Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

e-kniha

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami Praktické náměty pro výuku Výchovy ke zdraví na 2. stupni ZŠ Ediční řada – Výchova ke zdraví

Edice

DOBRÁ ŠKOLA

2

Výchova ke zdraví

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

Společně pro kvalitní vzdělávání

Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o.

Rumunská 18/22, 120 00 Praha 2 Tel.: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz dobraskola.raabe.cz

Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe s. r. o., Praha 2012 Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositelem autorských práv jsou autoři příspěvků (článků), kteří také odpovídají za jejich obsah.

Vedoucí projektu: Mgr. Andrea Říčařová Jednatelka nakladatelství: Mgr. Stanislava Andršová Sazba: Karel Kupka (P3K) Tisk: TISK AS, s. r. o., Jaroměř Expedice: Nakladatelství Dr. Josef Raabe s. r. o., Praha ISBN 978-80-87553-70-1

Obsah publikace

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

1

Hygiena respiračního traktu

17

Hygiena potravin

27

Hygiena rukou

39

Léčba infekčních onemocnění

53

Dobrá škola

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami Mgr. Tereza Kopřivová Herotová, Ph.D., 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Dominantní průřezové téma

Environmentální výchova.

Vztah k dalším průřezovým tématům Osobnostní a sociální výchova.

Vztah k okruhům RVP ZV Zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, péče o občana, obecná biologie a genetika, biologie člověka.

Forma realizace Výukový blok a aktivity.

Ročník 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Časový rámec 45 minut.

Anotace

Celá historie lidstva je od svého počátku úzce spjata s existencí infekčních onemocnění. Infekční choroby byly ještě v první polovině 20. století nejčastější příčinou nemocnosti i úmrtí jak dětí, tak dospělých. Po zavedení antibiotik do běžné lékařské praxe se nejprve odbornou a posléze i laickou veřejností očekával rychlý a trvalý ústup bakteriálních onemocnění. V důsledku neuváženého a nadměrného předepisování antibiotik se velmi brzy po jejich zavedení do lékařské praxe začala projevovat základní vlastnost některých bakterií – schopnost rezistence. Sám Alexander Flemming, který stojí za objevem prvního antibiotika, na tento problém upozornil bezprostředně poté, co se jeho penicilin začal předepisovat pacientům. Rezistence na antibiotika je považována za jeden z nejzávažnějších globálních medicínských problémů současnosti, neboť postupně vrací infekční lékařství do předantibiotické éry.

Ačkoliv se lidé odedávna snažili infekční choroby nejen léčit, ale také jejich vzniku předcházet, základy primární prevence nákaz infekčními původci byly položeny až na základě významných objevů z oblasti mikrobiologie a epidemiologie ve druhé polovině 19. století. Postupné zdokonalování poznatků z těchto oborů umožnilo zformulovat základní principy prevence infekčních nemocí do podoby, jak ji známe dnes.

Klíčové pojmy příspěvku

Infekční nemoci, mikroorganismy, viry, bakterie, plísně, hygiena, prevence, rezistence, antibiotika.

Obsah

Metodika  1. Úvod 2. Člověk a infekční choroby 2.1 Úvod do problematiky 2.2 Plán hodiny

3. Závěr 4. Literatura Dobrá škola

2 3 3 4 8 8

Materiál  Přílohy pro učitele č. 1–3 Pracovní listy pro žáky č. 1–2

9–12 13–15

1

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Metodický přehled Klíčové kompetence Mezioborové vztahy Výukové metody a strategie Co potřebujeme Oborové  předmětové výstupy

Kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, kompetence občanské.

Výchova ke zdraví, Výchova k občanství, Člověk a příroda.

Individuální, párová a skupinová práce.

Rozepsáno u jednotlivých aktivit. Žák:  vyjmenuje tři základní druhy mikroorganismů  vyjmenuje možnosti výskytu mikroorganismů  popíše způsob šíření mikroorganismů  vysvětlí význam mikroorganismů  uvede případy užitečných a nebezpečných mikroorganismů

1. Úvod V současnosti se primární prevence infekčních onemocnění realizuje prostřednictvím specifických a nespecifických hygienicko-epidemiologických opatření: 



Specifická opatření, která brání šíření infekčních onemocnění, vycházejí z poznatků oborů epidemiologie, mikrobiologie a infektologie. Mezi hlavní nástroje této prevence patří aktivní imunizace (očkování čili vakcinace), opatření namířená proti zavlečení infekčních onemocnění do kolektivu (preventivní prohlídky) a protiepidemická opatření nařízená osobám, které vylučují zvláště nebezpečné infekční zárodky (izolace).

Nespecifickým preventivním opatřením proti šíření infekčních onemocnění je správná hygienická praxe a zdravotní výchova celé společnosti. Cílem je tedy nejen snaha o co největší omezení působení nepříznivých vlivů životního prostředí na člověka, ale také výuka obecných zásad prevence infekčních nemocí (mytí rukou, správného chování při chřipkové epidemii atd.), včetně výchovy k prevenci sexuálně přenosných infekcí.

V České republice existuje propracovaný systém celoživotního vzdělávání odborné zdravotnické veřejnosti (lékařských i nelékařských profesí). V této problematice je však nutné začít nově vzdělávat také laickou veřejnost. Snaha o změnu návyků dospělých osob bývá obvykle málo efektivní.

Proto je vhodnější směřovat edukaci přímo na děti. Nejefektivnějším způsobem je zařadit výuku principů přenosu infekčních onemocnění a základy hygieny přímo do vzdělávacího kurikula ‒ Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Takový přístup má trojí účinek:   

Edukace zasáhne naprostou většinu žáků ve věku 6‒15 let.

Vychovává novou generaci lidí s lepšími znalostmi problematiky infekčních chorob a hygienickými návyky.

Prostřednictvím žáků působí i na rodiče, zasahuje tedy nepřímo také střední generaci.

Pouze dodržováním zásad správné hygieny a racionálním přístupem k antibiotické léčbě je možné zachovat účinnost antibiotik i pro další generace.

2

METODIKA

Dobrá škola

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

2. Člověk a infekční choroby Časový rámec: 45 minut Klíčová slova: mikroorganismy, viry, bakterie, plísně, užiteční mikrobi, škodliví mikrobi Potřebný materiál:  pracovní listy pro žáky č. 1‒2 a přílohy pro učitele č. 1‒4  2 zdravá a 1 nahnilé jablko  skleněná pipeta/jehla  vroucí voda ke sterilizaci pipety  gumové rukavice  lepicí páska, fix  www.e-bug.eu Cílové znalosti Žáci se naučí rozeznávat tři základní druhy mikroorganismů, budou vědět, že mikrobi se vyskytují nejen všude kolem nás, ale i uvnitř našeho těla, a že někteří z nich mohou způsobit po vstupu do organismu infekční onemocnění.

2.1 Úvod do problematiky Mikroorganismy jsou drobounké živé organismy, které jsou příliš malé na to, aby byly vidět pouhým okem. Můžeme je nalézt téměř úplně všude na Zemi. Mohou být pro člověka jak užitečné, tak nebezpečné. Existují tři základní druhy mikroorganismů: Viry jsou nejmenší ze všech mikrobů. Jedná se o nebuněčné organismy, které se nedokážou sami od sebe rozmnožovat. Ke svému přežití potřebují tzv. hostitelskou buňku. Viry v hostitelské buňce využijí veškerý její obsah, rozmnoží se na miliony jedinců, pak buňka praskne, viry se uvolní do prostředí a cyklus se může opakovat. Viry jsou pro své hostitele nebezpeční, zabíjejí buňky a tím poškozují tkáně. Mezi nejznámější virové infekce patří například chřipka, neštovice, spalničky, žloutenka, bradavice i HIV/AIDS. Bakterie jsou jednobuněčné mikroorganismy, které se rozmnožují dělením. Některé bakterie při svém růstu tvoří jedovaté látky, toxiny, které jsou pro člověka nebezpečné a mohou způsobit závažné onemocnění (např. Staphylococcus); jiné jsou neškodné a další dokonce užitečné (např.

Lactobacillus se využívá k výrobě jogurtů v potravinářském průmyslu). Neškodné bakterie se nazývají nepatogenní, škodlivým bakteriím říkáme patogenní. Více než 70 % všech bakterií je pro člověka nepatogenních. Bakterie můžeme podle jejich tvaru rozdělit na tři základní druhy: koky (kuličky), bacily (tyčinky) a spirály. Koky podle uspořádání dále dělíme na stafylokoky (shluky kulatých bakterií), streptokoky (řetízky) a diplokoky (dvojice). Mezi nejznámější infekce způsobené patogenními bakteriemi patří angína, spála, zápal plic, zánět mozkových blan či salmonelóza.

Plísně (houby) jsou mnohobuněčné mikroorganismy, které mohou být pro člověka jak prospěšné, tak nebezpečné. Houby získávají živiny ze svého okolí rozkládáním organického materiálu nebo žijí jako parazité na hostiteli. Houby mohou způsobovat infekční onemocnění nebo tvořit, podobně jako bakterie, nebezpečné jedy (toxiny). Jiné mohou být člověku prospěšné: například plíseň Penicillium dokáže produkovat antibiotikum penicilin, plodnice některých hub (hřiby, žampióny) můžeme jíst. Mezi houby patří plísně, vytvářející síť vláken, a kvasinky, které řadíme mezi jednobuněčné organismy (ty se používají například k pečení chleba, kvašení piva či výrobě vína). Plísně se šíří vzduchem ve formě odolných zárodků, tzv. spór, které se mohou uchytit na organickém podkladu (například chlebu, ovoci, dřevě). Poté dojde k otevření spóry a při Dobrá škola

METODIKA

3

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

vhodných podmínkách (vlhko a teplo) k růstu houby. Patogenní plísně mohou způsobit moučnivku (soor) nebo plíseň na chodidlech.

Tip Pro zjednodušení používejte pro houby pouze název plísně.

Jako každé živé organismy i mikrobi potřebují ke svému životu a rozmnožování specifické podmínky. Změny prostředí mohou zabít velké množství bakterií, ale je nutné si pamatovat, že mikrobi jsou velice adaptabilní a dokážou se změnám prostředí přizpůsobit. Jedním z příkladů takové získané odolnosti je rezistence na antibiotika.

2.2 Plán hodiny Aktivita č. 1: Druhy organismů Časová dotace: 5 minut Vysvětlete žákům, že dnes se budou učit o mikroorganismech, o tom, jak se mohou šířit a že některé z nich způsobují infekční onemocnění.

Zeptejte se žáků, co vlastně o mikrobech vědí:  Jak jsou asi velcí?  Kde se vyskytují?  Jaké typy mikrobů znají? (Použijte přílohu pro učitele č. 1.)

Ukažte žákům, že existují tři různé druhy mikroorganismů. Použijte k tomu fotografie mikrobů z elektronového mikroskopu, které si můžete zdarma stáhnout ze sekce pro učitele na www.e-bug.eu. Tamtéž v lekci Úvod do světa mikroorganismů pro žáky 1. stupně ZŠ je připravena hezká animace „Jak velký je mikrob“. Řekněte žákům, že existuje výukový webový portál, který se přímo zabývá problematikou mikroorganismů a prevencí infekčních chorob, který se jmenuje e-Bug, což je zkratka anglického názvu „European bugs“ – evropští mikrobi.

Aktivita č. 2: Užiteční vs. nebezpeční mikrobi Časová dotace: 10 minut Připomeňte žákům, že ač existují milióny druhů mikroorganismů, naprostá většina z nich je neškodných, ba přímo užitečných.  

Jak může člověk mikroorganismy využívat?

Znáte např. laktobacily, které se díky schopnosti fermentace využívají k výrobě jogurtů nebo plísně pro výrobu antibiotik?

Požádejte žáky, aby na papír vypsali všechny infekční nemoci, o kterých kdy slyšeli. Vědí žáci, kteří mikrobi tyto nemoci způsobují? Pokuste se společně určit, zda se jedná o viry, bakterie či plísně.

4

METODIKA

Dobrá škola

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

Je důležité vědět, který z mikrobů nemoc způsobil, neboť na základě této informace pak lékaři vybírají vhodnou léčbu. Například virová a plísňová onemocnění nelze léčit antibiotiky, protože ta jsou účinná jen proti bakteriím.

Aktivita č. 3: Jak se mikrobi šíří – cesty vstupu Časová dotace: 15 minut Vysvětlete třídě, že mikrobi, kteří se velice snadno šíří z jednoho člověka na druhého, způsobují nemoci, kterým se říká infekční onemocnění (infekce). Vysvětlete žákům, že ne všechna onemocnění mikrobiálního původu jsou přenosná z člověka na člověka (například zápal plic nebo infekce močových cest obvykle nejsou přenosné). Použijte přílohu pro učitele č. 2.

Proberte různé cesty přenosu: vodou, dotykem, jídlem, vzduchem, tělesnými tekutinami, věnujte se zejména těm nemocem, které žáci vypsali. Pro ilustraci použijte přílohu pro učitele č. 3.

Společně zjistíte, že většina z infekcí se mezi lidmi přenáší velice snadno buď špinavýma rukama – dotykem (až 80 % z nich), nebo vdechnutím. Jiné se přenáší pouze krví nebo jinými tělními tekutinami.

Zeptejte se žáků, zda přijdou na to, jak je možné infekčním nemocem předcházet. 

Přijdete na to, jak je možné předcházet infekčním nemocem, když víte, jak se infekce mezi lidmi šíří?

Naprosté většině infekcí je možné předejít.

Lidé mohou předcházet nemocem a tím se chránit proti jejich vzniku dodržováním základních pravidel: správným mytím rukou, zakrýváním úst při kašli a kýchání, používáním kondomu atd.

Aktivita č. 4: „Shnilé jablko“ Časová dotace: 15 minut Žákům rozdejte pracovní list pro žáky č. 1.

Zeptejte se žáků, zda ví, jak se nebezpeční mikrobi šíří. Prozraďte jim, že si nyní vyzkouší pokus, který jim na tuto otázku dá jasnou odpověď.

Pomůcky:  1 shnilé jablko  2 zdravá jablka (bez hniloby)  skleněná pipeta/jehla  vroucí voda  gumové rukavice  dvě lepicí etikety nebo papír a lepicí páska (k označení jablka)  fix  fotoaparát (není nutný)

Dobrá škola

METODIKA

5

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Pracovní postup 1.Označte obě zdravá jablka jako A a B a nasaďte si rukavice. Nesahejte na shnilé jablko!

2. Ponořte pipetu nebo jehlu do vroucí vody po dobu několika sekund, tím zničíte všechny potenciální mikroby, kteří by na pipetě mohli být.

3. Vpíchněte pipetu do shnilé části jablka a vytáhněte ven.

4. Pak dejte pipetu či jehlu zpět na několik sekund do vroucí vody. Poté vpíchněte pipetu do zdravého jablka označeného písmenem A a vytáhněte ven.

5. Opakujte kroky 2 a 3.

6. Poté co vpíchnete pipetu do shnilé části jablka a vytáhnete ji ven rovnou, bez převaření, vpíchněte do zdravého jablka označeného písmenem B. 7. Shnilé jablko vyhoďte do odpadkového koše. Pipetu naposledy vyvařte a poté ukliďte pracovní plochu. Teprve pak si sundejte ochranné rukavice, umyjte si ruce mýdlem a vodou.

Jablka A a B dejte na vhodné místo ve třídě. Pravidelně je pozorujte, fotografujte je a dělejte si poznámky o průběhu pokusu po dobu cca 1 týdne.

Kontrolní otázky  Co se stalo po týdnu pozorování?  Je nějaký rozdíl mezi těmito dvěma jablky?  Můžete vysvětlit, proč se to stalo?  Jak se tedy mikrobi mohou šířit z nemocného na zdravého člověka?

Závěry Jablka by měla být jiná: jablko B by mělo mít hnilobu, která se rozšířila z místa, kam žáci vpíchli infikovanou pipetu. Jablko A hnilobu mít nebude, jelikož byla pipeta před vpíchnutím do jablka vyvařena ve vodě, čímž se mikrobi zničili. Experiment ukazuje, že mikrobi se mohou šířit z jednoho místa na druhé. V běžném životě se sejně šíří mikrobi například ze zvířete na člověka, kýchnutím nebo kašlem.

Tip Pokus můžete žákům zpestřit tím, že někteří z žáků umístí obě jablka na chladné místo (do lednice), jiní na teplé místo (nad radiátor). Tato varianta pokusu žákům ukáže, že rychlost množení mikrobů záleží také na vnějších podmínkách. Zatímco na teplém místě bude hnilobný proces patrný již během několika dnů, u jablek umístěných v ledničce, kde je stálá teplota mezi 1‒5 °C, hniloba patrná nebude. Příčinou je fakt, že většina mikrobů, kteří se na potravinách vyskytují, se rozmnožuje ve vlhkém prostředí a při teplotách mezi 5 °C a 40 °C. Většinu z nich ničí teploty nad 70 °C. Při nízkých teplotách se tito mikrobi rozmnožují velice pomalu nebo vůbec. Poté co se dostanou do teplejšího prostředí, se však opět velmi rychle množí. Proto je nutné potraviny před konzumací skladovat v ledničce a poté jídlo dostatečně umýt a uvařit.

6

METODIKA

Dobrá škola

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

Doplňková aktivita: Detektivové – Hledání rizikových míst Časová dotace: 45 minut Pomůcky:  plátkový toastový chléb nebo Petriho misky s živným agarem  láhev s rozprašovačem a vlažnou vodou  igelitové sáčky – uzavíratelné  digitální fotoaparát pro zaznamenávání změn v jednotlivých dnech kultivace (není nutné)  fix  lepicí štítky Pracovní postup Před hodinou si připravte dostatečné množství Petriho misek nebo plátků toastového chleba – ideálně vždy 2 kusy pro každého žáka. Můžete vše provádět také ve skupinách po pěti žácích, tím výrazně klesne spotřeba Petriho misek a toastového chleba a sníží se tak náklady na celý pokus.

Nemáte-li možnost zakoupit již hotové Petriho misky s živným agarem, můžete si je připravit i sami. Místo Petriho misek můžete použít malé talířky nebo víčka od zavařovacích sklenic (ale vysterilizovaná varem v horké vodě).

Agar si můžete připravit různým způsobem. Nejjednodušší je koupit si k přípravě živného média komerčně dodávané dehydratované půdy, které jsou z hlediska přípravy velmi jednoduché. Příslušné množství granulátu dobře rozmícháte ve vodě (destilované) a zahříváním na vodní lázni (případně v páře) zcela rozpustíte agarové složky média. Poté hned nalijte do připravených vysterilizovaných misek či víček.

Nemáte-li možnost koupě dehydratované půdy, můžete agar vytvořit z domácích surovin: necháte v 0,5 l horké vody rozpustit jednu bujónovou kostku (např. MASOX), do které přidáte odpovídající množství agaru (ten lze běžně zakoupit v drogeriích), nalijete do misek/víček a necháte ztuhnout.

Na začátku hodiny s žáky znovu proberte způsoby, jakým se mohou mikroorganismy šířit z jednoho člověka na druhého a jak dochází ke kontaminaci různých předmětů.

Poté dejte každému žákovi minimálně dvě Petriho misky s agarem nebo dva lehce navlhčené plátky toastového chleba (k navlhčení použijte rozprašovací lahev s vlažnou vodou).

Požádejte žáky, aby se každý zespodu podepsal na obě Petriho misky a jednu označil jako „ČISTÁ“ a druhou jako „ŠPINAVÁ“. Používáte-li toastový chléb, označí žáci stejným způsobem igelitové sáčky, do kterých pak budou chleby vkládat.

Nyní jim vysvětlete, že mají 3 minuty času na to, aby si pořádně promysleli a na základě doposud získaných vědomostí určili, která místa ve škole jsou ta nejšpinavější a která nejčistší.

Až tak učiní, požádejte je, aby se vydali na „okružní cestu“ po škole a každý z nich aby na Petriho misku s názvem „ČISTÁ“ otiskl ten nejčistší a na tu s názvem „ŠPINAVÁ“ ten nejšpinavější předmět nebo plochu, na kterou ve škole narazí.

Až se vrátí do třídy, musí na dno misky nebo na igelitový sáček ještě připsat, o které místo se jednalo.

Dobrá škola

METODIKA

7

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Takto označené misky/sáčky s chlebem nechte kultivovat minimálně 5‒7 dní na teplém a suchém místě.

Po týdnu zaznamenejte výsledky.

Kontrolní otázky  Kterou plochu nebo předmět považovali žáci ve škole za nejčistší?  Kterou plochu nebo předmět považovali ve škole naopak za nejšpinavější?  Co se na živné půdě po týdnu objevilo?  Na které z nich („čisté“ či „špinavé“) vyrostlo větší množství kolonií mikrobů?  Jak jsou na tom ostatní spolužáci? Vyrostlo někomu více druhů kolonií než tobě?  Kterou část školy (předmět či plochu) tedy můžeme ve škole označit za nejšpinavější?  A kterou naopak za nejčistější?

Závěry Výsledek bude hodně záležet na tom, jak čistou máte školu a jak poctivé paní uklízečky, ale obecně lze říci, že nejšpinavější budou kliky u dveří, školní lavice a opěradla židlí, podlahy, rohožky, klávesnice, ale také například školní brašny atd. Jedná se tedy o předměty a místa, kterých se dotýká nejvíce lidí.

Tip Nyní jste si vědeckým pokusem potvrdili, která místa ve škole skýtají největší nebezpečí z hlediska přenosu infekčních onemocnění. Společně s žáky můžete v dalších hodinách vytvořit informačně-vzdělávací kampaň pro celou školu. Vytvořte plakátky, které budou ostatní informovat o tom, jak dochází k přenosu infekčních onemocnění a jak je jednoduché se proti nim bránit například pravidelným mytím rukou či zakrývání nosu a úst při kýchání a kašlání – tyto informace žáci získají během následujících lekcí. Po domluvě s vedením školy můžete například na inkriminovaných místech vylepit upozornění nebádající ostatní studenty jak, proč a kdy si správně mýt ruce atd. Do této aktivity můžete zapojit nejen své žáky, ale celou školu v rámci tematicky zaměřeného projektového dne. Můžete např. vytvořit plakát s deseti tipy na správný postup při mytí rukou a vylepit ho ve všech umývárnách.

3. Závěr Jako infekční onemocnění označujeme ty choroby, které jsou přenášeny viry, bakteriemi nebo houbami. Známe-li mechanismus přenosu, můžeme velké části z nich předejít. Tím, že se žáci v průběhu detektivní hry sami pokusí identifikovat riziková místa ve škole (nebo kdekoli jinde – v dopravních prostředcích, v domácnosti) si začnou uvědomovat, jak snadno se infekce mohou šířit z jednoho člověka na druhého nebo z jedné potraviny na druhou.

4. Zdroje www.e-bug.eu

8

METODIKA

Dobrá škola

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

Víte co to jsou mikroorganismy?

SHRNUTÍ: Mikroorganismy jsou malinké, živé organismy, některé z nich mohou být nebezpečné lidskému zdraví a způsobit onemocnění, například virózu, chřipku, angínu atd.

Jak velké jsou podle vás mikroorganismy?

Jsou mikrobi tak velcí jako tato třída?

Nebo jako tabule?

Jako guma?

Nebo jsou velcí jako smítko prachu?

SHRNUTÍ: Mikroorganismy jsou dokonce ještě menší než smítko prachu, pouhým okem je není možné vidět. Je nutné použít mikroskop, na viry dokonce elektronový mikroskop.

Kde se mikrobi vyskytují?

SHRNUTÍ: Mikroorganismy se vyskytují úplně všude, ve vzduchu, ve vodě, v půdě, na potravinách, na hračkách, na podlaze, na lidském těle, dokonce i v lidském těle atd.

Jaké znáte typy mikroorganismů?

SHRNUTÍ: Existují celkem čtyři základní druhy mikroorganismů: viry, bakterie, plísně/houby a paraziti.

Jaký je hlavní rozdíl mezi bakteriemi a viry?

SHRNUTÍ: Bakterie jsou mnohem komplexnější než viry a dokážou žít naprosto samostatně, kdežto viry řadíme mezi tzv. nebuněčné organismy, které ke svému rozmnožování a přežití potřebují hostitelskou buňku.

Jaký je rozdíl mezi nebezpečnými a užitečnými mikroby?

SHRNUTÍ: Nebezpeční jsou všeobecně ti mikrobi, kteří člověku mohou způsobit infekční onemocnění. Ačkoli i na první pohled nebezpeční mikrobi mohou být v některých případech užiteční. Například některé druhy střevních bakterií (E. coli, salmonely) mohou způsobit těžký průjem, když se dostanou do zažívacího traktu oslabeného člověka, avšak můžeme je využít také v náš prospěch například v genetickém inženýrství, při výrobě očkovacích látek. Mezi typicky užitečné mikroorganismy patří například kvasinky a laktobacily.

Dobrá škola

MATERIÁL

9

Příloha pro učitele č. 1

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Příloha pro učitele č. 2

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Co se stane, když se rukou dotknete čehokoli, na čem jsou mikrobi (zvířete, podlahy, knihy, klávesnice, kalkulačky, vypínače)?

SHRNUTÍ: Mikroorganismy se z takového předmětu dostanou na naše ruce. Odtud se mohou společně s jídlem dostat do našich úst nebo je takto můžeme přenést na další předměty.

Co se stane, když se rukou, kterou jste sahali na všechny tyto předměty, dotknete ruky svého kamaráda – podáte si ruce?

SHRNUTÍ: Mikroorganismy se z vaší ruky rozšíří také na ruku kamaráda.

Z jakých dalších předmětů se mohou mikrobi šířit na vaše ruce?

SHRNUTÍ: Mikroorganismy se vyskytují všude, zejména na těch předmětech, kterých se dotýká velké množství lidí: psací pero, knoflíky a zipy na oblečení, sešity, učebnice, školní lavice, židle, mobilní telefon, kravata, oblečení, klávesnice, sedačky a držadla v dopravních prostředcích. (Vše na co si žáci vzpomenou je správné, neboť mikrobi jsou úplně všude.)

Co můžete udělat pro to, abyste zabránili šíření mikrobů?

SHRNUTÍ: Myjte si ruce před každým jídlem nebo činností spojenou s přípravou jídla, vždy když se setkáte s nemocným člověkem, poté co se vrátíte domů z venku, po cestování v dopravních prostředcích. Jste-li nemocní, kýchejte, kašlete a smrkejte pouze do papírových kapesníků, které ihned poté vyhoďte. Vždy si pak umyjte ruce.

Jak se mohou mikrobi dostat do vašeho organismu?

SHRNUTÍ: K tomu, abyste onemocněli, nestačí mít mikroorganismy pouze na vašich rukách.

Mikroorganismy se musí dostat dovnitř vašeho těla, tam teprve způsobí onemocnění. Do našeho těla se dostávají tzv. bránami vstupu, těmi mohou být ústa, nos, oči a poškozená kůže.

Jak se mohou mikrobi dostat do organismu přes nos / nosní dutinu?

SHRNUTÍ: Mikrobi se mohou dostat do vašeho těla nosem tak, že vdechnete vzduch, ve kterém jsou nebezpeční mikrobi. Například když stojíte vedle člověka, který kýchá a kašle bez zakrytí úst, nebo když se dloubete špinavým prstem v nose.

Jak se mohou mikrobi dostat do organismu přes ústa / ústní dutinu?

SHRNUTÍ: Mikrobi se mohou dostat do vašeho těla přes ústa tak, že například sníte nakažené jídlo nebo si neumyjete špinavé ruce, na kterých máte nebezpečné mikroby.

Jak se mohou mikrobi dostat do organismu přes oči?

SHRNUTÍ: Mikrobi se mohou dostat do vašeho těla očima tak, že si například promnete oči neumytýma rukama. Odtud se mikrobi dostanou dovnitř těla a mohou způsobit infekci, třeba zánět spojivek.

Jak se mohou mikrobi dostat do organismu přes kůži?

SHRNUTÍ: Mikrobi se mohou dostat do vašeho těla kůží pouze tehdy, je-li kůže poškozená (odřená, poškrábaná, popálená atd.). Když se do takové rány dostane infekce, může způsobit nejen zánět v okolí rány, ale i celkovou infekci organismu, tzv. sepsi. Proto je vždy nutné vydezinfikovat každé takové poškození kůže a ránu ošetřovat pouze čistýma rukama.

10

MATERIÁL

Dobrá škola

Hygiena a ochrana před infekčními chorobami

Příloha pro učitele č. 3a

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

CESTY PŘENOSU MIKROBŮ

Dopravní prostředky

Vítr (vzduch)

Pískoviště

Zvířata Dobrá škola

MATERIÁL

11