1 pdfsam 9788088163534

LENKA BITTMANNOVÁ JULIUS BITTMANN

Podpora začlenění žáka s autismem do třídního kolektivu Prevence šikany prostřednictvím besed se spolužáky, rodiči a pedagogy

ISBN 978-80-88163-53-4 (brož.)

ISBN 978-80-88163-54-1 (e-pub) ISBN 978-80-88163-55-8 (mobi)

Pasparta Publishing, s. r. o. – sociální podnik zaměstnávající lidi s poruchou autistického spektra, jehož zřizovatelem je Národní ústav pro autismus, z. ú. (NAUTIS)

OBSAH 1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2. Historie besed v Národním ústavu pro autismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3. Typy besed, příprava na besedu, parametry besedy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 4. Beseda na prvním stupni základní školy – preventivní typ . . . . . . . . . . . .

4.1 Úvod setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.2 Hlavní část besedy – příčiny „jiného“ chování žáka s PAS . . . . . . . . . . . . . . .

4.3 Speciální pravidla žáka s PAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.4 Jak mohou spolužáci pomoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16 17 18 23 24

5. Beseda na prvním stupni základní školy – napravující typ . . . . . . . . . . . . . 27 5.1 Problémové chování žáků s PAS ve třídě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 5.2 Jak mohou spolužáci pomoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 6. „Narušitel“ besedy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 7. Beseda s vyučujícími . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 8. Mimořádné třídní schůzky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 9. Beseda na druhém stupni základní školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 9.1 Omyly v myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 9.2 Ventilace emocí spolužáků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 10. Žáci formálního, aktivního a pasivního typu PAS ve třídě . . . . . . . . . . . . . 50 11. Besedy na středních školách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 12. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Příloha 1 – Kam se obrátit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Příloha 2 – Materiály pro práci s kolektivem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Příloha 3 – Jak můžeš pomoct spolužákovi s autismem? . . . . . . . . . . . . . . . . 61

3

Podpora začlenění žáka s autismem do třídního kolektivu

1. ÚVOD Práce s kolektivem spolužáků dítěte s poruchou autistického spektra (dále PAS) by měla být základem prevence proti šikaně a podpory začlenění těchto žáků. V praxi se setkáváme s mnoha pedagogy, kteří tuto část své práce berou velmi vážně a přistupují k ní zodpovědně. Mají pravidelné třídnické hodiny, řeší a rozebírají se žáky všechny projevy nevhodného chování ve skupině, mluví s dětmi o šikaně, odlišnosti. Dokonce jsme se setkali i s několika pedagogy, kteří se ve třídě věnovali nácviku vhodného chování v určitých situacích, a to velmi kreativně, formou her, přehrávání scének apod. V kolektivu, kde je dítě s poruchou autistického spektra, je práce s kolektivem zcela nezbytná. V roce 2016 vydalo nakladatelství Pasparta knihu Prevence a účinné řešení šikany u žáků a studentů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem, ve které jsou zveřejněny výsledky dotazníkového šetření „Zjišťování výskytu šikany v rámci ZŠ a SŠ u žáků a studentů s PAS“.1 Výzkumu se v období leden až březen 2016 zúčastnilo 248 žáků a studentů s PAS, a to ve věku od 7 do 21 let. Průměrný věk respondentů činil 12 let, 82 % účastníků výzkumu byli chlapci, 18 % dívky. Na otázku, zda se dítě na vlastní kůži setkalo s některou z forem šikany, odpovědělo kladně 70 % dotázaných, velká většina z nich má tuto zkušenost ze školy (třída, družina, volnočasové aktivity na půdě školy).

Národní ústav pro autismus (v současné době Speciálně pedagogické centrum při Národním ústavu pro autismus) již několik let nabízí službu Besedy pro spolu­ žáky dětí s autismem. Naše zkušenosti dokazují jejich pozitivní vliv na klima ve třídě. Cílem besed je seznámit spolužáky s odlišnostmi v chování dítěte, které jsou důsledkem diagnózy v rámci PAS a které ostatní spolužáci vnímají často bez porozumění a bez schopnosti na takové chování přiměřeně reagovat. A to přijatelnou formou vzhledem k jejich věku. Besed se účastní pouze spolužáci, tedy nikoliv dítě s PAS ani nikdo z pedagogického sboru. Nejedná se o klasickou práci s kolektivem ve smyslu komplexních vrstevnických programů, které nabízejí jiné organizace a v nichž je úloha pedagoga stěžejní.2 Od některých odborníků na práci s kolektivem dostáváme zpětnou vazbu v tom směru, že by se jakýchkoliv intervencí, které se týkají kolektivu, měl pedagog vždy účastnit. Naše zkušenosti však zcela jednoznačně potvrzují, že v tomto případě je důležité mluvit s dětmi bez přítomnosti učitele nebo jiné osoby ze školy. Chceme, aby děti měly možnost zeptat se skutečně na vše, co je zajímá, aby mohly vyjádřit i své obavy a negativní pocity, což se v přítomnosti pedagoga zpravidla neděje. S pedagogy jsme v úzkém kontaktu před be1 Bittmannová, L., Bittmann, J. Prevence a účinné řešení šikany u žáků a studentů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem. Praha: Pasparta, 2016.

2 Např. PPP STEP: http://www.ppporadna.cz/nase-sluzby/pro-skoly/#vrstevnicke-programy.

5

Lenka Bittmannová, Julius Bittmann

sedou i po ní, mají vždy možnost osobní či telefonické konzultace, jsou podrobně seznámeni s průběhem besedy. Na prvním stupni diagnózu blíže nespecifikujeme, mluvíme pouze o symptomatice, tedy v čem jsou děti s PAS odlišné, jak se to projevuje, jak jim mohou spolužáci eventuálně pomoci. Na druhém stupni a středních školách již mluvíme konkrétněji, často děti a studenty seznamujeme se slavnými osobnostmi s PAS. Rozebíráme podrobněji, jak se od nich jejich spolužák liší, proč tomu tak je, jak mu mohou pomoci a jak mu lépe porozumět. Odpovídáme na jejich otázky, na které by se často bály v přítomnosti pedagoga zeptat. Nesmírně důležité je také dát dětem prostor pro vyjádření svých pocitů. Pokud mezi sebou např. mají dítě, které se chová problémově nebo je v důsledku deficitů v emočních dovednostech a nízké míry empatie uráží, je třeba, aby si měly jednou za čas komu „postěžovat“ a aby jim někdo znovu zopakoval, že se tak dítě nechová proto, že by bylo zlé, ale proto, že neví, jak se chovat jinak.

6