e-kniha
Problémové situace v kolektivu Materiály pro výchovné poradce a metodiky prevence na ZŠ a SŠ Ediční řada - Výchovné poradenství
Edice
DOBRÁ ŠKOLA
3
Výchovné poradenství
PROBLÉMOVÉ SITUACE V KOLEKTIVU
Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Rumunská 18/22, 120 00 Praha 2 Tel: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz
Copyright © 2011 Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositeli autorských práv jsou autoři příspěvků (článků). Za obsah příspěvků odpovídají autoři.
Vedoucí projektu: Jednatelka nakladatelství: Tisk: Expedice: ISBN 978-80-87553-24-4
Mgr. Blanka Blažková Mgr. Miroslava Schrimpelová Tisk AS, s. r. o., Jaroměř Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Praha
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
Obsah publikace
Problémové situace v kolektivu • Mgr. et Mgr. David Čáp: Problémové chování • Mgr. Tomáš Mertin: Využití funkční analýzy chování u problémového chování studentů • PhDr. Dana Žemberyová: Samotářství, vyčlenění z kolektivu • Mgr. Viktor Brichta: Koho bych přijal za… • Mgr. Viktor Brichta: Vyberte si spolucestující
www.raabe.cz/dobraskola
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 2.1
Problémové chování Mgr. et Mgr. David Čáp, Středisko výchovné péče Slaný
? ? ?
Je problémové chování žáků a studentů pouze
odrazem doby a nevhodné výchovy? Je výchovné opatření to jediné, co máme v ruce? Jsou učitelé bezbranní nebo mohou spoustu věcí ovlivnit?
Co se dozvíte: Příspěvek se pokusí odpovědět na otázky zaměřené na širokou oblast poruch chování.
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
1
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 2.1
Žák, student
Obsah 1. 1.1 1.2 1.3 1.4
Poruchy chování jako diagnostické celky .......... 3 Specifické vývojové poruchy chování ....................... 3 Nesocializovaná porucha chování ............................ 5 Socializovaná porucha chování ................................ 7 Porucha opozičního vzdoru ..................................... 9
2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8
Konkrétní projevy poruch chování .................. 10 Lhaní ................................................................. 11 Podvody ............................................................. 12 Krádeže .............................................................. 13 Vandalismus ........................................................ 15 Manipulace ......................................................... 16 Agrese ................................................................ 16 Záškoláctví .......................................................... 18 Porušování společenských a dohodnutých pravidel .............................................................. 19 Drzé, provokativní chování a nekonečné diskutování .......................................................... 21
2.9
2
3.
Několik rad na závěr ........................................ 22
4.
Doporučená literatura ..................................... 23
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 2.1
1. Poruchy chování jako diagnostické celky Petr se do školy ve svých šesti letech těšil. Ve školce si hodně povídali o tom, co ho tam čeká, i jeho starší sestra, která nyní chodila do čtvrté třídy, byla ze školy nadšená. Rodina fungovala výborně, každý zde měl své pevné místo a děti našly v rodičích vždy velkou oporu.
PŘÍKLAD
První pololetí, které strávil Petr ve třídě, uteklo velmi rychle a bylo naplněno spoustou zážitků. V druhém pololetí ale paní učitelka začala Petra stále více upozorňovat na to, že nedává pozor, neposedí, neví, kde má číst, a od ostatních dětí si bere věci bez dovolení. Dokonce dostal i puntík do notýsku, což znamenalo, že ho doma čekalo domlouvání. On sliboval, že se bude víc soustředit. Od té chvíle byl doma stále srovnáván se svou starší sestrou, které škola nečinila žádné potíže. Následující rok ho škola přestala bavit, kluky pošťuchoval, úkolům se vyhýbal a odmítal doma číst. Na druhý stupeň přecházel jako „raubíř“, který umí výuku zkazit, podvádí, lže a bije spolužáky. V sedmé třídě začal chodit za školu, následovalo rozbíjení vybavení veřejného prostranství a nenávistné chování vůči pedagogům. Tento smutný příběh by mohl pokračovat, ale pro nás je důležité abychom si všimli několika momentů, které Petrovi na cestě vzděláváním rozhodně neprospěly. Těchto momentů se dotkneme v následujících kapitolách.
1.1 Specifické vývojové poruchy chování Tato kategorie zahrnuje širší spektrum obtíží, které jsou vrozené a chronické. Jsou způsobené drobným poškozením CNS v prenatálním nebo perinatálním období. Přetrvávají celý
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
3
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 2.1
Žák, student
život, ale vlivem zrání CNS a nalezením vhodných kompenzačních mechanismů se jejich projevy mohou v čase měnit. Často však tato poškození způsobují žákovi výrazná omezení ve schopnosti dodržovat určitá pravidla či dlouhodobě plnit zadané úkoly a výrazně ovlivňují jeho výkonnost. Specifické poruchy chování jsou ve velmi těsném vztahu se specifickými poruchami učení. Jejich etiologie je stejná a často se můžete setkat se žáky, u kterých se objevují obě diagnózy současně. Mezi jejich nejčastější projevy patří na úrovni neuropsychologické zejména změněné psychomotorické tempo (výrazně snížené, nebo výrazně zvýšené), poruchy koncentrace pozornosti, oslabení seriality (schopnosti plánovat činnosti krok za krokem v přesném pořadí) a pracovní paměti. Na úrovni projevů chování je patrná hyperaktivita nebo hypoaktivita, zvýšená impulzivita, obtíže v komunikaci s okolím, obtíže s pochopením neverbálních signálů, s pochopením hranic a obtíže s orientací v čase či prostoru. Je důležité si uvědomit, že za tyto neúspěchy a projevy drobných poškození dítě opravdu nemůže a nemělo by za ně být káráno. Pokud se ve škole setkáte s dítětem, které má tyto potíže, je vhodné doporučit rodičům, aby se obrátili na pedagogicko-psychologickou poradnu (PPP) nebo středisko výchovné péče (SVP). S pomocí je totiž nutné začít co nejdříve, jelikož se dítě může stát v třídním kolektivu terčem posměchu (ztrácí se na stránce, stále mu něco chybí, neudrží kolem sebe přehledně rozmístěné pomůcky, nezvládne úkol obsahující více kroků za sebou, kouká, „kde co lítá“ atd.) nebo může být opakovaně napomínáno za tyto nedostatky jiným vyučujícím. Na to by mohlo začít reagovat absolutní demotivací ke školnímu výkonu, znechucením školou a hledáním únikových či nevhodných kompenzačních aktivit. Mohlo by se u něj rozvinout odmítání plnění úkolů, vztekání se a vzdorovitost, záškoláctví či agresivní projevy, a to jako náhradní způsob, jak zapůsobit na spolužáky nebo jak se vyhnout dalšímu neúspěchu.
4
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 2.1
U výrazných potíží dává PPP či SVP podnět k integraci a žákovi je vytvářen individuální vzdělávací plán (IVP). Stejně tak je vhodná i pomoc lékaře, který může předepsat medikaci podporující lepší funkci CNS. Jak může pomoci pedagog?
TIP
n Zbytečně často nereagujte na zmiňované projevy a spíše žáka motivujte a oceňujte za úspěchy a zvládnutí své práce. n Žáka předem informujte o tom, co přijde a co od něj očekáváte. Pečlivě mu strukturujte výuku a průběh hodiny. Seznamte jej s přesnými pravidly a jemně ho vracejte zpátky do výuky, pokud svou pozornost zaměří jinam. n Žáka si posaďte blíže k sobě. Udržujte s ním pravidelný oční kontakt a předem dohodnutým gestem ho vracejte k práci nebo mu naznačte, co bude následovat. n Veďte žáka k zapisování úkolů i ve vyšších ročnících, protože si na ně později bez zápisku nevzpomene. n V případě oslabení seriality se více zaměřte na vlastní proces plánování činností, tedy natrénujte, který krok následuje po kterém. n Jelikož se u takovýchto žáků často jedná o zvýšenou unavitelnost a tím pádem i zvýšení počtu chybných úkonů, zařazujte jim občasnou relaxaci. n Vhodnou aktivitou k vybití „přebytečné, avšak těžko využitelné“ energie může být např. pohyb, sport či změna činnosti. Cílem takové činnosti nemá být únava, ale odpočinek od jednostranné námahy.
1.2 Nesocializovaná porucha chování Tento termín je užíván zejména lékaři, jelikož vychází z Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Jedná se o minimálně šest měsíců trvající disociální a agresivní chování žáka s velmi závažným narušením vztahů k ostatním dětem i dospělým. Tako-
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
5
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 2.1
Žák, student
vý žák mívá výrazné konflikty s dospělými, odmítá spolupracovat a chová se k nim nepřátelsky. Na druhé straně je ve skupině vrstevníků izolován, nebývá oblíben a často jimi bývá i odmítán. S vrstevníky nenavazuje pevné, vřelé a empatické přátelské vazby. V některých případech sice vztah naváže, ale ten bývá spíše povrchní. Žák s nesocializovanou poruchou chování páchá přestupky typicky samostatně. Jeho chování není závislé na hodnocení vrstevníky a také se ho nedopouští za účelem vyhovět skupině. Mezi nejčastější projevy takového žáka patří: n tyranizování slabších nebo zvířat n vyvolávání rvaček n vydírání a násilnosti obecně n hrubé jednání n nerespektování pravidel n ničení majetku n odmítání vlivu autority n výbuchy zlosti Tato porucha chování se projevuje prakticky ve všech situacích, ale nejznatelnější bývá ve škole, kde je jedinec nejvíce hodnocen, kontrolován, jsou na něj kladeny vysoké nároky a je od něj vyžadována vysoká míra spolupráce. Tato porucha má špatnou prognózu a na její etiologii se pravděpodobně podílejí vrozené dispozice a výchova v rodině. Často souvisí s nefunkčními vztahy, nepodnětným, zanedbávajícím či násilnickým prostředím v rodině. Většinou se projevuje až v pozdějším věku, tedy v pubertě či adolescenci.
PŘÍKLAD
6
Příkladem může být žák osmého ročníku, který ostatní týrá, na vše reaguje negativisticky a tvrdí, že ho ostatní nezajímají,
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 2.1
a je velmi vulgární i vůči vyučujícím. Záměrně porušuje hranice tím, že nosí do školy alkoholické nápoje. Mimo školu se dopouští delikventního chování a utíká z domova.
Jak může pomoci pedagog?
TIP
n V tomto případě si opravdu můžete být jisti, že s ním nemáte potíže jen vy. Získejte ke spolupráci rodiče a doporučte jim spolupráci s odborníky v SVP či sociálními pracovníky OSPOD. n Důležité je nerezignovat na zpětnou vazbu poskytovanou žákovi, ač se vám může zdát, že na něj nemá žádný výchovný vliv. Tato intervence je nezbytná pro ostatní žáky, protože jim ujasňuje pravidla a meze chování. n V případě kritiky chování daného žáka nezapomínejte, že nekritizujeme jeho osobu, ale jeho jednání. n Nenechte se vtahovat do konfliktu či hádky, protože tento útok není veden vůči vám jako člověku, ale vůči autoritě, kterou reprezentujete. n Pokud se žák začíná chovat agresivně, můžete využít podněty, na které je těžké zareagovat agresivním chováním. Těmito podněty jsou zejména lehký neútočný humor a empatie. n Pokuste se „nevystřílet“ veškerá výchovná opatření hned na začátku, eliminuje se tím jejich výchovný účinek. Navíc by i takto rychle maximálně potrestaný žák mohl úplně ztratit motivaci ke změně a sankce by vnímal jako nespravedlivé. n Snažte se žákovi sdělit, co je pro něj výhodné a nevýhodné (např. jak může být ovlivněno jeho přijetí na střední školu).
1.3 Socializovaná porucha chování Tento lékařský termín označuje minimálně šest měsíců trvající disociální a agresivní chování žáka, který je ale dobře začleněn do skupiny vrstevníků. Od předchozí poruchy chování se liší
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
7
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 2.1
Žák, student
tím, že je daný jedinec schopen vytvářet pevné, přátelské a empatické vazby s vrstevníky. Je členem skupiny, která ho akceptuje, a zároveň je vůči ní loajální a dodržuje její pravidla. Žák se socializovanou poruchou chování bývá členem party, která se dopouští delikventního jednání, a společně s ní páchá různé přestupky. Může být ale také členem „bezproblémové“ party a přestupků se dopouštět osamoceně. Obecně ale platí, že se přestupků dopouští proto, aby získal obdiv, ocenění nebo potvrzení ze strany vrstevníků. Jejich mínění o něm je pro něj velmi důležité. Vztah k dospělým bývá také narušen, ale ne tak silně jako v předcházejícím případě. Navíc žák s touto poruchou je schopen navázat i přátelský vztah s dospělým. Nejčastěji se toto chování projevuje mimo rodinu a tím pádem spíše ve škole, kde je spousta „vhodných cílů“, tedy dospělých autorit, se kterými může bojovat. Toto chování se opět projevuje nejčastěji v pubertě a adolescenci. Prognóza je v tomto případě spíše dobrá a je pravděpodobné, že se takové chování upraví v pozdní adolescenci či v mladé dospělosti.
PŘÍKLAD
TIP
Jistě se ve své praxi setkáte se žákem, který je velmi vzdorovitý, odmítá spolupracovat. Rodiče však o něm tvrdí, že je milý a byl i pracovitý, než se chytil „té“ party. Pravděpodobně na něj bude mít vliv spíše neutrální dospělý než pedagog, který od něj požaduje plnění školních povinností.
Jak může pomoci pedagog? n Zde je vhodné upozornit na to, že takovýto žák neútočí a nebojuje přímo s vámi, ale s rolí dospělé autority. Proto útoky a projevy nesouhlasu či odmítání neberte osobně. Již jen toto uvědomění vám umožní v daných situacích reagovat klidněji, méně emotivně a s větší šancí na urovnání konfliktu. n Pokuste se využít důležitost vlivu vrstevníků. Vhodná může být forma třídnické hodiny, ve které se zaměříte na
8
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 2.1
to, co se žákům ve třídě nelíbí. Nemělo by se jednat o útočná sdělení, ale o konstruktivní kritiku s návrhy na zlepšení. n Trénujte pravidla diskuse a pevně držte hranice a pravidla chování. Stejně jako v předchozím případě je to nezbytné i pro ostatní žáky. n Opět získejte pro spolupráci jeho rodiče a doporučte jim spolupráci se střediskem výchovné péče. To může nabídnout dvouměsíční preventivně výchovný pobyt, který je schopen usnadnit dítěti vymanit se z vlivu závadové party.
1.4 Porucha opozičního vzdoru Tato porucha je typická pro období prvního stupně na základní škole. Spočívá ve vzdorovitém, neposlušném a provokativním chování, zároveň se ale nevyskytují antisociální či agresivní projevy. Takové dítě je vzpurné, podrážděné, nerespektuje pravidla, záměrně dělá věci, které druhým (zejména dospělým) vadí. Má sníženou frustrační toleranci a z toho důvodu se snadno rozzlobí. V jeho chování je výrazná provokativní komponenta, která vede k častým konfrontacím s okolím. Ze svých chyb obviňuje ostatní. Nicméně se nechová protispolečensky v tom smyslu, že by ničilo majetek, ostatním surově ubližovalo nebo se obecně dopouštělo porušování práv ostatních. Porucha se nejvýrazněji projevuje ve vztahu k nejbližším dospělým a vrstevníkům. Pokud se takové jednání objeví v pozdějším věku, pravděpodobně se bude vyvíjet směrem k socializované či nesocializované poruše chování. Toto poškození pravděpodobně souvisí se silně autoritářskou výchovou v rodině, kde se přehnaně uplatňuje moc a kontrola. Také pro ni bývá typická konstelace autoritářského otce a pasivní matky. Může se také jednat o reakci na tzv. podmíněnou lásku jednoho rodiče („Budu tě mít rád, když...“) nebo na vydírání („Když se budeš takto chovat, onemocním a umřu!“).
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
9
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 2.1 TIP
Žák, student
Jak může pomoci pedagog? n Ve škole se vyvarujte těchto autoritářských nebo manipulativních intervencí. n Pro takové dítě je důležitá pozitivní zpětná vazba, pochvala a ocenění. n Čím více budete upozorňovat na nevhodné chování, tím více se tak bude dítě chovat a pokárání či trest bude mít spíše paradoxní účinek. n Při prvních náznacích konfliktu využívejte empatii a v případě kritiky hovořte pouze o chování.
2. Konkrétní projevy poruch chování Poruchy chování chápeme jako narušení v oblasti socializace jedince. To ale plně neplatí pro specifické poruchy chování založené na drobných deficitech funkce CNS. Žák s poruchami chování není schopen respektovat normy na úrovni odpovídající jeho věku a rozumovým schopnostem. Každý z jednotlivých projevů může mít jinou příčinu a ovlivňují jej jiné okolnosti, může být i řešen jinými prostředky a s jinou mírou úspěšnosti. Protektivními faktory, tedy faktory, které snižují pravděpodobnost rozvoje poruch chování, jsou: n dobré vztahy s rodiči n docházka do školy n dostatek přátel n prosociální zájmy
10
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ Žák, student
A 2.1
Menší riziko rozvoje poruch chování mají adolescenti, kteří jsou školsky úspěšní, sociálně zapojení a mají mimoškolní zájmy.
TIP
2.1 Lhaní Nepravda není vždy lež v pravém slova smyslu. Takovéto jednání můžeme rozdělit do tří kategorií: n konfabulace n bájivá lhavost (pseudologia phantastica) n pravá lež Konfabulace je typická pro období předškolního věku a neměla by být chápána jako něco patologického. Dítě si často ani neuvědomuje nepravdivost svého sdělení. Může se jednat o reakci na sugestivní otázku dospělého, kontaminaci reality nočním snem nebo dítě mezi sebou mísí reálné skutečnosti a své představy. Tato sdělení souvisejí s odlišným vnímáním reality menšími dětmi, zejména takových veličin jako je délka, velikost, čas, vzdálenost atd. Na počátku školní docházky takové jednání nenazývejte lhaním. Rozhodně nemá smysl s dítětem diskutovat a argumenty je přesvědčovat o nesprávnosti daného sdělení. Naprosto dostatečná reakce spočívá ve vyjádření pochybnosti nad daným výrokem a dítě bývá schopno autokorekce. Bájivá lhavost slouží k uspokojování takových potřeb, které nemohou být jiným způsobem saturovány. Jedná se o uspokojení na symbolické úrovni. Projevuje se nejčastěji ve vyprávění dlouhých, neskutečných příběhů, ve kterých hraje mluvčí významnou a zajímavou roli. Tímto vyprávěním se často snaží na sebe upoutat pozornost a třeba i vzbudit senzaci. Bájivá lhavost se může vyskytovat do konce období středního školního věku a neměla by být hodnocena jako porucha chování. I zde je dostatečnou reakcí vyjádření pochybností nad sděleným obsahem.
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...
11
VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ
A 2.1
Žák, student
Pravá lež je charakteristická tím, že si dítě uvědomuje nepravdivost svého tvrzení a navíc se tímto tvrzením snaží něco získat, nebo se naopak něčemu vyhnout. Zde je nutné zaměřit se na situace, kdy dítě pravou lež používá a čemu se chce vyhnout, nebo co tím chce získat. Porozumíte-li dobře zákulisí užití lži, můžete danému dítěti i pomoci. Děti často lžou v situaci ohrožení nebo v obavě z trestu. n Vyrůstá-li dítě v prostředí, kdy je každý prohřešek tvrdě trestán, začne brzy lež používat jako nástroj sebeobrany. V takovém okamžiku je vhodné některé prohřešky netrestat, a spíše ocenit přiznání a zaměřit se na snížení obav z neúspěchu nebo chybného jednání. Také je důležité si uvědomit, že lhaní autoritě je vrstevníky akceptováno a často i pozitivně hodnoceno, proto se věnujte s celou třídou principu pravdomluvnosti a výhodám takového chování. n Jiným důvodem užití lži může být snaha někoho poškodit – tedy pomluva nebo manipulace. Takovému jednání je nutné čelit hned od začátku, aby se ve třídě nestalo normou. Zde je kázeňský postih zcela na místě. Tento případ užití lži může souviset se závažnějšími odchylkami od socializace a je dobré je řešit s odborníkem. n Sklon ke lhaní může mít i trvalejší charakter a může se stát osobnostním rysem. Označujeme jej termínem patologická lhavost a často souvisí s poruchou chování ve formě socializované či nesocializované.
2.2 Podvody Příčiny podvádění je nutné diferencovat stejně jako příčiny vedoucí ke krádežím. Mějte na paměti, že podvádění zaměřené proti vyučujícím je žáky podporováno, a proto je nutné na tomto tématu pracovat s celou třídou. n I zde se může jednat o obrannou reakci proti velkým nárokům, přísnému hodnocení nebo snahu vyhnout se selhání.
12
www.raabe.cz/dobraskola ZD • Co dělat, když...