Ekonomika I 2018_EDUKO

Petr Klínský, Otto Münch, Yvetta Frydryšková, Jarmila Čechová

pro ekonomicky zaměřené obory středních škol

1

2018

Eduko nakladatelství, s. r. o., Praha 2018

OBSAH 1. DÍLU 1

PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY 1 .1 1.2 1.3 1.4 1.5

Potřeby a jejich uspokojování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Výrobní faktory a vzácnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Koloběh ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Tržní mechanismus. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Úloha zisku v tržním systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2 PODNIKÁNÍ JAKO ZÁKLAD TRŽNÍ EKONOMIKY 2.1 2.2 2.3 2.4

4

22

Podnikatelský záměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Podnikání a jeho právní formy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Neziskové subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Zrušení a zánik obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

3 OBĚŽNÝ MAJETEK

49

Oběžný majetek / První část – Charakteristika 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Rozlišení oběžného majetku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Plánování materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Jak stanovit optimální zásobu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Jak pořídit materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Jak se materiál eviduje a skladuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Oběžný majetek / Druhá část – Výpočty 3.6 Stanovení spotřeby materiálu a nákupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 3.7 Pokročilé metody řízení zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 3.8 Rychlost obratu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

www.eduko.cz

4 DLOUHODOBÝ MAJETEK

88

Dlouhodobý majetek / První část – Charakteristika 4 .1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6

Rozlišení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Plánování investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Jak pořídit dlouhodobý majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Opotřebení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Vyřazení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Jak se dlouhodobý majetek eviduje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

Dlouhodobý majetek / Druhá část – Výpočty 4.7 Kapacita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 4.8 Výběr a hodnocení investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 4.9 Několik slov k výběru dodavatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

5 ZAMĚSTNANCI

117

Zaměstnanci / První část – Charakteristika 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

Trh práce, poptávka po práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Nabídka práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Výběr uchazečů o zaměstnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Pracovněprávní vztah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Personální práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 Ukončení pracovního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 51

Zaměstnanci / Druhá část – Odměňování a výpočty 5.7 5.8 5.9 5.10

Odměňování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Hrubá a čistá mzda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Mzdové výpočty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 71 Výpočet odměny v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, právě otevíráte první díl nové řady učebnic ekonomiky. Učebnice sestavujeme tak, aby vycházely z každodenního dění kolem nás.

Proto je výkladový text doprovázen řadou příkladů, ukázek a také odkazů na další zdroje.

Na konci každé dílčí kapitoly naleznete řadu praktických úloh k procvičení a k pochopení problematiky. U každé úlohy je ponechán volný prostor, abyste si mohli vyznačit nebo zapsat řešení či správné odpovědi.

Učebnice obsahuje pět kapitol: Podstata fungování tržní ekonomiky, Podnikání jako základ tržní ekonomiky, Oběžný majetek, Dlouhodobý majetek a Zaměstnanci. Tři z nich – Oběžný majetek, Dlouhodobý majetek a Zaměstnanci – jsou rozděleny na dvě části.

Vycházíme tak vstříc dvěma nejtypičtějším způsobům výkladu: a) chcete-li nejprve probrat základní poznatky, které si později rozšíříte, můžete v těchto kapitolách v prvním ročníku probrat vždy pouze první část kapitoly a druhé části se věnovat následně v druhém ročníku; b) právě tak je možné probrat všechny celky najednou.

Předpokládáme, že v prvním ročníku lze probrat většinu učebnice a zbylou část pak na počátku druhého ročníku.

Elektronická verze je rozšířena o další výukové materiály.

Rozšiřující text či videa jsou vyznačeny ikonami na kraji levého sloupce stránce. Rozšiřující příklady a ukázky (včetně odkazů na videa) jsou vyznačeny ikonami na kraji pravého sloupce.

A konečně jsme připravili i procvičovací testy. Ikony pro spuštění naleznete na konci úloh příslušné kapitoly.

Autoři Naše učebnice každoročně aktualizujeme. Letos jsme jako vždy provedli drobné opravy textu ve všech kapitolách, zejména pak v kap. 1–4.

Věcné změny jsou soustředěny především v kap. 5 Zaměstnanci, kde je upravena řada příkladů v souvislosti s průběžným zvyšováním minimální mzdy a inovovány texty v souvislosti s aktuálním vývojem ekonomiky.

Proto jsme: – na s. 118 a 119 aktualizovali statistické údaje o nezaměstnanosti; – na s. 121 upravili text o životopisu; – na s. 123 a 124 přidali text, jak hledat práci pomocí Facebooku a LinkedIn; – na s. 129,135, 148 a 152 přidali informace související s ochranou osobních dat zaměstnanců (GDPR); – na s. 156 aktualizovali příklad; – na s. 157 a 158 upravili minimální a zaručenou mzdu; – na s. 163, 164, 165, 171, 172, 173, 174, 175, 176 aktualizovali výkladové příklady; – na s. 173 aktualizovali ukázku průměrné platy v krajích; – na s. 174 aktualizovali ukázku prohlášení k dani; – upravili zadání úloh 169/8, 177/2, 177/3, 178/5, 179/9, 179/10.

1

PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY

1.1

POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ

1.1.1

Co potřeby znamenají

Vše, co si chceme pořídit, koupit, vychází z našich přání, pocitů. Ty, které si člověk uvědomuje a při jejichž nesplnění má pocit nedostatku, nazýváme potřeby.

Potřeby – pocity nedostatku, které si člověk uvědomuje a snaží se je odstranit.

Problematice potřeb se věnoval Abraham Maslow, který rozdělil potřeby lidí do stupňů pyramidy. Uvádí, že potřeby jsou uspokojovány postupně. Teprve po uspokojení potřeb na nejnižších stupních (alespoň částečném), můžeme uspokojovat potřeby na vyšších stupních pyramidy.

1.1.2 Čím jsou potřeby uspokojovány Nejprve si představte, že máte pět set korun. Vezměte si kousek papíru a napište si, co byste si za ně mohli koupit. Tyto možnosti navzájem porovnejte.

Pak si představte, že máte pět tisíc korun.

Takto bychom mohli pokračovat dál. Pokud bychom chtěli sepsat to, co všichni kolem nás chtějí, vznikl by nekonečně dlouhý seznam. A všechny tyto sukně, boty, tablety, jídlo, kosmetiku musí někdo vyprodukovat, dopravit, prodat atd. Díky našim přáním miliony lidí pracují (vyrábějí, dopravují, prodávají atd.).

Pokud chceš zahnat nudu, jakou činnost si vybereš? jiné využití počítače telefonování četba knih četba časopisů poslech MP3, CD sledování videa či DVD

poslech rádia sledování TV hry na počítači

internet Ve výzkumu LSS Děti bylo dotázáno celkem 730 dětí ve věku 4–14 let.

Zdroj: Výzkum LSS (LifeStyle Survey) a LSS Děti, agentura Mediaresearch Podstata fungování tržní ekonomiky

4

Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Ty mohou být: – volné – jsou bezprostředně k dispozici – voda, vzduch, lesní plody;

Statky

– ekonomické – jsou výsledkem činnosti člověka a nejsou volně dostupné. Získáme je pouze výměnou za něco jiného, např. musíme vynaložit práci.

Některé statky slouží k uspokojení potřeb přímo – statky spotřební (potraviny, oděv).

Jiné statky slouží k výrobě nebo poskytování služeb – statky kapitálové (obilí, vařič, látka, nitě, šicí stroj).

Existují i veřejné statky, které získáváme jakoby zdarma, jsou poskytovány státem. Stát na ně získává prostředky z daní, a tak ve skutečnosti i tyto statky platíme, ale nepřímo.

Příklad statku spotřebního zelenina a ovoce

Příklad statku kapitálového vybavení kuchyně

Příklad statku veřejného pouliční osvětlení

Podle toho, v jaké podobě se statky vyskytují, můžeme odlišit hmotné statky – věci (chléb, boty, dům, městské osvětlení) nebo nehmotné statky – duchovní výtvory (počítačový program, znalost cizího jazyka). Nositelem nehmotného statku bývá hmotný statek – např. obrázky, videa, programy uložené na flash disku. Činnosti, které uspokojují potřeby, nazýváme služby – opravy, doprava, obchodní činnost, kadeřnické služby, lékařská péče či ochrana majetku a obrana státu.

Obvykle rozlišujeme služby věcné, které se týkají předmětů, věcí (např. jsou to opravy obuvi, autoopravny, sklenářství), a služby osobní, které se týkají přímo člověka (např. jde o kadeřnictví, kosmetiku a lékařské služby).

dostupnost

použítí

volné

ekonomické

spotřební

kapitálové

veřejné

Limonáda Kofola® Objem 2 l.

Složení: voda, sirup KOFO® (ovocný sirup, cukr, glukózo-fruktózový sirup, voda, karamel – pálený cukr, barvivo E 150d, kyselina: citrónová, chlorid sodný, esence pro KOFO® – aroma, bylinný extrakt – přírodní aroma, lékořicový extrakt – přírodní aroma, kofein, konzervant E211), oxid uhličitý.

Obsahuje kofein max. 15 mg/100 ml.

Příklad statku nehmotného recept na sirup KOFO a na esenci pro KOFO

Statky – předměty uspokojující potřeby.

Spotřební statky – slouží k uspokojování potřeb přímo.

Kapitálové statky – slouží k výrobě statků nebo k poskytování služeb.

Služby – činnosti uspokojující potřeby.

Příklad služby kadeřnictví

Podstata fungování tržní ekonomiky

5

PŘÍKLAD

1.1.3 Potřeby stále rostou aneb co bylo, už není Příklady uvedené v pravém sloupci naznačují, že: a) každý člověk může mít jiné potřeby.

Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány: → podstatou člověka jako jedinečné bytosti. Tyto rozdíly vyplývají z různého věku, vzdělání, fyzického a psychického založení člověka; → okolím a společností – mezi nejvýznamnější vlivy patří vyspělost ekonomiky, úroveň vzdělání v celém státě, životní prostředí, množství volného času; → výší příjmů – jiné potřeby mají lidé s jediným příjmem ze starobního důchodu, jiné potřeby úspěšní podnikatelé a manažeři; b) potřeby se vyvíjejí a rostou: → s věkem – malým dětem stačí několik gumových hraček. Postupem času ale přechází k panenkám, autíčkům, tabletům apod. Pak hledají jiné prostředky k naplnění volného času – kolo, motorku, nakonec auto. Se založením rodiny vznikají nové potřeby – potřeba bytu nebo domu, zařízení do bytu atd.; → s vývojem ekonomiky, technickým pokrokem – jestliže dříve byl znakem dobře vybavené domácnosti jeden stolní počítač, v budoucnu to může být lednice připojená k internetu s automatickým objednáváním mléka a dalších potravin.

Jiné potřeby má dítě a jiné dospělý; jiné žena a muž; někdo upřednostňuje značkové oblečení; někomu stačí voda k uhašení žízně. Jiné potřeby má učitel a jiné lékař, jiné potřeby má švadlena a jiné kadeřnice.

PŘÍKLAD

Jiné potřeby má člověk žijící v rovníkové Africe a jiné potřeby člověk žijící na úrovni polárního kruhu. Jiné potřeby bude mít člověk žijící ve státě s vysokou životní úrovní (např. ve Švédsku) a jiné člověk žijící ve státě s nízkou životní úrovní (např. v Etiopii).

Apartmán Royal Dubai Ubytovna Stavbař cena za noc 25 000 USD cena za noc 240 Kč

Chytrá lednička LG

Životní úroveň aneb jak se daří potřeby uspokojovat PŘÍKLAD Každý z nás čas od času posuzuje, jak jsou jeho potřeby uspokojeny – populárně řečeno „jak dobře K měření těchto složek můžeme využít údaje se má“. Tuto míru uspokojování potřeb nazýváme životní úroveň. Abychom mohli životní úroveň o tom, kolik předmětů dlouhodobé spotřesrovnávat, musíme vědět, co do životní úrovně zahrnout. Nejde jen o množství statků a služeb, by připadá na 100 domácností, jak dlouho ale také o to, zda a jak je můžeme využít. Proto do životní úrovně zahrnujeme: musíme pracovat, abychom si koupili určitý a) kolik statků a služeb obyvatelstvo spotřebuje (či spíše výrobek, kolik činí průměrná mzda, apod. nakupuje) a v jaké kvalitě; U veřejných statků a služeb sledujeme např. procento obyvatel pravidelně používajíb) kolik veřejných statků a služeb je obyvatelstvu poskytováno cích hromadnou dopravu, počty lůžek ve státních nemocnicích či průměrnou velikost starobního důchodu. a v jaké kvalitě; Životní podmínky můžeme porovnávat např. podle průměrného množství polétavého prachu c) jaká je úroveň životních podmínek (životní prostředí, množv 1 m3 vzduchu, podle stupně znečištění vodních toků, podle průměrné délky pracovní doby. ství volného času atd.).

Podstata fungování tržní ekonomiky

6

Cvičení 01 Na základě znalosti pojmu potřeby rozhodněte, zda v úvodním obrázku na str. 4 má pravdu manžel, nebo manželka.

02 Jirka se ve volném čase věnuje opravě rodinného domku a jeho kamarád Pavel se připravuje na certifikovanou zkoušku FCE z anglického jazyka, která pro něho znamená pracovní postup v zaměstnání.

Uveďte, na jakém stupni uspokojení potřeb Maslowovy pyramidy se nacházejí. Obě odpovědi zdůvodněte. a) Jirka b) Pavel

03 Rozhodněte, zda uvedené statky A–D jsou kapitálové (KAP) nebo spotřební (SPO).

A. bábovka

KAP SPO

C. brambory na poli

KAP SPO

B. černé uhlí

KAP SPO

D. výrobní linka

KAP SPO

04 Čluny mají značnou nosnost a stabilitu. Jsou používány jako záchranná plavidla a dopravní čluny osob a materiálu. Jsou vhodné i pro používání na moři. V případě používaní závěsného motoru je člun vybaven čelem (zrcadlem) na závěsný motor a někdy i výztužným nerezovým rámem, který zpevní podlahu. Při používání člunu jako dopravního prostředku nebo při potápěčských akcích je dostrojen podlážkou z vodovzdorné překližky.

Zdroj: http://www.ultimate.cz/lode-dinghy-500, text upraven Vyberte, jaký druh statku je tento člun, a výběr zdůvodněte (může být více správných odpovědí). a) volný b) hmotný c) nehmotný d) ekonomický 7

05 Uveďte nejméně tři příklady veřejných statků, s kterými jste se dnes při cestě do školy nebo ze školy mohli setkat.

06 Odhadněte, v čem se budou pravděpodobně lišit potřeby a) které vy máte dnes a budete mít za 10 let b) obyvatel polárních oblastí a rovníkové Afriky c) mužů a žen 07 Prostudujte si následující tabulku, která udává, kolik procent ze svého příjmu vydávají příslušné domácnosti na určité výdaje, a zhodnoťte údaje podle následujících otázek.

Položka

Zaměstnanci

Osoby samostatně výdělečně činné

potraviny, nealko nápoje

19,3

19,0

26,9

odívání, obuv

5,9

6,6

3,5

bydlení

18,8

18,1

27,7

doprava a spoje

11,9

11,9

7,3

Důchodci

a) Existují nějaké zásadnější rozdíly ve výdajích u domácností zaměstnanců a u osob samostatně výdělečně činných?

b) Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje činí u zaměstnanců nižší procento než u důchodců. Znamená to, že důchodci utratí za potraviny větší částku v korunách než zaměstnanci?

c) Proč je podíl výdajů na bydlení podstatně vyšší u důchodců?

8

PŘÍKLAD

1.2 VÝROBNÍ FAKTORY A VZÁCNOST 1.2.1 Co jsou výrobní faktory Některé statky se nacházejí volně v přírodě, ale převážnou většinu statků je nutno vyrobit.

K tomu slouží výrobní faktory (činitele):

Bavlna použitá na kapesník pochází původně z přírodního zdroje – bavlníku. Časem se bavlník začal cíleně pěstovat a sklízet a původně přírodní zdroj se změnil na kapitál – bavlníkový keř.

a) přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, lesy, voda, vzduch. Půda je rozhodující činitel v zemědělství, nerostné bohatství v hutnictví apod.; b) kapitál – všechny kapitálové statky (hmotné i nehmotné) používané k práci (látka, nůžky, nitě, barva, šicí stroj, návod k obsluze šicího stroje, software pro evidenci kapesníků atd.).

Přírodní zdroje se vložením práce stávají kapitálem. Například uhlí je přírodním zdrojem, ale po vytěžení se stane palivem či surovinou, tedy kapitálem; c) práce – vynaložení fyzické a duševní energie člověka na získání statků a služeb. V našem případě jde o práci švadleny, dělnic v balírně atd. K vykonávání práce musí mít člověk fyzické schopnosti a také duševní schopnosti (určitou úroveň intelektu, znalostí, dovedností a návyků). V průběhu vykonávání práce se schopnosti člověka zdokonalují.

Výrobní faktory (činitelé) práce

přírodní zdroje

kapitál

PŘÍKLAD

Kadeřnice by měla být zručná, musí mít znalosti o tom, jak se správně střihá, musí vědět, jaké použít nůžky, jaká tužidla apod.

Zkušená písařka napíše na počítači až 3krát více textu než studentka 1. ročníku obchodní akademie.

Výrobní faktory – slouží k získání statků a služeb. Zahrnují přírodní zdroje, kapitál a práci.

Setkáváme se také s označením finanční kapitál. Finanční kapitál slouží k získání výrobních faktorů – k pořízení hmotného kapitálu, využití přírodních zdrojů a placení práce. Ekonomická teorie tak často používá pojem kapitál v širším smyslu, tedy včetně finančního kapitálu.

Finanční kapitál

Podstata fungování tržní ekonomiky

9

PŘÍKLAD

1.2.2 Co je vzácnost Víme už, že potřeby se vyvíjejí a rostou. Pro množství nebo druh statků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené.

Zdroje k jejich uspokojení jsou naopak omezené.

Domácnosti i podnikatelé mají omezené zdroje k pořizování či produkování statků a služeb.

I v měřítku státu je k dispozici jen omezené množství výrobních faktorů (např. orné půdy nebo práceschopných obyvatel). V důsledku toho i stát může vyprodukovat jen omezené množství statků a služeb.

Letní zahraniční dovolená je lákadlem pro mnohé Čechy. Téměř dvě třetiny z nich však takovou dovolenou nemohou prožít z důvodu špatné finanční situace. To vyplynulo z průzkumu společnosti SANEP. 30 % české populace pak netráví dovolenou ani v zahraničí, ani v tuzemsku.

Zjednodušeně to vyjadřuje hranice produkčních možností, ukazující maximální množství produkce, které lze ze zdrojů daného státu vytvořit.

Představme si, že stát pěstuje pouze pšenici a kukuřici. Má k dispozici 2 000 ha půdy. Jestliže na 1 500 ha bude pěstovat pšenici, vyprodukuje jí 6 000 t a na zbylých 500 ha vypěstuje 1 000 t kukuřice.

Pokud by chtěl zvýšit produkci kukuřice, zaseje ji na 700 ha, čímž se produkce zvýší na 1 400 t. Pšenici ovšem může pěstovat jen na 1 300 ha, čímž produkce státu poklesne na 5 200 t.

Když různé možnosti, kolik pěstovat pšenice a kukuřice, zaneseme do grafu, vznikne jednoduchá hranice produkčních možností.

kukuřice v tunách 2 000 1 500 1 000 500

1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000

pšenice v tunách

Statky jsou vzácné, pokud jsou současně: → užitečné – uspokojují potřeby; → omezené – nejsou volně dostupné. Za jejich získání jsme ochotni něco vyměnit nebo za ně zaplatit.

Vzácnost – charakteristika ekonomických statků, podstatou je užitečnost a omezenost daného statku.

„Dívky! Hledáte celoživotního partnera, který je bohatý, milý, hodný, věrný? V tom případě vám poradím. Jděte do kina!"

Ivana Christová – modelka, první novodobá Miss Československo

Podstata fungování tržní ekonomiky

10

PŘÍKLAD

1.2.3 Obětovaná příležitost Protože není dostatek statků a služeb pro všechny (existuje vzácnost), musí každý z nás stále vybírat mezi těmi statky a službami, které by si chtěl pořídit. Jestliže si vybereme jednu možnost, ztratíme příležitost vybrat si možnost jinou.

Příležitost, které se musíme vzdát, nazýváme obětovaná příležitost.

Výběrem určité možnosti obětujeme užitek, který bychom mohli mít z obětované příležitosti. Vznikají tak náklady obětované příležitosti, kterými jsou užitky z obětovaných příležitostí.

Chceme-li pěstovat více kukuřice, jsme omezeni plochou půdy, musíme obětovat pšenici. Možnost pěstovat pšenici je obětovanou příležitostí.

Pokud student střední školy jde dále studovat, obětuje tím možnost nastoupit do zaměstnání

PŘÍKLAD

Náklady obětované příležitosti při pěstování kukuřice jsou peníze, které bychom dostali za pšenici.

Náklady studenta vysoké školy je mzda, kterou by mohl získat, pokud by nastoupil do zaměstnání.

Náklady obětované příležitosti – hodnota druhé nejlepší příležitosti, které se subjekt vzdá ve prospěch jiné příležitosti.

Při rozhodování o výběru příležitosti volíme tu, která bude mít pro nás největší přínos.

Rozhodnutí každého člověka může být jiné i z toho důvodu, že každý člověk má jiné potřeby.

I představitelé státu musí řešit, na jakou produkci budou výrobní faktory používat.

Existuje-li hranice produkčních možností, jediný způsob, jak zvýšit výrobu jedné věci, je omezit výrobu věci druhé. A opět se obětuje příležitost, která má menší přínos.

Farma pěstuje více kukuřice, pokud soudí, že za ni utrží více než za pšenici.

Absolvent střední školy jde dále studovat, pokud usoudí, že jeho budoucí výdělky budou vyšší než výdělky středoškoláka.

Cvičení 01 Uveďte konkrétní příklady potřebných výrobních faktorů pro následující činnosti: Činnost

Přírodní zdroje

Kapitál

Práce

a) upečení rohlíku b) prodej knih c) vzdělávání v základní škole 11

02 Při výrobě mýdel používáme rostlinné oleje (např. olivový, palmový, kokosový či mandlový) a jiné vonné esenciální oleje (např. z levandule, šalvěje či pomeranče).

Dále přidáváme výživné látky, jako jsou květ levandule, měsíčku a meduňky, bio čokoláda, med, ovesné vločky, a v přírodě se vyskytující barviva (např. skořici, beta karoten, černé uhlí).

Na výrobě se podílí 5 zaměstnanců, 2 zaměstnanci pracují v nákupu a odbytu, 1 zaměstnanec pracuje na pozici řidiče. Firmu vlastní jeden zakladatel, vložil do ní kapitál 140 000 Kč. Výroba je umístěna do pronajatých nebytových prostor. Výrobní a balicí linka je ve vlastnictví firmy. Dodávkový automobil firma pořídila formou nájmu.

Z textu: a) vypište všechny výrobní faktory b) vyberte z nich přírodní zdroje (podtrhněte rovnou čarou) kapitál (podtrhněte vlnovkou) a práci (nepodtrhávejte) c) vyberte přírodní zdroje, ze kterých se působením práce stal kapitál (udělejte nad ně červený puntík) 03 Rozhodněte, zda uvedené situace popisují vzácnost výrobních faktorů. a) Den má 24 hodin. Podnikatel věnuje denně 5 hodin spánku, 16 hodin podnikatelské činnosti, 3 hodiny sebevzdělávání v řízení firmy a na rodinu a koníčky volný čas nemá.

ANO

NE

b) Česká republika poskytne materiální pomoc podle svých možností prostřednictvím rezortů zdravotnictví, vnitra a Správy státních hmotných rezerv, a to pořízením ochranných pomůcek ve výši 4,139 milionů Kč.

ANO

NE

c) V krejčovské dílně jsou 4 šicí stroje a 1 velkokapacitní žehlička. Krejčovství zaměstnává 3 pánské krejčové.

ANO

NE

04 Představme si ostrov, jehož obyvatelé loví ryby a pletou sítě. Budou-li všichni rybařit, mohou maximálně ulovit 120 t ryb a neupletou tedy žádnou síť. Naopak, pokud budou všichni jen plést sítě, upletou jich 2 400.

Na základě těchto údajů načrtněte hranici produkčních možností.

12

05 Soukromý zemědělec se věnuje chovu dobytku a pěstování řepky na 20 ha půdy. Dobytek se pase na 4 ha a na 16 ha se pěstuje řepka. Z důvodu nízkých výkupních cen dobytku uvažuje, že od jara bude osévat o 2 ha více řepky a omezí chov dobytku.

Na základě textu vysvětlete obětovanou příležitost.

06 www.novinky.cz: „Celkem 59 % českých studentů hodlá nejméně měsíc trávit na brigádě, aby si finančně přilepšili. Více než pětina z nich totiž nedostává žádné kapesné a 37 % do tisíce korun měsíčně.“ Na základě textu uveďte, co je obětovanou příležitostí těch studentů, kteří: a) nejdou na brigádu b) jdou na brigádu

07 Stát každoročně rozhoduje, kolik prostředků vynaloží na školství, zdravotnictví atd. Předpokládejme, že se rozhodne více vydat na školství. Co je nákladem obětované příležitosti tohoto rozhodnutí?

13

1.3 KOLOBĚH EKONOMIKY

PŘÍKLAD

Ve společnosti vykonávají různí lidé různou práci, různé podniky různou činnost. Jde o dělbu práce – rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce a skupiny lidí. Jejím základem je specializace – soustředění se na určité činnosti.

Specializovaní pracovníci rozvíjejí více právě ty schopnosti, které jsou pro danou činnost potřebné. Proto také vyprodukují více statků a služeb a výsledek bývá kvalitnější, než kdyby každý z nich vykonával veškeré činnosti. Vzhledem k stupni rozvoje společnosti ani není možné, aby každý člověk vykonával všechny činnosti, které by k zajištění života potřeboval.

Výsledky své práce lidé směňují. Nepracují proto, že by sami potřebovali výsledky své práce, ale proto, že svůj díl práce smění za statky a služby, které potřebují. V minulosti si lidé vyměňovali samotné statky a služby. Nyní existují peníze, které směnu zprostředkují.

Dnes tedy lidé vyprodukované statky a služby vyměňují za peníze a tyto peníze opět za jiné statky a služby.

Produkování statků a služeb se v minulosti věnovali všichni lidé. V průběhu specializace se oddělily domácnosti a firmy. Domácnosti pronajímají výrobní faktory (především práci) firmám, které jim za to platí. Firmy tyto faktory používají k výrobě statků, k poskytování služeb, které pak prodávají domácnostem.

Postupem času do koloběhu vstupuje stát. Stát poskytuje firmám i domácnostem veřejné statky. Domácnosti poskytují státu práci a firmy statky a služby.

Na výrobě sešitu se podílejí lesníci, kteří pokácejí stromy, dělníci na pile, dělníci v papírnách, řidiči dopravních prostředků, prodavači v celé zemi. Ale nástroje k těžbě dřeva jsou dodávány z Finska. Doprava probíhá v České republice, ale nafta pochází z arabské či norské ropy. Stroje v papírnách mohou pocházet z Německa, USA či odjinud.

PŘÍKLAD

Založíme si malou pekárnu. Tím vznikne firma. Od domácností získáme jako výrobní faktor práci – přijmeme zaměstnance. Rohlíky pečeme proto, abychom je prodali, dodáváme tedy domácnostem statky. Domácnosti zaplatí za rohlíky, což firmám umožní, aby vyplácely zaměstnancům mzdu.

Stát

statky a služby

práce veřejné statky

veřejné statky statky a služby

Firmy

práce

Domácnosti

Se vznikem peněz obíhají mezi firmami, domácnostmi a státem peníze, za které si všichni zúčastnění pořizují statky a služby.

Podstata fungování tržní ekonomiky

14

Cvičení 01 Na příkladech ze života vysvětlete dělbu práce.

02 Pan Tesař pracuje na pozici vedoucího skladového hospodářství ve firmě Crystalomia, a. s. Paní Tesařová pracuje na pozici referentka na finančním úřadě.

Ve společné domácnosti s nimi žijí jejich 2 děti, které navštěvují základní školu, a rodiče paní Tesařové – důchodci (pobírají starobní důchod).

Rodina vlastní rodinný dům a les (jednou za rok platí daň z nemovitých věcí). Za pana Tesaře i jeho ženu odvádí měsíčně zálohu na daň z příjmů jejich zaměstnavatelé.

Do práce jezdí manželé Tesařovi městskou hromadnou dopravou.

Firma, ve které pracuje pan Tesař, získala státní zakázku na výrobu nábytku pro obecní úřad. Obecní úřad zaplatil za zakázku 286 000 Kč.

Rodina jezdí nakupovat do supermarketu, náklady na nákup zboží běžné spotřeby jsou zhruba 8 000 Kč/měsíc.

Na základě textu nakreslete dva koloběhy mezi domácností, firmou a státem: a) v prvním koloběhu znázorněte pouze koloběh statků a služeb b) v druhém koloběhu znázorněte pouze koloběh peněz

15

1.4 TRŽNÍ MECHANISMUS 1.4.1 Poptávka – stavební kámen tržního mechanismu Statky a služby určené k prodeji nazýváme zboží. Tento pojem budeme tedy používat v následujícím výkladu.

Poptávka ukazuje, kolik statků či služeb bude chtít spotřebitel koupit a za jakou cenu.

Cena v Kč

Poptávané množství v kg

5

1 000

Poptávka vznikne teprve tehdy, když mám peníze a mohu je za boty utratit.

10

800

S rostoucí cenou poptávané množství klesá a naopak, protože:

15

600

20

400

Pokud chci boty, a nemohu si je koupit, je to přání, ale ne poptávka.

→m éně spotřebitelů si může dovolit koupit statek za vyšší cenu; →n ěkteří spotřebitelé nahradí určitý statek statkem jiným: – levnějším, – takovým, který pro ně znamená větší přínos.

V tabulce vidíte, jak se poptávané množství s rostoucí cenou od 5 Kč do 40 Kč postupně snižuje z 1 000 kg na 100 kg.

25

300

30

200

35

150

40

100

cena v Kč 40 30 20 10

Cenu a poptávané množství naneseme do grafu. Body, které udávají poptávané množství při dané ceně, spojíme a vznikne křivka poptávky.

1.4.2 Nabídka – druhý stavební kámen tržního mechanismu Činnost firem směřující k uspokojování potřeb spotřebitelů vytváří nabídku. Například pečení chleba, výroba mléka a másla vytváří nabídku těchto potravin. Nabídka ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou firmy ochotny prodávat při určité ceně.

S rostoucí cenou nabízené množství statků a služeb roste a naopak. Vedou k tomu následující skutečnosti: → j estliže určitá cena přinese firmě zisk, bude produkovat příslušný statek nebo službu; čím vyšší bude cena, tím více poroste zisk, který bude motivovat firmu k rozšíření své činnosti; →p odnikatelům se vyplatí podnikat v dané oblasti a nechat si ujít jiné příležitosti; mohou tak opouštět výrobu produktů méně výnosných ve prospěch produktů výnosnějších;

množství brambor v kg 200

400

600

800

1 000 PŘÍKLAD

Jestliže zdraží Fanta, mohu si koupit Sprite.

Jestliže zdraží kabáty, mohu je částečně nahradit bundou. Náhrada probíhá i nesouvisejícími statky – jestliže zdraží sportovní boty, koupím si elektronickou čtečku.

PŘÍKLAD

Se zvyšujícím se počtem ekologických zemědělců roste počet výrobců biopotravin. Řada českých výrobců biopotravin rozšiřuje svou nabídku o nové produkty.

Zdroj: http://www.priroda.cz/tiskovky. php?detail=786 Podstata fungování tržní ekonomiky

16

→m ůže růst i počet podnikatelů, kteří opustí jiné činnosti (například zaměstnání) a začnou produkovat žádané statky a služby.

Jiná situace naopak vznikne, jestliže cena poklesne a podnikatel přestane dosahovat zisk, omezí určitou produkci či zanechá své činnosti (i když cena stále může přinášet zisk podnikatelům jiným).

V tabulce opět vidíte, jak s rostoucí cenou roste také nabízené množství. Při ceně 5 Kč bude nabízeno pouze 50 kg, kdežto při ceně 40 Kč již 650 kg.

Body, které udávají nabízené množství při určité ceně, spojíme a vznikne křivka nabídky.

1.4.3 Tržní rovnováha Vznik rovnovážné ceny Tržní rovnováhou rozumíme situaci, kdy se poptávané množství rovná množství nabízenému.

Jestliže bude poptávané množství převyšovat nabízené, bude cena stoupat. Jestliže bude poptávané množství menší než nabízené, bude cena klesat.

Tak se postupně cena ustálí na určité výši, při které se vyrovnává poptávané a nabízené množství – rovnovážné ceně.

Při této ceně bude poptáváno i nabízeno stejné množství – rovnovážné množství.

V případě námi sledovaných brambor se ustálí rovnovážná cena na částce 20 Kč. Při této ceně bude poptáváno i nabízeno rovnovážné množství 400 kg brambor.

Rovnovážná cena – cena, při které se vyrovná nabízené množství a poptávané množství.

Cena v Kč

Nabízené množství v kg

5

50

10

200

15

300

20

400

25

500

30

550

35

600

40

650

cena v Kč 40 30 20 10

200

400

600

800 1 000 množství brambor v kg

cena v Kč 40 30 20 10

200

400

600

800 1 000 množství brambor v kg PŘÍKLAD

www.agris.cz (rozhovor s Andrzejem Cieślikem z Varšavské univerzity): Země, které vyvážely potraviny do Ruska, se nyní potýkají s neprodanými přebytky. Co s tímto zbožím bude dělat Polsko? V případě některých potravin jednoduše vůbec neproběhne sklizeň, protože by prodejní cena byla příliš nízká na to, aby pokryla náklady na sbírání. Dobrým příkladem je zelí. Je relativně levné a můžete ho jednoduše použít jako přírodní hnojivo.

Podstata fungování tržní ekonomiky

17

Jak vzniká tržní rovnováha Jestliže nabízené množství je větší než poptávané množství statků a služeb, vzniká přebytečná nabídka. To se postupně projeví tím, že: → vznikají nadměrné zásoby, ať už v obchodech či ve skladech; → poklesnou ceny; → někteří podnikatelé přejdou k produkování jiných statků a služeb, u kterých jsou ceny vyšší; → někteří podnikatelé odejdou z trhu, popř. i zkrachují.

Pokles nabízeného množství a současně pokles cen vyvolá zpětně růst poptávaného množství.

Jestliže nabízené množství je menší než poptávané množství statků a služeb, vzniká neuspokojená poptávka. To se postupně projeví tak, že: → zboží mizí rychle z obchodů a skladů, tvoří se fronty, nabízejí se úplatky; → se zvýší ceny; → růst cen podnítí některé podnikatele, aby zvýšili produkci, jiné podnikatele, aby se začali věnovat i těm statkům a službám, které mají vyšší cenu; → se může zvýšit i počet lidí, kteří zanechají jiných příležitostí a budou se věnovat podnikání.

To vše povede k růstu nabízeného množství. Současně vyšší cena povede k poklesu poptávaného množství.

1.4.4 Konkurence jako pilíř tržního systému Podnikatelé, kteří nedokáží produkovat dostatečně žádané statky a služby nebo prodávat za ceny srovnatelné s konkurencí, nebudou schopni prodat své statky a služby. Prodávající si tedy konkurují: → snahou produkovat právě ty statky a služby, které kupující chtějí; → cenou statků a služeb.

Tím je konkurence prospěšná pro spotřebitele, protože: → v jejím důsledku můžeme získat statky a služby, které chceme.

Pokud jedna firma neuspokojí poptávku, udělá to firma druhá; → firmy se musí neustále snažit produkovat statky a služby s co nejmenším použitím zdrojů, aby mohly prodávat za nižší ceny. To šetří vzácné zdroje a zvyšuje množství vyprodukovaných statků a služeb.

Konkurují si i kupující. Protože statků a služeb nikdy není dost, mohou si ti, kteří jsou schopni zaplatit určitou cenu, dovolit větší množství či vyšší kvalitu statků a služeb.

PŘÍKLAD

Půlnoční zahájení prodeje iPhonu si nenechal ujít rekordní počet zákazníků. V Praze před prodejnami Vodafonu a T-Mobilu čekalo přes 500 lidí. Zájem tak byl větší než skladové zásoby. T-Mobile vyprodal telefony za hodinu, dostalo se na polovinu čekajících.

Zdroj: http://mobil.idnes.cz/fronty-naiphone-v-cesku-iphone-dosel-dwd-/iphone. aspx?c=A120927_210832_iphone_LHR PŘÍKLAD

Čínská firma Xiaomi byla nucena reagovat na rostoucí oblibu přerostlých smartphonů realizací modelu Redmi Note s 5,5palcovým displejem. Zařízení s nikoliv špičkovou, ale velmi slušnou výbavou, tradičně korunuje nízkou cenou. A tak není divu, že výrobce zaznamenal obrovský zájem všude tam, kde ho začal nabízet. Série čítající 50 tisíc kusů se v Indii vyprodala za neuvěřitelných šest sekund.

Zdroj: http://svetaplikaci.tyden.cz/nakupnihorecka-neuticha-xiaomi-vyprodalo-phabletredmi-note-za-pouhych-6-sekund/

PŘÍKLAD

Ti, kteří jsou ochotni zaplatit vyšší cenu, si mohou koupit řízek. Jiní si koupí méně nákladný hamburger. Ve výhodě jsou tedy ti, kteří mohou patřičně zaplatit.

Podstata fungování tržní ekonomiky

18