Schválilo MŠMT č. j. MSMT-22712/2020-19 dne 28. 7. 2020 k zařazení do seznamu učebnic pro střední vzdělávání pro vzdělávací oblast Ekonomická a finanční gramotnost s dobou platnosti 6 let.
Zpracovali: Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch
Lektoroval: Ing. Jitka Foltová, Ing. Radek Maxa, Ph.D. Odpovědný redaktor Ing. Jan Šolta, CSc.
Vydalo roku 2025 EDUKO nakladatelství, s. r. o., Horkého 2209, 143 00 Praha 4
Vyrobil Typos, tiskařské závody, s. r. o., Podnikatelská 1160/14, 320 56 Plzeň
Učebnice, kterou právě otvíráte, shrnuje nejdůležitější poznatky ekonomiky do jedné publikace, vyhovuje všem požadavkům rámcových vzdělávacích programů a zároveň zohledňuje požadavky standardu finanční gramotnosti, jehož cílem je pomoci všem orientovat se ve vlastních financích. Kniha má 10 kapitol. Každá z nich vedle učiva základního obsahuje též učivo rozšiřující. Učivo, které doplňuje základní obsah předepsaný RVP, je označeno symbolem a ohraničeno dvěma vodorovnými čarami. Zároveň jsou v učebnici obsaženy kapitoly nebo části kapitol, jejichž obsah RVP nepožaduje. Může ale být důležité právě pro váš obor či vás osobně. Toto učivo je označeno počáteční a koncovou modrou šipkou na levém okraji stránky. Záleží pak jen na studujících a vyučujících, aby se sami rozhodli, zda je pro ně tato pasáž v dané chvíli důležitá. V závěru každé kapitoly jsou otázky a úkoly a prostor pro odpovědi.
Pro rychlou orientaci můžete vyjít z následujícího seznamu změn tištěné verze. Kromě nich jsme provedli drobné změny slov či čísel, které nemění význam textu.
Výkladový text jsme aktualizovali nebo rozšířili na str. 5, 6, 7, 32, 36, 37, 38, 39, 40, 43, 45, 57, 60, 64, 65, 67, 87, 110, 118, 122, 139, 157 a 158.
Aktualizovali jsme nebo přidali úlohy 8/3, 8/4, str. 23, 25/12, 13, 14, 33/4, 51/5, 55/23, 101/11, 103/19, 103/23, 123/1, 2, 3, 127/23, 24, 25, 26, 131/45, 132/48, 49, 50, 51, 148/15, 150/21, 22 a 161/3, 4.
Vložili jsme nebo aktualizovali i několik úloh, kde předpokládáme využití umělé inteligence. Při jejich použití vždy respektujeme tyto zásady:
a) uvedeme, který typ umělé inteligence jsme použili a jak zněla otázka, kterou jsme položili, b) vždy zhodnotíme správnost odpovědí umělé inteligence, c) vždy k odpovědím přidáme něco vlastního – výběr nejlepšího řešení, rozvinutí navržené odpovědi, praktické využití atd.
Přejeme vám, abyste s knihou rádi pracovali a abyste díky ní získali vědomosti, které vám budou pomáhat v dalším životě.
Autoři
PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ
EKONOMIKY
Zjednodušeně lze říci – tržní ekonomika je založena na tom, že:
• každý člověk má určité potřeby;
• tyto potřeby se snaží podnikatelé uspokojit produkováním výrobků a služeb, a to:
– takových, o které mají spotřebitelé zájem,
– za ceny, které jsou ochotni zaplatit;
• podnikatelé tak činí proto, že jim prodej výrobků a služeb přinese zisk.
1.1 Potřeby a jejich
uspokojování
1.1.1 Potřeby
Každý člověk má určité potřeby (potřebu jíst, pít, obléci se, sledovat film atd.), tedy pocit nedostatku, který chce odstranit. Potřeby jsou důvodem, proč lidé vyrábějí, obchodují, pracují, podnikají.
Pro lepší přehlednost si můžeme potřeby rozdělit podle toho, čeho se týkají, na potřeby:
• fyzické – jsou dány biologickou podstatou člověka, např. jíst, chránit se před zimou,
• duševní – vznikají z vnitřních pocitů, např. potřeba poznání, být součástí společnosti, mít kulturní zážitky, umět psát, být aktivní na sociálních sítích.
Rozmanitost a růst potřeb
Potřeby jsou velmi rozmanité, neboť:
• každý člověk může mít jiné potřeby;
• potřeby člověka se vyvíjejí a rostou.
Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány:
• člověkem samým – potřeby se liší podle věku, fyzického a psychického založení člověka atd.,
• okolím, společností – potřeby se mohou lišit podle bydliště (např. venkov x město), vyspělosti ekonomiky (např. USA x Uganda).
Zdroje prostředků k uspokojování potřeb
Potřeby můžeme uspokojit pomocí statků a služeb.
Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Ty mohou být:
• hmotné – hmotné věci, jako je např. jídlo či kniha,
• nehmotné – duševní výtvory, znalosti či dovednosti. Mohou být naneseny na hmotném statku.
Činnosti, které uspokojují naše potřeby, jsou služby. Mohou být:
• věcné – týkají se předmětů, věcí, např. opravy obuvi, sklenářství,
• osobní – týkají se přímo člověka, např. kadeřnictví, lékařské služby. Ne každý statek uspokojuje naše potřeby přímo. Některé statky slouží k tomu, abychom s jejich pomocí vytvořili statky jiné, s nimiž teprve potřeby uspokojíme. Některé jsou k dispozici volně, jiné si musíme koupit.
Arabský šejk pošle studovat svého syna do Ameriky. Po týdnu přijde z Ameriky dopis:
„Milý tatínku, je tu hezky, ale všichni jezdí do školy autobusem, jen já jezdím autem, udělej s tím, prosím tě, něco“. V odpovědi došlo:
„Milý synu, v dopise je přiložený šek na 100 000 dolarů a kup si taky autobus.“
Abychom statky a služby získali, musíme je většinou vyrobit. K tomu slouží výrobní faktory: a) přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, vzduch, b) práce – cílevědomá činnost, c) kapitál – jde o statky, z nichž výrobek vzniká (dřevo, ocel, papír), nebo o statky, pomocí nichž výrobky vytváříme (tiskařský stroj, lis, výrobní hala).
Apartmán Royal Dubai – cena za noc 25 000 USD
Ubytovna Stavbař – cena za noc 280 Kč
Proto rozlišujeme statky:
• volné – jsou bezprostředně k dispozici a na jejich získání nemusíme vynaložit práci – voda, vzduch, lesní plody;
• ekonomické – jsou výsledkem činnosti člověka, musela na ně být vynaložena práce. Tyto statky jsou:
– spotřební – slouží k uspokojování potřeb člověka hamburger, boty na ples, festivalový merch),
– kapitálové – slouží k produkování jiných statků a k poskytování služeb (obilí, vrtačka, pila, šicí stroj).
Konečně dodejme, že existují i veřejné statky, které získáváme jakoby zdarma, jsou poskytovány státem či obcemi. Stát na ně získává prostředky z daní, tudíž i veřejné statky platíme, ale nepřímo.
Udržitelnost rostoucích potřeb
S rostoucí populací i růstem potřeb souvisejících s vývojem společnosti rostou i nároky na spotřebu volných i ekonomických statků.
Vědci definovali tzv. planetární meze, jejichž překročení bude znamenat nezvratné změny na celé planetě. Pět z devíti mezí jsou již překročeny:
• globální klimatická změna – častější výkyvy počasí, zhoršující se katastrofy (sucho, záplavy, zvedání hladiny moří);
• chemická kontaminace – zvyšující se množství toxických látek v životním prostředí;
• cyklus fosforu a cyklus dusíku – především nadměrné využívání chemických hnojiv;
• změna ve využívání půdy – její postupná degradace vedoucí ke snížení produkce potravin, velké ztráty lesních ploch;
• ztráta biodiverzity – úbytek druhů rostlin a zvířat, v ČR aktuální.
1.1.2 Vzácnost
Pro množství nebo druh výrobků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené.
Na druhé straně zdroje pro uspokojení potřeb jsou omezené, říkáme, že jsou vzácné:
• domácnosti jsou omezeny svými příjmy,
• firmy jsou omezeny svými zisky.
1.1.3 Obětovaná příležitost
Protože není dostatek výrobků a služeb pro všechny (existuje vzácnost) a navíc každý má omezené zdroje k jejich pořízení, musí tedy vybírat mezi těmi statky a službami, které si musí pořídit, a mezi těmi, jejichž pořízení může odložit. Jakmile ale jednou učiníme rozhodnutí a vybereme si jednu možnost, ztratíme příležitost vybrat si možnost jinou. Tuto možnost jsme obětovali. Je naší obětovanou příležitostí
Tím vznikají i náklady obětované příležitosti. Těmito náklady je to, čeho se musíme vzdát, abychom jiný statek nebo službu mohli získat.
Statky
volné
ekonomické spotřební kapitálové veřejné
V učebnicích psychologie se vyskytuje hra „Rybí banky“. Jejím úkolem je vylovit tolik ryb, kolik je jen možné. Člověk má sklon hrát tak, že si pořídí co nejvíce rybářských lodí, protože se bojí, že jinak by ryby vylovil jeho konkurent. Jenže v moři je určité množství ryb, které se množí, pokud je člověk loví s mírou. Pokud jich vyloví příliš mnoho, množit se už nestačí, aspoň ne tak rychle, aby se nahradil úbytek. A tak nakonec jsou všechny ryby vyloveny a on i konkurent spláčou nad výdělkem. Jenže hra se dá hrát i jinak. Lze se dohodnout s konkurentem, kolik kdo může mít lodí a kolik smí vylovit ryb. Tak budou mít prospěch oba, a to trvale, protože stav ryb se bude stále doplňovat.
Jako student máte měsíčně k dispozici 1 500 Kč z brigády. To znamená, že si nemůžeš pořídit všechno, co byste chtěli – nové tenisky, předplatné herní služby, jídlo z donášky a ještě si každý týden zajít do kina. Vaše peníze jsou omezený zdroj – jsou vzácné.
I stát má omezené zdroje – má k dispozici omezené množství peněz, které získá z daní. Pro výrobu má např. omezenou rozlohu orné půdy či počet obyvatel.
Obětovaná příležitost – koupíte si nový telefon, ale musíte zůstat o víkendu doma, protože nemáte na vstup na akci.
Chceme-li jet na týdenní festival, obvykle si nemůžeme zároveň koupit nové oblečení. Chceme-li pěstovat více kukuřice, nemůžeme pěstovat tolik pšenice, protože jsme omezeni plochou půdy.
Půjdeme-li studovat vysokou školu, ztratíme tím příjem ze zaměstnání. Tento příjem je nákladem obětované příležitosti.
1.1.4 Současný výrobní systém a cirkulární ekonomika
Současná společnost funguje na principu vyrob, použij a vyhoď. Suroviny putují do výroby, posléze jsou vzniklé výrobky spotřebovány a po dosloužení se stanou odpadem.
Tento systém již není udržitelný. Nejčastěji udržitelností rozumíme rozvoj, který naplňuje potřeby současnosti, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.
Jednou z cest dosažení udržitelnosti je cirkulární ekonomika . Produkty cirkulární ekonomiky jsou navrženy tak, aby mohly být znovu či jinak využity, aby vznikalo co nejméně odpadu, aby se při výrobě eliminovaly toxické látky.
Vše probíhá tak, aby vznikl uzavřený koloběh těchto sedmi prvků:
1.2 Základy tržního systému
1.2.1 Trh
Trh můžeme chápat:
• jako místo, na kterém se setkává prodávající a kupující (tržiště, obchodní dům, burzy),
• jako spojení nabídky a poptávky po určitém zboží nebo službě (trh zboží, trh práce, peněžní trh).
1.2.2
Nabídka
Stabilplastik nabízí palety z recyklovaného plastu. Výroba je bezodpadová, veškerý výrobní odpad je znovu vrácen do oběhu. Stabilplastik udává, že tyto palety mají 5–10× vyšší životnost v porovnání s dřevěnými paletami. Dále mají o 77 % nižší dopad na životní prostředí a 7× nižší uhlíkovou stopu. Zajímavostí je tzv. chytrá paleta, která disponuje senzory a je možné ji sledovat v pohybu, tedy její obrátkovost, a optimalizovat logistické operace. Zdroj: www.stabilplastik.cz
MIWA – bezobalový prodej do supermarketů. K dispozici jsou plastové nádoby na více použití, do kterých jsou naplňovány suroviny bez obalu. Předchází se tak vzniku obalového odpadu. Pilotní projekty běží v supermarketu Albert. Zdroj: www.miwa.eu
Prodávající přicházejí na trh s určitým množstvím výrobků nebo služeb, které chtějí prodat za určitou cenu. Tyto výrobky a služby představují nabídku . Čím je cena výrobku nebo služby vyšší, tím více výrobců (prodávajících) přichází na trh s cílem je prodat, a tak nabízené množství roste. Je-li cena nízká, výrobci (prodávající) nemají zájem prodávat své výrobky nebo služby; nabízené množství klesá.
Různí prodávající byli ochotni prodávat kelímek bubble tea za různé ceny. V grafu vidíme, že čím vyšší cena, tím více prodejců je bude nabízet.
Tři subjekty působící na trhu
domácnosti – tedy obyvatelstvo
firmy
1.2.3 Poptávka
Kupující přicházejí na trh, aby koupili určité výrobky nebo služby. Jejich zájem o výrobky a služby představuje poptávku. Kupující má opačný zájem než prodávající – chce koupit výrobek nebo službu za co nejnižší cenu. Čím vyšší cena, tím méně kupujících bude ochotno si za ni takové zboží koupit.
Bude-li bubble tea v KFC stát 175 Kč, koupí si ho ti, kteří mají vyšší příjmy. Většina lidí ale nebude ochotna zaplatit tuto cenu a poptávané množství bude klesat, např. takto: Cena v Kč Poptávané množství v kelímcích
kelímky bubble tea
1.2.4 Vznik rovnovážné ceny
Prodávající si na trhu vzájemně konkurují. Snaží se získat kupující tím, že nabízejí příznivější podmínky: cenu, kvalitu, servis, rychlost dodávek. Kupující mají možnost vybrat si zboží nebo službu, která jim nejvíce vyhovuje.
Velikost nabízeného množství a poptávaného množství se tedy neustále mění a mění se i ceny výrobků a služeb. Vyrovná-li se při určité ceně nabídka s poptávkou, nastává na trhu rovnováha. Cena, při které dojde k vyrovnání nabídky a poptávky, se nazývá rovnovážná cena . To si můžeme znázornit grafem vpravo.
Z grafu je zřejmé, že s růstem ceny roste nabízené množství zboží nebo služby (nabídková křivka) a současně klesá poptávané množství (poptávková křivka). Postupně dochází k vyrovnání nabízeného a poptávaného množství při rovnovážné ceně.
1.3 Úloha zisku v tržním systému
Zisk je stimulem, díky kterému tržní ekonomika funguje. Je důvodem, proč podnikatelé nabízejí statky a služby, proč si konkurují. Podnikatelé produkující v potřebném množství a za správnou cenu takové druhy statků a služeb, které spotřebitelé poptávají, mohou dosáhnout zisku. Podnikatelé, kteří tak nečiní, prodělávají.
Zisk podněcuje podnikatele, aby produkovali statky a služby při co nejnižších nákladech. Nižší náklady jim umožňují zvýšit zisk nebo snížit ceny nebo obojí.
Zjištění zisku
Zisk je to, co podnikateli zůstane po uhrazení nákladů.
Náklady vyjadřují vynaložené prostředky v penězích.
Výnosy vyjadřují obdržené prostředky v penězích.
Výsledek hospodaření = výnosy – náklady. Jestliže jsou výnosy vyšší než náklady, jde o zisk , jsou-li nižší než náklady, vzniká ztráta .
množství kelímků bubble tea
Rok 2022 zamával s cenami a je to znát. Cena mléka stoupla o 40 %, zdražilo maso, vejce, ceny zemního plynu vzrostly o polovinu, stravovací služby o čtvrtinu. Stále se potýkáme s důsledky koronaviru, který ztížil sklizeň a přepravu zboží, protože chyběli sezonní pracovníci. K tomu se přidaly důsledky války na Ukrajině, na trh se dostává méně obilovin, medu a slunečnicového oleje, rostly ceny pohonných hmot.
výnosy 6 000 000 ztráta 500 000 náklady 6 500 000 náklady výnosy ZISK
výnosy 6 000 000 zisk 1 000 000 náklady 5 000 000
1 Odhadněte, v čem se budou pravděpodobně lišit potřeby:
a) které máte dnes a budete mít za 10 let
b) obyvatel polárních oblastí a rovníkové Afriky
c) mužů a žen
2 Vysvětlete, co znamenají planetární meze. Jak se projevují?
3 Martin má 1 000 Kč. Rozhoduje se mezi vstupenkou na festival (950 Kč), gamepassem na měsíc (259 Kč), ušetřením peněz na sluchátka (2 000 Kč). Vysvětlete:
a) jaké jsou obětované příležitosti jednotlivých rozhodnutí
b) Martinovi, jak se má podle vás rozhodnout
c) zda byla vaše doporučení ve třídě shodná nebo odlišná; pokud byla odlišná, uveďte důvody
4 Vyberte jednu příležitost a vyčíslete její náklad obětované příležitosti:
a) absolventka průmyslové školy nastoupí do zaměstnání se mzdou 27 000 Kč. Za půl roku ho opustí a začne podnikat s prodejem vlastních šperků b) máte uloženo 15 000 Kč, které přinášejí úrok 500 Kč ročně; za tyto peníze si koupíte jízdní kolo
5 Nakreslete schéma cirkulární ekonomiky.
6 Sestrojte graf nabídky a poptávky po dámských botách a určete cenu, při které se nabízené a poptávané množství vyrovnají.
7 V tabulce je uveden zájem o sluchátka k mobilnímu telefonu při následujících cenách:
Podle těchto údajů uveďte:
a) kolik sluchátek dodají firmy na trh, bude-li cena činit 150 Kč
b) kolik sluchátek budou chtít spotřebitelé koupit při ceně 150 Kč
c) kolik činí rozdíl mezi nabízeným a poptávaným množstvím
d) zda při ceně 150 Kč vznikne nedostatek, nebo přebytek sluchátek na trhu
e) jak se v nejbližší době zřejmě změní cena
f) pro koho je výhodná cena 225 Kč g) při jaké ceně bude na trhu rovnováha
h) při jaké ceně budou chtít spotřebitelé koupit 8 000 sluchátek
8 Při ceně 100 Kč za 1 kg sýra bude nabízeno 50 kg a poptáváno 850 kg, při ceně 150 Kč bude nabízeno 250 kg a poptáváno 700 kg, při ceně 200 Kč bude nabízeno 500 kg a poptáváno 500 kg, při ceně 250 Kč bude nabízeno 750 kg a poptáváno 350 kg a při ceně 300 Kč bude nabízeno 900 kg a poptáváno 250 kg. Na základě těchto údajů uveďte:
a) rovnovážnou cenu 1 kg sýra – bez sestrojení grafu
b) kolik sýra se při této ceně prodá
c) jaká nastane situace, jestliže budou prodávající nabízet sýr za 150 Kč d) jaká nastane situace, jestliže budou prodávající nabízet sýr za 300 Kč
9 Podle údajů v tabulce zjistěte výsledek hospodaření.
10 Vypočtete, kolik činí náklady, výnosy a zisk, jestliže jste na výrobu košil vynaložili materiál za 2 000 000 Kč, na mzdy 1 400 000 Kč, opotřebení strojů činilo 800 000 Kč a spotřebovala se elektřina za 200 000 Kč. Ušili jste 15 000 košilí a prodali je po 300 Kč.
náklady výnosy zisk
PODNIKÁNÍ JAKO ZÁKLAD TRŽNÍ
EKONOMIKY
Přestože bylo Jordanu Casseymu, irskému školákovi, teprve 13 let, už prodával tři hry v obchodě iTunes Apple. První jeho hrou pro mobilní telefony byla Alien Ball vs. Humans, která se brzy vyhoupla mezi nejstahovanější aplikace v irské verzi AppStore. Brzy následovala puzzle adventura s názvem Greenboy Touch. První hra stála 89 centů. U hry Greenboy Touch použil Casey prémiový platební systém. První část hry nabídl ke stažení zdarma a uživatelé platí teprve až za další části hry.
2.1 Než začneme podnikat
2.1.1 Podnikatelský záměr
Jak se do podnikání pustit? Řada úspěšných podnikatelů začala prostě tak, že dostali nápad, kterému věřili a začali ho realizovat. Nepřemýšleli příliš o tom, co vše si připravit a co musejí mít. Zkusme si to ukázat na jednoduchém příkladu.
Na počátku stojí nápad
Na počátku každého podnikání by měla být jasná vize produktu nebo služby, které chcete nabízet.
Cest, jak k této vizi dojít, je více:
a) do podnikání přenesete svoji zálibu;
b) podnikání postavíte na tom, co vás trápí. Možná jste se setkali s nějakým produktem nebo službou, se kterými jste byli nespokojeni, nebo jste zjistili, že nějaké zboží je nedostupné;
c) inspirujete se existujícími produkty – např. Ivo Lukačovič založil server Seznam.cz (jako obdobu Google);
d) přijdete se zajímavým produktem jako první – např. Tomáš Čupr vybudoval první český slevový portál Slevomat – obdobu amerického Gruponu.
Inspirovat se můžete v interaktivní mapě startupů http://www.startupmap.cz/.
Udělejte si průzkum
Musíte prozkoumat, zda bude o nabízený statek nebo službu zájem:
• ptejte se v okolí, studujte statistiky a články na toto téma;
• hledejte, jestli váš produkt je už někde s úspěchem používán (třeba i v zahraničí);
• sledujte, co dělá konkurence – co nabízí, za kolik, kde sídlí, jak dělá reklamu.
Návrh podnikatelského záměru
Jde o rozpracování našeho nápadu tak, abychom ho mohli realizovat.
Již nyní se obvykle rozhodneme, zda budeme podnikat sami nebo s dalšími osobami (společníky).
Tadeáš Kula založil Reknihy v roce 2019. Sám měl doma na stole několik přečtených knížek a chtěl je poslat dál. Rozhodl se vytvořit platformu, která propojí čtenáře a prodlouží život knihám. Reknihy jsou první české udržitelné knihkupectví, které umožňuje jednoduše prodávat i nakupovat knihy z druhé ruky přes webovou aplikaci.
Každý může knihy odeslat, ReKnihy je nabídnou online a z výtěžku vyplatí podíl původnímu majiteli. Tak dali knihám nový smysl a lidem možnost zbavit se nepotřebného, aniž by knihy skončily v popelnici. Sídlo firmy je v Praze, ale knihy se třídí a odesílají z centrálního skladu v Břeclavi. Projekt si rychle získal tisíce čtenářů a zachránil už přes 1 milion knih.
Dnes už není potřeba začínat podnikání jen s prodejem. Řada českých podnikatelů uspěla s jednoduchým nápadem, který řešil konkrétní problém: Ondfej Krátký vybudoval Liftago –alternativu taxislužby založenou na online nabídce volných řidičů; Eva Čejková založila Testuj.to, platformu, kde firmy nechávají testovat své produkty běžnými uživateli.
Založení firmy Facebook se stalo námětem filmu The Social Network (Sociální síť) režiséra Davida Finchera.
Obvykle v záměru potřebujeme mít:
1. Popis záměru
Řešíme:
• co a v jakém rozsahu budeme nabízet;
• komu budeme nabízet – kdo budou naši zákazníci;
• jakým způsobem budeme produkt prodávat či distribuovat (jak se dostane k našim zákazníkům), jakou bude mít náš produkt cenu a jak se o něm dozvědí naši zákazníci;
• jaké výrobní faktory (materiál, stroje, budovy, zaměstnance apod.) budeme potřebovat a v jakém množství.
2. Zakladatelský rozpočet
Vyčíslíme:
• finanční prostředky, které budeme potřebovat do začátku (na nákup materiálu, strojů, staveb, na mzdy, reklamu atd.);
• zisk, který jsme podle našeho odhadu schopni dosahovat.
Posouzení podnikatelského záměru
Zvažujeme:
• v čem se budeme lišit od konkurence, co nabízíme nového, proč by zákazníci měli nakupovat od nás, a ne od někoho jiného;
• zda se náš záměr setká s dostatečnou poptávkou;
• zda jsme schopni získat potřebné finanční prostředky.
Riziko podnikání
Podnikání přináší řadu rizik, v první řadě se jedná o samotné rozhodnutí o podnikání – jak podnikat, v čem podnikat, kde podnikat –a výběr vhodné právní formy.
V průběhu podnikání je třeba činit celou řadu rozhodnutí o vývoji a zavedení nových výrobků nebo služeb na trh, kdy riskujeme, že po nich nebude dostatečná poptávka. Vždy podstupujeme riziko, že nedosáhneme potřebného zisku nebo že nám odběratelé včas nezaplatí, a v důsledku toho nebudeme schopni platit svým dodavatelům nebo zaměstnancům.
Podnikatelské riziko je o to větší, pokud je na rozvoj nového produktu použit cizí kapitál (podnikatel podstupuje riziko zadlužení, které musí splácet). Snížit podnikatelská rizika pomáhá dobře sestavený podnikatelský záměr a dobré informace o situaci na trhu. Rovněž je důležitá intuice podnikatele nebo manažera a další schopnosti a okolnosti v průběhu realizace podnikatelského záměru. Pro snížení finančních dopadů podnikatelských rizik se v praxi využívá pojištění podnikatelských rizik.
Franchising
Dobrou možností pro podnikání je franchising. Představuje právo využívat jméno určité zavedené firmy, její zkušenosti a obchodní a technickou pomoc. Za to se platí průběžné poplatky a případně vstupní poplatek za možnost toto jméno využívat. Častými obory franchisingu bývají restaurace (McDonald’s, Potrefená husa), cestovní kanceláře, autopůjčovny, taxislužba, realitní kanceláře a další. Zejména McDonald’s často poskytuje finanční prostředky na vybudování pobočky.
Majitelka domku u hlavní silnice plánuje otevřít stánek s občerstvením. V obci žije 1 500 obyvatel a leží na trase do krajského města. Zjišťuje poptávku, konzultuje s provozovatelem podobného stánku, plánuje nabízet nealko nápoje a hot dogy, později i suvenýry. Odhaduje náklady i výnosy, porovnává zisk se svou současnou mzdou. Rozhodnutí probere s manželem a přáteli. Pokud bude zisk vyšší než její mzda, pustí se do podnikání.
Zakladatel.
Film vypráví příběh o vzniku McDonald‘s a podnikatelských intrikách, které vedly k jeho globálnímu úspěchu. Film zkoumá etické otázky a osobní konflikty při budování impéria.
Některé obory stojí na dobrých nápadech a není proto třeba ani velkého kapitálu. Ivo Lukačovič, zakladatel portálu Seznam.cz, začínal s počítačem rodičů a naspořenými 50 000 Kč.
Opustit jistotu zaměstnání a pustit se do vlastního projektu vyžaduje odvahu, vizi a schopnost překonávat překážky. Tomáš Čupr začínal jako programátor a později založil podle zahraničního vzoru slevový portál Slevomat, který úspěšně prodal. Poté se rozhodl pustit se do vlastního projektu – online supermarketu Rohlík. cz. V době, kdy online prodej potravin v Česku téměř neexistoval a většina investorů k tomu byla skeptická, vsadil na rychlé doručení, široký sortiment a důraz na zákaznický servis. První roky byly náročné: firma musela investovat do logistiky, technologií i marketingu, často byla ve ztrátě a čelila tlaku konkurence i nedůvěře trhu. Ale Rohlík.cz se stal do deseti let největším online supermarketem ve střední Evropě.
sao mast obličej lékárna
2.1.2 Podnikatelský záměr trochu jinak
Společenská odpovědnost firem – CSR (Corporate Social Responsibility) Společenská odpovědnost firem představuje dobrovolný závazek dávných firem chovat se v rámci své hlavní činnosti odpovědně k prostředí i ke společnosti, ve které podnikají. V každodenní činnosti se tedy projevují i sociální a ekologická hlediska. Firmy jsou řízeny tak, aby nejen přinášely dlouhodobý zisk akcionářům či majitelům, ale aby jejich činnost byla přínosná také pro společnost nebo k ní byla alespoň šetrná. Firmy zvažují dopady svého podnikání na životní prostředí, etiku, sociální vztahy (typickým příkladem je posun ve využívání kožešin od pravých k umělým). Např. u firmy Siemens představuje již 43 % obratu prodej technologií šetrných k životnímu prostředí. Přístup CSR zároveň vede k vytváření lepšího obrazu firmu v myslích zákazníků.
2.2 Právní formy podnikání
2.2.1 Kdo může podnikat
Podnikat sami nebo se společníky?
Podnikat můžeme:
Rozjezd internetového startupu zachycuje americký dokumentární film režiséra Jehane Noujaima „Startup.com“. Jsme svědky počátečního obrovského úspěchu, vstupu společnosti na burzu, ale i bojů s konkurencí a problémů spojených s růstem firmy.
Mangaloo je firma, jejíž majitelé se chtěli stát alternativou pro ty, kteří se potřebují občerstvit rychle, ale zároveň lehce. Soustředili se na ty, kteří chtějí něco malého, chutného a zároveň jim není lhostejné, z čeho je jídlo vyrobeno. Pro tento typ občerstvení přišli s názvem freshbar. Pro jídelní koncept, založený na čerstvých zeleninových salátech, pak zvolili název salaterie.
a) sami – pak přebíráme za své podnikání jako jediní zodpovědnost včetně možných rizik. Na druhou stranu k založení takovéhoto podnikání obvykle stačí méně kapitálu a jako jedinému vlastníkovi nám zůstane celý případný zisk; b) společně s dalšími osobami – založíme obchodní společnost. V tomto případě se můžeme vzájemně inspirovat svými nápady, společně řešit otázky podnikání. A samozřejmě budeme mít k dispozici více kapitálu do začátku. Některé formy společností také omezují riziko podnikání.
V současnosti se často setkáme s označením startup. Startupem se obvykle rozumí nový nápad na zajímavou službu či produkt, který je připraven jako záměr a zatím funguje v malém rozsahu nebo čeká na svou realizaci a obchodní model. Pokud je úspěšný, přinese mnoho peněz. Může ho koupit i velká firma. Příkladem startupu může být vyhledávač Skypicker, který dnes funguje na stránkách kiwi.com.
Předpoklady pro podnikání
Předpoklady pro podnikání uvádí živnostenský zákon. Podle něho může podnikat:
a) fyzická osoba – občan. Ten má právní osobnost, tzn. může nabývat práva a povinnosti. A pokud získá živnostenské oprávnění, zůstává i nadále fyzickou osobou a kromě toho se stává také osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ);
b) právnická osoba – organizovaný útvar, který má právní osobnost – tedy obdobně jako fyzická osoba může mít práva a povinnosti. Novou právnickou osobu může založit fyzická osoba i již existující právnická osoba, případně stát. Stát je také pokládán za právnickou osobu.
Kromě živnostníků existují ještě osoby provozující výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů –právníci, znalci, lékaři. Tyto osoby se nezapisují do živnostenského rejstříku.
Živnostenské oprávnění nepotřebujeme ani pro tzv. nezávislá povolání. Patří mezi ně například spisovatelé, herci, tlumočníci, architekti. Tyto činnosti se nepovažují ani za zaměstnání, ani za podnikání.
Příklady právnických osob z různých oblastí mohou být Komerční banka, McDonald’s, Moravské zemské muzeum, Česká obec sokolská.
Při své činnosti se podnikatelé řídí právními předpisy. Mezi nejdůležitější, které upravují vztahy mezi podnikateli navzájem a mezi podnikateli a občany, patří občanský zákoník .
Zákon předpisuje, že fyzická nebo právnická osoba, aby mohla podnikat, musí získat živnostenské oprávnění a pak se zapsat do živnostenského nebo obchodního rejstříku
Znamená to, že jsou dva druhy živnostenských oprávnění. Živnostenské oprávnění se vydá buď fyzické osobě (občanovi), nebo právnické osobě. Právnická osoba musí mít vždy živnostenské oprávnění – bez ohledu na to, jestli její zakladatelé už nějaká živnostenská oprávnění měli. Živnostenský rejstřík je seznam všech živností v daném regionu, vedený u městského nebo krajského živnostenského úřadu.
Osoby, které zakládají právnickou osobu, nejprve mezi sebou musejí uzavřít smlouvu o založení. Nejčastěji se zakládají tzv. obchodní společnosti, kdy se uzavírá společenská smlouva. Obchodní společnosti se zapisují do obchodního rejstříku a dnem tohoto zápisu vzniknou.
Obchodní rejstřík je veřejný seznam všech právnických osob a fyzických osob, které podnikají ve větším rozsahu. Vede ho rejstříkový soud v místě krajského soudu. Zapisují se do něj základní informace o daném podnikateli.
Obchodní firma
Fyzická osoba podniká pod svým osobním jménem a příjmením. Právnická osoba obvykle vystupuje pod svým jménem – pod tzv. obchodní firmou. Obchodní firma je název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku.
Fyzické osoby mají v názvu své jméno, např. Jana Dvořáková, drogerie. Právnické osoby mají v názvu označení své právní formy, např. Velox, s. r. o., Chrudim; Siemens ČR, a. s., Praha.
Povinnosti podnikatele vůči státu
Tyto povinnosti se týkají:
Živnostenské oprávnění pro FO
Živnostenské oprávnění pro PO
a) provozovny – označit ji jménem, sídlem a místem podnikání (včetně IČO, DIČ, provozní doby), umožnit prohlídku kontrolním pracovníkům atd.,
b) prodeje – je povinné označit zboží cenami a vystavit doklad o prodeji,
c) zaměstnanců – vést příslušnou osobní evidenci, pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
d) financí:
• ke zjištění zisku a daňových povinností fyzické osoby obvykle vedou daňovou evidenci a právnické osoby vedou účetnictví (viz další kapitola),
• v daném termínu podnikatelé odevzdávají daňová přiznání,
• a konečně je nutné platit daně, sociální a zdravotní pojištění.
IČO = identifikační číslo osoby (fyzické nebo právnické)
DIČ = daňové identifikační číslo
2.2.2 Živnosti
Získání živnosti
Chceme-li získat živnostenské oprávnění, nejlepší cestou je vydat se na živnostenský úřad a na místě vyřídit příslušné formality.
žádost o živnostenské oprávnění fyzické osoby
zápis do živnostenského rejstříku
registrace k daním a k soc. a zdrav. pojištění
Žádáme-li o živnostenské oprávnění, musíme splnit: a) všeobecné podmínky – platí pro všechny živnosti:
• plná svéprávnost. Ta se obvykle nabývá dosažením plnoletosti. K prokázání obvykle postačí občanský průkaz;
• bezúhonnost, která se prokazuje výpisem z trestního rejstříku. Výpis si může živnostenský úřad opatřit sám; b) zvláštní podmínky – odborná nebo jiná způsobilost. Odbornou způsobilostí rozumíme jednak vystudování příslušného oboru, jednak praxi. Jinou způsobilostí může být např. spolehlivost. Které z těchto zvláštních podmínek musí určitá živnost splňovat, je uvedeno v přílohách živnostenského zákona.
Je-li podnikatel zapsán v živnostenském rejstříku, a může tedy podnikat, musí se registrovat k placení sociálního a zdravotního pojištění. To může vyřídit vyplněním příslušného formuláře na centrálním registračním m ístě na živnostenském úřadu.
Druhy živností
Existují 2 velké skupiny živností:
Jak si založit živnost online
Co budete potřebovat:
– eObčanku s aktivovaným čipem nebo bankovní identitu, – přístup do datové schránky.
Postup krok za krokem:
1. Přejděte na portál www.rzp.cz (Registr živnostenského podnikání).
2. Klikněte na „Podání pro fyzické osoby“ a přihlaste se.
Vyplňte formulář, ve kterém uvedete druh živnosti, místo podnikání, kontaktní údaje. Doložte splnění zvláštní podmínky (pro řemeslnou a vázanou živnost), např. dokladem o vzdělání.
4. Odešlete formulář elektronicky do datové schránky živnostenského úřadu.
5. Zaplaťte správní poplatek 1 000 Kč (za první živnost) převodem.
Pokud vše splníte, úřad vás zapíše do živnostenského rejstříku a do 5 pracovních dnů obdržíte potvrzení. Automaticky vás přihlásí i k dani z příjmů, sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Podmínky získání živnosti
všeobecné zvláštní
a) ohlašovací živnosti – živnostenské oprávnění se uděluje automaticky, pokud ovšem prokážeme splnění všeobecných podmínek a těch zvláštních podmínek, které vyžaduje příslušný druh živnosti. Díky tomu můžeme podnikat již ode dne ohlášení živnosti; b) koncesované živnosti – pro získání koncese jsou podmínky přísnější, vyžaduje se speciální odborná způsobilost (a také prokázání spolehlivosti) a v některých případech i schválení dalším státním orgánem, např. ministerstvem. Koncese bývá povolena pro určité území či určitou dobu a vydává se jich omezený počet. Typické jsou koncese např. pro dopravu, pro soukromé detektivy. Oprávnění provozovat koncesovanou živnost se prokazuje výpisem z živnostenského rejstříku. Všechny živnosti vyžadují splnění všeobecných podmínek. Některé z nich vyžadují i splnění některých zvláštních podmínek. Proto v přílohách živnostenského zákona najdeme tyto druhy ohlašovacích živností: 1. řemeslná živnost – např. zednictví, kamnářství. Vyžaduje se vzdělání v daném oboru doložené výučním listem nebo dokladem o ukončení středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání, a to v příslušném oboru. V tom případě se nevyžaduje praxe. Vzdělání lze nahradit minimálně šestiletou praxí v oboru. V případě, že jsme vzdělání absolvovali jen v oboru příbuzném podnikání, vyžaduje se roční praxe v oboru (neplatí pro vysokoškolské vzdělání). Odbornou způsobilost lze prokázat i získáním profesních kvalifikací podle Národní soustavy kvalifikací.
svéprávnost vzdělání bezúhonnost praxe jiné Živnosti
V přílohách živnostenského zákona tak najdeme např. požadavky na získání koncese pro provádění pyrotechnického průzkumu se vyžaduje oprávnění nebo průkaz pyrotechnika, věk nejméně 21 let a vyjádření ministerstva vnitra.
ohlašovací koncesované
volné vázané řemeslné
Zlata Otavová cukrářská technoložka ze Zavidova, živnostník roku 2024
2. vázaná živnost – např. výroba a prodej jedů a žíravin, autoškola. Vyžaduje se příslušné vzdělání doložené výučním listem nebo dokladem o ukončení středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání. Kromě toho je většinou vyžadována praxe v oboru;
3. volná živnost – např. velkoobchod a maloobchod. Nevyžaduje se prokázání způsobilosti (ani vzdělání, ani praxe), pro zápis do živnostenského rejstříku postačuje splnění všeobecných podmínek.
Jestliže provozujeme řemeslnou nebo vázanou živnost, pak pro každou z nich potřebujeme samostatné živnostenské oprávnění (o které se samostatně žádá). Pokud podnikáme v oboru, který je volnou živností, postačí nám jediné živnostenské oprávnění. Tím získáme právo podnikat v cca 80 oborech, a pokud chceme podnikat ve více než v jednom, postačí tyto obory živnostenskému úřadu oznámit.
Podmínky provozování ohlašovacích živností
Vázanou živností je výroba nebezpečných chemických látek. Pro udělení této živnosti je nutné vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a 1 rok praxe, středoškolské vzdělání v oboru chemie a 5 roků praxe atd.
všeobecné
všeobecné vzdělání
všeobecné řemeslná
vázaná volná
vzdělání praxe
2.2.3 Obchodní společnost
Nejprve je třeba vědět, co je korporace
Chceme-li podnikat ve více osobách, je třeba založit korporaci. Korporaci si můžeme představit jako právnickou osobu, kterou založilo několik osob (fyzických i právnických), aby společně prováděly určitou činnost, např. podnikání. Pro podnikání jsou významné obchodní korporace, mezi něž patří obchodní společnost a družstvo. Toto podnikání upravuje zákon o obchodních korporacích. Obchodní společnost si můžeme představit jako právnickou osobu, která si dala za cíl podnikat. Zakládají ji jak fyzické, tak právnické osoby – společníci. Mohou být zakládány i společně se zahraničními osobami a s jejich kapitálem.
Založení a vznik obchodní společnosti
ZALOŽENÍ
společenská smlouva, notářský zápis
žádost o živnostenské oprávnění právnické osoby
VZNIK
zápis do živnostenského rejstříku
žádost o zápis do obchodního rejstříku
zápis do obchodního rejstříku
Chceme -li prodávat nové mobilní telefony, provozovat bazar telefonů a zároveň si otevřít půjčovnu, jde o volnou živnost. V rámci této živnosti jsou zahrnuty tyto tři obory podnikání. Postačí nám jedna žádost, jeden poplatek 1 000 Kč a oznámení, že budeme provozovat tři obory podnikání. Tyto obory můžeme kdykoliv později doplnit, a to bez poplatku.
Navzdory údajům indexu prosperity každoročně roste počet živnostenských oprávnění aktivních podnikatelů, což potvrzuje statistika ministerstva průmyslu a obchodu.
Živnostenská oprávnění
Počet ŽO ke dni: 31. 12. 2024 Celkem platných ŽO 3 720 230 pro živnosti: koncesované 320 000 vázané 345 000 řemeslné 970 000 volné 2 085 000
ŽO pro fyzické osoby 1 988 799
registrace k daním, k soc. a zdrav. pojištění
Obchodní společnost je založena uzavřením společenské smlouvy, kterou upravuje zákon o obchodních korporacích. Uzavření společenské smlouvy se provádí před notářem. U notáře se také sepisují další důležité dokumenty, např. souhlas s umístěním sídla, podpisový vzor. S notářským zápisem si právnická osoba požádá o živnostenské oprávnění pro právnickou osobu.
Po vydání živnostenského oprávnění se podává návrh na zapsání společnosti do obchodního rejstříku. Zápisem do obchodního rejstříku společnost vznikne. Obchodní společnost se poté zaregistruje k placení daní a odvádění sociálního a zdravotního pojištění.
ŽO pro právnické osoby 546 202 ŽO pro cizince 170 000
Podnikatelé celkem 2 534 000 z toho: fyzické osoby 1 988 799 právnické osoby 545 201 Podnikatelé cizinci celkem 120 000
