MATERIÁLY II pro UO Truhlář
Ing. ZDENĚK MUZIKÁŘ, Ph.D., a kolektiv
MATERIÁLY II pro UO Truhlář
PRAHA 2008
Druhý díl učebnice seznamuje studenty se širokým sortimentem výrobků dřevařské prvovýroby a se všemi materiály, které se používají k úpravě dřeva a materiálů na bázi dřeva, jako jsou lepidla, ochranné látky proti ohni i proti škůdcům dřeva, brusné materiály, materiály pro povrchovou úpravu dřeva a další materiály.
Autorský kolektiv: Ing. Zdeněk Muzikář, Ph.D. (kapitola 5) doc. Ing. Daniela Tesařová, Ph.D. (kapitoly 2, 3, 6.4) Ing. Zdeněk Holouš (kapitoly 6.1 až 6.3) Ing. Zdeněk Jergl, Ph.D. (kapitola 1) Ing. Milan Meloun (kapitola 4)
Lektorovali: Ing. Ludmila Andrlová Ing. Rudolf Beran Ing. Josef Hlavatý Ing. Viktor Kolář
© Ing. Zdeněk Muzikář, Ph.D., za kolektiv, 2008 ISBN 978-80-7333-061-3
OBSAH
1
VÝROBKY DŘEVAŘSKÉ PRVOVÝROBY . . . . . . . . . . . . . . . .
9
1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.4 1.4.1 1.4.2 1.4.3
Řezivo jako produkt pilařské výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdělení řeziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření, rozměry a jakost řeziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přířezy řeziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dýhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdělení dýh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dýhové sesazenky a hrany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Speciální dýhový materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Překližované desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdělení a jakost překližovaných desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Překližky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jádrové desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složené desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Překližované desky z rostlého dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aglomerované desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dřevotřískové desky (DTD) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dřevovláknité desky (DVD) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Speciální aglomerované materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9 11 14 16 19 19 25 27 28 29 30 34 37 38 39 39 43 47
2
LEPENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.5 2.6 2.6.1 2.6.2 2.7 2.8
Úvod do technologie lepení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdělení lepidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Teorie lepení, vlastnosti lepidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vznik lepeného spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tvorba lepeného spoje podle druhu použitého lepidla . . . . . . . . . . . Struktura lepeného spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Faktory ovlivňující kvalitu lepeného spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ověření vlastností lepených spojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pevnost lepeného spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení lepidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejčastěji používaná lepidla v dřevozpracujícím průmyslu a při výrobě nábytku a stavebně-truhlářských výrobků . . . . . . . . . .
51 51 55 57 58 62 62 63 64 66 67
5
2.8.1 2.8.2 2.8.3 2.8.4 2.9 2.9.1 2.9.2 2.9.3 2.9.4 2.9.5 2.9.6 2.9.7
Lepidla živočišného původu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lepidla rostlinného původu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Syntetická lepidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tavná lepidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklady použití lepidel v dřevozpracujícím průmyslu . . . . . . . . . . Dýhování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Montážní lepení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Olepování bočních ploch nábytkových dílců (hran) . . . . . . . . . . . . Nalepování dekoračních a podkladových fólií na velkoplošné materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slepování lamel řeziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oplášťování nábytkových profilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lepení dekorativních laminátů na velkoplošné aglomerované materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
67 68 68 70 70 71 71 71 72 72 72 73
3
OCHRANA DŘEVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
74
3.1 3.2 3.3 3.4 3.4.1 3.4.2
74 75 76 76 77
3.5
Likvidační opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Preventivní ochrana dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fyzikální ochrana dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chemická ochrana dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Impregnace chemickými ochrannými látkami . . . . . . . . . . . . . . . . . Insekticidy – chemické prostředky proti působení hmyzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fungicidy – chemické prostředky proti působení hub a plísní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochranné látky proti ohni – protipožární přípravky . . . . . . . . . . . . .
4
BRUSNÉ MATERIÁLY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85
4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.2 4.2.1 4.2.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3
Brusná zrna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přírodní brusivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Umělé brusivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tvrdost a jakost brusných zrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tvar zrn drceného brusiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Velikost zrna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nosné materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podkladové materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pojiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Brusné nástroje a pomůcky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Brusné nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Brusné pomůcky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skladování brusných pásů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
85 85 87 89 89 90 91 91 92 93 93 93 95
3.4.3
6
79 80 81
5
MATERIÁLY PRO POVRCHOVOU ÚPRAVU . . . . . . . . . . . . .
99
5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.2
Nátěrové hmoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složky nátěrových hmot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Filmotvorné látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdělení filmotvorných látek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skupenství nanášených filmotvorných látek . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nátěrové hmoty pro povrchovou úpravu nábytku a materiálů na bázi dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nitrocelulózové nátěrové hmoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kyselinotvrditelné nátěrové hmoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Polyuretanové nátěrové hmoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Polyesterové nátěrové hmoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nátěrové hmoty vytvrzované ultrafialovým zářením . . . . . . . . . . . . Vodou ředitelné nátěrové hmoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Práškové nátěrové hmoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ostatní druhy nátěrových hmot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Metody nanášení nátěrových hmot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ruční nanášení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stříkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Navalování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Polévání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Máčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nanášení v bubnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sušení a vytvrzování nátěrových hmot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konvekční metody sušení a vytvrzování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Radiační metody sušení a vytvrzování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tmely a plniče pórů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tmely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plnění pórů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bělení dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Moření dřeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podvojná mořidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vodová mořidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozpouštědlová mořidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kombinovaná mořidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prášková mořidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Speciální mořidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Metody nanášení mořidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Broušení a leštění povrchově upravovaných ploch . . . . . . . . . . . . . Broušení nátěrových hmot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Leštění nátěrových hmot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Význam nátěrových hmot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
99 99 100 101 105
5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.2.7 5.2.8 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.4 5.4.1 5.4.2 5.5 5.5.1 5.5.2 5.6 5.7 5.7.1 5.7.2 5.7.3 5.7.4 5.7.5 5.7.6 5.7.7 5.8 5.8.1 5.8.2 5.9
108 108 109 110 111 113 114 115 116 117 117 117 121 123 124 124 125 125 127 130 130 131 132 133 133 133 134 134 134 135 135 136 137 138 138
7
5.9.1 5.9.2 5.10
Význam nátěrových hmot určených pro interiéry . . . . . . . . . . . . . . Význam nátěrových hmot určených pro exteriéry . . . . . . . . . . . . . . Praktické zásady používání nátěrových hmot . . . . . . . . . . . . . . . . .
139 140 140
6
OSTATNÍ MATERIÁLY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
142
6.1 6.1.1 6.1.2 6.1.3 6.1.4 6.1.5 6.1.6 6.1.7 6.1.8 6.1.9 6.1.10 6.1.11 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5 6.2.6 6.2.7 6.2.8 6.2.9 6.3 6.4 6.4.1 6.4.2 6.4.3 6.4.4
Spojovací prostředky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kolíky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spojovací lamely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vložená pera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úhlová pera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vruty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hřebíky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spojovače (průmyslové spony) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Šrouby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podložky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Povrchová úprava kovových součástí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spojovací kování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závěsy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nosiče polic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vodicí lišty a zásuvkové výsuvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sklapky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kování sklopných a výklopných dveří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kování posuvných dveří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kolečka, kluzáky a nohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plasty používané při výrobě nábytku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení plastů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdělení plastů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zpracování plastů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Polymerní materiály uplatňované při výrobě plastů . . . . . . . . . . . . .
142 142 144 145 145 146 147 148 148 150 151 152 153 153 154 156 157 158 159 159 160 162 164 164 164 166 167 168
LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
174
PRAMENY ILUSTRACÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
175
8
1
VÝROBKY DŘEVAŘSKÉ PRVOVÝROBY
1.1
ŘEZIVO JAKO PRODUKT PILAŘSKÉ VÝROBY
Pořezem výřezů listnaté nebo jehličnaté kulatiny na pilařských strojích vzniká řezivo, přířezy a pražce. Kromě řeziva vznikají při zpracování kulatiny i další produkty, kterými jsou piliny, kusový odpad, případně štěpky. Pod pojmem řezivo se rozumí všechny pilařské výrobky, které vznikají podélným řezem výřezů kulatiny pomocí pilařských strojů. Aby byla zachována kvalita vyráběného řeziva, je listnatá a jehličnatá kulatina zařazena do šesti jakostních tříd pro třídění dříví: I. třída – rezonanční výřezy (výroba hudebních nástrojů), II. třída – výřezy určené pro výrobu krájených a loupaných dýh a výřezy pro speciální výrobu, III třída – výřezy určené pro výrobu řeziva všeho druhu a stavební účely, IV. třída – výřezy určené pro výrobu dřevoviny, důlních vzpěr a výztuží, V. třída – dříví určené pro výrobu buničiny, VI. třída – palivové dříví. S výrobou jehličnatého a listnatého řeziva souvisí technologické operace, které předcházejí nebo následují za vlastním pořezem pilařské kulatiny. Mezi tyto operace patří např. operace na skladu kulatiny, pořez výřezů, skladování a úprava řeziva sušením. Operace na skladu kulatiny zahrnuje skladování kulatiny, její ochranu před popraskáním vlivem ztráty vlhkosti nebo poškozením dřevokazným hmyzem a houbami. Následuje příprava kulatiny pro pořez (odkorňování, hledání kovů, měření a krácení kulatiny na výřezy, třídění výřezů a jejich skladování). Pořezu výřezů předchází doprava výřezů do pilnice. Pořez se pak provádí na pásových nebo rámových pilách. Nejpoužívanějším způsobem pořezu jehličnatých výřezů na rámových a pásových pilách je pořez prizmováním (obr. 1). U listnatých dřevin je pak nejběžnějším způsobem pořezu výřezů pořez na ostro (obr. 2). Speciálními způsoby pořezu se pak vyrábí radiální řezivo (čtvrtkový pořez) nebo řezivo tangenciální (pořez Cantibay). Po pořezu následuje krácení, omítání oblin bočního řeziva, třídění podle jakostních tříd a ukládání řeziva do hrání a balíků. 9
Obr. 1. Pořez prizmováním
Obr. 2. Pořez na ostro
Skladování představuje uložení proloženého řeziva v hráních nebo v balících ve skladech řeziva. Úpravou řeziva sušením se rozumí předsoušení a následně sušení řeziva. Předsoušení a sušení řeziva může být přirozené (ve skladech řeziva) nebo umělé (v předsušárnách a sušárnách). Předsoušením se sníží vlhkost na 20 – 30 %, sníží se podíl nejakostního řeziva a zmenší se riziko napadení dřevokaznými houbami. Řezivo je zároveň lehčí, což je důležité pro převoz dopravními prostředky k odběrateli. Sušením v komorových sušárnách se pak vlhkost řeziva snižuje na 8 % u řeziva pro výrobu nábytku a použití v interiéru. Pro výrobu oken nebo dveří na vlhkost 12 – 14 %.
Některé základní pojmy z oblasti výroby řeziva Kulatina – dříví oblého tvaru. Dělí se na jehličnatou a listnatou, tvrdou a měkkou. Sortiment surového dříví – druh dřeva, který vyhovuje dřevinou, rozměry a jakostí (např. pilařské výřezy). Výřez – část kmene stromu vzniklý jeho příčným přeřezáním (obr. 3). kulatina
výřez
Obr. 3. Výřez
10
Řezivo – výrobek ze dřeva, který se vyrábí rozřezáním kulatiny rovnoběžným směrem s osou kmene. Přířez – je řezivo nebo polotovar o stanovené vlhkosti a s určitým stupněm opracování, jehož rozměry odpovídají konečnému použití.
1.1.2
Rozdělení řeziva
Při dělení řeziva vycházíme z různých hledisek. Můžeme je dělit podle:
• • • • •
použitých dřevin, tvaru a rozměrů příčného průřezu, způsobu výroby, polohy řeziva ve výřezu kulatiny, účelu použití.
Rozdělení řeziva podle dřevin Podle použitých dřevin se vyrobené řezivo rozděluje na:
• jehličnaté, • listnaté: – tvrdé, – měkké. Z jehličnatých dřevin se zpracovává smrk (SM), jedle (JD), borovice (BO), borovice vejmutovka (VJ) a modřín (MD). Z listnatých dřevin tvrdých je to hlavně dub (DB), buk (BK) a jasan (JS). Zpracovatelsky významné jsou i dřeviny jako je ořešák (OR), třešeň (TR), jabloň (JB) a švestka (SV). Listnatými dřevinami měkkými vhodnými pro zpracování je pak lípa (LP), olše (OL), topol (TP), jírovec (KS) a vrba (VR).
Rozdělení řeziva podle tvaru a rozměrů příčného průřezu Řezivo se podle tvaru a rozměrů příčného průřezu dělí na (obr. 4):
• deskové – prkna, fošny, • hraněné – hranoly, hranolky, latě, lišty, • polohraněné – polštáře, trámy. Deskovým řezivem se nazývá všechno neomítané i omítané řezivo do tloušťky 100 mm. Jeho šířka je větší nebo rovna dvojnásobku jeho tloušťky (b ≥ 2t). Podle tloušťky se deskové řezivo dělí na prkna a fošny. Prkna mají tloušťku do 40 mm, fošny pak 40 – 100 mm. 11
Obr. 4. Druhy řeziva
deskové
hraněné
polohraněné
Hraněné řezivo zahrnuje všechno řezivo s pravoúhlým příčným průřezem. Jeho šířka je menší než dvojnásobek jeho tloušťky (b < 2t). Podle tloušťky a plochy příčného průřezu se hraněné řezivo dělí na hranoly a hranolky. Hranoly představují řezivo o tloušťce větší než 100 mm nebo s plochou příčného průřezu větší než 100 cm2. Hranolky mají tloušťku do 100 mm a plochu příčného průřezu 25 – 100 cm2. Názvem hraněné řezivo lze označit i latě, jež mají plochu příčného průřezu 10 – 25 cm2 a lišty s plochou průřezu menší než 10 cm2. Polohraněným řezivem je označováno dvoustranně řezané řezivo, které má oblé boky po výřezu, ze kterého bylo vyrobeno. Podle tloušťky se polohraněné řezivo rozděluje na polštáře a trámy. Polštáře představují řezivo o tloušťce menší než 100 mm. Trámy mají pak tloušťku větší než 100 mm, přičemž jejich nejmenší šířka odpovídá 2/3 jejich tloušťky.
Rozdělení deskového řeziva podle způsobu výroby Podle způsobu výroby je deskové řezivo rozdělováno následovně (obr. 5):
• neomítané, • omítané, • jinak upravené (řezané zvláštním způsobem).
neomítané
omítané
Obr. 5. Deskové řezivo
12
Neomítané deskové řezivo nemá boky ořezané do pravého úhlu s plochami nebo je má ořezané jen částečně. Omítané deskové řezivo se vyrábí z řeziva neomítaného, a to rovnoběžným obráběním na obou bocích. Boky řeziva tak vznikají řezáním nebo frézováním do pravého úhlu k plochám řeziva. Řezivo
s úplným odstraněním oblin po celé délce řezu se označuje jako ostrohranně omítané. Jinak upravené řezivo se vyrábí například zvláštním způsobem pořezu, jako je orientovaný pořez výřezů, čímž se získá radiální nebo tangenciální řezivo. Jinak upraveným řezivem je i řezivo egalizované.
Rozdělení řeziva podle jeho polohy ve výřezu kulatiny Podle toho, z které části výřezu kulatiny (obr. 6) je řezivo vyrobeno, je lze rozdělovat na:
• • • •
dřeňové řezivo, středové řezivo, boční řezivo, krajinová prkna a krajiny.
krajina
Dřeňové řezivo boční prkna má ve své tloušťce obsaženu dřeň, čímž středová prkna vzniká jeho poškození dřeňovými trhlina- dřeňová prkna mi při sušení. Snahou pravá strana výrobců řeziva je vyrábět řezivo bez přítomlevá strana nosti dřeně. Středové řezivo se vyrábí pořezem ze středové části výřezu. Díky tomu, že letokruObr. 6. Řezivo podle polohy ve výřezu hy čela svírají s plochou co největší úhel, má toto řezivo lepší tvarovou stabilitu. Rozměry řeziva jsou dány délkou výřezu a jeho čepovým průměrem. Boční řezivo se vyrábí z vnější části výřezu a v porovnání se středovým řezivem je obvykle užší a tenčí. Toto řezivo má větší sklon k tvarovým změnám při sesychání než řezivo středové. Nerovnoměrné sesychání je ovlivněno malým úhlem, který svírají letokruhy čela s plochou řeziva. U bočního řeziva se mohou vyskytovat velmi úzké konce, které je nutné po pořezu odřezávat. Zkracováním se dosahuje kratšího řeziva, než je základní délka výřezu. Toto řezivo se pak označuje jako kratina. Krajinová prkna a krajiny tvoří spíše kusový odpad. Krajina je odřezaná boční část výřezu. Jelikož má vnější plochu oblou nebo jen z části ořezanou, nelze z ní už řezivo vyrobit. Krajinové prkno má pak vnější plochu po celé délce řezanou nebo dotčenou pilou. 13
Rozdělení řeziva podle účelu použití Podle účelu použití lze řezivo rozdělit na řezivo:
• • • • • •
pro výrobu nábytku, pro stavebně-truhlářskou výrobu, konstrukční (plní nosnou funkci), rezonanční (určené pro výrobu hudebních nástrojů), pro leteckou výrobu, ke zvláštním účelům (například pro rekonstrukci památek).
1.1.3
Měření, rozměry a jakost řeziva
Měření a rozměry řeziva Délka řeziva je nejkratší vzdálenost měřená mezi čelními řezy. Udává se v metrech. Šířka řeziva se udává v milimetrech. U rovnoběžně omítaného řeziva se šířka měří na libovolném místě délky bez oblin s minimální vzdáleností 150 mm od čelního řezu. Šířka neomítaného deskového řeziva se měří ve středu jeho délky. U řeziva o tloušťce do 40 mm se šířka stanovuje na užší ploše. Je-li řezivo tlustší než 40 mm, pak se jeho šířka stanovuje jako polovina součtu šířek obou ploch. Šířka neomítaného řeziva se stanovuje bez kůry a lýka. Tloušťka řeziva se udává rovněž v milimetrech. Měří se na řezivu v libovolném místě jeho délky, minimálně však 150 mm od čelního řezu. Plošný obsah řeziva se stanovuje z jeho délky a šířky. Udává se v metrech čtverečních. Rozsah vyráběných rozměrů (tloušťka, šířka a délka) jehličnatého a listnatého řeziva je definován příslušnými normami, případně požadavkem zákazníka.
Běžně vyráběné rozměry středového řeziva U jehličnatého středového řeziva, které je ostrohranné, se jeho délka pohybuje v rozmezí 3 – 6 m s odstupňováním po 0,25 nebo 0,5 nebo 1 m. Tloušťka se pohybuje často v rozmezí 35 – 65 mm, šířka v rozmezí 150 až 300 mm. U listnatého řeziva je středové řezivo vyráběno s oblinami. Délka řeziva se pohybuje v rozmezí 2,5 – 5,2 m s odstupňováním délek po 100 mm. Tloušťky listnatého středového řeziva se obdobně jako u jehličnatého pohybují často v rozmezí 35 – 65 mm. Rozsah šířek je 150 – 400 mm.
14
Běžně vyráběné rozměry bočního řeziva Boční jehličnaté a listnaté řezivo má stejné základní délky i odstupňování délek jako řezivo středové. Mimo základní délky je nutné počítat ještě s délkami zkráceného řeziva. Řezivo, které je kratší než 2 metry, se již považuje za kratinu. Řezivo se vyrábí v šířkách od 60 mm se stoupáním po 10 mm, často však po 20 mm. Běžnými tloušťkami jsou 18, 22 a 24 mm. Boční listnaté řezivo se dodává neomítané s oblinami, jehličnaté pak omítané.
Přídavky na sesychání řeziva Jelikož je řezivo vyráběno z výřezů o vlhkosti vyšší než 30 %, je nutné počítat s přídavky na jeho sesychání tak, aby mělo jmenovité rozměry při absolutní vlhkosti 20 % (tab. 1). Přídavky na sesychání jsou definovány příslušnými normami (ČSN 49 11 09 Přídavky na sesychání řeziva jehličnatých dřevin a ČSN 49 12 09 Listnaté rezivo. Prídavky na zosychanie). Tabulka 1. Příklady přídavků na sesychání jehličnatého a listnatého řeziva Listnaté Řezivo
Jehličnaté A
Tloušťka (mm)
B
Přídavek na sesychání (mm)
22
0,6
0,3
0,5
50
1,3
0,8
1
80
2,1
1,2
1,7
Šířka (mm)
Přídavek na sesychání (mm)
60
1,2
0,9
1,3
150
3,9
2,3
3,2
250
6,5
3,8
5,3
Poznámka: A – tyto dřeviny: BŘ, DB, JV, OL, OS, TP, JS B – tyto dřeviny: BK, HB, JM, LP
15
Jakost řeziva Při zařazování řeziva do jakostních tříd se posuzují především rozměry řeziva, poloha řeziva v kmeni, přirozené vady řeziva (suky, trhliny, křivost apod.) a vady vzniklé při výrobě. Řezivo se podle kvalitativních znaků zařazuje podle původních českých norem do tříd jakosti, kterým jsou přiřazeny barvy, jimiž se řezivo označuje na čelních řezech. Jehličnaté a listnaté řezivo se podle výskytu vad rozděluje na uvedené třídy jakosti: I. třída – označení červenou barvou, II. třída – označení modrou barvou, III. třída – označení černou barvou, IV. třída – bez označení nebo označení zelenou barvou. Pro potřeby truhlářské výroby je určeno řezivo jakostní třídy I. a II. Třídění řeziva podle českých nezávazných norem postupně nahrazují přijímané evropské normy. Z nich lze jmenovat například: ČSN EN 1313 Kulatina a řezivo. Dovolené úchylky a přednostní rozměry. Část 1: Jehličnaté řezivo a Část 2: Listnaté řezivo. ČSN EN 1611 Řezivo. Vizuální třídění jehličnatého řeziva. Část 1: Evropské smrky, jedle, borovice a douglasky. ČSN EN 975-1 + A1 Řezivo. Vizuální třídění listnatého řeziva. Část 1: Dub a buk. Tyto nezávazné normy však plně nenahrazují normy původní, a proto se zatím v praxi pro třídění řeziva příliš nepoužívají.
1.1.4
Přířezy řeziva
Na pilařských závodech se může vyrábět z řeziva další sortiment, kterým jsou přířezy. Přířez je povrchově neopracovaný nebo opracovaný kus řeziva s danými rozměry. Přířezy lze rozdělovat podle několika kritérií.
Rozdělení přířezů řeziva podle dřevin, ze kterých jsou vyrobeny Podle použitých dřevin se přířezy řeziva dělí na přířezy:
• z jehličnatých dřevin, • z listnatých dřevin (tvrdých a měkkých).
16
Rozdělení přířezů řeziva podle tvarů a rozměrů příčného průřezu Podle tvaru a rozměrů příčného průřezu se přířezy rozdělují na:
• deskové, • hraněné. Deskové přířezy zahrnují všechny přířezy, které mají šířku větší nebo rovnu dvojnásobku své tloušťky. Hraněné přířezy zahrnují přířezy s pravoúhlým příčným průřezem, jejichž šířka je menší, než dvojnásobek tloušťky. Mezi hraněné přířezy patří hranoly, hranolky, latě a lišty.
Rozdělení přířezů podle míry opracování Podle opracování povrchu se přířezy rozdělují na:
• neopracované, • opracované. Neopracované přířezy představují všechny jehličnaté a listnaté přířezy, které nejsou povrchově obrobeny. Vlhkost neopracovaných přířezů by neměla být vyšší než 20 %. Podle účelu použití se neopracované přířezy rozdělují na přířezy:
• • • • •
nábytkové, pro stavebně truhlářskou výrobu, pro dopravní prostředky, pro přepravní obalové prostředky, pro výrobu dřevěných podlahovin.
Opracované přířezy se vyrábějí opracováním ploch, boků a čel neopracovaných jehličnatých a listnatých přířezů řeziva. Mohou být opracovány jednostranně až čtyřstranně. Jejich výrobní vlhkost je rovna vlhkosti konečných výrobků. Podle způsobu výroby se rozdělují na:
• vlysy, • lamelové přířezy, • spárovky. Opracované přířezy listnaté jsou zastoupeny především bukovými přířezy, používanými na výrobu ohýbaného nábytku. Vyráběny jsou jako hranoly a deskové přířezy. (Délky do 3 m, šířky 10 – 200 mm a tloušťky 10 – 100 mm. Řazeny jsou do dvou jakostních tříd). Pro ohýbání se dodávají opracované přířezy s vlhkostí nejvýše 30 %. 17
Opracované přířezy jehličnaté se vyrábějí ze dřeva SM, BO, MD, případně JD. Uplatnění nacházejí především v oblastech výroby, jako je nábytkářský průmysl, stavebně truhlářská výroba, dopravní prostředky, výroba hudebních nástrojů (z rezonančního řeziva) apod.
Opracované přířezy pro nábytkářskou výrobu Hlavními zástupci opracovaných jehličnatých přířezů pro nábytkářskou výrobu jsou spárovky a vlysy, případně lamelové přířezy. Spárovky jsou nábytkářským přířezem, který se vyrábí sklížením užších přířezů řeziva do větších šířek, tedy ve směru napříč vláken. na tupou spáru Pro jejich výrobu lze použít jak přířezy celých délek, tak přířezy délkově nastavované, což umožňuje lepší využití dřevní suroviny. Přířezy ve na pero a drážku spárovce mohou být k sobě slepovány například na tupou spáru, pero a drážku nebo na zubovou (klínovou) spáru (obr. 7). na zubovou (klínovou) spáru Vlysy určené pro nábytkářskou výrobu se vyrábějí délkově nastavoObr. 7. Lepené spoje spárovky vané ve směru vláken nebo z jednoho kusu v celé délce. Nastavované vlysy se spojují délkově na miniozubový spoj. Přířezy pro nábytkářskou výrobu mají vlhkost 8 %.
Opracované přířezy pro stavebně-truhlářskou výrobu Pro stavebně-truhlářskou výrobu se dodávají přířezy povrchově opracované s rovnými plochami nebo s plochami tvarově frézovanými například na pero a drážku, čímž vznikají tzv. palubovky (obr. 8), podlahovky apod. Pro konstrukce okenních rámů se používá nekonečný vlys. V současnosti se na výrobu oken často používá lepený eurohranol, vyráběný ze dřeva SM, BO, MD a DB, ale také z exotických dřevin typu Meranti nebo Seraja. Eurohranoly mohou být fixní délky, kdy krycí vrstvy jsou průběžné. Dodávají se v délkách od 0,7 do 3 m. Vyrábí se i nastavovaný hranol, dodávaný v délkách 6 m. (Rozměry hranolů na příčném průřezu jsou 72 (82) × 86 mm nebo 82 × 115 mm). Přířezy pro stavebně-truhlářskou výrobu mají vlhkost v rozmezí 12 – 14 %.
Obr. 8. Palubovka
18
Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Definujte pojem řezivo. Jaké řezivo se vyrábí podle tvaru a rozměrů příčného průřezu? Jak se rozděluje řezivo podle polohy ve výřezu kulatiny? Jaké třídy jakosti listnatého a jehličnatého řeziva znáte? Co je přířez a jaké druhy přířezů podle míry opracování rozeznáváme? Jaké opracované přířezy určené pro výrobu nábytku znáte?
1.2
DÝHY
Dýha je list dřeva, který je vyrobený krájením, loupáním nebo řezáním z kmenových dýhárenských výřezů. Dýhou lze rovněž nazvat listy dřeva o tloušťce 7 mm a menší.
Základní pojmy Krájená dýha – dýha získaná krájením bloku v podélném nebo příčném směru k průběhu dřevních vláken. Loupaná dýha – dýha získaná loupáním výřezu. Textura dýhy – kresba na povrchu dýhy, která je dána strukturou dřeva. Kresba je ovlivněna druhem dřeviny a způsobem výroby dýhy. Radiální dýha – dýha vyrobená krájením bloku v radiálním směru. Tangenciální dýha – dýha vyrobená krájením bloku v tangenciálním směru. Krájené a loupané dýhy jsou vyráběny z výřezů dýhárenské kulatiny. Podle třídění jehličnatého a listnatého dříví podle tříd jakosti, jsou pro výrobu krájených dýh používány výřezy I. třídy jakosti. Pro výrobu dýh loupaných pak výřezy II. třídy jakosti. Výřezy nesmějí mít vady v podobě mechanického poškození, zapaření, svalovitosti apod.
1.2.1
Rozdělení dýh
Při dělení dýh vycházíme z různých hledisek. Můžeme je dělit podle:
• • • •
způsobu výroby, druhu použití, dřeviny, textury.
19