Člověk a jeho svět

e-kniha

Člověk a jeho svět Praktické náměty pro výuku vlastivědy na 1. stupni ZŠ Ediční řada - Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ

Edice

DOBRÁ ŠKOLA

4

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ

ČLOVĚK A JEHO SVĚT (1. stupeň ZŠ)

Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o.

Rumunská 18/22, 120 00 Praha 2 Tel.: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz

Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe s. r. o., Praha 2011 Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad.

Nositelem autorských práv jsou autoři příspěvků (článků), kteří také odpovídají za jejich obsah.

Vedoucí projektu: Editoři: Jednatelka nakladatelství: Sazba: Tisk: Expedice: ISBN 978-80-86307-80-0

Mgr. Romana Bláhová PaedDr. Blanka Janovská, PaedDr. Jan Tupý Mgr. Miroslava Schrimpelová Ing. Hana Zrnová TISK AS, s. r. o., Jaroměř Nakladatelství Dr. Josef Raabe s. r. o., Praha

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ Obsah

Obsah publikace

Člověk a jeho svět (1. stupeň ZŠ)

n

Poznáváme svou obec

n

Karel IV.

n

Zastarala řemesla?

n

Bílá hora

www.raabe.cz/dobraskola

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

Poznáváme svou obec P e t r a J u r á s k o v á , Mg r. Ma r t i n a L a f a t o v á , Sdružení TEREZA, Praha F o t o g r a f i e : Ar c h i v D o p r a v n í h o p o d n i k u h l . m . P r a h y, Petr Uhlík I l u s t r a c e : Mg r. E v a Do s t á l o v á

Obor RVP ZV:

Člověk a jeho svět

Období:

5. ročník

Časový rámec:

Samotná práce s pracovními listy na 10 vyučovacích hodin + plnění úkolů v terénu

METODIKA

MATERIÁL

1.

Úvod

4

2.

3.

Naše obec Osobnosti a pamětníci

4 8

4.

5.

6.

Památné stromy Doprava Závěr

Přílohy č. 1–3

17–22

10 12 15

METODICKÝ PŘEHLED Zaměření příspěvku:

Třídní projekt propojuje více vyučovacích předmětů či tematických celků (dějiny obce, doprava, příroda...) s využitím sady pracovních listů s úkoly pro děti zaměřenými na poznávání okolí. Úkoly počítají i s prací v terénu (mimo školní budovu).

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení: žák ve spolupráci s vyučujícím a spolužáky navrhuje vhodné způsoby efektivního učení, plánuje a organizuje další učení, vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení a propojení je rovněž využívá v procesu učení, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro budoucí využití Kompetence k řešení problémů: vyhledává informace (např. kroniky, encyklopedie, internet, rozhovory s pamětníky) vhodné k řešení problému, získané vědomosti a dovednosti využívá k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem, volí vhodné způsoby řešení, ověřuje prakticky jejich správnost, kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, která je schopen obhájit

www.raabe.cz/dobraskola

1

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

Kompetence komunikativní: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, naslouchá promluvám spolužáků, porozumí jim, reaguje na ně, účinně se zapojuje, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje, využívá získané komunikativní dovednosti ke spolupráci s ostatními spolužáky (ale využívá je např. i při komunikaci s místním úřadem) Kompetence sociální a personální: účinně spolupracuje ve skupině, na základě poznání nebo přijetí role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, oceňuje zkušenosti druhých Kompetence občanské: respektuje přesvědčení druhých, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních, cení si naší tradice a kulturního i historického dědictví Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova: žáci se vzájemně poznávají ve skupině/třídě, učí se chovat tak, aby svým vystupováním podporovali dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima toho druhého, vzájemně se respektují, cvičí si pozorování a aktivní naslouchání, dovednosti pro verbální i neverbální sdělování, komunikaci v různých situacích i rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulaci při nesouhlasu, dovednost odstoupit od svého nápadu) Výchova demokratického občana: vše, co se ve škole odehrává, by mělo být založeno na otevřeném partnerství a demokratických vztazích, žáci by se měli setkávat s uplatňováním demokratických principů v každodenním životě, projekt by měl vést k aktivnímu zájmu o okolí, v ideálním případě i ke spolupráci žáků (školy) s místním obecním úřadem (žáci vytvoří výstavu z informací a materiálu, které o obci získali), popř. k nějaké formě participace žáků na životě místní komunity Environmentální výchova: žáci se zamýšlejí nad vztahy člověka a prostředí a nad důsledky lidských činností na prostředí, začínají si uvědomovat vlastní odpovědnost vůči prostředí (zmapují památné stromy v obci či jejím okolí, mohou podat podnět na vyhlášení nového památného stromu atd.), učí se komunikovat o problémech životního prostředí

Rozpracované výstupy:

Místo, kde žijeme: žák se orientuje v plánu své obce (městské části); vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam Lidé kolem nás: zamyslí se nad vlivem dopravy, nad vzhledem a atmosférou obce a navrhne vlastní řešení na zlepšení (životního prostředí, dopravní situace) Lidé a čas: navštíví místní archiv či kronikáře, případně knihovnu a zjistí, jak vypadala obec v minulosti; porovná rozdíly v zástavbě, dopravě, obchodní síti dříve a dnes; kontaktuje nejstarší občany či známé místní rodáky a na základě rozhovoru (dopisu či e-mailu) zjistí a porovná odlišnosti ve způsobu života dříve a dnes; přečte si místní pověsti a interpretuje je, příp. je dá do souvislosti s místními názvy

2

www.raabe.cz/dobraskola

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

Rozmanitost přírody: hledá a zkoumá místní památné stromy; vysvětlí, které druhy dřevin jsou v místě nejčastější a proč; na příkladu stromů zdůvodní základní význam chráněných částí přírody Metody a formy práce:

Skupinová i individuální práce; prezentace práce a názorů žáků

.................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................................

www.raabe.cz/dobraskola

3

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

1.

Úvod

Tento příspěvek je inspirován pracovními listy, které vznikly v rámci projektu Krajina za školou, realizovaného sdružením TEREZA. Projekt byl určen pro pražské školy, proto se uvedené informace týkají zejména hlavního města, avšak poslouží jako inspirace pro pátrání ve vašem okolí nebo jako pomůcka při školním výletu do Prahy. Smyslem aktivit je přivést děti zábavnou formou k aktivnímu zájmu o své okolí.

2.

Naše obec

Cíl: Děti se seznámí s původem místních jmen, obecních znaků a erbů. Zjistí historické a místopisné údaje a zajímavosti o své čtvrti. Vytvoří si vlastní erb. Prostřednictvím pověstí blíže poznají dějiny svého okolí.

I. Jak Praha dostala jméno Než děti začnou zjišťovat původ jména své obce, zadáme jim slohový úkol. Vymyslí a napíší vlastní pověst o vzniku názvu. Jistě se pak budou chtít přesvědčit, jak se trefily.

Název Praha (resp. Fraga) se poprvé objevuje ve zprávě z roku 965. Vědci odvozovali vznik jména zprvu od prahů v řece (peřejí), ale řeka tekla poklidně a peřeje tu nikdy nebyly. Další poukazovali na trámy (prahy) dřevěného mostu přes Vltavu nebo na prahy (hatě) zpevňující brod. Jiný výklad upozorňuje na nálezy hliněných pražnic, na kterých se peklo obilí – pšeničná a žitná mouka. Té se říkalo praga (staročesky prha). Pozdější výklad přiřkl jméno umělému vypálení (vypražení) lesa. Nejpravděpodobnější výklad uvádí, že jméno Praha nesl nejdříve hrad či hradiště podle hradčanského hřbetu, na jehož nezarostlé a sluncem vyprahlé břidlici (na prazě) první hradiště vzniklo. Město, které pod ním vyrostlo, už toto jméno jen přejalo.

Název Praha není ojedinělý. Na mapách najdeme u Horní Břízy na Plzeňsku les stejného jména, na Mladoboleslavsku je údolí Praha, v Brdech vrch Praha (682 m), v Polsku je Praga součástí Varšavy. V různých podobách objevíme název i v Rumunsku, Maďarsku, Itálii atd. Úkoly: n n n

Víte, jak vznikl název vaší obce/městské části? Váže se k němu nějaká pověst? Zapátrejte v literatuře, kronice, možná vám pomůže nějaký pamětník.

O existenci kroniky určitě budou vědět na místním úřadu a poradí vám. Smluvte si návštěvu u kronikáře, nechte si kroniku ukázat, vyhledejte největší zajímavosti a zapište si je.

Najděte si na internetu webové stránky obce. Určitě se na nich dozvíte další zajímavosti z historie a života vaší městské části.

II. Uličník I jednotlivé ulice mají svá jména, která mohou vyjadřovat polohu ulice (U Lesa, Ve Svahu), připomínají slavné osobnosti (Mánesova, Jungmannova), hlásí blízkost nějaké veřejné budovy či instituce (Poštovní, Za Nádražím), váží se k nějaké tematické skupině (stromy – Kaštanová, Lipová; státy – Rumunská, Italská; rostliny – Liliová, Růžová) apod.

4

www.raabe.cz/dobraskola

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

Uspořádáme s žáky soutěž s mapou – kdo první najde konkrétní jméno ulice, kdo najde nejvíc názvů s tématem (např. les, jména slavných). Některé obce vyhlašují veřejnou soutěž o nové názvy ulic. V případě, že se něco takového děje v obci, můžeme se zapojit. Úkoly: n n n

Prohlédněte si mapu obce a najděte různé názvy ulic. Nejzajímavější si zapište.

Jak se jmenuje ulice, ve které sídlí vaše škola?

Jaký název nese ulice, ve které bydlíte?

III. Znaky a erby Erb sloužil v historii hned k několika účelům. Původně zřejmě k rozeznání jednotlivých rytířů na bitevním poli. Každého maskovalo brnění a obrázek na štítu byl identifikací. Údajně vznikl při 2. křížové výpravě (1147–1148), aby se křižáci mezi sebou nepotloukli.

Erb na pečetidle sloužil negramotným rytířům i jako podpis, protože umět psát byla pro urozeného ostuda. Postupem času se to naučili, ale zvyk je železná košile a pečeť se používá dodnes. Erb byl samozřejmě rozlišovacím označením při rytířských kláních. Posloužil tehdy pro rozlišení jednotlivých hráčů jako dnešní jména a čísla na zádech fotbalistů.

Jeho výhodou bylo, že se dal přečíst z dálky.

V pozdějších dobách sloužil erb i jako výzdoba interiérů panských sídel a dekorace stolního náčiní, kočárů, podšívek plášťů, kapesníčků – fantazii se meze nekladly. V neposlední řadě se urozený šlechtic s erbem odlišoval od podřadných lidí bez erbu. Postupem času je chtěly mít i další fyzické a právnické osoby, takže erby získávala města, církevní hodnostáři a cechy, ale i takzvaní erbovníci. Proto dnes rozeznáváme heraldiku šlechtickou, která je úzce spjata s rodopisem (genealogií), heraldiku městskou (nejdynamičtější) a heraldiku církevní. Heraldika hovoří i o znacích států.

Při tvorbě erbů se používaly různé tvary štítů. Dá se z nich vyčíst doba, kdy byly erby namalovány. Tvarů štítů se používalo velké množství, uvádíme pouze ty základní.

Gotický (13.–14. století)

Kolčí (14.–16. století)

Renesanční (16.–17. století)

Barokní (od 17. století)

Heraldika (z lat. heraldus) je pomocná věda historická, která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky tvoří, popisují, určují a kreslí. Uplatňovala se zejména ve středověku. Právo vést erb, čili držet znak a dědit ho, měli právnické i fyzické osoby. Samostatnou pomocnou vědou historickou se heraldika stala v polovině 19. století.

Zahrnuje i studium vzniku, vývoje a užívání znaků. Nezkoumá jen šlechtické erby, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes.

www.raabe.cz/dobraskola

5

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

Heroldi (ti, kdo navrhovali erby) dohlíželi na to, aby žádné dva erby nebyly stejné. Jejich podobu zaznamenávali do erbovních knih. Ohlašovali také rytíře na turnajích. Ve válce vypracovávali seznamy rytířů bojujících v bitvách. Po bitvě určovali mrtvé či umírající rytíře podle jejich erbů.

Znak (erb) je barevná grafická značka ve tvaru štítu, která označuje osobu, skupinu osob nebo územní jednotku, např. rod, spolek, školu, město, kraj, stát. Pojmy znak a erb mají odlišný význam, přestože se v češtině nesprávně zaměňují. n n

erb se dědí z generace na generaci a mají ho jen šlechtické rody nebo měšťané znak je spíš nedědičný (osobní znaky biskupů, opatů apod., jejichž smrtí znak zaniká) nebo se váže k státům, městům a cechům (má obecnou platnost a nevztahuje se na konkrétní osoby)

Erby lze využít při odměňování dětí. Každé dítě si vystřihne z tvrdšího papíru tvar štítu. Za každý kus dobře odvedené práce děti dostanou určitý znak do erbu (jako rytíři za hrdinský čin). Můžeme uspořádat např. celoškolní soutěž o erby jednotlivých tříd. Úkoly: Heraldika je zajímavá věda. Navštivte knihovnu nebo zapátrejte na internetu a pokuste se najít co nejvíce informací. Zde je několik námětů, co všechno lze zjistit. S výsledky seznamte ostatní spolužáky nebo spoluobčany (např. článkem ve školním časopise nebo místních novinách). n n n n n n

Co je erb a k čemu slouží?

Jak erb vypadá?

Kdy erby vznikly?

Co je heraldika a kdo byl heraldik?

Jaká jsou pravidla heraldiky?

Jak správně popsat erb?

Znak naší obce Praha má také svůj znak. Autorem výtvarné podoby nového znaku hl. m. Prahy je akademický malíř Karel Pánek. Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď z kvádrového zdiva se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč, jež Staré Město získalo do svého znaku po úspěšné obraně Karlova mostu před švédským vojskem za třicetileté války. V horní části štítu jsou tři zlaté věže s okny zakončené zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi. Úkoly: n

6

Zjistěte, zda má vaše obec svůj znak. Co je na něm zobrazeno a co jednotlivé symboly znamenají? Potřebné informace můžete získat např. na webových stránkách, na místním úřadě, v knihovně nebo kronice.

www.raabe.cz/dobraskola

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c n

Při použití oficiálních znaků je třeba se řídit pravidly (schválení od příslušného úřadu).

Namalujte si vlastní znak a nemusíte úřady žádat o povolení. Co do takového znaku patří?

Určitě všechno, co by vás mohlo nějak charakterizovat – co máte rádi, vaše zájmy, typické vlastnosti, oblíbené barvy apod.

IV. Pověsti Tato aktivita přibližuje lidovou slovesnost a navozuje citový vztah ke kraji. Dětem můžeme při pátrání pomoci společnou návštěvou knihovny nebo muzea.

Naši předkové si při různých příležitostech (např. draní peří za dlouhých zimních večerů) často vyprávěli báje a pověsti. Tyto příběhy mívaly reálný základ a vázaly se ke konkrétním místům, osobám nebo událostem.

Zábavné pověsti Vyhledáme zajímavou a ne moc dlouhou pověst. Necháme děti říkat přídavná jména, jaká je napadají. Všechna postupně zapisujeme. Poté doplníme v pověsti vždy jedno náhodné přídavné jméno před podstatné (nejjednodušší je chronologický zápis). Výslednou pověst si s dětmi přečteme a určitě se společně pobavíme.

Divadlo Zajímavé pověsti lze i zdramatizovat a předvést např. na školní akademii. Úkoly: n n n n

n

Znáte nějaké pověsti? Zkuste vypátrat nějakou pověst z nejbližšího okolí a přečtěte si ukázku. Uvidíte, že se často vyrovnají napínavým filmovým příběhům.

Nakreslete obrázek nebo obrázkový seriál (komiks) k objeveným pověstem.

Prostřednictvím školního časopisu nebo místních novin můžete s příběhy seznámit i svoje spolužáky a spoluobčany.

Udělejte si doma černou hodinku a vyprávějte si příběhy. Nejenže ušetříte trochu energie, ale prožijete stejně hezký večer jako kdysi naši předkové.

Pokud jste nenašli žádnou pověst, můžete si vymyslet vlastní. Najděte ve svém okolí zajímavou budovu, osobu, přírodní úkaz apod. a napište příběh. Svá dílka můžete ilustrovat a nejzajímavější publikovat.

Hladová zeď na Petříně Za císaře Karla IV. byla jednoho roku v Čechách velká neúroda, tak že hlad a mor v lidu povstaly. Lidé umírali hladem jako mouchy a takž císař, hnut jsa lítostí nad bídou chudého lidu pražského, kázal stavěti novou zeď hradební od Hradčan přes vrch Petřín dolů k řece Vltavě, aby lidí při stavbě její práci a obživu nalezli. I hrnulo se z Prahy a z venkova tisíce lidí ke stavbě nové té zdi, která v několika měsících úplně vystavena byla. Císař bral tak veliké účastenství ve stavbě této, že denně mezi pracující lid přicházel a vlastní rukou dělníkům chléb rozdával, rodinou svojí se nezabývaje. Tím bylo mnoho tisíc lidí od smrti hladem zachráněno, a proto té zdi od té doby „hladová“ neb i „chlebová“ říkali. Podnes táhne se tatáž po hřbetě Petřína až dolů ke bráně újezdské a zubatý svršek prý taktéž připomíná, že byla jen z té příčiny od císaře Karla IV. stavěna, aby zuby pracovného lidu měly co kousati.

(J. Svátek: Pražské pověsti a legendy)

www.raabe.cz/dobraskola

7

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

3.

Osobnosti a pamětníci

Cíl: Připravit žáky na rozhovor se starším člověkem o životě v obci v minulosti. Žáci vyhledají nejstarší občany a udělají s nimi rozhovor. Rozvíjí sociální a komunikativní kompetence. Dozvídají se o své obci a dřívějších dobách bezprostředně od starších občanů.

I. Interview Než se děti pustí do vymýšlení otázek pro rozhovor, je dobré je nasměrovat na nějaké téma, které je zajímá či na které se v projektu zaměří, např.: n n n n

jak dřív vypadala školní docházka jak se chodilo nakupovat co se změnilo v obci jak to dřív bylo s dopravou

Pokud by byl úkol pro děti příliš těžký, mohou udělat rozhovor s některým prarodičem či jiným starším příbuzným. Můžeme děti vyzvat k tomu, aby si skutečně zahrály na novináře, vymyslely si vlastní název novin či své novinářské jméno apod. I při rozhovoru s vlastními příbuznými jim mohou vykat a chovat se „profesionálně“.

Také mohou děti pouze zjistit jména nejstarších občanů a domluvit se s někým z nich, aby přišel na besedu do školy, kde mu děti budou klást předem připravené otázky. Výsledný rozhovor mohou děti upravit a otisknout ve školním či místním časopise. Můžeme přizvat známou osobnost (rodáka), aby s ní žáci vedli rozhovor. Lze ji také oslovit dopisem či pomocí internetu a klást předem připravené otázky. Úkol: n

Na každý rozhovor se musí novinář řádně připravit. Sepište si, jaké pomůcky a zásady by měl novinář při rozhovoru dodržovat.

Řeka Řeka je jednou z diskusních aktivit, při které se děti učí obhajovat svůj názor, zároveň se ale musí umět dohodnout. Aktivita spočívá v tom, že se postupně zvyšuje počet lidí ve skupině, která se musí shodnout na jednotném stanovisku (zde na určitém počtu otázek či námětů).

Ideální je počet 8 dětí na skupinu. n n

n n

8

Nejprve každý ve skupině začne sám a během 5 minut zapisuje všechny své náměty na otázky do rámečků na kartičkách (příloha č. 1).

Poté děti uvnitř skupiny utvoří dvojice (případně trojici, jsou-li v lichém počtu), přečtou si své nápady a společně vyberou předem daný počet otázek, které jim připadají nejzajímavější. Důležité je, aby se shodly. Neměly by prosazovat svůj názor za každou cenu.

Výsledné otázky si zapíší do dalšího rámečku.

Pak se spojí vždy dvě dvojice uvnitř skupiny dohromady a opět si představí své návrhy a snaží se z nich znovu vybrat ty, které zapíší.

Takto postupují, dokud se neshodne celá skupina. Výsledné otázky zapíší na velký papír/tabuli.

www.raabe.cz/dobraskola

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

Nanečisto Rozhovory se mohou odehrávat ve dvojicích, se zjištěnými odpověďmi se seznámí celá třída.

Působivý je rozhovor ve fiktivním rozhlasovém nebo televizním studiu. Interview rozvíjí schopnost formulovat otázky, usměrňovat odpovědi a získávat informace. Pozitivní motivací je pro děti vidět se na videu. Společně je pak možné se zamyslet nad způsoby vyjadřování, nad gestikulací a mimikou. Nejdřív hodnotí děti. Při našem hodnocení nezapomeneme kromě chyb upozornit také na povedené okamžiky a účastníky pochválíme. Úkol: n

Máte obavy dělat rozhovor s dospělou osobou? Vyzkoušejte si jej předem ve třídě. Vyberte si téma, které bude předmětem rozhovoru. Ve skupinách si připravte několik otázek, na které se budete ptát. A nyní již můžete zkoušet nanečisto.

II. Osobnost v našem okolí Ze zjištěných údajů si mohou děti připravit referát/přednášku i s ukázkou děl. Můžeme se také společně vydat pátrat do ulic, zda některá ze slavných osobností nemá na domě pamětní desku nebo někde nestojí její pomník. Úkoly: n

Znáte někoho, kdo vaši obec proslavil? Nebo kdo pro ni udělal něco významného, co slouží ještě dnes? O kom z vašich rodáků se dočtete v knihách nebo čítankách?

Slavná osobnost určitě stojí za to, abyste o ní napsali článek, povídku či životopis. Pomůže vám návštěva knihovny, časopisy, odborné publikace či internet.

n

Řešení křížovky z pracovního listu č. 1

H F

O

T

O

G

Č

www.raabe.cz/dobraskola

O

D

I

K

T

D

I

N

A

D

A

T

U

M

A

F

O

E

R

A

F

I

E

A

U

T

O

R

I

Z

A

C

N

O

V

I

N

Á

Ř

A

S

O

P

I

S

Č

L

Á

N

E

K

W

E

N

B

9

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

4.

Památné stromy

Cíl: Žáci se seznámí s památnými stromy a s důvody jejich ochrany. Zopakují si druhy stromů. Zmapují stromy ve vlastní čtvrti a dají podnět k vyhlášení nového památného stromu.

Stromy patří do lidských životů odnepaměti. Vysazovaly se a ochraňovaly z různých důvodů – jako hraniční „patníky“, při příležitosti postavení významné stavby, jako ochránci před bouřkami u vesnických stavení, rodové stromy šlechticů, průvodci kapliček a božích muk... Jiné stromy vyrostly přirozeně a samy přitahovaly pozornost lidí – byly svědky důležitých událostí, oblíbili si je spisovatelé či jiné osobnosti… Ze všech těchto důvodů si stromy zasloužily ochranu, kterou symbolizuje cedule s označením „Památný strom“.

Památný dub u Dvorečku na Chebsku Foto: Petr Uhlík Památný strom je „strom, skupina stromů nebo stromořadí s mimořádným významem z hlediska druhového, estetického, genetického, kulturního nebo historického“. (Chráněná území ČR XII, Praha, s. 298–9) Způsob vyhlášení a ochrany památných stromů je dán zákonem 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. V Praze se vyskytuje 74 památných stromů (30. 9. 2005), nachází se téměř v každé městské části. Kompletní přehled a zakreslení v mapě Prahy je i na internetu (http://www.monet.cz/zp/chruzemi/cr2_cztx/chu-stro.htm), kde je také seznam památných stromů dle městských částí. Informace o památných stromech v celé republice najdete na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/). Mnohé z památných stromů bývají spojeny s různými pověstmi, událostmi, osobnostmi… Se jménem spisovatele Jana Nerudy je spojována stará hrušeň v Seminářské zahradě, se jménem Jaroslava Vrchlického smuteční vrba na Karlově náměstí, pod níž údajně spisovatel sedával.

Necháme děti zjistit, zda něco z toho neplatí i o památných stromech v naší obci.

I. Druhy chráněných stromů Nejpočetnějším chráněným stromem je lípa (malolistá i velkolistá) a dub letní, neboť se dožívají vysokého věku. V Praze najdeme ale i další druhy, které si zasloužily označení památný strom: buk lesní, cedr atlaský, hrušeň obecná, jasan ztepilý, jinan dvoulaločný, jírovec maďal, líska turecká, olše lepkavá, platan javorolistý, tis červený.

10

www.raabe.cz/dobraskola

Náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ P o z n á v á m e s v o u ob e c

Řešení osmisměrky (12 druhů z předchozího odstavce): C

P

S

Ř

É

K

Í

O

M

E

L

U

F

D

U

B

Ň

O

D

A

Í

Š

J

B

Ý

E

L

R

T

I

S

Á

H

Ě

Š

Š

Ř

A

Ž

E

K

U

K

U

E

N

N

L

Í

P

A

Ž

R

Ů

A

T

E

G

J

W

U

H

X

N

C

E

V

O

R

Í

J

O

I

Q

C

Ž

É

F

R

K

Í

J

Ž

Ý

D

N

A

S

A

J

Můžeme vyhlásit soutěž o nejrychlejšího sběratele listů těchto druhů stromů. Děti si mohou vytvořit stromový herbář.

Pražské rekordy Největší stáří se připisuje tisu červenému v Rajské zahradě františkánského kláštera na Jungmanově náměstí v Praze 1. Prý je starý 400 let. (Podle pověsti by mohl pamatovat stavbu kostela Panny Marie Sněžné, založeného Karlem IV. roku 1347. Spíše ale sdílí své stáří s budovou kláštera ze 17. století.) Největším obvodem kmene se pyšní platan javorolistý v zahradě Velkopřevorského paláce na Malé Straně, č.p. 249, dosahuje šířky 670 cm.

Největší výškou vyniká buk lesní v oboře Hvězda (proti Ruzyňské bráně) v Praze 6, je vysoký 37 m.

Děti si mohou podobnou tabulku rekordů udělat pro stromy (nejen památné) ve vlastní obci.

Třeba je napadnou i jiné kategorie – nejkrásnější, nejnižší, nejmohutnější, nejstrašidelnější, s největší dutinou…

II. Stromy v našem okolí Při hledání památných stromů nechte děti pracovat s mapou nebo je pověříme nakreslením mapy městské části, do níž budou zakreslovat různé objevy, nejen památné stromy.

Výšku stromu děti nejsnadněji změří pomocí stínu, je však nutné, aby stín dopadal na rovnou plochu a byl celý dostupný. Změříme délku stínu nějakého předmětu, jehož skutečnou výšku známe, a délku stínu stromu. Na základě přímé úměrnosti spočítáme chybějící výšku stromu.

K měření výšky lze využít i podobnosti trojúhelníků, více o tomto způsobu na http://mapovani-prirody.olcsystems.com/texty/merenivysky.htm.

Podnět k vyhlášení nového památného stromu může podat každý občan. Pokud objevíme ve svém okolí strom, který nějak vyniká nad ty ostatní, zjistíme a zapíšeme si jeho vlastnosti (druh, obvod kmene ve výšce 1,3 m od země, přibližnou výšku, zdravotní stav, případně historické a kulturní souvislosti s okolím). Formulář k vyplnění a další informace si lze stáhnout na adrese http://www.csop.cz/poradna/pamatny_strom.php. Pravomoc k udělení tohoto označení mají pověřené obecní úřady a magistráty statutárních měst, na území CHKO a národních parků pak správy těchto oblastí.

www.raabe.cz/dobraskola

11