PŘÍPRAVA A PROVOZ STAVBY II
Ing. JAROSLAVA TOMÁNKOVÁ, Ph.D. – Ing. DANA MĚŠŤANOVÁ, CSc., a kolektiv
PŘÍPRAVA A PROVOZ STAVBY II pro SPŠ a SOŠ stavební
PRAHA 2012
Učebnice seznamuje studenty s technicko-ekonomickými procesy spojenými s přípravou a realizací staveb. Věnuje se zásadám přípravy a realizace stavby, zejména časového plánování, zařízení staveniště, projektu organizace výstavby, dále též otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví a požární ochrany. Zmiňuje software využívané ve stavebnictví. Učebnice vychází ze zákonů, vyhlášek, nařízení a norem platných v roce 2011.
Autorský kolektiv: Ing. Jaroslava Tománková, Ph.D. Ing. Dana Měšťanová, CSc. Ing. Dana Čápová, Ph.D. Ing. Václav Pospíchal, Ph.D.
Lektorovali: doc. Ing. František Kuda, CSc. Ing. Iva Krausová
© Ing. Jaroslava Tománková, Ph.D., Ing. Dana Měšťanová, CSc., za kolektiv, 2012 © INFORMATORIUM, spol. s r.o., 2012 ISBN 978-80-7333-091-0
5
Obsah
OBSAH
POUŽITÉ ZKRATKY . . . . . . . . . . . . . . . .
6
PŘÍPRAVA A REALIZACE STAVBY . . .
7
Organizační zajištění výstavby . . . . . . . . . . . Tradiční dodavatelský systém . . . . . . . . . . . . Dodavatelské systémy jednoho dodavatele . Dodavatelský systém BOT . . . . . . . . . . . . . . Manažerské služby na výstavbovém projektu (inženýring) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Příprava dodavatele stavby . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Nabídková příprava dodavatele . . . . . . . . . . 1.2.2 Předvýrobní příprava stavební zakázky . . . . 1.2.3 Výrobní příprava – realizace zakázek . . . . . 1.2.4 Vedení stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.5 Subdodávky ve stavební firmě . . . . . . . . . . . 1.2.6 Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.7 Operativní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.8 Operativní řízení stavby . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.9 Režim financování stavební zakázky . . . . . . 1.2.10 Předání a převzetí stavby . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.11 Závěrečné vyhodnocení zakázky . . . . . . . . . 1.3 Plán organizace výstavby . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.1 Technická zpráva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.2 Časový plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.3 Staveniště a zařízení staveniště (ZS) . . . . . . 1.3.4 Přílohy (dokladová část) . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Návrh zařízení staveniště . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Staveniště a zařízení staveniště . . . . . . . . . . 1.4.2 Návrh objektů ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.3 Zásobování staveniště vodou a elektrickou energií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.4 Situace zařízení staveniště . . . . . . . . . . . . . . 1.4.5 Náklady na zařízení staveniště . . . . . . . . . . . 1.4.6 Předání a převzetí staveniště . . . . . . . . . . . . Kontrolní činnosti při výstavbě . . . . . . . . . . 1.5 1.5.1 Dozorová činnost stanovená zákonem . . . . . 1.5.2 Dozorová činnost sjednaná z rozhodnutí investora (stavebníka) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7 7 8 8
1 1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4
9 10 10 11 11 12 13 14 15 23 26 30 30 31 32 32 32 33 33 33 35 41 44 46 46 52 52 53
2
2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 3
BEZPEČNOST, KVALITA A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘI VÝSTAVBĚ . . . . . . . . . Bezpečnostní management . . . . . . . . . . . . . . Bezpečnost a ochrana zdraví při práci . . . . . Požární ochrana (PO) . . . . . . . . . . . . . . . . . . Systém managementu bezpečnosti . . . . . . . . Ochrana životního prostředí při výstavbě . . Ochrana životního prostředí na staveništi . . Systémy environmentálního managementu (EMS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kvalita a zabezpečování kvality . . . . . . . . . . Kvalita výrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Systémy řízení kvality (jakosti) . . . . . . . . . .
56 56 56 60 61 61 61 63 64 64 65
ZPRACOVÁNÍ PROJEKTŮ S VYUŽITÍM SOFTWAROVÉ PODPORY . . . . . . . . . . . 67 LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
70
6
Použité zkratky
POUŽITÉ ZKRATKY
AD ATD
autorský dozor autorský technický dozor investorského technického dozoru ITD BIM informační model budovy – software (angl. Building Information Modeling) BOOT dodavatelský systém „postav-vlastni-provozuj-předej“ (angl. Build-Own-Operate-Transfer) BOT dodavatelský systém „postav-provozuj-předej“ (angl. Build-Operate-Transfer) BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci ČBÚ Český báňský úřad ČKA Česká komora architektů ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ČOI Česká obchodní inspekce DB dodavatelský systém „vyprojektuj-postav“ (angl. Design-Build) DBB dodavatelský systém „vyprojektuj-zadej-postav“ (angl. Design-Bid-Build) DBFO dodavatelský systém „vyprojektuj-postav-finan cuj-provozuj“ (angl. Design-Build-Finance-Operate) DIO dopravně inženýrské opatření DIR dopravně inženýrské rozhodnutí EMS systém environmentálního managementu (angl. Environmental Management System) HSV stavební práce (dodávka a montáž) uvedené v TSKP HZS hasičské záchranné sbory hrubá zúčtovací sazba ITD investorský technický dozor KZP kontrolní a zkušební plány MOE místo odběru elektřiny MOV místo odběru vody MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí Nh normohodina NN nízké napětí NV nařízení vlády NZ normativní základna
OIP OOPP OP PO POV PPP
oblastní inspektoráty práce osobní ochranné pracovní prostředky operativní plán požární ochrana plán organizace výstavby dodavatelské systémy spolufinancování soukromého a veřejného sektoru (angl. Public Private Partnership) PSV přidružená stavební výroba – řemeslné práce (dodávka, montáž) uvedené v TSKP QMS systém řízení kvality (angl. Quality Management System) Sh strojohodina SMS systém managementu bezpečnosti (angl. Safety Management System) SO stavební objekt SoD smlouva o dílo SP stavební povolení SŘ správní řízení SÚIP Státní úřad inspekce práce SW software TDI technický dozor investora TDS technický dozor stavebníka TIČR Technická inspekce České republiky TKP technické a kvalitativní podmínky TP technologické předpisy TSK technická správa komunikací TSKP Třídník stavebních konstrukcí a prací ÚNMZ Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ÚŘ územní řízení VHŘ Výkonový a honorářový řád VN vlastní náklady VRN vedlejší rozpočtové náklady ZBOZP zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ZOV zásady organizace výstavby ZP zákoník práce ZS zařízení staveniště
7
1 Příprava a realizace stavby
PŘÍPRAVA A REALIZACE STAVBY
1.1
ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝSTAVBY
V současné stavební praxi se používá několik typů odlišných dodavatelských systémů podle vhodnosti v daném výstavbovém projektu. Dodavatelské systémy uplatňované v jednotlivých zemích se mírně liší v závislosti na způsobu tradiční dělby práce, nicméně hlavní znaky jsou společné a aplikovatelné v jakékoliv tržní ekonomice. Investor uzavřením příslušných smluv s dodavateli (kontraktory) stanovuje i formu, jakou bude výstavba organizována a řízena. Dodavatelské systémy (angl. Procurement Systems) lze v zásadě rozdělit podle toho, s jakými dodavateli a v jakém počtu investor vstupuje do smluvního vztahu při zajišťování výstavby:
systém více dodavatelů – investor zvlášť zadává projektovou dokumentaci, jednotlivé stavební práce a dodávky a jiné služby několika dodavatelům, kteří vstupují do smluvních vztahů přímo s ním (počet uzavřených smluv obvykle odpovídá počtu dodavatelů), systém jediného dodavatele – investor zadává zhotovení projektové dokumentace stavby i její zhotovení jedinému dodavateli, kombinace předchozích možností v různých etapách výstavby. V současné době lze rozeznat z hlediska vazeb mezi jednotlivými účastníky výstavby v zásadě tyto hlavní dodavatelské systémy:
tradiční dodavatelský systém jako zástupce systému více dodavatelů, způsob výstavby tzv. na klíč jako zástupce systému jediného dodavatele, dodavatelské systémy spolufinancování soukromého a veřejného sektoru – tzv. PPP projektů. Podle způsobu řízení realizace výstavbového projektu je pak možné definovat různé typy manažerských služeb na projektu, tzv. inženýring.
1.1.1 Tradiční dodavatelský systém Tradiční dodavatelský systém, nazývaný také Design-Bid-Build (DBB), tedy „vyprojektuj-zadej-postav“, je nejužívanějším dodavatelským systémem v ČR, ale i v jiných zemích. Důvodem k jeho častému použití je jednak tradice, ale především jeho transparentnost v kontrolování nákla-
dů projektu, proto je často používán na stavební zakázky financované z veřejných rozpočtů, respektive je jeho použití vyžadováno legislativou dané země. V systému DBB uzavírá investor dvě smlouvy o dílo – jednu se samostatným projektantem a druhou s generálním dodavatelem stavby. Ten si může najímat subdodavatele na vybrané práce. Vztah mezi účastníky je schematicky znázorněn na obr. 1. vlastník (investor)
projektant autorský dozor
generální dodavatel
subdodavatelé
vlastní výroba
Obr. 1. Tradiční dodavatelský systém (DBB)
Smlouvy o dílo upravují zvláště:
odpovědnost projektanta ve službách investora za kvalitu řešení zpracované dokumentace stavby ve smluveném rozsahu, čase a za dohodnutou cenu, odpovědnost stavebního dodavatele ve službách investora se zárukou za kvalitu zhotovení stavby podle úplné dokumentace stavby předané investorem podle dohodnutých smluvních podmínek (termíny, cena aj.), pravomoci a odpovědnost projektanta vůči dodavateli a obráceně musí být upravena v příslušných smlouvách s investorem. Obvykle je tento dodavatelský systém doplněn třetí smlouvou – mandátní, případně příkazní smlouvou na technický dozor investora či stavebníka – TDI, TDS. Povinně musí být zajištěn u staveb financovaných z veřejného rozpočtu (§ 152, odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb.). V tradičním dodavatelském systému investor nejprve osloví architekta nebo projektanta se svou poptávkou na stavbu určitých parametrů a s nákladovým stropem svých možností. Ten pro něj zpracuje kompletní projektovou dokumentaci v několika stupních a rovněž zadávací dokumentaci, obvykle včetně výkazu výměr. Poté proběhne výběrové řízení na dodavatele stavby, ve kterém uchazeči předloží své nabídky zpracované na podkladě výkazu výměr. Cenové nabídky obvykle obsahují jednotkové ceny položek výkazu výměr, na základě kterých je kalkulována celková cena díla.
8
1 Příprava a realizace stavby
Vítěz výběrového řízení, který vstoupí do přímého smluvního kontraktu s investorem, realizuje stavební práce se svými zdroji nebo si na některé práce najme subdodavatele. Je-li součástí stavby složitá a náročná technologická část, bývá obvykle dodávána na základě samostatné smlouvy dodavatele příslušného provozního souboru přímo s investorem. Je-li investor technicky a organizačně zdatný, pak může zakázku rozdělit mezi více dodavatelů jednotlivých konstrukčních prvků, pro které realizuje samostatná výběrová řízení. Pak lze mluvit o tradičním systému s kompletovanými dodávkami. Případně si investor může najímat jednotlivé dodavatele materiálů, stavebních prací a služeb samostatně, což se označuje jako investorský způsob výstavby.
1.1.2
Dodavatelské systémy jednoho dodavatele
Do systémů jednoho dodavatele je možné zařadit několik jen málo se lišících variant systému. Pod tímto heslem jsou obsaženy klasické kontrakty „na klíč“ a systémy nazývané Design-Build (DB), tedy „vyprojektuj-postav“. V systému DB se předpokládá kontrola investorem prostřednictvím technického dozoru, u klasických staveb na klíč obvykle investor žádný odborný dohled neprovádí. Do této kategorie by se daly zařadit i dodavatelské systémy používané při spolupráci soukromého a veřejného sektoru, jako systém BOT (angl. Build-Operate-Transfer) – „postav-provozuj-předej“, který je nejčastěji používaným reprezentantem těchto systémů (viz kap. 1.1.3). Investor zadá dodávku projektové dokumentace stavby i její zhotovení jedinému dodavateli a jedinou smlouvou o dílo ho zavazuje, aby mu předal hotovou a provozuschopnou stavbu, a to ve smluveném termínu, stanovené kvalitě a za smluvenou cenu. Vztah mezi účastníky je schematicky znázorněn na obr. 2. Rozpětí služeb nabízených dodavateli na klíč se značně liší, někteří nabízejí zajištění pozemku, zajištění finančních prostředků hypotékou, odkupem se zpětným pronájmem a mnohé další, tak aby uspokojili všechny požadavky investorů. Investor má v takovém dodavateli jediný subjekt kompletně zodpovědný za celý výstavbový proces. vlastník (investor)
inženýrská organizace
projektant
generální dodavatel
subdodavatelé
vlastní výroba
Obr. 2. Dodavatelský systém tzv. na klíč nebo DB
Dodavatelské systémy na klíč jsou často používány na projektech s velkým podílem technologického zařízení. V takových případech dodavatel technologie dílo nejen vyprojektuje, ale i realizuje, a to především ze dvou důvodů:
zná-li danou technologii pouze konkrétní dodavatel, bylo by pro jiný subjekt obtížné zajistit realizaci, vlastník technologie má zájem, aby jím vyvinutá technologie byla známa pouze jemu. Standardní dodavatelský systém na klíč nebo Design-Build systém má následující průběh. Investor sám nebo s pomocí konzultanta nejprve zajistí projektovou dokumentaci a další doklady pro územní řízení. Po získání územního rozhodnutí vypracuje poptávkovou dokumentaci na dodávky na klíč. Ve výběrovém řízení jednotliví dodavatelé předloží nabídky obsahující koncept technického řešení (technickou dokumentaci), rozpočet nákladů a časový plán realizace. Vítěz dopracuje dokumentaci pro stavební řízení a zajistí stavební povolení, dopracuje realizační dokumentaci pro vlastní potřeby a následně realizuje stavební dílo. Je také možné provést výběrové řízení na dodavatele na klíč na samotném začátku projektu a pak je povinností dodavatele zajistit i územní řízení, včetně vypracování dokumentace pro územní rozhodnutí.
1.1.3
Dodavatelský systém BOT
Dodavatelský systém BOT (angl. Build-Operate-Transfer), tedy „postav-provozuj-převeď“, je jednou z variant obdobných dodavatelských systémů používaných převážně pro projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Z dalších názvů lze uvést BOOT (angl. Build-Own-Operate-Transfer), DBFO (angl. Design-Build-Finance-Operate) a mnohé další. Názvy jsou vlastně dány snahou zdůraznit hlavní znaky systému podle uvážení těch, kteří je používají. Úplný výčet hlavních operací by byl Design-Build-FinanceOwn-Operate-Transfer („vyprojektuj-postav-financuj-vlastni-provozuj-převeď “), další názvy se snaží zdůraznit propojení veřejného a privátního sektoru. V některých těchto systémech nedochází k následnému převodu na veřejný sektor a investice sloužící i veřejnému zájmu zůstává v soukromém vlastnictví. Veřejný sektor obvykle nemá dostatek finančních prostředků na realizaci veřejných statků, ale je značnou zárukou, že své závazky v budoucnosti splatí podle ujednání. Systém veřejného a soukromého partnerství v tzv. PPP projektech (angl. Public Private Partnership) naplňuje potřeby veřejného sektoru vstupem soukromého sektoru do oblastí, které byly tradičně považovány za čistě veřejné. Asi nejčastějším případem využití tohoto systému je realizace drahé silniční infrastruktury, konkrétně dálnic, rozsáhlých tunelů a mostů. V takovém případě se soukromý subjekt nabídne, že danou stavbu kompletně zrealizuje ve všech jejích fázích a následně zajistí její provoz po stanovenou dobu, na jejímž konci objekt předá do vlastnictví státu. Návratnost investice je pak zajištěna vybíráním mýtného nebo splátkami státu
9
1 Příprava a realizace stavby
za poskytování služby, což je pro silniční infrastrukturu méně častý případ. Dalšími typickými oblastmi využití jsou výstavby věznic, sociálních ústavů a další. Investor specifikuje potřebnou službu a vyzve několik subjektů k předkvalifikačnímu řízení, ve kterém získá informace o jejich finančních možnostech, referenčních projektech a o tom, co dané firmy jsou ochotny a schopny nabídnout. Poté investor vypracuje podmínky koncese a koncesní smlouvu na poskytování služby, ve které jsou specifikována rizika, výnosy a povinnosti. Zájemci posléze ve výběrovém řízení předloží nabídky s podmínkami a cenou za poskytovanou službu a převzetí rizik. Výherce řízení uzavře kontrakt s investorem a realizuje kompletní stavbu, po jeho dokončení za podmínek daných koncesní smlouvou stavbu provozuje a předá investorovi (popř. ponechá ve svém vlastnictví a pronajímá). Veřejný zadavatel při koncesním řízení postupuje podle zákona č.139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (tzv. koncesní zákon).
1.1.4
Manažerské služby na výstavbovém projektu (inženýring)
Pojem inženýring (angl. engineering) není nikterak právně ani autoritativně definován. Obvykle si pod tímto pojmem ve výstavbě představíme soubor činností, označovaných jako inženýrské činnosti, které zabezpečují:
– spolupráce po dokončení stavby při vydávání kolaudačního souhlasu nebo oznámení, – dohled nad odstraňováním závad z předávacího řízení. Do inženýringu se také někdy zahrnuje obstarání věci v rozsahu plnění funkce investora, popř. také poradenství. Investorský inženýring je vykonáván investorem, popř. „obstaravatelem“ – odborníkem působícím jménem a na účet investora v souladu se závazky z příslušné smlouvy. Úkolem je formulace zadání, umístění stavby, pořízení pozemku, rozhodnutí o typu a rozsahu stavby, posouzení efektivnosti, návratnosti, zajištění financování. Dále zajištění dokumentace projektu podle potřebných stupňů a souvisejících výkonů v rozsahu působnosti příslušného hlavního účastníka výstavby, zabezpečení územního rozhodnutí či územního souhlasu, zajištění stavebního povolení či ohlášení, vlastní realizace stavby a kolaudačního souhlasu. Při investorském způsobu výstavby není přítomna funkce vyššího dodavatele stavby (investor si zajišťuje dodávky dílčích částí stavby sám), a proto je inženýring vykonáván výhradně na investorské straně. V případě způsobu výstavby na klíč převažuje inženýring dodavatelský. Dodavatelský inženýring je vykonáván obvykle vyšším dodavatelem stavby. Jeho úkolem je zajištění realizace stavby a souvisejících výkonů ve smluvené kvalitě v rámci dohodnutých termínů a ceny. Schéma vztahů mezi účastníky u obou typů inženýringu je uvedeno na obr. 3.
Kompletaci přípravy projektů spojených s výstavbou (dokumentaci nositel inženýringu buď sám zpracuje, nebo nakoupí, popř. převezme od odběratele): – zpracovávání záměrů, analýza podkladů, návrhy řešení, oponentura, studie investičních možností, studie proveditelnosti, optimalizace zájmů aj., – organizování výběrových řízení, – vypracování podkladů technických, právních, finančních, včetně tvorby cen, časové plány, – podklady pro uzavření smluvních vztahů – obchodní závazkové právo, smluvní stanovení parametrů výkonu a jakosti, smluvní sankce, termíny plnění, – veřejnoprávní úkony k povolení stavby – územní a stavební řízení. Řízení výstavby na staveništi v souladu s dokumentací projektu, v různých variantách: – realizace staveb investorským nebo dodavatelským inženýringem, koordinace více dodavatelů, plánování termínů, zdrojů a nákladů, kontrola jakosti, – dozor nad prováděním, technologické předpisy, kontrolní protokoly, – předání a převzetí díla, plán přejímacího řízení, komplexní zkoušky, zkušební provoz, vyhodnocení splnění parametrů, plánování stavební údržby konstrukcí.
vlastník (investor)
projektant autorský dozor
inženýrská organizace
několik nezávislých dodavatelů investorský inženýring
vlastník (investor)
projektant autorský dozor
generální dodavatel ve funkci stavebního manažera
subdodavatelé dodavatelský inženýring
Obr. 3. Řízení formou investorského a dodavatelského inženýringu
10
1 Příprava a realizace stavby
Kontrolní otázky 1. Investor uzavírá smlouvy s dodavateli, a stanovuje tím formu, jakou bude výstavba organizována a řízena. Jaké typy dodavatelských systémů znáte? Popište je. 2. Co si představíte pod pojmem inženýring, jaké jeho formy znáte? 3. Vysvětlete dodavatelský systém DB. 4. Vysvětlete dodavatelský systém BOT. 5. Co rozumíte pod pojmem „stavba na klíč“?
1.2
PŘÍPRAVA DODAVATELE STAVBY
Dodavatel stavby a stavebních prací se zúčastňuje výstavbového projektu v investiční fázi v etapě realizační přípravy a realizace. Hlavním cílem dodavatele stavebních prací je získat zakázku, tzn. být úspěšný ve výběrových řízeních vypisovaných soukromým zadavatelem a v zadávacích řízeních veřejných zakázek, získanou stavbu realizovat v souladu se smlouvou o dílo (dále SoD) a vytvořit touto stavební činností zisk. Tento proces zahrnuje následující činnosti:
nabídková příprava, předvýrobní příprava, výrobní příprava a realizace. Ve stavební praxi se náplň výše uvedených příprav může ve stavebních firmách lišit, např. předvýrobní příprava zahrnuje i přípravu nabídkovou, nebo je předvýrobní příprava spojena s přípravou výrobní.
1.2.1
Nabídková příprava dodavatele
Cílem nabídkové přípravy je zpracovat nabídku tak, aby byla úspěšná, a získat tak stavební zakázku. I v případě neúspěchu může být nabídkové řízení pro dodavatele přínosem, neboť má možnost porovnání s konkurencí, a může se tak v budoucích nabídkových řízeních vyvarovat chyb. Nabídková příprava stavby začíná převzetím podkladů od neveřejného zadavatele, nebo vyzvednutím zadávací dokumentace u veřejné zakázky (podle zákona č. 137/2006 Sb.). Nabídková příprava končí předáním nabídky dodavatele zadavateli. Rozhodnutí, že nabídka bude zpracována, provádí vrcholové vedení společnosti. Nabídka musí být většinou zpracována ve velmi krátkém čase. Jedná se o celý soubor činností, které se prolínají a za jejichž koordinaci je zodpovědný manažer projektu. Spolupracuje s odbornými specialisty, jako jsou technologové, přípraváři, kalkulanti, ekonomové podniku, právníci, případně s pracovníky marketingu. V rámci zpracování běžné nabídky je prováděna kontrola projektové dokumentace a zpracování výkazu výměr v případě, že není součástí podkladů předaných zadavatelem. Při veřejné zakázce je dle § 44, odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb. výkaz výměr součástí zadávací dokumentace.
Projektová dokumentace je ve stavební firmě rozdělena na dvě základní části. Jednu část tvoří stavební práce, které bude stavební společnost provádět vlastními pracovníky a které jsou pomocí výrobní kalkulace (plánované vlastní náklady a potřeby na plánovaný objem stavebních prací) kalkulovány na kalkulační jednici. Druhou část tvoří práce, které jsou požadovány projektem a na které nemá stavební firma vlastní kapacity, a budou tedy zajištěny formou subdodávky (poddodávky). Tyto stavební práce jsou v rámci zpracování nabídky poptávány tak, aby konečná cena stavby byla konkurenceschopná. Na základě ceny zkalkulované pracovníky stavební firmy vrcholový management rozhodne o výši nabídkové ceny ve vazbě na strategii a výrobní plán podniku. Součástí zpracování nabídky je vytvoření komplexního plánu organizace výstavby (POV), který obsahuje především jednoduchý časový plán stavby a řešení zařízení staveniště. Někdy je lhůta výstavby požadována investorem a někdy je součástí soutěže. Kvalitní přípravář si při zpracování časového plánu nabídky uvědomuje rizika výstavby. Například pokud vychází realizace hrubé stavby na zimní období, nechává si 3 – 4 týdny rezervy, neboť mohou nastat takové klimatické podmínky, které nedovolí provádět stavební práce, ať z důvodu technologie prací nebo z hlediska bezpečnosti a pracovních možností pracovníků. Základní řešení zařízení staveniště je v rámci POV zpracováno kromě technologických a časových souvislostí také pro zjištění výše plánovaných nákladů na vybudování a provoz zařízení staveniště, které jsou následně zapracovány do konečné nabídkové ceny stavby. Provádí se tedy rozbor technických a ekonomických podmínek zakázky, kontrola předané projektové dokumentace, obhlídka staveniště a možných přístupových cest. Dále jsou posuzovány podmínky zadavatele a zpracovává se návrh smlouvy o dílo (SoD), který tvoří součást nabídky (pokud není SoD již součástí zadávací dokumentace). SoD tvoří právní oddělení spolu s technologem, ekonomickým útvarem, přípravářem a kalkulantem. Smlouva zahrnuje nabídkovou cenu a termíny realizace stavby, platební podmínky, spolupůsobení smluvních stran a záruku na dílo. Nabídka předávaná zadavateli má své náležitosti a velice často je její obsah přesně specifikován zadavatelem. Proto je důležité kontrolovat zpracování nabídky v požadované formě a provést výstupní kontrolu po stránce věcné i formální a zajistit včasné doručení zadavateli podle zadávacích podmínek. Základní parametry zakázky se porovnávají především s výrobním plánem podniku a s možnostmi financování stavby, posuzuje se serióznost investora a požadované lhůty realizace. U velkých staveb je možné zvážit spolupráci s jinými velkými stavebními firmami, vytvořit tzv. konsorcium firem, které pak zpracovává nabídku pro investora jako jeden celek. Přehled činností dodavatele stavby v nabídkové přípravě je uveden na obr. 4.
11
1 Příprava a realizace stavby nabídková příprava I N T E R N Í
E X T E R N Í
• kontrola projektové dokumentace (zpracování výkazu výměr)
• výrobní kalkulace vlastních prací • poptávky subdodávek dané stavby POV – hrubý časový plán stavby – základní řešení ZS
• respektování obchodních podmínek • návrh smouvy o dílo – cena stavby – termíny realizace – platební kalendář – záruky • kvalifikační doklady • reference společnosti
Obr. 4. Přehled činností dodavatele v nabídkové přípravě
1.2.2
Předvýrobní příprava stavební zakázky
N A B Í D K A
o složitější projekt, je lepší zpracování takové dokumentace zadat odborné firmě, např. v Praze Technické správě komunikací (TSK). K DIO vydává stanovisko Policie ČR. Dále je nutné zajistit napojení stavby (staveniště) na zdroje, tj. přípojku el. proudu (silnoproud) a přípojku vody (pokud na stavbě není k dispozici, je možná součinnost investora s povolením odběru potřebného příkonu u příslušných správců). Nelze zapomenout ani na odvodnění staveniště. Bez těchto kroků nelze stavbu zahájit. Získané doklady jsou následně předávány výrobě. Stavba (zakázka) je zavedena do podnikové evidence. Evidenční čísla a názvy jsou uváděny na všech dokladech týkajících se zakázky a jsou na ně zaúčtovány postupně všechny náklady i výnosy dané stavby. Zpracovává se podrobnější časový plán stavby a upřesňují se termíny provádění stavebních prací, jejich technické a technologické návaznosti a nástupy subdodavatelů (v rozpočtové ceně nebo fyzických objemech, popř. v obojím vyjádření). Dále jsou řešeny hlavní zdroje provádění zakázky (lidé, materiál, stroje, energie), obstarává se zařízení staveniště, zajišťují se subdodavatelé, jejichž práce jsou plánovány bezprostředně po zahájení stavby (piloty, ochrana stavební jámy, izolace aj.) a dále se zpřesňuje subdodavatelský systém. Další subdodávky se postupně závazně objednávají a se subdodavateli se sepisují SoD na plnění v potřebných termínech podle upřesněného časového plánu stavby, přičemž je
Předvýrobní přípravou stavební firmy (dodavatele) rozumíme činnosti navazující na provedenou nabídkovou přípravu. Ty probíhají v případě, že zpracovaná nabídka byla úspěšná a s investorem (zadavatelem, objednatelem) je podepsána smlouva o dílo. Smlouva předvýrobní příprava o dílo je buďto akceptována z nabídkového řízení, nebo se o ní na úrovni • jmenování zodpovědné osoby N podniku se zákazníkem dále jedná (ne(manažera stavby) výstavba platí pro veřejné zakázky). S ohledem A • výrobní výbory nad zakázkou na organizační uspořádání stavební • zajištění provozu ZS B – projednání záborů firmy je stavba přidělena konkrétní dipopis Í – zajištění DIR SoD vizi, provozní jednotce, resp. hlavnímu – zajištění odběrů (voda, el. aj.) D stavbyvedoucímu či manažeru stavby. • podrobný časový plán stavby K Tím je docílena provázanost výrobní a • disponibilní kapacity firmy v návaznosti na časový plán přípravné složky ve firmě. A • výběr prvních subdodavatelů Manažer stavby zodpovědný za realizaci stavby podrobně prostuduje projektovou dokumentaci, která je Obr. 5. Přehled činností dodavatele stavby v předvýrobní přípravě zhotoviteli k dispozici, seznámí se s nabídkovým rozpočtem stavby a řeší společně s přípravou zajištění nosných subdodůležité sledovat náklady na subdodávky a porovnávat je dávek. Svolává tzv. výrobní výbory zakázky, kde se řeší zas uzavřenou cenou stavby vůči investorovi (s položkovým hájení („rozjezd“) stavby. rozpočtem). Je třeba zajistit povolení nutných záborů dalších ploch Přehled činností dodavatele stavby v předvýrobní přípramimo obvod stavebního pozemku, ať už v soukromém vě je uveden na obr. 5. vlastnictví (za úplatu), nebo ve vlastnictví obce nebo státu (zapoplatek stanovený obecními vyhláškami o místních 1.2.3 Výrobní příprava – realizace poplatcích). Je třeba zajistit souhlas vlastníka a pověřenézakázek ho správce (např. odboru dopravy, správy městské zeleně apod.) se zvláštním užíváním komunikace nebo veřejnéVýrobní příprava navazuje a respektuje podklady z předho prostranství a uzavřít např. smlouvu o výpůjčce nebo výrobní přípravy doplněné o ty důsledky, které vyplývají z ako pronájmu. Bude-li zábor znamenat dopravní omezení, je tuální situace, projednávání a z veřejnoprávních rozhodnutí, nutné získat dopravně inženýrské rozhodnutí (DIR) pří- především ale respektuje podepsanou smlouvu o dílo a dohoslušného odboru dopravy na základě zpracované dokumen- dy učiněné během realizace účastníky stavebního procesu. tace (dopravně inženýrské opatření – DIO). Jedná-li se
12
1 Příprava a realizace stavby
Hlavním úkolem výrobní přípravy je zajištění zdrojů (lidí, materiálů a strojů) ve správný čas (podle platného časového plánu stavby) na správném místě (staveniště) v potřebném množství a v požadované kvalitě při dodržení plánovaných nákladů. Hladký průběh realizace je podmíněn dobrou koordinací všech zúčastněných subjektů. Při vlastní realizaci zakázky dochází často k odchylkám, a proto je provádění stavby především o aktualizacích a operativním řízení stavby.
stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, při provádění dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce. Během provádění stavebních prací je nutné na stavbě vést a systematicky archivovat všechny doklady týkající se rea-
výroba a výrobní příprava
• fakturace – podle SOD • aktualizace časových plánů stavby • řízení subdodávek – poptávky, výběr, uzavření smluv – koordinace, kontrola, předávání • Claim – změny stavby (více- a méněpráce) • stavební deník (jednoduchý záznam) • kontrolní a zkušební plány • Controlling (operativní řízení) – operativní plán – potřeby materiálu, lidí, strojů – kontrolní dny – soupis skutečně provedených prací – výrobní faktury • dispečerské řízení
dokončení stavby
• protokol o předání a převzetí stavby • odstraňování vad a nedodělků • konečná faktura • výsledná kalkulace • závěrečné vyhodnocení • reklamační vady po dobu záruky • vícepráce, doúčtování požadovaných
Primárním vstupem pro výrobní přípravu je investorem předaná projektová dokumentace (nejlépe dokumentace pro provádění stavby), podepsaná smlouva o dílo a veškerá předchozí (nabídková a předvýrobní) příprava ve stavební společnosti, která obsahuje tyto základní dokumenty:
výrobní kalkulace, plán organizace výstavby (POV), zajištění subdodávek, zabezpečení jakosti (kontrolní a zkušební plán).
Všechny kroky v této fázi vedou k zajištění vlastní realizace zakázky. Odpovědným pracovníkem za ekonomiku stavby, její kvalitu a dodržení podmínek SoD (např. termíny realizace), je stavbyvedoucí případně hlavní stavbyvedoucí podle velikosti stavby. Základním předpokladem výroby je perfektní znalost projektové dokumentace, rozpočtů, plánovaných nákladů stavby, poptaných subdodavatelů pro dosud smluvně neuzavřené subdodávky a již uzavřených subdodavatelských smluv a jiných souvisejících dokladů a dohod. Výroba musí respektovat požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, resp. bezpečnostního managementu vůbec. Dokumenty a výstupy výrobní přípravy jsou operativní plány a s nimi související potřeby, výrobní faktury, závěrečné vyhodnocení stavby a výsledné kalkulace. Jednotlivé dokumenty se postupně zpřesňují, přičemž je nutné respektovat již zpracované základní parametry přípravy. Příčinami změn při realizaci stavby mohou být požadavky zadavatele, vlivy počasí, nedodržení termínu subdodavatelem, vady projektové dokumentace aj. Na vyvolané změny navazuje zabezpečení stavby aktualizovanými potřebami. Zhotovitel je povinen podle stavebního zákona provádět
změn oproti SOD
Obr. 6. Přehled činností dodavatele stavby ve výrobní přípravě
lizace stavby (subdodavatelské smlouvy, převodky materiálu, podklady pro vícepráce, podklady pro účtárnu, doklady o školení pracovníků aj.), podílet se na jejich aktualizacích podle skutečného průběhu výstavby a změny s příslušnými osobami řešit. Přehled činností dodavatele stavby ve výrobní přípravě je na obr. 6.
1.2.4
Vedení stavby
Stavební podnikatel, jako zhotovitel stavby, je povinen podle stavebního zákona (§ 160, odst. 1, 2 SZ) zabezpečit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Odborné vedení provádění staveb je podle stavebního zákona vybranou činností ve výstavbě a je nutné jej zajistit oprávněnou osobou (autorizovanou podle zákona č. 360/1992 Sb.). Zhotovitel je dále povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen oprávněné osoby. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování je vázanou živností jmenovanou v Příloze 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění, u které je požadovanou odbornou způsobilostí autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb. nebo kvalifikace kombinací výše vzdělání a délky praxe.
Stavbyvedoucí – manažer stavby V průběhu realizace stavby je stavbyvedoucí představitelem firmy vůči investorovi, dodavatelům, subdodavatelům, úřadům, organizacím a pracovníkům stavby. Přímo řídí stavbu, a je tedy odpovědný za dodržení termínu podle pode-
13
1 Příprava a realizace stavby
psané smlouvy o dílo s objednatelem, za průběh realizace zakázky z hlediska technického, technologického a ekonomického podle zpracované projektové dokumentace při dodržení kvality. Především je však zodpovědný za konečný ekonomický výsledek stavby, na kterém bývá často sám finančně zainteresován. Stavbyvedoucí přímo řídí mistry, jejichž počet (složení) závisí na velikosti a složitosti zakázky a během realizace spolupracuje s rozpočtářem, přípravářem, právním oddělením podniku, ekonomem, personalistou, účtárnou, oddělením mechanizace a logistiky podniku. Podle SoD, kterou má stavbyvedoucí od vedení firmy k dispozici, zpracovává podklady pro fakturaci (finanční vypořádání s objednatelem). Během realizace sleduje a zabezpečuje požadované nebo nutné změny, a pokud jsou předmětem plateb objednatele, zpracovává spolu s rozpočtářem podklady pro vícepráce (jejich ocenění a evidenci), které jsou pak připraveny k vyúčtování. Při podstatných změnách předává podklady právnímu oddělení pro uzavření dodatků k SoD. Na stavbách se stavbyvedoucí účastní kontrolních dnů stavby, které leckdy i vede a pořizuje o projednávaných skutečnostech zápis. Vede stavební deník a zabezpečuje potřebné doklady stavby. Při řízení stavby je povinností stavbyvedoucího dodržovat platný zákoník práce a vnitropodnikové předpisy společnosti, zabezpečit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), požární ochranu a chránit životní prostředí při realizaci stavby. Stavbyvedoucí dále zajišťuje školení, příjem a propouštění dělníků, zpracovává podklady pro jejich mzdy a předává je mzdové účtárně. Povinnosti stavbyvedoucího při odborném vedení staveb stanovuje také stavební zákon (§ 153 SZ). Stavbyvedoucí je povinen:
řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 SZ), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem, zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou, působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb.). Z předvýrobní přípravy stavbyvedoucí obdrží základní údaje o stavbě, odbytovou cenu (rozpočet), výrobní kalkulaci nákladů, limitky, důležité body (milníky) v čase realizace a rozhodující subdodávky. Koordinuje práce subdodavatelů podle potřeb stavby v návaznosti na ostatní probíhající
stavební činnosti. Sestavuje operativní plán (plán úkolů v daném časovém úseku) a pro zabezpečení úkolů z něj vyplývajících objednává potřebný materiál, stroje a pracovníky podle podkladů z výrobních kalkulací – limitek a kontroluje dodávky objednaného materiálu. Po dokončení stavby je povinností stavbyvedoucího spolu se spolupracovníky připravit závěrečné vyhodnocení stavby a podklady pro výslednou kalkulaci.
Mistr Mistr organizuje pracovní proces na svěřeném úseku stavby a odpovídá za jeho průběh z hlediska technického i ekonomického, je odpovědný za kvalitu a množství provedené práce, řídí 5 – 20 dělníků podle složitosti a náročnosti vykonávaných prací, kvalifikace dělníků a jejich organizace (čety specializované, komplexní). Mistr přiděluje práci dělníkům podle pokynů stavbyvedoucího, předává jim pracoviště na svěřeném úseku před zahájením prací a po dokončení prací provedené práce přejímá a kontroluje kvalitu jejich provedení podle předepsané jakosti. Vede evidenci dělníků od jejich nástupu do práce až po opuštění pracoviště a zpracovává podklady pro jejich odměňování. Navrhuje mzdy v závislosti na provedených výkonech, pokud jsou dělníci odměňováni hodinovou sazbou, a kontroluje množství a kvalitu provedené práce jako podklad pro odměňování v případě mzdy vázané na provedení výkonu. Dále sleduje hospodaření s materiálem na svém úseku, zajišťuje dodržování předepsaných technologických postupů při realizaci prací, zpracování určených materiálů, pořádek na pracovišti, požární ochranu daného úseku, plynulé využití rozhodujících strojů, dodržování BOZP.
1.2.5
Subdodávky ve stavební firmě
Subdodávkou rozumíme specializovanou práci, kterou zhotovitel nedokáže vůbec nebo v daném okamžiku svými zaměstnanci či svou technikou, technologií zabezpečit, popř. ji zabezpečit dokáže, ale s vyššími náklady než subdodavatel. Je zřejmé, že subdodávky, jejich obstarávání, výběr, hodnocení a vlastní řízení, výrazně ovlivní konečný ekonomický výsledek stavební zakázky. Subdodávky se u běžné zakázky podílejí na provedeném objemu stavebních a montážních prací často až 60 % – 80 %, což je dáno zvyšující se specializací firem. Tento podíl je závislý na počtu a specializaci pracovníků v dělnických profesích stavební společnosti, typu stavby a konkrétních podmínkách zhotovitele díla. Generální (vyšší) dodavatel provádí výběrové řízení (poptávku a vyhodnocení) na subdodavatele v rozsahu daném ověřenou projektovou dokumentací a dalšími podmínkami zakázky. Subdodavatel při zpracování nabídky před podpisem první smlouvy o dílo (SoD) předkládá svou kvalifikaci (výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list a jiné požadované informace).
14
1 Příprava a realizace stavby
S řešením subdodávek se lze setkat ve všech etapách dodavatelské přípravy. V etapě nabídkové přípravy se řeší:
poptávka vhodných subdodavatelů za účelem zjištění jejich nabídkové ceny, která se pak přenáší do ceny stavby ve zpracovávané nabídce: – subdodávky se neobjednávají, pouze se zjišťuje informace o případné ceně, – u nosných subdodávek stavby při zpracování nabídkové ceny se poptávají min. 3 různí potencionální subdodavatelé. V etapě předvýrobní přípravy se řeší:
postupné smluvní zabezpečení subdodávek podle časového plánu, především těch, které jsou realizovány na začátku stavby, porovnání nabídkových cen subdodavatelů s cenou uzavřenou v SoD s objednatelem (investorem), položkovým rozpočtem nebo kalkulací nákladů stavby, případné poptání dalších potencionálních subdodavatelů za účelem minimalizace nákladů (je třeba vést důkladný přehled již poptaných a vyhodnocených subdodávek na dané stavbě s vyznačením již objednaných subdodavatelů). V etapě realizace stavby se řeší:
řízení realizace subdodávek oprávněnou osobou, především stavbyvedoucím, který musí: – zajistit stavební připravenost pro danou subdodávku, – zajistit potřebný nástup subdodavatele s ohledem na aktuální časový plán a skutečný stav na stavbě, – předat pracoviště subdodavateli, – operativně řídit subdodavatelské práce v souladu s jinými probíhajícími činnostmi na stavbě a zajistit podmínky pro řádné dokončení subdodávky, – kontrolovat postup a kvalitu práce subdodavatele, – převzít řádně dokončenou subdodávku; aktualizace subdodávek (dodatky) podle investorem požadovaných změn či podle dalších změn vzniklých v průběhu realizace stavby (Claim management viz kapitola 1.2.8), další možné poptání, výběr a smluvní zabezpečení subdodavatelů u prací, které v rámci stavby nastupují později nebo vznikly nad původní rámec z důvodů nedostatečné kapacity vlastních zdrojů. Při dokončení stavby a jejím závěrečném vyhodnocení se provádí hodnocení subdodavatelů na dané zakázce ve firemní databázi subdodavatelů (na základě dodržení ceny včetně požadavků na vícepráce, jakost provedených prací, dodržení termínů požadovaných stavbou a celkové kvality spolupráce), která je pak podkladem pro budoucí nabídkové a předvýrobní přípravy. Negativní hodnocení subdodavatele může být důvodem k ukončení další spolupráce nebo slouží jako upozornění, že případné další smlouvě s takovým subdodavatelem je nutné věnovat mimořádnou pozornost.
1.2.6
Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě
Základním dokladem o průběhu realizace stavby od jejího zahájení až po úplné dokončení je stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě, který slouží k evidenci všech dokladů týkajících se stavby a k dennímu provádění záznamů všech důležitých okolností týkajících se stavby. Povinnost vést na stavbě stavební deník ukládá zhotoviteli stavby stavební zákon č. 183/2006 Sb. Základní povinnosti pro jeho vedení uvádí § 157 SZ, obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví příloha 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Stavební deník musí být veden pro stavby prováděné na stavební povolení nebo ohlášení, kromě staveb uvedených v § 104, odst. 2, písm. f) – j) a l) – p) SZ, kde postačuje jednoduchý záznam o stavbě. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě vede zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí jej vede stavebník. Způsob vedení stavebního deníku a způsob zapisování do něj může být upraven dohodou ve smlouvě o dílo (SoD). Kromě stavbyvedoucího, jako zástupce zhotovitele nebo stavebního dozoru u staveb svépomocí, a stavebníka je oprávněn do deníku činit zápisy technický a autorský dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby (pracovníci stavebního úřadu a státního dozoru) a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací (vytyčení stavby aj.). Dalšími osobami mohou být koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz kap. 2.1), autorizovaný inspektor (§ 117 SZ) a osoby plnící úkoly správního dozoru (revize komínů, plynu, elektroinstalací aj.). Výčet uvedený v zákoně je taxativní, tzn. nelze tento počet rozšiřovat o další osoby v zákoně neuvedené. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou. Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby, musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám. Listy stavebního deníku obsahují originál a dva průpisy. Listy jsou číslovány a v záznamech nesmí být vynechána volná místa. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se do nich zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne. Hlavní zhotovitel stavby je povinen vést stavební deník chronologicky a uvádět v něm veškeré události na stavbě předepsaným způsobem, i když je stavba prováděna převážně subdodavatelsky. Je možné v hlavním deníku zaznamenávat události formou odkazů na deníky subdodavatelů. Prvním zápisem do stavebního deníku je protokol o převzetí staveniště. V tomto protokolu potvrdí osoba pověřená odborným vedením realizace stavby nebo stavebním dozorem nad její realizací převzetí staveniště. Zápisy ve stavebním
15
1 Příprava a realizace stavby
deníku končí odstraněním vad a nedodělků. Denní záznamy slouží k řízení průběhu stavby, řešení vzniklých nedostatků, zaznamenání změn, kontrole průběhu stavby orgány státního dozoru atd. Orgány státní správy, investor, TDI je povinen sledovat obsah deníku a k zápisům připojovat své stanovisko ve lhůtě dohodnuté v SoD. Po dokončení stavby předá zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi. Od něho jej převezme vlastník stavby, pokud není totožný se stavebníkem, a je povinen jej uchovávat po dobu 10 let od kolaudačního souhlasu nebo dokončení stavby.
Stavební deník Stavební deník se skládá ze tří částí – identifikačních údajů stavby, denních záznamů v průběhu realizace a záznamů o dalších důležitých skutečnostech týkajících se realizace stavby (Příloha 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb.). Identifikační údaje tvoří úvodní část stavebního deníku a obsahují:
název stavby (nebo její části), datum vydání stavebního povolení nebo ohlášení, místo stavby, identifikační údaje účastníků výstavby, jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby, jména a příjmení osob vykonávajících technický dozor stavebníka a autorský dozor, jména, příjmení a funkce dalších osob oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku podle § 157, odst. 2 SZ, údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn, seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení apod.), změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během výstavby. Pravidelné denní záznamy obsahují:
jména a příjmení osob pracujících na staveništi (včetně subdodavatelů), klimatické podmínky (počasí, teploty apod.) na staveništi a jeho stav, popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup, dodávky materiálů, výrobků, jejich uskladnění a zabudování, nasazení strojů a zařízení. Další záznamy dokumentují údaje o dalších skutečnostech, jako jsou:
předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotoviteli), zahájení prací (případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení), nástupy, provádění prací a ukončení činností subdodavatelů,
proškolení pracovníků a údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti prací, požární ochrany, ochrany životního prostředí, s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích (obvykle jsou vedeny samostatné deníky, např. Deník BOZP), zvláštní opatření při bouracích pracích a pracích ve výškách, za provozu, ochranných pásmech apod., provádění a výsledky kontrol všech druhů a souhlas se zakrýváním prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení apod.), odůvodnění a schvalování odchylek od ověřené projektové dokumentace, změn materiálů, výsledky kontrolních prohlídek stavby, výsledky činnosti autorizovaného inspektora, zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště, nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, archeologické nálezy aj.
Jednoduchý záznam o stavbě Jednoduchý záznam o stavbě se vede od zahájení prací na staveništi do dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby. Musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby. Jednoduchý záznam o stavbě obsahuje:
název a místo stavby podle ohlášení stavby stavebnímu úřadu, datum ohlášení, popř. číslo jednací, identifikační údaje účastníků výstavby, údaje o ověřené projektové dokumentaci stavby, seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (souhlas stavebního úřadu, smlouvy apod.), záznamy o průběhu provádění stavebních a stavebně montážních prací a o skutečnostech ovlivňujících zhotovení díla, záznamy o mimořádných událostech během výstavby. Dále se zaznamenávají činnosti a okolnosti, které mají vliv na postup prací a použití materiálů, zajištění stability, kvality a provozuschopnosti stavby, bezpečnou instalaci a užívání technického vybavení a funkčních dílů stavby, revize elektrozařízení, zkoušky a revize plynových zařízení, kouřovodů, komínů apod., podmínky bezpečného provádění stavby a ochrany zdraví při práci, plnění ujednání obchodních smluv, ochranu veřejných zájmů, životního prostředí apod., dodržení údajů obsažených v ohlášení stavby včetně ověřené projektové dokumentace, případně nutnost drobných odchylek od ní.
1.2.7
Operativní plán
Celkový časový plán stavby pro svoji malou podrobnost obvykle nestačí pro potřeby řízení stavby na staveništi. Podrobnější časové plány objektů jsou „výsekem“ časových plánů staveb. Bývají označovány jako operativní plány, popř. měsíční časové plány objektů. Jejich podrobnost a členění