ISBN 978-80-88163-39-8 (brož.) ISBN 978-80-88163-40-4 (e-pub) ISBN 978-80-88163-41-1 (mobi)
Pasparta Publishing, s. r. o. – sociální podnik zaměstnávající lidi s poruchou autistického spektra, jehož zřizovatelem je Národní ústav pro autismus, z. ú. (NAUTIS)
OBSAH Úvod .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
1. Teoretická východiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1.1 Legislativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1.2 Vzor individuálního vzdělávacího plánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.2.1 Metody výuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.2.2 Úpravy obsahu vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.2.3 Úprava očekávaných výstupů ve vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.2.4 Organizace výuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.2.5 Způsob zadávání a plnění úkolů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.2.6 Způsob ověřování vědomostí a dovedností . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.2.7 Hodnocení žáka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.2.8 Pomůcky a učební materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.2.9 Podpůrná opatření jiného druhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2. Zásady pro tvorbu IVP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2.1 Jak postupovat při zpracování individuálního vzdělávacího plánu . . . . 16 2.1.1 Vstupní pedagogická diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.1.2 Priority vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.1.3 Vzdělávací oblasti / vyučovací předměty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.1.4 Podpůrná opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 2.1.5 Personální zajištění, kompetence pedagogických pracovníků . . . 18 2.1.6 Další subjekty, které se podílejí na vzdělávání žáka . . . . . . . . . . 18 2.1.7 Spolupráce se zákonnými zástupci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.1.8 Dohoda mezi žákem a vyučujícím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.1.9 Popis realizace podpůrných opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.1.10 Další doporučení důležitá pro vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 3. Hodnocení individuálního vzdělávacího plánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 4. Ukázky individuálních vzdělávacích plánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 4.1 Ukázka individuálního vzdělávacího plánu pro žáka v mateřské škole s podporou asistenta pedagoga . . . . . . . . . . . . . . . . 22 4.2 Ukázka individuálního vzdělávacího plánu pro žáka v mateřské škole zařazeného do speciální třídy pro děti s PAS . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.3 Ukázka individuálního vzdělávacího plánu pro žáka v základní škole s podporou asistenta pedagoga . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 4.4 Ukázka individuálního vzdělávacího plánu pro žáka v základní škole – I. stupeň s podporou asistenta (LMP) . . . . . . . . . . . 49 4.5 Ukázka individuálního vzdělávacího plánu pro žáka v základní škole – II. stupeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
3
4.6 4.7 4.8 4.9
Ukázka individuálního vzdělávacího plánu pro žáka v základní škole speciální . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Ukázka individuálního vzdělávacího plánu pro žáka na střední škole – gymnázium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Ukázka individuálního vzdělávacího plánu pro žáka ve střední škole – praktická škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Ukázka individuálního vzdělávacího plánu pro žáka ve střední škole – odborné učiliště s praktickou výukou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
Tvorba individuálních vzdělávacích plánů
ÚVOD Touto publikací chceme navázat na metodický materiál Tvorba individuálních vzdělávacích plánů pro děti s poruchami autistického spektra, který vznikl v roce 2006 s podporou tehdejšího Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Ke zpracování nového materiálu nás vedla skutečnost, že došlo k zásadním změnám v pohledu na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto změny jsou završeny novou školskou legislativou, jež vstoupila v platnost 1. 9. 2016. Konkrétně jde o dva stěžejní dokumenty, a to o novelu školského zákona, především § 16, a o vyhlášku č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Podstata novely § 16 spočívá v nové definici žáka se speciálními vzdělávacími potřebami jako osoby, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění či užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Paragraf 16 definuje podpůrná opatření pro žáky se speciál ními vzdělávacími potřebami. Ta se touto novelou stávají nároková a žáci mají právo na jejich bezplatné poskytnutí. Podpůrná opatření spočívají v poradenské podpoře školou a školským poradenským zařízením, v úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání, v úpravě podmínek přijímání a ukončování vzdělávání, ve využití kompenzačních pomůcek, v úpravě očekávaných výstupů ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, ve využití asistenta pedagoga, ve využití dalšího pedagogického pracovníka i v poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených. Podle této novely jsou podpůrná opatření členěna do pěti stupňů. K jejich zavedení je nutný předchozí písemný informovaný souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce. Jsou zde také upraveny formy vzdělávání žáků, kteří využívají jiný komunikační systém. Jde o žáky neslyšící, hluchoslepé či o žáky s narušenou komunikační schopností, kteří využívají alternativní nebo augmentativní komunikaci. Pro všechny žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou uvedeni v §16 odst. 9 školského zákona, lze zřizovat školy, třídy, oddělení či studijní skupiny. Vyhláška č. 27/2016 Sb. upravuje pravidla vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen žák) se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání žáků nadaných. Vyhláška popisuje vzdělávání žáků s ohledem na jejich věk a vývojovou úroveň. Postupy upravené touto vyhláškou dbají na to, aby byly vždy v nejlepším zájmu žáka, a jsou poskytovány žákovi nebo zákonnému zástupci žáka takovým způsobem, kterému rozumí a dokáže se podle něj orientovat. Součástí vyhlášky jsou pravidla pro poskytování podpůrných opatření, mezi které řadíme také individuální vzdělávací plán (IVP). Při vzdělávání žáků s poruchami
5
Věra Čadilová, Zuzana Žampachová
autistického spektra je vytvoření individuálního vzdělávacího plánu jednou z podmínek úspěšné realizace podpůrných opatření. Ačkoliv je IVP jedním z podpůrných opatření, je rovněž nositelem dalších podpůrných opatření, které je třeba u konkrétního žáka realizovat tak, aby jeho vzdělávání bylo efektivní. Poruchy autistického spektra (PAS) patří k nejzávažnějším poruchám dětského vývoje. Jde o velmi různorodou skupinu poruch charakterizovanou rozmanitými projevy a nerovnoměrným vývojem, který neznamená jen vývojové opoždění v konkrétních oblastech vývoje. PAS jsou většinou provázeny zvláštnostmi v chování, které děti s touto diagnózou znevýhodňují jak ve vzdělávání, tak v celém jejich životě, a ovlivňují také život rodiny, v níž dítě vyrůstá. Pervazivnost obtíží, tedy dopady diagnózy, ovlivňující všechny oblasti života dítěte i jeho rodiny, některé žáky s PAS natolik hendikepuje, že bez velmi individualizovaného přístupu by nebylo jejich vzdělávání vůbec možné. Pouze důsledné uplatňování metody komplexnosti, týmové práce a individuálního přístupu může dát těmto dětem šanci na plnohodnotné vzdělání. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem je zcela zřejmé, že kvalitní a funkční IVP je nutný pro děti s poruchami autistického spektra ve všech typech a stupních škol a zařízení, počínaje již předškolní intervencí. V současné době se stále častěji setkáváme s dětmi, u kterých je diagnóza stanovena před nástupem nebo v průběhu docházky do předškolního zařízení. Je tedy možné zacílit přiměřenou intervenci již v raném věku dítěte tak, aby do základní školy nastupovalo s minimálními adaptačními problémy, s vytvořenými pracovními návyky a komunikačními dovednostmi. Aby byla intervence úspěšná, je třeba klást důraz na spolupráci všech zainteresovaných – rodiny, předškolního zařízení a poradenského pracoviště –, protože pouze tak lze dosáhnout výraznějších pokroků ve vývoji dítěte. Většinu dětí s PAS je třeba vzdělávat s podporou IVP i na základní a střední škole. V takovém IVP jsou zakotvena potřebná podpůrná opatření, která umožní, aby dítě zvládlo vzdělávací proces po stránce organizační, sociální, komunikační i výukové co nejlépe. Za zvláště významný aspekt při sestavování plánů považujeme vytyčení prio rit, které je třeba založit na racionálním pochopení dítěte, jeho problémů, spe cifik ve vzdělávání i jeho rodiny.
6
Tvorba individuálních vzdělávacích plánů
1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA V současné době je téměř 60 % žáků s poruchami autistického spektra vzděláváno v hlavním vzdělávacím proudu. Z toho vyplývá, že méně je jich tedy vzděláváno ve školách zřízených podle § 16, odst. 9 školského zákona. Se zvyšujícím se povědomím o autismu, zpřesňující se diagnózou vzdělávaných dětí ve školách postupně přibývá (ve školním roce 2015/2016 se v mateřských školách vzdělávalo 1153 dětí s PAS, což je 0,3 % z celkového počtu dětí zapsaných do mateřských škol, v základních školách se v témže školním roce vzdělávalo 4850 žáků s PAS, což je 0,6 % z celkového počtu žáků v ZŠ, a ve středních školách se vzdělávalo 837 žáků s PAS, což představuje 0,2 % z celkové počtu žáků SŠ)1. Současná statistická data hovoří o 1,5 % dětí s autismem v populaci2, z čehož lze vyvodit, že v českém školském systému se v budoucnu objeví mnohem větší procento žáků s PAS, než je tomu dosud. Aby byl sestavený IVP funkční a splňoval požadavky současné legislativy, měl by vycházet z přílohy vyhlášky č. 27/2016 Sb. a zároveň plně respektovat speciální vzdělávací potřeby žáka s autismem, které vyplývají ze specifik, míry postižení a z jeho vývojové úrovně. Současně musí být také zohledněna i jiná přidružená postižení, poruchy či onemocnění (např. mentální postižení, smyslové vady, vývojové poruchy řeči, specifické poruchy učení a chování, epilepsie, poruchy aktivity a pozornosti, úzkostné poruchy, deprese, dyspraxie jemné nebo hrubé motoriky, obsedantně kompulzivní porucha, agresivita a sebepoškozování). Poruchy autistického spektra se jen vzácně vyskytují bez dalších přidružených poruch a onemocnění a není neobvyklé, že jsou k PAS přidruženy dvě a více poruch či onemocnění. Výzkumy, které se zabývají komorbiditou s PAS, se ve svých výsledcích liší s ohledem na to, zda jde o komorbiditu psychiatrických, neurologických, či jiných poruch a onemocnění. Uváděná čísla se pohybují v rozmezí 20–90 %, v závislosti na konkrétní poruše a onemocnění.3 Pokud se tedy k PAS pojí další poruchy či onemocnění, je o to nezbytnější vytvořit žákovi individuální vzdělávací plán, ve kterém 1 Ústav pro informace ve vzdělávání, statistické ročenky školství – výkonové ukazatele, školní rok 2015/16. Elektronická verze (http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp) 2 Community Report on Autism [online]. National Center on Birth Defects and Developmental Disabilities; Division of Congenital and Developmental Disorders, 2016. [cit. 2016-07-29]. Dostupné z: www.cdc.gov/ncbddd/autism/documents/comm-report-autism-full-report.pdf 3 ROMERO, M. et al: Psychiatric comorbidities in autism spectrum disorder: A comparative study between DSM-IV-TR and DSM-5 diagnosis. International Journal of Clinical and Health Psychology [online], [cit. 2016-06-03]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ science/article/pii/S1697260016300217; LEYFER, O. T.: Comorbid Psychiatric Disorders in Children with Autism: Interview Development and Rates of Disorders. J Autism Dev Disord [online], 15. 7. 2006 [cit. 2016-07-20]. Dostupné z: https://www.bu.edu/autism/files/2010/03/2006-Leyfer-et-al-comorbid-disorders1.pdf
7
Věra Čadilová, Zuzana Žampachová
se zohlední deficity, plynoucí nejen z PAS jako takové, ale i z dalších diagnostikovaných poruch a onemocnění.
1.1 Legislativa Novelizací školského zákona se IVP stal jedním z podpůrných opatření. Paragraf 18 školského zákona uvádí, že ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.4 Ačkoli je zde řečeno, že ředitel může, z čehož můžeme explicitně dovozovat, že také nemusí, je IVP zákonem zařazen mezi podpůrná opatření, na jejichž poskytnutí mají žáci bezplatné právo. Závazná pravidla pro vytvoření IVP stanovuje vyhláška č. 27/2016 Sb. V paragrafu 2 jsou obecně popsána podpůrná opatření různých stupňů a pravidla pro jejich realizaci včetně normované finanční náročnosti. Podpůrná opatření jsou členěna do pěti stupňů podpory. V prvním stupni představují minimální úpravu metod, organizace a hodnocení vzdělávání a jsou poskytována žákovi, který potřebuje úpravy ve vzdělávání a zapojení v kolektivu. Tato podpůrná opatření jsou poskytována školou bez normované finanční náročnosti a jsou realizována prostřednictvím plánu pedagogické podpory (PLPP), jehož vzor je přílohou vyhlášky č. 27/2016 Sb. Postup při realizaci podpůrných opatření prvního stupně je uveden v § 10 výše zmíněné vyhlášky, včetně popisu tvorby a využití PLPP. I když se tato míra speciálně pedagogické podpory bude týkat jen minimálního počtu žáků s PAS, považujeme za důležité se o ní zmínit. Podpůrná opatření 2. až 5. stupně jsou vždy indikována na doporučení školského poradenského zařízení. Součástí doporučení je využití celé škály podpůrných opatření včetně individuálního vzdělávacího plánu. Paragraf 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. se věnuje konkrétním ustanovením, vztahujícím se k individuálnímu vzdělávacímu plánu. V jednotlivých odstavcích tohoto paragrafu je řečeno, že: n IVP
zpracovává škola na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zákonného zástupce nebo zletilého žáka;
4 Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění zákona č. 82/2015 Sb.
8
Tvorba individuálních vzdělávacích plánů
n IVP
je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb;
n IVP
vychází ze školního vzdělávacího programu a je součástí dokumentace žáka;
n IVP
obsahuje údaje o poskytovaných podpůrných opatřeních, identifikační údaje žáka a údaje o pedagogických pracovních, kteří se podílejí na jeho vzdělávaní;
n IVP
obsahuje jméno pověřeného pracovníka školského poradenského zařízení, který spolupracuje se školou při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka;
n IVP
je zpracován bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení a žádost zákonného zástupce nebo zletilého žáka;
n IVP
může být doplňován a upravován v průběhu školního roku podle potřeb žáka;
n zpracování
a provádění IVP zajišťuje ředitel školy;
n IVP
se zpracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením, žákem a zákonným zástupcem žáka, není-li žák zletilý.
V paragrafu 4 je dále popsána procedura seznamování s IVP, jeho hodnocení a provádění změn: Škola seznámí s IVP všechny vyučující žáka, současně žáka a zákonného zástupce, není-li žák zletilý. Ten tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
n
n Poskytování
vzdělávání podle IVP je možné pouze na základě písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.
n Školské poradenské zařízení nejméně jednou ročně vyhodnocuje naplňování IVP
a poskytuje žákovi, zákonnému zástupci žáka a škole poradenskou podporu. n V případě n Pro
nedodržování opatření uvedených v IVP informuje ředitele školy.
změny v IVP se analogicky použijí všechna výše uvedená ustanovení.
Vzhledem k tomu, že také u žáků s PAS může být v některých případech identifikováno mimořádné nadání, je potřeba se zmínit o IVP mimořádně nadaného žáka, který ve vyhlášce upravují § 28 a 29. Jsme toho názoru, že pokud žák s PAS je současně mimořádně nadaný a vyžaduje-li jeho vzdělávání vytvoření IVP, je funkčnější vytvořit jeden IVP, který bude zahrnovat všechny diagnostikované speciální
9
Věra Čadilová, Zuzana Žampachová
vzdělávací potřeby konkrétního žáka včetně mimořádného nadání. Při tvorbě takového IVP je třeba se současně řídit všemi legislativními předpisy, které s vypracováním IVP souvisí. Vzor IVP je uveden jako příloha č. 2 k vyhlášce č. 27/2016 Sb.
1.2 Vzor individuálního vzdělávacího plánu Změna legislativy poprvé přináší rámcově závazný vzor pro vytvoření individuálního vzdělávacího plánu. Jak jsme se již zmínily výše, ačkoliv je IVP jedno z podpůrných opaření, vzhledem ke struktuře uvedeného vzoru je spíše jejich nositelem. Součástí vzoru jsou identifikační údaje o žákovi, škole a školském poradenském zařízení včetně uvedení kontaktních osob pro školu a školské poradenské zařízení. Velkou část obsahu IVP zaujímá specifikace podpůrných opatření vzhledem k zajištění speciálních vzdělávacích potřeb konkrétního žáka. Na základě doporučení, která škola obdrží od školského poradenského zařízení, bude uveden stupeň podpory a konkrétní podpůrná opatření, která škola uvede do IVP a bude je ve výchovně-vzdělávacím procesu realizovat. Pro lepší orientaci pedagogů uvádíme komentář k jednotlivým oblastem podpory, které jsou součástí vzoru IVP.
1.2.1 Metody výuky V IVP by nemělo jít jen o výčet uplatňovaných metod při vzdělávání, ale také o způsob jejich realizace. Vzhledem k tomu, že zde hovoříme o metodách zaměřených na vzdělávání žáků s PAS, můžeme je v obecnější rovině popsat jako speciálně pedagogický přístup, případně plánovaný postup k dosažení co nejefektivnějšího vzdělávání žáka. Při vzdělávání žáků s PAS je možné použít běžné výukové metody (metody aktivního učení, kooperativního učení, metody respektující styly učení apod.), avšak je třeba je modifikovat s ohledem na potřeby konkrétního žáka s využitím dalších metod a principů, které aktivně ve vzdělávání využíváme (např. individuální přístup, metoda přiměřenosti, postupných kroků, metoda demonstrace, principy strukturalizace, vizualizace a motivace). Při výběru vhodných metod je třeba také zohlednit deficity řady děti s PAS v oblasti sluchového vnímání i paměti a naopak využít velmi dobré zrakové vnímání i paměť, a proto je třeba se také spíše zaměřit na metody praktické a názorně demonstrační než na klasickou frontální výuku a slovní metody vyučování.
10
Tvorba individuálních vzdělávacích plánů
1.2.2 Úpravy obsahu vzdělávání Úprava učiva spočívá jednak v respektování specifik a zvláštností žáka, vyplývajících z diagnózy PAS, a případně přidružených poruch a onemocnění, a jednak z úpravy nároků na vzdělávání žáka, která se promítá do obsahu i rozsahu učiva. K úpravám můžeme přistoupit v jednom nebo více předmětech nebo mohou být zaměřeny pouze na jednu oblast učiva, např. úprava požadavků při tvorbě a psaní slohových prací v důsledku diagnostikované vývojové poruchy řeči nebo pragmatického deficitu, vývojová porucha motorických funkcí vyžaduje úpravu učiva v pracovních činnostech, tělesné výchově apod. U některých žáků je třeba naopak učivo obohacovat a rozšiřovat jeho obsah. Opět se může jednat o rozšíření obsahu jednoho předmětu nebo jeho části. U žáků s PAS může jít o specifické úpravy zaměřené na zájmy žáků, které můžeme v rámci vzdělávacího procesu rozvíjet, a současně mohou plnit motivační funkci při vzdělávání.
1.2.3 Úprava očekávaných výstupů ve vzdělávání U žáků dlouhodobě selhávajících nebo při změně jejich aktuálního zdravotního stavu, případně u žáků, kteří v rámci deficitů souvisejících s jejich diagnózou nemohou naplnit očekávané výstupy rámcového vzdělávacího programu, je třeba přistoupit k úpravě těchto výstupů, která musí být plně v souladu s možnostmi žáka, jež vyplývají z jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Cílem by mělo být maximálně možné využití potenciálu žáka tak, aby v intervenci opakovaně neselhával, byl pro ni pozitivně motivován, a aby cílem obsahu vzdělávání byla příprava na budoucí praktický život žáka. Úpravy očekávaných výstupů je možné zařadit u žáků s PAS od 3. stupně podpory, přičemž ve 3. stupni by mělo jít o žáky s přidruženým lehkým mentálním postižením.
1.2.4 Organizace výuky Organizační zajištění výuky je souborem opatření, která pomáhají při využití různých forem práce dle povahy konkrétní oblasti vzdělávání nebo vyučovacího předmětu a při ovlivňování klimatu třídy či skupiny žáků. Organizace výuky je výrazně ovlivňována pedagogickou kompetencí učitele, případně pedagogického týmu, pokud se na vzdělávání žáka podílí více pedagogických pracovníků. Mezi často používaná organizační opatření patří např. úprava zasedacího pořádku, vytváření různých pracovních míst ve třídě i mimo ni, prostorová úprava výuky, snížený počet žáků ve třídě, zařazování relaxačních přestávek, organizace volného času ve školním prostředí. Opatření z oblasti organizace výuky by měla přispět ke snadnější adaptivitě žáků s PAS, k eliminaci přetěžování a únavy i ke snazšímu zapojení do třídního kolektivu.
11
Věra Čadilová, Zuzana Žampachová
1.2.5 Způsob zadávání a plnění úkolů Způsob zadávání a plnění úkolů je u žáků s PAS ovlivňován konkrétním zdravotním stavem, přičemž vychází z individuálních deficitů žáka s PAS, je závislý na případném deficitu kognitivních, pozornostních i paměťových funkcí a vyžaduje uplatňování specifických postupů. Mezi ně patří především používání vizuálních pomůcek, které rovněž napomáhají porozumění zadání. Jejich forma musí vždy odpovídat aktuální úrovni dítěte. Stejně tak využíváme strukturované zadání, které pomůže žákovi zorientovat se a případně plnit úkoly po částech. U žáků s výraznými deficity v oblasti organizace práce využíváme pracovní a procesuální schémata při zadávání a plnění úkolů. Vhodné je do procesu zařadit i motivační pobídky, které mohou přispět k usnadnění nácviku udržení pozornosti a zapamatování si naučených dovedností. Správný způsob zadávání úkolů napomáhá k jejich samostatnému plnění. Tato oblast rovněž zahrnuje zadávání přiměřeného množství práce s ohledem na pracovní tempo žáka, jeho míru unavitelnosti a schopnosti soustředění a udržení pozornosti.
1.2.6 Způsob ověřování vědomostí a dovedností Formy ověřování vědomostí a dovedností musí být voleny přísně individuálně tak, aby vyhovovaly žákům, aby je žáci dokázali akceptovat, aby jejich prostřednictvím byli schopni podat takový výkon, na základě kterého může pedagog hodnotit pokroky ve vzdělávání a celkový rozvoj osobnosti žáka. Vždy využíváme několik forem prověřování znalostí. Dle specifik konkrétního žáka může jít např. o písemné testy s jasně formulovanými otázkami, doplňovací cvičení, strukturované písemné práce, ústní prověřování učiva formou rozhovoru s vizualizovaným zadáním otázek, zkoušení ve třídě nebo individuálně mimo ni.
1.2.7 Hodnocení žáka Hodnocení by mělo vést k objektivnímu posouzení dosažené úrovně vzdělávání žáka v souladu s jeho možnostmi a vytyčenými cíli intervence. Hodnocení je systematický pedagogický proces, který vypovídá nejen o tom, co se žák naučil a jakého dosáhl pokroku, ale také o tom, na jaké úrovni naplňuje klíčové kompetence, které jsou stanoveny příslušným RVP. Základní funkcí hodnocení je získání zpětné vazby o výkonu a prospěchu žáka; důležité je i pro učitele, který jeho prostřednictvím získá zpětnou vazbu, jak žáka
12