Na kole s Michalem Jančaříkem - Šumava

NA KOLE

s Michalem Jancaríkem � �

Šumava

Úvod

Nedávno jsem si uvědomil, že nejvíc krásných chvil ve svém životě jsem doposud zažil na Šumavě. Jako kluk jsem se naučil sjezdovat na Železnorudsku, svahy Belvederu a Špičáku jsem brázdil zpravidla každou sobotu. Naši mě taky brávali do Hamrů a především na Modravu, kam mě to nějak táhlo a později jsem se sem začal vracet. Posléze jsme s mojí budoucí ženou několik let po sobě v létě tábořili na Antýglu a Šumava se mi zvolna začala dostávat pod kůži. Začali jsme sem jezdit čím dál víc a nakonec se nám podařilo tady částečně zakotvit a pořídit si tu malé druhé doma.

V létě kolo, v zimě lyže – právě Šumava může za to, že jsem se, už jako dospělý, začal pokoušet běžkovat. V roce 2007 jsme zároveň začali natáčet TV pořad „Cyklotoulky“, kdy jsem pro Šumavu nenápadně „lobboval“, a natočili jsme tady od té doby skoro třicet dílů. Ať už pracovně nebo „jen“ soukromě, skvělé dny, které jsem prožil na Šumavě, bych nespočítal. Na jeden ale nezapomenu určitě. V den mých pětatřicátých narozenin jsme se s Dianou na louce za chalupou vzali… Šumava mi umožnila strašně moc. Zatím jsem měl možnost prožít tu tolik krásného, že se to ani nedá vypovědět. Rád bych se s vámi o tyto okamžiky radosti, úžasu a štěstí podělil. Pokud je při cestách s tímto cykloprůvodcem prožijete také, bude tím můj hold Šumavě naplněn.

S oblibou tvrdím, že jsem nikoli znalec, ale spíš milovník těchto jedinečných hor. Poznal jsem tu řadu výtečných lidí, o kterých platí spíše to první a kterým děkuji za spolupráci na cykloprůvodci. Zvláště děkuji za odbornou pomoc, věnování zajímavých fotografií a v neposlední řadě i za finanční podporu.

Mgr. Michal Jančařík

Přes pět tisíc kilometrů cyklocest v Jihočeském kraji V Jihočeském kraji se nachází jedna z nejrozsáhlejších sítí upravených a značených cyklocest v České republice. Jejich celková délka už překročila pět tisíc kilometrů. S každým ujetým kilometrem přitom čeká cyklisty něco zajímavého.

Zámek, hrad, divadlo, výstava, koncert, lidový trh, městská slavnost. Není tu prakticky oblast, kde by nebylo možné naplánovat výlet na kole nebo několikadenní trasu, a cykloturistika se proto stává stále oblíbenějším způsobem, jak strávit v jižních Čechách dovolenou. Návštěvníci tu mohou využít i služeb řady cyklobusů. Zatím nejnovější, tzv. oranžová linka, přiblíží milovníkům tohoto sportu krásy Třeboňska i česko-rakouského příhraničí.

Více informací o cykloturistice na jihu Čech naleznete na www.jihoceske-cyklostezky.cz nebo na www.jiznicechy.cz.

Vážení příznivci cykloturistiky, přijměte mé pozvání k návštěvě jižních Čech. Pokud zavítáte do našeho regionu, plného rybníků, památek, unikátní přírody i dobrého piva, určitě nebudete litovat. Jihočeský kraj lze bez nadsázky nazvat skutečným rájem cykloturistiky.

Z cykloturistického hlediska nabízí Jihočeský kraji pestře modelovanou krajinu se zachovalou přírodou, dostatkem vodních ploch a toků, mnoho kulturních a historických památek, malebné vesničky s typickou jihočeskou architekturou, téměř pět tisíc kilometrů dobře a srozumitelně značených cyklotras, dobře fungující dopravní systém Cyklotrans a hustou železniční síť regionálních tratí. S tímto potenciálem není divu, že Jihočeský kraj patří k nejoblíbenějším regionům ČR. Je zřejmé, že zhruba pět tisíc kilometrů cyklotras a cyklostezek není možné obsáhnout v průběhu týdenní či čtrnáctidenní dovolené. Proto Jihočeský kraj připravil systém cyklobusů, který přepraví cyklisty i s jejich koly od Šumavy přes Lipensko a Novohradské hory až po Třeboňsko a Českou Kanadu. Každá linka Cyklotrans je navíc propojena s množstvím navazujících spojů.

Aktivity Jihočeského kraje, a to nejen v oblasti turistického ruchu, již dávno překračují nejen regionální, ale i státní hranice. Společné trasy tak nyní vedou z oblasti České Kanady, Novohradských hor a celého pásma Šumavy nejen do vnitrozemí, ale také směrem do Rakouska a Německa.

Bezpečné kilometry a skvělé zážitky Vám na cestách po jižních Čechách přeje Mgr. Jiří Zimola hejtman Jihočeského kraje

Na kole přes Plzeňský kraj Plzeňský kraj svou cykloturistickou nabídkou převyšuje atraktivní celostátní průměr. Je to zejména díky dvěma vynikajícím lokalitám – Šumavě a Českému lesu, které patří mezi nejkrásnější pohoří v Česku. Ale i na sever od krajské metropole Plzeň – na Manětínsku, v Brdech na jižním Plzeňsku nebo na Rokycansku můžete najít lesní silničky a udržované cesty s minimálním převýšením a zákazem vjezdu motorových vozidel. Dobře značené cyklotrasy a cyklostezky dovedou návštěvníky Plzeňského kraje k romantickým zámkům, hradním zříceninám, ledovcovým jezerům či k rozhlednám na vrcholcích hor. Cyklisté jsou odměnováni nejen nádhernými výhledy a kulturními zážitky, ale i výtečná regionální kuchyně s více jak desítkou malých pivovarů se stala velkým turistickým lákadlem.

Nelze opomenout ani dokonalé zázemí, jako jsou půjčovny kol, cykloservisy a stále oblíbenější služby cyklobusů. Pro dlouhá putování a originální dovolenou na kole najdete v Plzeňském kraji dálkové cyklotrasy, které vedou nejen ze sousedních krajů, ale i ze vzdálených států. Například trasa Eurovelo 13 začíná na norsko–ruské hranici a končí u Černého moře v Bulharsku. Vede skrz zelený pás podél bývalé železné opony v délce cca 6800 km, z toho 163 km Plzeňským krajem.

Bez nadsázky lze říci, že Vás zveme do pravého cyklistického ráje.

www.plzensky-kraj.cz

www.turisturaj.cz

Vážení milovníci cykloturistiky, dovolte, abych Vás pozval do Plzeňského kraje - regionu proslulého dobrým pivem, kde se dobře žije; regionu, který nabízí spoustu zajímavostí pro všechny věkové skupiny turistů.

Plzeňský kraj je pro cyklosturistiku jako stvořený. Na celém území najdeme mnoho kilometrů upravených cyklotras. Využít lze i hustou silniční síť, železniční dopravu či systém cyklobusů.

Jednou z nejvyhledávanějších destinací v kraji je Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava, často označovaná jako zelená střecha Evropy.

Plzeňský kraj má na svém území dvacet jedna národních kulturních památek.

Během roku se zde koná celá řada zajímavých tradičních akcí, které navštěvují nejen čeští, ale i zahraniční turisté. Jsou to například Chodské slavnosti v Domažlicích, plzeňský festival Živá ulice, cyklistický závod Král Šumavy, Pilsner Fest, veletrh cestovního ruchu ITEP a mnoho dalších.

V Plzeňském kraji máme řadu nej, jako je rotunda sv. Petra a Pavla u Starého Plzence, která je nejstarší rotundou na českém území, katedrála sv. Bartoloměje v Plzni s nejvyšší kostelní věží v Čechách, plzeňská synagoga je druhá největší v Evropě a třetí na světě, klášter v Plasích je největší konventní budovou založenou na dubových pilotách v Evropě, vodní hamr v Dobřívi je největší a nejvýznamnější technickou památkou svého druhu u nás nebo ojedinělá šikmá věž v Domažlicích.

V Plzni byl otevřen první DinoPark v ČR, unikátní je science centrum Techmania a řada dalších.

Kromě návštěvy vnitrozemí stojí za návštěvu i příhraničí, kde naše cyklostezky navazují na ty bavorské.

Přeji Vám mnoho skvělých zážitků na cestách po Plzeňském kraji Milan Chovanec hejtman Plzeňského kraje

1 2 5 6

3 4 7

8

9 10

8

11

12

13

9

Legenda

kostel, kaple, kříž zámek, přístupný veřejnosti zřícenina, pomník kemping, rozhledna přístupná veřejnosti jeskyně, přístupná veřejnosti koupaliště, krytý bazén sportovní letiště, čerpací stanice významný strom, arboretum zámecký park

silnice I. a II. třídy, čísla silnic vedlejší silnice zpevněná cesta, polní a lesní cesta železnice se stanicí zastávkou železniční vlečka, tunel sedačková lanovka, lyžařský vlek státní hranice les, sad hranice národního parku

parkoviště, informace

hranice CHKO

lázně, minerální pramen

přírodní památka

nemocnice, Horská služba

přírodní rezervace

lom, opuštěná šachta

směr vodního toku, splavnost, vodopád

bunkr, hájenka stadion, vodní mlýn rozhled, pozoruhodné místo rodiště významné osoby, muzeum městská památková rezervace, lidová architektura meteorologická stanice, hvězdárna technická památka, vysílač jezdectví, turistická známka hotel, jiné ubytování turistický přístřešek, restaurace, bufet

vodní kanál hráz bažina, rašeliniště výrazný sráz, lom turistické značené lesy místní značení naučná stezka vyznačení trasy výletu - zpevněný povrch vyznačení trasy výletu -šotolina, obtížnější terén místa uvedená v textu

elektrárna vodní, větrná vrstevnice (po 20 m), skalní útvar osamělá skála

10

značená cyklotrasa zpevněný povrch cyklotrasy

město, část města

šotolina, obtížnější terén

obec, část obce

Vltavská cyklostezka, Otavská cyklostezka

Čísla výletů a rozdělení tras podle náročnosti číslo výletu obtížnost

název výletu

délka trasy

převýšení

číslo stránky

1

Hamry

47,5 km

1230 m

12 – 17

2

Špičák

36,5 km

1200 m

18 – 23

3

Železná Ruda

56,5 km

1360 m

24 – 29

4

Prášily

55 km

1500 m

30 – 35

5

Hartmanice

56 km

1390 m

36 – 41

6

Kašperské Hory

54 km

1450 m

42 – 47

7

Srní

48 km

950 m

48 – 53

8

Modrava

36,5 km

680 m

56 – 61

9

Horská Kvilda

47,5 km

660 m

62 – 67

10

Kvilda

44,5 km

1380 m

68 – 73

11

Borová Lada

57 km

1100 m

74 – 79

12

Strážný

47 km

810 m

80 – 85

13

Stožec

66,5 km

1060 m

86 – 91

nenáročná trasa

mírně náročná trasa

obtížná trasa

V cykloprůvodci autor především vychází ze svých nesčetných cyklovýletů oblíbenou Šumavou. Praktický formát s množstvím map je určený přímo na cesty a to nejen pro cyklisty a turisty, ale i všechny ty, kteří mají Šumavu rádi, nebo ji chtějí poznat blíž.

Michal Jančařík (*1975 v Plzni) je širší veřejnosti znám především jako moderátor pořadů „Počasí“ a „Snídaně“ TV Nova (počínaje r. 2000). Od r. 2008 provází pořadem „Cyklotoulky“. Je absolventem FF UK a s rodinou žije v Plzni. Podařilo se mu navštívit např. Nový Zéland, Vietnam, Mexiko, Peru, Norsko, Zakarpatskou Ukrajinu nebo Tanzánii, ale s oblibou říká: „Šumava je jen jedna…“.

11

14

15 3

13 1

5

4

12 11

2

6 8 10

7 9

12

HAMRY

výlet č. 1

Hned první cyklovýlet nám nabídne velmi prudké stoupání z Hamrů na Ostrý odměněné následným skvostným výhledem. Poté se vydáme naopak pohodovou cestou po vrstevnici k jedinému šumavskému vodopádu a především k největšímu jezeru Šumavy - Černému jezeru s impozantní Jezerní stěnou. Stráněmi pod Pancířem pak projedeme hezké partie mezi Hojsovkou a Zelenou Lhotou zpátky do Hamrů.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

11 12 13

14 15

mírně náročná trasa

délka trasy 47,5 km

Hamry - Hojsova Stráž Křížkov Křížová cesta Rozcestí Pod statečkem Ostrý Vodopád Černé jezero Čertovy kameny Špičácké sedlo Pancířská sjezdovka - dojezd Nad silnicí Hojsova Stráž Hojsova Stráž - panorama Zelená Lhota Hamry

převýšení

1230 m

měřítko 1:100 000

13

HAMRY Hamry jsou docela nenápadnou vesničkou, kterou tak trochu zastiňuje blízkost Železné Rudy. Je to pouhých 68 čísel popisných, rozprostřených v délce skoro 7 km, což samo o sobě zní zajímavě. Jen tu a tam na vás tedy vykoukne krov chalupy, když projíždíte údolím říčky Úhlavy, které je tu nebývale ostře zaříznuté do šumavských kopců. Jak by to tady vlastně mohlo být jinak – Hamry jsou situované přímo pod jedním ze zásadních velikánů Šumavy – Velkým Ostrým (1293 m n. m.).

Tolikrát citovaná „Prsa matky Boží“, jak je přezdíváno právě vrcholům Velkého a Malého Ostrého, jsou k vidění při cestě na Šumavu u Klatov i rovnou ze silnice, nicméně do Hamrů doporučuju jet vlakem. Poslední úsek, kdy za nýrskou přehradou vlak začne prudce stoupat a s námahou se nesčetnými zákruty dere nahoru na Šumavu, je docela zážitek. Vystoupíte v lese na pěkné společné horské zastávce Hojsova Stráž – Hamry 1 a čeká vás první sjezd dne - do Hamrů.

Jakmile vyjedete prudkou pravotočivou šikanou z lesa k prvnímu stavení, dejte se nikoli po proudu řeky dolů do Hamrů, ale naopak přejeďte most a šlapejte rovně přímo do kopce před sebou. Ani ne po kilometru vystoupáte na místo zvané Křížkov k archeologicky cenným ruinám bývalého kostela 2 . Hlavně je ale odtud skvělý výhled dolů na celé hamerské údolí.

Centrum nebo spíš náves Hamrů je celkem nenápadné, ale zahrnuje řadu zajímavých věcí. Určitou spojnici tu tvoří velmi specifická keramická křížová cesta od klatovského rodáka Gustava Fifky. Na jejím začátku si můžete sáhnout na tzv. Kámen doteku, který k tomu svým názvem přímo vybízí. Kámen doteku tu byl instalován po roce 1989 jako symbol smíření šumavských Čechů a Němců.

3 Křížová cesta vás také dovede na návrší, kde stojí kostelík Panny Marie Bolestné. I tady je jméno více než přiléhavé. Představte si, že v 50. letech byla strhána umělecká výzdoba a kostel sloužil jako ovčín! Na „vymknutou“ poválečnou historii pohraničí upomíná také památník „Společná cesta“, skutečně výjimečné sklářské dílo. Najdete na něm nápis „Nikomu pánem – nikomu sluhou“ – heslo Králováků, kteří na Hamrech obývali řadu z původních 33 dvorců.

Na tradici navazuje horský hotel Kollerhof, který stojí na vyvýšenině vedle kostela a vznikl právě na místě jednoho z nejstarších dvorců. Dlužno poznamenat, že zdejší úprava zvěřiny dělá Hamrům čest po celé Šumavě. Nějakého toho divočáka bych ale přeci jen nechal až na návrat. Je před námi výlet a ten tady nemůže vést jinam než na Ostrý. Cesta není dlouhá, zato velmi prudká. Nejprve to tak nevypadá. Jedete asi 3 km skrze Hamry zpátky proti proudu, abyste na rozcestí odbočili z „třicettrojky“, přejeli most a dali se na cyklotrasu 2102. Pohoda hamerských luk brzy končí a stoupá se kolem Bílého potoka stále vzhůru.

Jede se naštěstí po asfaltu, ale stoupák je to řádný. Možná největší, který vůbec v rámci 14

výlet č. 1 tohoto průvodce absolvujete, nicméně stoupá se ne déle než 4 km. Voda Bílého potoka při tomhle sklonu vysloveně padá do údolí a chvílemi opravdu až bělavě pění, což objasňuje jeho název. Když se dostanete na rozcestí Pod Statečkem, máte vyhráno 4 . Tady lze chvilku posedět a odpočnout si na lavičce s výhledem do neprostupné a pusté záplavy šumavských lesů pod vámi směrem zpátky k Hamrům. Pokud vás zmiňovaná část hor vezme za srdce, ne-

budete první, komu tahle divočina doslova učarovala. Slavný Karel Maria Weber inspirován těmito místy vytvořil jedno ze svých stěžejních děl - operu Čarostřelec…

Na kole lze ještě stoupat asi kilometr a půl po modré, ale dál už to kvůli kamení možné není. Nejpozději tady kolo odložte a uzamkněte a na vrchol Ostrého se vydejte pěšky. Cesta už není dlouhá a po docela velkých balvanech dobře ubíhá. Už v závěrečné serpentině se dostanete nad les a výhledy se rýsují pěkné, ale tady se asi nikdo moc nezdrží a pokračuje na vrchol, který už je blízko. Když budete šplhat po skalnatém ostrohu ke kříži na vrcholu Ostrého, dostane se před vaše oči těsně pod cílem druhý Kámen dotyku. Je to příznačné propojení s tím hamerským, protože teď už se nalézáte na německé straně.

Ano, na vrcholu Ostrého už jste pár metrů u sousedů a také z něj vidíte hlavní velikány Šumavy na německé straně 5 . Z vrcholu Ostrého máte také skvělý přehled o majestátnosti a rozlehlosti Královského hvozdu.

Dlouho jsem si myslel, že toto označení je čistě historické, ale vězte, že Královský hvozd je také oficiální označení přírodní rezervace horského hřebenu podél jihozápadních hranic Čech s Bavorskem od vrcholu Svarohu (1334 m n. m.) přes Jezerní stěnu, dále právě přes vrchol Ostrého (1293 m n. m.) až na Lomničky.

Velice blízko je Velký Javor a k zahlédnutí jsou také nedaleké Roklany.

Takže z Ostrého máte tímto perfektní výhled na obě nejvyšší hory Šumavy.

Výlet sem rozhodně stojí za to a vrcholové občerstvení si určitě taky nedejte ujít. V hospůdce s terasou se mluví německy, respektive „echt bayerisch“, ale pokud nemáte eura, nevadí. Platit lze i v korunách, což je velmi sympa15

HAMRY tické. Zájemci mohou seběhnout ještě asi 500 m hlouběji do Německa na Malý Ostrý, ale kdo se těší zpátky do sedla, vezme to stejnou cestou ze špice Velkého Ostrého zase dolů.

Rozcestí na statečku je křížením cyklotrasy 2102 z Hamrů a trasy 2055 tzv. horizontály. Její název zní slibně a skutečně nelže. Teď se ve výšce plus minus 1000 m n. m. jede opravdu bezvadně. Ani ne po dvou kilometrech se nabízí odbočka dolů k chráněnému území Bílé strže. Těch asi 300 m se na kole zase nedá, musí se pěšky po chodníčku, ale minout jediný vodopád na celé Šumavě, to by byl hřích 6 . A navíc - je sice pravda jediný, ale rozhodně ne malý. Jeho celková délka je úctyhodných 13 metrů. Od pěnivých bělostných vírů Bílé strže se pokračuje dál po horizontále až k jednomu z nejznámějších míst na Šumavě – Černému jezeru 7 . Jakkoli je Černé jezero díky své dosažitelnosti z Železné Rudy jak se říká „profláklé“, na jeho impozantnosti to neubírá nic. Že je totiž vůbec největší na celé Šumavě, mu nikdo neupře a jeho vody se zdají být skutečně černé – hloubka totiž dosahuje až 40 m. Co vytváří opravdový dojem velkoleposti, je bezesporu Jezerní stěna – jezero se totiž nachází přímo pod Jezerní horou (1343 m n. m.) a samo je ve výšce 1008 m n. m., takže bezmála třistapadesátimetrové stěna, která je napřená přes hladinu přímo proti vám, působí tak trochu jako pověstná norská stěna Trolů.

Po odjezdu od jezera stále ještě zpočátku projíždíte prostorem přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, která je v této fázi při strži Černého potoka vytékajícího z jezera až překvapivě pralesovitá, a chvílemi si člověk připadá jako někde kolem Boubína. Asfaltka se také proplétá kolem četných balvanů a skalisek, které nápadně připomínají čertovy kameny… 8 Pokud si vás pod Černým a Čertovým jezerem belzebub neodnese, vyjedete z téhle pohádky na Špičáckém sedle 9 .

Ze Sedla je to pochopitelně coby kamenem dohodil vpravo dolů do údolí Železné Rudy, ale to bychom se odklonili od směru návratu na Hamry. Ze Sedla lze na Hamry zvolit dvojí cestu. Za 1. - ohnete kousek pod parkovištěm ostře 16

výlet č. 1 vlevo a Šumavská magistrála vás poveze lesnatým údolím Úhlavy až do Hamrů.

Je to tedy skutečně super sjezd a nic než dobře vyladěné brzdy za těch cca 6 km potřebovat nebudete. My ale volíme variantu 2, což znamená přejet silnici Ruda – Klatovy a dát se po cyklotrase 2100. Tato trasa je delší a v úvodu dokonce do kopce, ale mám ji opravdu rád. Je to lesní úsek s převahou asfaltu, kde nejprve překonáte několik potůčků, abyste projeli pod spodní stanicí pancířské sjezdovky 10 .

Po kratší rovinaté části se posledním stoupáním vyšplháte na rozcestí Pod Habrem. Odtud už se ovšem jenom povezete, a to přes rozcestí Pod Můstkem a naopak Nad Silnicí 11 , abyste posléze táhlým dvoukilometrovým „nicnežsjezdem“ otevřenými pasážemi kolem bývalé školy v přírodě, tzv. Zámečku, dorazili na Hojsovku 12 .

Zde lze pochopitelně využít další „nábližku“. Po silnici okolo z rána dobře známého nádražíčka Hojsova Stráž – Hamry bez šlápnutí docílíte Hamrů, ale doporučuju nepodlehnout tomuto pokušení a pokračovat dál po 2100. Obkroužíte nejprve Zámeček a posléze de facto celé údolíčko Hojsovy Stráže, kde se často po levé straně nabízejí náramné výhledy právě dolů do nížin Hojsovky. 13 To už ale sklesáváte podél Zelenského potoka a následně podél železniční trati až do hájemství Zelenského luhu. 14 Za nádražím se v Zelené Lhotě dáte vlevo na cyklotrasu 2053 a po břehu nýrské přehrady a následně Úhlavy se dopravíte zpátky do Hamrů 15 .

Zhruba padesátikilometrový okruh některými možná trochu méně známými partiemi Železnorudska je hotov.

Pokud byste v Hamrech po sesednutí z kola ještě uvítali krátkou procházku, pak lze jen doporučit naučnou stezku Úhlavský luh, která vede stejnojmennou rezervací nejhlubším údolím Šumavy. Na rozdíl od šplhání na Ostrý se jedná o naprosto nenáročný špacír s minimálním převýšením.

17