Issuu

Opravárenství a diagnostika I pro 1. ročník UO Automechanik

JOSEF POŠTA a kolektiv

OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA I pro 1. ročník UO Automechanik Druhé, aktualizované vydání

PRAHA 2008

První díl této učebnice se zabývá základy zpracování kovových a nekovových materiálů, lícováním a měřením, základními pojmy o montáži a demontáži včetně přípravy a používání nářadí a pomůcek. Seznamuje s organizací stanic technické kontroly, stanic měření emisí a diagnostických, servisních a opravárenských pracovišť.

Kolektiv autorů: prof. Ing. Josef Pošta, CSc., vedoucí, Ing. Jindřich Cylek, Ing. Pavel Dohnal, Jiří R. Mach, Ing. Miroslava Šmídová, Ing. Jiří Štěpnička, Ing. Zdeněk Vlasák První vydání lektorovali: doc. Ing. Vlastimil Chrást, CSc., Ing. Jiří Mladý 1st edition © doc. Ing. Josef Pošta, CSc., za kolektiv, 2000 2nd edition © prof. Ing. Josef Pošta, CSc., za kolektiv, 2008 ISBN 978-80-7333-058-3

OBSAH

PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ÚVOD DO PŘEDMĚTU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1.1 1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.3.6 1.3.7

Základní pojmy, názvosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zákony a předpisy . . . . . . . . Státní politika zajištění bezpečnosti práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlavní bezpečnostní zásady práce automechanika . . . . . . . . . . . . . . Přehled základních předpisů pro oblast autoopravárenství . . . . . . . Základy první pomoci při nehodách a úrazech . . . . . . . . . . . . . . . . . Zastavení krvácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obnovení dýchání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obnovení srdeční činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Protišoková opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatření proti popáleninám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatření při úrazu elektrickým proudem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opatření při poleptání zásadou nebo kyselinou . . . . . . . . . . . . . . . .

11 11 11 12 16 19 19 20 21 21 22 22 22

ZÁKLADY ZPRACOVÁNÍ KOVOVÝCH A NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6

Řezání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Teorie řezného procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Upínání obrobků při řezání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ruční řezání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Střihání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pilování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vrtání, vyhrubování, vystružování, zahlubování . . . . . . . . . . . . . . . Honování, lapování, zabrušování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lepení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24 24 25 25 26 27 29 33 34

LÍCOVÁNÍ A MĚŘENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.1 3.2

Význam lícování, základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Druhy uložení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

37 38

3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6

Předepisování rozměrových tolerancí na výkresech . . . . . . . . . . . . Měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chyby měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Způsoby měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měřidla pro přesná měření délek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejužívanější měřidla délek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejužívanější měřidla úhlů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření drsnosti povrchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39 40 41 41 42 43 48 49

USPOŘÁDÁNÍ A ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ PRACOVIŠŤ AUTOSERVISŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

HOMOLOGACE VOZIDEL, VYBAVENÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

IDENTIFIKAČNÍ OZNAČENÍ VOZIDLA JAKO CELKU I JEHO SOUČÁSTÍ, INFORMAČNÍ ŠTÍTKY . . . . . . . . . . . . . . . .

KONTROLA MOTOROVÉHO VOZIDLA VE STANICI MĚŘENÍ EMISÍ A VE STANICI TECHNICKÉ KONTROLY . . . . . . . . . . . .

5 6 7 7.1 7.1.1 7.1.2 7.1.3

58 59 61

7.1.4

Pravidelné měření emisí vozidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hodnocení technického stavu vozidla z hlediska měření emisí . . . . Stanice měření emisí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravidelné povinné kontroly technického stavu silničních motorových vozidel a jejich přípojných vozidel . . . . . . . . . . . . . . . Stanice technické kontroly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

MYTÍ, ČIŠTĚNÍ A ODMAŠŤOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8.1 8.2

Mytí automobilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Čištění a odmašťování součástí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

71 73

RECYKLACE MATERIÁLŮ POUŽITÝCH V AUTOMOBILECH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ZÁKLADY DEMONTÁŽE A MONTÁŽE . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10.1 10.1.1 10.1.2 10.1.3 10.1.4 10.1.5 10.1.6

Šroubové spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Šrouby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podložky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zajišťovací součásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Montážní klíče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

81 81 83 84 85 85 85

65 66

10.1.7 10.1.8 10.1.9 10.1.10 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.6.1 10.6.2 10.7

Demontáž šroubových spojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příprava šroubového spojení na montáž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Montáž šroubových spojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zajištění šroubových spojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Valivá ložiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kluzná ložiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba a mazání ložisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svařovaná spojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ostatní spojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lepené spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nýtované spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Značení dílů a sestav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

91 95 97 98 102 105 106 107 108 108 110 112

PODVOZEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

113

11.1 11.1.1 11.1.2 11.1.3 11.1.4 11.2 11.2.1 11.2.2 11.2.3 11.2.4 11.2.5 11.2.6 11.3 11.4

Rámy a karoserie, kontrola, opravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koroze rámů a karoserií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Deformace rámů a karoserií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Trhliny na rámech a karoseriích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Automatizovaný výpočet nákladů na opravy karoserií . . . . . . . . . . Pérování, kontrola, údržba, opravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Listová pera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vinuté pružiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pneumatické pérování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pérování torzními tyčemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hydropneumatické pérování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pryžové pružicí prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tlumiče pérování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nápravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

113 113 114 115 116 117 117 120 121 122 123 125 125 129

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

134

PŘÍLOHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

135

PŘEDMLUVA

První díl učebnice Opravárenství a diagnostika obsahuje látku vymezenou osnovami pro první ročník učebního oboru Automechanik. Učebnice je určena především pro studenty, ale poslouží jistě i učitelům a mistrům, popř. dalším zájemcům o tuto problematiku. Vybrané konkrétní údaje a příklady jsou soustředěny v přílohách na konci učebnice. Tyto informace nejsou nezbytné pro pochopení látky, ale vhodně problematiku doplňují a mohou posloužit jako příručka pro automechanika. Učebnice pochopitelně nemůže obsahovat veškerou látku, neboť má pouze omezený rozsah. Naším cílem bylo podat základní přehled, který si čtenář bude doplňovat z dalších pramenů. Konstrukce automobilů se stále rychleji obměňují, automechanik by však měl znát jak nejnovější konstrukce, tak i konstrukce starších vozidel, kterých je v provozu stále velké množství a se kterými se bude většina automechaniků ještě řadu let setkávat. Této skutečnosti jsme podřídili i volbu příkladů konstrukcí, technologických postupů a vybavení. Veškeré připomínky, náměty, postřehy a doporučení pro zlepšení učebnice uvítáme. Druhé vydání učebnice je aktualizováno a doplněno, a to především v oblasti předpisů, které se za dobu od prvního vydání výrazně změnily. Autoři

ÚVOD DO PŘEDMĚTU

Povolání automechanika je krásné a zajímavé, ale také náročné. Vyžaduje zvládnutí širokého okruhu odborných znalostí a získání manuální zručnosti. Vedle toho je samozřejmostí i dobrá úroveň všeobecných znalostí, včetně znalosti cizích jazyků, zacházení s počítačem, orientace v právních předpisech a normách a znalost bezpečnostních předpisů. Důležitá je i schopnost slušného a zdvořilého jednání s lidmi. Pověst zručného a spolehlivého odborníka se obtížně a dlouho získává, ale velmi snadno ji lze ztratit. Velmi prospěšná je schopnost pracovat úsporně a účelně. Nezbytné je stálé sebezdokonalování, a to jak studiem, tak vykonáváním všech prací, kritickým hodnocením vlastní práce a přemýšlením o příčinách svých zdarů i nezdarů. Vše uvedené lze aktivně ovlivnit vlastní vůlí a soustavnou snahou o dosahování co nejlepších výsledků. Touto cestou již prošlo mnoho vynikajících automechaniků. Jejich zkušenosti je možné shrnout do několika následujících doporučení.

Životní prostředí Každý automobil obsahuje látky, které mohou způsobovat zdravotní problémy a které poškozují životní prostředí, tj. vodu, půdu a vzduch. Mezi tyto látky patří především benzin, nafta, motorové, převodové, hydraulické a další oleje, mazací tuky, konzervační prostředky, brzdové a chladicí kapaliny, akumulátorový elektrolyt, autokosmetické přípravky a různé další materiály používané při provozu nebo opravách automobilů. Každý automechanik musí znát nebezpečnost těchto látek, včetně jejich vlivu na životní prostředí, a musí s nimi zacházet tak, aby nedošlo k poškození zdraví osob ani k úniku těchto látek. Zacházení s většinou těchto látek upravuje řada předpisů, které se budou stále zpřísňovat. Za jejich nedodržování se draze platí, a to doslova i obrazně.

Pracovní prostředí Každá dílna pro opravy motorových vozidel musí nejen splňovat podmínky stanovené předpisy, ale měla by být i příjemným a zdravým prostředím pro automechanika, popř. i pro jeho zákazníka. Z předepsaných podmínek jde o dostatečný prostor, osvětlení, vytápění a větrání a o splnění podmínek 9

bezpečnosti a hygieny práce. K tomu, ale i k vytváření pocitu pohody a ke klidné, kvalitní, účelné a rychlé práci napomáhá udržování pořádku a čistoty v dílně, na pracovních stolech, v nářadí a přípravcích i ve skladu. Pořádek a čistota je základ úspěšné práce. To platí i o pracovním oděvu automechanika.

Nářadí a vybavení dílny Nářadí dělá mistra. Vyplatí se pořídit si kvalitní profesionální nářadí, nástroje a další vybavení, zejména pro nejčastěji vykonávané činnosti. Pro udržení čistoty a pořádku je nutné ukládat každý kus nářadí na určené místo. Nejčastěji používaným věcem je výhodné určit takové místo, aby byly stále viditelné a snadno přístupné. Po ukončení práce, ještě před jejím předáním, je vhodné provést kontrolu kompletnosti nářadí. Po ukončení pracovní směny je kontrola kompletnosti nářadí, oprava případných poškození a uložení každého kusu na jeho určené místo kategorickou nutností. Mechanik, který zahajuje práci hledáním či opravou nářadí, nemůže být nikdy dobrým odborníkem.

Pracovní postupy Všechny opravy motorových vozidel musí být prováděny podle předepsaného technologického postupu. Důvody jsou především bezpečnostní, a to jak pro bezpečnost práce automechanika při provádění opravy, tak pro bezpečnost provozu vozidla po opravě. Kromě toho je mnoho činností při opravách automobilu natolik specializováno, že bez přesné znalosti postupu, bez technických údajů pro kontrolu a seřízení, bez příslušného vybavení je nelze úspěšně provést. Dokumentaci s pracovními postupy je nutné stále udržovat v aktuálním stavu a doplňovat ji o vlastní zkušenosti a postřehy.

Pracovní návyky Mezi nejdůležitější návyky automechanika patří udržování čistoty a pořádku na pracovišti, v nářadí a přípravcích, ve skladu i v opravovaných vozidlech. Stejně důležitými návyky je bezpečné zajištění vozidla a pracoviště před zahájením práce. Zejména je nutné zajistit vozidlo proti pohybu a proti pádu. Velmi pečlivě se musí dbát na požární bezpečnost, zvláště při provádění svářečských a lakýrnických prací a při manipulaci s akumulátory. Mezi velmi dobré návyky patří prostudování dokumentace a promyšlení pracovního postupu, zejména při prvním provádění dané práce. Vyplácí se rovněž postupovat při samotné demontáži bez spěchu, soustředěně a opatrně, značit vhodným způsobem polohu součástí, zaznamenávat si všechny údaje potřebné pro zpětnou montáž. Je velmi užitečné provádět dílčí kontrolu v různých fázích práce, například vždy před nasazením víka nebo krytu, po 10

ukončení částečné montáže, před připojením zdroje proudu, před provedením startu motoru a před zkušební jízdou.

Zásady Úspěšný je ten, kdo je odborně i lidsky na úrovni. Udržovat si úroveň vyžaduje stálé úsilí. Proto je nutné využívat každou příležitost ke zvýšení kvaliﬁkace, sledovat odbornou literaturu, zaznamenávat si vlastní poznatky a zkušenosti a zúčastňovat se odborných instruktáží a školení. Sebelepší odbornou úroveň znehodnocuje povýšené, arogantní a nepoctivé jednání. Pouze dobrá odborná úroveň a zdvořilé, korektní a spolehlivé jednání dělá z automechanika žádaného a vyhledávaného mistra.

1.1

ZÁKLADNÍ POJMY, NÁZVOSLOVÍ

V každém oboru se používají odborná pojmenování věcí, nářadí, materiálů, činností apod. Znalost a správné používání těchto odborných technických termínů je jedním z vnějších znaků kvalifikace pracovníka. Stejná slova se používají i v obecné mluvě, kde však je jim často přikládán jiný nebo ne zcela přesný a jednoznačný význam. Proto je nutné dbát i na správné používání technických termínů. To předpokládá přesnou znalost jejich obsahu. Zcela obdobná je situace v používání zkratek. Základní technické termíny jsou uvedeny a definovány v ČSN EN 13306 (010660) Terminologie údržby. Některé méně známé technické termíny a zkratky, používané v oboru oprav a diagnostiky automobilů a použité v této učebnici jsou definovány a vysvětleny v tab. I (v příloze).

1.2

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, ZÁKONY A PŘEDPISY

1.2.1

Státní politika zajištění bezpečnosti práce

Základní požadavky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou zakotveny v zákoníku práce, nařízeních vlády, bezpečnostních vyhláškách a českých technických normách. Tyto požadavky konkretizují i technologické postupy a návody výrobců k obsluze strojů a zařízení. Zaměstnavatelé jsou zejména povinni:

•

vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich ochraně, 11

• • • •

uvádět do provozu a provozovat stroje, zařízení a pracovní prostory a zavádět technologické postupy odpovídající požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení, seznamovat zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, poskytovat zaměstnancům k bezplatnému používání osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky apod. Zaměstnanci jsou zejména povinni:

• • • •

dbát podle svých možností o vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jejich jednání, popř. opomenutí při práci, dodržovat právní předpisy k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, zásady bezpečného chování na pracovišti a stanovené pracovní postupy, s nimiž byli řádně seznámeni, používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení, účastnit se školení a výcviku zajišťovaného zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se zkouškám a lékařským prohlídkám, stanoveným právními předpisy, nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem do práce, dodržovat stanovený zákaz kouření na pracovištích a další.

Kontrolu nad dodržováním výše uvedených povinností provádí jak zaměstnavatel (často prostřednictvím osoby odborně způsobilé v prevenci rizik, dále pak při ročních prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), tak inspekce práce, vykonávaná oblastními inspektoráty práce. Tyto orgány mohou ukládat sankce za přestupky nebo správní delikty a blokové pokuty. Orgány ochrany veřejného zdraví provádějí kontroly zaměřené na hygienu, Česká inspekce životního prostředí se zaměřuje na odpadní vody, únik škodlivin do prostředí apod.

1.2.2

Hlavní bezpečnostní zásady práce automechanika

Opravy, údržba a kontrola vozidel se musí provádět podle návodu výrobce nebo technologického postupu. Je třeba dodržovat zejména následující

požadavky (měly by být obsaženy v místním provozním bezpečnostním předpise, vypracovaném ve smyslu nařízení vlády č. 168/2002 Sb.):

• • • • • • • • •

vozidlo zabezpečit proti samovolnému pohybu, kontrolu spodku vozidla provádět jen při vypnutém motoru (pokud výrobce nestanovil jinak), zvednuté vozidlo nebo jeho části zajistit proti nekontrolovatelnému pohybu (používání pevných a stabilních podpěr, klínů apod.), neprovádět jakékoli manipulace pod nezajištěnou zvednutou korbou, naložené vozidlo opravovat pouze v případě, že je zabezpečena jeho stabilita, při provádění mechanických oprav vozidel poháněných plynem uzavřít všechny ventily tlakových zásobníků plynu, při provádění svářečských prací na těchto vozidlech vypustit plyn ze zásobníků a provést odplynění plynového potrubí, při huštění pneumatik nenamontovaných na vozidle s ráfkem opatřeným závěrným a pojistným kruhem nebo děleným ráfkem použít bezpečný kryt nebo zařízení, které plní obdobnou funkci, nemanipulovat s ovládacím zařízením vozidla bez předchozích opatření, která vyloučí nežádoucí pohyb vozidla nebo jeho částí, v pracovní jámě je zakázáno uskladňovat baterie, láhve a předměty, které by mohly ztížit únik z ní v případě nebezpečí, a vypouštět do ní jakékoli provozní tekutiny (to znamená vypuštěné oleje do nádob je nutné neprodleně odstranit), dále je zakázáno zdržovat se v pracovních jámách v době přistavování a odjezdu vozidel; svařování je povoleno jen za podmínek stanovených příslušnými technickými normami pro svařování.

V garážích je zakázáno ukládat odpadky nasycené olejem nebo hořlavinami. Pohonné hmoty a hořlavé čisticí prostředky je dovoleno ukládat jen v plechových, těsně uzavíratelných nádobách (pohonné hmoty je dovoleno skladovat také v plastových kanystrech, které mají příslušné označení – certiﬁkát – nebo údaj o předepsaném svodném odporu). V prostoru jednoho stání v garážích se smí ukládat max. 40 litrů benzinu nebo 80 litrů nafty a 20 litrů motorových olejů (do tohoto množství nejsou zahrnuty pohonné hmoty v nádržích vozidel). Motor vozidla lze uvádět do chodu pouze za účelem bezprostředního výjezdu. Je zakázáno uvádět do chodu ohřívací zařízení motoru, prostoru pro řidiče nebo prostoru pro cestující, jestliže jejich provozem vznikají škodlivé zplodiny.

Nářadí a pracovní pomůcky Nástroje, nářadí a pracovní pomůcky se mohou používat jen pro účely, pro které jsou určeny nebo uzpůsobeny; nesmí se užívat, jsou-li poškozené, opotřebované nebo jinak nefunkční. V prostředí a na pracovištích, kde 13

je nebezpečí výbuchu, musí být nářadí a pomůcky z nejiskřicího materiálu. Násady nářadí musí být správně nasazeny a zajištěny proti uvolnění. Úderné plochy kladiv, palic, sekáčů, průbojníků aj. musí být bez trhlin a otřepů, musí mít správný tvar, břity musí být naostřené. Při každém použití nářadí, kde hrozí poranění zraku, rukou nebo jiné části těla, musí být použity osobní ochranné pracovní prostředky. Mechanické, ruční elektrické a pneumatické nářadí musí být provedeno tak, aby zajišťovalo bezpečné upínání nástroje a aby nemohlo dojít ke styku obsluhy s pohybujícím se mechanickým ústrojím nebo nástrojem. Seřizování, čištění, přestavování krytů a opravy se mohou provádět jen za klidu stroje a při jeho odpojení od zdroje energie. Při práci s nářadím se spalovacím motorem je třeba dodržovat následující zásady: při startování spalovacího motoru musí být nářadí spolehlivě postavené na pevném základě, startovací šňůra se nesmí omotávat kolem ruky a pohonné hmoty a mazací oleje se nesmí doplňovat za chodu motoru. Elektrické ruční nářadí se užívá podle návodu výrobce. Pohyblivé přívody se musí chránit vhodným způsobem proti poškození, zejména se nesmí volně pokládat přes frekventovaná místa, místa vlhká nebo tam, kde hrozí nebezpečí mechanického poškození. Nářadí nesmí být vystaveno působení tepla a chemickým účinkům rozpouštědel a olejů; podléhá pravidelným revizím podle ČSN 33 1600 Elektrotechnické předpisy. Revize a kontroly elektrotechnického ručního nářadí během používání.

Stroje na obrábění kovů Stroje na obrábění kovů patří k nezbytnému vybavení každé opravárenské dílny. Pracoviště, kde se používají, musí být dostatečně osvětlené, podlaha musí být izolována proti vlhku a chladu a musí umožňovat propadávání kovových třísek (dřevěný rošt). Vzniklý odpadový materiál se musí pravidelně odklízet. Stanoviště obsluhy nesmí zasahovat do komunikace. Stroje (brusky, vrtačky, strojní pily na kov, soustruhy, frézky apod.) se smí používat jen způsobem stanoveným v návodu výrobce a jen pro práce, pro které jsou určeny a které odpovídají typům, velikostem a výkonům. U všech ovladačů musí být na trvanlivém štítku zřetelně označen účel a funkce, označen musí být i hlavní vypínač. Hnací a převodové mechanismy nechráněné konstrukcí stroje, které jsou v dosahu obsluhy, musí být zakrytovány nebo k nim musí být znemožněn přístup jiným způsobem. Obsluha strojů musí používat pracovní oděv bez volně vlajících částí, je třeba chránit vlasy, při obsluze se musí sundat prstýnky, řetízky, náramkové hodinky apod. Obsluha, seřizování a údržba se musí provádět podle předpisů a pokynů výrobce. U brusek je třeba věnovat zvláštní pozornost brusným kotoučům, musí se vkládat pružné podložky mezi přírubu a kotouč, a dodržovat obvodové mezery mezi vnitřním okrajem krytu a brusným 14

kotoučem (max. 6 mm). Pro podepření obrobků broušených ručně musí být bruska vybavena seřiditelnými podpěrami. U vrtaček musí být vřeteno zajištěno proti samovolnému posunu do dolní polohy a vrtaný předmět musí být zajištěn proti pootočení. Strojní pily na kov musí být vybaveny přestavitelnými podpěrami k podepření dlouhého řezaného materiálu.

Zvedáky V autoopravárenství se používají mechanické a hydraulické zvedáky. Musí být opatřeny bezpečnostním zařízením, které při odlehčení ovládací síly spolehlivě udrží zvednuté vozidlo v libovolné výši. Hřebenové a šroubové zvedáky musí být vybaveny spolehlivě pracující západkou a rohatkou. Na všech typech zvedáků musí být prováděny odborné kontroly, doporučená lhůta je jednou za rok. Hydraulické zvedáky musí být pravidelně kontrolovány zejména z hlediska těsnosti hydraulických obvodů a předepsané hladiny hydraulického oleje. Obsluhovat zvedák smí osoba starší 18 let, odborně zaškolená. Příruční zvedáky se používají zejména při provádění oprav a údržby vozidel (výměna pneumatik, drobné opravy na nápravách nebo podvozku apod.). Podstavitelných zvedáků lze užít u vozidel, která mají pro nasazení určená nebo upravená vhodná místa. Postranních zvedáků (břemeno spočívá na nosné patce) lze použít jen u vozidel, která jsou pro jejich použití konstruována. Před zvedáním musí být vozidlo zajištěno proti pohybu a posunutí zabrzděním ruční brzdou a kola musí být podložena klíny na té straně vozidla, která se nezvedá. Základna zvedáku musí spočívat na tvrdém, rovném a dostatečně únosném podkladu. Je možné podložit zvedák podložkou z vhodného materiálu o dostatečné ploše, aby nedošlo k zaboření jeho spodní části. Nesmí se provádět manipulace pod zvednutými vozidly, pokud nejsou vhodným způsobem zajištěna proti pádu (dostatečně stabilními podpěrami, podpěrnými stojany, závěsem na zdvihacím zařízení apod.). Opěrná plocha hlav zvedáků, sloužících pro nasazení na části vozidla, musí mít tvar, který znemožňuje sklouznutí. Zakázané manipulace:

• • • • • •

zvedat břemena o neznámé hmotnosti, používat poškozený zvedák nebo zvedák bez vyznačení jeho nosnosti, překračovat povolenou výšku zdvihu, zvedat naložené vozidlo s osobami, pokračovat v pumpování, resp. otáčení klikou u mechanických hřebenových zvedáků po náhlém zvýšení odporu ovládací páky, což signalizuje, že zvedák dosáhl maximálního zdvihu, nahrazovat ovládací tyč nebo kliku jinými prvky nebo je prodlužovat, 15

•

používat zvedák jako nosnou podložku a ponechávat zvedák zatížený břemenem po skončení zvedání.

Akumulátorovny a nabíjení akumulátorů V akumulátorovnách se provádí zprovozňování, ošetřování a údržba akumulátorových baterií. Má to být místnost suchá, dobře větratelná, chráněná před vnikáním prachu a škodlivých plynů a před přímým slunečním zářením. Její podlaha musí být odolná proti účinkům elektrolytu, beze spár. Záchytná jímka musí být vybíratelná, ale nesmí být napojena na kanalizační síť. Nelze-li zajistit přirozené větrání, je třeba použít větrání nucené. V předsíni nebo v bezprostřední blízkosti akumulátorovny musí být umyvadlo s tekoucí vodou a k dispozici musí být neutralizační prostředek pro používaný elektrolyt. Předepsaná lékárnička musí obsahovat kromě standardního vybavení borovou vodu, borovou vazelínu a vaničku na vyplachování očí. Akumulátorové baterie olověné nesmějí být umístěny, ošetřovány a provozovány společně s bateriemi alkalickými. Značení vodičů musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k záměně vodičů, tj. vedení + pólu musí být tmavě červené, vedení – pólu tmavě modré a spojovací vedení mezi skupinami článků světle modré. V akumulátorovně je zakázáno jíst, pít, kouřit a používat otevřený oheň. Pro první nabíjení, uvedení do provozu a ošetření baterií je nutné dodržovat návod výrobce. Tyto pokyny musí být obsluze přístupné (vyvěšené na viditelném místě). Spojování a rozpojování baterií se nesmí provádět při nabíjení, tj. při připojení k nabíječům. Nabíjené akumulátory se spojují pevně přiléhajícími svorkami, které vyloučí jiskření (není povoleno spojování svorek akumulátorů drátem). Elektrolyt se smí připravovat jen způsobem stanoveným výrobcem a ve speciálně upravených nádobách, přečerpávání je dovoleno provádět jen zařízením upraveným tak, aby obsluha nemohla přijít do přímého styku s žíravinou (bezpečnostní násoska s balónkem). Při práci s žíravinou jsou osoby povinny používat plexisklový štít na ochranu obličeje, pryžové rukavice a zástěru odolnou proti škodlivinám, která přesahuje horní okraj pryžové obuvi.

1.2.3

Přehled základních předpisů pro oblast autoopravárenství

Pro oblast autoopravárenství platí řada předpisů, které lze rozdělit do dvou hlavních skupin. V první skupině jsou to předpisy, které se týkají zaměstnanců a zaměstnavatelů, pracovišť a bezpečnosti práce.

K nejdůležitějším z nich patří: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice MZd č. 49/1967 věstníku MZd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice č. 17/1970 a dalších předpisů. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění předpisů (vyhláška č. 491/2006 Sb. a č. 502/2006 Sb.). Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. ČSN ISO 3864 (01 8010) Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky. ČSN 05 0600 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov. Projektovanie a príprava pracovisk. ČSN 05 0601 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov. Prevádzka. ČSN 05 0610 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre plameňové zváranie kovov a rezanie kovov. ČSN 05 0630 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre oblúkové zváranie kovov. ČSN 05 0705 Zaškolení pracovníků a základní zkoušky svářečů. ČSN EN 12415 (20 0701) Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů. Malé číslicově řízené soustruhy a soustružnická centra. 17

ČSN EN 12717(20 0708) Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů. Vrtačky. ČSN EN 13128 (20 0711) Bezpečnost obráběcích a tvářecích strojů. Frézky (včetně vyvrtávaček). ČSN EN 13218 (20 0717) Obráběcí a tvářecí stroje. Bezpečnost. Pevně umístěné brusky. ČSN EN 692 (21 0711) Obráběcí a tvářecí stroje. Mechanické lisy. Bezpečnost. ČSN EN 13985 (21 0740) Obráběcí a tvářecí stroje. Bezpečnost. Tabulové nůžky. ČSN EN 60529 (33 0330) Stupně ochrany krytem (krytí – IP kód). ČSN 33 0340 Elektrotechnické předpisy. Ochranné kryty elektrických zařízení a předmětů. ČSN 33 1600 Elektrotechnické předpisy. Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používání. ČSN 34 0350 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro pohyblivé přívody a pro šňůrová vedení. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. ČSN 73 6057 Jednotlivé a řadové garáže. Základní ustanovení. ČSN 73 6058 Hromadné garáže. Základní ustanovení. ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení. ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot. Ve druhé skupině jsou to předpisy, které se týkají konstrukce, provozu a zkoušení vozidel. V současné době je základním národním právním předpisem v této oblasti zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon deﬁnuje a upravuje:

•

• •

V první části – silniční vozidlo, technickou způsobilost typu silničního vozidla, technickou způsobilost jednotlivého silničního vozidla k provozu, výjimky, které mohou být uděleny, povinnosti výrobce silničního vozidla, povinnosti držitelů silničních vozidel o přistavování silničních vozidel k provádění technických prohlídek a měření emisí v předepsaných lhůtách. Ve druhé části – základní podmínky zřízení, popř. ukončení činnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí. Ve třetí části – státní odborný dozor nad stanicemi technické kontroly a stanicemi měření emisí.

•

Ve čtvrté části – přechodná ustanovení vztahující se k postupnému přistavování silničních vozidel k první pravidelné technické prohlídce a měření emisí.

Na zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, navazují následující prováděcí předpisy: Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 100/2003 Sb. a č. 197/2006 Sb.). Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 99/2003 Sb. a č. 9/2006 Sb.). Dalšími předpisy, které se vztahují ke zkoušení a provozu vozidel, jsou předpisy Evropské hospodářské komise (EHK), s nimi související zákony České republiky, navazující vyhlášky, doporučené technické normy (ČSN, ISO), věstníky ministerstva dopravy a spojů. Vyhlášky č. 341/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a č. 302/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahují odkazy na jednotlivé zmíněné předpisy.

1.3

ZÁKLADY PRVNÍ POMOCI PŘI NEHODÁCH A ÚRAZECH

Poskytnutí první pomoci zraněnému je humánní povinností každého. Ten, kdo neposkytne první pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdravotního stavu, se dopouští trestného činu a může být i příslušně potrestán. Při poskytování první pomoci je třeba jednat rozhodně a rychle, ne však zbrkle a ukvapeně. Účinná první pomoc se poskytuje v pořadí:

• • • • •

zastavit život ohrožující krvácení, zajistit volné dýchací cesty (při poruše nebo zástavě dýchání provést podpůrné nebo umělé dýchání), při oběhové zástavě zahájit nepřímou masáž srdce a dýchání z plic do plic, při všech těžkých poraněních provádět protišoková opatření, ošetřit drobná poranění.

1.3.1

Zastavení krvácení

Tepenné krvácení poznáme podle pulsovitého stříkání jasně červené krve z rány. Život zraněného je bezprostředně ohrožen vykrvácením během něko19