Issuu

PŘÍPRAVA A PROVOZ STAVBY I

Ing. DANA MĚŠŤANOVÁ, CSc. – Ing. JAROSLAVA TOMÁNKOVÁ, Ph.D., a kolektiv

PŘÍPRAVA A PROVOZ STAVBY I pro SPŠ a SOŠ stavební

PRAHA 2012

Učebnice seznamuje studenty s technicko-ekonomickými procesy spojenými s přípravou a realizací staveb. Podrobně seznamuje se zákonem o územním plánování a stavebním řádu a souvisejícími předpisy, s oblastí veřejných zakázek, zejména zadávacích řízení, a se sestavením nabídky stavební zakázky. Věnuje se propočtu nákladů, rozpočtování staveb na základě projektové dokumentace, výkazu výměr a kalkulaci nákladů.

Autorský kolektiv: Ing. Dana Měšťanová, CSc. Ing. Jaroslava Tománková, Ph.D. Ing. Petr Jakubíček Ing. Renáta Schneiderová, Ph.D.

Lektorovali: doc. Ing. František Kuda, CSc. Ing. Iva Krausová

Obsah

OBSAH

POUŽITÉ ZKRATKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ÚVODEM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ZÁKLADNÍ POJMY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.5.1

10 11 12 13 13

1.6

Pozemek, území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stavba, stavební dílo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výstavbový projekt a jeho životní cyklus . . . . . . . . . Životní cyklus stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlavní účastníci výstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecná charakteristika přímých účastníků výstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Charakteristika přímých účastníků podle stavebního zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dokumentace výstavbového projektu . . . . . . . . . . .

LEGISLATIVNÍ RÁMEC VÝSTAVBY . . . . . . .

2.1 2.2 2.3 2.4

Přehled legislativy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Orgány státní správy a samosprávy . . . . . . . . . . . . . Správní řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zákon o územním plánování a stavební řádu – stavební zákon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Územní plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Povolování staveb podle stavebního zákona . . . . . . . Územní řízení, územní souhlas – 1. stupeň povolování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stavební řízení – 2. stupeň povolování . . . . . . . . . . . Další varianty povolování staveb . . . . . . . . . . . . . . . Změna stavby před jejím dokončením . . . . . . . . . . . Provádění staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uvedení stavby do užívání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Působnost stavebního úřadu v etapě realizace a užívání stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Další úpravy stavebního řádu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolní činnost nad celým procesem – státní dozor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu . . . . . . . . Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb . . . Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana životního prostředí při povolování staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Posuzování vlivu na životní prostředí . . . . . . . . . . . Ochrana přírody a krajiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana zemědělského půdního fondu . . . . . . . . . . . Zadávání zakázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zadávání veřejných zakázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Právní úprava veřejných zakázek . . . . . . . . . . . . . . . Zadavatel veřejné zakázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17 17 17

1.5.2

2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.4.7 2.4.8 2.4.9 2.4.10 2.4.11 2.5 2.5.1 2.5.2

2.5.3

2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.7 2.8 2.8.1 2.8.2

13 14 15

18 18 19 19 21 23 23 23 24 25 25 26 26 26

27 27 27 28 29 29 30 30 30

2.8.3 2.8.4 2.8.5 2.8.6 2.8.7 2.9 2.10 2.10.1 2.10.2 2.10.3

Základní principy zadávání veřejných zakázek . . . . Druhy veřejných zakázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zadávací řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola veřejných zakázek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Informační systémy o veřejných zakázkách . . . . . . . Koncesní zákon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oprávnění k projektové činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . Vybrané činnosti ve výstavbě . . . . . . . . . . . . . . . . . . Autorizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výkon projektové činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31 31 32 35 35 35 36 36 36 36

ROZPOČTOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.2

37 37 38 38 38

3.5.2 3.6

Náklady životního cyklu stavby . . . . . . . . . . . . . . . . Investiční náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Náklady na provoz stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Náklady na údržbu a obnovu stavby . . . . . . . . . . . . . Náklady na ekologickou likvidaci stavby . . . . . . . . . Oceňování stavebního díla v různých etapách přípravy a realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Časový sled činností pro pořízení stavebního díla (stavby) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oceňování stavební produkce podle podrobnosti projektové dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Náklady na stavbu, objekt, činnost . . . . . . . . . . . . . . Propočet celkových nákladů pořízení stavby . . . . . . Struktura nákladů na pořízení stavby . . . . . . . . . . . . Náklady na stavební objekty (ZRN) . . . . . . . . . . . . . Náklady na umístění stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Náklady na projektové práce, inženýrské a kompletační činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Procentuální skladba nákladů na pořízení stavby . . Příklad propočtu nákladů na prodejnu potravin (ceny bez DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad propočtu celkových nákladů stavby bytových domů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Daň z přidané hodnoty (DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . Položkový rozpočet – cena stavby . . . . . . . . . . . . . . Výkaz výměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Položkový rozpočet stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Struktura rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Postup sestavení rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oceňovací podklady položkového rozpočtu . . . . . . . Katalog popisů a směrných cen stavebních prací . . . Náklady na realizaci stavební činnosti, konstrukce, práce – kalkulační jednice . . . . . . . . . . Individuální kalkulace jednotkových cen stavebních prací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktický příklad výpočtu ceny zdiva . . . . . . . . . . . Nabídkové ceny ve stavebnictví . . . . . . . . . . . . . . . .

ČASOVÉ PLÁNOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.1

Úrovně časového plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7 3.3.8 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.5 3.5.1

38 38 39 40 40 40 41 44 44 45 45 45 48 48 48 49 49 54 54 55 55 56 56 56

6 4.2 4.3 4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.5 4.5.1 4.5.2 4.5.3

Obsah

Tvorba časových plánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Definování činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stanovení doby trvání stavebních prací, objektů, staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Doba trvání práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Doba trvání (lhůta výstavby) stavebních objektů . . . Lhůta výstavby staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Metody časového plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Termínová listina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Harmonogram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Časoprostorový graf (cyklogram) . . . . . . . . . . . . . . .

59 60 60 61 62 62 62 63 63 64

4.5.4 4.6 4.6.1 4.6.2 4.6.3 4.7

Síťová analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Analýza času, zdrojů a nákladů . . . . . . . . . . . . . . . . Analýza času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plánování a analýza zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plánování a analýza nákladů a financování . . . . . . . Software pro časové plánování . . . . . . . . . . . . . . . . .

66 70 70 70 73 75

DODATEK – ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK VE STAVEBNICTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Použité zkratky

POUŽITÉ ZKRATKY

AI bm CPM CPV

autorizovaný inspektor běžný metr metoda kritické cesty (angl. Critical Path Method) číselník pro veřejné zakázky (angl. Common Procurement Vocabulary) CÚ cenová úroveň ČKA Česká komora architektů ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě DOSS dotčené orgány státní správy DPH daň z přidané hodnoty DPS dokumentace pro provedení stavby DSP dokumentace pro stavební povolení DUR dokumentace k územnímu řízení DZS dokumentace pro výběr dodavatele (zhotovitele) stavby EIA posuzování vlivů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) ES evropské směrnice EU Evropská unie GPA dohoda Světové obchodní organizace o veřejných zakázkách (angl. Government Procurement Agreement) HDP hrubý domácí produkt HSG hranově definované síťové grafy HSV stavební práce (dodávka a montáž) uvedené v TSKP HZS hodinová zúčtovací sazba ISVZ Informační systém o veřejných zakázkách JKSO Jednotná klasifikace stavebních objektů JŘBU jednací řízení bez uveřejnění JŘSU jednací řízení s uveřejněním KN katastr nemovitostí LCC životního cyklu stavby (angl. Life Cycle Cost) M montážní práce (dodávka, nosný materiál, montáž) uvedené v TSKP m.j. měrná jednotka MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MPM metoda měření potenciálů (angl. Metra Potencial Method) MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR Nh normohodina NN nízké napětí NP nadzemní podlaží NPV čistá současná hodnota (angl. Net Present Value) NUS náklady na dodávku a umístění stavby OK ocelové konstrukce OŘ otevřené řízení OTP obecné technické požadavky na výstavbu PP projektové práce PPP partnerství veřejného a soukromého sektoru (angl. Public – Private – Partnership) PS provozní soubory PSV řemeslné práce (dodávka, montáž) uvedené v TSKP PZN přímé zpracovací náklady RC rezerva celková RN rezerva nezávislá

RP RUSO RV SEA

regulační plán Rozpočtové ukazatele stavebních objektů rezerva volná studie vlivů koncepcí a územně plánovacích dokumentací na životní prostředí (angl. Strategic Environmental Assessment) SG síťový graf SKP Standardní klasifikace produkce SO stavební objekt SoD smlouva o dílo SP stavební povolení SPCM Sborníky pořizovacích cen materiálů SPON Sborník potřeb a nákladů SŘ stavební řízení STS návrh/studie stavby SÚ stavební úřad SW software SZ stavební zákon TDI technický dozor investora THU rozpočtové ukazatele (dříve technicko-hospodářské ukazatele) TSKP Třídník stavebních konstrukcí a prací ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚR územní rozhodnutí UŘ užší řízení ÚŘ územní řízení USG uzlově definované síťové grafy VF výkonová fáze VHŘ Výkonový a honorářový řád architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě VN vlastní náklady VP výstavbový projekt VRN vedlejší rozpočtové náklady VÚP veřejné ústní projednání VV Výkaz výměr VZ veřejná zakázka VZMR veřejná zakázka malého rozsahu WBS hierarchická struktura rozdělení prací (angl. Work Breakdown Structure) WTO Světové obchodní organizace (angl. World Trade Organization) ZD zadávací dokumentace ZOPK zákon o ochraně přírody a krajiny ZPF zemědělský půdní fond ZPŘ zjednodušené podlimitní řízení ZRN základní rozpočtové náklady ZS zařízení staveniště ZÚR zásady územního rozvoje ZVZ zákon o veřejných zakázkách ŽP životní prostředí

Úvod

ÚVODEM

Hospodářská situace České republiky je prezentována ekonomickými ukazateli. Stavebnictví významně ovlivňuje vývoj hrubého domácího produktu (HDP), příjmy státu z daní, sociálního a zdravotního pojištění a různých poplatků a dávek. Výsledky stavební činnosti mají trvalou užitnou hodnotu a stavebnictví jako odvětví působí prostřednictvím stavebních zakázek na dynamiku ekonomického rozvoje země. Stavebnictví je závislé na tuzemských dodávkách, a má proto díky své výrobní spotřebě ze všech průmyslových odvětví nejvyšší přímé multiplikační (znásobující, rozhojňující) účinky na celkovou domácí produkci. Multiplikační účinky se vyjadřují pomocí tzv. multiplikačního efektu. Ten představuje ve stavebnictví ČR v současné době hodnotu 3,2 až 3,5. Znamená to, že každá stavební investice ve výši 1,2 mil. Kč vytváří v ekonomice 3,2 – 3,5 pracovních míst, z toho 1 ve stavebnictví a 2,2 – 2,5 v ostatních oborech. Většinu údajů z oblasti českého stavebnictví lze získat prostřednictvím portálu „České stavebnictví“, který je v provozu od 1. 1. 2006 a který poskytuje komplexní stavební informace zejména pro podniky, drobné stavebníky a také pro investory. Poskytuje informace o legislativě a normách, o orgánech a organizacích (www.ceskestavebnictvi.cz).

 Aspekty udržitelného rozvoje Stavebnictví velmi výrazně ovlivňuje životní prostředí a pozitivně přispívá k vývoji uplatněním aspektů udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současné populace a zároveň nezpůsobí omezení v uspokojování potřeb budoucím generacím. Tradiční přístup k navrhování staveb se soustředí na tři základní aspekty – kvalita, peníze a čas na realizaci stavby. Koncepce udržitelnosti zahrnuje soubory kritérií, které představují tři základní pilíře trvale udržitelného rozvoje:

 kvalita životního prostředí,  ekonomická efektivita a omezení,  sociální a kulturní souvislosti. Udržitelná výstavba představuje především uplatňování nových principů návrhu staveb, nových materiálů, nových technologií výstavby, nových hledisek hodnocení apod.

1 Základní pojmy

ZÁKLADNÍ POJMY

1.1

POZEMEK, ÚZEMÍ

 Nemovitost Podle zákona č. 40/1964 Sb. ve znění dalších předpisů (Občanský zákoník, § 118–120) se věci, které jsou předmětem občanskoprávních vztahů, dělí na movité a nemovité. Nemovitostmi se rozumí pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila, současně však zákon upravuje, že stavba není součástí pozemku (reakce na mnohdy dosud nevyřešené vztahy mezi vlastníky pozemků a staveb na nich realizovaných, evidovaných v katastru nemovitostí). Platí tak např., že rozestavěná stavba je součástí pozemku a je tedy automaticky ve vlastnictví vlastníka pozemku, dokud není zanesena do katastru nemovitostí. Pak může samostatně vlastníka změnit. (V připravovaném novém občanském zákoníku se stavba stane součástí pozemku, jak je to běžné i v zahraničí.)

 Pozemek V obecném významu je to přesně vymezená část zemského povrchu (tj. souše), popř. část území, která je předmětem určitých právních vztahů. Pozemek je podle občanského zákoníku nemovitostí. Podle katastrálního zákona č. 344/1992 Sb. je pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků. Pozemky se pro potřeby zápisu do katastru nemovitostí člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (tj. zemědělské pozemky), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Pro jednotlivé druhy kultur se do katastru nemovitostí zapisují charakteristiky a způsob využití pozemku blíže určující druh pozemku – např. u ostatních ploch, jde-li o skládku, místní komunikaci, zeleň.

 Parcela Jde o pojem katastrálního zákona a navazujících předpisů a označuje pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Výměrou parcely je vyjádření plošného obsahu průmětu po-

zemku do zobrazovací roviny a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry. Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, pozemkovou parcelou pak pozemek, který není stavební parcelou.

 Stavební pozemek Pojem stavební pozemek je definován v několika předpisech různým způsobem. Výklad platí vždy jen pro účely daného předpisu. Pro účely oceňování (zákon č. 151/1997 Sb.) se za stavební pozemky považují:

 Nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným územním rozhodnutím určeny k zastavění. Je-li zvláštním předpisem (územní plán) stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění.  Pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy – staveniště nebo ostatní plochy, které jsou již zastavěny, dále zahrady a ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a pozemkem evidovaným v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří za účelem jejich společného využití a jsou ve vlastnictví stejného subjektu.  Pozemky skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí. Stavebním pozemkem se pro účely platby daně z nemovitostí (zákon č. 338/1992 Sb.) rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy a která se po dokončení stane předmětem daně ze staveb. Rozhodná je výměra pozemku odpovídající půdorysu nadzemní části stavby. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se tato stavba stane předmětem daně ze staveb nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti. Stavebním pozemkem se pro účely platby DPH (zákon č. 235/2004 Sb.) rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc. Převod

pozemků (tj. kupní cena) je osvobozen od DPH, kromě převodu stavebních pozemků. Základní pojmy týkající se pozemků a území pro účely výstavby jsou definovány v § 2, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále jen SZ), takto:

Stavba

1 Základní pojmy

stavební část

stavební objekty

stavební práce

hlavní stavební výroba přidružená stavební výroba

montážní práce technologická část

provozní soubory

 Zastavěné území (intravilán) – území vymezené územním plánem. Nemá-li obec takto vymezené Obr. 1. Členění stavby zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená ky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. v mapách evidence nemovitostí. Stavbou se rozumí i její část nebo změna dokončené stavby  Nezastavěné území – pozemky nezahrnuté do zastavěné- (§ 2, odst. 4 SZ). ho území nebo do zastavitelné plochy. Stavba může být členěna na stavební a technologickou  Stavební pozemek – pozemek, jeho část nebo soubor po- část, stavební objekty a provozní soubory. Podrobné členění zemků vymezený a určený k umístění stavby územním je znázorněno na obr. 1. rozhodnutím anebo regulačním plánem. Dočasná stavba je taková, u které stavební úřad předem  Zastavěný stavební pozemek – pozemek evidovaný v ka- omezí dobu jejího trvání, např. stavby zařízení staveniště, tastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemko- stavby zřizované ke krátkodobému účelu. Stavba, která slouvé parcely, zpravidla pod společným oplocením, tvořící ží reklamním účelům, je stavba pro reklamu (§ 2, odst. 3 souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. SZ).  Nezastavitelný pozemek – pozemek, jenž nelze zastavět Změnou dokončené stavby (§ 2, odst. 5 SZ) je: na území obce, která nemá vydaný územní plán. Může  nástavba, kterou se stavba zvyšuje, to být:  pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému  přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, užívání;  stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorys v intravilánu zemědělský pozemek nebo soubor souné i výškové ohraničení stavby (za stavební úpravu se sedících zemědělských pozemků o výměře větší než považuje též zateplení pláště stavby). 0,5 ha, bez zahrad o výměře menší než 0,1 ha a zastavěných stavebních pozemků; Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změ v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících na v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokulesních pozemků o výměře nad 0,5 ha. mentaci stavby ověřené stavebním úřadem (§ 2, odst. 6 SZ).  Zastavitelná plocha – plocha vymezená k zastavění Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou inv územním plánu obce nebo v zásadách územního rozvo- frastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje je (na úrovni kraje). nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací doku-

1.2

STAVBA, STAVEBNÍ DÍLO

Definice pojmu stavba je poměrně obtížná, ačkoliv je tento pojem obecně známý, běžně používaný a je chápán jako tradiční (zvykový).

 Stavba Obvykle je definována jako umělá (neživá) materiální struktura, od svého vzniku zpravidla pevně spojená se zemí. Může být také chápána jako souhrn dodávek stavebních materiálů, stavebních prací, výrobků nebo vyšších dodávek, včetně souvisejících prací vykonávaných v souvislém čase na souvislém místě, sloužících k vytvoření díla v souladu s příslušnou dokumentací stavby (dokumentací projektu). Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, definuje stavbu jako: …veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrob-

mentaci. Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci (§ 2, odst. 1 SZ). Stavby všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání mohou být umístěny a provedeny pouze na základě územního rozhodnutí a stavebního povolení. Výčtem jsou ve stavebním zákoně uvedeny stavby účelově, konstrukčně nebo velikostně limitované, u kterých je možné řízení zjednodušit (sloučené územní a stavební řízení, ohlášení aj.) nebo je zákon nevyžaduje. Obecně používanými pojmy v souvislosti s členěním stavby na dílčí části (stavební a technologickou) jsou pojmy stavební objekt a provozní soubor, které však nejsou v současné době žádným závazným právním předpisem definovány. Jejich obsah lze charakterizovat následujícím způsobem.

 Stavební objekt (SO)

1 Základní pojmy

Jedná se o prostorově ucelenou nebo alespoň technicky samostatnou část stavby, která zde plní vymezenou funkci. Ve stavebním objektu mohou být umístěny provozní soubory, např. v hale montážního závodu je umístěna montážní linka. Stavební objekty se třídí podle Jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO). Pro statistické účely se používá v návaznosti na EU Standardní klasifikace produkce (SKP), oddíl 46 – třídění stavebních děl. Existuje převodník mezi JKSO a SKP. Stavební práce se třídí podle Třídníku stavebních konstrukcí a prací (TSKP). V SKP jsou stavební práce zahrnuty v oddíle 45 – třídění stavebních prací.

 Provozní soubor (PS) Je to soubor strojů a technologických zařízení vyžadující montáž a tvořící samostatný funkční celek, plnící ucelenou technicko-ekonomickou funkci určenou zadavatelem nebo projektovou dokumentací. Na rozdíl od jiného vybavení stavby je do ní pevně zabudován. PS je např. výrobní linka v průmyslové hale. Provozní soubory jsou velice často dodávány pro investora stavby samotnými výrobci příslušné technologie. K ujasnění dalších pojmů používaných ve stavebním zákoně slouží i § 3, odst. 1 až 4 SZ. Terénní úpravou se rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem. Zařízením se rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2, odst. 3 SZ. V pochybnostech je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu. Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce a které zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo část stavby, popř. i jiný pozemek nebo část jiné stavby (i jiných vlastníků) v rozsahu vymezeném stavebním úřadem. Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

1.3

VÝSTAVBOVÝ PROJEKT A JEHO ŽIVOTNÍ CYKLUS

Výstavbový projekt je komplexní, jedinečný, konečný proces přeměny myšlenky dané v investičním záměru v provozuschopnou stavbu, která je prostředkem k dosažení finálního cíle projektu. Projekt je v tomto případě chápán jako neopakovatelný proces časově vymezený termínem zahájení a především termínem ukončení, nikoliv pouze jako projektová dokumentace, které se v českém prostředí také říká projekt (angl. Design). Výstavbový projekt je úloha,

kterou lze popsat jedinečnými podmínkami, např. časem, náklady, jakostí, vztahem k jejím cílům, prostředím se zvýšeným rizikem, změnami a specifickou organizací. Výstavbový projekt zahrnuje celý komplex činností, které je nutné plánovat, organizovat, financovat, kontrolovat a vyhodnocovat, tedy řídit po celý životní cyklus projektu (nezaměňovat s životním cyklem stavby). Je obvykle členěn do relativně samostatných, ale vzájemně se podmiňujících částí (subprojektů), jako např. zhotovení projektové dokumentace nebo vlastní realizace stavby.

 Životní cyklus výstavbového projektu Tento cyklus (angl. Project Life Cycle) je sekvence časových období – fází výstavby (případně etap), jež lze strukturovat takto:

 předinvestiční (přípravná) fáze;  investiční fáze – probíhá ve třech etapách:  investiční příprava (projektování),  realizační příprava,  realizace (zhotovení) stavby na staveništi;  fáze užívání (provozování) nebo ukončování projektu. Předinvestiční fáze začíná první myšlenkou investora na investici do stavby, následuje její vymezení a definice. V této fázi se realizují studie (hlediska jak ekonomická, tak technická) na podporu rozhodování o optimální variantě projektu. Výsledkem je rozhodnutí o realizaci či nerealizaci projektu. Smyslem je definovat účel a cíle projektu, včetně zpracování potřebné dokumentace v podrobnosti, aby byla jasným podkladem pro činnosti ve fázi investiční. V předinvestiční fázi je ještě mnoho neznámých, které musí být pouze odhadnuty a dále zpřesněny. Investiční fáze navazuje na rozhodnutí o realizaci projektu a zahrnuje 3 etapy. Etapa investiční přípravy zahrnuje průzkumy, výběr inženýrské organizace a projektanta stavby, zadávací řízení. Po výběrovém řízení následuje podpis mandátní smlouvy v případě inženýrské organizace a v případě projektanta smlouvy o dílo. Projektování stavby se řídí zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, prováděcími vyhláškami k tomuto zákonu a dalšími právními normami. Projektování lze chápat jako proces navrhování z hlediska architektonického, stavebně technického, technologického a též ekonomického. Výsledkem je projektová dokumentace v různých stupních. Po projednání dokumentace s dotčenými orgány státní správy a účastníky řízení je vydáno stavební povolení. Etapa končí zadáním realizace stavby dodavatelům a podpisem smlouvy o dílo. Etapa realizační přípravy navazuje na projektování, zahrnuje předvýrobní přípravu dodavatele a spoluúčast investora (objednatele), pokračuje předáním staveniště do zahájení prací na staveništi. Smyslem těchto dvou etap je konkretizovat koncepci z předinvestiční fáze, zpracovat příslušnou projektovou do-

1 Základní pojmy

kumentaci stavby, získat stavební povolení, uzavřít potřebné smlouvy, a tak umožnit zahájení realizace díla. Etapa realizace projektu je etapa zhotovení stavebních objektů a provozních souborů do ověření všech funkcí stavby a zaškolení uživatelů či personálu provozovatele a uvedení stavby do provozu. Smyslem etapy je provést stavbu podle uzavřených smluv za stanovenou cenu, ve stanoveném čase a jakosti. Převzít ji plně funkční (popř. ověřenou zkušebním provozem) a získat kolaudační souhlas k užívání (provozování) stavby. Skončením zkušebního provozu končí etapa realizace, ale i fáze investiční. Fáze užívání (ukončení) projektu – po dokončení stavby probíhá ověření provozní spolehlivosti stavby a vyhodnocení (průkazy o dosažení cílů projektu), kterými je výstavbový projekt ukončen, i když záruční doba příslušných hlavních účastníků může ještě pokračovat. Probíhá od vydání kolaudačního souhlasu po vyhodnocení projektu, popř. vypořádání finančních závazků smluvních stran. Smyslem fáze je splnění poslání a účelu stavby. U komerčních projektů je cílem dosažení zisku a plánované rentability. Jednotlivé fáze projektu se mohou navzájem překrývat. Obvykle se překrývají etapy ve fázi investiční, případně realizace s užíváním. Každá fáze je „minicyklem“ rozhodování. Fáze užívání projektu se časově prolíná se zahájením užívání stavby do doby, než je projekt ukončen vyhodnocením, případně vyrovnáním finančních závazků podle kritérií stanovených na začátku výstavbového projektu.

1.4

ŽIVOTNÍ CYKLUS STAVBY

Životní cyklus stavby je časové období od myšlenky realizace stavby až po její likvidaci a lze jej rozdělit do pěti etap:

    

vznik myšlenky, záměr, plánování a navrhování stavby, realizace stavby, užívání stavby, likvidace stavby.

Pokud se na stavbu nahlíží jako na produkt výstavbového projektu, lze uvedené etapy uspořádat do čtyř fází. Jedná se o fázi předinvestiční, investiční, provozní a likvidační. Fáze předinvestiční a investiční jsou shodné s fázemi výstavbového projektu. Provozní fáze (fáze užívání stavby) zahrnuje vlastní provoz po celou dobu životnosti stavby, včetně oprav a údržby. Likvidační fáze (fáze likvidace, odstranění stavby) spočívá v odstranění stávajícího hmotného investičního majetku s likvidací vybouraných stavebních hmot. Odstranění prochází administrativním procesem, včetně zhotovení dokumentace k odstranění stavby.

1.5

HLAVNÍ ÚČASTNÍCI VÝSTAVBY

Požadavky na stavbu jsou různé vzhledem k úhlu pohledu účastníků životního cyklu. Je to logický vývoj požadavků na stavbu daný záměry investora, zkušenostmi a invencí projektanta, možnostmi a zkušenostmi dodavatele či požadavky uživatele. Zásadní vliv na projekt a jeho úspěšnost mají zainteresované osoby:

 zúčastněné (přímí účastníci) – aktivně se účastní projektu – např. investor (vlastník), finančník, vedoucí a členové projektového týmu, uživatel, dodavatel, projektant,  dotčené (nepřímí účastníci) – jejich zájmy mohou být pozitivně nebo negativně dotčeny – např. dotčené orgány státní správy (DOSS), veřejnost (vlastníci sousedících pozemků, sdělovací prostředky, dočasně a trvale lobující organizace – např. občanská sdružení a společnost jako celek). Hlavními, přímo zúčastněnými osobami (přímými účastníky) přípravy a realizace staveb jsou investor, projektant a dodavatel.

1.5.1

Obecná charakteristika přímých účastníků výstavby

Investor (objednatel, zadavatel, stavebník, vlastník, de-veloper, odběratel, kupující) je obecně užívaný pojem pro právnickou nebo fyzickou osobu, z jejíchž prostředků se stavba financuje, a která zpravidla zabezpečuje přípravu a realizaci. Investor se většinou stane vlastníkem nebo uživatelem stavby. Kontrolní činnost během realizace stavby je obvykle zajišťována smluvně prostřednictvím odborně způsobilé právnické nebo fyzické osoby (technický dozor investora – TDI). Investor může být soukromý nebo veřejný. Projektant (autorizovaný architekt, inženýr, technik, dodavatel projektové dokumentace) je právnická nebo fyzická osoba oprávněná k projektování podle zvláštních předpisů. Oprávnění k vykonávání odborných činností ve výstavbě upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Projektovou činnost ve výstavbě lze vykonávat pouze prostřednictvím autorizovaných osob, kromě případů uvedených ve stavebním zákoně. Autorizovaný architekt, inženýr nebo technik je fyzická osoba, které byla udělena autorizace ve výstavbě v příslušném oboru činnosti. Má všeobecnou zodpovědnost za potřebné průzkumy (podklad pro projektování) a zpracovanou projektovou dokumentaci. Je-li k tomu smluvně zavázán investorem, vykonává též autorský dozor nad realizací stavby. Dodavatel (zhotovitel, stavební podnikatel, zpracovatel, prodávající) je obecně užívaný pojem pro právnickou nebo fyzickou osobu, která je pověřená dodáním výrobků, provedením prací a služeb podle typu a předmětu smlouvy.

1 Základní pojmy

Dodavatel, který zajišťuje dodávku stavby jako celku a nese záruky za její soulad s projektovou dokumentací a za dodržení standardů (kvality), bývá označován jako vyšší, generální či hlavní dodavatel. Stavbu provádí v kooperaci s dalšími dodavateli stavebníka a specializovanými inženýrskými a konzultačními firmami. V Obchodním zákoníku je dodavatel stavebního díla označován jako zhotovitel. Dodavatel nepřímý (subdodavatel, poddodavatel) není v přímém vztahu s investorem, uzavírá smlouvu v rozsahu dodávky dílčích prací s vyšším dodavatelem. Uživatel je fyzická nebo právnická osoba, která bude stavbu užívat (provozovat). Účastníky výstavby dočasně spojují dodavatelsko-odběratelské vztahy. Mají charakter závazkových vztahů a jsou sestaveny v rámci právních, technických a ekonomických norem. Základní právní normou je občanský zákoník (v obchodně závazkových vztazích mezi podnikateli pak obchodní zákoník), který vymezuje druhy smluv a jejich charakter. Mezi nejběžnější typy smluv ve výstavbě patří smlouvy o dílo, mandátní, kupní aj. Komunikace mezi účastníky je nezbytná pro zdárný průběh životního cyklu výstavbového projektu. Schéma na obr. 2 znázorňuje vzájemnou komunikaci mezi účastníky. investor

projektant

dodavatel

uživatel

nájemce

Obr. 2. Komunikace účastníků výstavby

Komunikace je řízena investorem, jenž definuje co stavět, jak financovat, kdo vyprojektuje, kdo postaví apod.

1.5.2

Charakteristika přímých účastníků podle stavebního zákona

Působnost, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě, provádění a provozování staveb upravuje stavební zákon č. 183/2006 Sb. následujícím způsobem. Stavebník je osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti. Stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby (§ 2, odst. 2 SZ). Stavebník nemusí být totožný s vlastníkem stavby, jehož povinnosti SZ také upravuje. Vlastníkem stavby je ten, jehož vlastnická práva jsou zapsána v katastru nemovitostí. Stavebník je povinen (§ 152 SZ):

 dbát na řádnou přípravu a provádění stavby – ochrana zdraví, životního prostředí (ŽP), majetku;  opatřit předepsanou dokumentaci oprávněnou osobou, k dispozici na staveništi;

 u staveb na ohlášení nebo stavební povolení je povinen:  oznámit stavebnímu úřadu (SÚ) předem termín zahájení stavby, dodavatele, popř. změny,  umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby,  ohlašovat SÚ fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby a účastnit se jich,  ohlásit SÚ neprodleně závady na stavbě,  u staveb hrazených z veřejných rozpočtů zajistit technický dozor stavebníka a autorský dozor projektanta,  u stavby svépomocí zajistit stavební dozor, není-li sám k tomu způsobilý. Vlastník stavby je povinen (§ 154 SZ):

 udržovat stavbu po celou dobu její existence,  hlásit SÚ závady na stavbě, které ohrožují životy nebo zdraví,  umožnit kontrolní prohlídku stavby a této prohlídky se zúčastnit,  uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu nebo od dokončení stavby,  uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení či jiné důležité doklady týkající se stavby. Stavebním dozorem se rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí. Dozor vykonává osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb (§ 2, odst. 2 SZ). Stavební dozor není totožný s pojmem technický dozor investora (stavebníka), který může vykonávat jakákoliv osoba pověřená investorem (stavebníkem). Stavební podnikatel je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, a byl jí vydán živnostenský list (§ 2, odst. 2 SZ). Stavební podnikatel jako zhotovitel stavby je povinen zabezpečit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (§ 160, odst. 1 a 2 SZ). Povinnosti stavebního dozoru a stavbyvedoucího budou uvedeny dále. Projektant je fyzická osoba oprávněná k projektové činnosti ve výstavbě podle zákona č. 360/1992 Sb., o autorizaci (§ 22, odst. 4 SZ). Hlavní projektant je projektant, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (§ 113, odst. 2 SZ). Dokumentaci pro vybrané stavby na ohlášení může zpracovávat osoba kvalifikovaná. Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů (§ 132, odst. 1 SZ).

1 Základní pojmy

Autorizovaný inspektor je fyzická osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj na dobu 10 let s působností pro celé území České republiky. Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad (§ 149 SZ):

 osvědčit certifikátem ve zkráceném stavebním řízení (§ 117 SZ), že navrhovaná stavba může být provedena,  zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu nebo určený pro jiné účely podle tohoto zákona,  dohlížet na provádění stavby. Přehled činností v jednotlivých fázích výstavbového projektu z pohledu hlavních účastníků je uveden v tab. 1.

 projektovou dokumentaci v jednotlivých stupních pro veřejnoprávní řízení,  dokumentaci dodavatele stavby – plán organizace výstavby, nabídkovou a výrobní přípravu, včetně kontrolních a zkušebních plánů, výrobní kalkulace,  doklady a smluvní dokumenty mezi účastníky – smlouva o dílo, mandátní a příkazní smlouva. Dokumentace je doplněna o technické normy, technologické předpisy, standardy, doklady bezpečnostního managementu, dokumentaci ochrany životního prostředí aj. Závazné členění podle stavebního zákona:

 územně plánovací dokumentace, územní studie,  dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,  dokumentace pro vydání stavebního povolení,

Tab.1. Fáze výstavbového projektu z hlediska přímých účastníků

Životní cyklus stavby

1.6

rozhodování o investici

– marketingový průzkum

realizace

investiční a realizační příprava – projektová dokumentace – správní řízení – kontrolní časový plán – kontrolní rozpočet – finanční zajištění – výběr projektanta, dodavatele – nabídková příprava – zpracování nabídky (nabídkový rozpočet, výrobní kalkulace, časový plán realizace)

smlouva o dílo (stavební povolení)

– cíle – strategie – umístění – časový horizont – ocenění (propočet) – možnosti financování – studie proveditelnosti – organizace projektu

Provozní fáze

DOKUMENTACE VÝSTAVBOVÉHO PROJEKTU

Dokumentace výstavbového projektu zahrnuje zejména:

 veřejnoprávní dokumenty – např. rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení, dopravně-inženýrské rozhodnutí (DIR), rozhodnutí o povolení zvláštního užívání komunikace,

– kontrola – jakosti – termínů – nákladů (dle smluvních podmínek)

– výrobní příprava – řízení nákladů, času a jakosti – výrobní faktura – detailní časové plány

ukončení VP

užívání stavby

– vyhodnocení projektu

– provoz – údržba – opravy – rekonstrukce – modernizace

– finanční vypořádání závazků

– odstranění vad a nedodělků – záruční servis – vyhodnocení stavby

odstranění stavby (demolice)

Investiční fáze

předání a převzetí stavby (uvedení do užívání)

Předinvestiční fáze

rozhodnutí o investici (územní řízení)

Dodavatel

Investor

Účastníci

Životní cyklus výstavbového projektu

 dokumentace pro ohlašované stavby,  dokumentace pro provádění stavby,  dokumentace skutečného provedení stavby, zjednodušená dokumentace (pasport) stavby,  dokumentace bouracích prací. Pro stavby, které mohou znamenat ohrožení životního prostředí, je nutné vypracovat dokumentaci EIA (z angl. Environmental Impact Assessment) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Příprava a provoz stavby I.