Jak správně pracovat se třídou by Flexibooks

e-kniha

Jak správně pracovat se třídou Materiály pro výchovné poradce a metodiky prevence na ZŠ a SŠ Ediční řada - Výchovné poradenství

Edice

DOBRÁ ŠKOLA

Výchovné poradenství

JAK SPRÁVNĚ PRACOVAT SE TŘÍDOU

Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Rumunská 18/22, 120 00 Praha 2 Tel: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz

Copyright © 2011 Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositeli autorských práv jsou autoři příspěvků (článků). Za obsah příspěvků odpovídají autoři.

Vedoucí projektu: Jednatelka nakladatelství: Tisk: Expedice: ISBN 978-80-87553-26-8

Mgr. Blanka Blažková Mgr. Miroslava Schrimpelová Tisk AS, s. r. o., Jaroměř Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Praha

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

Obsah publikace

Jak správně pracovat se třídou • PhDr. Václav Mertin: Management třídy • Mgr. Zdenka Ženatová: Změny ve školní třídě • PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D.: Jak podporovat učení žáků a co dělat, když se jim nedaří • PhDr. Daniela Vodáčková: Několik návrhů, jak postupovat se školní třídou při náhlých traumatických událostech

www.raabe.cz/dobraskola

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Škola, třída, učitel

B 1.1

Management třídy PhDr. Václav Mertin, katedra psychologie FF UK

? ? ?

Setkali jste se již s pojmem management třídy? Víte, jaké předpoklady byste měli jako vyučující mít? Jakých výchovných opatření se vyvarovat?

Co se dozvíte: Příspěvek je zaměřen na management třídy, tedy na to, co má učitel dělat, aby efektivně uplatnil své předmětové znalosti a didaktické dovednosti a současně aby docílil u žáků a studentů maximálního učebního efektu. Rozebírá význam managementu třídy v práci učitele, podrobněji se zabývá pravidly fungování třídy a žáků v ní, jejich vytvářením a uplatňováním, dále vhodnými i méně vhodnými výchovnými opatřeními.

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

B 1.1

Škola, třída, učitel

Obsah

Úvod ................................................................... 3

Co je to management třídy? ............................... 3

Pravidla a postupy ............................................. 9

Výchovná opatření ........................................... 10

Závěr ................................................................ 14

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Škola, třída, učitel

B 1.1

1. Úvod Když žáci nebo studenti při vyučování ruší, baví se, vykřikují, mají nevhodné poznámky, nedávají pozor, nepracují na zadaných úkolech, nereagují na otázky, tak se učiteli těžce vyučuje a velmi složitě naplňuje cíle školního vzdělání. Cítit se dobře a bezpečně v takové třídě je obtížné i pro ostatní žáky, zejména pro ty, kteří se chtějí učit. Stejně složité je, když žáci nechodí do školy – celková doba strávená učením je jednou z podstatných podmínek pro dosažení vzdělávacích výsledků. Nezanedbatelnou roli při tom jistě hraje, jak učitel vykládá látku, jak má zorganizovanou hodinu, jak se projevuje sociálně. Studenti často uvádějí, že „stejně nic ve škole nedělají, odpadají jim hodiny, že to je strašná nuda, že nedělají nic zajímavého, při hodinách je binec, každý si dělá, co chce…“ Je nepochybné, že to je leckdy výmluva, a i přesto by se měli ukáznit a soustředit se na plnění povinností. Nicméně nelze popřít, že tomu tak ve skutečnosti i je. Dobře zorganizovat vyučovací hodinu, případně celé vyučování, patří k profesním dovednostem učitele i managementu školy.

2. Co je to management třídy? Zvyšující se nároky na školní výsledky u všech dětí, omezený čas na vzdělání, trvale se zvětšující rozdíly mezi jednotlivými dětmi a rodinami, stále menší přijatelnost vynucování spolupráce dětí násilím i nízká účinnost represivních opatření vůči dětem, důraz na aktivitu, samostatnost a tvořivost u dětí spolu se všeobecným uvolňováním pravidel a kázně představují okolnosti, které výrazně zvyšují nároky na dovednosti učitele ve srovnání s dobami předcházejícími. Nestačí mít děti rád a mít pro ně cit. Nedostačuje ani, že je učitel výborný předmětový odborník a má vyučovaný obor zvládnutý didakticky.

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

B 1.1

Škola, třída, učitel Management třídy zahrnuje popis profesních dovedností učitele a následných faktických postupů a opatření, které přispívají k tomu, aby mohla výuka probíhat hladce a efektivně a aby se žáci zabývali v celém jejím průběhu učením. Ke splnění tohoto cíle, musí učitel zajistit ve třídě mj. respekt, řád a disciplínu. Ty však nejsou cílem vyučování, ale součástí naplňování učitelské role a podmínkou efektivní výuky. Důležité jsou při tom prevence a eliminace rušivého, nekooperativního chování, jednání a negativních postojů žáků. Management třídy nenabízí žádné triky a fígle na zvýšení efektivity vyučování. Neexistují ani jednoznačná a univerzálně platná pravidla. Opatření, které v jedné třídě, v jednom školním roce fungovalo velmi dobře, může jindy a jinde zcela selhat. Velmi záleží na zmíněném věku dětí, složení a „historii“ třídy (na co jsou děti zvyklé od předcházejících a ostatních učitelů), osobnostním založení učitele i pedagogických zásadách, které zastává, kontextu školy. Na druhé straně tato relativizace rozhodně neznamená, že je zcela jedno, jak učitel řídí a organizuje výuku ve třídě. Výzkumy i běžná praxe ukazují, že některé postupy zvyšují účinnost výuky a rovněž zlepšují vztahy mezi učitelem a žáky i mezi žáky samotnými.

TIP

Je důležité, aby učitel měl co nejbohatší repertoár dovedností a opatření, které může využít podle okolností. Některá naše doporučení se mohou jevit jako zcela banální (platí to pro celou knížku) a ani bychom je neuváděli, kdybychom se v konkrétní poradenské praxi nesetkávali s jejich opakujícím se nerespektováním a s problémy, které z toho vyplývají. Jednotlivá doporučení obvykle nefungují sama o sobě, ale vždy pouze v kontextu dalších opatření. Žádná učebnice týkající se managementu třídy nemůže opomenout osobu učitele. Je třeba to říct naprosto jasně: Je to právě učitel a jeho kompetence, které ovlivňují kvalitu managementu třídy a následně i podstatnou část kvality výuky. Mluví se o učiteli-expertovi, hledají se charakteristiky kvalitního učitele, které pozitivně ovlivňují průběh výuky i vzdělávací výsledky.

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Škola, třída, učitel

B 1.1

Některé běžně tradované vlastnosti „ideálního učitele“ (má rád děti, je spravedlivý) se vůbec nezkoumají, protože jde o nesmírně komplikované a zatím neuchopitelné kategorie. Spektrum jejich výkladu je tak široké, že vlastně nemají reálný obsah, přestože všichni tato slova známe a v běžné řeči je používáme. Vůbec celý konstrukt „ideální učitel“ se jeví jako vcelku zbytečný, protože obecný „ideální učitel“ neexistuje z pohledu učitele ani žáků, rodičů, ředitele školy, neboť pro každého z nich je tím „ideálem“ někdo jiný. Při zkoumání některých vlastností „ideálního učitele“ není např. jasné, jakou minimální (patrně i maximální) míru lásky k dětem by učitel potřeboval k výkonu profese a jestli se tato láska dá rozvíjet dalším vzděláváním nebo zda eliminovat při přijímacích zkouškách na pedagogickou fakultu jedince, kteří nemají děti dostatečně rádi. Pozornost se proto soustřeďuje na kategorie jednodušší, snadněji uchopitelné a současně takové, které mají vztah ke vzdělávacím výsledkům žáků. Podstatné rovněž je, že největší pozornost se soustřeďuje na charakteristiky, které lze měnit vzděláním, výcvikem. Ukazuje se například, že učitelé-experti: n mají lepší verbální dovednosti, n ovládají více způsobů výuky a také je podle potřeby využívají, n mají bohatší repertoár odměn i trestů, n lépe zvládají rutinní činnosti (zápis prezence, řešení banálních problémů), takže je při hodině mnohem méně „prostojů“, a tedy i příležitostí k rušení, n jsou flexibilnější, dokážou rychleji přizpůsobit formu i obsah hodiny aktuálnímu rozpoložení třídy – méně trvají na splnění všech bodů přípravy apod. Je známo, že zejména začínající učitelé mají obavy, jak zvládnou starší žáky na druhém stupni základní školy nebo na střední škole, kteří jsou jen o několik málo let mladší než oni sami. Nejistotu podporují i učebnice vývojové psychologie (věk puber-

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

B 1.1

Škola, třída, učitel ty) a hrůzostrašně medializované historky (nepochybně pravdivé) o chování žáků a studentů vůči učitelům.

TIP

V této souvislosti je užitečné, aby učitel co nejrychleji načerpal informace o tom, jakým způsobem se ve škole, kde začíná učit, obvykle postupuje při řešení kázeňských problémů, jaká jsou nejběžnější výchovná opatření. Stejný postup platí pro učitele, který jde učit do třídy, kde dosud neučil. Je totiž pravděpodobné, že s výjimkou žáků prvních ročníků, si starší žáci již osvojili ducha školy, třídy i konkrétní způsoby vypořádávání se s různými situacemi, takže pro nového učitele bývá obtížné prosadit svůj případný odlišný přístup. Zejména na střední škole bývají vytvořené stereotypy velmi silné. Studenti už mají minimálně devět let školních zkušeností, vlastní názory, jsou zvyklí prosazovat své představy, blíží se dospělosti. Některé střední školy přistupují poměrně volně k docházce do školy, k respektování pravidel omlouvání absencí. Studenti vědí, v jakém nejzazším případě bude následovat jakási sankce. Velmi brzy také pochopí, že škola je ve skutečnosti nebude chtít vyloučit ani při větších problémech. Důraz současnosti na respektování jedinečnosti a práv každého žáka nebývá dostatečně vyvážen důrazem na plnění povinností. Učitel, který chce zavést důslednější režim, narazí na silný odpor samotných studentů. Ovšem je velká pravděpodobnost, že nevzbudí souhlasné reakce ani u ostatních učitelů, protože jim vlastně svým přístupem dává najevo, že to dělají špatně. Je ještě jeden rizikový přístup, se kterým se setkáváme zejména u začínajících učitelů. Bývají často přesvědčeni o tom, že špatné chování a jednání žáků je způsobeno dosavadními nevhodnými přístupy učitelů. Ještě si velmi dobře pamatují na vlastní nepříznivé reakce na odtažité, nepříjemné, nechápající jednání některých svých učitelů. Nechtějí se chovat stejně, a tak přijdou do třídy s velmi vstřícným, přátelským, až partnerským přístupem. Věří, že žáci jsou ve skutečnosti dobří a zareagují na důvěřující jednání, a to bez ohledu na dobu, po kterou si ve škole fixovali odlišné přístupy. Jenže zapomenou na to, že síla jednoho učitele je velmi malá.

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Škola, třída, učitel

B 1.1

Je jen velmi malá pravděpodobnost, že žáci kvůli jednomu učiteli (kterého navíc musejí nejprve poznat, takže zpočátku jeho jednání stejně nedůvěřují) změní výrazně navyklé způsoby, které jinak docela dobře fungují u jiných učitelů. Pokud není učitel připraven na to, že musí být při uplatňování tohoto přátelského přístupu vytrvalý a trpělivý a nedoplní ho současně perfektním a dostatečně silným managementem třídy (což na začátku kariéry učitele nebývá pravděpodobné), tak je téměř jisté, že žáci využijí tento učitelův přístup ve svůj okamžitý prospěch a učitel odchází ze školy zklamán nebo zatrpkne. Jedno bezprostředně vyplývající pravidlo: Nezná-li učitel dobře třídu, je vhodnější zahájit výuku „přísněji a odtažitěji“, vést třídu pevnější rukou a následně podle okolností a vývoje ve třídě dovolit větší sbližování, výjimkami uvolňovat způsob řízení. Opačný způsob (tedy následné zpřísňování) se nejeví jako vhodný, stojí učitele mnohem více sil a vzbuzuje větší odpor žáků.

TIP

Výkon učitelské profese je někdy samotnými učiteli pokládán za umění a poslání. Při takovém pojetí však nemá velkou šanci osvojování nových dovedností. Vše je buď dáno předem (talent, nadání pro učitelskou profesi), nebo není. Management třídy naproti tomu vychází z myšlenky, že pro výkon profese je důležité chování a jednání učitele, stanovené požadavky, které lze do značné míry měnit. Management třídy pak patří k profesním kompetencím učitele na úrovni řemeslných dovedností. Tyto dovednosti si alespoň v minimální míře musí osvojit každý, kdo vykonává učitelskou profesi. Je možné, že pregraduální příprava nebývá v tomto směru dostatečná, nicméně jde o dovednosti učitele, které lze získávat, které se učitel může naučit a které zvyšují kvalitu jeho působení. Management třídy představuje řemeslnou stránku učitelské profese, jde o technologii vyučování. Vedení školy a výchovný poradce by měli ve škole iniciovat diskuse o zkušenostech s organizací vyučování a podpořit výcvik a rozvoj těchto dovedností a jejich uplatnění v běžné praxi. A samotný učitel by tuto kompetenci neměl podceňovat s tím, že to není zapotřebí, že vlastně všechno stejně už dávno dělá a „žáci jsou čím dál horší

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

B 1.1

Škola, třída, učitel a hloupější“. Možná tomu tak nebylo v minulosti, nicméně současnost přinesla velké množství změn. Má-li učitel dovést třídu a všechny žáky v ní k maximálním vzdělávacím výsledkům, musí mimo jiné zajistit, aby byli žáci duchem přítomni, zajímali se o učení, byli motivováni pracovat, mohli se soustředit na práci, aby nerušili ostatní a respektovali pravidla. V této souvislosti jsou důležité pojmy disciplína, kontrola, spolupráce, motivace. Existují nepochybně jednotliví učitelé, kterým se daří zvládat běžné i náročné situace jaksi přirozeně, aniž tuší, proč tomu tak je. Ostatní si mohou vydatně pomoci dobrým zvládnutím řemesla vyučování a vedení třídy (managementu třídy). V souvislosti s řízením třídy řeší učitel dva velké okruhy otázek. Co dělat, aby k narušování výuky nedocházelo? Jak se vypořádat s problémy, když už k nim dojde? Jestliže učitel ztratí kontrolu nad třídou, je pro něj velmi obtížné získat ji zpátky. Ukázalo se, že čas, který musí učitel věnovat korekci nevhodného chování způsobeného někdy i vlastními špatnými manažerskými dovednostmi, snižuje soustředění žáků ve třídě na školní práci a zkracuje čas věnovaný rozvoji školních dovedností. Jinak řečeno, disciplinární prohřešky interferují se vzdělávacími výsledky. Současně mají nepříznivý vliv na pocit bezpečí a pohodu ve třídě – samotní žáci si někdy stěžují na ty, kteří opakovaně narušují výuku. Jsou věkové rozdíly mezi dětmi v tom, co představuje nejvýznamnější komplikaci výuky. U starších žáků i středoškolských studentů jde o nezájem o práci, odmítání spolupráce, prosazování vlastních představ o vzdělání („ví“ přesně, které znalosti bude v životě potřebovat, co je pro něj tedy zcela zbytečné, ví, kdy stačí začít se připravovat na zkoušku, na všechny předměty mu stačí jeden sešit apod.), absence, alkohol a drogy včetně kouření.

TIP

Věku by měla odpovídat i použitá opatření – tak jako se dlouhé diskuse v prvních ročnících základní školy nejeví jako vhodné

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Škola, třída, učitel

B 1.1

a efektivní, podobně u středoškoláků uspěje učitel, který jenom přikazuje, opravdu velmi výjimečně. V první řadě musí učitel akceptovat, že je to právě on, kdo svým chováním a jednáním i celkovým přístupem významně ovlivňuje fungování jednotlivých žáků i celé třídy. Neměl by používat obvyklé atribuční schéma, podle kterého má za všechny úspěchy třídy zásluhy on, zatímco za problémy jsou zodpovědni výlučně žáci, případně jejich rodiče. Měl by dále rozlišovat, kdy se jedná o disciplinární problém, který stojí za pozornost, a kdy by měl spíše nechat událostem volný průběh. Leckdy totiž z nevinné události, která bez komplikací a následků odezní sama, udělá výrazný disciplinární problém svým zásahem právě on. Během vyučování dochází trvale k množství paralelně probíhajících situací, které lze řešit. Pokud se chce učitel věnovat úplně všem, přestane pravděpodobně vyučovat. Důležitá je prevence disciplinárního narušení. Učitel se zaměřuje na možné krizové body výuky i kontaktů mezi dětmi.

3. Pravidla a postupy Prvním úkolem pro učitele na začátku školního roku je vytvořit společně s dětmi pravidla a postupy soužití a fungování ve třídě. Pravidla stanovují očekávání, co mají žáci dělat a co nemají dělat (nebrat bez dovolení věci druhých dětí), jak se chovat. Postupy stanovují způsoby, jak provádět konkrétní úkoly a činnosti (rozdávání a vybírání sešitů). Postupy nebývají obvykle napsané, nicméně učitel-expert jim věnuje značné množství času stejně jako vysvětlování učební látky. Důležité je, aby se na vytváření pravidel mohly podílet samotné děti v míře, která odpovídá jejich vyspělosti i dosavadním zkušenostem. Rozhodně by je měly přinejmenším odsouhlasit. Postupy stanovuje učitel, s dětmi se nemusí radit. Ve třídě mohou vzniknout specifická pravidla, nesmějí však být v rozporu se školním řádem, případně s jinými nadřazenými

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

TIP

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

B 1.1

Škola, třída, učitel pravidly. Pravidel nesmí být mnoho (cca 5–7), měla by se dotýkat nejpodstatnějších událostí, měla by být dětem stále k dispozici a na očích tak, aby na ně mohl učitel snadno odkázat v případě porušení. Pravidla nemají být obecná (budeme se k sobě hezky chovat), ale konkrétní (když budeš chtít něco říct, zvedneš ruku, říkáme si křestními jmény, nepoužíváme slova jako vole, krávo apod.) umožňující jednoznačnou kontrolu plnění. Pravidla formulujeme pokud možno pozitivně – cizí věci si půjčuji pouze se souhlasem vlastníka.

TIP

Pokud dojde k tomu, že některé pravidlo je osvojeno a prakticky vždy bez připomínání plněno, lze je ze seznamu vypustit a nahradit jiným, potřebnějším pravidlem. Důležité je důsledně vymáhat od samotného počátku školního roku plnění pravidel. To je asi nejnáročnější úkol. Zpočátku rozhodně nejsou nutné sankce za přestupky, spíš jde o to trvat na splnění. Pro žáka by mělo být výhodné dodržování pravidel a nevýhodné jejich nedodržování. Alespoň nejzásadnější pravidla by měla platit v celé škole a všichni učitelé i nepedagogičtí pracovníci by měli vymáhat jejich plnění a sami jít příkladem. Existuje jedna dost důležitá podmínka naplňování pravidel, která se zejména na střední škole může jevit jako neproveditelná, zbytečná, nedůstojná. Učitel by měl trávit co nejvíc času se studenty. Důvody jsou nasnadě: část problematického jednání se odehraje o přestávkách (v hodině se vyšetřuje), jiné problémy, ke kterým dojde o přestávce, doznívají při hodině a nepříznivě ovlivňují kvalitu výuky.

4. Výchovná opatření Výchovná opatření mají mít srozumitelnou hierarchii závažnosti, naléhavosti, nepříjemnosti. Obecná zásada je, že se má vždy použít takový zásah, který s nejmenší intenzitou docílí požadovaného účinku. Silnější opatření použijeme pouze v případě,

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Škola, třída, učitel

B 1.1

že slabší nezabere. Pokud „vychovatel“ okamžitě použije nejsilnější prostředek (křičí, dává tresty apod.), nemá už možnost zesílení v případě závažnějšího přestupku a navíc původní opatření přestává při opakování fungovat, protože si na ně děti postupně zvyknou, takže pak učitel nutně musí dospět k závěru, „že na dnešní děti nic neplatí“. Je však pravda, že na závažné přestupky nemají dnešní učitelé adekvátně silné nástroje. Týká se to zejména bezprostředního řešení akutního problému. Právní názor je, že učitel má zvolit takové opatření, aby případná škoda, která jeho uplatněním vznikne, byla menší než škoda, která vznikne, když učitel nezasáhne. V případě nesouladu názorů na to, co je adekvátním potlačením problému, by rozhodoval soud. V některých případech lze v případě přestupku použít metodu přirozeného následku Rudolfa Dreikurse. Žáka není nutné trestat za prohřešky, protože z každého činu vyplývají konkrétní následky a na ně navazují domluvená opatření. Jestliže například žák odpovídá bez přihlášení, učitel ignoruje jeho odpověď. Nápis na lavici musí původce odstranit, odhozený papír zvednout atd. Když už však k nevhodnému chování dojde, učitel jej může:

TIP

n ignorovat n použít neverbální signály n postavit se k žákovi (případně se ho dotknout) n vyvolat žáka (nejde o trest) n použít humor (ne ironie, výsměch) n použít popis nevhodného chování a efektu na učitele i ostatní žáky n poskytnout volbu n verbálně pokárat apod.

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

B 1.1 TIP

Škola, třída, učitel Učitel rovněž může: n odebrat výhody n přesadit žáka n požádat žáka, aby napsal reflexi problému n vyloučit žáka z kolektivní činnosti (cca na 10 minut) n nechat žáka po škole (po dohodě s rodiči) n kontaktovat rodiče n poslat žáka k řediteli

TIP

Pokud by se podařilo zřídit ve školách místnost, ve které by za asistence pedagoga mohlo strávit nějakou dobu dítě, kterému se právě nedaří zvládat požadavky vyučování, představovalo by to žádoucí úlevu pro ostatní žáky, vyučujícího i samotného žáka.

TIP

Děti citlivě reagují na pohled, upozornění, změnu tónu hlasu. Aby tomu tak opravdu bylo, je důležité používat určité postupy konzistentně a systematicky hned od prvního dne školního roku – děti si na ně za čas zvyknou. Podobně může fungovat změna oslovení, domluvené slovo, gesto. U starších studentů má nepochybně význam i osobní rozhovor. Učitel by měl žákovi stručně připomenout (nelze se domnívat, že je student nezná) souvislosti jeho prohřešku. Podstatnou složku prevence problémů představuje motivace žáka. Důležité je proto od začátku do konce hodiny žáky zaměstnat a pokud možno zajímavou činností. Když učitel naplánuje vyučovací hodinu kvalitně, tak dělá mnoho pro management třídy a pro prevenci organizačních a disciplinárních problémů ve třídě. Když dobře rozčlení třídu a čas jednotlivých aktivit, vytváří produktivní učební prostředí. Jestliže je ve třídě chaos, časté prostoje, učitel stále něco řeší, nelze očekávat, že děti budou ukázněné a v klidu a že se budou efektivně učit. Podstatným předpokladem je, že má učitel dobře zvládnuté rutinní agendy, tedy opakující se činnosti, jako jsou zjištění do-