnal se s ním na branku hostů. Jakubec použil záchrannou brzdu – stáhnul Juřinu za dres a následný pokutový kop proměnil sám postižený. Zbylé minuty se dohrávaly v poklidu, hrdina druhé půle pak v samotném závěru z přímého kopu završil hattrick.
Co se píše v rámečku?2 Domácím týmem byla Lokomotiva, hostujícím Spartak. Většinu času bylo utkání vyrovnané, Lokomotiva rozhodla o svém vítězství v rozmezí 80. a 90. minuty, tedy v posledních deseti minutách zápasu. První branku utkání vstřelil v 15. minutě po samostatné akci útočník hostů Poltorák. Po úvodní brance měli domácí převahu, ale další branku nevstřelili. Hosté se v této době většinou bránili před vlastním pokutovým územím. Domácí vyrovnali ve 28. minutě ze standardní situace, úspěšným střelcem byl kapitán domácích Petřík. Ve 38. minutě se domácí ujali vedení, jejich druhou branku dal střední obránce Sonder, kterému nahrál ze strany spoluhráč Havrančík. Sonder přesně trefil levý roh branky, nejspíše horní (vyplývá z obrazného pojmenování o vyhnání pavouků), není také zřejmé, jestli úspěšný střelec zakončoval hlavou nebo nohou. Minutu před koncem prvního poločasu (poločas trvá 45 minut, rozhodčí může čas nastavit, např. kvůli častému ošetřování hráčů v průběhu poločasu) hosté vyrovnali, a to po kombinaci (nejspíše několik nahrávek) obou útočníků hostů, střelcem branky byl Zvěrda. Mezi oběma poločasy je přestávka v délce přibližně 15 minut, po ní (tedy do druhého poločasu) si mužstva vymění strany hřiště.
2
Podobný návod, jak rozumět textu o fotbalovém utkání, obsahuje i publikace: Brož, F.: Umíme číst sportovní zprávy? Praha, Tauris 2003, s. 10–11.
[11]
Pětatřicet minut druhého poločasu se hrál vyrovnaný fotbal, přičemž oba týmy měly několik příležitostí vstřelit branku. Nepodařilo se to ani jednomu, brankáři obou mužstev chytali spolehlivě. O jasném vítězství domácí Lokomotivy nakonec rozhodl jediný hráč – Juřina, který v průběhu posledních deseti minut utkání vstřelil tři branky. Nejprve deset minut před koncem sólově překonal hřiště od domácího pokutového území (velkého vápna, šestnáctky) až k soupeřově brance, obešel (překonal) přitom sedm hráčů soupeře, z nichž posledním byl brankář Jakubec. Gól pak dával Juřina do prázdné branky. Situace předcházející čtvrté brance domácích byla hodné podobná. V hlavní roli byl opět Juřina, jeho sólový průnik byl ale kratší (od poloviny hřiště), na konci akce ho fauloval hostující brankář. Následně nařízenou penaltu (pokutový kop) proměnil ve čtvrtou branku sám faulovaný fotbalista. V poslední minutě utkání vstřelil svou třetí branku v utkání (dosáhl tím tzv. hattricku) Juřina, domácí tak zvítězili 5:2. Za vítězství získali tři body, hostující Spartak zůstal bez bodu. Po bodu by obě mužstva získala, pokud by utkání skončilo nerozhodně (remízou), tedy oba týmy by vstřelily shodný počet gólů. Na rozdíl od ledního hokeje se v případě remízy ve fotbalu neprodlužuje. Na turnajích typu evropského nebo světového šampionátu, kde se část utkání hraje vyřazovacím způsobem (do dalšího kola soutěže – čtvrtfinále, semifinále, finále – postupuje vítěz, poražený tým je z dalších bojů vyřazen), se při nerozhodném výsledku po devadesáti minutách hry utkání prodlužuje o dvakrát patnáct minut. Pokud se ani v této době nerozhodne o postupujícím, rozhodují penalty (nejdříve pět, když nepadne rozhodnutí, následují další penalty až do konečného vítězství jednoho z týmů). Dále postupuje tým, který nastřílí ze značky pokutového kopu více branek (promění více penalt). Ve vyřazovací fázi turnaje se body za vítězství neudělují, jde o K. O. systém, zde nevzniká žádná tabulka a body by o ničem nerozhodovaly.
[12]
TESTOVÉ ÚLOHY
[13]
Skupina A
POLSKO–ŘECKO Řekové nenaplnili slova svého trenéra Santose a místo ofenzivního pojetí fotbalu mysleli v prvním poločase hlavně na obranu. Domácí Polsko napadalo vysoko, získáválo míče a útočilo zejména z pravé strany. První šanci ještě Lewandowski neproměnil, ale v 17. minutě vyskočil na parádní centr a tak zvaným koníčkem překonal hrozivě vyběhnutého brankáře Chalkiase. Ten po celý první poločas působil nejistým dojmem, k centrům sice vybíhal, ale dostal se k nim jen zcela výjimečně. Pár minut před přestávkou vytryskly pravé fotbalové emoce. Sokratis zadržel unikajícího Murawskiho a rozhodčí mu ukázal žlutou kartu. Opora řecké obrany už jednu měla, a tak musela do sprch. Přísné rozhodnutí, ale v rámci pravidel. V nastaveném čase pak zahrál Polák Perquis v šestnáctce rukou, brankový sudí koukal na incident ze dvou metrů, ale rozhodl se (jak už to tak u brankových rozhodčích bývá) do zápasu nezasáhnout. Modří se rozčilovali, ale nic to nebylo platné, za pár chvil poločas skončil. Po pauze se obraz hry výrazně změnil. Na hřiště přišel krajní útočník Salpingidis a hned po šesti minutách na hřišti srovnal. Po centru zprava se míč zamotal v souboji, Szczesny se k němu nedostal a řecký fotbalista měl snadnou úlohu. Salpingidis táhl Řeky i v dalším průběhu. Dvacet minut před koncem si naběhl za obranu, zfauloval ho Szczesny a domácí zkameněli. Jasná červená, penalta. Jenže kapitán Karagounis nekopl pokutový kop dobře, náhradní brankář Tyton vystihl směr a nemasnou neslanou střelu vyrazil do bezpečí. Řecká hvězda číslo 14 přispěla dalším gólem, ale ten neplatil, protože akci předcházelo ofsajdové postavení přihrávajícího hráče. Spravedlivá remíza 1:1, ze které mají radost hlavně dva ostatní týmy skupiny A, tedy Rusové a my. (http://www.fotbalportal.cz)
1
Určete na základě článku výsledek utkání Polsko–Řecko:
2
Nalezněte v článku víceslovné pojmenování užité pro označení hráče Sokratise:
3
Napište příjmení hráče, ve kterém je chyba ve skloňování:
4
Který z následujících hráčů nejspíše hrál s číslem 14? A) B) C) D)
5
Tyton Szczesny Salpinginis Karagounis
Která z následujících možností nejlépe vystihuje význam slova hrozivě ve druhém odstavci článku? A) B) C) D)
slibně pozdě špatně nebezpečně
[14]
Skupina A
6
Ve kterém z následujících slov je v článku lexikální chyba? A) B) C) D)
7
Ve které z následujících částí článku je chyba? A) B) C) D)
8
za pár chvil poločas skončil předcházelo ofsajdové postavení vytryskly pravé fotbalové emoce nemasnou neslanou střelu vyrazil
Která z následujících částí článku obsahuje pisatelovu ironickou poznámku k dění na hřišti? A) B) C)
D)
9
nejistým získáválo výjimečně vyběhnutého
Po centru zprava se míč zamotal v souboji, Szczesny se k němu nedostal a řecký fotbalista měl snadnou úlohu. Řekové nenaplnili slova svého trenéra Santose a místo ofenzivního pojetí fotbalu mysleli v prvním poločase hlavně na obranu. První šanci ještě Lewandowski neproměnil, ale v 17. minutě vyskočil na parádní centr a tak zvaným koníčkem překonal hrozivě vyběhnutého brankáře Chalkiase. V nastaveném čase pak zahrál Polák Perquis v šestnáctce rukou, brankový sudí koukal na incident ze dvou metrů, ale rozhodl se (jak už to tak u brankových rozhodčích bývá) do zápasu nezasáhnout.
Ve které z následujících částí článku upřesňuje druhá věta tvrzení obsažené ve větě první? A) B) C) D)
k centrům sice vybíhal, ale dostal se k nim jen zcela výjimečně nekopl pokutový kop dobře, náhradní brankář Tyton vystihl směr zahrál Polák Perquis v šestnáctce rukou, brankový sudí koukal na incident ze které mají radost hlavně dva ostatní týmy skupiny A, tedy Rusové a my
[15]