Issuu

e-kniha

Výživa a zdraví Praktické náměty pro výuku Výchovy ke zdraví na 2. stupni ZŠ Ediční řada – Výchova ke zdraví

Edice

DOBRÁ ŠKOLA

Výchova ke zdraví

Výživa a zdraví

Společně pro kvalitní vzdělávání

Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Rumunská 18/22, 120 00 Praha 2 Tel.: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz dobraskola.raabe.cz

Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe s. r. o., Praha 2012 Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositelem autorských práv jsou autoři příspěvků (článků), kteří také odpovídají za jejich obsah. Vedoucí projektu: Mgr. Andrea Říčařová Jednatelka nakladatelství: Mgr. Stanislava Andršová Sazba: Karel Kupka (P3K) Tisk: TISK AS, s. r. o., Jaroměř Expedice: Nakladatelství Dr. Josef Raabe s. r. o., Praha ISBN 978-80-87553-69-5

Obsah publikace

Výživa a zdraví

Výživa a její složky

Zdravá výživa

Poruchy příjmu potravy

Obezita

Dobrá škola

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Výživa a její složky

Výživa a její složky Mgr. Irena Zušťáková, Střední zdravotnická škola Ruská, Praha 10 Mgr. Tereza Kopřivová Herotová, Ph.D., 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Dominantní průřezové téma Vztah k dalším průřezovým tématům Forma realizace Ročník Časový rámec

Environmentální výchova. Osobnostní a sociální výchova. Výukový blok a aktivity. 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Podle časových možností a potřeby.

Anotace

Výživa slouží pro lidský organismus jako dodavatel energie a řady důležitých látek potřebných pro jeho správné fungování. Její význam tkví také v preventivním a léčebném působení na celou řadu nemocí. Současně je velmi významným kulturním a společenským prvkem v lidském životě. Klíčové pojmy příspěvku

Energie, živiny, bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky, voda. Obsah

Metodika  1. Úvodní slovo autora 2. Složky výživy – úvod 3. Trávení a vstřebávání živin 4. Živiny a jejich význam 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

Bílkoviny Tuky Cholesterol Sacharidy Vláknina

5. Vitaminy a minerální látky a jejich význam 5.1 Vitaminy 5.2 Minerální látky

6. Voda 7. Závěr 8. Zdroje Dobrá škola

2 3 3 3 3 4 5 5 6

Materiál  Pracovní listy pro žáky č. 1–3 Přílohy pro učitele č. 1–4

11–13 14–23

7 7 8 8 8 9 1

Výživa a její složky

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Metodický přehled Klíčové kompetence

Mezioborové vztahy Výukové metody a strategie Co potřebujeme Oborové  předmětové výstupy

Kompetence k učení. Žáci správně operují s obecně užívanými termíny z oblasti výživy a umí je propojit do širších celků. Kompetence k řešení problémů. Žáci vnímají nejrůznější výživové problémy a hledají vhodné způsoby jejich řešení. Kompetence komunikativní. Žáci rozumí informacím o výživě z různých zdrojů a dokáží je srozumitelně předat. Kompetence sociální a personální. Žáci umí využít získané informace o tématu sami, pro své blízké a dokáží je aplikovat i na široké okolí. Kompetence občanské. Žáci chápou problematiku výživy z hlediska celospolečenské ochrany a podpory zdraví. Kompetence pracovní. Žáci dokáží využít nově nabyté informace o výživě v praktickém životě. Člověk a jeho svět, informační a komunikační technologie, tělesná výchova. Výklad s diskuzí, problémová výuka, prožitkové aktivity, projekty, brainstorming. Nůžky, pastelky, ﬁxy. Žák:  vyjmenuje základní složky výživy a objasní jejich funkci pro lidský organismus  chápe vliv výživy na lidské zdraví  rozumí výrazu výživa v širších souvislostech

1. Úvodní slovo autorky Výživa je jeden z hlavních faktorů, který ovlivňuje celkový fyzický a psychický stav člověka. Současně je také velmi významným společenským a kulturním fenoménem. V našich podmínkách nemusíme ‒ snad až na výjimky ‒ řešit problém nedostatku potravin. Důležitá je spíš znalost o vlivu výživy na lidský organismus, zájem o zdravé potraviny a schopnost zahrnout vhodnou výživu do svého životního stylu. Má-li mít výživa pozitivní vliv na zdraví, musí být znalost o jejích účincích zařazena do života každého jedince zcela přirozeně. Lidem často chybí základní znalosti o vlivu výživy na lidský organismus, protože jim tyto informace rodiče nevštěpovali již od dětství. V dospělosti je již většinou složité vzbudit zájem o toto téma. I zde je samozřejmě potřeba na populaci působit, začít by se však mělo mnohem dříve. Z prvního stupně by si měli žáci přinášet základní informace o složkách a účincích výživy. Ve vyšších ročnících je pak třeba toto téma upevňovat a rozšiřovat. Do popředí by měl vstupovat význam výživy jako jednoho z nejdůležitějších zdravotně preventivních činitelů.

METODIKA

Dobrá škola

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Výživa a její složky

2. Složky výživy – úvod Na úvod tohoto tématu je vhodné pro žáky formou brainstormingu či skupinové práce obecně shrnout význam a hlavní složky výživy. Učitel napíše na tabuli tři otázky:  Jaký význam má pro lidské tělo výživa?  Co se stane, pokud má člověk nevhodnou výživu?  Z jakých složek se skládá výživa? Odpovědi žáků by mohou být velice pestré, shrnout je lze stručně do následujících jednoduchých odpovědí:  Výživa zajišťuje pro lidské tělo energii a látky, které jsou nezbytné pro jeho fungování.  Nevhodná výživa se projeví dříve či později poruchou některé z funkcí lidského těla.  Výživa se skládá z živin (bílkovin, sacharidů, tuků), vitaminů, minerálních látek a vody. Uvedené odpovědi jsou velmi stručné, ale na úvod dostačující. Žáci by si měli uvědomit, že výživa má pro organismus zcela zásadní význam, nedá se bez ní existovat a jakékoli odchylky ve smyslu nedostatku či nadbytku se dříve či později zcela určitě projeví ve formě nejrůznějších poruch a onemocnění.

3. Trávení a vstřebávání živin Pracovní list pro žáky č. 1 – pro kontrolu použijte přílohu pro učitele č. 1. V úvodu je vhodné stručně zopakovat, kde a jak se v našem organismu tráví a vstřebávají živiny. Žáci by měli správně vyjmenovat části trávicí soustavy a jejich funkci. (U nižších ročníků pomáhá učitel.)

4. Živiny a jejich význam Hlavní body z tohoto tématu jsou shrnuty v příloze pro učitele č. 2. Jako aktivitu lze využít téma z přílohy pro učitele č. 3. Mezi základní složky výživy patří tzv. makronutrienty či živiny, ke kterým řadíme bílkoviny, tuky a sacharidy. Každá z těchto složek má pro lidský organismus nepostradatelnou funkci a bez žádné z nich se tělo neobejde.

4.1 Bílkoviny Jsou součástí všech buněk v lidském těle, hlavní složka podpůrných orgánů a svalstva, součástí enzymů, hormonů a protilátek, zajišťují transport látek v organismu a mohou být též zdrojem energie. Skládají se z jednotek zvaných aminokyseliny, z nichž některé si naše Dobrá škola

METODIKA

Výživa a její složky

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

tělo neumí vytvořit a je závislé na jejich příjmu potravou (tzv. esenciální). 1 g bílkovin poskytne našemu tělu energii v množství cca 17 kJ. Kvalita bílkovin se měří jejich využitelností v organismu, tzv. biologická hodnota bílkovin. Plnohodnotné bílkoviny obsahují všechny esenciální aminokyseliny v ideálním poměru, neplnohodnotné bílkoviny některý z požadavků nesplňují. Mezi plnohodnotné bílkoviny patří zejména bílkoviny z mléka, mléčných výrobků, vajec, masa (tyto bílkoviny jsou ovšem velice často doprovázeny vysokým množstvím tuku a cholesterolu). Neplnohodnotné bílkoviny najdeme v luštěninách, obilovinách, zelenině či bramborách. Vhodnou směsí neplnohodnotných bílkovin však lze dosáhnout zlepšení výsledné hodnoty těchto bílkovin. Kromě dělení podle biologické hodnoty lze dělit bílkoviny i podle výchozí potraviny, ze které pocházejí, tzn. na rostlinné a živočišné. Ideální poměr živočišných a rostlinných bílkovin ve stravě se uvádí 1 : 1 (u dětí lépe 0,75 : 0,25). Množství bílkovin by mělo činit cca 10‒15 % z celkového denního energetického příjmu. Doporučená denní dávka je 0,8 g bílkovin na kilogram a den. Vyšší dávky bílkovin jsou potřebné při růstu, rekonvalescenci, v těhotenství, při kojení, u aktivních sportovců a u některých onemocnění. Nedostatek bílkovin se objevuje při nuceném či chtěném hladovění, nevhodných dietách s nedostatkem potřebných aminokyselin (veganství), při některých onemocněních (popáleniny, horečnaté stavy, těžké průjmy). Pro organismus ovšem není vhodný ani nadbytečný příjem bílkovin, který zatěžuje játra a ledviny.

4.2 Tuky Tuky neboli lipidy jsou též nezbytnou součástí naší výživy a nedají se plně nahradit žádnou jinou látkou. Složeny jsou z mastných kyselin a glycerolu. Jsou nejvydatnějším zásobním zdrojem energie v nejmenším objemu, nositelem řady významných látek (např. vitaminů rozpustných v tucích), zajišťují mechanickou a tepelnou ochranu organismu, slouží pro tvorbu řady hormonů. 1 g tuku poskytne našemu tělu energii v množství cca 38 kJ. Tuky rozdělujeme podle druhu vazeb mezi uhlíky mastných kyselin na tzv. nasycené a nenasycené, dále na rostlinné a živočišné a na tuhé a kapalné. Ze zdravotního hlediska je nejdůležitější první dělení: a) tuky nasycené (tuky s převahou nasycených mastných kyselin) ‒ obsaženy jsou zejména v živočišných tucích, v kokosovém tuku a vznikají při hydrogenaci (ztužování tuků – výroba zejména nekvalitních margarínů) z tuků nenasycených, b) tuky nenasycené (tuky s převahou nenasycených mastných kyselin) dále dělíme na monoenové (obsaženy např. v olivovém nebo řepkovém oleji olivovém ) a polyenové (obsaženy v některých dalších rostlinných olejích a rybách). Množství tuků by mělo činit cca 25‒30 % z celkového denního energetického příjmu. Poměr nasycených, monoenových a polyenových tuků by měl být 1 : 1 : 1. Zastoupení rostlinných a rybích tuků by mělo být asi 2/3, živočišných 1/3 z celkového příjmu tuků. Nedostatek tuku se v našich podmínkách objevuje minimálně. Bývá to většinou jen při striktních dietách či jednostranné výživě. Větším problémem je naopak nadměrný příjem tuků, který vede k celé řadě onemocnění, jako jsou obezita či kardiovaskulární nemoci. Problémem bývá také skladba přijímaných tuků, kdy příliš vysoké množství tvoří tuky nasycené. Konzumace

METODIKA

Dobrá škola

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Výživa a její složky

těchto tuků bývá doprovázena zvýšenou konzumací cholesterolu, jehož vyšší hladina vede k vyššímu riziku aterosklerózy a jejích následků. Často diskutovaným tématem dneška jsou tuky s obsahem trans-nenasycených mastných kyselin. Účinky těchto tuků na zdraví člověka jsou velmi negativní, působí zejména zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Jak již bylo uvedeno, mohou vznikat při ztužování rostlinných olejů při výrobě margarínů. Uvádět obsah těchto tuků v margarínech u nás zatím není povinné, ale řada výrobců tak činí. Větším problémem mohou být nejrůznější cukrářské výrobky (koblihy s polevou, oplatky), u kterých chybí etiketa s obsahem živin a není tudíž jasné, jakého tuku bylo při výrobě použito.

4.3 Cholesterol Další, již delší dobou diskutovanou, látkou je cholesterol. Cholesterol nepatří mezi živiny, tzn. neposkytuje našemu tělu energii, ale dostává se do něj spolu s tuky. Prezentován bývá jako „strašák“, který ucpává cévy a působí kardiovaskulární onemocnění. Pro žáky je důležité, aby měli o cholesterolu širší povědomí. Tato látka je totiž pro lidské tělo zcela nezbytná. Je důležitá pro výstavbu a funkci každé buňky, tvoří součást řady hormonů, vitaminu D a žlučových kyselin. Naše tělo cholesterol potřebuje. Není to pouze škodlivá látka, jak se velmi často uvádí. Navíc většinu cholesterolu si organismus vyrábí sám, potravou přijímáme asi jen 1/4 z celkového množství. Zcela zásadní je také to, že záleží na podobě cholesterolu. V těle je totiž cholesterol přenášen s bílkovinou v podobě tzv. lipoproteinů. Podle hustoty rozdělujeme lipoproteiny do několika typů, z nichž největší význam mají LDL (low density lipoproteins – lipoproteiny o nízké hustotě) a HDL (high density lipoproteins – lipoproteiny o vysoké hustotě). Ze zdravotního hlediska je důležitá: a) celková hladina cholesterolu v krvi (při zvýšené hladině hrozí ucpávání či zanášení cév), b) hladina LDL cholesterolu v krvi (způsobuje usazování cholesterolu v cévách), c) hladina HDL cholesterolu v krvi (transportuje cholesterol zpět do jater ze zpracování). Cholesterol se nalézá jen v potravinách živočišného původu, zejména v tučném mase, masných výrobcích (paštiky, uzeniny), vnitřnostech, tučném mléce a mléčných výrobcích, tučných sýrech, vaječném žloutku. Pozor také na hotové potraviny typu konzerv, pečiva, cukrovinek, u kterých není jasné, jaký tuk byl při výrobě použit. Nadměrné množství cholesterolu (zejména LDL) je rizikové z hlediska aterosklerózy a jejích následků. Přijímání cholesterolu je často spojeno s celkově nevhodným stravovacím režimem, kouřením, malou pohybovou aktivitou a vysokým příjmem nasycených mastných kyselin. Denní příjem cholesterolu by neměl být vyšší než 250–300 mg.

4.4 Sacharidy Sacharidy jsou pro naše tělo rychlým zdrojem energie, jejich zásoby však nevydrží dlouho. V našem těle jsou orgány, které jsou na příjmu sacharidů závislé (například mozek). V případě nedostatku si je lidský organismus dokáže vytvořit z tuků či bílkovin. 1 g sacharidů poskytne našemu tělu energii v množství cca 17 kJ. Sacharidy dělíme podle počtu cukerných (monosacharidových) jednotek. Monosacharidy (jednoduché cukry) konzumujeme většinou v podobě bonbónů, zákusků, sladkých nápojů, taktéž Dobrá škola

METODIKA

Výživa a její složky

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

v ovoci a medu. Polysacharidy (složené sacharidy) obsahující dvě (disacharidy – klasický cukr, mléčný cukr) a více (oligosacharidy, polysacharidy) cukerných jednotek. Oligosacharidy nalezneme zejména v luštěninách, polysacharidy v zelenině, obilovinách, rýži, bramborách. Množství sacharidů ve stravě by mělo činit 55–60 % z celkového denního energetického příjmu. Jen asi desetinu z tohoto množství by měly činit monosacharidy, které většinou (kromě ovoce) obsahují pouze energii, ne žádné jiné, pro zdraví cenné látky.. Nedostatek sacharidů ve stravě se v našich podmínkách opět vyskytuje minimálně. Větším problémem je spíše nevhodné zastoupení jednotlivých druhů sacharidů. Často převažují monosacharidy nad polysacharidy. Jejich nadbytek vede k obezitě, zvyšuje výskyt zubního kazu a bývá spojen s nevhodnými stravovacími návyky a vyšším výskytem tuku ve stravě. Ani vyšší příjem polysacharidů ovšem není vždy ideální, pokud není největší část z nich obsažena v zelenině a celozrnných výrobcích.

4.5 Vláknina Stejně jako u tuků cholesterol, je u sacharidů prakticky vždy zmiňován pojem vláknina, která také nepatří mezi živiny. Výraz vláknina zahrnuje části rostlin a jejich plodů, které nejsou štěpeny enzymy trávicího traktu člověka. Jsou obsaženy pouze v potravinách rostlinného původu. Po chemické stránce se jedná většinou o polysacharidy. Rozdělit jí můžeme na rozpustnou (např. pektin obsažený v ovoci) a nerozpustnou (např. celulóza obsažená v povrchových vrstvách obilovin; lignin v některých druzích zeleniny; hemicelulóza). Mladé rostliny a plody obsahují převážně rozpustnou vlákninu, čím jsou zralejší či starší (kedlubny či ředkvičky dřevnatější), tím vyšší je obsah celulózy či ligninu. Nejlepším zdrojem vlákniny je ovoce a zelenina, dále pak obiloviny (zejména celozrnná mouka), luštěniny, brambory, semínka či klíčky. Účinky vlákniny jsou velmi rozmanité a obecně velmi pozitivní pro lidské zdraví: a) díky své struktuře dobře váže některé chemické látky, které se tím z organismu lépe vylučují (těžké kovy, škodlivé chemikálie ad.), a snižuje tak riziko výskytu nejrůznějších nádorových onemocnění kupříkladu rakoviny tlustého střeva a konečníku, b) napomáhá vyššímu vylučování cholesterolu a tím jeho nižší hladině v krvi, c) vazbou vody zvyšuje pocit nasycení, proto pomáhá při redukci hmotnosti, d) zlepšuje střevní peristaltiku a snižuje výskyt zácpy, e) pomáhá udržovat stabilnější hladinu cukru v krvi, čímž pomáhá pacientům s cukrovkou. Doporučená denní dávka vlákniny se uvádí mezi 25–30 g denně pro zdravého dospělého člověka. Toto množství by se nemělo překračovat. Při jejím vysokém příjmu (nad 60 g denně) spojeném s nedostatkem pohybu a tekutin může docházet k zácpě či vyššímu vylučování některých pro tělo důležitých látek, jako jsou vitaminy a minerální látky.

METODIKA

Dobrá škola

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Výživa a její složky

5. Vitaminy a minerální látky a jejich význam Hlavní body tohoto tématu jsou shrnuty v příloze pro učitele č. 2. Jako aktivitu lze využít pracovní list pro žáky č. 3 – kontrola pro učitele pracovní list pro učitele č. 4. Vitaminy a minerální látky nejsou pro tělo zdrojem energie, ale jsou důležité pro celou řadu funkcí. Až na výjimky si je lidský organismus neumí sám vytvořit a musí je přijímat potravou. Jejich denní příjem se pohybuje řádově maximálně v gramech.

5.1 Vitaminy Urychlují či usnadňují některé biochemické reakce v těle a nedostatek každého z nich se projevuje speciﬁcky nejrůznějšími příznaky. Většina z nich je velice citlivá na zevní vlivy (sluneční záření, vystavení vzduchu, dlouhé louhování ve vodě), proto je pro organismus vhodnější konzumovat čerstvé potraviny či co nejšetrněji tepelně i jinak upravené. V současné době známe 13 vitaminů (dříve se do této skupiny řadily i látky, které již za vitaminy považovány nejsou, například různé biologicky aktivní látky). Vitaminy dělíme do dvou skupin: a) vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) – tělo si je dokáže ukládat do zásoby, b) vitaminy rozpustné ve vodě (C a vitaminy skupiny B) – tělo je musí průběžně doplňovat. Nedostatek vitaminu se nazývá hypovitaminóza, absolutní chybění avitaminóza. Ne vždy je příčinou nedostatku vitamínů jejich malý příjem. Může se jednat o poruchu vstřebávání či využití. Nadměrný příjem vitamínů se může projevit víceméně jen u vitaminů rozpustných v tucích a nazývá se hypervitaminóza. Příjem vitaminů se uvádí v mg (miligramech) či μg (mikrogramech). Pro zdravého dospělého člověka s pestrou plnohodnotnou stravou není problém doporučené množství vitamínů dodržet bez zbytečného počítání. Nedostatek vitamínů se projevuje, podobně jako u živin, v případě jednostranných striktních diet, při dobrovolném či nuceném hladovění či v případě onemocnění. V současné době vstupuje do popředí problematika nadbytku vitaminů ve stravě v podobě nejrůznějších multivitamínových preparátů. V případě pestré plnohodnotné stravy není tato suplementace nutná, v případě nemoci či rekonvalescence je na místě poradit se s lékařem. Dříve, jak již bylo zmíněno, se mezi vitaminy počítaly i některé látky, které se dnes řadí k tzv. antioxidantům. Kromě synteticky vytvořených antioxidantů (koenzym Q či melatonin, vitaminy C a E), můžeme z potravy čerpat přírodní antioxidanty, ke kterým se řadí látky z nejrůznějších potravin či pochutin (ovoce, zelenina, bylinky, zelený čaj). Funkcí antioxidantů je chránit organismus proti vzniku nadměrného množství volných radikálů (látek jinak tělu prospěšných), které mohou působit vznik některých, například nádorových onemocnění. Probírat s žáky funkci, projevy nedostatku či nadbytku a zdroje jednotlivých vitaminů je časově velmi náročné. V příloze pro učitele č. 2 je proto pouze stručná tabulka a odkazy na zdroje, ze kterých můžete čerpat (podle zájmu žáků o tuto tematiku).

Dobrá škola

METODIKA

Výživa a její složky

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

5.2 Minerální látky Minerální látky jsou anorganické látky důležité při stavbě řady tkání, jako součást hormonů a enzymů a jsou nezbytné pro řadu fyziologických procesů v těle. Minerální látky můžeme dělit také do dvou skupin: a) minerální látky v užším slova smyslu ‒ nachází v organismu v množství gramů až kilogramů (sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík, chlor a síra), b) stopové prvky, které tělo potřebuje v menším množství (gramy až mikrogramy) ‒ železo, zinek, jod, selen, ﬂuor, měď, chrom, mangan, molybden a kobalt; o některých látkách, jako je například nikl či cín se stále vedou diskuze. Stejně jako vitaminy, skupina minerálních látek je velmi obsáhlá. V příloze pro učitele je tedy také stručná tabulka a odkazy na zdroje, z nichž je možno čerpat další informace.

6. Voda Hlavní body z tohoto tématu jsou shrnuty v příloze pro učitele č. 2. Jako aktivitu lze využít pracovní list pro žáky č. 2. Voda, respektive příjem tekutin, by měl být uváděn možná ještě před živinami. Zatímco bez jídla může člověk přežít dny či týdny, bez vody je to období výrazně kratší (uvádí se 2 dny, maximálně 5 dnů). Lidské tělo je složeno převážně z vody. S postupujícím věkem podíl vody v organismu klesá, po narození je to 75 %, ve stáří pak už jen okolo 50 %. Aktivní svalová hmota je na vodu bohatší než tuková tkáň, proto mají svalnatější jedinci vyšší podíl vody v těle. Příjem tekutin je naprosto nepostradatelnou částí výživy. Měl by se rovnat jeho výdeji. Za normálních okolností vydáváme největší část tekutin močí, pocením, dýcháním a stolicí. V teplejším počasí, při vyšší tělesné aktivitě (sportovní či pracovní), při nemoci či horečce ztrácíme pochopitelně více tekutin. Denní příjem tekutin by měl být okolo 2 litrů. Pocit žízně je velmi individuální záležitost. Na nedostatek tekutin jsou citlivé zejména malé děti, nemocní lidé a starší osoby. U nich je třeba příjem tekutin hlídat, protože již při menších ztrátách (do 3 %) začíná organismus reagovat poklesem výkonnosti. Maximum tekutin přijímáme v nápojích, část v tuhé stravě, zejména v ovoci a v zelenině. Jednoznačně nejlepším nápojem je voda.

7. Závěr – zdravotní rizika nevhodné výživy Úvod do problematiky výživy ve formě seznámení se s jejími základními složkami a jejich funkcemi je velmi důležitý. Jen těžko můžete hovořit o zdravé výživě, pokud žák nezná funkci a význam jednotlivých složek. Pochopení tohoto tématu je klíčové pro správnou argumentaci, ve vhodnému přístupu ke stravování a orientaci na trhu potravin. Pozdější konkrétní výživová doporučení pak nejsou pro žáky prázdnými, nazpaměť opakovanými frázemi, ale cennými a pochopenými informacemi. 8

METODIKA

Dobrá škola

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Výživa a její složky

8. Zdroje Piťha, J., Poledne, R. a kol.: Zdravá výživa pro každý den. Fórum zdravé výživy. Grada, Praha 2009. Keller, U., Meier, R., Bertoli, S.: Klinická výživa. Scientia Medica, 1993. http://www.viscojis.cz/ Manuál prevence v lékařské praxi; dostupné na http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/manual/Manual%20souhrn-1.pdf http://www.agronavigator.cz/ http://www.vyzivaspol.cz http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/zdrava-trinactka-strucna-vyzivova-doporuceni.html http://www.kaloricketabulky.cz/

Dobrá škola

METODIKA

Výživa a její složky

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Dobrá škola

Výživa a její složky

TRÁVENÍ A VSTŘEBÁVÁNÍ ŽIVIN 1. Co je to trávení živin? _______________________________________________________ Co je to vstřebávání živin? ____________________________________________________ 2. Jaké je pořadí jednotlivých částí trávicího traktu člověka a co se ve které odehrává? (seřaď a spoj) JÍCEN TENKÉ STŘEVO DUTINA ÚSTNÍ ŽALUDEK TLUSTÉ STŘEVO HLTAN

vstřebání vody, solí, některých vitamínů; tvorba stolice trubice posunující potravu z hltanu do žaludku štěpení tuků, sacharidů i bílkovin pomocí pankreatické šťávy a žluči společná část dýchacího a trávicího traktu rozmělnění potravy; první štěpení sacharidů skladování potravy; první štěpení bílkovin (částečně i tuků)

3. Mezi další velmi důležité části trávicího traktu člověka patří… (doplň v níže uvedených větách) V pravém podžebří leží ________, která jsou nejdůležitějším metabolickým orgánem těla. Jsou složena ze 4 laloků a váží asi 1,5 kg. Zajišťují přeměnu živin, produkují žluč důležitou při trávení tuků, zpracovávají přebytečný cholesterol, jsou zásobárnou tuku, sacharidů, železa a některých vitaminů, podílejí se na odbourávání škodlivin, tvorbě důležitých hormonů a mají řadu dalších funkcí. Člověk bez nich nemůže žít. Pod játry a za žaludkem se nachází orgán, který vyrábí šťávu obsahující trávicí enzymy pro bílkoviny, tuky a sacharidy a nazývá se _______________________. Další důležitou funkcí tohoto orgánu je tvorba hormonů, z nichž velmi důležitý je inzulin, který napomáhá vstupu glukózy do buněk a při jehož nedostatku vzniká onemocnění zvané cukrovka. 4. Doplň následující diagram: ŽIVINY SE ŠTĚPÍ:

BÍLKOVINY na ………..........…………… SACHARIDY na ...................................

PROCHÁZEJÍ JÁTRY

TUKY na …………….........……………....... LYMFATICKÝM SYSTÉMEM JDOU DO ………....................……. OBĚHU KE VŠEM BUŇKÁM V TĚLE JAKO ZDROJ ENERGIE

Dobrá škola

MATERIÁL

Pracovní liﬆ pro žáky č. 1

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ