Issuu

INSTALACE VODY A KANALIZACE II pro obor vzdělávání Instalatér

Mgr. MIROSLAV ADÁMEK – Ing. ALEŠ JUREČKA

INSTALACE VODY A KANALIZACE II pro obor vzdělávání Instalatér Druhé, aktualizované vydání

PRAHA 2011

Učebnice seznamuje se způsobem pokládky, montáže, kontroly a údržby veřejné kanalizace, čistíren odpadních vod, kanalizačních přípojek, domovní kanalizace a zdravotně technických zařízení obytných budov. Zmiňuje zásady pro vybavení bezbariérových sanitárních prostorů pro postižené, platné normy pro pokládání a údržbu veřejné i domovní kanalizace a přehled instalačních systémů používaných v ČR.

První vydání lektorovali: Ing. Ilona Koubková, Ing. Ladislav Lupták

ISBN 978-80-7333-086-6

OBSAH

Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Veřejná kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1.1 1.2 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.3.6 1.4 1.4.1 1.4.2 1.5 1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4 1.5.5 1.5.6 1.6

Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stokové sítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Materiály stok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kameninové stoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Betonové a železobetonové trouby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plastové trouby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Trouby z tvárné litiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tavený čedič . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stoky zděné z cihel, prefabrikátů nebo monolitické . . . . . . . Montáž a ukládání stok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klasický způsob pokládky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Speciální způsoby montáže stok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Objekty na stokové síti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vstupní, spojné, větrací a proplachovací šachty . . . . . . . . . . Spadiště a skluzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Shybky a protlaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odlehčovací komory a separátory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dešťové vpusti a lapáky splavenin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dešťové nádrže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opravy a zkoušky stok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11 14 17 18 20 22 23 23 23 24 24 25 25 25 28 28 29 30 31 31

Čistírny odpadních vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2.1 2.2 2.3 2.4

Druhy odpadních vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení odpadních vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Městské čistírny odpadních vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Menší čisticí zařízení pro veřejnou potřebu – obecní čistírny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Možnosti čištění odpadních vod u jednotlivých objektů – domovní čistírny . . . . . . . . . . . . . . Žumpy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Malé domovní čistírny odpadních vod . . . . . . . . . . . . . . . . .

33 34 34

2.5 2.5.1 2.5.2

36 37 37 40 5

Domovní kanalizační přípojka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.1 3.2 3.3 3.4

Zásady provádění přípojek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Možnosti napojení přípojky na stoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Varianty napojení objektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zhotovení přípojky pomocí bezvýkopových technologií . . .

43 44 45 46

Domovní kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5 4.3.6 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.5.5 4.6 4.6.1 4.6.2 4.6.3 4.6.4 4.7 4.8

Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdělení odpadních vod z objektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozdělení domovní kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Části domovní kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hlavní zásady vedení rozvodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Systémy domovní kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hydraulika v rozvodu gravitační kanalizace . . . . . . . . . . . . . Materiály potrubí domovní kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . Materiály na svodné potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Materiály na odpadní potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Materiály na připojovací potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Domovní splašková kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vedení svodného potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vedení odpadního potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Větrací potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vedení připojovacího potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odtokové potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tlaková domovní splašková kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . Návrhy a výpočty rozvodů kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dešťová kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Gravitační odvodnění plochých střech . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podtlakové odvodnění plochých střech . . . . . . . . . . . . . . . . . Odvodnění šikmých střech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odvodnění teras a balkonů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zařízení na využití dešťové vody v objektech . . . . . . . . . . . . Zařízení na ochranu domovní kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . Zápachové uzávěrky a přepady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podlahové a dvorní vpusti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lapače látek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ochrana objektů před zpětným zatékáním vzduté vody . . . . Odvodnění místností pod úrovní veřejné kanalizace . . . . . . . Postup montáže domovní kanalizace v závislosti na připravenosti stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prostupy, upevnění, dilatace a izolace kanalizačního potrubí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

49 49 50 50 51 52 53 55 56 59 59 62 62 64 67 70 72 73 74 80 81 82 84 88 88 89 90 93 95 97 98

4.9

100 103

4.10 4.11 4.12 4.13

Zkoušky domovní kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Provoz domovní kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Údržba a opravy domovní kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bezpečnost při práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

106 108 109 111

Přehled instalačních systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

113

5.1 5.1.1 5.1.2 5.2 5.3

Trubní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Trubní systémy pro veřejnou kanalizaci . . . . . . . . . . . . . . . . Trubní systémy pro domovní kanalizaci . . . . . . . . . . . . . . . . Předstěnové instalační systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odtokové systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

113 113 116 122 123

Zdravotně technická zařízení obytných budov . . . . . . . . .

126

6.1 6.1.1 6.1.2 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5 6.2.6 6.2.7 6.2.8 6.3 6.3.1 6.3.2 6.3.3 6.4 6.5

Záchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sestava záchodové mísy a splachovacího zařízení . . . . . . . . Sestava pisoárového zařízení – urinály . . . . . . . . . . . . . . . . . Koupelny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Umyvadlová sestava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sestava umývacího žlabu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sestava umývací fontány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vanová sestava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bidetová sestava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sestava vaničky na nohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sprchová sestava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Relaxační systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kuchyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dřezová sestava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výlevková sestava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Myčky a mycí centra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prádelny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hygienická zařízení v budovách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

130 131 139 143 143 152 152 152 157 159 159 162 163 163 165 167 168 168

Bezbariérové sanitární prostory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

171

7.1 7.2 7.3 7.4 7.5

WC kabiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klozetová mísa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Umyvadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sprcha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

171 172 172 172 173

Prefabrikace zdravotně technických zařízení . . . . . . . . . .

174

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

176

ÚVODEM

V současné době prochází celá oblast technického i zdravotně technického zařízení budov řadou změn, které se týkají používaných materiálů, technologií jejich zpracování a předpisů. Výrobci dodávají na trh ucelené systémy rozvodů s různým označením a použitím. Součástí těchto systémů je i vyvinutý způsob spojování rozvodů, ke kterému výrobci často dodávají také potřebné nářadí. Hovoříme-li o zdravotně technických zařízeních, máme na mysli zařízení, která slouží k udržování osobní hygieny člověka a prostředí v budovách i mimo ně. Proto se často označují jako sanitární – zdravotní. Zároveň tato zařízení slouží i k hospodárnému a ekologickému využití vody, která je do objektů dodávána z veřejných vodovodů nebo z místních zdrojů. Znečištěná voda by měla být vrácena do přírodního koloběhu v co nejlepším stavu, aby nedocházelo k zatěžování přírody. Tato zásada nabývá na významu v místech husté zástavby a v průmyslových oblastech. K odvádění znečištěné vody z objektů slouží trubní síť – splašková kanalizace. K odvádění vod, které se hromadí při dešti na povrchu země a střechách objektů, slouží dešťová kanalizace. Při pohledu do historie zdravotně technických zařízení zjistíme, že již kolem roku 3750 př. Kr. se v Mezopotámii a kolem roku 1400 př. Kr. v Egyptě používaly sedací záchody splachované vodou. Staří Řekové a Římané v období kolem počátku našeho letopočtu používali na odstraňování lidských exkrementů přenosné nádoby určené k tomuto účelu. Nahromaděná moč se používala jako čisticí prostředek při praní vlny a jako přípravek pro zpracování kůží. V období středověku byla hygienická zařízení velmi opomíjena. Ke svádění odpadních vod sloužily otevřené žlaby v ulicích měst. Do nich se vylévala voda někdy přímo z oken domů. Jako záchody se používaly prosté latríny, u kterých byly velké žumpy. Jelikož neměly téměř žádnou izolaci, znečištěná voda prosakovala do okolní zeminy a do studní. To mělo za následek vznik rozsáhlých epidemií. Záchody v podobě, jak je známe dnes, se začaly používat až na přelomu 18. a 19. století. Angličan Cumming vynalezl konstrukci splachovacího záchodu se zápachovou uzávěrkou, zvaného WC (Water Closet – angl.), (obr. 1). Tento princip se používá dodnes ve zdokonaleném provedení. 9

splachovací mísa

přívod vody pro splachování horní rám obložený dřevem

zápachová uzávěrka

Obr. 1. Water closet vynálezce A. Cumminga

Úroveň hygienického zařízení v českých městech byla ještě v polovině 20. století na špatné úrovni. Například v Praze mělo v roce 1946 pouze 64 % bytů vlastní WC a 50 % vlastní koupelnu. V současnosti je situace mnohem lepší. Jenom v Praze je kolem 1 200 km kanalizačních stok a podíl obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci v ČR činí přibližně 81 % (údaj z roku 2008). Zařízení, které slouží k odvádění odpadních vod, se nazývá kanalizace. Podle účelu, jemuž je určena, ji dělíme na dva typy:

• •

Veřejná (obecní, městská) kanalizace – slouží odvádění a čištění odpadních vod na území obce. Její zřizování a provoz upravují platné předpisy a normy, např. ČSN EN 752-1 až 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek. Domovní kanalizace – odvádí odpadní vody z objektů a pozemků k nim přilehlých. Nejdůležitější normy platné pro tuto oblast jsou ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace a ČSN EN 12 056 Vnitřní kanalizace – gravitační systémy.

VEŘEJNÁ KANALIZACE

V zákonu č. 274 Sb., o vodovodech a kanalizacích, z roku 2001 je veřejná kanalizace charakterizována jako kanalizace pro veřejnou potřebu. Zákonem jsou také určeny některé základní pojmy.

1.1

ZÁKLADNÍ POJMY

Provozovatel kanalizace – osoba nebo společnost, která má povolení od krajského úřadu k provozování kanalizace. Odběratel – vlastník pozemku nebo stavby připojené na veřejnou kanalizaci. Je povinen platit provozovateli nebo vlastníkovi veřejné kanalizace za odvádění odpadních vod. To je účtováno zpravidla podle množství odebrané vody z vodovodní sítě jako tzv. vodné a stočné. Vlastník – může jím být jedna nebo více osob (společenství vlastníků), případně podnik či ﬁrma. Vlastníkem veřejné kanalizace je zpravidla obec, provozovatelem bývá pověřená ﬁrma nebo sama obec. Vlastník veřejné kanalizace je povinen uzavřít s odběratelem písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod. Kanalizace – soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky a objekty na stokách, včetně čistíren odpadních vod nebo zařízení na čištění odpadních vod před jejich vpuštěním do stokové sítě. Kanalizační přípojka – samostatná stavba tvořená úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace k napojení do stokové sítě. Kanalizační řád – předpis, který zpracovává provozovatel nebo vlastník. Je v něm uveden například maximální stupeň znečištění odpadních vod. Dalšími důležitými předpisy, které zpracovává provozovatel nebo vlastník stokové sítě, jsou:

• • •

provozní řád kanalizace – obsahuje pokyny pro provozování stokové sítě, povodňový řád – obsahuje organizační a technická opatření při vzniku povodní, proplachovací plán kanalizace – schematický zákres stokové sítě s vyznačením úseků, které mají být pravidelně proplachovány. 11

Kanalizační stoka – potrubí uložené v nezámrzné hloubce pod povrchem. Stoka může být pokládána do výkopů nebo pomocí bezvýkopových technologií, případně může být zhotovena tunelovým ražením (kmenové stoky). Stoky mohou být podle své jmenovité světlosti neprůlezné – DN do 800 mm, průlezné – DN 800 až 1 500 mm a průchozí – DN nad 1 500 mm (DN – jmenovitá světlost potrubí, je přibližně rovna vnitřnímu průměru potrubí). Stoková síť – soustava stok (potrubí) a objektů na stokové síti. Systém stokové sítě se volí podle zastavěnosti a členitosti území. Čistírna odpadních vod (ČOV) – zařízení, které slouží k odstranění nečistot a kalů z odpadních vod, aby mohla být voda vpuštěna do vodních toků bez škodlivých vlivů na životní prostředí. Odpadní vody – kanalizací mohou být odváděny vody v takovém množství a znečištění, které stanoví kanalizační řád. Rozlišují se odpadní vody splaškové a dešťové. Jednotná kanalizační soustava – odvádí všechny druhy odpadních vod jedním potrubím. Aby stoky nemusely mít příliš velký průměr (z důvodu odvádění dešťových vod), umisťují se na potrubí odlehčovací komory nebo separátory, které v případě přívalových srážek zajišťují odtok dešťové vody do řeky. Výhodou jednotné sítě je možnost proplachování potrubí velkým průtokem při dešti – tak nedochází ke vzniku usazenin v potrubí s malým sklonem. Nevýhodou je přímé vypouštění naředěných splaškových vod do řeky. Negativní dopad na životní prostředí se může řešit vybudováním dešťových zdrží. Oddílná kanalizační soustava – pro splaškové a dešťové vody jsou vybudovány oddělené sítě stok. Dešťová kanalizace je uložena zpravidla v menší hloubce a je zaústěna přímo do vodního toku. Splašková kanalizace je napojena na čistírnu odpadních vod. Nevýhodou této soustavy jsou vysoké náklady na vybudování sítě a možnost zanášení splaškových stok usazeninami v místech s malým spádem. Oddílná soustava se uplatňuje i tam, kde nejsou vhodné vodní toky, do kterých by bylo možné vypouštět odpadní vody z odlehčovacích komor nebo čistíren odpadních vod. Kombinovaná soustava – na hlavní části odvodňovaného území se používá jednotná kanalizace, v okrajových částech území se používá oddílná soustava. Jinou možností je použití polooddílné soustavy. V tom případě jsou přímo do řeky vpouštěny pouze neznečištěné srážkové vody ze střech nebo jiných čistých ploch. Vody z ostatních znečištěných ploch jsou odváděny společně se splaškovými vodami do čistíren odpadních vod. V mnoha menších obcích je zřízena pouze kanalizace k odvádění dešťových vod. V takovém případě musí mít každý objekt samostatné zařízení k předčištění odpadních vod (čistírnu odpadních vod nebo nepropustnou jímku na zachytávání splaškových vod, kterou je nutné vyvážet). 12

6 5

řeka

Obr. 2. Schéma podtlakové kanalizace 1 – čistírna odpadních vod, 2 – vakuová stanice, 3 – hlavní větev, 4 – vedlejší větev, 5 – domovní přípojka s akumulační jímkou a sacím ventilem, 6 – připojený objekt

Gravitační (samospádová) kanalizace – stoky jsou uloženy ve sklonu tak, aby voda odtékala samospádem vlivem gravitace k vodnímu toku nebo do čistírny odpadních vod. Je to nejčastěji používaný druh kanalizace. Speciální druhy kanalizace – jedná se o podtlakové nebo tlakové systémy stokových sítí (ČSN EN 1091 a ČSN EN 1671), které se používají pouze pro splaškové vody – dešťová kanalizace bývá řešena odděleně. Používají se v současnosti tam, kde vzhledem k proﬁlu terénu není možné použít samospád. U těchto typů kanalizace se používá oddílné kanalizační soustavy. Podtlaková (vakuová) kanalizace – pracuje na principu vytvoření podtlaku ve stokové síti, který odsává odpadní vody (obr. 2). Podtlak vytváří vakuová stanice. Jeho hodnota se pohybuje nejčastěji mezi 60 – 80 kPa (tj. 6 – 8 m vodního sloupce). Potrubí bývá vyrobeno z tlakově odolných plastových materiálů, jako je PVC-U nebo PE. Tlaková kanalizace – odpadní vody jsou dopravovány k čistírně odpadních vod pomocí čerpadel, která jsou umístěna v domovních čerpacích stanicích s akumulačními jímkami (obr. 3). Do jímek vtéká voda samospádem. Tlak v systému se pohybuje v rozmezí 0,5 – 3 MPa (tj. 5 – 30 barů) a tomu musí odpovídat tlaková odolnost potrubí. Nevýhodou tohoto systému je 13

6 5 2

řeka

Obr. 3. Schéma tlakové kanalizace 1 – čistírna odpadních vod, 2 – tlaková provzdušňovací stanice, 3 – sběrné tlakové vedení, 4 – gravitační domovní přípojka, 5 – akumulační a čerpací jímka, 6 – připojený objekt

velké množství domovních čerpacích stanic. Celý systém je pak náročný na údržbu a provoz. Výhodou je snadnější pokládka potrubí, které může mít menší průměr.

1.2

STOKOVÉ SÍTĚ

Při návrhu dimenze stok se vychází z výpočtu průměrného denního průtoku vody, který je závislý na potřebě vody v dané oblasti. U oddílné soustavy se splaškové stoky dimenzují na dvojnásobek maximálního hodinového průtoku. U jednotné soustavy je nutné navrhnout velikost stok tak, aby potrubím mohly protékat navíc i srážkové vody. Množství srážkových vod je závislé na mnoha faktorech, např. velikosti odvodňovaného území nebo na druhu povrchu a jeho sklonu. Výpočet dimenze se v tomto případě provádí různými metodami, vždy je však rozhodující velikost průtoku srážkových vod v litrech za sekundu (l.s–1).

Při směrovém a výškovém návrhu se vychází z celkové koncepce uspořádání území a zvoleného systému stokové sítě. Mohou být použity tyto druhy systémů:

• • • •

Větvený systém – uplatňuje se v členitém terénu, kde není možné pravidelné uspořádání stok (obr. 4). Úchytný systém – používá se při pravidelném uspořádání území s jednotným sklonem k řece, kde je vedena úchytná (kmenová) stoka (obr. 5). Pásmový systém – používá se tam, kde má území velký sklon. Stoky jsou vedeny v několika výškových pásmech (obr. 6). Radiální (dostředný) systém – používá se při odvodnění území ve tvaru kotliny. Do nejnižšího místa stéká voda samospádem. V tomto místě je umístěna čerpací stanice, která odpadní vody přečerpává do výše položeného místa, odkud odtékají samospádem do čistírny odpadních vod nebo do řeky (obr. 7).

řeka

2 1

Obr. 4. Schéma větveného kanalizačního systému 1 – čistírna odpadních vod, 2 – revizní šachta 5

Obr. 5. Schéma úchytného stokového systému 1 – stoka do čistírny odpadních vod, 2 – odlehčovací komora, 3 – úchytná stoka, 4 – hlavní sběrač, 5 – vedlejší sběrač, 6 – vstupní šachta

4 1

řeka

horní pásmo 4

dolní pásmo 3

Obr. 6. Schéma pásmového systému veřejné kanalizaee 1 – hlavní kmenová stoka, 2 – čerpací stanice, 3 – uliční stoky, 4 – vedlejší sběrače (malý sklon), 5 – hlavní sběrače (velký sklon), 6 – hlavní stoka do čistírny odpadních vod

Obr. 7. Schéma radiálního systému veřejné kanalizae 1 – čerpací stanice, 2 – výtlačné potrubí, 3 – uliční stoky, 4 – hlavní stoky

V zastavěném území se stoky navrhují podle ČSN 73 6005. Stoky jsou vedeny nejčastěji v ose komunikací. Hloubka uložení je min. 1,8 m a max. 6 m pod povrchem. Sklon se volí tak, aby rychlost proudění vody nebyla příliš vysoká:

• •

betonové potrubí – max. 5 m.s–1, kameninové, litinové, čedičové a plastové potrubí – max. 10 m.s–1.

Sklon potrubí se uvádí v promile (‰). Minimální sklon je závislý na jmenovité světlosti potrubí (DN) a pohybuje se u splaškové kanalizace od 4 ‰ u DN 1 000 mm do 18 ‰ u DN 250 mm. Maximální sklon může být takový, aby nebyly překračovány maximální hodnoty rychlosti proudění. V případě zvolení malého sklonu hrozí nebezpečí zanášení potrubí usazeninami. Proto je nutné zajistit občasné propláchnutí stoky velkým průtokem vody. Stoky musí být uloženy v takové vzdálenosti od okolních budov, aby nenarušovaly jejich statiku. Dodržována musí být také jejich vzdálenost od ostatních rozvodů (tab. 1). Tab. 1. Vzdálenost stok od ostatních rozvodů Druh rozvodu

Vzdálenost – souběžné vedení (m)

Vzdálenost při křížení (m)

0,5 – 1

0,2 – 0,5

plynovod

0,5

vodovod

0,6

0,1

elektrické kabely

Splašková kanalizace musí být uložena vždy pod úrovní vodovodu. Hloubka uložení závisí na členitosti terénu. Sklon potrubí musí být jednotný (obr. 8).

1.3

MATERIÁLY STOK

Na stavbu stok mohou být použity trouby nebo prefabrikáty vyrobené z různých materiálů. Tyto materiály mají různé vlastnosti, a jejich použití je proto závislé na tom, v jakém úseku stoky budou použity, jaká je funkce daného úseku a jakým způsobem bude tento úsek stavěn.

chodník

max. 6 m

2–3m

elektrické kabely

1,5 m

0,8 m

0,5 m

vozovka

plynovod

vodovod

dešťová kanalizace

Obr. 8. Hloubky uložení technických rozvodů

splašková kanalizace

Podle konstrukce lze stoky rozdělit na dva typy:

• •

Trubní stoky – mají nejčastěji kruhový průřez a bývají sestaveny z kameninových, plastových, betonových, případně litinových nebo ocelových trub. Vyzdívané stoky – bývají zhotoveny z betonových prefabrikátů nebo jsou betonovány do bednění přímo na stavbě (tzv. monolitické stoky).

1.3.1

Kameninové stoky

Výhodou těchto stok je chemická odolnost, mechanická pevnost při statickém zatížení, hladkost a tvrdost vnitřního povrchu a vysoká životnost. V současnosti se k výhodám řadí i rychlost a spolehlivost spojování. Trouby se vyrábějí v délkách 1 000 – 2 500 mm s jmenovitou světlostí DN 100 až 800 mm. Kameninové trouby mohou být hrdlové a bezhrdlové. Hrdlové trouby – spojují se pomocí různých spojovacích systémů:

• • 18

Spojovací systém F – v hrdle trouby je vlepeno pryžové těsnění. Používá se do DN 300 mm (obr. 9). Spojovací systém C – má dva typy spojů – K a S. Tento systém se používá od DN 200 mm (obr. 10).

pryžové těsnění d

Obr. 9. Hrdlový spoj kameninového potrubí před a po zasunutí trouby do hrdla, systém F d – průměr trouby těsnění z polyuretanu pryžová manžeta

spoj typu K

spoj typu S

Obr. 10. Hrdlový spoj kameninového potrubí před a po zasunutí trouby do hrdla, systém C

proﬁlovaný těsnicí kroužek

manžeta z ušlechtilé oceli

roznášecí prstenec

směr ražení

Obr. 11. Trouby pro ražení CeraDig o jmenovité světlosti DN 250 – 1 000 mm