Vybrané formy rizikového chování by Flexibooks

e-kniha

Vybrané formy rizikového chování Materiály pro výchovné poradce a metodiky prevence na ZŠ a SŠ Ediční řada - Výchovné poradenství

Edice

DOBRÁ ŠKOLA

Výchovné poradenství

VYBRANÉ FORMY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ

Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Rumunská 18/22, 120 00 Praha 2 Tel: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz

Copyright © 2011 Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositeli autorských práv jsou autoři příspěvků (článků). Za obsah příspěvků odpovídají autoři.

Vedoucí projektu: Jednatelka nakladatelství: Tisk: Expedice: ISBN 978-80-87553-25-1

Mgr. Blanka Blažková Mgr. Miroslava Schrimpelová Tisk AS, s. r. o., Jaroměř Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Praha

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

Obsah publikace

Vybrané formy rizikového chování • Mgr. Petra Koutná, Mgr. Kateřina Slušná: Kdy má učitel ohlašovací povinnost • Mgr. Zdenka Ženatová: Záškoláctví • Bc. David Lebeda: Extremismus

www.raabe.cz/dobraskola

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Rodina, spolupracující organizace

C 1.1

Kdy má učitel ohlašovací povinnost? Mgr. Petra Koutná, advokátka, Mgr. Kateřina Slušná, advokátka, Koutná & Slušná, advokátní kancelář v.o.s.

? ? ?

Víte, kdy mají pedagogové ohlašovací povinnost vůči rodičům studentů? Znáte všechny orgány sociálně-právní ochrany? Kdo jsou orgány činné v trestním řízení?

Co se dozvíte: Pedagogičtí pracovníci se v rámci své činnosti mohou setkat se situacemi, v nichž může být použití prostředků běžných výchovných (kázeňských) opatření nedostatečné a pro něž stanovují právní předpisy povinnost eskalovat vzniklý problém mimo školu – ať již na orgány sociálně-právní ochrany mládeže, orgány činné v trestním řízení či jiné subjekty. Následující výklad tedy předloží odpovědi na otázku, ve kterých případech ukládají právní předpisy pedagogickým

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

C 1.1

Rodina, spolupracující organizace pracovníkům ohlašovací povinnost. Výklad se zaměřuje čistě na právní aspekty ohlašovací povinnosti, kterou školám ukládají platné právní předpisy v rámci prevence a řešení sociálně patologických jevů.

Obsah 1.

Úvod ................................................................... 3

Ohlašovací (informační) povinnost vůči rodičům ....................................................... 3

Ohlašovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany dětí .............................. 6 Co je sociálně-právní ochrana dítěte? ....................... 6 Kdo jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí? .......... 8 Kdy je dána ohlašovací povinnost těmto orgánům? .... 8

3.1 3.2 3.3 4. 4.1 4.2 5.

Ohlašovací povinnost vůči orgánům činným v trestním řízení ................................... 10 Kdo jsou orgány činné v trestním řízení? ................. 11 Kdy je dána ohlašovací povinnost těmto orgánům? .. 11

5.1 5.2 5.3

Praktické příklady – ohlašovací povinnost při výskytu některých konkrétních patologických jevů ........................................... 13 Šikana ................................................................ 13 Záškoláctví .......................................................... 14 Podezření na týrání či zneužívání žáka .................... 16

Závěr ................................................................ 17

Seznam právních předpisů .............................. 18

Použitá literatura ............................................. 19

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Rodina, spolupracující organizace

C 1.1

1. Úvod Termín ohlašovací povinnost není platnou právní úpravou jednotně zakotven. Nicméně celá řada právních předpisů definuje situace, které přesahují běžný rámec pravomoci a působnosti škol či jednotlivých pedagogických pracovníků a v nichž je nutné začít řešit problém či situaci i s dalšími subjekty, než jsou pedagogický pracovník (respektive škola) a žák. Jedná se především o situace, v nichž překročí chování žáka či studenta rámec pravidel stanovený školním či vnitřním řádem školy, v závažnějších případech pak situace, kdy ze strany žáka či studenta dojde k porušení obecně závazných právních předpisů. Dále se jedná zejména o případy, kdy je žák nebo student obětí závadného jednání třetí osoby – ať se již jedná o jeho rodiče, zákonné zástupce či třetí osoby. Třetí skupinou případů jsou situace, kdy se dítě či student ocitne v nepříznivé situaci (sociální, zdravotní), která vyžaduje intervenci „zvenčí“. V některých případech není pedagogickým pracovníkům stanovena přímo ohlašovací povinnost, ale spíše povinnost informační (zejména vůči rodičům, zákonným zástupcům žáka či studenta).

2. Ohlašovací (informační) povinnost vůči rodičům Souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě zahrnující zejména péči o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, při zastupování dítěte a při správě jeho jmění se nazývá rodičovská zodpovědnost. Tuto rodičovskou zodpovědnost mají oba rodiče. I v případě, že je dítě svěřeno do výchovy jednoho z rodičů, zůstává oběma rodičům plná rodičovská zodpovědnost. Nezletilý může být svěřen do výchovy ve výjimečných případech i jiné osobě, než je jeho rodič. I když je dítě svěřeno do péče jen jednomu rodiči (nebo třetí osobě), má druhý rodič (rodiče) právo na pravidelný styk s dítětem a právo na péči

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

C 1.1

Rodina, spolupracující organizace o dítě, jakož i právo na pravidelnou informaci o dítěti, a to i ze strany školy. Toto nemusí platit v případě, že rodiče (či jeden z nich) byli soudně zbaveni či omezeni na rodičovské zodpovědnosti. S takovým rozhodnutím by měl druhý rodič (popř. třetí osoba), kterému bylo dítě svěřeno do výchovy, seznámit školu, aby byla škola informována o rozsahu omezení či zbavení rodičovské zodpovědnosti (může zde být např. vysloven zákaz styku s dítětem, omezení práva na informace apod.). V případě svěření nezletilého do výchovy jiné osoby než rodiče obsahuje toto soudní rozhodnutí i vymezení rozsahu práv a povinností takové osoby k dítěti. Součástí rozhodnutí o svěření nezletilého do péče jednoho z rodičů může (ale nemusí) být i rozhodnutí o styku druhého z rodičů s dítětem. Může tak být provedeno i samostatným rozhodnutím soudu nebo pouze neformální dohodou rodičů nepodléhající schválení soudu. V rámci tohoto rozhodnutí může být stanoveno i omezení či zákaz styku (tedy omezení výkonu rodičovské zodpovědnosti). I v takovém případě je vhodné, aby byla škola o obsahu tohoto rozhodnutí informována. V rámci rodičovské zodpovědnosti jsou rodiče povinni dbát o řádný vývoj a výchovu svého dítěte a mají též právo na informace týkající se jejich dítěte. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, platí, že KAŽDÝ je oprávněn upozornit rodiče na závadné chování jejich dětí. Toto zákonné ustanovení je jakousi generální klauzulí informačního oprávnění (nikoli povinnosti) vůči rodičům ve všech záležitostech týkajících se závadného chování či jednání jejich dětí. Ohlašovací (respektive spíše informační) povinnost vůči rodičům v rámci vzdělávacího procesu je zakotvena zejména v zákoně č. 561/2004 Sb., školském zákoně, ve znění pozdějších předpisů. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků a v případě zletilých žáků či studentů také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost, mají právo na informace o průběhu a výsledcích jejich vzdělávání. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků mají též právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstat-

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Rodina, spolupracující organizace

C 1.1

ných záležitostí vzdělávání dětí a nezletilých žáků a na informace či poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání. Škola tak bude informovat rodiče, kromě běžných sdělení a komunikace týkající se vzdělávání jejich dítěte, zejména v případech, kdy dochází na straně žáka či studenta (nebo na straně jeho rodiče či zákonného zástupce) k porušování základních povinností stanovených v zákoně č. 561/2004 Sb., školském zákoně, ve znění pozdějších předpisů – tedy v případech, kdy žák či student řádně nedochází do školy nebo školského zařízení (záškoláctví) a porušuje povinnost řádně se vzdělávat, kdy porušuje školní a vnitřní řád, předpisy, pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti nebo neplní pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení. Rodiče (resp. zákonní zástupci) jsou povinni osobně se zúčastnit na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka, zejména pak projednání kázeňských opatření vůči dítěti. Můžete v případě, že vám dítě sdělí závažné informace týkající se například zneužívání, týrání či zanedbávání ze strany rodičů, řešit záležitost i bez jejich vědomí? V některých případech ano. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, má dítě právo požádat mimo jiné i školy a školská zařízení o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv. Školy a školská zařízení jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte a mohou nastat situace, kdy informování rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu dítěte by bylo nejen kontraproduktivní, ale především v přímém rozporu se zájmy dítěte (zejména v případech, kdy je dítě obětí jednání těchto osob). V takovém případě škola řeší problém prostřednictvím orgánů sociálně-právní ochrany dítěte, případně orgánů činných v trestním řízení, které rozhodnou o rozsahu informování rodičů či zákonných zástupců.

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

C 1.1

Rodina, spolupracující organizace

3. Ohlašovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany dětí 3.1 Co je sociálně-právní ochrana dětí? Sociálně-právní ochrana dětí představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání. Zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním (MPSV, odbor 21. Sociálně-právní ochrana – úvod. http://www.mpsv.cz/cs/7242). Sociálně-právní ochrana tedy zahrnuje ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte včetně ochrany jeho jmění a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Tato ochrana je zajišťována celou řadou institucí, orgánů a osob v rámci jednotlivých oblastí působnosti – zejména v oblasti sociální, rodinněprávní, školské a zdravotnické. Základní teze sociálně-právní ochrany dítěte jsou zakotveny zejména v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Základním cílem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte. Velmi podstatná je preventivní funkce sociálně-právní ochrany, neboť efektivním využitím nástrojů, které nabízí, lze účinně předcházet řadě patologických jevů a nepříznivých situací majících dopad na dítě. Sociálně-právní ochrana se dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zaměřuje zejména na děti, a) jejichž rodiče 1. zemřeli,

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Rodina, spolupracující organizace

C 1.1

2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti; b) které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; c)

které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;

d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte; e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; f)

které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;

g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; h) které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu; pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

C 1.1

Rodina, spolupracující organizace

3.2 Kdo jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí? Struktura, pravomoci a činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí je legislativně zakotvena zejména v rámci zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se především o soudy a dále o krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, Ministerstvo mládeže, školství a tělovýchovy ČR a v rámci vztahů s mezinárodním prvkem pak Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Sociálně-právní ochranu dále zajišťují obce v samostatné působnosti, kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí, další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny. Věcná a místní příslušnost těchto orgánů je detailně stanovena v rámci zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

3.3 Kdy je dána ohlašovací povinnost těmto orgánům? Škola má ohlašovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany dětí vždy, pokud se hodnověrným způsobem dozví, že některý z jejích nezletilých žáků a studentů je dítětem specifikovaným v § 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o děti, jejichž rodiče zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají či zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti. Děti, které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osobě než rodičům, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití; děti, které

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Rodina, spolupracující organizace

C 1.1

se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte; děti, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; děti, které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu, to vše za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou či mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Škola má dále povinnost bezplatně sdělit orgánům sociálně-právní ochrany údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany. Nelze se dovolávat povinnosti zachovávat mlčenlivost, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj. Škola nebo školské zařízení se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost oznámit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že se dozvěděla o dítěti uvedeném v § 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana, nebo nezajistí, aby tuto povinnost splnila škola, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti, za které je odpovědná. Za tento správní delikt je možné uložit pokutu až 50 000 Kč. Stejnou sankcí je postiženo i neposkytnutí údajů týkajících se dítěte orgánu sociálně-právní ochrany dětí, nezbytných pro výkon sociálně-právní ochrany dětí. S orgány sociálně-právní ochrany dětí je tak škola povinna řešit veškeré závažné sociálně patologické jevy, které se ve škole vyskytnou (tj. vážné případy záškoláctví, šikany, výskyt drog či intoxikace žáků, výskyt trestné činnosti u dětí, zanedbávání, týrání dětí apod.). Školy a jejich pracovníci jsou dále povin-

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

C 1.1

Rodina, spolupracující organizace ni spolupracovat a poskytovat vyžádané informace soudům, v civilním řízení dle ustanovení § 126 a 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Trestním řízením se budeme zabývat níže.

4. Ohlašovací povinnost vůči orgánům činným v trestním řízení Oznamovací povinnost v trestním řízení je dána dle ustanovení § 8 zákona č. 141/1961 Sb. trestního řádu, kdy je stanovena povinnost poskytovat součinnost všem orgánům činným v trestním řízení. Povinnost součinnosti je stanovena i v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Dále platí poměrně rozsáhlé povinnosti součinnosti dle ustanovení zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů. Kromě toho je pedagogický pracovník povinen informovat státní zastupitelství nebo policejní orgán v případech stanovených § 367 a 368 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, neboť v opačném případě by se dopustil spáchání trestných činů nepřekažení či neoznámení trestného činu. Je častým omylem, že děti mladší 15 let jsou z pohledu trestního práva zcela „beztrestné“. Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů, totiž upravuje – s jistými odlišnostmi oproti trestnímu zákonu – podmínky odpovědnosti mládeže (tedy dětí mladších 15 let i mladistvých ve věku 15–18 let) za protiprávní činy uvedené v trestním zákoníku a opatření ukládaná za takové protiprávní činy. Tato opatření nejsou trestem, ale mají obdobnou funkci. U mladistvých se jedná o výchovná opatření (dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení a napomenutí s výstrahou), ochranná opatření (ochran-

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Rodina, spolupracující organizace

C 1.1

né léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty a ochranná výchova), trestní opatření (obecně prospěšné práce, peněžité opatření, peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, vyhoštění, domácí vězení, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, podmíněné odsouzení, podmíněné odsouzení s dohledem, odnětí svobody nepodmíněné) a opatření ukládaná dětem mladším 15 let (uložení výchovné povinnosti, výchovné omezení, napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, dohled probačního úředníka nebo ochranná výchova).

4.1 Kdo jsou orgány činné v trestním řízení? Orgány činné v trestním řízení jsou dle ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů, soudy (v případě soudnictví ve věcech mladistvých a ve věcech posuzování činů jinak trestných spáchaných dětmi mladšími 15 let soudy pro mládež), státní zástupci a policejní orgány. Zásadní působnost zejména v rámci soudnictví ve věcech mládeže má probační a mediační služba.

4.2 Kdy je dána ohlašovací povinnost těmto orgánům? V případě, že škola zjistí informace, které zakládají důvodné podezření ze spáchání trestného činu, činu jinak trestného u dětí mladších 15 let či provinění u mladistvých (případně přestupku), má jednak povinnost podat podnět k prošetření tohoto podezření orgánům činným v trestním řízení (policejnímu orgánu, příp. státnímu zastupitelství), jednak (v případě, že je to možné) učinit opatření pro překažení spáchání nebo dokončení takového činu. Překazit trestný čin (provinění, čin jinak

www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ

C 1.1

Rodina, spolupracující organizace trestný) lze i jeho včasným oznámením policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci. Nerespektování této povinnosti může mít v případě některých trestných činů za následek trestní stíhání dle § 367 (nepřekažení trestného činu) a § 368 (neoznámení trestného činu) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Trestný není ten, kdo se dopustí spáchání trestného činu neoznámením nebo nepřekažením trestného činu v případě, že by takovým oznámením vystavil sebe nebo osobu blízkou nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmě nebo trestnímu stíhání. V případě, kdy se činu jinak trestného, resp. provinění, dopouští osoba mladší 15 let nebo mladistvý, je nezbytné informovat, kromě policejních orgánů případně státního zastupitelství, i příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí definovaný zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, jímž jsou (dle věcné a místní příslušnosti stanovené v konkrétním případě zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů) krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, případně další osoby pověřené na základě citovaného zákona. Orgány činné v trestním řízení v případě soudnictví ve věcech mládeže spolupracují primárně s orgány sociálně-právní ochrany dětí, jejichž prostřednictvím obvykle zajišťují i informace ze školy týkající se dítěte či mladistvého.

TIP

Při podezření na výskyt trestné činnosti mezi žáky a studenty je nutné řešit problém co nejdříve. Primárně nezbytné je informovat o situaci vedení školy, které bude dále rozhodovat o přijatých opatřeních. Podezření ze spáchání či přípravy trestného činu (provinění, činu jinak trestného) či přestupku je vhodné zároveň projednat s rodiči pachatele, a to na základě § 7 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.