Issuu

Opravárenství a diagnostika II pro 2. ročník UO Automechanik

JOSEF POŠTA a kolektiv

OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA II pro 2. ročník UO Automechanik Druhé, aktualizované vydání

PRAHA 2008

Druhý díl učebnice seznamuje studenty podrobně s kontrolou, zkouškami, demontáží, montáží, opravami a údržbou podvozku, brzd, převodných ústrojí a motorů.

Kolektiv autorů: prof. Ing. Josef Pošta, CSc., vedoucí, Ing. Jindřich Cylek, Jiří R. Mach, Ing. Bohuslav Peterka, Ing. Jiří Štěpnička, Ing. Zdeněk Vlasák

První vydání lektorovali: doc. Ing. Vlastimil Chrást, CSc., Ing. Jiří Mladý

1st edition © doc. Ing. Josef Pošta, CSc., za kolektiv, 2002 2nd edition © prof. Ing. Josef Pošta, CSc., za kolektiv, 2008 ISBN 978-80-7333-066-8

OBSAH

PODVOZEK 1 1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5 1.1.6 1.1.7 1.1.8 1.1.9 1.2 1.3 1.3.1 1.3.2 1.4 1.5 1.5.1 1.5.2 1.6 1.6.1 1.6.2 1.6.3 1.7 1.8 1.8.1 1.8.2 1.9

KONTROLA STAVU ŘÍDICÍHO ÚSTROJÍ, KOL A JEJICH ZAVĚŠENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola vůlí v řízení a v zavěšení kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mechanická vůle řízení na volantu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klouby, páky a tyče řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plynulost přenosu síly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sloupek řízení a volant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Převodka řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Deformace v mechanismu řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kmitání řídicích kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vůle nebo zadření otočných čepů a čepů ramen nápravy . . . . . . . . Kontrola a opravy zavěšení a uložení kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vymezování vůlí v řízení, demontáž a montáž kloubů, čepů, pák, převodky řízení, volantu, airbagů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola a opravy posilovačů řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola posilovače řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opravy posilovačů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola zadní nápravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola pneumatik a disků kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola pneumatik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola disků kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Montáž kol a pneumatik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Montáž kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Montáž pneumatik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Montážní zařízení a pomůcky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skladování pneumatik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Huštění a opravy pneumatik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Huštění pneumatik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opravy pneumatik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola vyváženosti kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11 12 14 16 16 17 17 17 18 18 19 21 26 26 27 28 30 30 33 34 34 35 37 40 41 41 42 45

2 2.1 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4

KONTROLA GEOMETRICKÉHO POSTAVENÍ NÁPRAV A KOL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrolované parametry a jejich význam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhy měřicích přístrojů, protokoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komplexní kontrola a seřizování geometrie včetně řídicí nápravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příprava pro měření geometrie podvozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření geometrie podvozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seřizování geometrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Inspekční linka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

48 49 49 53 53 55 58 60

BRZDY 3

KONTROLA A ZKOUŠENÍ BRZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.5 3.6 3.6.1

Předpisy o brzdách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhy a provedení zkoušek brzd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jízdní zkoušky brzd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zjišťování brzdné dráhy na vozovce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zjišťování brzdného zpomalení pomocí decelerometru . . . . . . . . . . Zkoušky brzd pomocí zkušebního zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zjišťování brzdné síly na válcové zkušebně . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zjišťování brzdné síly na plošinové zkušebně . . . . . . . . . . . . . . . . . Dynamická zkouška na volných válcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Záznamy ze zkoušení brzd a jejich vyhodnocování . . . . . . . . . . . . . Poruchy brzd a jejich odstraňování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Demontáž, montáž a oprava brzdových bubnů, kotoučů a nábojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nýtování a lepení brzdového obložení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seřízení a odvzdušnění kapalinových brzd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Brzdové kapaliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba a opravy jednotlivých částí brzd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

63 65 67 67 68 69 69 71 72 72 73

3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.6.5

74 79 80 85 87

PŘEVODNÁ ÚSTROJÍ 4

ŘEMENOVÉ PŘEVODY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.1 4.2

Řemenové převody s klínovými řemeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Řemenové převody s ozubenými řemeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

99 101

ŘETĚZOVÉ PŘEVODY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

106

SPOJKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

180

6.1 6.1.1 6.1.2 6.1.3 6.1.4 6.1.5 6.1.6 6.2 6.3 6.4 6.5

Třecí spojky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ovládací ústrojí třecích spojek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Provoz, údržba, závady a kontrola třecích spojek . . . . . . . . . . . . . . Demontáž a montáž, seřizování a opravy třecích spojek . . . . . . . . . Lamelové spojky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odstředivé spojky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Elektromagnetické spojky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hydrodynamické spojky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spojky s děleným setrvačníkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Volnoběžné spojky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Viskózní spojky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

108 109 110 115 120 121 121 123 123 124 124

PŘEVODOVKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

127

7.1 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.1.5

Údržba, diagnostika a opravy převodovek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Preventivní údržba převodovek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poruchy převodovek a jejich diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Demontáž a montáž převodovky z vozidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úplná demontáž a montáž převodovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opravy převodovek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

127 128 128 130 130 131

ROZDĚLOVACÍ PŘEVODOVKY, ROZVODOVKY, DIFERENCIÁLY, KONCOVÉ PŘEVODY . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

132

8.1.1 8.1.2

Údržba, diagnostika a opravy rozvodovek, diferenciálů a koncových převodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola nastavení pastorku a talířového kola . . . . . . . . . . . . . . . . . Základní pravidla pro hodnocení záběrového pole . . . . . . . . . . . . .

133 135 137

RETARDÉRY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

139

KLOUBY A KLOUBOVÉ HŘÍDELE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

141

10.1 10.1.1

Hnací hřídele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poškození, údržba, kontrola a opravy kloubů a kloubových hřídelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zásady pro montáž kloubových hřídelů a kloubů . . . . . . . . . . . . . .

142

8.1

10.1.2

143 144

MOTORY 11

DEMONTÁŽ MOTORU Z VOZIDLA, ZPĚTNÁ MONTÁŽ . . . .

147

DEMONTÁŽ MOTORU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

149

ZÁVADY, KONTROLA A OPRAVY BLOKU VÁLCŮ A KLIKOVÉ SKŘÍNĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

150

ZÁVADY, KONTROLA A OPRAVY KLIKOVÉHO MECHANISMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

154

14.1 14.2 14.2.1 14.2.2 14.3

Klikový hřídel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Setrvačník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výměna ozubeného věnce setrvačníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oprava třecí plochy setrvačníku pro spojku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ojnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

154 156 156 157 157

ZÁVADY, KONTROLA A OPRAVY PÍSTNÍ SKUPINY . . . . . . . .

159

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5

Pístní čepy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Písty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pístní kroužky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vložené válce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zásady pro opravy pístní skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

159 159 160 163 164

ZÁVADY, KONTROLA A OPRAVY HLAV VÁLCŮ . . . . . . . . . .

165

16.1 16.2 16.3 16.4 16.5

Demontáž hlavy válců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zabrušování ventilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vedení a těsnění ventilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ventilové pružiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Montáž hlavy válců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

165 166 168 169 169

ZÁVADY, KONTROLA A OPRAVY ROZVODOVÉHO MECHANISMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

172

ČERPADLO CHLADICÍ KAPALINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

175

TĚSNĚNÍ MOTORU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

176

DIAGNOSTIKA ZÁKLADNÍCH ČÁSTÍ MOTORU . . . . . . . . . . .

177

20.1 20.2 20.2.1 20.2.2 20.2.3 20.2.4 20.2.5

Diagnostický postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Diagnostické metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření výkonu a točivého momentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření spotřeby paliva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření otáček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření teploty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření provozních tlaků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

178 178 179 180 181 181 181

ARCHIVACE A VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ DIAGNOSTIKY . . . . . .

185

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

186

PODVOZEK

KONTROLA STAVU ŘÍDICÍHO ÚSTROJÍ, KOL A JEJICH ZAVĚŠENÍ

Řídicí ústrojí neboli řízení vozidla je ústrojí zajišťující směrové ovládání vozidla. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu je řízení velmi důležitou konstrukční skupinou. Této skutečnosti musí odpovídat i přístup mechanika při provádění diagnostiky a oprav řízení a zavěšení kol. Všechny práce na řízení je nutné provádět pečlivě a důsledně. Změna směru jízdy vozidla je obvykle způsobena natočením řídicích kol. Tím vzniknou ve styku kola s vozovkou boční síly, které změní směr jízdy vozidla. Z hlediska celkového uspořádání může být natáčení řídicích kol provedeno různými způsoby (obr. 1). U automobilů je nejužívanější způsob řízení natáčením předních kol (tzv. automobilové řízení). V současnosti se však stále častěji objevuje i řízení

Obr. 1. Základní způsoby řízení směru jízdy vozidel

natáčením všech kol. Konstrukční řešení spočívá v mechanickém propojení natáčitelných kol přední a zadní nápravy. Modernější řešení s elektronickým ovládáním zadních kol využívá k natáčení zadních kol elektromotory nebo elektricky řízené hydromotory. Elektronika pak umožňuje, aby se při nízkých rychlostech jízdy (asi do 35 km.h–1) zadní kola natáčela proti směru natočení kol předních a při rychlostech vyšších ve stejném směru jako kola přední (obr. 2). Řízení natáčením zadních kol mají často vysokozdvižné vozíky a jiné pracovní stroje. Řízení natáčením celých částí vozidla mají těžké tahače. Řízení natáčením celé nápravy se používá zřídka, a to jen u některých typů přívěsů. Směr jízdy může být také řízen změObr. 2. Řízení natáčením všech kol nou otáček (nebo směru otáčení) kol (pásů) na pravé a levé straně vozidla. Tím vzniknou na kolech tečné síly různé velikosti, popř. různého směru, které opět způsobí změnu směru jízdy. Při tomto způsobu řízení lze dosáhnout toho, aby se vozidlo otáčelo na místě podle své svislé osy, ovšem takovou manipulací se nadměrně namáhají a opotřebovávají pneumatiky. Tento způsob řízení se používá u pracovních strojů s hydraulickými pohony a také u pásových vozidel.

1.1

KONTROLA VŮLÍ V ŘÍZENÍ A V ZAVĚŠENÍ KOL

Kontrola vůlí v řízení, funkce řízení a kontrola zavěšení kol jsou předmětem posuzování při předepsaných prohlídkách motorových vozidel ve Stanici technické kontroly (STK). Zákon č. 56/2001 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, a vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a doplňků stanovují hodnoty a kritéria, kterým musí vozidla vyhovovat, aby mohla být používána v silničním provozu. Rámcové hodnoty dané zákonem pak konkretizují pro daný typ vozidla detailní předpisy výrobců. Kontrola vůlí v řízení je vždy předmětem prohlídky v STK ve skupině 3 a kontrola zavěšení kol ve skupině 4. Jde zejména o vůle v kulových čepech 12

řídicích tyčí a v čepech zavěšení kol, méně často o vůle ve šroubových spojeních (obr. 3). Ke vzniku vůlí dochází především po vniknutí nečistot do čepů poškozenými manžetami (prachovkami). Manžeta obvykle v některém záhybu praskne. Prasklina většinou není při zběžném pohledu vůbec viditelná, při jízdě se však vlivem pohybů řídicích tyčí otvírá a propouští prach a vlhkost dovnitř. Jakmile vniknou tyto nečistoty pod manžetu, působí abrazivně a korozivně a vůle v čepu se zvětšuje velmi rychle. Při každé kontrole podvozku je proto nutné důkladně kontrolovat také neporušenost všech manžet.

Obr. 3. Skutečné provedení a kinematické schéma řídicího mechanismu užitkového vozidla

Přední náprava typu McPherson má v dolní části kulový čep. Poškodí-li se jeho manžeta a do uložení vnikne nečistota, uložení silně vrže při propérování nebo při natáčení kol. Hrozí akutní nebezpečí zadření čepu. Všechny čepy řízení a náprav, které jsou opatřeny mazacími hlavicemi, je vhodné často doplňovat malým množstvím předepsaného maziva. Tím jsou nejen mazány, ale také chráněny před korozí a případně vzniklé nečistoty a voda jsou vytěsňovány.

1.1.1

Mechanická vůle řízení na volantu

Mechanické vůle mezi jednotlivými prvky řídicí soustavy se ve svém součtu projevují jako celková mechanická vůle řízení na volantu, tzv. mrtvý chod volantu. Ten nesmí dle současně platných předpisů překročit v poloze kol pro přímý směr jízdy:

• 36° u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí do 30 km.h–1, • 27° u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí do 100 km.h–1, • 18° u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nad 100 km.h–1. Jsou-li tyto hodnoty překročeny, je vozidlo hodnoceno jako nezpůsobilé k silničnímu provozu. Mrtvý chod volantu se měří pomocí jednoduchého přípravku s úhloměrnou stupnicí (obr. 4), který se upevní na volant. Přípravek bývá opatřen rukojetí, ve které je pružina. Za rukojeť přípravku se otáčí volantem střídavě na obě strany stejnou silou; ta se měří stlačením pružiny v rukojeti. Velikost této síly bývá udána v technických údajích k vozidlu, nebo se stanoví zkusmo tak, aby sice došlo k úplnému vymezení vůlí v řízení, ale řídicí kola se ještě nevychylovala. Na vhodné místo, obvykle na přední sklo, se upevní ukazatel, proti kterému se na úhloměrné stupnici odečte celkový úhel mrtvého chodu volantu. Při tomObr. 4. Přípravek pro měření mrtto měření je nutný určitý odpor proti vého chodu volantu vychýlení řídicích kol. Proto musí kola stát na podlaze nebo na otočných plošinách používaných při kontrole geometrie řídicí nápravy; zásadně nesmějí být zvednuta. Mrtvý chod volantu se měří nejen v poloze kol pro přímý směr jízdy, ale také v po14

loze kol pro zatáčení vozidla vpravo i vlevo. Vychýlení kol se nastavuje obvykle o 20°. Maximální přípustné hodnoty mrtvého chodu volantu nesmějí být překročeny v žádné kontrolované poloze volantu. Mrtvý chod volantu bývá označován také jako necitlivost řízení. Měření mrtvého chodu volantu lze výhodněji provést tak, že se navíc na řídicí kola upevní optické projektory přístroje pro měření geometrie. Řídicí kola stojí na otočných plošinách. U zadních kol se umístí panely s kontrolní stupnicí (obr. 5). Světelné značky projektorů se umístí na stupnice a volantem se otáčí v jednom směru tak, až se některá světelná značka pohne. To signalizuje vymezení vůlí v řízení v jednom směru. Tato poloha se na úhloměrné stupnici na volantu označí jako nulová. Volantem se otáčí v opačném směru až se stejná značka opět pohne. Odečte se odpovídající úhel, což je mrtvý chod volantu. Stejně se měří při natočení řídicích kol (obvykle o 20°), střídavě na obě strany. Jestliže se obě světelné značky při některém měření nezačnou pohybovat ve stejném okamžiku, znamená to, že v mechanické vazbě od hlavní páky řízení k jednotlivým řídicím kolům nejsou stejné vůle. To je z hlediska bezpečnosti provozu velmi nežádoucí stav, takové vozidlo má labilní řízení, tzv. plave na silnici. V takovém případě je oprava řízení nezbytná. Řízení s posilovačem má obvykle rozdílný mrtvý chod volantu podle toho, je-li motor (tj. čerpadlo posilovače) v činnosti či nikoliv. Dovolené

Obr. 5. Schéma měření necitlivosti řídicího ústrojí

hodnoty mrtvého chodu se potom liší také podle provedení řízení (značky vozidla). Při kontrole řízení s posilovačem je nutné postupovat podle doporučení výrobce. Vůle v řízení se častěji kontroluje detailně, přímo na jednotlivých tyčích, čepech a spojích řídicího mechanismu. Vozidlo se postaví nad montážní jámu, řídicí kola se nezvedají, aby mechanický odpor v ústrojí odpovídal provozním podmínkám. Pomocník střídavě otáčí volantem na obě strany v úhlu odpovídajícím přirozenému záběru volantem. Přitom se pečlivě prohlédnou všechny viditelné mechanické spoje v řízení, počínaje upevněním volantu na jeho hřídel až k připojení pák řízení kol k řídicím tyčím a uložení kol na nábojích. Velmi dobře a citlivě lze vůle kulových čepů zjistit hmatem. Uchopíme-li celý kulový čep do dlaně, cítíme vůli v čepu jako pohyb při změně směru otáčení volantem.

1.1.2

Klouby, páky a tyče řízení

Žádný z těchto prvků nesmí být deformován, poškozen nebo neodborně opraven. Všechny spoje pák, tyčí a kloubů musí být řádně upevněné a zajištěné. V kloubových a ostatních pohyblivých spojích a uloženích smějí být jen vůle nezbytné pro jejich správnou funkci. Ochranné manžety (prachovky) nesmějí být poškozené. Vůle v kloubech, pákách a tyčích se zjišťují při zvednuté nápravě kýváním koly ve vodorovné i svislé rovině a posouváním kol, nábojů a tyčí ve směru osy čepů. Pomocník přitom sleduje pohledem i hmatem, zda je v jednotlivých kloubech a spojích vůle. Vůle i další závady se mohou také zjistit při zkušební jízdě, kdy se může zejména projevit:

• dynamické nevyvážení kol, které se projeví chvěním znatelným na volantu při vyšší rychlosti,

• deformace, uvolnění či jiná závada pák a tyčí řízení, která se projeví jinou než obvyklou polohou příčky volantu při přímé jízdě,

• nadměrná vůle v řízení, která se projeví podélnou nestabilitou vozu (plaváním) a opožděnou reakcí řídicích kol na pohyby volantu.

1.1.3

Plynulost přenosu síly

Přenos ovládací síly musí být v celém rozsahu rejdu plynulý, bez místně zvýšeného odporu a zadrhávání. Obě krajní polohy rejdu musí být omezeny dorazy. Kola se při postupném natáčení do krajních poloh nesmí dostat do styku s jinými částmi vozidla, a to ani při propérování. Plynulost přenosu ovládací síly se kontroluje s koly na plošinách s valivým uložením. Kontrola se zvednutou nápravou je možná, ale méně vhodná. 16

1.1.4

Sloupek řízení a volant

Kontroluje se uložení hřídele volantu. Působením na volant ve směru osy hřídele volantu a kolmo na osu se zjišťuje upevnění hřídele a vůle v jeho uložení. Kontroluje se stav a upevnění samotného volantu a funkce a stav všech souvisejících ovládačů. Volant smí být jen schváleného typu (homologovaný). Volant nesmí být prasklý, deformovaný nebo jinak poškozený a musí být na hřídeli řádně upevněn. Všechny ovládače v blízkosti volantu musí mít oblé zakončení, tj. takové, že do něj lze vepsat kouli o průměru nejméně 3,2 mm.

1.1.5

Převodka řízení

Při celkové kontrole se zjišťuje, zda převodka řízení je neporušená, správně upevněná a těsná. Kloubové připojení hřídele volantu k převodce řízení nesmí být poškozené, opotřebené nebo uvolněné. Šroubové spoje musí být spolehlivě zajištěny. Nejčastější závadou převodky řízení je nadměrná vůle v důsledku opotřebení, váznutí chodu v důsledku přidření a unikání maziva. Chod převodky řízení se zkouší zásadně po odpojení ovládací páky řízení, aby byl vyloučen vliv odporu dalších částí mechanismu. Převodka musí jít v celém rozsahu otáček volantu naprosto volně, bez známek zvýšeného odporu nebo dokonce zadírání. Ve skříni řízení obvykle nemá být v poloze pro přímý směr jízdy pozorovatelná mechanická vůle. Unikání maziva a stav ochranných pryžových manžet se zjišťuje prohlídkou.

1.1.6

Deformace v mechanismu řízení

Tyto deformace jsou příčinou náhlé nepříznivé změny jízdních vlastností vozidla. Diagnostikují se nepřímo, kontrolou geometrie náprav a řízení. Viditelné deformace jsou nepřípustné a při kontrole vozidla v STK jsou hodnoceny jako nebezpečná závada a vozidlo je nezpůsobilé pro silniční provoz. Deformace řízení vznikají po příliš razantním přejíždění překážek, při nárazu na nápravu nebo řídicí kola při nehodě nebo následkem neodborné práce mechanika při opravě. Neuvádí-li výrobce vozidla jinak, nejsou u současně vyráběných motorových vozidel dovoleny na dílech řízení svářečské a rovnací práce. U důležitých šroubových spojení může být předepsáno použití nových šroubů při každé montáži, nebo je počet montáží daného šroubu limitován a každá montáž musí být na šroubech předepsaným způsobem označena. Všechny deformované části řízení se musí vyměnit. 17

1.1.7

Kmitání řídicích kol

K rozkmitání řídicích kol může dojít zejména tehdy, jsou-li v řízení vůle. Podnětem, který způsobí rozkmitání řídicích kol při určité rychlosti, může být najetí na drobnou překážku nebo jízda s nevyváženými koly. V takové situaci může nastat shoda frekvence takto vybuzeného kmitání a frekvence vlastních kmitů řízení. Nastane-li takováto shoda, projeví se efekt nazývaný rezonance. Při rezonanci se velikost kmitů stále zvětšuje a kmitání může být tak intenzivní, že se vozidlo stane neovladatelným. Příčinou kmitání mohou být nevyvážené rotující hmoty (kola), nesprávná montáž kol, brzdových bubnů a kotoučů nebo kloubových hřídelů. Kmitání řídicích kol se odstraňuje dynamickým vyvážením kol a kloubových hřídelů, správnou montáží kol a jiných rotujících hmot, odstraněním nadměrných vůlí v řídicí soustavě a v ložiskových uloženích, výměnou tlumičů pérování nebo výměnou pryžových závěsů (silentbloků) u hnacího agregátu, převodovky a rozvodovky.

1.1.8

Vůle nebo zadření otočných čepů a čepů ramen nápravy

Vůle vznikají v důsledku opotřebení otočných čepů a pouzder, válcových i kulových čepů v uložení závěsných ramen. Zjišťují se pomocí plošiny pro zjišťování vůlí (obr. 6) nebo vychylováním kol (nebo jiných částí) po zvednutí nápravy. Při tom je nutné řádné zajištění vozidla proti pádu i pohybu. V některých případech je při této kontrole nutno překonat předpětí vozidlových pružin nebo tíhu součástí. Potom se může použít páka nebo jiný vhodný přípravek.

Obr. 6. Zařízení na zkoušení vůlí v řízení a zavěšení kol

Velký odpor řízení je způsoben částečným či úplným zadřením čepů, někdy se přidruží také koroze. Zadření je obvykle důsledkem nedostatečného mazání pohyblivých součástí nebo vniknutí nečistot a vody po poškození ochranných manžet. O velký odpor jde tehdy, jestliže při správně nastavené geometrii řídicí nápravy nedochází k samovolnému vracení řídicích kol do polohy pro přímý směr jízdy. Je-li nutno napomáhat návratu řídicích kol do přímého směru volantem, je to první signál uvedené závady. Při kontrole se náprava zvedne, vozidlo se zajistí proti pádu a pohybu. Otáčí se volantem v celém rozsahu, sleduje se změna odporu a sleduje se pohyb řídicího mechanismu. Sleduje se také, nedochází-li ke vzájemnému dotyku pohyblivých částí řízení s jinými částmi vozidla. Nepodaří-li se určit místo zvýšeného odporu, rozpojuje se postupně řídicí mechanismus tak dlouho, až je místo se zvýšeným odporem nalezeno. Obvykle jde o přidřené otočné nebo kulové čepy, popř. o zadřený pomocný čep řízení. Oprava spočívá ve výměně opotřebovaných čepů a pouzder, případně v nastavení předepsaných vůlí či předpětí podle technologických postupů uváděných v dílenských příručkách. Obtíže vznikají zejména při demontáži zkorodovaných, zadřených nebo nesprávně smontovaných uložení. Ve zvlášť obtížných případech je někdy nutné demontovat větší montážní celek a ten potom demontovat v dílně pomocí lisu. Nejsou vzácné případy, že je třeba některou část odříznout, odvrtat či odbrousit. V každém případě je nutné pracovat opatrně, aby nedošlo k pracovnímu úrazu nebo k poškození či deformaci dalších částí vozidla. Je-li vozidlo osazeno mazacími hlavicemi nebo vybaveno centrálním mazáním, musí být součástí opravy také kontrola čistoty a průchodnosti mazacích kanálů, mazacích hlavic či potrubí centrálního mazání, aby všechna uložení byla skutečně mazána.

1.1.9

Kontrola a opravy zavěšení a uložení kol

Do kontroly zavěšení a upevnění kol se zahrnuje kontrola náprav, uložení nábojů kol, pérování, hnacích hřídelů a jejich kloubů. Postup kontroly bývá následující: Přední náprava jako celek. Na celé nápravě, tj. nápravnici, ramenech a dalších součástech nesmí být žádné zjevné poškození, které by mohlo narušit pevnost nebo funkci některého dílu nebo celku. Všechny spoje musí být řádně dotaženy a zajištěny, zajišťovací prvky (závlačky, pojistné podložky aj.) nesmějí chybět. Z rozvodovky poháněné přední nápravy ani z kloubů hnacích hřídelů nesmí unikat mazivo. Manžety hnacích kloubů musí být neporušené. 19